Č. j.: ÚOHS-S517/2010/VZ-4972/2011/520/JHlV Brně dne: 2. května 2011Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 12. 2010 z moci úřední, jehož účastníky jsou:·  zadavatel – Česká republika, Národní bezpečnostní úřad, IČ 68403569, Na Popelce 2/16, 150 06 Praha, zast. Ing. Dušanem Navrátilem, ředitelem,·  vybraný uchazeč – PilsCom, s. r. o., IČ 25219103, Slovanská alej 30, 326 00 Plzeň, za niž jedná Ing. Vladislav Krásný, jednatel,ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) cit zákona při zadávání veřejné zakázky „Implementace a technická podpora Elektronického systému spisové služby (ESS)“, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 1. 12. 2009 pod evidenčním číslem 60039235 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 12. 2009 pod evidenčním číslem 2009/S 232-332375, rozhodl takto: I.Zadavatel – Česká republika, Národní bezpečnostní úřad, IČ 68403569, Na Popelce 2/16, 150 06 Praha – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 6 citovaného zákona ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona, když v zadávací dokumentaci neuvedl způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, který byl uveden až v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvy s vybraným uchazečem.II.Za spáchání správního deliktu uvedeného v bodě I. se zadavateli – Česká republika, Národní bezpečnostní úřad, IČ 68403569, Na Popelce 2/16, 150 06 Praha – podle § 120 odst. 2 písm. a) cit. zákona o veřejných zakázkách, ukládá pokuta ve výši 70 000,- Kč (sedmdesát tisíc korun českých).Odůvodnění1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika, Národní bezpečnostní úřad, IČ 68403569, Na Popelce 2/16, 150 06 Praha, zast. Ing. Dušanem Navrátilem, ředitelem (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Implementace a technická podpora Elektronického systému spisové služby (ESS)“, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 1. 12. 2009 pod evidenčním číslem 60039235 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 12. 2009 pod evidenčním číslem 2009/S 232-332375. Podavatel podnětu poukazoval na skutečnost, že zadavatel dopředu neuvedl způsob hodnocení nabídek, a porušil tak zákon v § 6 ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona. Úřad si od zadavatele vyžádal dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil tyto skutečnosti.2.  Předmětem plnění veřejné zakázky je pořízení elektronického systému spisové služby, který má umožnit její výkon v elektronické podobě. Má nahradit její listinnou formu a zefektivnit vnitřní chod úřadu zadavatele, zejména vyřizování podání doručovaných prostřednictvím Informačního systému datových schránek a e-podatelny, které je nutné v současné době převádět do listinné podoby. Vybrané technické a systémové řešení má umožnit zavedení elektronického systému spisové služby pro ústřední úřad státní správy o počtu 300 zaměstnanců, kteří ji sdílí prostřednictvím interní počítačové sítě oddělené od internetu. Zadavatel stanovil v příloze č. 4 k zadávací dokumentaci tato kritéria pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek:o  Nabídková cena      60 %o  Cena školení, jak je uvedeno v bodě 3 Krycího listu nabídky  30 %o  Délka záručního servisu v měsících  10 %  Ve stanovené lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídky pěti uchazečů.3.  V čl. 8 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek“ uvedl zadavatel následující:„Hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky viz příloha č. 4 k zadávací dokumentaci. Nabídky budou hodnoceny hodnotící komisí v souladu s § 79 zákona. Zadavatel si vyhrazuje právo předat nabídky nezávislým odborníkům za účelem vypracování podpůrných posudků či zpráv pro hodnotící komisi.“4.  Z protokolu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18. 3. 2010 vyplývá, že hodnotící komise hodnotila dílčí hodnotící kritéria „Výše nabídkové ceny“ a „Cena školení“ podle následujícího vzorce:Maximální nabídka - Hodnocená nabídkaPočet bodů = (--------------------------------------------------------------* 100) * váha      Maximální nabídka - Minimální nabídka5.  Dílčí hodnotící kritérium „Délka záručního servisu“ hodnotící komise hodnotila podle vzorce          Hodnocená nabídka - Minimální nabídkaPočet bodů = (--------------------------------------------------------------* 100) * váha      Maximální nabídka - Minimální nabídkaNikde v zadávacích podmínkách však zadavatel takové vzorce pro hodnocení nabídek nestanovil.6.  Zadavatel rozhodnutím ze dne 23. 3. 2010 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou byla nabídka uchazeče PilsCom, s. r. o., IČ 25219103, Slovanská alej 30, 326 00 Plzeň, za niž jedná Ing. Vladislav Krásný, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“) s nabídkovou cenou 4 260 000,- Kč bez DPH (což je 5 112 000,- Kč včetně DPH). S vybraným uchazečem podepsal dne 26. 5. 2010 smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.7.  Zadavatel se k obsahu podnětu vyjádřil dopisem ze dne 3. 5. 2010. Ve svém vyjádření uvedl, že jím zvolená hodnotící kritéria nedávala žádný prostor pro subjektivní hodnocení. Podle jeho názoru byl způsob hodnocení nabídek stanoven jasně, srozumitelně a určitě a dostatečně podrobně tak, aby si jakýkoliv potencionální dodavatel po přečtení zadávací dokumentace dokázal udělat představu, co a jak bude zadavatel v rámci hodnotících kritérií hodnotit. Postup zadavatele tak nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož nebyl v rozporu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení podle § 6 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) zákona. Podle zadavatele neobsahuje současná právní úprava bližší úpravu způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, na rozdíl od předchozí úpravy podle zákona č. 40/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 240/2004 sb. Z této změny právní úpravy na úrovni obecně závazných právních předpisů lze podle názoru zadavatele dovodit úmysl zákonodárce ponechat způsob hodnocení nabídek na vůli zadavatele, při dodržení zásad transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení, v souladu s ustanovením § 6 zákona.8.  Na základě posouzení obsahu podání, dokumentace a vyjádření zaslaného zadavatelem získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když v zadávací dokumentaci neuvedl způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. Z uvedeného důvodu zahájil podle § 113 odst. 1 zákona správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem, při uzavření smlouvy v rámci předmětného zadávacího řízení.9.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:·  zadavatel,·  vybraný uchazeč.10.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S517/2010/VZ-19337/2010/520/JHl ze dne 28. 12. 2010, ve kterém je zároveň seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež se týkaly postupu zadavatele, který uzavřel smlouvu s vybraným uchazeče na základě provedeného hodnocení, jehož způsob nebyl popsán v zadávací dokumentaci.11.  Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S517/2010/VZ-19361/2010/520/JHl ze dne 28. 12. 2010 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 12.  Dnem 28. 12. 2010, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo správní řízení zahájeno. 13.  Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil dopisem ze dne 7. 1. 2011. Ve svém dopise zopakoval svá tvrzení z vyjádření k podnětu ze dne 3. 5. 2010. Dále uvedl, že skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona nenaplnil, neboť jeho postup podstatně neovlivnil a ani nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatelem zvolená hodnotící kritéria podle jeho názoru nedávala žádný prostor pro subjektivní hodnocení, jelikož dvě ze tří stanovených hodnotících kritérií byla kritéria cenová, přičemž ze součtu vah těchto dvou cenových kritérií, nabídkové ceny a ceny školení (90 %) bylo zřejmé, že jako nejvhodnější bude vybrána nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.14.  Pro výpočet počtu bodů dosažených uchazeči u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií byl podle zadavatele použit vzorec, který respektuje zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, umožňuje použít shodný způsob hodnocení u všech dílčích hodnotících kritérií, plně zachovává váhový poměr jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a zároveň respektuje všechny varianty nabídek, které připadají v úvahu.15.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace předložené zadavatelem a jeho vyjádření, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu, když nedodržel postupu stanovený v § 6 zákona ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) zákona, neboť v zadávací dokumentaci nestanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující.16.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.17.  Z ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona vyplývá, že zadávací dokumentace musí mimo jiné obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.18.  Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.19.   Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel podle § 78 odst. 5 zákona jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.20.  Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.21.  Zadavatel v oznámení o zakázce v čl. IV.2.1 „Kritéria pro zadání zakázky“ stanovil hodnotící kritérium, jímž byla hospodářsky nejvýhodnější nabídka z hlediska dílčích kritériío  Nabídková cena  60 %o  Cena školení  30 %o  Délka záručního servisu v měsících  10 %V zadávací dokumentaci v čl. 8 „Způsob hodnocení nabídek“ je uvedeno, že hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky viz příloha č. 4 k zadávací dokumentaci.Příloha č. 4 k zadávací dokumentaci obsahuje následující. „Zadavatel stanovuje tato hodnotící kritériao  Nabídková cena    váha kritéria - 60 %o  Cena školení  váha kritéria - 30 %o  Délka záručního servisu v měsících  váha kritéria - 10 %“Zadavatel v zadávacích podmínkách dále dílčí hodnotící kritéria a způsob jejich hodnocení nespecifikoval.22.  Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, to znamená specifikaci hodnotících kritérií, včetně podrobného popisu způsobu a metody hodnocení nabídek podle těchto kritérií. Vzhledem k tomu, že současný zákon neobsahuje konkrétní úpravu způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, musí být způsob hodnocení nabídek popsán v zadávací natolik přesně a srozumitelně, aby si dodavatelé mohli vytvořit jasnou představu o metodě, která bude použita při hodnocení jednotlivých hodnotících kritérií. 23.  V předmětném případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil pouze procentuální váhu jednotlivých hodnotících kritérií, ale způsob, podle kterého bude zadavatel jednotlivá hodnotící kritéria hodnotit, v zadávací dokumentaci uveden nebyl. To znamená, že žádný uchazeč dopředu nemohl vědět, podle jaké metody, jakého vzorce, bude zadavatel provádět hodnocení jednotlivých hodnotících kritérií.24.  Zadavatel použil pro hodnocení nabídek ve třech hodnotících kritériích vzorce uvedené v bodech 4. a 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Vzorce pro hodnocení zadavatel zveřejnil až v protokolu o hodnocení nabídek. Na základě takto nastaveného hodnocení byla vybrána nabídka vybraného uchazeče s nabídkovou cenou 4 260 000,- Kč bez DPH, cenou školení 219 500,- Kč a s délkou záručního servisu 36 měsíců. 25.  Kdyby zadavatel pro hodnocení hodnotících kritérií „Výše nabídkové ceny“ a „Cena školení“ použil běžně používaný vzorec pro hodnocení, kde je nejvýhodnější nejnižší nabídková cena, tedy        Nejnižší nabídkaPočet bodů = (-------------------------------------------------* 100) * váha,      Hodnocená nabídkaa pro hodnocení hodnotícího kritéria „Délka záručního servisu“, kde je nejvýhodnější nejvyšší nabídka, použil také běžně používaný vzorec Hodnocená nabídkaPočet bodů = (-------------------------------------------------* 100) * váha,        Nejvyšší nabídkabyla by jako nejvýhodnější vybrána nabídka uchazeče ICZ a. s., IČ 25145444, Na hřebenech II 1718/10, 147 00 Praha 4, za niž jedná Ing. Bohuslav Cempírek, předseda představenstva (dále jen „ICZ a. s.“), která v původním hodnocení podle vzorců uvedených v bodech 4. a 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí skončila druhá v pořadí, za vybraným uchazečem. Vybraný uchazeč by podle hodnocení provedeného podle vzorce nastíněného Úřadem v bodu 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí skončil jako druhý v pořadí. Uchazeč ICZ a. s. by byl podle metody hodnocení uvedené v bodě 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí vybrán s nabídkovou cenou 7 311 680,- Kč bez DPH, cenou školení 0,- Kč a délkou záručního servisu 24 měsíců.26.  Z výše uvedených skutečností vyplývá, že existuje více druhů metod hodnocení, které vedou na základě použitých vzorců k různým výsledkům. Ve druhém způsobu hodnocení (bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí) by sice vyhrál uchazeč ICZ a. s. s vyšší nabídkovou cenou, ale s nulovou cenou za školení. Podle zadavatelem nastavené procentuální váhy jednotlivých hodnotících kritérií by tak v pořadí přeskočil vybraného uchazeče. Vzhledem k tomu, že zadavatel dopředu nestanovil, podle které metody bude hodnotit (tedy metoda uvedená v bodech 4. a 5. nebo v bodu 25. tohoto odůvodnění), učinil tak zadávací řízení, konkrétně hodnocení nabídek, pro jednotlivé uchazeče neprůhledné a netransparentní, s výsledkem který ovlivnil pořadí nabídek jednotlivých uchazečů a měl tedy vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 27.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 6 zákona v souvislosti s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) zákona, když v zadávací dokumentaci neuvedl způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, který byl uveden až v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvy s vybraným uchazečem. Uložení sankce28.  Podle ustanovení § 120 odst. 1 zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že:a.  nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82,b.  zruší zadávací řízení, aniž byly naplněny podmínky podle § 84c.  nepořídí nebo neuchová dokumentaci o veřejné zakázce podle § 109 a § 155, nebod.  nesplní povinnost stanovenou v § 146 a v § 147 pro uveřejňování.29.  Zadavatel se při zadávání veřejné zakázky „Implementace a technická podpora Elektronického systému spisové služby (ESS)“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 6 zákona v souvislosti s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) zákona, když v zadávací dokumentaci neuvedl způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, který byl uveden až v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.30.  Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny veřejné zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.31.  Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 5 112 000,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 255 600,- Kč.32.  Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Podle § 121 dost. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.33.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 26. 4. 2010. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 26. 5. 2010, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.34.  Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.35.  Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený zákonem. Porušení zákona vedlo k tomu, že zadavatel hodnotil jednotlivá hodnotící kritéria metodou, kterou neuvedl v zadávací dokumentaci, tudíž postupoval netransparentně. Uchazečům tak dopředu nebyla známa metoda hodnocení, podle kterých bude zadavatel jednotlivá hodnotící kritéria hodnotit. Zadavatel tak mohl použít různé metody hodnocení (vzorce), které mohou vést k různým výsledkům hodnocení. V důsledku uvedeného netransparentního postupu zadavatele nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč. Při použití jiné metody hodnocení navíc nelze vyloučit, že by zadavatel vybral jako nejvýhodnější nabídku jiného uchazeče, ekonomicky výhodnější než nabídku uchazeče vybraného podle zadavatelem provedeného hodnocení nabídek.36.  Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Zadavatel je orgánem moci výkonné, byl zřízen zákonem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, a to k 1. 8. 1998. Je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Ze „Zprávy o činnosti Národního bezpečnostního úřadu za rok 2009“ vyplývá, že zadavatel hospodařil s rozpočtem 283 055 000,- Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.37.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu v dolní hranici zákonné sazby.38.  Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť předmětná smlouva na realizaci veřejné zakázky je uzavřená a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.39.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.otisk úředního razítkaMgr. Kamil RudoleckýmístopředsedaObdrží:1.  Národní bezpečnostní Úřad, Na Popelce 2/16, 150 06 Praha2.  PilsCom, s. r. o., Slovanská alej 30, 326 00 PlzeňVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy