Rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.10.2011 Č. j.: ÚOHS-S82/2011/VZ-5996/2011/520/ABrV Brně dne 23. září 2011Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném na návrh ze dne 4.3.2011, jehož účastníky jsou·  zadavatel – městská část Praha 2, IČ 0063461, nám. Míru 20/600, 120 39 Praha, zast. Ing. Jiřím Paluskou, starostou,·  navrhovatel – Dalkia Česká republika, a. s., IČ 45193410, 28. října 3337/7, 709 74 Ostrava, za niž jednají Ing. Zdeněk Duba, předseda představenstva, a Ing. Josef Novák, člen představenstva, ve správním řízení dále zastoupena na základě plné moci ze dne 2.3.2011 JUDr. Martinem Šebkem, advokátem, Moravská 52, 120 00 Praha,·  vybraný uchazeč – České teplo s. r. o., IČ 25055925, Klapkova 731/34, 182 00 Praha 8, Kobylisy, za niž jednají Ing. Václav Viaček a RNDr. Petr Turek, jednatelé,ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezených obsahem návrhu ve veřejné zakázce zadávané výzvou ze dne 29.10.2010 k podání nabídek na základě rámcové smlouvy ze dne 21.10.2010 o dodávkách tepelné energie a poskytování služeb s tím souvisejících, zadané na základě otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Energetické služby a dodávky“, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 11.5.2010 pod evidenčním číslem 60044968 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14.5.2010 pod ev. č. 2010/S 93 – 139238,rozhodl takto:I.Zadavatel – městská část Praha 2, IČ 0063461, nám. Míru 20/600, 120 39 Praha – nedodržel postup stanovený v ustanovení a.  § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,  v návaznosti na § 6 cit. zákona tím, že ve výzvě ze dne 29.10.2010 k podání nabídky§  stanovil dílčí hodnotící kritérium „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zásadu transparentnosti,§  nestanovil dílčí kritéria ekonomické výhodnosti nabídky tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, neboť nezohledňují „cenu náročnějších oprav přesahujících 10 000,- Kč“, ač zadavatel v obchodních podmínkách, konkrétně čl. VI. bod 5. vzoru smlouvy na správu a provoz zdroje tepelné energie a o dodávce a odběru tepelné energie pro vytápění a odběr tepla pro ÚT, ohřev teplé vody a o nájmu zdroje tepla uvedl, že „tyto opravy budou fakturovány dle platných sazeb dodavatele a pořizovací ceny materiálu odběrateli“,b.  § 80 odst. 1 cit. zákona v návaznosti na ustanovení § 6 cit. zákona, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 neobsahuje transparentní údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčího hodnotícího kritéria „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ a jeho čtyř subkritérií,přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.II.Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Energetické služby a dodávky“, zadávané výzvou ze dne 29.10.2010 k podání nabídek na základě rámcové smlouvy ze dne 21.10.2010 o dodávkách tepelné energie a poskytování služeb s tím souvisejících.III.Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – městská část Praha 2, IČ 0063461, nám. Míru 20/600, 120 39 Praha – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.OdůvodněníPrůběh zadávacího řízení 1.  Zadavatel – městská část Praha 2, IČ 0063461, nám. Míru 20/600, 120 39 Praha, zast. Ing. Jiřím Paluskou, starostou (dále jen „zadavatel“) – zaslal dne 29.10.2010 na základě rámcové smlouvy ze dne 21.10.2010 o dodávkách tepelné energie a poskytování služeb s tím souvisejících, zadané na základě otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Energetické služby a dodávky“, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 11.5.2010 pod evidenčním číslem 60044968 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14.5.2010 pod ev. č. 2010/S 93 – 139238, třem uchazečům výzvu k podání nabídek. 2.  Zadavatel uvedl v rámcové smlouvě ze dne 21.10.2010, kterou uzavřel s třemi uchazeči, tato kritéria hodnocení nabídek:o  nabídková cena vypočtená s použitím kalkulačního vzorce ERÚ (váha 60 %)o  další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb (váha 40 %).“3.  Z dokumentace o předmětné veřejné zakázce dále Úřad zjistil, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel tři nabídky. Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 hodnotící komise provedla hodnocení všech tří nabídek podle dílčích kritérií a závěrem provedla celkové hodnocení nabídek. Jako ekonomicky nejvýhodnější se umístila v případě kotelen poř. č. 1-65 a 67-101 nabídka uchazeče České teplo s. r. o., IČ 25055925, Klapkova 731/34, 182 00 Praha 8, Kobylisy, za niž jednají Ing. Václav Viaček a RNDr. Petr Turek, jednatelé (dále jen „České teplo“), a v případě kotelny poř. č. 66 nabídka uchazeče Dalkia Česká republika, a. s., IČ 45193410, 28. října 3123/152, 709 74 Ostrava, za niž jednají Ing. Zdeněk Duba, předseda představenstva, a Ing. Josef Novák, člen představenstva, ve správním řízení dále zastoupena na základě plné moci ze dne 2.3.2011 JUDr. Martinem Šebkem, advokátem, Moravská 52, 120 00 Praha (dále jen „Dalkia“).4.  Zadavatel se s tímto postupem při hodnocení nabídek ztotožnil a rozhodl dne 27.1.2011 o výběru nejvhodnější nabídky v případě kotelny poř. č. 66 a v případě ostatních kotelen (poř. č. 1-65 a 67-101) a dopisem ze dne 28.1.2011 oznámil tuto skutečnost ve stanovené lhůtě uchazečům.5.  Proti rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky v případě kotelen poř. č. 1-65 a 67-101 ze dne 27.1.2011, které uchazeč Dalkia obdržel dne 1.2.2011 podal dne 14.2.2011 uchazeč Dalkia námitky, které zadavatel obdržel téhož dne. Zadavatel námitkám po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl; rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 23.2.2011 obdržel uchazeč Dalkia dne 24.2.2011. Vzhledem k tomu, že uchazeč nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 4.3.2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále je „Úřad“). 6.  Úřad obdržel návrh dne 4.3.2011 a tímto dnem bylo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zákon“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh téhož dne. Správní řízení 7.  V návrhu uchazeč Dalkia odkazuje na své námitky ze dne 14.2.2011, ve kterých napadal netransparentní stanovení dílčích hodnotících kritérií, jejich způsobu hodnocení a netransparentní hodnocení nabídek. Závěrem uchazeč Dalkia navrhuje zrušit rozhodnutí zadavatele ze dne 27.1.2011 o výběru nejvhodnější nabídky v případě kotelen poř. č. 1-65 a 67-101 a provést nové hodnocení nabídek.8.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:o  zadavatel,o  navrhovatel Dalkia,o  vybraný uchazeč České teplo.9.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j.ÚOHS-S82/2011/VZ-4543/2011/520/ABr ze dne 28.3.2011, ve kterém účastníky řízení seznámil s návrhem na zahájení správního řízení. Zároveň jim usnesením č. j. ÚOHS-S82/2011/VZ-4575/2011/520/ABr ze dne 28.3.2011 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dále Úřad zadavateli stanovil lhůtu k doložení dokumentů, osvědčujících, zda je zadavatel sektorovým zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona v odvětví teplárenství.10.  Dne 29.3.2011 navrhovatel zaslal Úřadu doplnění svého návrhu na zahájení správního řízení, ve kterém požadoval vydání předběžného opaření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem.11.  K zajištění účelu správního řízení vydal dne 30.3.2011 Úřad rozhodnutí č.j. ÚOHS-S82/2011/VZ-4834/2011/520/ABr, kterým rozhodl o vydání předběžného opatření, kterým zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.12.  Vyjádření zadavatele k návrhu obdržel Úřad dne 10.3.2011. V tomto vyjádření zadavatel zastává názor, že hodnotící kritéria byla dostatečně srozumitelná a hodnocení nabídek podle těchto kritérií podrobně odůvodněné. Zadavatel závěrem uzavírá, že Úřad by neměl přezkoumávat myšlenkové pochody členů hodnotící komise. Současně zadavatel vyslovuje pochybnost, zda se jedná o veřejnou zakázku, když zadavatel je sice smluvním stranou smlouvy na správu a provoz zdroje tepelné energie o dodávce a odběru tepelné energie pro vytápění a odběr tepla pro ÚT, ohřev teplé vody a o nájmu zdroje tepla, nebude však vynakládat žádné finanční prostředky na plnění z této smlouvy. 13.  Dne 14.3.2011 a dne 24.3.2011 Úřad obdržel dokumentaci o veřejné zakázce. 14.  Dne 6.4.2011 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, z něhož vyplývá, že při zadávání předmětné veřejné zakázky není v postavení sektorového zadavatele.15.  Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že stanovil netransparentně dílčí hodnotící kritérium „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ a jeho subkritéria, a tím, že dílčí kritéria ekonomické výhodnosti nabídky uvedená ve výzvě ze dne 29.10.2010 k podání nabídky nestanovil tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, neboť nezohledňují „cenu náročnějších oprav přesahujících 10 000,- Kč“, ač zadavatel v obchodních podmínkách, konkrétně čl. VI. bod 5. vzoru smlouvy na správu a provoz zdroje tepelné energie a o dodávce a odběru tepelné energie pro vytápění a odběr tepla pro ÚT, ohřev teplé vody a o nájmu zdroje tepla uvedl, že „tyto opravy budou fakturovány dle platných sazeb dodavatele a pořizovací ceny materiálu odběrateli“; ustanovení § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 zákona, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 neobsahuje transparentní údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčího hodnotícího kritéria „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“; přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.Naplnění pojmových znaků veřejné zakázky 16.  Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 10.3.2011 zadavatel vyslovuje pochybnost, zda se v případě předmětné zakázky jedná o veřejnou zakázku ve smyslu zákona, když zadavatel je sice smluvním stranou smlouvy na správu a provoz zdroje tepelné energie o dodávce a odběru tepelné energie pro vytápění a odběr tepla pro ÚT, ohřev teplé vody a o nájmu zdroje tepla, ale tvrdí, že nebude vynakládat žádné finanční prostředky na plnění z této smlouvy. 17.  Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.18.  Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky podle § 13 odst. 1 zákona se rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty. 19.  Podle oznámení o zakázce uveřejněného v informačním systému o veřejných zakázkách dne 11.5.2010 pod evidenčním číslem 60044968 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14.5.2010 pod ev. č. 2010/S 93 – 139238 činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky 300 mil. Kč. 20.  Z čl. II. Předmět smlouvy, bodu 2. vzorové smlouvy na správu a provoz zdroje tepelné energie o dodávce a odběru tepelné energie pro vytápění a odběr tepla pro ÚT, ohřev teplé vody a o nájmu zdroje tepla vyplývá, že „tepelná energie přechází z vlastnictví dodavatele do vlastnictví odběratele (zadavatele) v odběrném tepelném zařízení“. Podle čl. IV. Cena, způsob plateb  a splatnost nájmu cit. smlouvy je zadavatel povinen hradit dodavateli měsíční zálohy na dodávky služby, které jsou předmětem této smlouvy, tedy za dodávku tepla, které přešlo do vlastnictví zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o přímé platby z rozpočtu  zadavatele, které procházejí jeho účetnictvím, stejně jako platby za nájem z bytů od obyvatel a nájemců nebytových prostor a zálohy na služby. Vyúčtování záloh na služby (tedy i tepla) vůči nájemcům provádí zadavatel jako vlastník odebrané tepelné energie. Je tedy nepochybné, že se jedná vždy o platby zadavatele vůči vybranému uchazeči. 21.  Pro úplnost Úřad uvádí, že problematikou plateb zadavatele prostřednictvím nebo od třetích osob se Úřad zabýval v rozhodnutích, v nichž konstatoval, že do předpokládané ceny je nutné zahrnout i případné příjmy od třetích subjektů, a to např. rozhodnutí č.j. S121/2008/VZ-12420/2008/510/Od ze dne 23. června 2008, které bylo potvrzeno druhoinstančním rozhodnutím předsedy ÚOHS č.j. R127/2008/02-20513/2008/310-Hr ze dne 13. října 2008.22.  Vzhledem k tomu, že se v předmětném případě jedná o běžný dvoustranný závazkový vztah, ze kterého právu zadavatele na dodávku tepla a související služby odpovídá povinnost zadavatele k úhradě plateb (bez ohledu na to zda příslušnou platbu obdrží zadavatel od nájemců) a povinnosti dodavatele dodat teplo a související služby odpovídá jeho právo na úhradu předmětu plnění, do kterého třetí osoby (nájemci) mohou vstoupit pouze výjimečně (v případě havárie atd.), dospěl Úřad k závěru se jedná o veřejnou zakázku, která naplňuje pojmový znak úplatnosti.23.  Městská část Praha 2 je územním samosprávným celkem a je tedy podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona veřejným zadavatelem. Podle zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, městské části v rozsahu stanoveném tímto zákonem a Statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.24.  Podle § 17 odst. 1 písm. m) zákona zadávání je závazný postup zadavatele, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy. Zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy upravuje ustanovení § 92 zákona. 25.  Na základě uvedených skutečností, dospěl Úřad k závěru, že je v šetřeném případě příslušný k rozhodnutí ve věci, neboť se jedná o veřejnou zakázku, na kterou proběhla soutěž tří uchazečů, účastníků výše uvedené rámcové smlouvy.Stanovení hodnotících kritérií ekonomické výhodnosti nabídek a způsobu jejich hodnocení 26.  Podle § 92 odst. 3 písm. b) zákona, je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku vybranému uchazeči po předchozí písemné výzvě na základě hodnotících kritérií, která jsou specifikována veřejným zadavatelem v písemné výzvě, nejsou-li vymezena v rámcové smlouvě vůbec.27.  Podle § 92 odst. 4 zákona písemná výzva k podání nabídek musí obsahovat vedle obecného popisu požadovaného plnění náležitosti podle § 34 odst. 2 písm. a), b), g) a i), tj. o  informaci o předmětu veřejné zakázky,o  identifikační údaje zadavatele,o  lhůtu a místo pro podání nabídek, pokud nemají být tyto údaje dohodnuty až v rámci jednání, o  údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci a není-li veřejná zakázka zadávána jedinému zájemci.28.  Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je podle § 78 odst. 1 zákona ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení (§ 78 odst. 4 zákona). Podle § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.29.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle cit. zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.30.  Zadavatel uvedl v rámcové smlouvě ze dne 21.10.2010, kterou uzavřel se třemi uchazeči, že „vybraní uchazeči budou na základě rámcové smlouvy pověřeni k poskytování konkrétních služeb (vymezeno zpravidla jednotlivými kotelnami) pro zadavatele způsobem dle § 92 zákona. K zadání každého souboru konkrétních služeb na základě rámcové smlouvy bude realizován tzv. minitendr, kdy služby budou souběžně poptány u všech účastníků rámcové smlouvy. Smlouva na plnění konkrétní veřejné zakázky (zadávané na základě uzavřené rámcové smlouvy) bude zadána vždy na základě níže uvedených hodnotících kritérií:o  nabídková cena vypočtená s použitím kalkulačního vzorce ERU (váha 60 %)o  další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb (váha 40 %).“31.  Ve výzvě k podání nabídek ze dne 29.10.2010 zaslané třem účastníkům rámcové smlouvy ze dne 21.10.2010 o dodávkách tepelné energie a poskytování služeb s tím souvisejících zadavatel uvedl, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ (váha 40 %)“ bude hodnotito  „Organizační zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky (váha 20 %)o  Technické zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky (váha 20 %)o  Míra transparentnosti a otevřenosti účetnictví tepelného hospodářství – co nejlepší možnost kontroly cenotvorby tepla ze strany zadavatele (váha 10 %)o  Ostatní návrhy uchazeče v oblasti know-how a novátorských přístupů s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky (váha 50 %)“32.  Dále zadavatel ke způsobu hodnocení tohoto kritéria uvedl, že „nabídky budou hodnoceny podle pořadí, první místo (bez započetí váhy kritéria) získá 100, druhé 50 a třetí 25 bodů.“33.  Ke stanovení dílčího hodnotícího kritéria „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ s váhou 40 % Úřad uvádí, že zadavatel v rámcové smlouvě ze dne 21.10.2010, stanovil zejména o  podmínky týkající se výše procentuální sazby režií a zisku (čl. II. bod 5.),o  závazek účastníků prováděcí smlouvy vybudovat společně a nerozdílně nejpozději do 9 měsíců ode dne podpisu realizační smlouvy všemi účastníky dispečink a zajistit nepřetržitou službu energetického poradenství ve věcech přímo souvisejících s uzavřením této smlouvy. V této souvislosti se smluvní strany výslovně dohodly tak, že zřízení předmětného dispečinku a zajištění nepřetržité poradenské služby bude realizováno v plné výši na vrub zhotovitelů. Jejich vzájemný vztah v této věci bude řešen samostatnou smlouvou uzavřenou pouze mezi zhotoviteli.  V případě porušení povinnosti zhotovitelů, vybudovat předmětný dispečink a zajistit nepřetržitou službu energetického poradenství, byl stanoven závazek uhradit objednateli společně a nerozdílně smluvní pokutu ve výši 2.000 000,- Kč (čl. II. bod 7.),o  cenové a platební podmínky, ve kterých upravil způsob účtování ceny za dodávky tepelné energie a poskytnuté služby s tím související, a to prostřednictvím zálohových faktur, jejich splatnost, termín ročního vyúčtování, výši úroku z prodlení atd. (čl. V.),o  pravidla realizace, ve kterých zadavatel uvedl, že zhotovitel je povinen započít s odstraněním zjištěné vady neprodleně či dle svých možností, nejpozději však do dvaceti čtyř (24) hodin od jejího nahlášení objednatelem či od jejího zjištění (čl. VI.),o  smluvní pokuty, kdy zadavatel stanovil výši jednotlivých druhů pokut a podmínky jejich uplatnění (čl. VII.),o  způsob kontroly dodávek tepelné energie či poskytování služeb prováděných podle konkrétní prováděcí smlouvy (čl. VIII.).34.  Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 hodnotící komise uvádí, že význam dílčího hodnotícího subkritéria „organizační zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky (váha 20 %) spočívá „v zajištění bezkonfliktního a maximálně komfortního provozu  bezprostředně po zahájení všech kotelen“. 35.  Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 nejvyšší počet bodů (100) obdržela nabídka uchazeče České teplo. Hodnotící komise uvedla, že „nepřihlížela k uzavření smlouvy se současným provozovatelem kotelen PM Partners, s. r. o.“, a dále konstatuje, že „dále uchazeč jmenovitě nabízí tým 3 vlastních  zaměstnanců, pokrývajících praxí a kvalifikací komplexně problematiku řízení a provozování topných zdrojů. Tito pracovníci jsou vyčleněni přímo pro plnění veřejné zakázky. Lze očekávat vytvoření těsných vazeb s plněním veřejné zakázky a dobrou znalost prostředí. Ostatní návrhy (správcovské firmy, organizační struktura, provozní evidence) jsou zárukou  optimálního provozního režimu jak ve vztahu k zadavateli, tak ke všem dotčeným účastníkům provozu zařízení“.36.  Jako méně úspěšná (50 bodů) byla hodnocena podle výše uvedeného subkritéria nabídka uchazeče ERDING, a. s., IČ 25512455, Kosmákova 2195/28, Brno (dále jen „ERDING“) . Hodnotící komise při srovnávání nabídky tohoto uchazeče s nabídkou uchazeče České teplo dospěla k závěru, že „zabezpečení služby třemi zcela konkrétními zaměstnanci uchazeče České teplo dává větší pravděpodobnost efektivního plnění veřejné zakázky než uchazečem ERDING navrhovaným víceméně anonymním týmem 9 pracovníků. Hodnotící komise je na základě dosavadních zkušeností přesvědčena, že tým cca 3-4 zcela konkrétních pracovníků je pro plnění veřejné zakázky zcela dostačující a současně tento počet pracovníků umožňuje efektivní a hospodárné řízení.“ Dále hodnotící komise zastává názor, že „v případě většího počtu pracovníků bude pravděpodobně docházet k překrývání odpovědnosti a pravomocí a tím k nepřehlednějšímu a méně efektivnímu řízení. Plnění veřejné zakázky při takto vysokém počtu pracovníků skutečně může být postiženo složitější a těžkopádnější strukturou řízení. Proto je hodnotící komise přesvědčena o vyšší přidané hodnotě nabídky uchazeče České teplo. Současně je komise přesvědčena, že pokud některý dodavatel využije pro plnění veřejné zakázky současného dodavatele těchto služeb (navíc takového, který plní již dnes služby k plné spokojenosti zadavatele), pak skutečně lze důvodně předpokládat minimálně hladší průběh než v případě zcela nového dodavatele. Ačkoliv se jedná o ekonomickou extemalitu, zadavateli takové řešení nepochybně vyšší užitek přináší. Tímto však komise nijak nezpochybňuje odbornou zdatnost uchazeče, jde pouze o hodnocení potencionální hladkosti náběhu počáteční fáze. Tu lze skutečně očekávat jako výhodnější u uchazeče České teplo. Navíc je nutné podotknout, že v případě nabídky uchazeče ERDING je sice tomuto subkritériu uvedena celá řada informací, ale většina z nich je méně konkrétní než v případě nabídky uchazeče České teplo“.37.  Jako nejméně výhodná (25 bodů) byla podle dílčího hodnotícího subkritéria „organizační zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“ hodnocena nabídka uchazeče Dalkia, který „ve své původní nabídce konkretizoval tým svých zaměstnanců, ale z něho není jakkoliv zřejmé, zda tito zaměstnanci jsou vymezeni pouze pro plnění této veřejné zakázky nebo i pro další projekty uchazeče. Není tedy zřejmé nakolik se tito zaměstnanci budou specializovat na plnění této veřejné zakázky. Konkretizace týmu zaměstnanců tak zůstává nejobecnější ze všech uchazečů. Žádný zaměstnanec tohoto uchazeče nebude trvale vyčleněn pro plnění konkrétně této veřejné zakázky. Po přijetí hlášení na linku péče o zákazníka se dostaví na místo některý z techniků, a to do 60 min od nahlášení události. Hodnotící komise považuje takové řešení za méně výhodné než trvalé a průběžné vyčlenění konkrétních osob pro plnění veřejné zakázky. Přínosem je možnost okamžitého zahájení prací a zejména lepší znalost prostředí díky trvalému nasazení konkrétních osob. Aplikaci D-LINE hodnotící komise považuje za vhodnou zejména k použití v nebytové sféře. Proto ji nepovažuje pro plnění této zakázky za přínos.“38.  K provedenému hodnocení nabídek Úřad uvádí, že podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Obecně lze chápat pojem organizační zabezpečení jako soubor organizačních opatření, postupů, zajišťujících v rámci kompetence určitého počtu pracovníků určité úkoly, cíle. Jestliže zadavatel nestanoví, co bude obsahem dílčího hodnotícího subkritéria „organizační zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“, nemůže tento nedostatek odstranit hodnotící komise tím, že teprve ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 uvede, jaký význam neurčité hodnotící subkritérium pro zadavatele má a těžiště posuzování nabídek z hlediska tohoto dílčího hodnotícího subkritéria posune časově pouze na období bezprostředně po zahájení dodávky.  39.  Z uvedeného vyplývá, že tím, že zadavatel obsah tohoto dílčího subkritéria nestanovil jednoznačně, hodnotící komise jeho obsah při posuzování nabídek dotváří a pozitivně hodnotí hladký průběh převzetí dodávky od původního dodavatele, ačkoliv obsah tohoto  dílčího subkritéria nebyl zadavatelem předem takto definován. 40.  Úřad proto dospěl k závěru, že pojem „organizační zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb“ připouští různý výklad a že zadávací podmínky uvedené ve výzvě k podání nabídky, co se týká tohoto dílčího hodnotícího kritéria, nejsou jasné, přesné a srozumitelné. V důsledku toho nejasnost zadávacích podmínek neumožňuje určit co a jak mělo být v rámci daného dílčího subkritéria hodnoceno. 41.  Obdobně zadavatel postupoval při stanovení dílčího hodnotícího subkritéria „technické zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“, kdy nestanovil předem co bude obsahem hodnocení tohoto subkritéria a teprve ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 hodnotící komise uvedla, že význam dílčího hodnotícího subkritéria „technické zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“ s dílčí váhou 20 % spočívá „v zajištění bezkonfliktního a maximálně komfortního provozu snadno dostupným a všestranným technickým zázemím“. 42.  Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 nejvyšší počet bodů (100) obdržela nabídka uchazeče Dalkia. Hodnotící komise uvedla, že „uchazeč zabezpečí v nejkratším čase živé propojení jednotlivých kotelen s reálně existujícím dispečinkem schopným reálně reagovat na vzniklé potíže. K ostatním parametrům nebylo přihlíženo.“ 43.  Jako méně úspěšná (50 bodů) byla hodnocena podle výše uvedeného subkritéria nabídka uchazeče ERDING, a to z toho důvodu, že „stejnou službu jako uchazeč Dálkia nabízí v pozdějším termínu. K ostatním parametrům nebylo přihlíženo.“ 44.  Jako nejméně výhodná (25 bodů) byla podle dílčího hodnotícího subkritéria „technické zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky (váha 20 %)“ hodnocena nabídka uchazeče České teplo, který „tuto službu chce řešit pouze dispečinkem, tj. až po hlášení obyvatel postihnutého objektu. K ostatním parametrům nebylo přihlíženo.“45.  K tomuto hodnocení nabídek Úřad uvádí, že jestliže zadavatel předem ve výzvě pro podání nabídek nevymezil, že co bude předmětem hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria „technické zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“, jedná se o dikci, která objektivně připouští interpretační nejistotu. V rámcové smlouvě ze dne 21.10.2010 se v čl. II. Předmět smlouvy v bodě 7. sice uvádí, že „zhotovitel č. 1, č. 2 a č. 3 se podpisem této smlouvy zavazují společně a nerozdílně nejpozději do 9 měsíců ode dne podpisu této smlouvy všemi účastníky vybudovat dispečink a zajistit nepřetržitou službu energetického poradenství ve věcech přímo souvisejících s uzavřením této smlouvy, nelze však z toho přímo vyvodit, že obsahem tohoto dílčího subkritéria bude právě hodnocení zabezpečení živého propojení jednotlivých kotelen s reálně existujícím dispečinkem, resp. délka této lhůty. 46.  Úřad dále k tomuto dílčímu hodnotícímu subkritériu zjistil, že struktura obsahu nabídky uchazeče České teplo zahrnuje specifikaci zázemí pro poskytování služeb (objem skladů, vozový park, dispečerské pracoviště), zajištění kvality prováděných služeb prostřednictvím referencí, nabídku nadstandardní služby u zařízení, která nejsou předmětem smluvního vztahu. Z toho vyplývá, že někteří uchazeči chápali toto dílčí hodnotící kritérium shodně s obsahem technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 zákona, kdy zadavatel může k jejich prokázání požadovat např. seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech, seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti, přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.47.  Podle § 50 odst. 4 zákona ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady nemohou být předmětem hodnotících kritérií, z toho důvodu nemohou být tyto údaje předmětem hodnocení nabídek podle některého z dílčích hodnotících kritérií. 48.  Hodnotící komise na základě připomínek jednoho z uchazečů od hodnocení technického zázemí charakteru vozového parku, a skladových služeb upustila a změnila bodové hodnocení nabídek uchazečů podle dílčího hodnotícího subkritéria „technické zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“, jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 na str. 3. To ovšem svědčí o tom, že ani členové hodnotící komise neměli jasnou představu, co je obsahem tohoto hodnotícího subkritéria.49.  V případě dílčího hodnotícího subkritéria „míra transparentnosti a otevřenosti účetnictví tepelného hospodářství – co nejlepší možnost kontroly cenotvorby tepla ze strany zadavatele (váha 10 %)“ hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 uvedla, že „zásadní význam pro zadavatele má transparentnost, srozumitelnost a snadnost přístupu do účetní evidence provozovaných zařízení.“ 50.  Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 nejvyšší počet bodů (100) obdržela nabídka uchazeče České teplo. Hodnotící komise uvedla, že „uchazeč nabízí vytvoření samostatného nákladového střediska přístupného k nahlížení a kontrole pověřeným pracovníkům zadavatele. Navíc nabízí měsíční předávání výpisů z účtu a bezplatné konzultace účetní problematiky v četnosti 5 hod. měsíčně. “ 51.  Jako méně úspěšná (50 bodů) byla hodnocena podle výše uvedeného subkritéria nabídka uchazeče ERDING, a to z toho důvodu, že „rozsah zpřístupnění dokladů mezi nabídkou tohoto uchazeče a nabídkou uchazeče České teplo je prakticky totožný, avšak v nabídce uchazeče České teplo jsou navíc uvedeny bezplatné konzultace v rozsahu 5 hod. měsíčně a zřízení samostatného nákladového střediska.“52.  Jako nejméně výhodná (25 bodů) byla podle dílčího hodnotícího subkritéria „míra transparentnosti a otevřenosti účetnictví tepelného hospodářství – co nejlepší možnost kontroly cenotvorby tepla ze strany zadavatele“ hodnocena nabídka uchazeče Dalkia. Hodnotící komise „má za zcela prokázanou omezenost rozsahu přístupu do účetnictví prostřednictvím aplikace D-LINE nabízenou uchazečem.“ Navíc hodnotící komise uvádí, že „konzultace budou probíhat prostřednictvím obchodníků péče o klienty. Ačkoliv hodnotící komise nehodlá jakkoliv zpochybňovat odbornou erudici odborníků péče o klienty, je u těchto odborníků pravděpodobná menší znalost účetních standardů a postupů, než v případě skutečné konzultace účetní problematiky. Odborné zaměření obchodníka je obvykle jiné než u pracovníka zabývajícího se účetní problematikou. Nelze očekávat, že by obchodník měl přístup ke konkrétním účetním dokladům (ani uchazeč nic podobného neslibuje). Proto hodnotící komise považuje za výhodnější časově omezenou odbornou konzultaci než neomezené konzultace u obchodníků.“53.  K tomuto dílčímu hodnotícímu subkritériu Úřad uvádí, že rovněž v tomto případě zadavatel nestanovil konkrétně, přesně a srozumitelně, jaká forma přístupu má z hlediska kontroly cenotvorby pro zadavatele význam (např. četnost, rozsah přístupu, možnost konzultací), aby se každému z uchazečů dostalo informací, co bude předmětem hodnocení hodnotící komise, aby následně bylo toto hodnocení přezkoumatelné. Zadavatel ve  výzvě k podání nabídek ze dne 29.10.2010 podřadil toto subkritérium pod kritérium ekonomické výhodnosti „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb s váhou 40 %“, obsahem rámcové smlouvy však nejsou žádné minimální podmínky týkající se transparentnosti a otevřenosti účetnictví tepelného hospodářství a podmínek kontroly cenotvorby tepla ze strany zadavatele, takže uchazeči mohli mít každý jinou představu o tom, co bude mít pro zadavatele největší význam pro kontrolu cenotvorby tepla, zda četnost přístupu do účetnictví, jeho rozsah, možnost konzultací apod., neboť ostatní náležitosti týkající tvorby ceny tepla jsou upraveny obecně závaznými předpisy, jako např. zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a platnými Cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu, apod.  54.  Netransparentně postupoval zadavatel i při stanovení dílčího hodnotícího subkritéria „ostatní návrhy uchazeče v oblasti know-how a novátorských přístupů s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky (váha 50 %)“, kdy nestanovil předem, co bude obsahem hodnocení tohoto subkritéria a teprve ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 hodnotící komise uvedla, že význam dílčího hodnotícího subkritéria spočívá „v získání nového know-how jak při provozování zdrojů tepla, tak při řešení koncepce a návrhů rekonstrukcí. S tím byla posuzována i konkrétní ekonomická výhodnost navržených řešení“.55.  Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 při hodnocení nabídek podle tohoto dílčího subkritéria nejvyšší počet bodů (100) obdržela nabídka uchazeče České teplo, z důvodu nabídky 4 autorizovaných osob pro konzultace technického, provozního i organizačního charakteru, bezplatného využití 3 konkrétních užitných vzorů. Dále jsou nabízena „alternativní řešení obnovitelných zdrojů (stejně tak DALKIA) a ověření jejich ekonomičnosti. Presentovaný dispečink je uživatelsky přehledný a splňuje standard požadovaný zadavatelem.“56.  Jako méně úspěšná (50 bodů) byla hodnocena podle výše uvedeného subkritéria nabídka uchazeče Dalkia (označena jako č. 3). Hodnotící komise při srovnávání nabídky tohoto uchazeče s nabídkou uchazeče České teplo dospěla k závěru, že „nabídka je méně konkrétní, úhradu nájemného na 3 roky předem nepovažuje zadavatel za přidanou hodnotu. Hodnotící komise je přesvědčena, že nabídka sice přináší zadavateli větší užitek než nabídka č. 3, ale menší než nabídka č. 2 (nabídka uchazeče České teplo). Z nabídky je patrný větší akcent na opatření související s předmětnou veřejnou zakázkou.“57.  Jako nejméně výhodná (25 bodů) byla podle dílčího hodnotícího subkritéria „ostatní návrhy uchazeče v oblasti know-how a novátorských přístupů s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“ hodnocena nabídka uchazeče ERDING. Hodnotící komise uvedla, že „uchazeč předložil relativně rozsáhlý dokument, jedná se však pouze o universální souhrn informací. Pro hodnotící komisi nemá význam množství obchodních informací a proklamací, které předložil uchazeč, ale zcela konkrétní jasné návrhy řešení“. Podle hodnotící komise návrhy rekonstrukcí, alternativní řešení obnovitelných zdrojů, snižování energetické náročnosti v nabídce uchazeče České teplo zvyšují užitek zadavatele. 58.  K tomuto hodnocení nabídek Úřad uvádí, že pojem know-how znamená obecně technologické a informační předpoklady a znalosti pro určitou činnost – výrobu. Je to souhrn znalostí, poznatků a zkušeností při výrobě. Týká se výroby produktů, které nepodléhají patentům a licencím, ale současně to znamená znalost výrobních postupů, návodů či receptur pro výrobu. Je součástí obchodních a licenčních smluv (zdroj–http://cs.wikipedia.org/wiki/Know-how). Podle Akademického slovníku cizích slov, vyd. ACADEMIA Praha 1997 je to souhrn výrobních a obchodních znalostí, hospodářsky nehmotný statek. S určitou mírou pravděpodobnosti tedy mohli uchazeči předpokládat, že hodnocení nabídek podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria se nebude týkat předmětů průmyslově právní ochrany, které podléhají patentům a licencím (viz definice), což jsou vynálezy a zlepšovací návrhy, které jsou upraveny zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, nýbrž jen těch předmětů průmyslově právní ochrany, které nejsou chráněny patentem, což jsou podle § 1 zákona č. 478/1992 Sb, o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, užitné vzory.59.  Z hodnocení nabídky uchazeče České teplo byla podle dílčího hodnotícího subkritéria „ostatní návrhy uchazeče v oblasti know-how a novátorských přístupů s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“ je vedle možnosti využití 3 užitných vzorů zadavatelem hodnocena i nabídka konzultací technického, provozního i organizačního charakteru autorizovanými osobami a to jak při provozování zdrojů tepla, tak při řešení koncepce a návrhů rekonstrukcí. Jestliže je však v rámcové smlouvě ze dne 21.10.2010 v čl. II. Předmět smlouvy v bodě 7 uvedeno, že „účastníci smlouvy se zavazují společně zajistit nepřetržitou službu energetického poradenství ve věcech přímo souvisejících s uzavřením této smlouvy, a že se dohodly na zřízení dispečinku a zajištění nepřetržité poradenské služby, které bude realizováno v plné výši na vrub zhotovitelů“, jedná se spíše o podmínku zadávacího řízení, kterou museli splnit všichni uchazeči, a proto nemůže být předmětem hodnocení nabídek v rámci tohoto dílčího hodnotícího subkritéria. Úřad konstatuje, že energetické poradenství ve věcech přímo souvisejících s uzavřením předmětné smlouvy požadované zadavatelem nepochybně z obecného hlediska zahrnuje jak konzultace technického, provozního i organizačního charakteru. Pokud zadavatel by měl v úmyslu v rámci dílčího hodnotícího subkritéria „ostatní návrhy uchazeče v oblasti know-how a novátorských přístupů s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“ hodnotit „nabídky konzultací technického, provozního i organizačního charakteru autorizovanými osobami a to jak při provozování zdrojů tepla, tak při řešení koncepce a návrhů rekonstrukcí“, musel by to předem uvést při stanovení obsahu tohoto dílčího hodnotícího subkritéria, aby uchazeči předem věděli, zda mají zadavateli nabízet konzultace technického, provozního i organizačního charakteru autorizovanými osobami, a to jak při provozování zdrojů tepla, tak při řešení koncepce a návrhů rekonstrukcí, neboť rekonstrukce teplovodních zařízení nebyly předmětem plnění veřejné zakázky. 60.  Na základě hodnocení nabídek přidělila hodnotící komise podle těchto čtyř subkriterií nabídce uchazeče ERDING 37,5 bodů, nabídce uchazeče České teplo 85 bodů a nabídce uchazeče Dalki 52,5 bodů.61.  Z přílohy zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 dále vyplývá, že v 50 případech nabídl nejnižší cenu uchazeč Dalkia, v 47 případech nabídl nejnižší cenu uchazeč ERDING a v 4 případech vybraný uchazeč České teplo. 62.  Na základě hodnocení nabídek přidělila hodnotící komise podle kritérií ekonomické výhodnosti „nabídková cena vypočtená s použitím kalkulačního vzorce ERU“ s váhou 60 % a „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ s váhou 40 % po přepočtu vah v případě kotelen poř. č. 1-65 a 67-101 nabídce uchazeče ERDING body v rozsahu 64,7 až 75,0, nabídce uchazeče České teplo body v rozsahu 81,3 až 94,0 a nabídce uchazeče Dalkia body v rozsahu 71,4 až 81,0. Jako nejvýhodnější se umístila v případě kotelny poř. č. 66 nabídka uchazeče Dalkia, která získala 80,1 bodů. Nabídka uchazeče České teplo získala 79 bodů a nabídka uchazeče ERDING získala 75,0 bodů. 63.  Z uvedeného vyplývá, že netransparentně stanovené dílčí hodnotící kritérium „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ a jeho čtyři subkritéria ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, neboť hodnocení podle tohoto kritéria změnilo pořadí nabídek podle jediného transparentně stanoveného kritéria, t. j. „nabídkové ceny vypočtené s použitím kalkulačního vzorce ERU s váhou 60 %“. Hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ s váhou 40 % způsobilo, že uchazeč Dalkia, který v 50 případech nabídl nejnižší cenu, uspěl v celkovém hodnocení nabídek pouze jednou, uchazeč ERDING, který v 47 případech nabídl nejnižší cenu, neuspěl v celkovém hodnocení nabídek vůbec a uchazeč České teplo, který ve čtyřech případech nabídl nejnižší cenu, uspěl v celkovém hodnocení nabídek ve sto případech (z celkového počtu 101 kotelen).64.  Úřad proto konstatuje, že zadavatel porušil ustanovení § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že nestanovil transparentně, tedy jasně a srozumitelně, obsah hodnotícího kritéria „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ a jeho čtyř subkritérií, neboť uchazeči nemohli předem vědět, jak koncipovat svoje nabídky, aby v zadávacím řízení uspěli co nejlépe. Vzhledem k tomu, že u každého ze subkritérií bylo možné přiřadit podle pořadí za první místo (bez započetí váhy kritéria) 100 bodů, za druhé 50 bodů a třetí 25 bodů, mohl tento postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. 65.  Podle ustanovení § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.66.  Úřad k zvoleným hodnotícím kritériím ekonomické výhodnosti dále uvádí, že součástí výzvy k podání nabídek ze dne 29.10.2010 zaslané třem účastníkům rámcové smlouvy ze dne 21.10.2010 o dodávkách tepelné energie a poskytování služeb s tím souvisejících byla vzorová smlouva na správu a provoz zdroje tepelné energie a o dodávce a odběru tepelné energie pro vytápění a odběr tepla pro ÚT, ohřev teplé vody a o nájmu zdroje tepla. Uchazeči byli povinni doložit nabídku návrhem smlouvy zpracovaným pomocí tohoto vzoru. V této smlouvě je v čl. VI. Cena, způsob plateb a splatnost nájmu, v bodě 5. uvedeno, že „smluvní strany se dohodly, že cena prací, včetně materiálu a dopravy nezbytných k provedení drobných oprav do výše 10 000,- Kč bez DPH je zahrnuta v ceně tepla za daný kalendářní rok. V případě náročnějších oprav v ceně prací a materiálu v odhadované výši přesahující 10 000,- Kč bez DPH musí k jejich provedení dodavatel získat souhlas. Tyto opravy budou fakturovány dle platných sazeb dodavatele a pořizovací ceny materiálu odběrateli“. 67.  Z uvedeného vyplývá, že předmětem výše uvedené veřejné zakázky je nejen dodávka tepla, ale i náročnější opravy přesahující 10 000,- Kč bez DPH. Tyto opravy budou zadavateli fakturovány podle platných sazeb dodavatele a pořizovací ceny materiálu. Zadavateli tak vzniknou další náklady, o jejichž výši neproběhla mezi uchazeči soutěž. Tato skutečnost se neprojevila ani v kritériích ekonomické výhodnosti, když zvolená kritéria cenu budoucích nákladů neodrážejí.68.  Lze si například představit situaci, kdy vybraný uchazeč (s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou) nabídne dražší komponenty pro opravu teplovodního zařízení než uchazeč, který nebyl vybrán z důvodu ekonomicky méně výhodnější nabídky. Jestliže se zadavatel ve smlouvě zavázal, že za náročnější opravy přesahující 10 000,- Kč bez DPH zaplatí náklady „podle platných sazeb dodavatele a pořizovací ceny materiálu“, tak o tyto náklady hrazené v budoucnu zadavatelem neproběhla vůbec soutěž. I když z uvedeného článku smlouvy vyplývá, že k jejich provedení musí dodavatel získat souhlas zadavatele, je zde předem sjednán způsob určení ceny, zcela závislý na vůli dodavatele, který není zadavateli předem znám, a proto je nekontrolovatelný. Vytváří se tak prostor, kdy nelze předem určit, zda vybraný uchazeč nabídl skutečně ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Tyto budoucí výdaje se tak neodrazily v žádném z hodnotících kritérií. Zadavatelem zvolená dílčí hodnotící kritéria tedy neodráží vztah užitné hodnoty a ceny a postup zadavatele s ohledem na cit. ustanovení smlouvy tak není v souladu se zásadou transparentnosti.69.  Zadavatel tak nestanovil uchazečům stejné podmínky, když připustil, že za náročnější opravy přesahující 10 000,- Kč bez DPH budou placeny náklady podle jeho platných sazeb včetně materiálu za cenu, za kterou tento materiál pořídil. Zadavatel tak nevytvořil rovné podmínky pro soutěž o nejnižší cenu za dodávku tepla a souvisejících služeb. Ekonomicky výhodnější cena za dodávku tepla může být vybranému uchazeči v konečném efektu „kompenzována“ vyšší cenou za opravy přesahující 10 000,- Kč bez DPH, kterou uchazeč obdrží v průběhu smluvního vztahu. 70.  Na základě výše uvedeného Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že dílčí kritéria ekonomické výhodnosti nabídky uvedená ve výzvě ze dne 29.10.2010 k podání nabídky nestanovil tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, neboť nezohledňují „cenu náročnějších oprav přesahujících 10 000,- Kč“, a zadavatel v obchodních podmínkách, konkrétně čl. VI. bod 5. vzoru smlouvy na správu a provoz zdroje tepelné energie a o dodávce a odběru tepelné energie pro vytápění a odběr tepla pro ÚT, ohřev teplé vody a o nájmu zdroje tepla uvedl, že „tyto opravy budou fakturovány dle platných sazeb dodavatele a pořizovací ceny materiálu odběrateli“, tj. za cenu, o kterou neproběhla soutěž. 71.  Vzhledem k tomu, že zadavatel porušil ustanovení zákona již při stanovení dílčích kritérií ekonomické výhodnosti nabídek, byl jeho postup v rozporu s ustanovením § 6 zákona. Uchazeči totiž nemohli předem vědět, jak koncipovat svoje nabídky, aby v zadávacím řízení uspěli a o část veřejné zakázky neproběhla vůbec soutěž. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Netransparentní stanovení hodnotících kritérií se odrazilo i v netransparentním hodnocení nabídek ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011, jak je uvedeno níže.Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek72.  Hodnotící komise podle § 80 odst. 1 zákona pořídí o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.73.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 Úřad zjistil, že hodnotící  komise při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria „organizační zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“ u uchazeče České teplo, uvedla, že „hodnotící komise nepřihlížela k uzavření smlouvy se současným provozovatelem kotelen PM Partners, s. r. o.“ a při hodnocení nabídky uchazeče ERDING, vyjadřila přesvědčení, že „pokud některý dodavatel využije pro plnění veřejné zakázky současného dodavatele těchto služeb (navíc takového, který plní již dnes služby k plné spokojenosti zadavatele), pak skutečně lze důvodně předpokládat minimálně hladší průběh než v případě zcela nového zadavatele. Ačkoliv se jedná o ekonomickou extemalitu, zadavateli takové řešení nepochybně vyšší užitek přináší. Tímto však komise nijak nezpochybňuje odbornou zdatnost uchazeče, jde pouze o hodnocení potencionální hladkosti náběhu počáteční fáze“. 74.  Z uvedeného podle názoru Úřadu vyplývá, že tyto závěry hodnotící komise si vzájemně odporují, neboť hodnotící komise na jedné straně deklaruje, že u uchazeče České teplo nepřihlíží k uzavření smlouvy se současným provozovatelem, a na druhé straně při hodnocení nabídky uchazeče ERDING hodnotící komise vyjadřuje přesvědčení, že „pokud některý dodavatel využije pro plnění veřejné zakázky současného dodavatele těchto služeb (navíc takového, který plní již dnes služby k plné spokojenosti zadavatele), pak skutečně lze důvodně předpokládat minimálně hladší průběh náběhu počáteční fáze“. Takové hodnocení nabídek nelze považovat za transparentní. Úřad sice nemůže kontrolovat myšlenkové pochody členů hodnotící komise, nelze však připustit, aby zadavatel obsah hodnotícího kritéria v průběhu hodnocení nabídek dotvářel a aby jeho závěry si vzájemně odporovaly. 75.  Netransparentnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 lze také spatřovat při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího subkritéria „organizační zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“, kdy u uchazeče České teplo, není hodnocen údaj o nástupu k haváriím do 4 hodin (uvedený na str. 329 nabídky v rámci dílčího hodnotícího subkritéria „technické zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“), zatímco při hodnocení nabídky uchazeče Dalkia je údaj o nástupu do 60 min od nahlášení události sice v hodnocení uveden, aniž by se to projevilo v bodovém ohodnocení této nabídky. Zadavatel tak nehodnotí v rámci hodnotících kritérií srovnatelné údaje (deklarované jednotlivými uchazeči na různých místech nabídky v rámci různých neurčitě stanovených subkritérií), a proto nelze tento postup považovat za transparentní.76.  Neurčitost obsahu dílčího hodnotícího subkritéria „míra transparentnosti a otevřenosti účetnictví tepelného hospodářství – co nejlepší možnost kontroly cenotvorby tepla ze strany zadavatele“ se odrazila ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011, kdy jeden z uchazečů nabízel přímý přístup do účetnictví prostřednictvím aplikace D-LINE (str. 264 nabídky uchazeče Dalkia) a byl hodnocen nižším bodovým ohodnocením než uchazeč, který nabízel měsíční předávání výpisů z účtu (str. 331 nabídky uchazeče České Teplo), nebo když jeden z uchazečů nabízel bezplatné konzultace účetní problematiky v četnosti 5 hod. měsíčně (str. 331 nabídky uchazeče České Teplo), a druhý neomezené konzultace u obchodníků (str. 218 nabídky uchazeče Dalkia), přičemž ani tato skutečnost se neprojevila v bodovém ohodnocení nabídek. Teprve z hodnocení nabídek ve výše uvedené zprávě, bylo možné zjistit, které údaje z nabídek mají pro kontrolu tvorby ceny tepla pro zadavatele význam (vytvoření nákladového střediska). 77.  O netransparentnosti hodnocení nabídek svědčí dále skutečnost, že ačkoliv nabídka uchazeče České teplo byla podle dílčího hodnotícího subkritéria „technické zabezpečení dodávek tepla a poskytování služeb s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“ hodnocena, z hlediska propojení jednotlivých kotelen s reálně existujícím dispečinkem schopným reálně reagovat na vzniklé potíže, nejnižším počtem bodů, je otázka dispečinku v rámci dílčího hodnotícího subkritéria „ostatní návrhy uchazeče v oblasti know-how a novátorských přístupů s cílem co největší prokazatelné efektivity a hospodárnosti plnění veřejné zakázky“ hodnocena u tohoto uchazeče slovy „presentovaný dispečink je uživatelsky přehledný a splňuje standard požadovaný zadavatelem“, a promítnuta (jako jeden z aspektů) do nejvyššího hodnocení nabídky podle tohoto dílčího hodnotícího subkritéria, zatímco při hodnocení nabídek ostatních uchazečů v rámci tohoto subkritéria je propojení jednotlivých kotelen s reálně existujícím dispečinkem opomenuto, což je nutné považovat za diskriminační. Úřad proto konstatuje, že zadavatel tak nehodnotí v rámci tohoto hodnotícího kritéria srovnatelné údaje a navíc otázku dispečinku hodnotí v rámci dvou subkritérií. 78.  Úřad ke způsobu hodnocení nabídek dodává, že jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, měl by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet dílčích kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s § 6 zákona. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou závazná pro zadavatele i pro hodnotící komisi. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na něj kladen velký význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem, resp. hodnotící komisí, zpracováno dostatečně transparentně a musí být průkazné, aby bylo možno je přezkoumat. Ani správný matematický výpočet vah netransparentně přidělených bodů nečiní hodnocení nabídek transparentním. 79.  Aby měl Úřad možnost hodnocení nabídek přezkoumat, je nezbytné, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčích subkritérií, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů, z jakého důvodu byly přidělovány body a jak se tedy nabídky při hodnocení podle konkrétního kritéria liší. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem.80.  Jestliže zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011, včetně příloh o výpočtu vah přidělených bodů, neobsahuje transparentní údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčích kritérií, jaké srovnatelné údaje hodnotící komise hodnotila a v důsledku toho není patrné, jak hodnotící komise hodnocení provedla, nelze proto považovat předmětnou listinu za zpracovanou v souladu se zákonem, na  jejímž základě by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel tak při výběru ekonomicky nejvhodnější nabídky nepostupoval transparentně, neboť nelze zjistit, proč údaje stejného charakteru byly při hodnocení jedné nabídky hodnoceny a při hodnocení jiné nabídky opomenuty, které konkrétní srovnatelné skutečnosti vedly zadavatele k závěru, že konkrétní nabídka je pro zadavatele podle dílčích kritérií ekonomicky nejvýhodnější, a jeho postup je tedy nepřezkoumatelný.81.  V této souvislosti Úřad odkazuje na ustanovení § 74 odst. 1 zákona, v němž je stanoveno, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že úkony činí jménem zadavatele. V šetřeném případě hodnotící komise hodnotila nabídky dodavatelů ve výše uvedené zprávě ze dne 12.1.2011, zadavatel se s nesprávným postupem hodnotící komise při hodnocení nabídek ztotožnil a rozhodl dne 27.1.2011 o výběru nejvhodnější nabídky a zaslal rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ve stanovené lhůtě všem třem uchazečům. Z toho důvodu výše uvedená pochybení hodnotící komise jsou nesplněním povinností zadavatele.82.  Úřad proto konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1, když do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 neuvedl transparentně srovnatelné údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčích hodnotících subkritérií, resp. důvody proč ta která nabídka obdržela příslušný počet bodů. Zvláště je tato netransparentnost patrná v subkritériích, která nejsou vyjádřitelná numerickou formou. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť na základě tohoto postupu nelze přezkoumat důvody provedeného hodnocení pro jeho netransparentnost a nelze tak ověřit, že při hodnocení byla vybrána nejvhodnější nabídka.Uložení nápravného opatření83.  Zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 78 odst. 4 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že stanovil netransparentně dílčí hodnotící kritérium „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ a jeho subkritéria; a tím, že dílčí kritéria ekonomické výhodnosti nabídky uvedená ve výzvě ze dne 29.10.2010 k podání nabídky nestanovil tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, neboť nezohledňují „cenu náročnějších oprav přesahujících 10 000,- Kč“, ač zadavatel v obchodních podmínkách, konkrétně čl. VI. bod 5. vzoru smlouvy na správu a provoz zdroje tepelné energie a o dodávce a odběru tepelné energie pro vytápění a odběr tepla pro ÚT, ohřev teplé vody a o nájmu zdroje tepla uvedl, že „tyto opravy budou fakturovány dle platných sazeb dodavatele a pořizovací ceny materiálu odběrateli“; a ustanovení § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 zákona, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.1.2011 neobsahuje transparentní údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci dílčího hodnotícího kritéria „další organizační návrhy uchazeče navržené nad rámec minimálních podmínek upravených v rámcové smlouvě směřující ke kvalitnějšímu, efektivnějšímu a hospodárnějšímu poskytování předmětných služeb“ a jeho čtyř subkritérií, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.84.  Transparentní stanovení obsahu dílčích hodnotících kritérií jsou skutečnosti důležité pro zpracování nabídek tak, aby uchazeči měli informace předem o tom, jak nabídky koncipovat, aby uspěli co nejlépe. Přitom podle druhu a složitosti veřejné zakázky se musí jednat o taková kritéria hodnocení nabídek, aby o všech částech zadávané veřejné zakázky proběhla soutěž. Nedodržení zákonem stanovených postupů ze strany zadavatele mohlo ovlivnit výši nabídkových cen jednotlivých uchazečů, přičemž nelze vyloučit skutečnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohli uchazeči podat nabídky s výhodnějšími cenovými nabídkami právě v nesoutěžené části veřejné zakázky a nabídnout tak nižší celkovou cenu, než jaká byla nabídnuta vybraným uchazečem, resp. než za jakou cenu by byla předmětná veřejná zakázka v konečné fázi (po stanovení určitého rozsahu náročnějších oprav) tímto uchazečem realizována. 85.  Závěrem Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 118 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil již při stanovení obsahu dílčích hodnotících kritérií, a to se pak odrazilo i v netransparentnosti hodnocení nabídek, a tím, že o část veřejné zakázky neproběhla soutěž, musel Úřad z důvodů procesní ekonomie zrušit celé předmětné zadávací řízení, zahrnující netransparentní hodnocení nabídek a výběr nejvhodnější nabídky, týkající se kotelen poř. č. 1-65 a 67-101 (kdy jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka byla zadavatelem vybrána nabídka uchazeče České teplo) a kotelny poř. č. 66 (kdy jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka byla zadavatelem vybrána nabídka navrhovatele, uchazeče Dalkia). 86.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.Náklady řízení87.  Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.88.  Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.89.  Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2011000082.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.otisk úředního razítkaJUDr. Eva KubišovámístopředsedkyněObdrží:Městská část Praha 2, IČ 00063461, nám. Míru 20/600, 120 39 PrahaJUDr. Martin Šebek, advokát, Moravská 52, 120 00 PrahaČeské teplo s. r. o., IČ 25055925, Klapkova 731/34, 182 00 Praha 8, KobylisyVypraveno dne: viz otisk úředního razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy