Č. j.: ÚOHS-S134/2010/VZ-17736/2010/530/EDoV Brně dne: 3.12.2010Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19.4.2010 na základě návrhu ze dne 19.4.2010, jehož účastníky jsou• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, Nad Štolou 963/3, 170 34 Praha 7, jejímž jménem jedná Mgr. Radek John, ministr,• navrhovatel – obchodní společnost Asseco Central Europe, a.s., IČ 27074358, se sídlem Podvinný mlýn 2178/6, 190 00 Praha 9, za niž jedná RNDr. Jozef Klein, předseda představenstva, a Ing. Miloš Houska, člen představenstva,• vybraný uchazeč – obchodní společnost Accenture Central Europe B.V., registrační číslo 27162941, se sídlem Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemsko, za niž jedná Accenture Central Europe B.V., organizační složka, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2, za niž jedná Maurizio Barini, vedoucí organizační složky, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 20.5.2010 Mgr. Josefem Březinou, advokátem advokátní kanceláře Březina, Mařík & partneři, advokátní kancelář v.o.s., IČ 26183447, se sídlem Americká 35/177, 120 00 Praha 2,ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v nadlimitní veřejné zakázce „Registr práv a povinností (implementace informačního systému)“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 12.12.2008 pod ev. č. 60026100 a následně opraveno dne 3.11.2009 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13.12.2008 pod evidenčním číslem 2008/S 243-323610,rozhodl takto: I.Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, Nad Štolou 963/3, 170 34 Praha 7 – nedodržel postup stanovenýa)  v ust. § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesprávně posoudil a nevyřadil nabídku uchazeče Accenture Central Europe B.V., registrační číslo 27162941, se sídlem Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemsko, za niž jedná Accenture Central Europe B.V., organizační složka, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2, za niž jedná Maurizio Barini, vedoucí organizační složky, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 20.5.2010 Mgr. Josefem Březinou, advokátem advokátní kanceláře Březina, Mařík & partneři, advokátní kancelář v.o.s., IČ 26183447, se sídlem Americká 35/177, 120 00 Praha 2, která nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách,b)  v ust. § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když transparentním způsobem neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u hodnotícího kritéria „Technická úroveň nabízeného řešení celkem“ a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním,přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.Jako opatření k nápravě výše uvedeného postupu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí zadavatele ze dne 16.3.2010 o výběru nejvhodnější nabídky – uchazeče Accenture Central Europe B.V., registrační číslo 27162941, se sídlem Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemsko, za niž jedná Accenture Central Europe B.V., organizační složka, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2, za niž jedná Maurizio Barini, vedoucí organizační složky, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 20.5.2010 Mgr. Josefem Březinou, advokátem advokátní kanceláře Březina, Mařík & partneři, advokátní kancelář v.o.s., IČ 26183447, se sídlem Americká 35/177, 120 00 Praha 2 v zadávacím řízení a všechny následující úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení.II.Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, Nad Štolou 963/3, 170 34 Praha 7 – ukládá:uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.Odůvodnění1.  Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, Nad Štolou 963/3, 170 34 Praha 7, jejímž jménem jedná Mgr. Radek John, ministr (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 12.12.2008 pod ev. č. 60026100 a následně opravil dne 3.11.2009 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13.12.2008 pod evidenčním číslem 2008/S 243-323610 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Registr práv a povinností (implementace informačního systému)“ (dále jen „veřejná zakázka“).2.  Zadavatel v článku 12.1 zadávací dokumentace stanovil následující kritéria hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek1. nabídková cena celkem za realizaci předmětu plnění  40 %,  Z toho:  1a) nabídková cena  35 %,  1b) změnové řízení 5 %,2. výhodnost délky a podmínek záručního servisu registru práv a povinností  10 %,3. technická úroveň nabízeného řešení celkem  45 %,  Z toho:  3a) hloubka detailu rozpracování nabídky 30 %,3b) způsob zakomponování řešení registru práv a povinností v celém řešení systému ZR  25 %,  3c) způsob pořízení a migrace dat do registru práv a povinností 20 %,  3d) způsob řešení zřízení agentových informačních systémů 15 %,  3e) způsob řešení bezpečnosti informačního systému 10 %,4. výše slev z ceny za každý den prodlení s plněním předávaným v rámci jednotlivých etap plnění   5 %.3.  V čl. 3.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že součástí plnění uchazeče bude rovněž změnové řízení v období do 30.6.2012, které bude ošetřovat rizika z možných rozdílů mezi zadávací dokumentací a detailní architekturou RPP předanou při podpisu smlouvy s vítězným uchazečem a vyvolaných změnou platné legislativy. Uchazeč předloží v nabídce a v návrhu smlouvy závazný rozsah změnového řízení, a to uvedením počtu hodin, které v rámci celkové nabídkové ceny uvedené v souladu s článkem 3.1 zadávací dokumentace, tj. bez nároku na jakoukoliv odměnu, připadá v rámci předmětu plnění na změnové řízení. Rozsah změnového řízení, tj. počet hodin připadajících na změnové řízení v rámci celkové nabídkové ceny bez nároku na jakoukoliv další odměnu, je jedním z hodnotících kritérií.4.  V čl. 5 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že je uchazeč povinen plně a bezvýhradně respektovat požadavky vymezené zadávacími podmínkami při zpracování své nabídky. Neakceptování požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci či změny obchodních podmínek (Příloha č. 4 zadávací dokumentace) budou považovány za nesplnění zadávacích podmínek s následkem vyloučení uchazeče z další účasti na zadávacím řízení.5.  V obchodních podmínkách, které tvořily přílohu č. 4 zadávací dokumentace, zadavatel mimo jiné uvedl, že uchazeč předloží v nabídce návrh smlouvy zpracovaný v souladu se zadávací dokumentací, který musí obsahovat náležitosti stanovené v zadávací dokumentaci a těchto obchodních podmínkách a současně nesmí obsahovat pro zadavatele méně výhodné podmínky, než je předvídáno v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.6.  V čl. 1.13 obchodních podmínek zadavatel stanovil, že omezení odpovědnosti za škodu či výše náhrady škody, případně způsobené škody, jakož i sankcí uvedených v této zadávací dokumentaci, se nepřipouští, a to ani v případě, že je pro příslušné porušení sjednána smluvní pokuta či sleva z ceny díla. Nepřipouští se ani jakékoliv ujednání, které by předem omezovalo výši škody, kterou lze při porušení smlouvy předvídat.7.  V čl. 1.21 obchodních podmínek zadavatel stanovil, že návrh smlouvy nesmí vyloučit ani žádným způsobem omezovat oprávnění zadavatele uvedená v zadávacích podmínkách, v opačném případě nabídka nesplňuje zadávací podmínky a bude vyřazena dle § 76 odst. 1 zákona.8.  Vzhledem k tomu, že zadavatel požadoval odstranění vady do 24 hodin od jejího oznámení, přičemž uchazeč – společnost Accenture Central Europe B.V., registrační číslo 27162941, se sídlem Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemsko, za niž jedná Accenture Central Europe B.V., organizační složka, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2, za niž jedná Maurizio Barini, vedoucí organizační složky, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 20.5.2010 Mgr. Josefem Březinou, advokátem advokátní kanceláře Březina, Mařík & partneři, advokátní kancelář v.o.s., IČ 26183447, se sídlem Americká 35/177, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný uchazeč“) v čl. 15.4 návrhu smlouvy uvedl, že „není-li mezi stranami výslovně dohodnuto jinak, platí, že vybraný uchazeč je povinen záruční vadu odstranit nejpozději do 24 hodin (v případě nahlášení vady v pracovní den, jinak se lhůta počítá od počátku následujícího pracovního dne) od jejího oznámení, požádala hodnotící komise vybraného uchazeče mimo jiné o vysvětlení, v jakých termínech je podle předloženého návrhu smlouvy a nabídky uchazeče odstraňována vada od jejího oznámení (otázka č. 6  žádosti zadavatele, kterou vybraný uchazeč obdržel dne 11.2.2010) a zda je uchazeč připraven změnit formulaci ve smlouvě tak, aby doslova odpovídala Obchodním podmínkám, a sice vypuštěním pasáže uvedené v tomto rozhodnutí kurzívou v závorce (otázka č. 1 žádosti zadavatele, kterou vybraný uchazeč obdržel dne 25.2.2010).9.  Hodnotící komise vybraného uchazeče dále požádala o vysvětlení jeho nabídky ve vztahu k podmínkám změnového řízení, a to vzhledem ke skutečnosti, že vybraný uchazeč v předloženém návrhu smlouvy nad rámec zadávacích podmínek uvedl, že hodiny nabízené v rámci změnového řízení se rozpočítávají lineárně na každý měsíc plnění projektu a nevyčerpané hodiny nejsou převáděny do dalšího období, minimálně lze čerpat 4 hodiny. Změnové řízení lze realizovat pouze na základě samostatně uzavřené smlouvy. Hodnotící komise v této souvislosti požádala vybraného uchazeče mimo jiné o vysvětlení nejasnosti nabídky ve vztahu k uchazečem nabízenému rozsahu změnového řízení, zejména od kdy se počítá lineární rozpočet nabídnutých hodin, zda je zadavateli k dispozici vždy měsíčně jen určitý počet hodin a jaký je minimální počet hodin nabízených zadavateli v myslitelném nabízeném případě (otázka č. 1  žádosti zadavatele, kterou vybraný uchazeč obdržel dne 11.2.2010). Hodnotící komise dále vybraného uchazeče požádala v souvislosti se změnovým řízením o vysvětlení, zda formulace v čl. 9.2 návrhu smlouvy, že jakékoli požadavky na změnu ze strany zadavatele nejsou závazné, dokud nebude uzavřena písemná dohoda o těchto změnách, se vztahuje rovněž na změnové řízení vyžadované zadavatelem (otázka č. 2 žádosti zadavatele, kterou vybraný uchazeč obdržel dne 11.2.2010). Hodnotící komise se také dotázala na nejasnost v čl. 9.3 návrhu smlouvy, podle něhož budou hodiny určené pro změnové řízení po zahájení projektu lineárně rozpočítány na každý měsíc, a to od počátku plnění až do konce června 2012. Okamžik „počátku plnění“ však nebyl uchazečem definován, proto byl v rámci tohoto dotazu požádán o stanovení přesného časového okamžiku, který považuje za „počátek plnění“ pro účely výpočtu rozsahu hodin změnového řízení připadajících na jeden měsíc podle citovaného článku smlouvy (otázka č. 21 žádosti zadavatele, kterou vybraný uchazeč obdržel dne 11.2.2010). Hodnotící komise se dále dotázala vybraného uchazeče, zda je ochoten vypustit třetí větu čl. 9.3 návrhu smlouvy ve znění „Pro následující čerpání těchto služeb platí pravidlo, že se nevyčerpané hodiny z minulého období nepřevádějí do budoucího období a minimální počet odebraných člověkohodin v rámci jedné služby jsou 4“ (otázka č. 3 žádosti zadavatele, kterou vybraný uchazeč obdržel dne 25.2.2010).10.  Z odpovědí vybraného uchazeče ze dne 15.2.2010 a 1.3.2010 vyplývá následující. Vybraný uchazeč potvrdil svoji povinnost odstranit vadu ve lhůtě 24 hodin od jejího oznámení. Uvedl, že jeho závazek vyplývá z kapitoly č. 11.3 nabídky i z čl. 15.4 návrhu smlouvy. Na základě dodatečné žádosti o vysvětlení akceptoval vypuštění ujednání, že je povinen vadu odstranit do 24 hodin „v případě nahlášení vady v pracovní den, jinak se lhůta počítá od počátku následujícího pracovního dne“ od jejího oznámení.11.  Ve vztahu ke změnovému řízení vybraný uchazeč uvedl, že formulace týkající se lineárního rozložení nabízených hodin byla použita s ohledem na předpokládané potřeby projektu a je možné ji odstranit. Zadavatel není v čerpání hodin nijak omezen, a to ani na měsíční bázi (pokud bude potřebovat čerpat více hodin od počátku projektu, stane se tak), neexistuje ani žádný minimální počet nabízených hodin. Vybraný uchazeč dále projevil ochotu k úpravě čl. 9.2 návrhu smlouvy, pokud jeho znění zadavateli nevyhovuje. Na základě dodatečné žádosti o vysvětlení vybraný uchazeč akceptoval vypuštění třetí věty čl. 9.3 návrhu smlouvy: „Pro následné čerpání těchto služeb platí pravidlo, že se nevyčerpané hodiny z minulého období nepřevádějí do budoucího období a minimální počet odebraných člověkohodin v rámci jedné služby jsou 4.“ 12.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 vyplývá, že zadavatel obdržel 4 nabídky, přičemž žádná z nabídek nebyla ze zadávacího řízení vyřazena.13.  Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek zadavatel rozhodl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku předložil vybraný uchazeč, což uchazečům, jejichž nabídky hodnotil, oznámil dopisem ze dne 16.3.2010.14.  Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč – obchodní společnost Asseco Central Europe, a.s., IČ 27074358, se sídlem Podvinný mlýn 2178/6, 190 00 Praha 9, za niž jedná RNDr. Jozef Klein, předseda představenstva, a Ing. Miloš Houska, člen představenstva (dále jen „navrhovatel“) dopisem ze dne 30.3. 2010 námitky, které zadavatel obdržel dne 30.3.2010.15.  Zadavatel v rozhodnutí ze dne 9.4.2010 podle ust. § 111 odst. 1 zákona podaným námitkám navrhovatele nevyhověl.16.  Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 19.4.2010 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.17.  V návrhu navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky za okolností, které vzbuzují pochybnosti o dodržení zákonného postupu (mj. transparentnosti a rovného zacházení) zadavatele při hodnocení a výběru nejvhodnější nabídky.18.  Navrhovatel vyjádřil domněnku, že zadavatel porušil zákon při hodnocení nabídek uchazečů i při rozhodnutí samém. Nedostatky hodnocení a o něj opřeného rozhodnutí mají dle navrhovatele takovou povahu, že mohly mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.19.  Zmíněné porušení zákona zadavatelem navrhovatel spatřuje v posouzení a hodnocení nabídek, které nebylo provedeno v souladu se zákonem, a to zejména v těchto navrhovatelem namítaných bodech: mimořádně nízká nabídková cena, nepřijatelná nabídka, netransparentní hodnocení nabídek.20.  Navrhovatel se neztotožňuje s výrokem hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010, že žádná z nabídek neobsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu § 77 zákona. Nabídková cena vybraného uchazeče ve výši 327 milionů Kč s DPH byla nejnižší ze všech nabídkových cen, a proto se navrhovatel domnívá, že zadavatel měl uplatnit postup podle § 77 odst. 1 zákona, tedy si vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Dle navrhovatele má zadavatel výše zmíněnou zákonnou povinnost tehdy, když nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel vztahuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče k nabídkovým cenám ostatních uchazečů – nejnižší další nabídková cena činila 468 milionů Kč s DPH, a k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, která byla zadavatelem v zadávací dokumentaci stanovena ve výši 528 milionů Kč s DPH.21.  Navrhovatel se dále domnívá, že vzhledem k nízké nabídkové ceně vybraného uchazeče mohla hodnotící komise v nabídce vybraného uchazeče a v návrhu jeho smlouvy přehlédnout některá omezení, která tam vybraný uchazeč mohl uvést s cílem udržet své plnění ekonomicky přijatelné ve vztahu k nabídkové ceně. Navrhovatel totiž nepovažuje za ekonomicky možné, aby vybraný uchazeč za nabízenou cenu plnil zakázku v rozsahu vyplývajícím ze zadávací dokumentace. Navrhovatel v této souvislosti vyslovuje pochybnost, zda hodnotící komise posoudila nabídku vybraného uchazeče s povinnou péčí.22.  Navrhovatel také zpochybňuje transparentnost hodnocení nabídek, neboť zadavatel akceptoval zprávu hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek, která neobsahuje odůvodnění přidělení základních bodových hodnocení v jednotlivých kritériích, ale pouze konstatuje popis hodnocených položek a metodu, jakou byla hodnocení přepočtena na body se zohledněním vah.23.  Navrhovatel odvolávaje se na dřívější rozhodnutí Úřadu (VZ/S219/04) upozorňuje na nutnost, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala nikoli pouze bodové (číselné) hodnocení jednotlivých nabídek, nýbrž i písemný komentář, z něhož vyplývá, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů, a to především u kritérií, jejichž obsah nelze vyjádřit numerickou hodnotou. Z takto zpracovaného výsledku hodnocení jednotlivých nabídek pak zadavatel vychází i při zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Jen takovým způsobem pořízená zpráva o posouzení a hodnocení nabídek umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.24.  Navrhovatel upozorňuje, že pokud zpráva neobsahuje popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, pak je provedené hodnocení netransparentní. Tím, že zpráva neobsahuje odůvodnění, proč jednotlivým nabídkám uchazečů byly přiděleny konkrétní počty bodů, jde o neprůhledný (tedy netransparentní) způsob hodnocení. Zpráva, která nemá potřebné náležitosti dle ust. § 80 odst. 1 zákona, neumožňuje zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.25.  Navrhovatel shrnuje, že zpráva hodnotící komise, která neobsahuje informace o důvodech přiřazení (bodového, číselného) hodnocení nabídkám uchazečů podle jednotlivých hodnotících kritérií, a to zejména tam, kde nejsou kritéria objektivně měřitelná, nesplňuje zákonné požadavky transparentnosti a nemůže být dokladem o rovném zacházení a dodržení zákazu diskriminace.26.  Zadavatel tak navrhovateli napadeným rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky, opřeným o hodnocení komise, která nepostupovala v souladu se zákonem, způsobil újmu, že mu uzavřel cestu k případnému plnění předmětné zakázky.27.  Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad konstatoval porušení postupu hodnotící komise stanoveného zákonem a aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.28.  Úřad obdržel návrh dne 19.4.2010 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 26.4.2010, který byl Úřadu doručen 28.4.2010 a v němž k jednotlivým částem návrhu uvedl následující.29.  Úvodem zadavatel odkázal na své rozhodnutí ze dne 9.4.2010 o námitkách uchazeče v zadávacím řízení, jimž nevyhověl z důvodu jejich neopodstatněnosti. K jednotlivým bodům namítaným v návrhu navrhovatele uvedl zadavatel následující.30.  K otázce mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel uvedl, že se hodnotící komise otázkou, zda některá nabídka podaná v zadávacím řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu § 77 zákona, výslovně zabývala a došla k závěru, že u žádné z podaných nabídek se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu nejedná. Dle zadavatele bylo výlučně v kompetenci hodnotící komise učinit tento závěr, neboť její členové mají v souladu s požadavky zákona potřebné odborné znalosti a zkušenosti k posouzení nabídek a nabídkových cen, jakož i znalosti předmětu veřejné zakázky a nabídek. Dle zadavatele je irelevantní, zda některý z uchazečů (např. navrhovatel) považuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou.31.  Zadavatel zdůraznil, že se v souladu s dikcí zákona mimořádně nízká nabídková cena posuzuje ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a nikoli k nabídkovým cenám ostatních uchazečů či k předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Zadavatel v této souvislosti poukázal také na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu a soudů, ze které vyplývá, že posouzení této otázky slouží k ochraně zadavatele a že je plně v jeho kompetenci, neboť pouze zadavatel nese obchodně právní riziko související s výběrem uchazeče.32.  Zadavatel (stejně jako hodnotící komise) neměl důvod pro závěr, že by nabídková cena vybraného uchazeče měla znaky mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a proto námitku navrhovatele považuje v tomto bodě za bezpředmětnou.33.  Ohledně domněnky navrhovatele, že hodnotící komise při posuzování nabídky vybraného uchazeče nepostupovala s povinnou péčí a mohla tak přehlédnout některá omezení v nabídce a návrhu smlouvy vybraného uchazeče ve vazbě na otázku mimořádně nízké nabídkové ceny s tím, že navrhovatel nepovažuje za ekonomicky možné, aby vybraný uchazeč za jím nabízenou cenu plnil zakázku v rozsahu vyplývajícím ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce, zadavatel uvedl následující.34.  Stěžovatel své domněnky, že hodnotící komise mohla přehlédnout nějaká omezení v nabídce a návrhu smlouvy vybraného uchazeče, ničím nedokládá, z jeho námitek není jasné, v čem by měla spočívat tato omezení, jaký by měla mít význam a z jakého důvodu se stěžovatel spekulativně domnívá, že by těmito omezeními mohlo dojít k porušení zákona. Zadavatel k uvedené domněnce navrhovatele uvedl, že nemá charakter zdůvodněné námitky podle § 110 odst. 1 zákona, a proto se zadavatel neměl možnost jí blíže zabývat. Navrhovatel uvedenou domněnku žádným způsobem ani v návrhu nedoplnil. Zadavatel konstatoval, že ani on ani hodnotící komise porušení zákona žádným údajným omezením v nabídce a v návrhu smlouvy vybraného uchazeče neshledali.35.  Ohledně namítané netransparentnosti hodnocení nabídek zadavatel uvedl, že dle něj obsahuje zpráva o posouzení a hodnocení nabídek všechny náležitosti požadované v § 80 odst. 1 zákona včetně údajů o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií. Zadavatel v této souvislosti odkázal na bod 5. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 nazvaný „Údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií“ a bod 3. této zprávy nazvaný „Popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním“, jakož i Přílohy č. 1 a č. 2 této zprávy. Zadavatel dále uvedl, že v navrhovatelem citovaném rozhodnutí Úřadu (VZ/S219/04) byla vytýkána absence popisu způsobu hodnocení nabídek. V předmětném zadávacím řízení však zpráva o posouzení a hodnocení nabídek popis způsobu hodnocení nabídek obsahuje, a to zejména v již zmíněném bodě 3. nazvaném „Popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním“, který dle zadavatele zcela jednoznačně popisuje způsob hodnocení nabídek.36.  Závěrem zadavatel uvedl, že návrh považuje za neopodstatněný a ryze účelový, a proto navrhuje, aby Úřad svým rozhodnutím návrh v plném rozsahu zamítl a správní řízení zastavil. 37.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný uchazeč.38.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-6900/2010/530/EDo ze dne 17.5.2010. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-6902/2010/530/EDo ze dne 17.5.2010 stanovil podle § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu, ve které jsou podle § 36 odst. 1 cit. zákona oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 cit. zákona oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 cit.o zákona mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad podle § 39 odst. 1 cit. správního řádu stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.39.  Úřad obdržel dne 20.5.2010 sdělení zadavatele, že smlouva s vítězným uchazečem nebyla doposud uzavřena. 40.  Úřad dále obdržel dne 21.5.2010 vyjádření vybraného uchazeče ze dne 20.5.2010, v němž uvedl, že se v žádném bodě neztotožňuje s tvrzeními navrhovatele a vyjadřuje své přesvědčení, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení na veřejnou zakázku v souladu se zákonem.41.  K údajnému porušení § 77 odst. 1 zákona vztahujícímu se k mimořádně nízké nabídkové ceně vybraný uchazeč uvedl, že navrhovatel zcela opomenul smysl a povahu institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, který má sloužit jako obrana (pojistka) zadavatele v případech, kdy uchazeč s cílem zvítězit v zadávacím řízení na veřejnou zakázku předloží cenu, za kterou není objektivně možno zakázku realizovat. Smyslem institutu tak není primárně ochrana ostatních uchazečů, ale ochrana samotného zadavatele. Institut nemá sloužit k omezování nabídky a soutěže a měl by být s ohledem na jeho smysl a výjimečnost vykládán restriktivně.42.  Dle mínění vybraného uchazeče je primární funkcí institutu mimořádně nízké nabídkové ceny prevence ohrožení realizace zakázky. Vybraný uchazeč odkázal také na rozhodovací praxi Úřadu, dle níž je posouzení této věci plně v kompetenci zadavatele, neboť pouze zadavatel nese obchodně právní riziko související s výběrem uchazeče.43.  Vybraný uchazeč dále upozornil, že mimořádně nízká nabídková cena se posuzuje ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, nikoli ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky či k nabídkovým cenám ostatních uchazečů, což je zdůvodňováno také tím, že hodnotící komise, která o mimořádně nízké nabídkové ceně rozhoduje, disponuje při posouzení nabídek více informacemi než zadavatel při zpracování zadávacích podmínek, v jejichž rámci stanovuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.44.  Námitku mimořádně nízké nabídkové ceny považuje vybraný uchazeč za nemístnou a účelovou. Dle vybraného uchazeče je výše nabídnuté ceny výsledkem zhodnocení dlouholetého know how a zkušeností expertů, efektivního využití personálních zdrojů a přímo vycházející z obdobných projektů realizovaných vybraným uchazečem v ČR i v zahraničí jak v korporátní, tak ve veřejné sféře. Skutečnost, že navrhovatel podal nabídku, jež je zásadním způsobem vyšší než nabídka vybraného uchazeče, svědčí dle mínění vybraného uchazeče o neschopnosti navrhovatele podat skutečně atraktivní cenovou nabídku při jeho spolehnutí se na odhad předpokládané nabídkové ceny.45.  Vybraný uchazeč v dané souvislosti také upozornil, že navrhovatel neuvádí žádné okolnosti, ze kterých dovozuje, že při nabídkové ceně vybraného uchazeče je ohrožena realizace veřejné zakázky, a ani neuvádí žádné důkazy, ze kterých by se taková skutečnost dala dovodit.46.  Ohledně netransparentnosti hodnocení nabídek vyjádřil vybraný uchazeč své přesvědčení, že zpráva hodnotící komise dostatečným a právně konformním způsobem splňuje všechny náležitosti a požadavky ustanovení § 80 zákona.47.  Závěrem vybraný uchazeč navrhl, aby Úřad rozhodl, že postup zadavatele odpovídá zákonným požadavkům a aby Úřad potvrdil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.48.  Zástupce navrhovatele nahlédl do příslušného správního spisu dne 25.5.2010; protokol o nahlížení je součástí správního spisu. V protokolu byla také zmíněna  změna obchodní firmy navrhovatele z Asseco Czech Republic, a.s. na Asseco Central Europe, a.s. účinná dnem 19.5.2010. Tuto změnu zástupce navrhovatele doložil úplným výpisem z obchodního rejstříku navrhovatele, který byl vložen do spisu.49.  Dne 31.5.2010 Úřad obdržel od navrhovatele písemné vyjádření k podkladům rozhodnutí, v němž k mimořádně nízké nabídkové ceně a k netransparentnímu hodnocení nabídek zopakoval argumenty již uvedené v návrhu.50.  Ohledně problematiky nepřijatelné nabídky a svého tvrzení, že hodnotící komise zřejmě neposoudila nabídky uchazečů a především vybraného uchazeče s povinnou péčí navrhovatel jako důkazy uvedl některé odpovědi vybraného uchazeče v písemném vysvětlení nabídky k dotazům hodnotící komise podle ust. § 76 odst. 3 zákona.51.  Jako příklad uvedl navrhovatel mimo jiné otázku č. 1 ze dne 1.3.2010, v rámci níž požadovala hodnotící komise vysvětlení nejasnosti návrhu smlouvy vybraného uchazeče spočívající v omezení počátku běhu 24hodinové lhůty pro (záruční) odstraňování vad na následující pracovní den, jestliže je vada oznámena v jiný než pracovní den. Zadávací dokumentace přitom v čl. 1.9. písm. f přílohy č. 4 (Obchodní podmínky) stanovovala povinnost odstraňování vad do 24 hodin bez ohledu na časový okamžik nahlášení vady. Komise v nabídce vybraného uchazeče identifikovala omezení oproti požadavku zadávací dokumentace a požadovala od vybraného uchazeče vysvětlení, zda je připraven změnit formulaci ve smlouvě tak, aby byla plně v souladu se zadávací dokumentací, a to vypuštěním omezujících podmínek z návrhu smlouvy, což vybraný uchazeč potvrdil.52.  Obdobně vybraný uchazeč akceptoval vypuštění vícenásobného omezení možnosti čerpání nabídnutého rozsahu hodin práce vybraného uchazeče v rámci tzv. změnového řízení (otázka č. 3 ze dne 1.3.2010) či omezení volnosti zadavatele ve změnovém řízení (otázka č. 2 ze dne 15.2.2010).53.  Dle navrhovatele povaha vybraným uchazečem původně do návrhu smlouvy vložených omezení je taková, že přinejmenším potenciálně omezuje rozsah plnění vybraného uchazeče oproti plnění uchazečů, kteří podmínky výslovně uvedené v zadávací dokumentaci respektovali.54.  Navrhovatel dále vyslovil přesvědčení, že hodnotící komise nepostupovala správně, neboť akceptovala vysvětlení vybraného uchazeče, které však dle navrhovatele mělo povahu změn návrhu smlouvy vybraného uchazeče, spočívajících ve vypuštění částí, které neodpovídaly zadávacím podmínkám. Daná omezení, vzhledem k tomu, že se týkají částí plnění, které jsou předmětem hodnocení v rámci hodnotících kritérií, nelze dle navrhovatele považovat za nepodstatné změny smlouvy, proto se navrhovatel domnívá, že komise po identifikaci daných omezení měla v souladu s ust. § 76 odst. 1 zákona nabídku vybraného uchazeče ze zadávacího řízení vyřadit.55.  Závěrem svého vyjádření navrhovatel uvedl, že na svém návrhu setrvává a žádá, aby Úřad jeho návrhu vyhověl.56.  Dopisem č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-7849/2010/530/EDo ze dne 3.6.2010 seznámil Úřad účastníky řízení se skutečností, že podkladem rozhodnutí bude také vyjádření navrhovatele ze dne 31.5.2010. Úřad současně účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-7852/2010/530/EDo z téhož dne prodloužil lhůtu stanovenou usnesením č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-6902/2010/530/EDo, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Tímto usnesením současně oznámil, že účastníkem řízení je vybraný uchazeč.57.  Dne 8.6.2010 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného uchazeče k podkladům rozhodnutí ze dne 7.6.2010. Ohledně údajně mimořádně nízké nabídkové ceny vybraný uchazeč odkázal na své vyjádření ze dne 20.5.2010 a doplnil, že při stanovování ceny při přípravě nabídky postupoval naprosto standardně a v souladu s interními pravidly a postupy globálně platnými při tvorbě a schvalování cenových nabídek, přičemž výsledná cenová nabídka vybraného uchazeče v zadávacím řízení obsahuje férovou, konkurenční a obchodně zjevně obhajitelnou cenu. Vybraný uchazeč také odkázal na použitou metodiku odhadu pracnosti a možnost využití nadstandardních slev. Co se týče údajného netransparentního hodnocení nabídek, setrvává vybraný uchazeč taktéž na svém názoru uvedeném již ve zmíněném vyjádření ze dne 20.5.2010.58.  Co se týče údajné nepřijatelnosti nabídky, vybraný uchazeč uvedl, že jeho nabídka, stejně jako návrh smlouvy předložený v rámci nabídky, splňoval všechny povinné požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Už i vzhledem k druhu a rozsahu dané veřejné zakázky zadavatel dle vybraného uchazeče oprávněně využil institutu žádosti o písemné vysvětlení nabídky dle ust. § 76 odst. 3 zákona v případě nejasností vzešlých z návrhů smluv nejen vybraného uchazeče. Dle vybraného uchazeče zadavatel postupoval při hodnocení nabídek zodpovědně a detailně, o čemž právě svědčí značný rozsah položených žádostí o písemné vysvětlení možných nejasností.59.  Vybraný uchazeč setrvává na tom, že v rozporu se zadávací dokumentací neomezil nabízené plnění a ani nedošlo ke změně či zvýšení nabízené ceny. Zadavatelem bylo řádně využito institutu žádosti o vysvětlení nejasností v nabídce. Vybraný uchazeč akceptoval vypuštění některých pasáží smlouvy z důvodu odstranění pochybností a možných nejasností. Dle názoru vybraného uchazeče v důsledku jeho postupu nedošlo k žádné podstatné změně navržené smlouvy ve smyslu závazných požadavků zadávací dokumentace.60.  Závěrem svého vyjádření k podkladům rozhodnutí vybraný uchazeč zopakoval svůj návrh, aby Úřad rozhodl, že postup zadavatele odpovídá zákonným požadavkům a aby Úřad potvrdil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.61.  Dne 11.6.2010 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 10.6.2010. Co se týče mimořádně nízké nabídkové ceny, zopakoval zadavatel své argumenty uvedené ve vyjádření ze dne 26.4.2010, především pak zdůraznil, že využití institutu žádosti o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle ust. § 77 odst. 1 zákona je právem, nikoli povinností zadavatele, neboť slouží k ochraně jeho hospodářských zájmů.62.   K namítnuté nepřijatelnosti nabídky zadavatel uvedl svůj nesouhlas s tvrzeními navrhovatele v jeho vyjádření k podkladům ze dne 31.5.2010. K otázce č. 1 ze dne 1.3.2010 zadavatel uvedl, že navrhovatel nesprávně interpretoval otázky hodnotící komise a vysvětlení vybraného uchazeče, když tvrdil, že nabídka vybraného uchazeče obsahovala omezení oproti požadavku stanovenému v zadávací dokumentaci. Vypuštění zmiňované formulace z návrhu smlouvy vybraného uchazeče se týkalo okamžiku nahlášení vady, nikoli jejího odstranění.63.  K otázce č. 3 ze dne 1.3.2010 týkající se údajného omezení čerpání nabídnutého rozsahu hodin práce vybraného uchazeč v rámci tzv. změnového řízení, která měla spočívat ve stanovení absolutní měsíční částky čerpání těchto hodin v měsících po stanovenou dobu a stanovení minimálního limitu pro čerpání těchto hodin, zadavatel uvedl, že zadávací dokumentace nestanovila požadavky týkající se způsobu čerpání změnových hodin, ani nevyloučila omezení možnosti čerpání těchto hodin v průběhu plnění veřejné zakázky. Podle zadávací dokumentace je jediným údajem pro hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Rozsah změnového řízení poskytnutého uchazečem v rámci celkové nabídkové ceny“ výhradně celkový počet hodin změnového řízení poskytovaného uchazečem v rámci celkové nabídkové ceny.64.  Zadavatel nesdílí názor navrhovatele, že nabídka vybraného uchazeče je nepřijatelná, neboť dle názoru zadavatele nabídka vybraného uchazeče splňuje požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, splnila zadávací podmínky, obsahuje a prokazuje splnění kvalifikace vybraného uchazeče, není v rozporu s platnými právními předpisy, upravuje podmínky plnění v souladu s požadavky zadavatele a byla podána ve stanovené lhůtě.65.  K tvrzení navrhovatele ohledně netransparentního hodnocení nabídek zadavatel setrvává na svém tvrzení ve vyjádření ze dne 26.4.2010, že zákonné požadavky stanovené v ust. § 80 odst. 1 zákona byly naplněny. Požadavek odůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky je sice v zákoně v § 79 odst. 3 zákona obsažen, nicméně tento se dle zadavatele vztahuje na zadávací řízení, kde zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria podle § 78 odst. 7 zákona, tedy pro případy, kdy zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu dílčích hodnotících kritérií a v důsledku toho uvede dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle významu, který jim zadavatel přisuzuje, což však nebyl případ předmětného zadávacího řízení. Na základě výše uvedeného zadavatel dovozuje, že se na něho zmíněná povinnost odůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky nevztahuje.66.  Závěrem zadavatel zopakoval svůj návrh uvedený v jeho vyjádření ze dne 26.4.2010, aby Úřad svým rozhodnutím návrh v plném rozsahu zamítl a správní řízení zastavil.67.  Úřad posoudil výše uvedené skutečnosti a dne 24.6.2010 vydal rozhodnutí ve věci č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-17736/2010/530/EDo, v němž konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 80 odst. 1 v návaznosti na ust. § 6 zákona, tím, že transparentním způsobem neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u hodnotícího kritéria „Technická úroveň nabízeného řešení celkem“ a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad zrušil posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí zadavatele ze dne 16.3.2010 o výběru nejvhodnější nabídky v zadávacím řízení a všechny následující úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení. Zadavateli byly uloženy náklady řízení ve výši 30 000,- Kč. Proti výše uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 9.7.2010 rozklad k předsedovi Úřadu.68.  Druhostupňovým rozhodnutím č. j. ÚOHS-R92/2010/VZ-16128/2010/310/JSl ze dne 4.11.2010 předseda Úřadu prvostupňové rozhodnutí č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-17736/2010/530/EDo ze dne 24.6.2010 zrušil  a věc vrátil k novému projednání. Jako důvod zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání uvedl předseda Úřadu skutečnost, že se Úřad dostatečným způsobem nevypořádal s namítanou nepřijatelností nabídky vybraného uchazeče, a to v souvislosti s institutem písemného vysvětlení nabídek, který byl zadavatelem použit.69.  Dopisem č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-17648/2010/530/EDo ze dne 22.11.2010 Úřad oznámil účastníkům řízení, že ve správním řízení vedeném Úřadem ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele pod sp. zn. S134/2010/VZ/EDo se pokračuje. Usnesením č. j. ÚOHS-S134/2010/VZ-17651/2010/530/EDo z téhož dne stanovil Úřad všem účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.70.  Dne 1.12.2010 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž plně odkázal na svá předchozí vyjádření, zejm. na vyjádření ze dne 10.6.2010. Zadavatel opětovně navrhl, aby Úřad svým rozhodnutím návrh navrhovatele zamítl a správní řízení zastavil.71.  Dne 1.12.2010 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče, ve kterém odkázal na svá předchozí vyjádření. Vybraný uchazeč uvedl, že jeho nabídka, která byla dle jeho názoru podána v plném souladu s pravidly stanovenými v zadávací dokumentaci i zákonem, byla pro zadavatele jednoznačně nejvýhodnější. Vybraný uchazeč dále bez uvedení relevantních důkazů poukázal na riziko kartelizace relevantního trhu. Dále uvedl, že písemná vysvětlení nabídky neznamenala změnu či úpravu nabídky, ale vyjadřovala připravenost vybraného uchazeče změnit formulaci v případě podpisu smlouvy na základě požadavku zadavatele, kterážto situace zatím nenastala. Vybraný uchazeč je přesvědčen, že využití institutu písemného vysvětlení nabídky zadavatelem bylo zcela v souladu se zákonem. Závěrem vybraný uchazeč navrhl, aby Úřad návrh zamítl.72.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem, když nesprávně posoudil a nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, která nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a když transparentním způsobem neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u hodnotícího kritéria „Technická úroveň nabízeného řešení celkem“ a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.Netransparentní hodnocení nabídek73.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.74.  Dle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. 75.  Dle § 80 odst. 2 zákona zprávu podle odstavce 1 podepisují všichni členové hodnotící komise, kteří se účastnili jednání hodnotící komise, na němž bylo hodnocení nabídek provedeno. Bezodkladně po ukončení své činnosti předá hodnotící komise zprávu podle odstavce 1 společně s nabídkami a ostatní dokumentací související s její činností zadavateli.76.  Dle § 80 odst. 3 zákona je zadavatel povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo její opis.77.  Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 zadavatel uvedl v bodě 3. nazvaném „ Popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním“ obecný popis způsobu hodnocení nabídek. Pro hodnocení číselně vyjádřitelných dílčích kritérií č. 1. „Nabídková cena celkem za realizaci předmětu plnění“ a č. 4. „Výše slev z ceny za každý den prodlení s plněním předávaným v rámci jednotlivých etap plnění“ byly stanoveny vzorce pro výpočet bodů.78.  Kvalitativní dílčí hodnotící kritérium č. 2. „Výhodnost délky a podmínek záručního servisu registru práv a povinností“ bylo hodnoceno z hlediska rozsahu, komplexnosti pokrytí záručního servisu a jeho kvalitativních i kvantitativních charakteristik plnění včetně jejich ohodnocení s podrobným popisem navrhovaných služeb. Hodnotící komise sestavila pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné tak, že přiřadila nejvhodnější nabídce nejvyšší ohodnocení 100 bodů a každé následující nabídce přiřadila takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího hodnotícího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce v hodnocené oblasti.79.  Kvalitativní dílčí hodnotící kritérium č. 3. „Technická úroveň nabízeného řešení celkem“ bylo rozděleno na několik podkritérií a těm byla přiřazena škála bodů (viz výše). Zadavatel stanovil, že u těchto kvalitativních dílčích hodnotících kritérií bude hodnocena technická úroveň nabízeného řešení, a to zejména z hlediska úrovně pochopení problematiky, kvality, komplexnosti, hloubky, detailnosti rozpracování a zajištění bezpečnosti nabízeného řešení. Hodnocení probíhalo samostatně dle oblastí uvedených u tohoto dílčího hodnotícího kritéria (viz podkritéria 3a) až 3e)). Hodnotící komise sestavila pořadí nabídek v každé hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria od nejvhodnější k nejméně vhodné tak, že přiřadila nejvhodnější nabídce v hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria nejvyšší ohodnocení 100 bodů a každé následující nabídce v hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria přiřadila takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce v hodnocené oblasti dílčího hodnotícího kritéria. Výsledné bodové hodnocení dílčího hodnotícího kritéria bylo určeno váženým aritmetickým průměrem bodových hodnocení oblastí s použitím vah uvedených výše.80.  Celkové hodnocení nabídek provedla hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová hodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobila vždy vahou příslušného kritéria. Takto získané hodnoty hodnotící komise sečetla pro každou nabídku a stanovila pořadí úspěšnosti uchazečů tak, že nejúspěšnější nabídkou se stala nabídka, která dosáhla nejvyššího bodového ohodnocení.81.  V bodě 5. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nazvaném „Údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií“ bylo odkázáno na přílohu č. 1 zprávy. Ve zprávě bylo dále uvedeno, že hodnotící komise po odborné diskusi přidělila jednotlivým hodnoceným nabídkám bodová hodnocení v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 2 a č. 3 s přihlédnutím k základním principům SOA (Service Oriented Architecture), úrovni procesní analýzy jednotlivých nabízených řešení a stanovisku přizvaného technického poradce a v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3 dále po porovnání nabídek z hlediska popisu způsobu integrace registrů s odkazem na přílohu č. 2 zprávy.82.  Po přezkoumání příloh č. 1 a 2 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek Úřad konstatuje následující.83.  Příloha č. 1 zprávy obsahuje několik tabulek s jednotlivými dílčími hodnotícími kritérii a podkritérii a jim odpovídajícími body přiřazenými hodnoceným uchazečům. Příloha č. 2 nazvaná „Popis hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3“ potom obsahuje pouze jmenovitý heslovitý výčet zřejmě hodnocených hledisek v rámci kritéria č. 3, avšak bez bližšího vysvětlení.84.  Po přezkoumání zprávy o posouzení a hodnocení nabídek včetně jejích příloh Úřad konstatuje, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 neobsahovala zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky.85.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávání věnovat zvýšenou pozornost popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u kritérií neměřitelných. U těchto tzv. kvalitativních kritérií musí při hodnocení tohoto kritéria komise ve zprávě slovně zdůvodnit počet přidělených bodů, aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce uvedený počet bodů. V této souvislosti odkazuje Úřad nejen na svou dosavadní rozhodovací praxi (viz např. rozhodnutí č. j. S196/2008/VZ-15318/2008/530/Ra ze dne 3.9.2008, č. j. S254/2008/VZ-19773/2008/540/VK ze dne 29.10.2008, č. j. S279/2008/VZ-2800/2009/510/MCh ze dne 6.3.2009), ale i na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 57/2008-47, v němž soud konstatoval, že zpráva sice formálně obsahuje části, které svým označením odpovídají zákonem stanoveným náležitostem, ztotožnil se však se závěrem Úřadu, že hodnotící komise pochybila, když popis hodnocení nabídek - přiřazení konkrétních bodových hodnot u dílčího hodnotícího kritéria nezdůvodnila.86.  Úřad současně odmítá argumentaci zadavatele, že popis způsobu hodnocení v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek mu ust. § 80 odst. 1 zákona neukládá. Citované ustanovení zákona stanoví, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek má obsahovat mj. údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. Ve spojení se zásadou transparentnosti upravenou v § 6 zákona mezi základními zásadami zadávacího řízení, které jsou pro zadavatele při zadávání veřejných zakázek stěžejní, to znamená, že v případě subjektivního hodnotícího kritéria nepostačuje pouze údaj o přiděleném počtu bodů, ale ze zprávy musí být zřejmé, proč byla nabídka toho kterého uchazeče v daném hodnotícím kritériu ohodnocena příslušným počtem bodů, tzn., z jakého důvodu je nabízené plnění výhodnější či méně výhodné ve srovnání s nabídkami ostatních uchazečů. Pouhý údaj o přiděleném počtu bodů je tak v daném případě (tzn. v případě subjektivního hodnotícího kritéria) zcela nepostačující. Připuštěním argumentace zadavatele by zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ztrácela na transparentnosti a přezkoumatelnosti. Pro úplnost Úřad dodává, že úmysl zákonodárce zajistit maximální možnou transparentnost a přezkoumatelnost hodnocení nabídek ve veřejných zakázkách je zdůrazněn mj. i novelizací zákona o veřejných zakázkách zákonem č. 179/2010 Sb., kdy se ust. § 80 odst. 1 zákona s účinností od 15.9.2010 mění tak, že se slova „údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií“ nahrazují slovy „popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií“. Není tedy důvod aplikovat ust. § 80 odst. 1 zákona, a to především s ohledem na § 6 zákona, jiným způsobem.87.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat údaj o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.88.  Údajem o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, se rozumí vysvětlení, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.89.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, neobsahuje, a proto nelze považovat předmětnou listinu za zpracovanou v souladu se zákonem, na jejímž základě by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tak nemůže přezkoumat, zda zadavatel skutečně vybral nabídku nejvhodnější.90.  Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona tím, že nezdůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria a podkritéria u každé hodnocené nabídky, přičemž tento úkon zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.91.  Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozhodnutí.Mimořádně nízká nabídková cena92.  Ohledně navrhovatelem napadané mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad konstatuje následující.93.  Dle ustanovení § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.94.  Ustanovení § 74 odst. 1 zákona stanoví, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.95.  Úřad konstatuje, že institut mimořádně nízké nabídkové ceny není v zákoně jasně definován a jako neurčitý právní pojem vyžaduje další interpretaci. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 9/00 ze dne 1.2.2001, v němž byl tento závěr učiněn. Obecně je smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny umožnit identifikovat ty nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tak chrání zadavatele před tím, aby byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně.96.  Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky za účelem zjištění, zda existují důvody pro takovéto oprávněné podezření, náleží do kompetencí hodnotící komise. Hodnotící komise má k dispozici informace o předmětu a způsobu realizace veřejné zakázky i o nabídkových cenách všech uchazečů a má tak dostatečné podklady pro určení, zda se v některém případě jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoliv. V šetřeném případě hodnotící komise výslovně konstatovala, že žádná z předložených nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu neobsahuje (viz zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010). V této souvislosti Úřad odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 49/2007-107 ze dne 29.8.2008. V tomto rozhodnutí se soud vyjádřil i k otázce mimořádně nízké nabídkové ceny, když uvedl, že (citace) „zákon nestanovuje, kdy je nabídková cena mimořádně nízká a ponechává posouzení této skutečnosti na zadavateli, resp. hodnotící komisi. Pokud zadavatel neshledá žádnou nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, zákon mu neukládá tento jeho názor jakkoliv zdůvodnit, ani ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, ani kdekoliv jinde…“ (konec citace). I na základě citovaného rozhodnutí tedy nelze přisvědčit názoru navrhovatele, že závěr hodnotící komise ve vztahu k neexistenci mimořádně nízké nabídkové ceny měl být více odůvodněn.97.  Navrhovatel v šetřeném případě ve svém návrhu blíže nevymezil důvody, proč považuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou. K tomu Úřad konstatuje, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky lze ve vztahu k výši mimořádně nízké nabídkové ceně považovat pouze za vodítko, ale nikoliv za závazné měřítko.98.  Pro úplnost Úřad uvádí, že porovnáním nabídkových cen uchazečů Úřad zjistil, že nabídková cena vybraného uchazeče představovala necelých 70 % nabídkové ceny uchazeče – navrhovatele, který se umístil na 2. místě, a 65 % nabídkové ceny uchazeče, který se umístil na 3. místě. Jak již bylo uvedeno výše, pojem mimořádně nízké nabídkové ceny není v zákoně definován a  není tak možné bez dalšího učinit obecný závěr, že u nabídkové ceny ve výši cca 70 %, resp. 65 % nabídkové ceny ostatních uchazečů se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Z předložené dokumentace, zejména z porovnání cenové nabídky vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a podpůrně také z cenových nabídek uchazečů, kteří se umístili jako další v pořadí, přitom Úřad nezjistil další okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že nabídková cena vybraného uchazeče je mimořádně nízkou nabídkovou cenou.99.  S ohledem na výše uvedené a dále s přihlédnutím k dosavadní soudní judikatuře Úřad uvádí, že v postupu hodnotící komise a zadavatele neshledal porušení ust. § 77 odst. 1 zákona.Nepřijatelná nabídka100.  Ohledně navrhovatelem tvrzené nepřijatelnosti nabídky Úřad uvádí následující.101.  Dle § 69 odst. 5 zákona nabídky se podávají písemně. Uchazeč podává nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 6. Nabídky podané elektronickými prostředky musí být podány v souladu s požadavky stanovenými v § 149.102.  Dle ust. § 76 odst. 1 zákona posoudí hodnotící komise nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.103.  Dle ust. § 76 odst. 3 zákona může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o vysvětlení nabídky, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší.104.  Dle ust. § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí veřejný zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů veřejný zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.105.  Podle ust. § 82 odst. 2 zákona uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek, pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4 zákona. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče.106.  Úřad konstatuje, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise, při posouzení nabídek je zákonem podrobně upraven. Z výše citovaného ust. § 76 odst. 3 zákona vyplývá, že hodnotící komise může uchazeče požádat pouze o „písemné vysvětlení nabídky“, nikoliv však již o doplnění nebo změnu nabídky. Takový postup zákon neumožňuje. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je dát hodnotící komisi možnost, aby si v případě potřeby mohla před samotným hodnocením nabídek vyjasnit informace deklarované uchazeči v nabídkách, nikoliv umožnit úpravu již předložené nabídky. Hodnotící komisi zákon ani neopravňuje k tomu, aby přihlížela k případným opravám a doplněním nabídek podaných uchazeči po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Uchazeči podávají svoje nabídky v souladu s ust. § 69 odst. 5 zákona pouze a jen ve lhůtě pro podání nabídek, nabídky doručené po jejím uplynutí nejsou považovány za řádně podané nabídky. Nabídky, které nesplňují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, musí být podle ust. § 76 odst. 1 zákona vyřazeny a uchazeči, kteří vyřazené nabídky podali, musí být z účasti v zadávacím řízení bezodkladně vyloučeni podle ust. § 76 odst. 6 zákona.107.  Z výše citovaného ust. § 82 odst. 2 zákona jednoznačně vyplývá, že smlouvu na plnění veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným uchazečem lze uzavřít pouze v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Vzhledem k tomu, že zadavatel je povinen vybraným uchazečem předložený návrh smlouvy akceptovat, je zřejmé, že tento návrh smlouvy musí plně odpovídat zadávacím podmínkám. Možnost úpravy smlouvy zákon připouští pouze v jednacím řízení s uveřejněním podle ust. § 32 zákona, toto ustanovení však nelze v daném případě uplatnit, neboť šetřená veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení.108.  Ve vztahu k možným úpravám návrhu smlouvy předloženého vybraným uchazečem Úřad uvádí, že obecně je možné připustit pouze „nepodstatné změny“, jak ostatně vyplývá i z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S97/2009/VZ-12169/2009/530/SWa ze dne 7.12.2009, na něž odkazuje zadavatel. Za nepodstatné změny lze přitom považovat pouze takové změny, které se týkají některých „formálních“ záležitostí, jež nemají dopad na práva a povinnosti smluvních stran – neomezují je či nerozšiřují v neprospěch zadavatele, a které se netýkají hodnotících kritérií.  Může se tedy jednat např. o upravené kontaktní údaje či podobné drobné úpravy textu smlouvy.109.  V souvislosti s definicí podstatných změn návrhu smlouvy odkazuje Úřad nejen na svoji dosavadní rozhodovací praxi (mimo výše uvedené rozhodnutí dále např. rozhodnutí č. j. S128/2007/VZ-11765/2007/530/BM ze dne 11.7.2007 a rozhodnutí č. j. S219/2008/VZ-17885/2008/530/JW ze dne 30.10.2008), ale i na rozhodnutí Evropského osudního dvora (dále jen „ESD“) ve věci C-454/06 ze dne 19.6.2008 (pressetext Nachrichtenagentur GmbH), konkrétně zejména na body č. 35 až 37 tohoto rozhodnutí. ESD zde mimo jiné jednoznačně konstatoval, že změna může být považována za podstatnou, (citace) „pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla vybrána“ (konec citace) a rovněž tehdy, (citace) „jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána (konec citace).110.  S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že změny v předloženém návrhu smlouvy provedené vybraným uchazečem na základě žádostí o vysvětlení jeho nabídky žádosti zadavatele, které vybraný uchazeč obdržel dne 11.2.2010 a dne 25.2.2010 nelze považovat za nepodstatné. K jednotlivým změnám návrhu smlouvy uvádí Úřad následující.111.  Návrh smlouvy předložený vybraným uchazečem sice obsahoval požadovanou povinnost odstranit vadu do 24 hodin od jejího oznámení, vybraný uchazeč však v rozporu s podmínkami zadání tuto svoji povinnost omezil pouze na případy, kdy vada bude nahlášena v pracovní den. Pro případ nahlášení vady v jiný než pracovní den výslovně stanovil, že lhůta 24 hodin se počítá až od počátku následujícího pracovního dne. Vzhledem k tomu, že jako „pracovní den“ definuje návrh smlouvy „pondělí až pátek vyjma státních svátků uznávaných v lokalitě projektu“, Úřad konstatuje, že vybraný uchazeč stanovením dané podmínky nesplnil požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci. K námitce zadavatele, že ujednání uvedené vybraným uchazečem se týká pouze způsobu nahlašování vady, resp. okamžiku jejího nahlášení, a vybraný uchazeč nenabízí odstranění vady pouze v pracovní dny, ale i v sobotu, Úřad uvádí, že z podmínek zadání jasně vyplývá, že zadavatel požadoval odstranění jakékoliv vady do 24 hodin od jejího oznámení. Pokud by však vada byla v konkrétním případě oznámena např. v sobotu, tedy nikoliv v pracovní den, pak by v souladu s návrhem vybraného uchazeče lhůta 24 hodin začala běžet až „od počátku následujícího pracovního dne“, tedy od pondělí.112.  K části návrhu smlouvy týkající se změnového řízení Úřad konstatuje, že vybraný uchazeč i zde nepřípustně omezil právo zadavatele na čerpání hodin nabídnutých vybraným uchazečem, když uvedl, že hodiny nabízené v rámci změnového řízení se rozpočítávají lineárně na každý měsíc plnění projektu a nevyčerpané hodiny nejsou převáděny do dalšího období, přičemž minimálně lze čerpat 4 hodiny. Dále stanovil, že požadavky na změny nemají závazný charakter, dokud strany neuzavřou písemnou dohodu o těchto změnách. Z těchto podmínek stanovených vybraným uchazečem nad rámec zadávací dokumentace jasně vyplývá, že zadavatel by byl při jejich akceptaci ve svém právu čerpat hodiny nabízené v rámci změnového řízení zásadně omezen. Počet těchto hodin, resp. rozsah změnového řízení, je přitom jedním z dílčích hodnotících kritérií šetřené veřejné zakázky.113.  Úřad konstatuje, že nelze souhlasit s názorem zadavatele a vybraného uchazeče, že výše uvedené nedostatky v návrhu smlouvy vybraného uchazeče bylo možné odstranit před podpisem smlouvy na základě žádostí o vyjasnění nabídky. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že vybraný uchazeč ve své nabídce předložil návrh smlouvy, který obsahoval některá ustanovení v rozporu se zadávací dokumentací. Vypuštění některých pasáží návrhu smlouvy nelze považovat za pouhé odstranění nejasností nabídky. Vzhledem k charakteru úprav návrhu smlouvy, kdy došlo k  vypuštění některých ustanovení omezujících práva zadavatele, je tyto úpravy nutné označit za nepřípustné podstatné změny předloženého návrhu smlouvy. Před podpisem smlouvy lze provádět jen její nepodstatné změny, v tomto případě by však bylo třeba změn podstatných, aby návrh smlouvy vybraného uchazeče odpovídal zadávacím podmínkám.114.  S ohledem na výše uvedené Úřad uvádí, že v postupu zadavatele shledal porušení ust. § 76 odst. 1 zákona, když nesprávně posoudil a nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, která nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nabídka vybraného uchazeče se na základě následně provedeného hodnocení umístila na prvním pořadí.115.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozhodnutí.Uložení nápravného opatření116.  Podle § 118 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví. 117.  Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 76 odst. 1 zákona, když nesprávně posoudil a nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, která nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a v ust. § 80 odst. 1 v návaznosti na ust. § 6 zákona, když transparentním způsobem neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u hodnotícího kritéria „Technická úroveň nabízeného řešení celkem“ a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, protože pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, bylo by výsledné pořadí nabídek jiné.118.  Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 zákona ve znění pozdějších předpisů je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil ve fázi posouzení a hodnocení nabídek uchazečů, pak pro zajištění transparentnosti Úřad musel zrušit úkony zadavatele spočívající v posouzení a hodnocení nabídek, který našel svůj odraz ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010, výběr nejvhodnější nabídky a všechny následující úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení, a vrátil tak celé zadávací řízení do stádia posouzení a hodnocení nabídek. Nyní je tedy nutné znovu provést posouzení nabídek z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v podmínkách zadání. Neodpovídá-li nabídka vybraného uchazeče podmínkám zadání, musí být ze zadávacího řízení vyřazena a vybraný uchazeč vyloučen. Pokud se týká nového hodnocení, počet přidělených bodů v rámci jednotlivých kritérií musí být dostatečným a transparentním způsobem popsán a zdůvodněn, aby bylo možno přezkoumat, který z uchazečů nabídl v rámci daného dílčího hodnotícího kritéria výhodnější či méně výhodné plnění a z jakého důvodu, tzn., aby bylo v konečném důsledku možné přezkoumat výběr nejvhodnější nabídky.119.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.Náklady řízení120.  Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.121.  Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím úkony zadavatele související s posouzením a hodnocením nabídek a výběrem nejvhodnější nabídky zrušil, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 1341050001.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Rozklad proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá podle § 117 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení, kterému bylo předběžné opatření oznámeno, mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.  Mgr. Kamil Rudolecký  MístopředsedaObdrží:Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 963/3, 170 34 Praha 7Asseco Central Europe, a.s., Podvinný mlýn 2178/6, 190 00 Praha 9  Mgr. Josef Březina, advokát advokátní kanceláře Březina, Mařík & partneři, advokátní kancelář v.o.s., Americká 35/177, 120 00 Praha 2Na vědomí:Accenture Central Europe B.V., organizační složka, Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2Accenture Central Europe B.V., Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, NizozemskoVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy