Č. j.: ÚOHS-S603/2011/VZ-3125/2012/530/KStV Brně dne: 5. března 2012Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 12. 2011 na základě návrhu ze dne 11. 12. 2011, jehož účastníky jsou•  zadavatel – Město Modřice, IČ 00282103, se sídlem náměstí Svobody 93, 664 42 Modřice, zastoupené Ing. Josefem Šiškou, starostou,•  navrhovatel – van Gansewinkel, a. s., IČ 63483360, se sídlem U Vlečky 592, 664 42 Modřice, za niž jedná Pavel Iványi, předseda představenstva,•  vybraný uchazeč – SITA CZ a. s., IČ 25638955, se sídlem Španělská 10/1073, 120 00  Praha 2 - Vinohrady, za niž jednají Fabrice Rossignol, předseda představenstva, a Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, PhD., místopředseda představenstva,ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ve veřejné zakázce „Zajištění činností spojených se sběrem, svozem a odstraněním odpadů v Modřicích“ zadávané formou otevřeného řízení, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 23. 8. 2011 pod ev. č. 60064455 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 8. 2011 pod ev. č. 2011/S 164-271193, rozhodl takto:I.Zadavatel – Město Modřice, IČ 00282103, se sídlem náměstí Svobody 93, 664 42 Modřice – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách tím, že v zadávací dokumentaci transparentním způsobem nestanovil způsob hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. II.Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení „Zajištění činností spojených se sběrem, svozem a odstraněním odpadů v Modřicích“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 23. 8. 2011 pod ev. č. 60064455 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 8. 2011 pod ev. č. 2011/S 164-271193.III.  Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Město Modřice, IČ 00282103, se sídlem náměstí Svobody 93, 664 42 Modřice – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.Odůvodnění1.  Město Modřice, IČ 00282103, se sídlem náměstí Svobody 93, 664 42 Modřice, zastoupené Ing. Josefem Šiškou, starostou (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo v informačním systému o veřejných zakázkách dne 23. 8. 2011 pod ev. č. 60064455 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 8. 2011 pod ev. č. 2011/S 164-271193 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění činností spojených se sběrem, svozem a odstraněním odpadů v Modřicích“ (dále jen „veřejná zakázka“).2.  Zadavatel v bodu IV.2.1) „Kritéria pro zadání zakázky“ oznámení o zakázce stanovil, že základním hodnotícím kritériem bude ekonomická výhodnost nabídky. Jako dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky  zvolil: Celková výše nabídkové ceny bez DPH    váha 60%Výše bankovní záruky za řádné plnění předmětu smlouvy   váha 25%Výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách  váha 15%3.  Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 4. 10. 2011 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podalo nabídku 5 uchazečů. Všechny nabídky splnily požadavky § 71 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Podle protokolu z posouzení kvalifikace ze dne 7. 10. 2011 jeden z uchazečů neprokázal splnění kvalifikace a byl následně ze zadávacího řízení vyloučen. Zároveň se hodnotící komise usnesla, že písemně požádá o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny uchazeče van Gansewinkel, a. s., IČ 63483360, se sídlem U Vlečky 592, 664 42 Modřice, za niž jedná Pavel Iványi, předseda představenstva (dále jen „navrhovatel“), což učinil zadavatel dopisem ze dne 10. 10. 2011. Dopisem ze dne 13. 10. 2011 sdělil navrhovatel zadavateli své odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.4.  Z protokolu o 2. jednání hodnotící komise při posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2011 vyplývá, že hodnotící komise jednohlasně posoudila zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele jako neopodstatněné a nabídku v souladu s § 77 odst. 6 zákona vyřadila. Dopisem ze dne 10. 11. 2011, který navrhovatel obdržel dne 15. 11. 2011, sdělil zadatel navrhovateli své rozhodnutí o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení. 5.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2011 vyplývá, že po posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise doporučila zadavateli uzavřít smlouvu s uchazečem SITA CZ a. s., IČ 25638955, se sídlem Španělská 10/1073, 120 00  Praha 2 - Vinohrady, za niž jednají Fabrice Rossignol, předseda představenstva, a Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, PhD., místopředseda představenstva (dále jen „vybraný uchazeč“), jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvhodnější. O výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel v souladu s doporučením hodnotící komise dne 10. 11. 2011. 6.  Dopisem ze dne 25. 11. 2011 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení. Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel těmto nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 29. 11. 2011 navrhovatel obdržel dne 1. 12. 2011. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 11. 12. 2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).7.  Dnem 12. 12. 2011, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 12. 12. 2011. Obsah návrhu8.  Ve svém návrhu navrhovatel nejprve uvádí, že rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení se opírá o skutečnosti, kdy zadavatel posuzoval nepříslušné části nabídky, neboť předmětem hodnocení v rámci cenové nabídky měla být podle zadávací dokumentace pouze „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ a nikoliv jednotlivá subkritéria této ceny, která byla uvedena v bodu 10.3. zadávací dokumentace. V citovaném bodě zadávací dokumentace je výslovně uvedeno, že v rámci kritéria č. 1 bude zadavatel hodnotit celkovou výši nabídkové ceny bez DPH podle její výše v Kč. Jako nejvhodnější má být v tomto kritériu a subkritériích hodnocena nabídka uchazeče, který v nabídce uvede nejnižší nabídkovou cenu. 9.  Dále je v bodě 10.3.2. zadávací dokumentace blíže upravován princip přidělování bodů v rámci jednotlivých kritérií a způsob hodnocení nabídek. Nikde se však nelze dočíst, jakým způsobem budou konkrétně hodnocena subkritéria dílčího kritéria „Celková výše nabídkové ceny" a jaký budou mít vliv na „Celkovou výši nabídkové ceny". Posuzována měla být jen „celková" výše, která byla v nabídce přímo uvedena a skládá se ze součtu hodnot násobků těchto subkritérií (toto lze dále dovodit např. i ze samotné skutečnosti, že v rámci otevírání obálek byla zveřejněna jen celková cena - tedy dílčí kritérium č. 1 - a nikoli jednotlivé „subkritérijní celkové ceny"). Pokud tedy měla být hodnocena jen „celková" výše nabídkové ceny, jak sám zadavatel avizuje, proč byla vůbec nastavena subkritéria této celkové ceny, jakým způsobem mělo být prováděno hodnocení těchto subkritérií a jaký měl být případný vliv takto získaných výpočtů na hodnocení zakázky. Toto jsou otázky, na které zadávací dokumentace nedává žádnou odpověď a navrhovatel tak považuje stanovený způsob hodnocení kritérií za nejasný, neurčitý a tudíž právně vadný.10.  Navrhovatel v návrhu dále uvedl, že pokud dojde k objektivnímu posouzení nabízených „celkových výší nabídkových cen" jednotlivých uchazečů, nelze než dospět k závěru, že jeho „celková výše nabídkové ceny" není nepřiměřeně nízká. Rozdíl mezi dvěma nejnižšími nabídkami (kdy ta nejnižší je právě jeho) činí pouze cca 300.000,- Kč, což se při objemu a rozsahu poptávaných služeb (jedná se celkově o řády milionů či desítek milionů korun) jistě nemůže jednat o tak markantní rozdíl, aby mohlo být zadavatelem konstatováno, že nabídka navrhovatele je „nepřiměřeně nízká".11.  Navrhovatel má za to, že zadavatel zneužil nejasného znění zadávací dokumentace, která připouští více výkladů, k jeho účelovému vyloučení, přestože měl navrhovatel nejnižší celkovou nabídkovou cenu bez DPH, aniž se však současně jednalo o cenu nepřiměřeně nízkou.12.  Dále navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že v rámci cen jednotlivých subkritérií dílčího kritéria „Celková výše nabídkové ceny bez DPH" se nejednalo ani o nabídku nulovou či (jak uvedl zadavatel) „prakticky nulovou", ale o nabídku vyčíslenou a v kontextu zadání zcela reálnou. Při stanovení celkové nabídkové ceny vycházel ze skutečnosti, že předmětem budoucího smluvního vztahu bude nedělitelný celek služeb, nikoli tedy služby jednotlivě oddělitelné a plněné zvlášť, a že ve smlouvě musí být zahrnuty všechny jednotlivé poptávané služby. Jakým způsobem navrhovatel stanovil celkovou nabídkovou cenu, pak popsal ve svém písemném odůvodnění nabídkové ceny ze dne 13. 10. 2011. Dále navrhovatel k celkové nabídkové ceně uvedl, že svoji nabídku ohodnotil cenami přiměřenými a obvyklými v místě plnění. Nabízené ceny, ačkoliv na první pohled mohou v některých částech evokovat nereálnost, byly myšleny naprosto hodnověrně a vážně, právě s ohledem na ucelený balík poptávaných služeb, jež byly předmětem zadávacíhlo řízení a jeho výhodné zahajovací „postavení" (jako např. výhoda blízkosti lokality jeho areálu s místem plnění zakázky, část odpadů zpracovává v dceřiné společnosti, získal dotaci na svozové vozidlo biologicky rozložitelného odpadu) oproti ostatním uchazečům. Nejednalo se tedy ani o ceny nulové ani o ceny „prakticky nulové", ale odpovídající jeho reálným možnostem a schopnostem v rámci této konkrétní zakázky.13.  Navhovatel v návrhu dále uvedl, že ačkoli dostatečným a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil nabízené ceny, bylo hodnotící komisí, resp. zadavatelem, následně konstatováno, že jím nabízené ceny nejsou cenami přiměřenými a obvyklými v místě plnění, a to aniž vzal v potaz jím uváděné reálné možnosti a schopnosti provedení zakázky za nabízené ceny jako hodnověrné a vážné, a aniž měl pro toto tvrzení oporu v provedeném srovnání. V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zadavatel pro srovnání uvádí pouze hodnoty, které hradí za tyto služby v současné době. Lze však jen opakovaně konstatovat, že pouhým srovnáním číselných hodnot není možné dospět k závěru, zda nabízená cena navrhovatele je či není nepřiměřená. Jedná se vždy o celý komplex objektivních skutečností, které musejí být do hodnocení zahrnuty. Zadavatel tak srovnával nesrovnatelné, neboť stávající poskytovatel služeb má naprosto odlišné podmínky pro plnění služeb a jeho cenová nabídka vychází též z jiné doby a jiného výběrového řízení. 14.  K uvedenému dále navrhovatel pokládá za nutné podotknout, že v rámci procesu posuzování nabídek přezkoumává komise nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tj. k očekávaným výdajům zadavatele na realizaci veřejné zakázky. Nabídkové ceny se proto neposuzují ani ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, ani ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních uchazečů. Tyto hodnoty mohou být pouze vodítkem, ale nikoli relevantním podkladem posuzování. 15.  K žádosti zadavatele, resp. hodnotící komise o zdůvodnění výší nabízených jednotkových cen navrhovatel uvedl, že zákon nedává hodnotící komisi právo ukládat uchazeči způsob, jakým má předloženou nabídku zdůvodnit. Podle § 77 odst. 2, 3 a 4 zákona je na uchazeči, jakým způsobem a čím zdůvodní svou nabídku. Dále podle § 77 odst. 1 zákona lze požadovat zdůvodnění pouze těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. V daném případě se požadované údaje ke zdůvodnění týkaly tří ze čtyř subkritérií a dále dvou dodatečně požadovaných údajů (svozy kontejnerů u fotbalového hřiště), které nabídkovou cenu neovlivňují a nejsou součástí žádného z kritérií. 16.  Nad rámec shora uvedených skutečností považoval navrhovatel za nutné uvést ještě další skutečnosti, které dokládají zcela účelové nastavení zadávacích podmínek a porušení základních zásad zákona ze strany zadavatele. Jedná se např. o stanovení minimální úrovně ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu „údaj o celkovém obratu“, kdy navrhovatel má za to, že nastavená minimální hodnota kritéria, tedy minimálně 5 mil. Kč bez DPH za každé 3 předcházející účetní období s ohledem na předmět veřejné zakázky, je nepřiměřená druhu, rozsahu a složitosti předmětu této veřejné zakázky, neboť se jedná o více než dvojnásobek předpokládané hodnoty zakázky v roce. 17.  Dalším požadavkem, který navrhovatel považoval za diskriminační, je požadavek „místní lokality“, když měli uchazeči doložit seznam obdobných služeb, kterou se rozumí svoz komunálního odpadu z nádob v jedné místní lokalitě v množství minimálně 1000 tun, jejichž finanční objem byl alespoň 2 mil. Kč bez DPH/rok. Prokazování provedení služby v místní lokalitě není ničím odůvodněno. 18.  Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že dílčí hodnotící kritéria „výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách" a „výše bankovní záruky" žádným způsobem neodráží ekonomickou výhodnost nabídky. 19.  Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatelem nastavené oprávnění, kdy může v rámci kritéria „výše smluvní sankce" přiřadit 0 bodů, pokud výši smluvní sankce bude považovat za zjevně nepřiměřenou, tedy pokud bude vyšší o 30% a více, než je aritmetický průměr hodnot ostatních nabídek, je v rozporu se zákonem. 20.  Další příkladem porušení základních zásad zákona je stanovení možnosti odstoupení od smlouvy ze strany zadavatele v případě, že uchazeč nepředloží bankovní záruku splňující podmínky smlouvy ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy. Zadavatel stanovil jako jedno z dílčích hodnotících kritérií „výši bankovní záruky", kdy toto má být splněno až ve lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Žádné prokázání o existenci této záruky zadavatel nepožaduje, než jen doplnění její výše do závazného návrhu smlouvy. 21.  Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zadávací dokumentace trpí právními vadami, smluvní sankce a výše bankovní záruky, které jsou předmětem bodového hodnocení, deformují hodnocení nabídek, které by mělo probíhat dle skutečné ekonomické výhodnosti. Takovýto postup zadavatele je v rozporu se zásadou transparentnosti výběrového řízení i v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a rovného zacházení.22.  Shora naznačeným postupem zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když zvolením předmětných subkritérií a jejich nejasným způsobem hodnocení připustil možnost rozdílného výkladu zadávacích podmínek. Jak bylo judikováno Nejvyšším správním soudem ve věci č. j. 2 Afs 86/2008: „...musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky soutěžit. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota." Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel a shora uvedené porušení jde k jeho tíži.23.  Stejně tak v rozsudku č. j. 62 Ca 55/2008 Krajský soud v Brně dovozuje, že: „...nemůže obstát taková zadávací dokumentace, v níž hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“24.  Závěrem svého návrhu navrhovatel navrhl, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření, kterým by byl zrušen jeho úkon rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v řízení. Pro případ, že Úřad dospěje k závěru, že zadavatel pochybil již při stanovení zadávacích podmínek, nechť Úřad uloží zadavateli nápravné opatření, kterým by výběrové řízení zrušil.25.  Současně navrhovatel navrhl, aby Úřad ve smyslu § 117 zákona uložil zadavateli předběžné opatření, kterým mu zakáže uzavřít smlouvu v zadávacím řízení až do právní moci rozhodnutí Úřadu ve věci. Vyjádření zadavatele k návrhu26.  Zadavatel se k podanému návrhu vyjádřil dopisem ze dne 3. 1. 2012, ve kterém uvedl, že jeho vyjádření je shodné se stanovisky, které uvedl v rozhodnutí o námitkách navrhovatele. V uvedeném rozhodnutí ze dne 29. 11. 2011 se zadavatel nejprve vyslovil k napadenému způsobu hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“, přičemž ocitoval ty body zadávací dokumentace, ve kterých vymezil dotčené dílčí kritérium hodnocení a popis způsobu hodnocení nabídek, tj. body 10.3., 10.3.2.1., 10.3.2.3. a 10.3.2.4. zadávací dokumentace. Zadavatel dále uvedl, že v Krycím listu nabídky v části nazvané „Nabídková cena uchazeče na předmět veřejné zakázky“ podrobně popsal způsob výpočtu celkové výše nabídkových cen v jednotlivých subkritériích dílčího hodnotícího kritéria „Celková výše nabídkové ceny“. S využitím uchazeči doplněných jednotkových cen v jednotlivých subkritériích byl proveden výpočet celkových výší nabídkových cen v jednotlivých subkritériích a jejich součtem byla vypočtena celková výše nabídkové ceny uchazeče. Hodnotící komise tak provedla dle názoru zadavatele hodnocení nabídek podle zveřejněného způsobu hodnocení, který zadavatel považuje za objektivní, transparentní a nediskriminační. 27.  Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 29. 11. 2011 vyjádřil k námitce týkající se vyžádání písemného odůvodnění částí nabídkových cen, které hodnotící komise považovala za „prakticky nulové“. K tomu zadavatel uvedl, že komise postupovala zcela v souladu s § 77 odst. 2 zákona, když si od navrhovatele vyžádala písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou podstatné pro výši nabídkových cen, přičemž zdůvodněním požadovala prokázat objektivní příčiny pro stanovenou výši cen v souladu s § 77 ods. 2 zákona.28.  Hodnotící komise v průběhu přezkoumání písemného zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele porovnávala jednotkové ceny pro každou z částí nabídky, které jsou hodnotící komisí považovány za podstatné pro výši nabídkové ceny, nejen se zbývajícími nabídkami, ale rovněž i s cenami, které zadavatel za tyto služby hradí v současnosti. Cílem tohoto porovnání bylo získání dalšího podkladu pro zjištění, zda navrhovatelem nabízené části nabídky, které jsou hodnotící komisí považovány za podstatné pro výši nabídkové ceny v místě plnění, mohou či nemohou být „nabídkou srovnatelnou s ostatními uchazeči". 29.  Hodnotící komise po provedeném porovnání jednotkových cen pro každou z částí nabídky, konstatovala, že obecná tvrzení uchazeče o tom, že jeho nabídka je „nabídkou srovnatelnou s ostatními uchazeči" nelze považovat za akceptovatelná.30.  Hodnotící komise považovala za zcela prokázané, že minimálně cena za svoz a využití recyklovatelných složek komunálního odpadu a cena za svoz a využití biologicky rozložitelného odpadu uvedené v nabídce navrhovatele nebyly stanoveny v souladu se zadávací dokumentací. Pro tento postup má hodnotící komise oporu v rozhodnutí Úřadu, např. č. j.: ÚOHS-S256/2010/VZ-13243/2010/510/IFa.31.  Hodnotící komise se dále věnovala podrobnému přezkoumání navrhovatelem nabízených výší jednotkových cen zejména za svoz a využití recyklovatelných složek komunálního odpadu a za svoz a využití biologicky rozložitelného odpadu. Navrhovatel u nich uvedl jednotkové ceny ve výši jednoho haléře za občana a měsíc.32.  Hodnotící komise vycházela z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 69/2010, ve kterém se uvádí, že veřejné zakázky jsou svou povahou odlišné od běžných obchodních vztahů, což lze dovodit mimo jiné již ze způsobu vyhodnocování. Na rozdíl od prostředí běžného obchodního vztahu je zadavatel vázán předem stanovenými hodnotícími kritérii při jejichž vyhodnocování musí dbát na maximální transparentnost a nemůže tolerovat jakékoliv jednání ze strany uchazečů, které by tento princip, stanovený v § 6 zákona, narušilo. Nabízení služeb pod hranicí ekonomicky nutných nákladů nelze hodnotit jako snahu objektivně poskytnout zadavateli takovéto plnění, neboť žádný technologický postup nemůže umožnit výkon těchto činností s vynaložením prakticky nulových nákladů. Nabídkové ceny pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, a to ani pokud by se vztahovaly k marginálním částem veřejné zakázky, nejsou možné.33.  Nepřípustnost navrhovatelem nabízené „jednohaléřové" ceny lze dovozovat i z § 7 odst. 1 zákona, podle kterého je veřejná zakázka realizována na základě smlouvy, přičemž jejím předmětem je v tomto případě „úplatné poskytování služeb“. Na požadavek úplatného plnění dále navazuje § 44 odst. 3 písm. d) zákona, který zadavatel splnil v článku 11.1. zadávací dokumentace. 34.  Navrhovatel tedy nejméně u ceny za svoz a využití recyklovatelných složek komunálního odpadu a ceny za svoz a využití biologicky rozložitelného odpadu tento požadavek zákona a zadavatele nesplnil.Průběh správního řízení35.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:·  zadavatel,·  navrhovatel,·  vybraný uchazeč.36.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S603/2011/VZ-20823/2011/530/KSt ze dne 27. 12. 2011. Usnesením č. j. ÚOHS-S603/2111/VZ-20824/2011/530/KSt z téhož dne Úřad účastníkům řízení stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.37.  Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S603/2011/VZ-231/2012/530/KSt ze dne 4. 1. 2012 nařídil Úřad na návrh navrhovatele předběžné opatření, jímž zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. 38.  Žádný z účastníků správního řízení se k podkladům pro rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil. Závěry Úřadu39.  Na základě § 112 a následujících ustanovení zákona Úřad přezkoumal postup zadavatele a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.Hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“40.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskrimace. 41.  Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. 42.  Ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona stanoví, že zadávací dokumentace musí obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.43.  Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6  zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah. 44.  Jak je uvedeno výše, zadavatel stanovil jako dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“, „Výše bankovní záruky za řádné plnění předmětu smlouvy“ a „Výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách“.45.  V bodu 10.3. zadávací dokumentace zadavatel k dílčímu hodnotícímu kritériu „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ uvádí následující:1. Celková výše nabídkové ceny bez DPH    váha 60 %Zadavatel rozdělil toto dílčí hodnotící kritérium na 4 dále uvedená subkritéria, kterým současně stanovil váhy v oblasti tohoto dílčího kritéria takto:1.  subkritérium:  Celková výše nabídkové ceny bez DPH za svoz  a odstranění směsného komunálního odpadu   od občanů (Kč/občan/měsíc)   váha v oblasti 30 %2.   subkritérium:  Celková výše nabídkové ceny bez DPH za svoz  a využití recyklovatelných složek komunálního  odpadu (Kč/občan/měsíc)  váha v oblasti 25 %3.  subkritérium:  Celková výše nabídkové ceny bez DPH za 1   měsíc provozování sběrného dvora (Kč/měsíc)  váha v oblasti 25 %4.  subkritérium:  Celková výše nabídkové ceny bez DPH za svoz   a využití biologicky rozložitelného odpadu   (Kč/nádoba občanů/měsíc)   váha v oblasti 20 %46.  Dále zadavatel ve stejném bodě zadávací dokumentace uvedl k 1. kritériu, že u něho bude hodnotit celkovou výši nabídkové ceny bez DPH podle její výše v Kč. Jako nejvhodnější bude v tomto dílčím kritériu a jeho subkritériích hodnocena nabídka uchazeče, který v nabídce uvede nejnižší nabídkovou cenu.47.  Způsob hodnocení nabídek podle dílčích kritérií zadavatel popsal v bodu 10.3.2. zadávací dokumentace takto:10.3.2.1. Pro hodnocení nabídky bude použita bodovací stupnice v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude v rámci hodnocení kritéria (subkritéria) přidělena bodová hodnota, která bude odrážet úspěšnost předmětné nabídky v rámci hodnoceného kritéria (subkritéria). Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu (zde Výše bankovní záruky za řádné plnění předmětu smlouvy a Výše smluvní sankce za neprovedení služeb ve sjednaných lhůtách), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky hodnocené k hodnotě nabídky nejvhodnější. Pro číselně vyjádřitelné kritérium a jeho subkritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu (zde Celková výše nabídkové ceny bez DPH), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce.10.3.2.3. Výsledné hodnocení podle bodovací metody bude provedeno tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek v jednotlivých dílčích kritériích a subkritériích budou vynásobena příslušnou vahou daného kritéria či subkritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek bude stanoveno pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty.10.3.2.4. Způsob hodnocení nabídek uchazečů podle dílčích kritérií a subkritérií.1. kritérium:   Zadavatel bude hodnotit nabídkovou cenu uchazeče bodovací metodou. Nabídková cena uchazeče bude hodnocena podle její absolutní výše v korunách českých bez DPH. Bodové hodnocení bude vypočteno podle vzorcenejnižší nabídková cena v Kč………………………………………………..   x 100 (bodů)hodnocená nabídková cena v Kč  Takto vypočtené bodové hodnocení bude dále vynásobeno vahou tohoto kritéria a tak bude vypočteno výsledné bodové ohodnocení tohoto kritéria s přesností na 3 desetinná místa. 48.  Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny zadavatel popsal v bodu 11. zadávací dokumentace a v bodu 11.1.1. určil, že uchazeči stanoví nabídkovou cenu za provedení veřejné zakázky v souladu s podmínkami uveřejněnými v Oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci, a to předložením vyplněného Krycího listu nabídky, ve kterém budou stanoveny nabídkové ceny podle zadavatelem předepsaného požadavku. Ceny budou uvedeny bez DPH v českých korunách. Nabídkové ceny budou stanoveny jako nejvýše přípustné a překročitelné pouze při splnění podmínek stanovených zadavatelem v článku 12. zadávacích podmínek. 49.  Zadavatel v bodu 11.1.2. zadávacích podmínek stanovil, že cena za realizaci celého předmětu veřejné zakázky dle této zadávací dokumentace musí zahrnovat veškeré náklady na poskytování služeb, včetně veškerých správních a místních poplatků, náklady na schvalovací řízení, převod práv, pojištění, daně, cla, správní poplatky, provádění předepsaných zkoušek, zabezpečení prohlášení o shodě, certifikátů a atestů dodávaného zboží a dále veškeré náklady na dodávku elektřiny, vodné a stočné, odvoz a likvidaci odpadů, poplatky za skládky, náklady na používání strojů, na služby, střežení prostor dotčených prováděním služeb, náklady na obstarávání, přepravu osob, zařízení, materiálů a dodávek určených k provádění služeb včetně veškerých správních a místních poplatků, náklady na jakékoliv další výdaje spojené s prováděním služeb uvedených v zadávací dokumentaci. 50.  Dále zadavatel v bodu 11.2.1. zadávacích podmínek požadoval, aby uchazeči doložili v nabídce způsob výpočtu nabídkové ceny. Dopisem ze dne 27. 9. 2011, ve kterém zadavatel zaslal uchazečům dodatečné informace k zadávacím podmínkám číslo 3, zadavatel na dotaz „Co se myslí způsobem výpočtu nabídkové ceny“, odpověděl, že měl na mysli doplnění Krycího listu uchazečem, který slouží k výpočtu nabídkové ceny. 51.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2011 vyplývá, že hodnotící komise postupovala při hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ tak, že v tomto dílčím kritériu byla hodnocena samostatně u každého ze subkritérií celková výše nabídkové ceny bez DPH podle její absolutní výše v korunách českých. Výpočet bodového hodnocení je proveden samostatně u každého ze subkritéria podle vzorce   nejnižší nabídková cena v Kč  vypočtěné bodové hodnocení =   ………..………………………..……………….   x 100 (bodů)  hodnocená nabídková cena v Kč52.  Hodnotící komise tak hodnotila v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ celkové výše cen jednotlivých subkritérií, které byly stanoveny v bodu 10.3. zadávací dokumentace v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria. 53.  K uvedenému Úřad uvádí, že z popisu způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ v zadávací dokumentaci, není zřejmé, jakým způsobem bude nabídková cena hodnocena. Zda bude hodnocena pouze celková výše nabídkové ceny obsahující i jím uvedené ceny v jednotlivých subkritériích, nebo zda budou hodnoceny celkové výše cen v jednotlivých subkritériích tohoto dílčího hodnotícího kritéria. 54.  V bodě 10.3.2.1. zadávací dokumentace se hovoří o způsobu hodnocení kritérií (subkritérií), z čehož není jednoznačně zřejmé, zda by měla být hodnocena cena u uvedeného kritéria či jen ceny ve stanovených subkritériích. Naproti tomu v bodě 10.3.2.4., ve kterém je popsán způsob hodnocení nabídek uchazečů podle dílčích kritérií a subkritérií, je pro kritérium 1., tedy pro dílčí hodnotící kritérium „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ výslovně stanoveno, že nabídková cena uchazeče bude hodnocena podle její absolutní výše v korunách českých bez DPH podle stanoveného vzorce. V citovaném ustanovení se tedy nehovoří o hodnocení cen v jednotlivých subkritériích.55.  Především však z žádného ustanovení zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývá, že budou hodnoceny samostatně celkové výše cen v jednotlivých subkritériích, tak jak to bylo uvedeno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2011. 56.  Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že zadávací dokumentace v části, která stanoví, jakým způsobem bude probíhat hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“, je vypracována tak, že umožňuje dvojí výklad způsobu hodnocení citovaného dílčího hodnotícího kritéria. 57.  K uvedenému Úřad uvádí, že zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za její zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ji zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jejím základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky. 58.  Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 zákona. Tato zásada musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek. 59.  Aby byla zadávací dokumentace jednoznačná, musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.60.  Ze zadávací dokumentace šetřené veřejné zakázky sice vyplývá, že uchazeči měli celkovou nabídkovou cenu v Krycím listu rozdělit do dalších čtyř jednotkových cen stanovených jako dílčí subkritéria pro hodnocení celkové nabídkové ceny, ale ze zadávací dokumentace již není jednoznačně zřejmé, jakým způsobem bude provedeno její hodnocení.61.  Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že v Krycím listu nabídky v části nazvané „Nabídková cena uchazeče na předmět veřejné zakázky“ podrobně popsal způsob výpočtu celkové výše nabídkových cen v jednotlivých subkritériích dílčího hodnotícího kritéria „Celková výše nabídkové ceny“, a že hodnotící komise tak provedla podle jeho názoru hodnocení nabídek podle zveřejněného způsobu hodnocení. 62.  K tomu Úřad uvádí, že skutečnost, že zadavatel požadoval, aby celková výše nabídkové ceny byla v Krycím listu rozdělena do čtyř dílčích cen, ještě neznamená, že tyto čtyři dílčí ceny budou předmětem hodnocení. Tato skutečnost musí vyplývat z té části zadávací dokumentace, která hodnocení nabídek upravuje. 63.  V konečném důsledku tak lze ze zadávací dokumentace dojít k závěru, že buď bude hodnocena celková výše nabídkové ceny bez DPH nebo budou hodnoceny celkové výše cen jednotlivých stanovených subkritérií. Uvedený rozpor ve výkladu jedné a téže zadávací dokumentace je významným argumentem ve prospěch její nejednoznačnosti. 64.  Pokud zadávací dokumentace připouští rozdílný výklad, nemůže být taková interpretační nejistota k tíži žádného z uchazečů, ale pouze zadavatele samotného, neboť zadavatel podle § 44 odst. 1 zákona za správnost a úplnost zadávací dokumentace v plné míře odpovídá.65.  Zadávací dokumentace, která připouští dvojí výklad způsobu hodnocení nabídek, je tak neurčitá a netransparentní a tedy vypracována v rozporu s § 6 zákona.66.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel porušil § 44 odst. 3 písm. f) zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že v zadávací dokumentaci nestanovil transparenstním způsobem hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.67.  I když zadavatel stanovil v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ čtyři subkritéria, tato stanovená subkritéria neobsahují celkovou výši nabídkové ceny, neboť zadavatel podle Dodatečných informací k zadávacím podmínkám číslo 2 ze dne 19. 9. 2011 požadoval ocenit i další části předmětu plnění veřejné zakázky. Jedná se o jednotkovou „cenu za svoz a využití biologicky rozložitelného odpadu z velkoobjemového kontejneru o objemu 7 m3 na fotbalovém hřišti, umístěném stabilně v období březen – listopad, četnost vývozu na zavolání“ a jednotkovou „cenu za svoz a využití biologicky rozložitelného odpadu z velkoobjemového kontejneru o objemu 7 m3 u fotbalového hřiště, umístěném v období březen – listopad vždy 1x 14 dní (ráno přistavit, druhý den ráno odvézt)“. Jak vyplývá z Dodatečných informací k zadávacím podmínkám číslo 6 ze dne 3. 10. 2011, uvedené jednotkové ceny nejsou předmětem žádného z hodnotících kritérií.68.  Kdyby zadavatel hodnotil celkovou výši nabídkové ceny bez DPH, umístila by se nabídka navrhovatele na 1. místě, neboť nabídl nejnižší nabídkovou cenu. Uchazeči však předem nevěděli, která z cen bude hodnocena a rozhodne tak o konečném pořadí nabídek.69.  Pro úplnost k těm částem návrhu, ve kterých navrhovatel uvádí další pochybení zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky, Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že předmětné zadávací řízení tímto rozhodnutím ruší, nepovažuje za nutné se těmito skutečnostmi podrobně zabývat. Jejich šetření by totiž nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Uvedený závěr vyplývá např. i z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A2/99, ze kterého lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.Nápravné opatření70.  Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 71.  Pochybení zadavatele Úřad napravil uložením nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona spočívajícím ve zrušení zadávacího řízení.72.  Při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek, zásady stejného zacházení a nediskriminace. V daném případě zadavatel nedostatečně zpracoval zadávací dokumentaci, přičemž nejasnosti v zadávacích podmínkách způsobily, že došlo k možnému dvojímu výkladu, jakým způsobem mělo být hodnoceno dílčí kritérium hodnocení „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“. Výběr nejvhodnější nabídky tak nelze považovat za zákonný a transparentní. Zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení by v daném případě nenapravilo fakt nesprávného a neúplného zpracování zadávací dokumentace. 73.  Pro úplnost Úřad uvádí, že § 84 odst. 7 zákona je zadavatel povinen odeslat  oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. 74.  Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. 75.  Podle § 84 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách, pokud Úřad zruší zadávací řízení, užijí se ustanovení § 84 odst. 7 a 8 zákona obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.76.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.Náklady řízení77.  Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. 78.  Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení  o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč. 79.  Vzhledem k tomu, že Úřad zrušil tímto rozhodnutím zadávací řízení, rozhodl o uložení povinnosti uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.  80.  Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu  pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol 2011000603.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.otisk úředního razítkaJUDr. Eva KubišovámístopředsedkyněObdrží:1.  Město Modřice, náměstí Svobody 93, 664 42 Modřice2.  van Gansewinkel, a. s., U Vlečky 592, 664 42 Modřice3.  SITA CZ a. s., Španělská 10/1073, 120 00  Praha 2 – VinohradyVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy