Č. j.: ÚOHS-S355/2010/VZ-16794/2010/540/KKoV Brně dne: 3. února 2011Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10.9.2010 na návrh ze dne 10.9.2010, jehož účastníky jsou·  zadavatel - kraj Vysočina, IČ 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava, zast. MUDr. Jiřím Běhounkem, hejtmanem,·  navrhovatel – SANDOZ s.r.o., IČ 41692861, se sídlem U nákladového nádraží 10, 130 00 Praha 3, za niž jedná Andrej Pardo, jednatel, ve věci veřejné zakázky „Dodávka látek s antibiotickým účinkem“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7.7.2010 pod evidenčním číslem 60047081 a dne 9.7.2010 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2010/S 131-200833,rozhodl takto: I.Zadavatel - kraj Vysočina, IČ 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava - nedodržel při zadávání výše uvedené veřejné zakázky postup a)  podle ust. § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.b)  podle ust. § 44 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že v zadávací dokumentaci uvedl obchodní názvy látek s antibiotickým účinkem, čímž zvýhodnil nebo vyloučil určité dodavatele, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.II.Jako opatření k nápravě postupu zadavatele uvedeného pod bodem I. výroku rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ust. § 118 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší zadání veřejné zakázky „Dodávka látek s antibiotickým účinkem“.III.Podle ust. § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli kraji Vysočina, IČ 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava, ukládá:uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (slovy třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 10.9.2010 návrh uchazeče SANDOZ s.r.o., IČ 41692861, se sídlem U nákladového nádraží 10, 130 00 Praha 3, za niž jedná Andrej Pardo, jednatel (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem - krajem Vysočina, IČ 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava, zast. MUDr. Jiřím Běhounkem, hejtmanem (dále jen „zadavatel“), v nadlimitní veřejné zakázce „Dodávka látek s antibiotickým účinkem“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7.7.2010 pod evidenčním číslem 60047081 a dne 9.7.2010 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2010/S 131-200833 (dále jen „veřejná zakázka“).2.  Předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy s více uchazeči, jejímž předmětem je stanovení podmínek pro dodávky látek s antibiotickým účinkem. Jako základní hodnotící kritérium zadavatel stanovil nejnižší nabídkovou cenu. 3.  Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 7 nabídek, které vyhověly kontrole úplnosti dle ust. § 71 odst. 8 zákona. Po vyloučení jednoho uchazeče z důvodu nesplnění kvalifikace a na základě provedeného posouzení a hodnocení nabídek doporučila hodnotící komise zadavateli uzavřít smlouvu se všemi 6 zbývajícími uchazeči.4.  Dopisem ze dne 19.8.2010 podal navrhovatel zadavateli námitky proti podmínkám zadání. Zadavatel obdržel uvedené námitky dne 23.8.2010 a  po přezkoumání jejich oprávněnosti jim nevyhověl, což navrhovateli oznámil rozhodnutím ze dne 1.9.2010, které navrhovatel obdržel dne 1.9.2010.5.  Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu dopisem ze dne 10.9.2010 návrh na přezkoumání postupu zadavatele. 6.  V podaném návrhu ze dne 10.9.2010 navrhovatel uvádí, že zadavatel při vymezení předmětu šetřené veřejné zakázky postupoval v rozporu s ust. § 44 odst. 9 zákona ve spojení s ust. § 6 zákona, neboť předmět veřejné zakázky specifikoval v zadávací dokumentaci seznamem poptávaných látek s antibiotickým účinkem, přičemž jednotlivé látky označil jednak názvem účinné látky, ale také obchodním názvem konkrétních léčebných přípravků (např. v řádku 32 přílohy č. 1 je přípravek AZIBOT 500MG POR TBL FLM 3X500MG s účinnou látkou Azithoromycinum 500MG/TBL a v řádku 34 je přípravek AZITROMYCIN SANDOZ 500 MG POR TABL FLM 3X500 MG taktéž s účinnou látkou Azithoromycinum 500MG/TBL). Pro každý z těchto přípravků je potom zadavatelem určena jiná maximální nabídková cena, kterou konkrétní dodavatel nesmí při podání nabídky překročit, ač oba tyto přípravky obsahují stejné množství shodné účinné látky. Tímto postupem zadavatel stanovuje pro ekvivalentní přípravky různé podmínky, čímž některé dodavatele zvýhodňuje oproti jiným. Navíc navrhovatel podotýká, že ve výčtu přípravků uvedených v zadávací dokumentaci nejsou obsaženy všechny terapeuticky zaměnitelné přípravky obsahující požadovanou účinnou látku, které jsou na trhu v České republice dostupné, čímž zadavatel vylučuje určité výrobky a dodavatele z možnosti podat nabídku v zadávacím řízení.7.  Navrhovatel se domnívá, že ani další podmínka pro použití odkazů na obchodní názvy není splněna, neboť předmět veřejné zakázky lze specifikovat i jinak než s použitím konkrétních obchodních názvů jednotlivých přípravků, a to specifikací účinné látky a jejím množstvím, případně dalšími charakteristikami, které definují skupinu terapeuticky zaměnitelných přípravků, jako by byl například způsob balení, forma, způsob podávání atd. Podle navrhovatele tedy není nezbytně nutné použít v zadávací dokumentaci konkrétní označení výrobků. Tuto skutečnost navíc umocňuje fakt, že v jednotlivých kategoriích účinných látek existuje na trhu v České republice více ekvivalentních léčebných přípravků. Terapeutická zaměnitelnost jednotlivých přípravků jedné účinné látky a lékové formy je obecně akceptována Státním ústavem pro kontrolu léčiv a také Evropskou komisí například při stanovení relevantních trhů pro účely dozoru nad spojováním soutěžitelů na trzích léčivých přípravků. Navrhovatel se domnívá, že tato podmínka není splněna už jenom proto, že v konkrétním případě není specifikace veřejné zakázky obchodními názvy jednotlivých léčivých přípravků nezbytná s ohledem na určitost a srozumitelnost zadání. 8.  Navrhovatel namítá, že zadavatel v rozporu s ust. § 44 odst. 9 zákona neumožnil dodavatelům nabízet kvalitativně obdobné plnění. Zadavatel sice v rozhodnutí o námitkách uvádí, že v dodatečných informacích č. 3 k zadávací dokumentaci připouští nabídku ekvivalentních přípravků, navrhovatel však má za to, že takové upřesnění není pro danou situaci relevantním postupem. Zadavatel sice má podle ust. § 49 zákona právo poskytnout dodatečné informace k zadávací dokumentaci, ale takové informace mají mít podle ustáleného výkladu zákona o veřejných zakázkách (např. komentář k ustanovení ust. § 49 odst. 1 zákona, JUDr. David Raus, Ph.D. JUDr. Robert Neruda, Zákon o veřejných zakázkách - Komentář, LINDE PRAHA, a.s., 2007) charakter vyjasnění, upřesnění nebo konkretizace údajů obsažených v zadávací dokumentaci. Navrhovatel je toho názoru, že pokud zadavatel neumožnil použití ekvivalentních přípravků již v samotné zadávací dokumentaci, nemohl tak učinit prostřednictvím dodatečných informací. Takový postup by byl netransparentní a diskriminační, protože důležité informace o předmětu veřejné zakázky by dodavatelé poskytující ekvivalentní přípravky dostali až mnohem později než byla zveřejněna zadávací dokumentace (zadávací dokumentace byla dostupná od 7.7.2010, kdežto dodatečné informace č. 3 byly zpracovány až 30.7.2010 a navrhovateli doručeny 4.8.2010). Není však přípustné, aby zadavatel prostřednictvím dodatečných informací v průběhu zadávacího řízení měnil konkrétní předmět veřejné zakázky nebo jinak modifikoval zadávací podmínky9.  Rovněž požadavek zadavatele, kterým stanovil, že maximální nabídkové ceny jednotlivých léčebných přípravků mohou být zadavatelem jednostranně upravovány i po uzavření rámcové smlouvy, a to v rámci jednotlivých výzev k uzavření jednotlivých veřejných zakázek, je podle navrhovatele nepřípustný. S ohledem na to, že jediným hodnotícím kritériem pro výběr vítězných uchazečů v šetřené veřejné zakázce je nejnižší nabídková cena, není možné, aby při realizaci konkrétních veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy byla maximální cena měněna tak, aby uchazečům umožnila podání výhodnějších nabídek, než tomu bylo v šetřeném zadávacím řízení. Uvedený postup odporuje ust. § 91 zákona. Poté, co uchazeč nabídne v zadávacím řízení cenu za konkrétní přípravek, neměl by již mít možnost tuto cenu jakkoliv navyšovat.10.  Navrhovatel pro úplnost dodává, že maximální ceny stanovené v příloze č. 1 zadávací dokumentace neodpovídají maximálním cenám, které byly pro konkrétní přípravky stanoveny v rámci cenové regulace podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a navazujících cenových předpisů Ministerstva zdravotnictví ČR a ani od nich nebyly nijak odvozeny. Z tohoto důvodu nedává smysl argument zadavatele uvedený v dodatečných informacích č. 4, že ke zvýšení maximálních cen může dojít vlivem změny cenové regulace. S ohledem na to, že mezi regulovanými maximálními cenami a maximálními cenami stanovenými zadavatelem neexistuje jednoznačná souvislost, není zřejmé, jak by zadavatel reflektoval změnu cenově regulace ve svých maximálních cenách. Jakýkoliv takový postup by byl opět netransparentní a v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.11.  Dále navrhovatel spatřuje porušení zákona o veřejných zakázkách v tom, že zadavatel v zadávací dokumentací stanovil požadavek, aby nabídková cena byla uvedena jako cena jednotková bez DPH a s DPH, přičemž z kontextu přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že jednotkovou cenou se rozumí cena za jedno balení daného přípravku. Cena za jedno balení konkrétního přípravku však nijak nezohledňuje skutečnost, že jednotlivá balení různých přípravků se od sebe liší velikostí a množstvím účinné látky. Proto sice zadavatel může vybrat pro uzavření rámcové smlouvy uchazeče, který ocení jedno balení konkrétního přípravku nejlevněji, ale takové hodnocení již neumožňuje, aby v následných zadávacích řízeních s uchazeči, s nimiž byla uzavřena rámcová smlouva, byly mezi sebou porovnávány jednotlivé přípravky, které jsou terapeuticky zaměnitelné. Cena za jednotlivá balení a tedy i nabídky jednotlivých uchazečů nebudou porovnatelné, protože se budou vztahovat k různému množství účinné látky.12.  Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad šetřenou veřejnou zakázku zrušil.13.  Účastníky správního řízení podle ust. § 116 zákona jsou:·  zadavatel,·  navrhovatel.14.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S355/2010/VZ-14615/2010/540/KKo ze dne 4.10.2010. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S355/2010/VZ-14616/2010/540/KKo z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 15.  Po předběžném přezkoumání obsahu podaného návrhu získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel tím, že v zadávací dokumentaci specifikoval požadované plnění odkazy na obchodní názvy jednotlivých preparátů, postupoval v souladu se zákonem. Na základě těchto pochybností rozhodl Úřad v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu řízení předběžným opatřením č. j. ÚOHS-S355/2010/VZ-14614/2010/540/KKo ze dne 4.10.2010 o uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.16.  Dne 12.10.2010 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém uvádí, že s ohledem na specifický předmět veřejné zakázky, kterým je dodávka léčebných přípravků, se domnívá, že postupoval při vymezení předmětu šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem. Uvedení obchodních názvů je podle názoru zadavatele odůvodněno předmětem zakázky ve smyslu ust. § 44 odst. 9 zákona. Zadavatel sestavil portfolio léčebných přípravků s antibiotickým účinkem, které jednotlivé krajské nemocnice používaly a se kterými mají zkušenosti a jistotu ohledně účinku na zdraví pacientů. Zadavatel hodlal s ohledem na hospodárnost a efektivnost dodávek v rámci své působnosti jednotně stanovit podmínky pro dodávky ověřených a pro všechny nemocnice shodných léčebných přípravků, sjednotit ceny a dosáhnout při dynamickém porovnávání cen nejnižší možné ceny na trhu, což je samo o sobě principem, na kterém je postaven zákon.17.  Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že přípravky, ačkoliv mají stejnou účinnou látku, nemusí a ve většině případů ani nemají stejné ostatní látky a jejich vliv na zdraví pacienta může být různý. Obsah přílohy č. 1 a přílohy č. 2 zadávací dokumentace tvoří pouze ty přípravky s antibiotickým účinkem, které byly již dříve nakupovány krajskými nemocnicemi a s jejichž komplexním účinkem na lidský organismus mají zkušenosti. Bez možnosti znalostí účinků a chování jednotlivých léků by ani s ohledem na obecně závazné předpisy nemohl žádný lékař antibiotikum předepsat. Dalším důvodem pro uplatnění výjimky podle ust. § 44 odst. 9 zákona jsou doporučení či zkušenosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který opakovaně varuje před používáním léčiv neosvědčených, neznámého původu (např. ze zemí tzv. třetího světa). S ohledem na zkušenosti s vybranými léky zadavatel hodlal následně vybírat po celou dobu platnosti rámcové smlouvy dodavatele již konkrétních léčebných přípravků uvedených v příloze č. 1 a 2 zadávací dokumentace a rozšířených o nově nabídnuté přípravky v rámci podaných nabídek uchazečů, kteří by tuto možnost využili na základě mimo jiné dodatečných informací č. 3 k zadávací dokumentaci. 18.  Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že seznam konkrétních léků nebyl uzavřen, neboť v zadávací dokumentaci uvedl, že hodlá nakupovat i jiné druhy antibiotik, které nejsou přímo uvedeny v seznamu, tedy které v době zadání šetřené veřejné zakázky nepředpokládal (např. nové výrobky). Tabulka látek uvedených v příloze č. 1 a 2 slouží pouze jako příkladné a reprezentativní či demonstrativní uvedení spektra v současnosti dodávaných látek s antibiotickým účinkem. Dále zadavatel uvádí, že poskytl možnost všem uchazečům nabídnout ve své nabídce i jiné léčebné přípravky. Tyto by následně zadavatel začlenil do seznamu všech léčebných přípravků, které by hodlal poptávat. 19.  Zadavatel dále pro úplnost dodává, že pomocí šetřené veřejné zakázky přímo nevybírá nejvhodnějšího dodavatele, nýbrž stanovuje obchodní podmínky a podmínky účasti v následujících veřejných zakázkách realizovaných na základě uzavřené rámcové smlouvy. Na základě šetřené veřejné zakázky zadavatel hodlá v souladu s ust. § 90 odst. 1 zákona vybrat více uchazečů, se kterými uzavře rámcovou smlouvu. Zadavatel tak zcela v souladu se zákonem stanovil hodnotící kritérium pro výběr účastníků rámcové smlouvy tak, že zvolil za základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu. V zadávací dokumentaci pak zadavatel stanovil, že rámcovou smlouvu uzavře s každým uchazečem, který splní zadávací podmínky a ve své nabídce ocení byť jednu jedinou příkladnou položku odpovídající obsahu, formě a množství účinné látky léčebného přípravku. Cílem a účelem veřejné zakázky na uzavření rámcové smlouvy je sjednání podmínek, nikoli již dodání konkrétního nabídnutého přípravku. Pro splnění podmínek veřejné zakázky na uzavření rámcové smlouvy a tedy k účasti v rámcové smlouvě tedy stačilo podat svou nabídku a stanovit cenu byť na jednu demonstrativně uvedenou látku s antibiotickým účinkem. 20.  Zadavatel uvádí, že v případě, kdy některému z uchazečů nebyly podmínky zadání jasné, mohl podle ust. § 49 zákona požádat zadavatele o dodatečné informace k zadávací dokumentaci, což se rovněž stalo, neboť jeden z dodavatelů požádal zadavatele o sdělení, zda-li v rámci zakázky připouští podání nabídky i pro další přípravky s jinými obchodními názvy, než které byly předdefinované v zadávací dokumentaci (resp. v přílohách č. 1 a č. 2). Zadavatel na tento dotaz odpověděl, že takovou možnost připouští s tím, že nabídnutý přípravek musí obsahovat tutéž účinnou látku jako požadovaný přípravek, nesmí se změnit požadovaný obsah účinné látky a musí být zachována požadovaná forma podání přípravku (pilulka, kapsle apod.) Zadavatel takto všem uchazečům, kteří si vyžádali zadávací dokumentaci a kteří tak mohli podat svou nabídku (tedy včetně navrhovatele) oznámil, že umožňuje nabízet i jiné léčebné prostředky než ty, které jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. 21.  S ohledem na dobu trvání rámcové smlouvy (tj. 4 roky) zadavatel podotýká, že v průběhu této doby budou vznikat a zanikat na trhu s léky nové výrobky různých výrobců, při zachování účinné látky, nebo dokonce při její změně. Zadavatel však neměl v úmyslu zúžit portfolio léčiv a zasahovat do léčebného procesu u jednotlivých nemocnic. Pakliže by uchazeč ve své nabídce uvedl lék odlišný od seznamu, tento lék by byl v souladu se zákonem o léčivech a vyhovoval by podmínkám zadavatele týkajících se obsahu účinné látky a formy, zadavatel by jej přiřadil mezi daný seznam a v navazujících veřejných zakázkách by tento léčebný přípravek poptával.22.  K námitce navrhovatele týkající se stanovení maximální ceny za léčebný přípravek zadavatel uvádí, že otázka maximální přípustné jednotkové ceny je řešena v zadávací dokumentaci v části 7.1 „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“, v níž se v posledním odstavci stanoví, že „zadavatel je oprávněn při postupu dle ust. § 92 odst. 3 zákona ve výzvě k podání nabídek jednostranně stanovit, že maximální jednotková cena, kterou může uchazeč za jednotlivé položky uvedené v tabulce v příloze č. 1 nabídnout, nesmí být vyšší, než zadavatelem ve výzvě stanovený cenový limit". Zadavatel tedy může ve výzvě pro podání nabídky změnit maximální přípustnou cenu v situaci, kdy např. Státní ústav pro kontrolu léčiv zvýší maximální cenu přípravku a opačně. Dále zadavatel uvádí, že nastavení maximálních jednotkových cen vychází předně ze zjištění cenové analýzy nákupů všech přípravků odebíraných jednotlivými nemocnicemi, na jejímž základě jsou tyto přípravky, uvedené v příloze č. 1 a příloze č. 2 zadávací dokumentace, definované jako předmět rámcové smlouvy. Jako maximálně přípustné ceny, na které navrhovatel poukazuje, byly stanoveny minimální ceny, za které daný přípravek alespoň jedna z nemocnic v minulosti nakoupila. Na základě této skutečnosti považuje zadavatel námitku navrhovatele za bezpředmětnou. 23.  S ohledem na povahu předmětu veřejné zakázky na uzavření rámcové smlouvy, sjednocení cen u všech nemocnic v rámci resortu zadavatele, zavedení transparentnosti, rovného a nediskriminačního výběru dodavatelů, snížení nákladů na nákup léčebných přípravků při zachování kvality a dále zejména s ohledem na zkušenosti a osobní přístup ošetřujících lékařů předepisujících léčebné přípravky, se zadavatel domnívá, že postupoval při zadávání výše uvedené veřejné zakázky v souladu se zákonem.24.  Dne 15.10.2010 obdržel Úřad doplnění vyjádření navrhovatele, ve kterém uvádí, že v plném rozsahu odkazuje na své vyjádření obsažené v návrhu a doplňuje jej o další tvrzení jako reakci na vyjádření zadavatele ze dne 12.10.2010. 25.  Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že seznam látek s antibiotickým účinkem uvedený v přílohách č. 1 a č. 2 zadávací dokumentace je pouze demonstrativní a že seznam konkrétních léků nebyl uzavřen, neboť zadávací dokumentace neobsahuje žádnou informaci o tom, že uvedený seznam je pouze demonstrativní. 26.  Navrhovatel dále nesouhlasí s argumentací zadavatele odůvodňující způsob stanovení či případné zvýšení maximálních nabídkových cen. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel měl stanovit pro zastupitelné výrobky se stejným antibiotickým účinkem stejnou maximální nabídkovou cenu, což však zadavatel neučinil a jako maximální přípustné ceny stanovil takové ceny, za které byl schopen daný přípravek v minulosti nakoupit nejlevněji. Tento postup nemá podle názoru navrhovatele vypovídací hodnotu o efektivnosti nákupu pořizovaného plnění, neboť není zřejmé, zda zadavatel v minulosti koupil přípravek, který v této veřejné zakázce ocenil určitou cenou, za nejnižší možnou cenu. Skutečnost, za jaké ceny v minulosti byl zadavatel schopen nakoupit antibiotické přípravky, neodůvodňuje podle navrhovatele stanovení rozdílných maximálních cen pro zastupitelné přípravky se stejným terapeutickým účinkem.27.  Argument zadavatele, že ve výzvě pro podání nabídky může změnit maximální přípustnou cenu, považuje navrhovatel za bezpředmětný, neboť v případě, kdy jediným hodnotícím kritériem pro výběr dodavatele byla nejnižší nabídková cena, není možné, aby při realizaci jednotlivých zakázek na základě rámcové smlouvy byla maximální cena měněna tak, aby uchazečům umožnila podání výhodnějších nabídek, než tomu bylo v šetřeném zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že maximální ceny byly zadavatelem stanoveny bez ohledu na cenovou regulaci, nemá podle názoru navrhovatele argument zadavatele umožňující zvýšení maximální ceny při změně maximálních cen Státní ústav pro kontrolu léčiv žádné opodstatnění.28.  Dále navrhovatel musí odmítnout tvrzení zadavatele o tom, že jeho postup umožňuje vybraným uchazečům podat v následných veřejných zakázkách nabídku i na léčebné přípravky, které nebyly obsaženy v jeho nabídce podané v šetřeném zadávacím řízení, neboť uchazeči mohou podle navrhovatele v rámci veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy nabízet pouze ty léčebné přípravky, které nabízeli v šetřeném zadávacím řízení. 29.  Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval při vymezení předmětu veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.K vymezení předmětu veřejné zakázky30.  Podle ust. § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.31.  Předmětem plnění veřejné zakázky měly být dodávky látek s antibiotickým účinkem specifikované v Příloze zadávací dokumentace č. 1. zadávaných na základě uzavřené rámcové smlouvy, přičemž pro účely výpočtu nabídkové ceny stanovil zadavatel jednotné a závazné parametry dodávaných léčebných přípravků (tj. účinná látka, způsob aplikace, množství). Nadto zadavatel v Příloze zadávací dokumentace č. 1 – „Specifikace předmětu veřejné zakázky – seznam látek s antibiotickým účinkem“ stanovil, že údaje, které se týkají předpokládané spotřeby, představují pouze kvalifikovaný odhad a jsou uváděny pro účely sestavení nabídek uchazečů. Předpokládaný roční odběr léčebných přípravků může být v průběhu trvání smlouvy snížen nebo zvýšen. Dále si v této příloze zadavatel vyhradil právo objednávat i jiné druhy látek s antibiotickým účinkem, které na počátku plnění smlouvy nepředpokládal.32.  K otázce řádného vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad konstatuje, že zadávací dokumentace je rozhodujícím podkladem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto zákon ukládá zadavateli vymezit prostřednictvím zadávací dokumentace veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli řádně zpracovat a podat své nabídky. Zadávací dokumentace musí obsahovat požadavky a technické podmínky zadavatele, které vymezují předmět veřejné zakázky v takových podrobnostech, které jsou nezbytné pro zpracování nabídky. Zároveň musí zadávací dokumentace obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby si jakýkoliv potenciální dodavatel po přečtení zadávací dokumentace dokázal udělat představu, co je předmětem veřejné zakázky a zda se daného zadávacího řízení zúčastní. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat také v tom, že dodavatelé na jejím základě mají podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených hodnotících kritérií.33.  Úřad dále uvádí, že se k otázce vymezení předmětu veřejné zakázky již několikrát vyslovil, konkrétně v rozhodnutí č.j. ÚOHS-S22/2009-4741/2009/540/JSl ze dne 22.6.2009, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. ÚOHS‑R106/2009‑454/2010/310/EKu ze dne 20.1.2010 nebo v rozhodnutí č.j. ÚOHS-S23/2009-3590/2009/540/JSl ze dne 30.4.2009, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R82/2009-453/2010/310/EKu ze dne 20.1.2010 a dále obdobně v rozhodnutí S84/02-151/3143/02-Hm ze dne 28.6.2002, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. 2R33/02-Hr ze dne 17.12.2002 rozhodnutí č.j. S110/2008/VZ‑09642/2008/530/RP ze dne 24.6.2008, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. R140/2008/VZ-116/2009/310/ASc ze dne 1.4.2009. V uvedených rozhodnutích se Úřad vyslovil v tom smyslu, že nelze-li rozsah potřeb zadavatele stanovit naprosto přesně (tj. zadavatel nezná přesné množství dodávek), je vždy nezbytné, aby zadavatel v podmínkách zadání určil alespoň předpokládaný rozsah plnění veřejné zakázky a dobu trvání smlouvy tak, aby uchazeči mohli v nabídkách předložit nabídkovou cenu. V takovém případě pak může zadavatel v podmínkách zadání veřejné zakázky stanovit, že uchazeč bude předmět plnění veřejné zakázky realizovat podle skutečných potřeb zadavatele a že fakturování a placení bude prováděno podle skutečně provedené práce, dodávek nebo služeb, aby vztah mezi zadavatelem a uchazečem při plnění veřejné zakázky odpovídal realitě. To znamená, že zadavatel, nezná-li přesně množství dodávek, které bude v průběhu plnění veřejné zakázky odebírat, definuje v zadávací dokumentaci pouze „model“ dodávek na základě předpokládaného celkového množství. Nicméně, jak z výše uvedených rozhodnutí vyplývá, je nezbytné, aby množství bylo jedinou „neznámou proměnou,“ neboť předmět zakázky, tj. specifikace toho, oč se soutěží, musí být přesně vymezeno. V opačném případě by se totiž jednalo o „imaginární“ soutěž o plnění, které ve skutečnosti nebude realizováno, popř. bude realizovat plnění, které nebylo vysoutěženo.34.  To je také případ šetřené veřejné zakázky, kdy zadavatel sice v zadávací dokumentaci specifikoval předmět dodávek léčebných přípravků pomocí tabulky uvedené v Příloze č. 1 zadávací dokumentace, nicméně si současně vyhradil právo odebírat zboží jiné. S ohledem na výhradu zadavatele na změnu parametrů léčebných přípravků tedy nejenže není fixováno množství, což je vzhledem k výše uvedenému přípustné, není však fixován ani předmět plnění samotný. Soutěží se tak o imaginární soubor dodávek, které však poté nejsou a ani nemusí být realizovány nebo jsou realizovány pouze z malé části. Úřad si je vědom toho, že vzhledem k vývoji v oblasti farmaceutického průmyslu není zadavatel schopen předvídat rychlost obměny a výroby nových léčebných přípravků dostupných na trhu. Nelze však připustit nastalou situaci, kdy zadavatel nedostojí své zákonné povinnosti vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Není-li zadavatel schopen předvídat vývoj v farmaceutického průmyslu a hodlá-li pořizovat aktuální léčebné přípravky, je nutné zvážit, zda je uzavírání rámcové smlouvy s délkou trvání 4 roky pro tento typ dodávek vůbec vhodné. Platí také, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Zadavatel tedy nemůže zadat zakázku na předmět, který v době zadávání veřejné zakázky nezná. Obecně je možné, aby zadavatel například definoval určité plnění, které je předmětem veřejné zakázky, způsob kontroly definovaných parametrů, a ponechal dále na uchazečích, jakými prostředky požadovaných parametrů dosáhnou. Bude potom na uchazečích, zda k dosažení definovaných parametrů využijí např. i výměnu zastaralých léčebných přípravků za jiné, apod.35.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 44 odst. 1 zákona, neboť v podmínkách zadání nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.  Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by byl předmět veřejné zakázky vymezen v souladu se zákonem, nelze vyloučit, že by zadavatel obdržel nabídky jiných uchazečů nebo by uchazeči mohli nabídnout jiné plnění. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozhodnutí.K odkazům na obchodní názvy léčebných přípravků36.  Podle ustanovení ust. § 44 odst. 9 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle ust. § 45 a ust. 46 zákona dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.37.  V šetřeném případě Úřad zjistil, že zadávací dokumentace, resp. Příloha č. 1 zadávací dokumentace, obsahuje jednotlivé léčebné přípravky specifikované mj. pomocí odkazů na obchodní názvy konkrétních výrobků, aniž by zároveň obsahovala pro dodavatele možnost nabízet jiné, kvalitativně obdobné léčebné přípravky. Dále Úřad zjistil, že v rámci Odpovědi na dodatečné dotazy č. 3 ze dne 30.7.2010 uvedl, že „připouští podání nabídky i pro další přípravky s jinými obchodními názvy než ty, které jsou předdefinovány v Příloze zadávací dokumentace č. 1 a č. 2 (…) při dodržení následujících podmínek:·  nový přípravek musí obsahovat tutéž účinnou látku jako požadovaný přípravek,·  obsah účinné látky se nesmí změnit,·  nesmí se změnit forma podání přípravku“.38.  Zadavatel použití odkazů na obchodní názvy odůvodňuje tím, že při sestavování seznamu léčebných přípravků vycházel ze zkušeností lékařů z jednotlivých nemocnic s aplikací poptávaných přípravků, neboť ačkoliv určité přípravky mohou mít stejnou účinnou látku nemusí mít shodné tzv. ostatní látky, které však mohou ovlivnit možnost použití u jednotlivých pacientů. Zadavatel z tohoto důvodu nechtěl pořizovat ty léčebné přípravky, s jejichž vlivem na různé skupiny pacientu nemají lékaři zkušenosti. Jako další důvod pro uvedení odkazů na obchodní názvy zadavatel uvádí, že vycházel z doporučení Státního ústavu pro kontrolu léčiv a jeho opakovaných varování před používání neosvědčených léčiv neznámého původu. Zadavatel zároveň podotýká, že na základě dodatečných informací č. 3 umožnil uchazečům v souladu s § 44 odst. 9 nabízet jiné, kvalitativně obdobné léčebné přípravky.39.  Jak vyplývá z ust. § 44 odst. 9 zákona, pokud to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace obsahovat odkazy nebo specifická označení, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů  nebo určitých výrobků. Takový odkaz nebo název lze dále připustit výjimečně v případě, že by vymezení  předmětu veřejné zakázky provedené technickým popisem nebylo dostatečně přesné a srozumitelné. V takovém případě zadavatel musí pro plnění veřejné zakázky umožnit  použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Úřad navíc podotýká, že v případě, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci specifikuje předmět plnění pomocí odkazů na obchodní názvy, je v souladu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení nutné, aby takový postup zadavatel řádně odůvodnil.40.  Na základě obdržené dokumentace včetně vyjádření účastníků správního řízení Úřad konstatuje, že použití odkazů na obchodní názvy konkrétních léčebných přípravků nebylo v šetřeném případě odůvodněno, neboť se nejedná o situaci, kdy by zadavatel nebyl schopen předmět veřejné zakázky, resp. jednotlivé položky seznamu požadovaných léčebných přípravků, popsat pomocí technických podmínek ve smyslu ust. § 45 a ust. § 46 zákona. Jednotlivé léčebné přípravky, specifikované v zadávací dokumentaci pomocí položek označených odkazy nebo názvy, jsou zároveň specifikovány účinnou látkou, jejím množstvím a způsobem aplikace přípravku, přičemž uvedená charakteristika je dostačující k tomu, aby uchazeči nabídli požadované léčebné přípravky.41.  Úřad nesouhlasí s tvrzení zadavatele, že přípravky se stejnou účinnou látkou nemusí mít stejné ostatní látky a tedy mají i odlišný vliv na zdraví pacientů, neboť zadavatel v rámci své odpovědi na dodatečné dotazy č. 3 ze dne 30.7.2010 umožnil uchazečům nabízet i další přípravky s jinými obchodními názvy než ty, které byly uvedeny v Příloze zadávací dokumentace č. 1 a č. 2 při dodržení následujících podmínek: nový přípravek musí obsahovat tutéž účinnou látku jako požadovaný přípravek, obsah účinné látky obsažené v novém přípravku se nesmí změnit a shodná musí zůstat i forma podání přípravku. Z uvedeného vyplývá, že ačkoliv zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že rozhodné pro použití léčebného přípravku jsou mimo účinné látky i látky ostatní, při umožnění alternativního plnění tento fakt nezahrnul do stanovených podmínek pro nabízené alternativní léčebné přípravky. Z uvedeného je zřejmé, že pokud si zadavatel v rámci dodatečných dotazů, které slouží k vyjasněné případných nejasností v zadávací dokumentaci, nepožadoval, aby alternativní léčebné přípravky obsahovaly shodné i ostatní látky, nebyla tato skutečnost pro zadavatele v šetřeném případě podstatná. 42.  Úřad dále uvádí následující. Zadavatel v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku dne 7.7.2010. Uchazeči mohli své nabídky zadavateli podat do 17.8.2010. Zadavatel teprve 30.7.2010, tj. 18 dní před uplynutím lhůty pro podání nabídek, v rámci odpovědi na dodatečné dotazy č. 3 umožnil uchazečům nabízet i alternativní léčebné přípravky. Úřad konstatuje, že v případě nutnosti specifikovat předmět veřejné zakázky pomoci odkazů na obchodní názvy konkrétních výrobků je zadavatel povinen dodržet postup stanovený v ust. § 44 odst. 9 zákona, který mj. stanoví, že zadavatel musí umožnit pro plnění předmětu veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Vzhledem k tomu, že informace o možnosti nabízet kvalitativně a technicky obdobná řešení, je pro dodavatele zásadní, má zadavatel povinnost uchazečům ji oznámit již v zadávací dokumentaci, popř. v oznámení o zahájení zadávacího řízení. 43.  Výše uvedený postup zadavatele, kterým se snažil zhojit vadu zadávací dokumentace spočívající v uvedení odkazů na obchodní názvy konkrétních výrobků, tím že umožnil uchazečům nabízet i alternativní léčebné přípravky, je tedy z hlediska dodržení základních zásad zadávacího řízení zcela nedostatečný, zvláště z důvodu, že zadavatel umožnil nabízet alternativní léčebné přípravky až po uplynutí více než poloviny lhůty pro podání nabídek, což mohlo mít podstatný vliv na okruh možných dodavatelů, neboť dodavatelé nabízející alternativní léčebné přípravky se o možnosti tyto přípravky v šetřeném zadávacím řízení nabízet dozvěděli až v polovině lhůty pro podání nabídek, čímž byli proti ostatním dodavatelům znevýhodnění, popř. již nebyli schopni z časových důvodů nabídku podat. Tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci specifikoval předmět plnění veřejné zakázky pomocí odkazů na obchodní názvy konkrétních léčebných přípravků a současně s tím nedal uchazečům možnost nabízet léčebné přípravky alternativní, nedodržel postup stanovený v ust. § 44 odst. 9 zákona.44.  Na základě výše uvedených důvodů Úřad konstatuje, že uvedení odkazů na obchodní názvy konkrétních léčebných přípravků bylo v šetřeném případě nadbytečné, neboť předmět veřejné zakázky zadavatel dostatečně specifikoval pomocí jiných vlastností požadovaného plnění (druh a obsah účinné látky, způsob podání, apod.). Tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci odkazy na obchodní názvy bez splnění zákonem stanovených podmínek, porušil zákaz stanovený v ust. § 44 odst. 9 zákona. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozhodnutí.K ostatním skutečnostem namítaným v návrhu45.  Navrhovatel v podaném návrhu napadá způsob, jakým zadavatel stanovil maximální ceny u jednotlivých léčebných přípravků. Dále navrhovatel považuje za porušení zákona tu skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že maximální ceny jednotlivých léčebných přípravků jím mohou být jednostranně upravovány i po uzavření rámcové smlouvy, a to v jednotlivých výzvách k uzavření konkrétních zakázek uzavíraných na základě rámcové smlouvy.46.  K výše uvedeným námitkám navrhovatele Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že bylo nutno zrušit zadávací řízení z důvodů specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí,  Úřad považuje za nadbytečné zabývat se dále otázkou stanovení maximálních cen u jednotlivých léčebných přípravků a jejich případnou změnou v průběhu realizace rámcové smlouvy.Uložení nápravného opatření47.  Dle ustanovení ust. § 118 odst. 1 zákona uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, jinak řízení zastaví. 48.  Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel při zadávání výše uvedené veřejné zakázky postup podle ust. § 44 odst. 1 zákona tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, a postup podle ust. § 44 odst. 9 zákona tím, že v zadávací dokumentaci uvedl obchodní názvy látek s antibiotickým účinkem, čímž zaručil určitým dodavatelům konkurenční výhodu a vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.49.  Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a vymezil podmínky zadání nediskriminačně, obdržel by nabídky i jiných uchazečů, např. navrhovatele.50.  Vzhledem k tomu, že v šetřeném  případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a nezákonný postup uvedený pod bodem I. výroku rozhodnutí mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno pod bodem II. výroku tohoto rozhodnutí. 51.  Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle ust. § 118 odst. 1 zákona ve znění pozdějších předpisů je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil již při vymezení předmětu veřejné zakázky, pak pro zajištění transparentnosti musel Úřad zrušit celé zadání veřejné zakázky.52.  Nyní je tedy nutné, aby zadavatel v zadávacích podmínkách přesně specifikoval druhy pořizovaných léčebných přípravků způsobem, ze kterého bude zřejmé, jaké druhy léčebných přípravků zadavatel bude v průběhu realizace rámcové smlouvy pořizovat, přičemž pro jejich vymezení musí zadavatel využít charakteristické vlastnosti jednotlivých druhů léčebných přípravků (např. druh a množství účinné látky, ostatní látky, způsob aplikace, atd.), avšak bez použití odkazů na obchodní názvy konkrétních léčebných přípravků. Pouze v situaci předvídané v ust. § 44 odst. 9 zákona, tj. při nemožnosti dostatečně přesného popisu předmětu veřejné zakázky pomocí technických podmínek podle ust. § 45 a ust. § 46 zákona, lze odkazů na obchodní názvy konkrétních výrobků použít, avšak za dodržení podmínek stanovených ust. § 44 odst. 9 zákona.53.  Pro úplnost Úřad uvádí, že podle ust. § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle ust. § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle ust. § 84 odst. 8 zákona povinen doručit písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.Náklady řízení54.  Podle ust. § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle ust. § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v ust. § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle ust. § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.55.  Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení celého zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 56.  Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 3551050001.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.Otisk úředního razítkaMgr. Kamil RudoleckýmístopředsedaObdrží:kraj Vysočina, Žižkova 1882/57, 587 33 JihlavaSANDOZ s.r.o., U nákladového nádraží 10, 130 00 Praha 3Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy