Č. j.: ÚOHS-S290,307/2009/VZ-588/2010/520/JHl
V Brně dne: 27.
května 2011
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle
§ 94 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů, a podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojeném správním řízení vedeném
pod sp. zn. ÚOHS-S290,307/2009/VZ, zahájeném dne 29. 10. 2009
z moci úřední, jehož účastníky jsou
·
zadavatel – statutární město Liberec,
IČ 00262978, nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec, zast. Martinou Rosenbergovou,
primátorkou, ve správním řízení zast. Mgr. Bohuslavem Hubálkem,
advokátem, evid. č. ČAK 09629, advokátní kancelář Jansta, Kostka
spol. s r. o., IČ 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1,
·
vybraný uchazeč – EUROVIA CS, a. s.
(která v době zadávání šetřených veřejných zakázek podnikala pod obchodním
názvem Stavby silnic a železnic, a. s.), IČ 45274924, se sídlem
Národní 10, 113 19 Praha 1, za niž jedná Ing. Martin Borovka, předseda
představenstva, ve správním řízení zast. Mgr. Radkem Pokorným, advokátem,
advokátní kancelář Pokorný Wagner & spol. s r. o., Karolíny Světlé
301/8, 110 00 Praha 1,
·
vybraný uchazeč – STRABAG a. s., IČ
60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za niž jedná
Ing. Jaroslav Katzer, předseda představenstva,
·
vybraný uchazeč – BREX, spol. s r.
o., IČ 40232549, se sídlem Hodkovická 135, 463 12 Liberec, za niž jedná Ing.
Miloš Horáček, jednatel společnosti,
·
vybraný uchazeč – oaza – net spol.
s r. o., IČ 47282711, se sídlem Dr. Milady Horákové 81/117, 460 06
Liberec 6, za niž jedná Ing. Milan Jeřábek, jednatel,
·
vybraný uchazeč – Siemens Engineering a.
s., (která v době zadávání šetřených veřejných zakázek podnikala pod
obchodním názvem VA TECH EZ, a. s.), IČ 45273324, se sídlem Doudlebská
1699/5, 140 00 Praha 4, za niž jednají Ing. Aleš Tomec, předseda
představenstva, a Ing. Ivan Holub, člen představenstva,
·
vybraný uchazeč – BeS renova spol.
s r. o., IČ 44569912, se sídlem Skalka u Doks 44, 472 01 Doksy, za niž
jedná Kamil Popper, jednatel společnosti,
·
vybraný uchazeč – SYNER, s.r.o., IČ
48292516, se sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, 460 01 Liberec 4, za
niž jednají Ing. Dalibor Kobrle a Ing. Martin Borovička, jednatelé,
·
vybraný uchazeč – IMSTAV Group s. r.
o., IČ 47286431, se sídlem Staropramenná 3117/17, 150 00 Praha – Smíchov, za
niž jedná Ing. Jiří Ulmann, jednatel,
ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem ve
veřejných zakázkách:
1.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V2
Přístupová komunikace (META – hřbitov)“, zadávaná v užším řízení podle
zákona č. 40/2004 Sb., jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných
zakázkách (dále jen „ISVZ“) zveřejněno dne 27. 6. 2006 pod ev. č.
50023701,
2.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.1“, zadávaná výzvou ze dne 4. 9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení
podle zákona č. 137/2006 Sb.,
3.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.2“, zadávaná výzvou ze dne 4. 9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení
podle zákona č. 137/2006 Sb.,
4.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.3“, zadávaná výzvou ze dne 5. 9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení
podle zákona č. 137/2006 Sb.,
5.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.4“, zadávaná výzvou ze dne 6. 9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení
podle zákona č. 137/2006 Sb.,
6.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.1 – vodovody kanalizace“, zadávaná výzvou ze dne 6. 9. 2006 ve
zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
7.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.2 – rozvody“, zadávaná výzvou ze dne 6. 10. 2006 ve zjednodušeném
podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
8.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.3 – čerpací stanice“, zadávaná výzvou ze dne 10. 4. 2007 ve
zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
9.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V5.1
– elektroinstalace – NN rozvody“, zadávaná výzvou ze dne 7. 9. 2006 ve
zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
10.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V5.2
– elektroinstalace – VN rozvody, trafostanice“, zadávaná výzvou ze dne 18. 9.
2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
11.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V7 –
provozní budova a sociální zázemí“, zadávaná v užším řízení podle zákona
č. 40/2004 Sb., jejíž oznámení bylo v ISVZ zveřejněno dne 27. 6. 2006
pod ev. č. 50023702,
12.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V8 –
sadové úpravy“, zadávaná výzvou ze dne 9. 8. 2007 ve zjednodušeném podlimitním
řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
13.
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V11
– Vodní nádrž Sajbot“, zadávaná výzvou ze dne 10. 4. 2007 ve zjednodušeném
podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – statutární město Liberec, IČ 00262978, nám. Dr.
E. Beneše 1, 460 59 Liberec – se dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1
písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 18 odst. 3 citovaného
zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky na vybudování sportovního areálu
Vesec specifikovaného v bodech 1. a 11. tak, že došlo ke snížení
předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 14 citovaného zákona,
v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 25 odst. 1
citovaného zákona a neprovedl příslušné zadávací řízení, přičemž tento
postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
II.
Zadavatel – statutární město Liberec, IČ 00262978, nám. Dr.
E. Beneše 1, 460 59 Liberec – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1
písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3
citovaného zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky na vybudování
sportovního areálu Vesec specifikovaného v bodech 2. až 10. a 13. tak, že došlo
ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené
v § 12 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, v důsledku čehož
nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona a neprovedl
příslušné zadávací řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr
nejvhodnější nabídky.
III.
Zadavatel – statutární město Liberec, IČ 00262978, nám. Dr.
E. Beneše 1, 460 59 Liberec – se při zadávání veřejné zakázky „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec – V5.1 – elektroinstalace – NN rozvody“ dopustil
správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v §
60 odst. 1 citovaného zákona, když nevyloučil uchazeče oaza net spol. s r.
o., IČ 47282711, se sídlem Dr. Milady Horákové 81/117, 460 06 Liberec 6,
ze zadávacího řízení, jelikož neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů
podle § 54 písm. b) citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně
ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
IV.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II.
a III. se podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o
veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle
§ 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – statutárnímu městu Liberec, IČ 00262978,
nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec, ukládá pokuta ve výši 1 000 000,- Kč
(jeden milión korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci
tohoto rozhodnutí.
V.
Správní řízení ve věci veřejné zakázky
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V8 – sadové úpravy“, zadávané ve
zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 9. 8. 2007 se
podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších
předpisů, zastavuje, neboť nebyla naplněna skutková podstata správního
deliktu.
VI.
Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve
znění pozdějších předpisů, a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o
rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným
osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se zadavateli – statutárnímu
městu Liberec, IČ 00262978, nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec, ukládá
uhradit náklady řízení ve výši
1 000,- Kč (slovy jeden tisíc korun českých).
Odůvodnění
1.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
(dále jen „Úřad“) příslušný podle § 94 zákona č. 40/2004 Sb., o
veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 40/2004
Sb.“), a podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 137/2006 Sb.“),
na základě výsledků kontroly provedené jeho zaměstnanci podle zákona
č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů, která byla ukončena protokolem
č. j. K1/2009-8593/2009/540/RDe ze dne 10. 7. 2009, resp.
rozhodnutím o námitkách č. j. K1/2009-13908/2009/540-RDe ze dne 23. 10. 2009,
získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele - statutárního města
Liberec, IČ 00262978, nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec, zast. Martinou
Rosenbergovou, primátorkou, ve správním řízení zast. Mgr. Bohuslavem Hubálkem,
advokátem, evid. č. ČAK 09629, advokátní kancelář Jansta, Kostka
spol. s r.o., IČ 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha
1 (dále jen „zadavatel“), se zákonem při zadávání níže uvedených veřejných
zakázek souvisejících s Mistrovstvím světa v klasickém lyžování
v roce 2009 (dále jen „MS 2009“) v České republice:
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec –
V2 Přístupová komunikace (META – hřbitov)“, zadávaná v užším řízení podle
zákona č. 40/2004 Sb., jejíž oznámení bylo v informačním systému o
veřejných zakázkách (dále jen „ISVZ“) zveřejněno dne 27. 6. 2006 pod
ev. č. 50023701,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.1“, zadávaná výzvou ze dne 4. 9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení
podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.2“, zadávaná výzvou ze dne 4. 9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení
podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec V.3.3“,
zadávaná výzvou ze dne 5. 9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle
zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.4“, zadávaná výzvou ze dne 6. 9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení
podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.1 – vodovody kanalizace“, zadávaná výzvou ze dne 6. 9. 2006 ve
zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.2 – rozvody“, zadávaná výzvou ze dne 6. 10. 2006 ve zjednodušeném
podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.3 – čerpací stanice“, zadávaná výzvou ze dne 10. 4. 2007 ve
zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec –
V5.1 – elektroinstalace – NN rozvody“, zadávaná výzvou ze dne 7. 9. 2006 ve
zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec –
V5.2 – elektroinstalace – VN rozvody, trafostanice“, zadávaná výzvou ze dne 18.
9. 2006 ve zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V7 –
provozní budova a sociální zázemí“, zadávaná v užším řízení podle zákona
č. 40/2004 Sb., jejíž oznámení bylo v ISVZ zveřejněno dne
27. 6. 2006 pod ev. č. 50023702,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec –
V8 – sadové úpravy“, zadávaná výzvou ze dne 9. 8. 2007 ve
zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec –
V11 – Vodní nádrž Sajbot“, zadávaná výzvou ze dne 10. 4. 2007 ve
zjednodušeném podlimitním řízení podle zákona č. 137/2006 Sb.,
2.
Předmětem veřejných zakázek byla
výstavba sportovních a s nimi souvisejících zařízení ve sportovním
areálu Vesec (dále jen „sportovní areál Vesec“).
3.
V souvislosti s výše
uvedenými veřejnými zakázkami dospěli kontrolní pracovníci k následujícím
závěrům.
4.
Stavební práce ve sportovním areálu
Vesec byly zadávány ve vzájemné souvislosti a tvoří předmět jedné
veřejné zakázky na vybudování sportovního areálu Vesec. Stavby a s nimi
související dodávky a služby nezbytné k jejich provedení tak tvoří jeden
funkční celek – sportovní areál Vesec, který měl zadavatel povinnost zadat
v některém z odpovídajících zadávacích řízení, neboť zadávání
jednotlivých plnění ve zjednodušených podlimitních řízeních či
v podlimitních otevřených nebo užších řízeních mohlo podstatně
ovlivnit okruh případných dodavatelů, a to z důvodu,
že zadavatel nezveřejnil oznámení o veřejné zakázce v Úředním
věstníku Evropské unie a v případě zjednodušených podlimitních řízení
vyzýval pouze omezený okruh dodavatelů.
5.
Ve veřejné zakázce „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec – V5.1 – elektroinstalace – NN rozvody“ zadavatel
nevyloučil vybraného uchazeče oaza – net spol. s r. o., ač tento uchazeč
neprokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. b)
zákona č. 137/2006 Sb., když v nabídce nedoložil živnostenské
oprávnění či jinou licenci opravňující k provádění projektových prací,
konkrétně realizační projektové dokumentace, projektové dokumentace skutečně
provedeného stavu a geometrického zaměření dokončené stavby.
6.
Za účelem vyjasnění výše uvedených
pochybností, zda úkony a postupy zadavatele při zadání výše uvedených veřejných
zakázek byly učiněny v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č.
40/2004 Sb.“), a se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 137/2006 Sb.“), zahájil Úřad
správní řízení z moci úřední, a to správní řízení sp. zn. S290/2009/VZ
a správní řízení sp. zn. S307/2009/VZ.
7.
Pokud je dále v textu odůvodnění
použito zkratky „zákon č. 40/2004 Sb.“ nebo „zákon č. 137/2006 Sb.“, jedná
se vždy o příslušný zákon, ve znění účinném v době zadávání konkrétní
veřejné zakázky.
Průběh
správního řízení sp. zn. S290/2009/VZ
8.
O zahájení správního řízení informoval
Úřad účastníky oznámením č. j. ÚOHS-S290/2009/VZ-13877/2009/520/EMa
ze dne 26. 10. 2009, v němž účastníky seznámil s pochybnostmi Úřadu o
správnosti postupu zadavatele při zadávání výše uvedených veřejných zakázek.
Přílohou shora uvedeného oznámení bylo usnesení č. j.
ÚOHS-S290/2009/VZ-13878/2009/520/EMa ze dne 26. 10. 2009, kterým Úřad stanovil
účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné
návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
9.
Dnem 29. 10. 2009, kdy bylo oznámení o
zahájení správního řízení doručeno prvnímu z účastníků řízení, bylo
správní řízení zahájeno.
10.
Dne 4. 11. 2009 obdržel Úřad od
zadavatele žádost o prodloužení stanovených lhůt. Úřad usnesením č. j.
ÚOHS-S290/2009/VZ-14611/2009/520/EMa ze dne 11. 11. 2009 částečně
vyhověl žádosti zadavatele a prodloužil účastníkům lhůtu pro navrhování důkazů
do 4. 12. 2009 a lhůtu pro vyjádření do 8. 12. 2009. Tyto lhůty
považuje Úřad za dostačující, neboť věc byla projednávána již v rámci
uskutečněné kontroly.
Průběh
správního řízení sp. zn. 307/2009/VZ
11.
O zahájení správního řízení informoval
Úřad účastníky oznámením č. j. ÚOHS- S307/2009/VZ-13981/2009/520/ABr
ze dne 26. 10. 2009, v němž účastníky seznámil s pochybnostmi Úřadu o
správnosti postupu zadavatele při zadávání výše uvedených veřejných zakázek.
Přílohou shora uvedeného oznámení bylo usnesení č. j. ÚOHS-
S307/2009/VZ-13982/2009/520/ABr ze dne 26. 10. 2009, kterým Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu,
v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu,
ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
12.
Dnem 30. 10. 2009, kdy bylo oznámení o
zahájení správního řízení doručeno prvnímu z účastníků řízení, bylo
správní řízení zahájeno.
13.
Dne 4. 11. 2009 obdržel Úřad od
zadavatele žádost o prodloužení stanovených lhůt. Úřad usnesením č. j.
ÚOHS-S307/2009/VZ-14721/2009/520/ABr ze dne 13. 11. 2009 částečně vyhověl
žádosti zadavatele a prodloužil účastníkům lhůtu pro navrhování důkazů do 4. 12. 2009
a lhůtu pro vyjádření do 8. 12. 2009, přičemž tyto lhůty považuje Úřad za
dostačující, neboť věc byla projednávána již v rámci uskutečněné kontroly.
Spojené
správní řízení sp. zn. S290,307/2009/VZ
14.
Vzhledem k tomu, že se obě výše
uvedená správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vzájemně
souvisejících veřejných zakázek, a v zájmu dodržení zásady uvedené
v ustanovení § 6 odst. 2 správního řádu, podle které správní orgán
postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S290,307/2009/VZ-15147/2009/520/ABr
ze dne 24. 11. 2009 správní řízení sp. zn. S290/2009/VZ a sp. zn. S307/2009/VZ
spojil. Zároveň Úřad usnesením
č. j. S290,307/2009/VZ-15152/2009/520/ABr z téhož dne prodloužil
účastníkům lhůtu pro navrhování důkazů do 9. 12. 2009 a lhůtu pro
vyjádření do 11. 12. 2009.
15.
Účastníky spojeného správního řízení
podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb. a podle § 99 zákona č. 40/2004 Sb. jsou:
·
zadavatel,
·
vybraný uchazeč – EUROVIA CS, a.s.
(která v době zadávání šetřených veřejných zakázek podnikala pod obchodním
názvem Stavby silnic a železnic, a.s.), IČ 45274924, se sídlem
Národní 10, 113 19 Praha 1, za niž jedná Ing. Martin Borovka, předseda
představenstva,
·
vybraný uchazeč – STRABAG a.s., IČ
60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5, za niž jedná
Ing. Jaroslav Katzer, předseda představenstva,
·
vybraný uchazeč – BREX, spol. s r.
o., IČ 40232549, se sídlem Hodkovická 135, 463 12 Liberec, za niž jedná Ing.
Miloš Horáček, jednatel společnosti,
·
vybraný uchazeč – oaza – net spol.
s r. o., IČ 47282711, se sídlem Dr. Milady Horákové 81/117, 460 06
Liberec 6, za niž jedná Ing. Milan Jeřábek, jednatel,
·
vybraný uchazeč – Siemens Engineering
a. s. (která v době zadávání šetřených veřejných zakázek podnikala pod
obchodním názvem VA TECH EZ, a. s.), IČ 45273324, se sídlem Doudlebská 1699/5,
140 00 Praha 4, za niž jednají Ing. Aleš Tomec, předseda představenstva, a Ing.
Ivan Holub, člen představenstva,
·
vybraný uchazeč – BeS renova spol.
s r. o., IČ 44569912, se sídlem Skalka u Doks 44, 472 01 Doksy, za niž
jedná Kamil Popper, jednatel společnosti,
·
vybraný uchazeč – SYNER, s.r.o., IČ
48292516, se sídlem Dr. Milady Horákové 580/7, 460 01 Liberec 4, za
niž jednají Ing. Dalibor Kobrle a Ing. Martin Borovička, jednatelé,
·
vybraný uchazeč – IMSTAV Group s. r.
o., IČ 47286431, se sídlem Staropramenná 3117/17, 150 00 Praha – Smíchov, za
niž jedná Ing. Jiří Ulmann, jednatel,
16.
Na základě předchozí žádosti umožnil
Úřad dne 2. 12. 2009 zástupci vybraného uchazeče EUROVIA CS, a.s., IČ 45274924,
se sídlem Národní 10, 113 19 Praha 1, nahlédnout do příslušného správního
spisu a související dokumentace o veřejné zakázce.
17.
Ke zjištěním Úřadu, uvedeným
v oznámení o zahájení správního řízení, se zadavatel vyjádřil ve svém
stanovisku ze dne 9. 12. 2009, v němž uvádí, že jeho úmyslem nebylo při
vymezení předmětu jednotlivých veřejných zakázek účelově rozdělit předmět
jejich plnění a dosáhnout tak umělého sníženi předpokládané hodnoty
jednotlivých zakázek pod limity stanovené zákonem. Zadavatel je přesvědčen o tom,
že při zadávání výše uvedených veřejných zakázek nedošlo k žádnému pochybení
a byl dodržen postup stanovený zákonem č. 137/2006 Sb., resp. zákonem
č. 40/2004 Sb. Zadavatel se proto neztotožňuje se závěry Úřadu a k otázce
údajného nepovoleného dělení předmětu veřejných uvádí následující.
18.
Při posouzení jednotlivých veřejných
zakázek je třeba zohlednit vzájemnou odlišnost jejich předmětů. Zadavatel
upozorňuje na úzkou provázanost šetřených veřejných zakázek a zakázek
na projektové a inženýrské práce, které jsou podmínkou realizace veřejné
zakázky na stavební práce. Z jednotlivých projektů je podle názoru zadavatele
patrná funkční a technická samostatnost jednotlivých staveb. Navíc ani ze
strany projektanta nebylo vzneseno jakékoliv upozornění ohledně možné provázanosti
jednotlivých staveb. V této souvislosti zadavatel žádá, aby Úřad
v rámci šetření předmětných veřejných zakázek přihlédl k vyjádření
zadavatele ze dne 9. 12. 2009, které učinil ve věci správního řízení
vedeného pod sp. zn. S284,285/2009/VZ.
19.
K časovému aspektu zadávání
šetřených veřejných zakázek zadavatel blíže uvádí, že spouštěcím impulsem
procesu přípravy MS 2009 a s tím souvisejících veřejných zakázek bylo
přidělení pořadatelství v červnu 2004. Na základě této skutečnosti pak
zadavatel začal činit konkrétní kroky směřující k řádnému zajištění přípravy
a realizace MS 2009, přičemž prioritou bylo včasné získání
dostatečných finančních prostředků pro realizaci všech nezbytných prací. Otázku
financování se zadavateli podařilo uspokojivě vyřešit až v polovině
roku 2005. S ohledem na charakter uskutečňované akce bylo nemyslitelné, aby
termín její realizace byl jakkoliv měněn. Veškeré práce tedy musely být
dokončeny před pevně stanoveným termínem konání zkušebních závodů v únoru roku
2008. Zadavatel tak měl na přípravu sportovního areálu pouze necelého 2,5 roku.
20.
Bezprostředně poté, co byl pojat záměr
realizovat MS 2009, byla zahájena jednání týkající se zajištění jeho
přípravy a realizace s vládou ČR a příslušnými ministerstvy. Dne 15. června
2005 bylo přijato Usnesení vlády ČR č. 777 ke Zprávě o přípravě Mistrovství
světa v klasickém lyžování v roce 2009 v České republice (dále jen „Usnesení č.
777"), kterým byl schválen návrh účasti státu na přípravě a uspořádám
MS 2009. Dle Usnesení č. 777 měly být finanční prostředky pro podporu
přípravy a uspořádání MS 2009 uvolňovány průběžně z rozpočtů
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT"),
Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR"), Ministerstva dopravy a
Ministerstva financí. Tento postup však nebyl optimální zejména s ohledem na
odlišné metodiky programového financování používané v jednotlivých
rezortech, a proto bylo rozhodnuto o koncentraci finančních prostředků do jedné
rozpočtové kapitoly, a to pod MŠMT. Zadavatel pak musel čekat na vytvoření
a spuštění programu určeného MŠMT specificky pro financování akcí souvisejících
s přípravou a realizací MS 2009, k čemuž došlo až v průběhu roku 2006. I
po změně financování spojené s převodem finančních zdrojů pro MS 2009 na MŠMT
zůstaly podmínky pro čerpání finančních prostředků složité a časové náročné.
Výše zmiňovaná prvotní roztříštěnost financování a následné převádění
finančních prostředků do jednoho zdroje samozřejmě působily zadavateli celou
řadu komplikací a ovlivnily zadání a rozsah některých veřejných zakázek.
Zadavatel uvádí, že financování veřejných zakázek ze strany státu nebylo zcela
koncepční a zadavatel byl limitován značnou roztříštěností a časovou náročností
procesu získávání nezbytných finančních prostředků a tato roztříštěnost se
samozřejmě nutně promítla i do způsobu vymezování předmětu jednotlivých
veřejných zakázek.
21.
Finanční prostředky na realizaci akcí
souvisejících s MS 2009 byly uvolňovány do rozpočtu zadavatele
postupně. Zadavatel proto vždy mohl zahájit a realizovat pouze taková zadávací
řízení, na která měl aktuálně dostupné finanční prostředky. Zadavatel proto
připravoval veřejné zakázky, vždy pouze ve vztahu k těm stavbám, na které měl v
dané době přiděleny či alespoň přislíbeny finanční prostředky. Uvedený postup
zadavatele je nezpochybnitelný a odpovídá praxi veřejného sektoru, jehož
hospodaření je upraveno příslušnými právními předpisy. Jakýkoli jiný postup
zadavatele by byl naopak nepřípustně riskantní a mohl by vyústit v zásadní
porušení principů hospodárnosti, což by mohlo mít řadu negativních právních
důsledků.
22.
Zadavatel dále uvádí, že zatímco zákon
č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 19 odst. 1
stanoví, že při uzavírání koncesních smluv se zadavatelé mohou zavázat
k budoucímu plnění, které není kryto z rozpočtu zadavatele platného
v okamžiku uzavření koncesní smlouvy, zákon č. 137/2006 Sb. žádné obdobné
ustanovení neobsahuje. Při srovnání obou uvedených právních předpisů lze
dovozovat, že zadávání jakékoli veřejné zakázky by měl zadavatel zahájit (resp.
smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřít) pouze tehdy, má-li v rozpočtu
alokován dostatečný objem finančních prostředků pro pokrytí závazků
vyplývajících pro zadavatele z příslušné smlouvy. Uvedené lze obdobně
vztáhnout též na zákon č. 40/2004 Sb.
23.
Zadavatel se nepotýkal pouze
s koordinací dostupnosti finančních prostředků, ale také s nemožností
optimálního načasování získávání potřebných rozhodnutí či povolení, jakož
i zpracování potřebných dokumentací.
24.
Základním dokumentem, ze kterého
zadavatel vycházel při přípravě jednotlivých akcí realizovaných
v souvislosti s MS 2009, byla tzv. zastavovací studie. Tento dokument
doznal změn, které vyplynuly jak z objektivních okolností odvíjejících se
od obtížného stavebně-technického charakteru lokality, tak z nutnosti
přizpůsobit realizované práce závazným požadavků dotčených subjektů, a to
organizačního výboru ustanoveného pro MS 2009, zejména pak orgánu FIS.
Jednotlivé orgány FIS přitom předávaly svá stanoviska zadavateli průběžně až do
poloviny roku 2008. Zastavovací studie tedy nemohla být dostatečným podkladem
pro společné zadání veřejných zakázek, jelikož neumožňovala vymezit předmět
plnění v takovém rozsahu a určitosti, aby uchazeči mohli řádně
stanovit své srovnatelné nabídkové ceny.
25.
Podle územních rozhodnutí vyvolává
areál Vesec svými specifiky nutnost vyčlenění potřebných stavebních prací do
značného počtu samostatných staveb, které se dále rozpadají na desítky
stavebních objektů, což bylo potvrzeno správními rozhodnutími (územní a
stavební povolení). Stavební povolení byla pro jednotlivé stavební objekty
vydávána s časovými rozestupy. Pohlížet na jednotlivé stavby samostatně
tak bylo podle zadavatele jediným možným řešením, jehož opodstatněnost se
s ohledem na neustále se upřesňující požadavky na jednotlivé stavby, a
současně na skutečnost, že připravované stavby musely být dokončeny již před
konáním PROBE 2008, projevila jak v průběhu příprav, tak v průběhu
samotné realizace jednotlivých akcí. Každá stavba je uceleným a logicky
uspořádaným souhrnem stavebních objektů a měla i své samostatné
financování.
26.
Zadavatel dále zmínil značnou
různorodost plnění realizovaných v souvislosti s přípravou MS 2009,
na jedné straně obvyklé stavební objekty a technologie a na druhé straně
objekty a technologie značně specifického charakteru (např. čerpací stanice).
Již při vytváření podprogramu určeného na MŠMT k financování veřejných
zakázek byla akcentována různorodost a specifický charakter investičních akcí
spojených s přípravou a realizací MS 2009. V dokumentaci uvedeného
podprogramu MŠMT se uvádí: „Vzhledem k tomu, že se jedná o speciální a
různorodý okruh investičních akcí, nelze dopředu uvádět jejich technické
parametry…Ty budou řešeny individuálně u každé akce. Vedle toho se v řadě případů
jedná o sportovní zařízení strojního charakteru, sloužící k vlastní
sportovní činnosti, a také k přípravě sportovišť. Technické parametry lze
stanovovat na konkrétní akce po dokončení projektové dokumentace.“ Toto je
důvodem poměrně vysokého počtu akcí, které byly ze strany MŠMT zaregistrovány
v rámci citovaného podprogramu, přičemž pro takto vymezené a registrované
akce bylo nezbytné MŠMT předkládat samostatné „tendrové dokumentace“.
27.
Odhlédnout nelze ani od složitého
charakteru stavenišť, areál Vesec je rozsáhlým územím nacházejícím se na
částečně podmáčených loukách, v území se specifickými klimatickými
podmínkami, v důsledku kterých je stavební sezóna značně omezená.
Zadavatel tak při zadávání veřejné zakázky na jednu akci nemohl objektivně
vědět v jakém rozsahu, resp. jakým způsobem bude vhodné realizovat akci
další. Vzhledem k tomu, že by zadavatel nemohl řádně vymezit předmět
takovéto další veřejné zakázky a podmínky jejího plnění, musel s jejím
zadáním vyčkat do doby, kdy tyto skutečnosti budou jednoznačně zřejmé.
28.
Areál Vesec byl budován v podstatě na
zelené louce, situace byla komplikována složitostí majetkového uspořádání,
neboť vlastníky dotčených pozemků byla celá řada soukromých osob. Přesto měl zadavatel
původně v úmyslu postupovat při přípravě a realizaci akcí v areálu
Vesec jednotně. V průběhu času se však takový postup s ohledem na
značnou složitost majetkoprávního uspořádání a zásadní odlišnost jednotlivých
staveb ukázal jako nevhodný. Zadavatel přistoupil k zadávání veřejných
zakázek v jednotlivých logicky opodstatněných celcích. V rámci
přípravy MS 2009 nebyl předem schválen žádný jednotný stavební program
zastřešující tento sportovní areál. Funkci jednotného stavebního programu
nenahradila ani zpracovaná zastavovací studie.
29.
Zadavatel neměl podle svého vyjádření
v úmyslu účelově rozdělit předmět plnění veřejných zakázek. Po přidělení
pořadatelství MS 2009 věděl o stavu areálu Vesec, který nebyl pro tyto účely
dostačující a že bude zapotřebí provést úpravy, ovšem neměl v některých
detailech jasnou představu, jaká všechna plnění bude potřeba realizovat.
30.
Je nutno zdůraznit, že o nepovolené
dělení předmětu veřejné zakázky by se jednalo jedině tehdy, pokud by ani jeden
z aspektů (časový, funkční, místní, věcný) neodůvodňoval samostatné zadání
jednotlivých veřejných zakázek. Nejsou-li však kumulativně naplněny předpoklady
pro společné zadání veřejné zakázky založené na všech aspektech je nutno
konstatovat, že se nejedná o nepovolený postup. Zadavatel se domnívá, že opačný
výklad by byl nepřiměřeně extenzivním výkladem § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006
Sb., resp. § 18 odst. 3 zákona 40/2004 Sb., porušujícím princip
předvídatelnosti výkladu právních norem, a tedy nepřípustným zásahem
do základního, ústavně-právního principu založeného na tom, že co není
zakázáno, je dovoleno. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je přitom
evidentní, že u jednotlivých veřejných zakázek vždy chyběla vzájemná
propojenost a všech aspektů. Vždy totiž chybělo naplnění minimálně jednoho z
těchto aspektů.
31.
Zadavatel v této souvislosti dále
uvádí, že oba zákony o veřejných zakázkách zadavateli ukládají povinnost
definovat předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování
nabídky. Zadavatel tak nemůže zadávat veřejnou zakázku s předmětem plnění,
u něhož nejsou známy konkrétní parametry. Jedno komplexní zadávací řízení
týkající se všech jednotlivých veřejných zakázek spadajících pod Sportovní
areál Vesec by tedy nebylo možné zahájit před tím, než by byla pro takové
zadávací řízení zpracována projektová dokumentace spolu s výkazy výměr,
takovýto postup však byl nerealizovatelný.
32.
Zadavatel dále uvádí, že realizace
Úřadem navrhovaného řešení není možná vzhledem k riziku závažného porušení
zákonů o veřejných zakázkách. Předně je nutno konstatovat, že si není možné
definovat takto široký okruh plnění v rámci jedné veřejné zakázky takovým
způsobem, který by byl v souladu se zákony o veřejných zakázkách (zejména pokud
jde o zásadu transparentnosti, resp. povinnost vymezit předmět veřejné
zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky). Navíc je nutno
připomenout, že sám Úřad se ve své rozhodovací praxi postavil proti příliš
širokému a nekonzistentnímu vymezování předmětů veřejných zakázek – viz např.
rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R136,153/2007/02-22161/2007/310-KK ze dne
29. 11. 2007. Dále zadavatel podotýká, že při zadání takto rozsáhlé veřejné
zakázky by se zadavatel potýkal s řadou potíží i při vymezování dalších
zadávacích podmínek (např. požadavky na kvalifikaci, hodnotící kritéria apod.).
Nastavení těchto požadavků způsobem, který by byl nediskriminační, resp.
odpovídal druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, by totiž bylo
v podstatě nemožné. Úřadem nastíněný postup by navíc nepochybně vedl k omezení
okruhu subjektů způsobilých ke splnění veřejné zakázky, a tedy jeho negativní
dopad na hospodářskou soutěž by byl zcela zásadní. Navíc zadavatel poukazuje
na skutečnost, že uvedený postup by neumožnil realizovat veřejné zakázky
tak, aby předmět jejich plnění mohl být využit již v souvislosti s realizací
MS 2009. Řešení navržené Úřadem by tedy vedlo k částečnému nenaplnění
záměru sledovaného zadavatelem, což by samozřejmě vzbuzovalo pochybnosti nad
hospodárností jeho postupu. Je totiž otázkou, zda by i v takové
situaci (tj. při zmeškání MS 2009) měl zadavatel i nadále zájem na zadání
zcela totožného předmětu plnění. Je pravděpodobnější, že by některé části
plnění byly kvůli tomuto časovému výhledu redukovány, případně přizpůsobeny
dlouhodobým investičním prioritám zadavatele.
33.
S ohledem na zásadní význam otázky
funkční, technické a ekonomické samostatnosti předmětů jednotlivých veřejných
zakázek pro posouzení souladu postupu zadavatele se zákony o veřejných
zakázkách si zadavatel nechal k této otázce zpracovat odborný posudek. Z tohoto
posudku zpracovaného Věrou Tesárkovou, autorizovaným technikem v oboru pozemní
stavby, dne 9. prosince 2009 pod číslem 09122009-2 (dále jen „odborný
posudek") je jednoznačně zřejmé, že předměty jednotlivých veřejných zakázek
splňují podmínku technické oddělitelnosti. Zadavatel se dále domnívá, že je-li
určitá stavba technicky samostatná, tj. může-li plnit svůj účel bez závislosti
na jakékoliv jiné stavbě, pak je tato stavba způsobilá plnit i svoji
samostatnou ekonomickou funkci. Zadavatel dále uvádí, že ekonomickou funkci
stavby je přitom zapotřebí vnímat nejenom jako její schopnost generovat zisk,
nýbrž též jako její schopnost uspokojovat určitou potřebu uživatelů. V odborném
posudku je navíc obsažen i závěr ohledně způsobilosti jednotlivých staveb plnit
též právě tuto samostatnou ekonomickou funkci. V této souvislosti zadavatel
zdůrazňuje, že nelze zaměňovat skutečné funkční využití stavby s momentálním
funkčním využitím pro potřeby MS 2009. Pro potřeby aplikace zákonů o veřejných
zakázkách by měla být rozhodující samotná stavebně technologická a ekonomická
funkce staveb, přičemž v této rovině je zcela evidentní, že zde neoddělitelnost
poptávaných plnění dána není. Pojítkem údajné neoddělitelnosti tedy samo o sobě
nemůže být jen to, že předmět plnění jednotlivých Veřejných zakázek byl užíván
i v souvislosti s pořádáním MS 2009.
34.
Dále zadavatel konstatuje, že jeho
postup při zadávání veřejných zakázek byl v souladu s kritériem
„soukromého investora" (což je princip zavedený do praxe orgány Evropských
společenství, zejména Komisí a Evropským soudním dvorem) aplikovaným Úřadem ve
své rozhodovací praxi týkající se posuzování veřejných podpor, které je
založeno na principu, že veřejný sektor by se měl chovat přinejmenším stejně
racionálně jako sektor soukromý. Toto kritérium by nepochybně mělo být
aplikováno též na oblast zadávání veřejných zakázek, mezi jejíž stěžejní účely
patří zachování již zmíněné zásady hospodárného vynakládání veřejných
prostředků. I když jsou tedy pro veřejný sektor podmínky kontraktace
„zpřísněny" nutností absolvovat zadávací proces upravený zákony, neměli by
zadavatelé být nedůvodně nuceni chovat se způsobem, který je po stránce
ekonomicko-obchodní radikálně odlišným od chování soukromých investorů. Lze se
důvodně domnívat, že žádný soukromý investor by nezadával plnění tvořící
předmět veřejných zakázek prostřednictvím jedné společné veřejné zakázky či by
tato spojil nad zadavatelem vymezený rámec. Takovýto postup by byl z pohledu
soukromého investora nutně vyhodnocen jako neefektivní a za těchto rizik by
soukromý investor takový projekt zcela určitě nerealizoval. Je proto v rozporu
se shora zmíněnou zásadou hospodárnosti požadovat takovýto postup od
zadavatele. Zadavatel se dále domnívá, že závěry obsažené v oznámeních jsou
navíc v rozporu se zásadou předvídatelnosti výkonu veřejné správy vyjádřenou v
ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění
pozdějších předpisů. Dle citovaného ustanovení je Úřad povinen mimo jiné dbát
na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly
nedůvodné rozdíly. Závěry obsažené v oznámeních jsou však v rozporu jak se
shora uváděnou zásadou hospodárnosti aplikovanou Úřadem v jeho rozhodovací
praxi, tak v rozporu s rozhodnutím vydaným Úřadem ve skutkově podobném
případě – např. shora citované rozhodnutí. Navíc v právě uváděném případě
byly spojeny „nesourodé" předměty plnění v mnohem menším měřítku, než jak
je Úřadem aktuálně navrhováno a preferováno.
35.
K veřejným zakázkám zadávaným podle
zákona č. 137/2006 Sb., a k veřejným zakázkám zadávaným podle zákona č. 40/2004
Sb. uvádí, že mezi nimi zcela chybí prvek časové souvislosti, jelikož předmětné
veřejné zakázky byly zadávání s časovým rozestupem několika měsíců.
Jakékoliv případné závěry o tom, že takto poptávaná plnění tvořila předmět
jedné veřejné zakázky, tedy nemohou již z tohoto důvodu obstát.
36.
Dále zadavatel uvádí, že s přihlédnutím
ke skutečnosti, že v případě šetřených veřejných zakázek nedošlo podle názoru
zadavatele k porušení zákazu dělení předmětu veřejných zakázek, má
zadavatel za to, že nedošlo ani k
porušení ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) Zákona č. 40/2004 Sb. a § 146 odst. 1
písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. Povinnost uveřejňovat oznámení týkající se
veřejných zakázek v Úředním věstníku Evropské unie se týká pouze nadlimitních
veřejných zakázek. Zadávané veřejné zakázky byly zakázkami podlimitními,
a tedy se na ně tato povinnost nevztahovala.
37.
Dále se zadavatel ve svém vyjádření
podrobněji zabýval jednotlivými veřejnými zakázkami a uvádí další
argumenty na podporu svých výše uvedených tvrzení, přičemž níže uvedené
skutečnosti vycházejí především ze zpracovaného odborného posudku.
38.
Ke všem šetřeným zakázkám zadavatel shodně
uvádí následující. Ve všech případech se jedná o veřejné zakázky, jejichž
předmětem byla realizace zcela samostatné stavby, způsobilé plnit svoji
samostatnou ekonomickou a technickou funkci. Každá z realizovaných staveb
je zcela samostatným objektem stavebně, konstrukčně a technicky jakkoliv
nezávislým na jiných stavebních objektech budovaných v relevantní době v areálu
Vesec. Funkční užití jednotlivých stavebních objektů není vázáno na funkční
užití jiných staveb realizovaných v relevantní době v areálu Vesec. Žádná
ze staveb není z pohledu své faktické proveditelnosti vzájemně podmíněna
realizací jiné stavby v areálu, tzn., lze si představit její samostatnou
realizaci i pro případ, že by nebyla realizována kterákoli jiná stavba. Dále se
zadavatel domnívá, že u některých veřejných zakázek byly splněny podmínky stanovené
v § 25 zákona č. 137/2006 Sb. pro zadání těchto veřejných zakázek ve
zjednodušeném podlimitním řízení vzhledem k tomu, že jejich přepokládaná
hodnota nepřesáhla 20 mil.
Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že některé veřejné zakázky zahrnovaly specifické činnosti,
musel zadavatel u těchto zakázek přizpůsobit okruh vyzvaných dodavatelů.
39.
Nad rámce výše uvedeného zadavatel
uvádí k jednotlivým stavebním pracím další skutečnosti, které považuje za
podstatné pro své tvrzení, že v případě výstavby Sportovního areálu Vesec
nedošlo k dělení veřejné zakázky.
Veřejná zakázka „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec – V2 Přístupová komunikace (META – hřbitov)"
40.
Zadavatel uvádí, že předmětem této
stavby bylo vybudování veřejné přístupové komunikace, spojující areál Vesec
s městem Liberec a zajišťující obslužnost dalších lokalit v souladu
s územním plánem města Liberec. Jde o stavbu nacházející se mimo areál
Vesec. Jedná se o dvoukruhovou komunikaci se zpevněným asfaltovým povrchem
včetně příslušenství, sloužící ke všeobecnému využití. Funkční užití stavby
není vázáno na funkční užití jiných staveb realizovaných v relevantní době
v areálu Vesec. Rovněž se nejedná o stavbu, která by měla přímou (či
výhradní) souvislost se stavbami lyžařských běžeckých tratí v areálu Vesec.
Primárním účelem stavby bylo vybudování městské infrastruktury, její souvislost
s realizací MS 2009 je zcela marginální.
41.
Specifičnost předmětu této veřejné
zakázky (obor dopravních staveb – výstavba komunikací) se projevila též
v nutnosti nastavení zvláštních požadavků na prokázání kvalifikace.
Veřejná zakázka „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec – V7 – provozní budova a sociální zázemí"
42.
Předmětem této stavby byl nový
víceúčelový, celoročně užívaný objekt, provozně technického charakteru o dvou
nadzemních podlažích sloužící jako zázemí pro sportovce a částečně též
jako objekt pro ubytování, který je umístěný na okraji areálu Vesec.
Veřejná zakázka „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec V.3.1."
43.
Předmětem této stavby bylo vybudování
samostatného stavebního objektu – sítě cest s asfaltovým povrchem pro
vytvoření technicky samostatného okruhu tratí pro IN-LINE bruslení
lokalizovaného v centrální oblasti areálu. Souvislost s aktivitami na
sněhu není podle zadavatele patrná.
Veřejná zakázka „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec V.3.2"
44.
K této veřejné zakázce zadavatel
uvedl, že jejím předmětem bylo vybudování technicky samostatného okruhu tratí
s travnatým povrchem určených pro (zimní) běžecké lyžování. Souvislost
s letními sportovními aktivitami zde není patrná, tzn., že funkční
souvislost mezi touto stavbou a stavbou V.3.1. není zřejmá.
Veřejná
zakázka „MS 2009 – Sportovní areál Vesec V.3.3“
45.
Předmět této veřejné zakázky
představuje nově vybudovaný samostatný stavební objekt s vlastním
přístupem, který je koncipovaný jako multifunkční plocha s univerzální
možností využití (parkoviště, manipulační a odstavná plocha). Součástí této
stavby bylo též vybudování navazujících zatravněných ploch pro uložení zásob
sněhu.
Veřejná zakázka „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec V.3.4."
46.
Zadavatel k této veřejné zakázce uvádí,
že předmětem této stavby bylo vybudování celkově čtyř mostních konstrukcí (dva
mostky a dvě lávky pro pěší). Jedná se o trvalé stavby na betonových základech
s nosnou konstrukcí z oceli a dřeva. Je obvyklou praxí, že stavební zakázky
na realizaci mostních konstrukcí jsou řešeny samostatně.
Veřejná zakázka „MS 2009 – Sportovní
areál Vesec V 4.1 – vodovody kanalizace"
47.
Předmětem této veřejné zakázky byla
zcela nová vodohospodářská stavba, která se částečně nachází mimo areál Vesec.
Jedná se o vybudování splaškové kanalizace, která je napojena na stávající
veřejné řady, dešťová kanalizace je pak napojena do místní vodoteče. Tato
veřejná stavba tedy v souladu s územním plánem komplexně zajišťuje
odkanalizování a rozvod pitné vody v celé vymezené lokalitě. Jedná se o
značně specifickou stavbu, což se projevilo též v nutnosti nastavení
zvláštních požadavků na prokázání kvalifikace.
Veřejná zakázka „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec V 4.2 – rozvody"
48.
Zadavatel k této veřejné zakázce uvádí,
že předmět této stavby představuje jednak samostatný a specifický stavební
technologický objekt v podobě rozvodů pro zasněžovací systémy a jednak
stavební činnosti směřující ke kapacitnímu posílení přítoku. Podstatou objektu
bylo položení potrubí zasněžovacího systému a dále vybudování rozvodů vody pro
zasněžování. Specifičnost předmětu plnění se také projevila v nutnosti
nastavení zvláštních požadavků na prokázání kvalifikace.
Veřejná zakázka „MS 2009 – Sportovní
areál Vesec V 4.3 – čerpací stanice"
49.
Předmětem této veřejné zakázky byla
stavba, tvořící zcela nově vybudovaný stavební objekt budovy čerpací stanice
s vlastním samostatným přístupem nacházející se v blízkosti vodní
nádrže Sajbot – tedy mimo oblast sportoviště na okraji areálu Vesec. Stejně
jako u výše uvedené stavby, specifičnost předmětu veřejné zakázky se projevila
v nutnosti nastavení zvláštních požadavků na prokázání kvalifikace.
Veřejná zakázka „MS 2009 –
Sportovní areál Vesec – V5.1 – elektroinstalace – NN rozvody"
50.
Podle zadavatele bylo předmětem této veřejné
zakázky provedení elektroinstalace – areálových rozvodů NN, dále vybudování
samostatného systému veřejného osvětlení včetně osvětlovacích těles a položení
kabelových slaboproudých rozvodů v oblasti inženýrských sítí
v areálu, avšak i v přilehlé lokalitě.
51.
K domnělému neprokázání
kvalifikace vybraným uchazečem oaza – net spol. s r. o. zadavatel uvedl,
že se s tímto závěrem Úřadu neztotožňuje. Součástí předmětu plnění nebylo
zpracování projektové dokumentace sloužící pro správní řízení, nýbrž pouze realizační
dokumentace (tj. v podstatě zpracování detailnějších „výrobních výkresů“,
vycházejících z již existující projektové dokumentace pro stavební
řízení). Pro zpracování dokumentace tvořící součást plnění této veřejné zakázky
tak nebylo nezbytné disponovat úřadem uváděným oprávněním k podnikání pro
„provádění projektových prací“ či pro „přípravu a vypracování technických
návrhů“. K prokázání splnění profesního kvalifikačního předpokladu byla
zcela postačující oprávnění k podnikání, která společnost oaza- net spol.
s r. o. doložila.
Veřejná
zakázka „MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V5.2 – elektroinstalace – VN
rozvody, trafostanice“
52.
Předmětem této veřejné zakázky bylo zejména
vybudování dvou zcela nových samostatných objektů trafostanice, a to hlavní
(TR1) a podružné (TR2), dále pak provedení elektroinstalace – rozvodů VN
(vysokého napětí).
Veřejná zakázka „MS 2009 – Sportovní
areál Vesec – V8 – sadové úpravy“
53.
V tomto případě se jednalo o
veřejnou zakázku na služby (na rozdíl od ostatních veřejných zakázek, kde se
jednalo o stavební práce). Veřejná zakázka spočívala v provedení sadových
úprav – pěstební opatření, výsadba nových porostů, ošetření a stabilizace
stávajících porostů. Zadavatel dále uvádí, že u této veřejné zakázky zcela
absentuje prvek časové souvislosti s ostatními zadávanými veřejnými
zakázkami. Tato veřejná zakázka byla zadávána o cca 1 rok později. Realizace
sadových úprav byla možná teprve poté, kdy byla dokončena realizace stavebních
zakázek a byly tedy známy definitivní podmínky v území.
Veřejná
zakázka „MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V11 – vodní nádrž Sajbot –
revitalizace“
54.
Zadavatel k této veřejné zakázce
uvádí, že předmětem stavby byla komplexní stavebně a technologicky náročná
revitalizace komplikovaného stavebního objektu (bývalá retenční nádrž pro
technologickou vodu přilehlé textilky) – vodní nádrže Sajbot (mimo areál
Vesec). Jednalo se zejména o její důkladné vyčištění včetně transferu živočichů
a úpravu nábřežních stěn, úpravu vyústního terénu objektu, úpravu nátokového
objektu a další související úpravy. Primárním cílem této stavby bylo zlepšení
stavu nádrže z pohledu ochrany životního prostředí.
55.
Také ve vztahu k této veřejné
zakázce zadavatel uvádí, že u ní zcela absentuje prvek časové souvislosti
s ostatními zadávanými veřejnými zakázkami, jelikož byla zadávána o více
než půl roku později. Potřeba tohoto plnění se stala zřejmou až v průběhu
realizace stavebních prací v areálu Vesec (byla zjištěna nutnost vyčištění
této vodní nádrže).
56.
S přihlédnutím ke skutečnosti, že
v případě Veřejných zakázek nedošlo k porušení zásady uvedené
v ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb. resp. v ustanovení §
13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., tj. porušení zákazu dělení předmětu
veřejných zakázek, má zadavatel za to, že nedošlo ani k porušení ustanovení
§ 84 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb., resp. ustanovení § 146 odst. 1
písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. Povinnost uveřejňovat oznámení týkající se
veřejných zakázek v Úředním věstníku Evropské unie se týká pouze
nadlimitních veřejných zakázek. Veřejné zakázky byly zakázkami podlimitními, a
tedy se na ně tato povinnost vztahovala.
57.
Závěrem zadavatel zdůrazňuje, že
posouzení správnosti a opodstatněnosti jeho postupu při zadávání veřejných
zakázek závisí především na správném skutkovém zhodnocení případu, a to
zejména pokud jde posouzení charakteru poptávaného plnění a existence okolností
zakládajících jeho věcnou, funkční a místní souvislost, jakož i pokud jde o
posouzení reálné možnosti spojení poptávaného plnění do jednoho zadávacího
řízení bez rizika porušení zákonů o veřejných zakázkách. Je tak nutné, aby
Úřad ve smyslu § 52 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), dle kterého je správní orgán vždy
povinen provést důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci, provedl
dokazování v takovém rozsahu, ze kterého bude dostatečně zjištěn skutkový stav
věci. Z tohoto důvodu zadavatel ve vztahu k prokázání svých tvrzení
navrhuje provedení následujících důkazů.
58.
Kromě důkazů, které jsou přílohou
vyjádření zadavatele, tj. dokumentace k šetřeným veřejným zakázkám,
odborný posudek, usnesení vlády ČR č. 219 ze dne 10. 3. 2004, usnesení vlády ČR
č. 990 ze dne 20. 7. 2005, usnesení vlády ČR č. 777 ze dne 15. 6. 2005,
usnesení vlády ČR č. 667 ze dne 31. 5. 2006, usnesení vlády ČR č. 870
ze dne 25. 7. 2007, usnesení vlády ČR č. 1323 ze dne 20. 10. 2008,
usnesení vlády ČR č. 1564 ze dne 10. 12. 2008, usnesení vlády ČR č. 1629 ze dne
16. 12. 2009, plánky sportovního areálu Vesec, projektové dokumentace
zpracované v rámci plnění Projektových zakázek
59.
Ve vztahu k dokazování skutečností
týkajících se technické a ekonomické oddělitelnosti a samostatnosti
jednotlivých staveb zadavatel předkládá jako důkaz odborný posudek, jehož
závěry tuto oddělitelnost a samostatnost jednoznačně potvrzují. Pakliže by Úřad
tento důkaz, a to ani ve spojení s důkazy ostatními nevyhodnotil jako
dostačující, nechť pak sám provede obstarání dalších důkazů např. prohlídku
jednotlivých staveb, zpracování dalšího odborného posudku, apod.). Zadavatel je
ve vztahu k takovémuto dokazování připraven poskytnout veškerou potřebnou
součinnost, přičemž zároveň žádá, aby o provádění případného dokazování byl
Úřadem předem informován a byla mu poskytnuta možnost se k němu vyjádřit.
60.
Zadavatel je s ohledem na vše shora
uvedené přesvědčen, že při zadávání veřejných zakázek postupoval zcela v
souladu se zákony o veřejných zakázkách, přičemž jeho postup neovlivnil a ani
nemohl ovlivnit hodnocení nabídek, resp. výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel
proto navrhuje, aby Úřad ve spojeném správním řízení vedeném pod sp. zn.
S290,307/2009/VZ rozhodl tak, že skutková podstata správních deliktů podle
ustanovení § 102 odst. 1 písm. a) a písm. e) zákona 40/2004 Sb. ani podle
ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona 137/2006 Sb. nebyla
při zadávání veřejných zakázek naplněna.
61.
Pro případ, že by se Úřad neztotožnil s
argumentací zadavatele a shledal v jeho postupu při zadávání veřejných
zakázek spáchání správního deliktu a případně též přistoupil k ukládání sankce
za správní delikt, zadavatel žádá, aby bylo ve smyslu § 105 odst. 2 zákona
č. 40/2004 Sb., případně § 105 odst. 1 Zákona č. 40/2004 Sb., resp. ve smyslu §
121 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., případně ustanovení § 121 odst. 2
zákona č. 137/2006 Sb. zohledněno, že zadavatel při zadávání veřejných zakázek
vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránil potenciálnímu
porušení povinností vyplývajících ze zákonů o veřejných zakázkách. Současně
zadavatel považuje za nutné uvést, že svojí činností související s MS 2009
zajišťoval celospolečenský zájem na uskutečnění vysoce prestižní akce mající
pro Českou republiku významný přínos. Tato skutečnost by měla být nepochybně
zohledněna při posuzování materiální stránky (závažnosti) případných pochybení
shledaných Úřadem v postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stejně
by mělo být přihlédnuto k veškerým okolnostem ovlivňujícím postup
zadavatele, jakož i k následkům jednání zadavatele, které v tomto případě
nebyly nijak negativní (zejména pokud jde o potenciální narušení
hospodářské soutěže či pokud jde o hospodárnost nakládání s finančními
prostředky).
62.
Vybraní uchazeči se ke skutečnostem
uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení ve stanovené lhůtě, ani
později nevyjádřili.
63.
Úřad přezkoumal na základě § 94 a následujících ustanovení
zákona č. 40/2004 Sb., resp. na základě § 112 a následujících
ustanovení zákona č. 137/2006 Sb. případ ve všech vzájemných
souvislostech a po zhodnocení všech podkladů konstatuje, že zadavatel tím, že
rozdělil předmět veřejné zakázky na vybudování Sportovního areálu Vesec
nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad
následující rozhodné skutečnosti.
K
rozdělení předmětu veřejné zakázky
64.
Ustanovení § 14 odst. 3 zákona č.
40/2004 Sb. stanoví, že finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na
stavební práce je částka v české měně odpovídající 5 000 000
EUR.
65.
Podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona č.
40/2004 Sb. nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky, jestliže by tím
došlo ke snížení jeho předpokládané ceny pod finanční limity stanovené pro
jednotlivé druhy veřejných zakázek (§ 14 zákona č. 40/2004 Sb.) nebo pod
finanční limit stanovený v § 6 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb.
66.
Ustanovení § 25 odst. 1 zákona č.
40/2004 Sb. je zadavatel povinen zadat nadlimitní i podlimitní veřejnou
zakázku v zadávacím řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. V zadávacím
řízení je zadavatel povinen dodržovat zásady stejného zacházení se všemi
zájemci a uchazeči s výjimkami uvedenými v § 87 zákona č. 40/2004 Sb., zákazu
diskriminace a transparentnosti.
67.
Podle ustanovení § 25 odst. 2 zákona č.
40/2004 Sb. zadavatel může pro zadání veřejné zakázky zvolit
a.
otevřené řízení,
b.
užší řízení,
c.
jednací řízení s uveřejněním, jsou-li
splněny podmínky uvedené v § 26 nebo jde-li o zadavatele v odvětví vodního
hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, nebo
d.
jednací řízení bez uveřejnění, jsou-li
splněny podmínky uvedené v § 27 nebo § 28 zákona.
68.
Ustanovení § 12 odst. 4 zákona č.
137/2006 Sb., v původním znění, stanoví, že finanční limit v případě
nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce činí 165 288 000,-
Kč.
69.
Podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona č.
137/2006 Sb. nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím
došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12
zákona.
70.
Ustanovení § 21 odst. 1 zákona č.
137/2006 Sb. upravuje tyto druhy zadávacích řízení:
a) otevřené
řízení,
b) užší
řízení,
c) jednací
řízení s uveřejněním,
d) jednací
řízení bez uveřejnění,
e) soutěžní
dialog,
f) zjednodušené
podlimitní řízení.
71.
Podle ust. § 21 odst. 2 zákona č.
137/2006 Sb. může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení
nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení
s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění. Podle ust. § 22 odst. 3
zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít
za podmínek stanovených v § 24 soutěžní dialog a za podmínek podle § 25
zjednodušené podlimitní řízení.
72.
Podle § 2 odst. 3 nařízení vlády č.
77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných
zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem
obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek
stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu,
v původním znění (dále jen „nařízení vlády“), činí finanční limit podle §
12 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. v případě veřejných zakázek na stavební
práce 146 447 000,- Kč.
73.
Z obdržené dokumentace Úřad zjistil, že
pořadatelství MS 2009 bylo zadavateli a Svazu lyžařů přiděleno
kongresem Mezinárodní lyžařské federace dne 3. 6. 2004. Termín uskutečnění
MS 2009 byl stanoven od 18. 2. 2009 do 1. 3. 2009. Zadavatel byl v rámci
realizace MS 2009 pověřen přípravou potřebných sportovišť, přičemž záměru
zadavatele vybudovat sportovní areál Vesec svědčí zejména:
a) rozhodnutí
kongresu Mezinárodní lyžařské federace (FIS) o přidělení pořadatelství
Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 z 3. 6. 2004,
b) usnesení
vlády České republiky č. 219 ze dne 10. 3. 2004, kterým bere vláda na vědomí
kandidaturu Svazu lyžařů České republiky a města Liberce na pořádání
Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 a vyjadřuje státní
podporu kandidatuře na pořádání mistrovství s důrazem na zamezení
diskriminace všeho druhu,
c) usnesení
vlády České republiky č. 777 z 15. 6. 2005 ke Zprávě o přípravě
Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 v české
republice, kterým byla tato zpráva schválena a současně byl schválen návrh
finanční účasti státu na přípravě a uspořádání mistrovství.
74.
Úřad uvádí, že zadavatel má právo
vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí, je však vždy
povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by
v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity
stanovené v § 14 zákona č. 40/2004 Sb. resp. § 12 zákona
č. 137/2006 Sb. Je potřebné vymezit, co je možné považovat za jedinou
veřejnou zakázku. Při posouzení, zda se jedná o jednu či více
veřejných zakázek, musí Úřad přihlížet zejména k věcným, časovým a místním
souvislostem, popř. rovněž ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné
zakázky tvoří jeden funkční celek. Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda
šetřené veřejné zakázky výše uvedená kritéria splňují.
75.
V šetřeném případě se z věcného
hlediska vždy jednalo o provedení stavebních prací, které byly realizovány za
účelem vytvoření funkčního celku, tj. sportovního areálu Vesec. Úřad
uvádí, že sportovním areálem Vesec je míněn celý areál včetně běžeckých tratí,
budov a staveb souvisejících s MS 2009. Účelem provedené revitalizace a
výstavby sportovního areálu Vesec bylo zajištění MS 2009. Tuto skutečnost
potvrzuje i zadavatel ve svém vyjádření, když uvádí, že pohlížet na
jednotlivé stavby samostatně tak bylo jediným možným řešením, jehož
opodstatněnost se s ohledem na neustále se upřesňující požadavky na
jednotlivé stavby, resp. s ohledem na nově vznikající stavby, a současně
na skutečnost, že připravované stavby musely být dokončeny již před konáním
PROBE 2008 (zkušební závody před MS 2009), projevila jak v průběhu příprav,
tak v průběhu samotné realizace jednotlivých akcí. Řešení navrhované
Úřadem by vedlo k částečnému nenaplnění záměru sledovaného zadavatelem,
neboť není jisté, zda by při zmeškání MS 2009 měl zadavatel nadále
zájem na zadání zcela totožného předmětu plnění. Je pravděpodobnější, že by
některé části plnění byly kvůli tomuto časovému výhledu redukovány, případně
přizpůsobeny dlouhodobým investičním prioritám zadavatele“. Zadavatel tedy
nepopírá, že veškeré stavební práce provedené v rámci vybudování sportovního
areálu Vesec tvoří jeden funkční celek, tj. souhrn určitých funkčních jednotek
(v šetřeném případě stavebních objektů), které jsou vytvořeny za konkrétním
účelem, přičemž sami nemusí tvořit jeden konstrukční celek.
76.
O celkové provázanosti plnění šetřených
veřejných zakázek svědčí také to, že zadavatel vyzýval s určitou
obměnou stejný okruh dodavatelů, přičemž plnění šetřených stavebních veřejných
zakázek realizovalo v konečném důsledku ve sportovním areálu Vesec
7 vybraných uchazečů. EUROVIA CS, a.s., ve 3 případech, STRABAG a.s., ve 3
případech, BREX, spol. s r. o., ve 2 případech, SYNER, s. r. o., IMSTAV
Group s. r. o., oaza – net spol. s r. o. a Siemens Engineering a. s.
(dříve VA TECH EZ, a. s.) v 1 případě. Tato skutečnost zároveň vyvrací
argument zadavatele o nutnosti zadávat některá plnění (vodohospodářské stavby,
rozvody pro zasněžování, čerpací stanice, mostní konstrukce) vzhledem
k jejich specifičnosti samostatně, neboť z výše uvedeného vyplývá, že
veškerá plnění realizoval obdobný okruh dodavatelů (vzhledem k četnosti
účastí a předmětu podnikání jednotlivých dodavatelů).
77.
K závěrům obsaženým
v odborném posudku Úřad uvádí, že se věnuje stavebně-technologické
charakteristice jednotlivých stavebních objektů budovaných ve sportovním
areálu. Z odborného posudku vyplývá, že všechny stavební objekty jsou
navzájem nezávislé a je možné realizovat kterýkoliv stavební objekt i
v případě nerealizování ostatních. K tomu Úřad dodává, že
stavebně-technická „samostatnost“ jednotlivých stavebních objektů není pro
posouzení rozdělení předmětu veřejné zakázky z pohledu zákonů o veřejných
zakázkách podstatná vzhledem ke skutečnosti, že všechny tyto stavebně-technicky
samostatné stavební objekty jsou součástí sportovního areálu Vesec jako celku,
a to z důvodu pořádání MS 2009. Zajištění hladkého průběhu MS 2009 bylo ze
strany zadavatele dosaženo modernizací stávajících objektů sportovního areálu Vesec, výstavbou
nových objektů. Ačkoliv se bezpochyby jedná o „samostatné“ stavební objekty (z
pohledu stavebnictví či stavebního práva), je realizace všech těchto objektů
podmínkou řádného splnění důvodu jejich výstavby (rekonstrukce), kterým je
pořádání MS 2009. Z tohoto důvodu je nutné ke všem stavebním objektům
budovaným v rámci sportovního areálu Vesec přistupovat jako
k nedílnému funkčnímu celku. Konkrétně lze uvést mostní konstrukce v areálu
(přemostění běžeckých tratí, vedení běžeckých tratí) a samotné běžecké tratě,
přičemž je zřejmé, že uvedené stavební práce spolu věcně souvisí, dále je
s tím spojená infrastruktura areálu Vesec (přístupová komunikace,
kanalizace, elektroinstalace – NN a VN rozvody), provozní budova, parkoviště,
odstavné plochy, kde pokud by jedna stavba nebyla realizována, nemohla by druhá
stavba řádně plnit svoji funkci v rámci MS 2009. Vodní nádrž Sajbot slouží
jako zásobárna vody pro umělé zasněžování v areálu.
78.
V této souvislosti Úřad opětovně
uvádí, že v šetřeném případě je pro posouzení rozdělení veřejné zakázky
podstatným právě účel, pro který byl areál vybudován. Za tímto účelem pak
zadavatel vyvíjel veškerou další činnost, neboť účelem realizace všech
šetřených stavebních prací je zajištění fungování celého sportovního areálu
Vesec v souvislosti s uskutečněním MS 2009. Úřad tedy konstatuje, že
v šetřeném případě byla podmínka věcné souvislosti zadávaných plnění,
resp. funkčního celku, splněna.
79.
Z hlediska místní souvislosti je
zřejmé, že stavební práce byly realizovány ve sportovním areálu Vesec, resp. v
jeho bezprostřední blízkosti, což je zřejmé i ze situačních studií, které jsou
přílohou vyjádření zadavatele. Realizace stavebních prací za účelem vybudování
přístupové komunikace do sportovního areálu a revitalizace vodní nádrže Sajbot
probíhala logicky mimo vlastní areál, avšak bez jejich provedení by sportovní
areál nemohl řádně plnit svoji funkci (komunikace byla budována za účelem, aby
bylo možné se do sportovního areálu Vesec dopravit a vodní nádrž Sajbot byla
rekonstruována jako zásobárna vody pro umělé zasněžování sportovního areálu
Vesec).
80.
S odkazem na výše uvedené je
zřejmé, že veškerá zadávaná plnění vykazují známky místní souvislosti, a to jak
stavební objekty, které se nacházejí ve sportovním areálu Vesec, tak stavební
objekty, které se nacházejí v okolí sportovního areálu, avšak se
sportovním areálem funkčně souvisejí. Úřad tedy konstatuje, že veškeré šetřené
veřejné zakázky jsou místně souvislé.
81.
V případě časové souvislosti Úřad
uvádí, že za počátek období rozhodného pro posouzení, zda se jedná o jednu či
několik samostatných veřejných zakázek je v šetřeném případě nutné
považovat moment přidělení pořadatelství MS 2009 zadavateli kongresem
Mezinárodní lyžařské federace dne 3. 6. 2004. Jak Vyplývá z vyjádření
zadavatele, začal tohoto dne zadavatel činit úkony směřující k realizaci
MS 2009. Termínem, do kterého musel být sportovní areál připraven, byly
zkušební závody konané v únoru roku 2008. Tuto skutečnost nerozporuje ani
zadavatel. Z uvedeného tedy vyplývá, že období pro přípravu sportovního
areálu trvalo přibližně 2,5 roku. Veškerá činnost zadavatele související se
šetřenými stavebními pracemi směřovala k úspěšné realizaci MS 2009, což
potvrzuje i zadavatel ve svém vyjádření. Úřad nemůže souhlasit s názorem
zadavatele, že zadávaná plnění nevykazují časovou souvislost vzhledem
k tomu, že mezi zahájenými zadávacími řízeními byl rozdíl minimálně 1
roku, neboť v daném případě není podstatný kalendářní rok, nýbrž to, že
jednotlivá zadávaná plnění na sebe bezprostředně navazovala a zároveň společně
tvoří jeden funkční celek. Pro úplnost Úřad dodává, že období
1 kalendářního (účetního) roku je rozhodné zpravidla u zakázek na dodávky
či služby, které jsou zadavatelem zadávány každoročně (může se jednat např. o
sezónní práce v souvislosti s údržbou zeleně, komunikací nebo dodávky
spotřebního zboží či vybavení, apod.).
82.
S odkazem na výše uvedené Úřad
konstatuje, že zadavatel věděl o potřebě vybudovat sportovní areál Vesec předem
(resp. od přidělení pořadatelství MS 2009, tj. od června 2004) a měl tak
povinnost před zahájením zadávání z této skutečnosti vycházet a na jejím
základě stanovit předpokládanou cenu veřejné zakázky za celý sportovní areál
Vesec, která je rozhodující pro jeho další postup při zadávání této veřejné
zakázky.
83.
Povinnosti zadat veřejnou zakázku
v odpovídajícím zadávacím řízení postupem podle zákona se zadavatel nemůže
zprostit ani odkazem na způsob financování ani odkazem na postupné a
z pohledu zadavatele problematické přidělování finančních prostředků ze
strany MŠMT. V této souvislosti Úřad odkazuje na vyjádření zadavatele,
v němž uvádí, že otázka financování výstavby sportovního areálu
ze státního rozpočtu se začala řešit již v roce 2005, tj. 4 roky před
konáním MS 2009, přičemž vytvoření a spuštění programu určeného MŠMT pro
financování akcí souvisejících s MS 2009 proběhlo v průběhu roku
2006, tj. 3 roky před konáním mistrovství. K tomu Úřad uvádí, že
i přes relativní složitost systému financování včetně postupného uvolňování
finančních prostředků měl zadavatel s ohledem na svůj původní záměr
zadat veřejnou zakázku na vybudování sportovního areálu Vesec jako jednu
veřejnou zakázku. Nezákonný postup zadavatele nelze omlouvat finanční ani
časovou náročností celého MS 2009 ani způsobem financování výstavby
v podobě dotací a podmínek, které musí být příjemcem dotace dodrženy. Úřad
konstatuje, že pro posouzení otázky předmětu veřejné zakázky není
z hlediska zákona č. 40/2004 Sb. a zákona č. 137/2006 Sb. relevantní ani
počet vydaných územních rozhodnutí, stavebních povolení a kolaudačních
rozhodnutí ani samostatné financování jednotlivých staveb z programu
MŠMT.
84.
Úřad dále odmítá tvrzení zadavatele, ve
kterém uvádí, že zadávání veřejné zakázky by měl zadavatel zahájit pouze v
případě, kdy má v rozpočtu k dispozici dostatečný objem finančních
prostředků na realizaci veřejné zakázky, a uvádí, že tato skutečnost není pro
povinnost zadavatele postupovat podle zákona o veřejných zakázkách podstatná,
neboť způsob financování lze vyřešit jiným způsobem např. vhodnou úpravou
smluvních (platebních) podmínek, úpravou rozvazovacích podmínek, apod. Lze
připustit i rozdělení předmětu veřejné zakázky v závislosti na finančních
možnostech zadavatele, avšak režim zadání jednotlivých částí tohoto předmětu
musí odpovídat režimu zadání původní nerozdělené veřejné zakázky. Zadavatel
mohl využít i § 24 zákona č. 40/2004 Sb., resp. § 98 zákona č. 137/2006
Sb., a rozdělit veřejnou zakázku na části, které by zohledňovaly specifika
jednotlivých plnění.
85.
Vzhledem k tomu, že otázka
financování pořizovaného plnění není pro postup podle zákona o veřejných
zakázkách podstatná, musí Úřad odmítnout i argument zadavatele, že zákon
č. 40/2004 Sb. ani zákon č. 137/2006 Sb. neobsahují ustanovení analogické
k § 19 odst. 1 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním
řízení (dále jen „koncesní zákon“), které umožňuje zadavateli při uzavírání
koncesních smluv zavázat se k budoucímu plnění, které není kryto
z rozpočtu zadavatele platného v okamžiku uzavření koncesní smlouvy.
Dále Úřad podotýká, že nelze ze skutečnosti, že zákony o veřejných zakázkách
neobsahují ustanovení obdobné ustanovení § 19 odst. 1 koncesního zákona,
automaticky dovozovat pro zadavatele zákaz zadávat veřejné zakázky
v případě, že nemá v době jejich zadávání dostatečné finanční
prostředky na jejich realizace. Není rovněž možné obcházet postup stanovený
zákonem o veřejných zakázkách s odkazem na specifický způsob financování
předmětu veřejné zakázky.
86.
Vzhledem ke skutečnosti, že šetřené
veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek – sportovní areál Vesec (viz bod 75.
odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad nemůže přijmout argument zadavatele, že se
snažil zadávat potenciálně spojitelná plnění v co nejvíce ucelených
celcích, neboť z dokumentace k jednotlivým veřejným zakázkám vyplývá,
že v mnoha případech byla jednotlivá plnění zadávána samostatně, i když
zadávací řízení byla zahájena v týž den, případně s odstupem několika
dnů. Například jen v září 2006 zadavatel zahájil celkem 7 samostatných
zadávacích řízení na veřejné zakázky, jejichž předmětem bylo zpevnění běžeckých
tratí a parkoviště, úprava běžeckých tratí, úprava zpevněných ploch pro zřízení
parkoviště, vybudování mostních konstrukcí přes tratě, vodohospodářské objekty,
areálové rozvody NN, osvětlení a rozvodny VN.
87.
K zadavatelem citovanému
rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R136,153/2007/310/-KK ze dne 29. 11. 2007 Úřad
uvádí, že citované rozhodnutí se zabývalo sloučením předmětů plnění
samostatných veřejných zakázek, resp. sloučením plnění s plněním velmi
specifickým, pro něž bylo nezbytné disponovat licenčním oprávněním, přičemž
tato skutečnost podstatně omezila okruh dodavatelů. Zároveň Úřad podotýká, že
v uvedeném případě se jednalo o dodávku léčebných přípravků a o dodávku
běžného zdravotnického materiálu, přičemž jednotlivá plnění nebyla součástí
jednoho funkčního celku. Pro úplnost Úřad dodává, že citované rozhodnutí bylo
zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Afs/2010-135 ze dne
2. 3. 2010.
88.
Úřad odmítá námitku zadavatele, že
v šetřeném případě nepřiměřeně extenzivně vykládá § 18 odst. 3 zákona
č. 40/2004 Sb., resp. § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. a tím porušuje svoji
dosavadní praxi i zásadu předvídatelnosti výkladu právních norem. K tomu
Úřad uvádí, že otázka porušení zákona rozdělením předmětu veřejné zakázky byla
v jeho rozhodovací praxi opakovaně řešena. Ve vztahu k dělení
předmětu veřejné zakázky Úřad odkazuje např. na pravomocné rozhodnutí č. j.
VZ/S147/03-151/4550/03-če ze dne 8. 10. 2003, potvrzené druhostupňovým
rozhodnutím č. j. 2R 60/03-Hr ze dne 31. 12. 2003, pravomocné rozhodnutí č. j.
S158/2006/SZ-13144/2006/510-če ze dne 24. 7. 2006 potvrzené druhostupňovým
rozhodnutím č. j. R089/2006/02-18777/2006/300-Šp ze dne 24. 10. 2006 a pravomocné rozhodnutí
č. j. S064/2006/SZ-06075/2006/540-Šm ze dne 25. 4. 2006 potvrzené
druhostupňovým rozhodnutím č. j. 2R 053/06-Hr ze dne 30. 8. 2006.
89.
Zadavatel ve svém vyjádření
argumentuje, že v šetřeném případě postupoval v souladu
s principem tzv. „soukromého investora“. Uvedený princip vyjadřuje chování
veřejného sektoru tak, že jeho chování bude stejně racionální jako chování
sektoru soukromého. K tomu Úřad uvádí, že toto kritérium se vztahuje k problematice
veřejné podpory (resp. kritérií pro určení toho, co je nutné za veřejnou
podporu považovat). Cílem zákona o veřejných zakázkách je stanovení
závazných pravidel pro výdej finančních prostředků na základě provedeného
zadávacího řízení tak, aby bylo zachováno soutěžní prostředí. Zájem na
zachování soutěžního prostředí je tak základním požadavkem zákona, který musí
být naplněn i přes potenciální možnost rozporu s principem „soukromého
investora“.
90.
Podle ustanovení § 52 správního řádu
jsou účastníci povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán
není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke
zjištění stavu věci.
91.
V rámci šetření předmětných
veřejných zakázek se Úřad zabýval zadavatelem navrhovanými důkazy.
92.
V šetřeném případě Úřad přihlédl
k vyjádření zadavatele v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.
S284,285/2009/VZ, na které zadavatel odkazuje, a uvádí následující. Zadavatel
se vyjadřuje k Úřadem namítanému pochybení zadavatele v souvislosti
s nedovoleným rozdělením veřejné zakázky na zpracování projektové
dokumentace. Zadavatelem uvedená argumentace má obdobný charakter jako
argumentace uvedená ve vyjádření k tomuto správnímu řízení, přičemž
zadavatel zde neuvádí žádné nové argumenty podstatné pro posouzení problematiky
dělení veřejných zakázek na stavební práce v areálu Vesec. Dále Úřad
uvádí, že skutečnost, že zadavatel zpracoval na jednotlivé stavební objekty
samostatné projekty, není sama o sobě ukazatelem toho, že by výstavby těchto
objektů měla být zadávána v samostatných veřejných zakázkách. Chybějící
upozornění projektanta na skutečnost, že by se mohlo jednat o jednu veřejnou
zakázku, není pro posouzení šetřeného případu relevantní, neboť za správnost
postupu odpovídá pouze zadavatel. Z tohoto důvodu Úřad v šetřeném
případě k vyjádření zadavatele ve správním řízení sp. zn. S284,285/2009/VZ
nepřihlédl a ze stejného důvodu neprováděl ani zadavatelem navrhované důkazy.
93.
K navrhovaným důkazům, které měly
prokázat složitou situaci při financování šetřených veřejných zakázek (tj.
jednotlivá usnesení vlády ČR), Úřad odkazuje na bod 83. a následující odůvodnění
tohoto rozhodnutí, kde se touto otázkou zabývá.
94.
S odkazem na § 52 správního řádu
Úřad konstatuje, že v šetřeném případě provedl veškeré důkazy tak, aby
zjistil úplný stav šetřené věci a mohl vydat příslušné rozhodnutí.
95.
Na základě výše uvedených skutečností
dospěl Úřad k závěru, že stavební práce ve sportovním areálu Vesec
byly zadávány ve vzájemné souvislosti, neboť tvoří jeden funkční celek
vybudovaný za účelem realizace MS 2009, byly zadávány v bezprostředně
navazujících časových obdobích (od přidělení pořadatelství MS 2009 v roce
2004 do uskutečnění MS 2009, resp. zkušebních závodů v roce 2008), jsou
místně souvislé (veškeré práce byly provedeny ve sportovním areálu Vesec nebo
v jeho blízkém okolí) a je tedy zřejmé, že společně tvoří předmět jedné
veřejné zakázky na vybudování sportovního areálu Vesec a zadavatel měl povinnost
zadat výstavbu tohoto areálu v některém z odpovídajících zadávacích řízení.
96.
S odkazem na výše uvedené Úřad
konstatuje, že zadavatel porušil § 18 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb. a § 13
odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., když předmět veřejné zakázky na vybudování
sportovního areálu Vesec rozdělil tak, že tím došlo ke snížení předpokládané
ceny (hodnoty) pod zákonem stanovené finanční limity pro zadávání nadlimitní
veřejné zakázky na stavební práce, neboť celková cena nerozdělené veřejné
zakázky tvoří částku 201 933 738,- Kč bez DPH, a proto Úřad rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.
97.
Pro účely výpočtu ceny veřejné zakázky
vycházel Úřad z předpokládaných hodnot veřejných zakázek tam, kde byly
zadavatelem uvedeny v oznámeních zadávacího řízení. V případě
zjednodušených podlimitních řízení vycházel Úřad z cen uzavřených smluv
v původním znění s tím, že mezi cenami plnění a jejich předpokládanou
hodnotou by při jejím stanovení v souladu se zákonem neměly vznikat
výrazné rozdíly.
98.
Současně Úřad konstatuje, že
v daném případě nebylo shledáno, že by došlo ke spáchání správního deliktu
podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona.
K veřejné
zakázce „MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V5.1 – elektroinstalace – NN
rozvody“
99.
Podle § 54 písm. b) zákona č. 137/2006
Sb. splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který
předloží doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v
rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující
příslušné živnostenské oprávnění či licenci.
100.
V ustanovení § 60 odst. 1 zákona
č. 137/2006 Sb. je uvedeno, že dodavatel, který nesplní kvalifikaci v
požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58 zákona
č. 137/2006 Sb., musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti
v zadávacím řízení.
101.
V zadávací dokumentaci
k předmětné veřejné zakázce v čl. 2 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“
je uvedeno, že součástí stavby bude:
·
realizační projektová dokumentace ve 4
výtiscích,
·
projektová dokumentace skutečně
provedeného stavu ve 4 výtiscích,
·
geometrické zaměření dokončené stavby
ve 4 výtiscích.
102.
V čl. 5 B zadávací dokumentace
zadavatel stanovil požadavky na prokázání profesních kvalifikačních
předpokladů. Podle zadavatele je splní dodavatel, který v nabídce doloží:
·
výpis z obchodního rejstříku,
pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je
v ní zapsán,
·
doklad o oprávnění k podnikání
podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu
veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či
licenci.
103.
Podle stanoviska Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR ze dne 7. 2. 2002 lze projektovou dokumentaci pro realizaci stavby
(realizační projektová dokumentace) zpracovávat v rámci živnosti volné
s předmětem podnikání „Příprava a vypracování technických návrhů“, příp.
v rámci živnosti vázané „Projektová činnost ve výstavbě“.
104.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém
dalším stanovisku týkající se živností ze dne 5. 2. 2007 sdělilo, že
vytyčování prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby a
vyhotovování geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby jsou
zeměměřičské činnosti, tj. činnosti, které lze vykonávat v rámci živnosti
vázané „Výkon zeměměřičských činností“.
105.
Vzhledem k tomu, že součástí
předmětu plnění této veřejné zakázky bylo i vypracování realizační projektové
dokumentace a geometrického zaměření dokončené stavby, měl uchazeč oaza – net
spol. s r. o. ve své nabídce předložit živnostenská oprávnění
k provádění těchto činností.
106.
Vybraný uchazeč oaza – net spol.
s r. o. ve své nabídce nedoložil živnostenský list opravňující
k provádění projektové dokumentace pro realizaci stavby (v rámci
živnosti volné s předmětem podnikání „Příprava a vypracování technických
návrhů“, příp. v rámci živnosti vázané „Projektová činnost ve výstavbě“) a
ani ve výpisu z obchodního rejstříku nemá tento předmět podnikání uveden.
Uchazečem oaza – net spol. s r. o. předložená oprávnění k podnikání
(montáž, oprava a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení či inženýrská
činnost v investiční výstavbě) jsou pro potřeby provedení předmětné
veřejné zakázky nedostatečná.
107.
Na základě výše uvedených skutečností
Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 60 odst. 1 zákona
č. 137/2006 Sb., když nevyloučil vybraného uchazeče oaza – net spol. s r.
o., který neprokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54
písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit
výběr nejvhodnější nabídky, neboť kdyby zadavatel dodržel postup stanovený
zákonem, vybraný uchazeč oaza – net spol. s r. o. by musel být vyloučen a
v předmětné veřejné zakázce by byla vybrána nabídka jiného uchazeče. Proto
Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K veřejné
zakázce „MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V8 – sadové úpravy“
108.
Po přezkoumání dokumentace
k veřejné zakázce „MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V8 – sadové úpravy“,
jejímž předmětem byly služby na sadové úpravy, dospěl Úřad k závěru, že
v případě této veřejné zakázky nebyla prokázána věcná souvislost
s veřejnou zakázkou na vybudování sportovního areálu Vesec. Jednalo se o
specifické služby, což se odrazilo i v okruhu možných dodavatelů.
Navíc zadání této veřejné zakázky bylo možné až tehdy, kdy znal zadavatel
konkrétní podmínky po realizaci stavební zakázek.
109.
Úřad v souvislosti s výše
uvedeným přihlédl k vyjádření zadavatele a konstatuje, že zadavatel se
v uvedené veřejné zakázce nedopustil porušení § 13 odst. 3 zákona
č. 137/2006 Sb., když tuto veřejnou zakázku zadal samostatně.
Z tohoto důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
Uložení
pokuty
110. Podle
ustanovení § 102 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb. se právnická osoba nebo fyzická
osoba, která je zadavatelem, dopustí správního deliktu tím, že
a.
nedodrží postup stanovený tímto zákonem
pro přidělení veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo
mohl ovlivnit hodnocení nabídek,
b.
uzavře smlouvu s uchazečem vybraným
postupem podle písmene a),
c.
zruší zadávací řízení, aniž si tuto
možnost vyhradil v oznámení zadávacího řízení,
d.
neuchová dokumentaci o zadání veřejné
zakázky,
e.
nesplní povinnosti o uveřejňování údajů
a informací o veřejných zakázkách.
111. Podle
ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. se zadavatel dopustí správního
deliktu tím, že:
a.
nedodrží postup stanovený tímto zákonem
pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl
ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle §
82,
b.
zruší zadávací řízení, aniž byly
splněny podmínky podle § 84,
c.
nepořídí nebo neuchová dokumentaci o
veřejné zakázce podle § 109 a
155, nebo
d.
nesplní povinnost stanovenou v § 146 a v 147 pro uveřejňování.
112. K uložení
pokuty za spáchání správních deliktů uvedených v jednotlivých částech
výroku tohoto rozhodnutí Úřad obecně uvádí následující. Pro posouzení výše
předpokládané hodnoty veřejné zakázky na vybudování sportovního areálu Vesec,
což je nezbytné pro určení, zda se zadavatel správního deliktu dopustil či
nikoliv, je nutné provést součet cen všech šetřených veřejných zakázek
v rámci tohoto správního řízení. Avšak pro stanovení konkrétní výše
uložené pokuty musí Úřad vycházet z jednotlivých správních deliktů v souvislosti
s dotčenými veřejnými zakázkami samostatně.
113. V šetřeném
případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup
stanovený v § 18 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb., když rozdělil předmět veřejné
zakázky na vybudování sportovního areálu Vesec tak, že došlo ke snížení
předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 14 zákona č. 40/2004
Sb., v důsledku čehož nedodržel postup stanovený v § 25 odst. 1 zákona č.
40/2004 Sb. a neprovedl příslušné zadávací řízení, přičemž tento postup mohl
podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
114. Dále
se v šetřeném případě zadavatel dopustil správního deliktu tím,
že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., když
rozdělil předmět veřejné zakázky na výstavbu sportovního areálu Vesec tak, že
došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené
v § 12 zákona č. 137/2006 Sb., v důsledku čehož nedodržel postup
stanovený v § 21 zákona č. 137/2006 Sb., a neprovedl příslušné zadávací
řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější
nabídky.
115. Zadavatel
se rovněž dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v
§ 60 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., když nevyloučil vybraného uchazeče oaza –
net spol. s r. o., který neprokázal splnění profesních kvalifikačních
předpokladů podle § 54 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., přičemž tento
postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
116. Podle
ustanovení § 105 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb. lze řízení o uložení pokuty za
protiprávní jednání zahájit do 5 let ode dne, kdy bylo spácháno.
117. Podle
§ 121 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. odpovědnost zadavatele, který je
právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm
nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však
do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
118.
V případě správních deliktů podle
zákona č. 40/2004 Sb. musel Úřad posoudit každou uzavřenou smlouvu zvlášť,
přičemž vycházel z předpokladu, že je-li lhůta pro zahájení správního
řízení o uložení pokuty zachována u nejstarší uzavřené smlouvy, bude zachována
i u všech následujících. Za nejstarší protiprávní jednání zadavatele
považuje Úřad první jednání směřující k uzavření smlouvy, což je
v šetřeném případě den zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky „MS 2009
– Sportovní areál Vesec – V2 přístupová komunikace (META – hřbitov)“, zadávaná
v užším řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., jehož oznámení bylo
v ISVZ zveřejněno dne 27. 6. 2006. Lhůta pro zahájení správního řízení o
uložení pokuty za protiprávní jednání je tedy dodržena. Odpovědnost zadavatele
za správní delikt podle zákona č. 40/2004 Sb. tak ke dni zahájení správního
řízení nezanikla. Vzhledem k tomu, že zbývající smlouvy byly uzavřeny
později, je i v jejich případě lhůta pro zahájení správního řízení o uložení
pokuty dodržena.
119.
Úřad před uložením pokuty dále ověřil,
zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb.
V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě
kontrolního protokolu č. j. K1/2009-8593/2009/540/RDe ze dne 10. 7. 2009.
Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za
správní delikty podle zákona č. 137/2006 Sb. nezanikla.
120. Podle
ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 40/2004 Sb. se za správní delikty právnické
osobě, která je zadavatelem, se podle § 102 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb. uloží
pokuta do
a.
výše 5 % ceny zakázky, jde-li o správní
delikt podle § 102 odst. 2 zákona č. 40/2004 Sb. písm. a), b) nebo d),
b.
výše 10 000 000,- Kč, jde-li o
správní delikt podle § 102 odst. 2 zákona č. 40/2004 Sb. písm. c) nebo e).
121. Podle
ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. se za správní delikt uloží
pokuta
a.
do 5 % ceny zakázky nebo do
10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní
delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona
b.
do 10 000 000,- Kč, jde-li o
správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d).
122. V souladu
se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním
řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad
nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější,
tj. za který je možno uložit nejpřísnější sankci (nejvyšší pokutu).
123. Cena
veřejných zakázek, při jejichž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu rozdělení
předmětu veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb., a za které
může být zadavateli uložena pokuta, je vypočítána z těchto veřejných
zakázek
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V2
Přístupová komunikace (META – hřbitov), výše peněžitého závazku ze smlouvy
uzavřené dne 20. 11. 2006 činí 53 902 154,- Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V7 –
provozní budova a sociální zázemí“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené
dne 2. 11. 2006 činí 21 241 016,- Kč včetně DPH,
a
činí 75 143 170,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 %
z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 3 757 158,5 Kč.
124. Cena
veřejných zakázek, při jejichž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu
rozdělení předmětu veřejné zakázky podle § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., a
za které může být zadavateli uložena pokuta, je vypočítána z těchto
veřejných zakázek
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.1“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené dne 23. 10. 2006 činí
23 748 189,- Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.2“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené dne 23. 10. 2006 činí
23 740 691,- Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.3“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené dne 23. 10. 2006 činí 23 679 576,-
Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V.3.4“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené dne 23. 10. 2006 činí
14 385 144,- Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.1 – vodovody kanalizace“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené
dne 19. 10. 2006, změněné dodatkem ze dne 23. 10. 2006, činí
15 098 330,- Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.2 – rozvody“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené dne 2. 11.
2006 činí 22 696 810,- Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec
V 4.3 – čerpací stanice“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené dne
15. 11. 2006 činí 22 836 988,- Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec –
V5.1 – elektroinstalace – NN rozvody“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené
dne 24. 10. 2006 činí 15 999 990,30 Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec –
V5.2 – elektroinstalace – VN rozvody, trafostanice“, výše peněžitého závazku ze
smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2006 činí 10 623 530,- Kč včetně DPH,
·
„MS 2009 – Sportovní areál Vesec –
V11 – Vodní nádrž Sajbot“, výše peněžitého závazku ze smlouvy uzavřené dne 13.
6. 2007 činí 11 883 901,- Kč včetně DPH,
a
činí 184 966 149,3 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 %
z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 9 248 307,4 Kč.
125. V případě
správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., kterého
se zadavatel dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v § 60 zákona č.
137/2006 Sb., když ve veřejné zakázce „MS 2009 – Sportovní areál Vesec – V5.1 –
elektroinstalace – NN rozvody“ nevyloučil vybraného uchazeče oaza – net spol.
s r. o., který neprokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů
podle § 54 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., může Úřad zadavateli uložit pokutu
podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb. až do výše 5 % z ceny
zakázky, což v daném případě činí částku 799 999,5 Kč.
126. Podle
§ 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne
k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho
následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
127. Při
stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu, že zadavatel svým postupem při
zadávání veřejných zakázek mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky
vzhledem k tomu, že rozdělil předmět veřejné zakázky na výstavbu
sportovního areálu Vesec do samostatných veřejných zakázek, které zadal
v méně přísných režimech zadávacího řízení. Úřad
vzal dále v úvahu skutečnost, že zadavatel svým postupem znemožnil
účast dalších případných dodavatelů a výrazně tak narušil soutěžní
prostředí. Nezákonné omezení principu
soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním
z vůbec nejzávažnějších porušení zákona. V důsledku
uvedeného postupu zadavatele nelze vyloučit, že v případě, kdy by
zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných
dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraní
uchazeči. Uvedený postup zadavatele tedy měl podstatný vliv na výběr
nejvhodnější nabídky.
128. Jako
další přitěžující okolnost Úřad uvádí skutečnost, že zadavatel se dopustil
spáchání správních deliktů uvedených v jednotlivých výrocích tohoto
rozhodnutí celkem ve 12 veřejných zakázkách.
129. Úřad
s odkazem na absorpční zásadu správního trestání uložil pokutu
za delikt nepřísněji trestný, což je v daném případě delikt rozdělení
předmětu veřejné zakázky podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb. ve
spojení s § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. s maximální možnou pokutou
ve výši 9 248 307,4 Kč,
avšak v rámci přitěžujících okolností přihlédl i k ostatním
spáchaným deliktům, tj. k deliktu rozdělení předmětu veřejné zakázky podle
§ 102 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb. ve spojení s § 18
odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb.
130. Při
stanovení výše pokuty vzal Úřad jako polehčující okolnost v úvahu
skutečnost, že MS 2009 byla významnou událostí, jejíž příprava byla náročná jak
z časového, organizačního i finančního hlediska.
131. Úřad
při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného
subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální
výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad
odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů,
částka 142/2002 Sb. Podle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut
vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla
„zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou
takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zadavatele na
rok 2010 schváleného dne 17. 12. 2009 Úřad zjistil, že příjmy obce se pohybují
v řádech stovek miliónů Kč, návrh rozpočtu obsahuje na straně příjmů
částku ve výši 1 694 751 000,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad
konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních
prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat
za likvidační.
132. Pokuta
uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit
dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih
za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci
preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp.
k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností
případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty
posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako
dostačující.
133. Pro
úplnost Úřad uvádí, že pokuta, jakkoliv se může zdát jako relativně vysoká, se
stále nachází na dolní hranici maximálně možné zákonné výše, neboť uložená
pokuta představuje přibližně čtvrtinu z maximální možné pokuty, která
mohla být zadavateli za spáchaný správní delikt uložena.
134. Úřad
posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání
správního deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel
již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu a nápravy tedy nelze dosáhnout.
Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto
rozhodnutí.
135. Pokuta
je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně
číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.
Náklady řízení
136.
Pokud jde o uložení úhrady nákladů
řízení, Úřad konstatuje, že podle
§ 79 odst. 5 správního řádu správní orgán uloží účastníkovi, který
řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, nahradit náklady řízení
paušální částkou. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu
hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám,
a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), stanoví
paušální částku nákladů řízení podle § 6 odst. 1 vyhlášky ve výši 1 000,-
Kč. V ustanovení § 6 odst. 2 vyhláška dále upravuje možnost zvýšení
paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech a případech
přibrání znalce.
137.
Vzhledem k tomu, že zadavatel vyvolal správní řízení porušením svých právních
povinností (viz výše), rozhodl Úřad o
uložení povinnosti uhradit náklady řízení ve výši podle § 6 odst. 1
vyhlášky, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.
138.
Náklady
řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na
účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní
banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol
2009000290.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení
podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to
prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných
zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis
zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden
stejnopis.
otisk
úředního razítka
Mgr. Kamil Rudolecký
místopředseda
Obdrží:
1.
Mgr. Bohuslav Hubálek, advokát, advokátní
kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o., Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1
2.
Mgr. Radek Pokorný, advokát, advokátní
kancelář Pokorný Wagner & spol., Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1
3.
STRABAG a.s., Na Bělidle 198/21, 150 00
Praha 5
4.
SYNER, s.r.o., Dr. Milady Horákové
580/7, 460 01 Liberec 4
5.
oaza – net spol. s r.o., Dr. M.
Horákové 81/117, 460 06 Liberec 6
6.
BREX, spol. s r. o., Hodkovická
135, 463 12 Liberec
7.
Siemens Engineering a. s., Doudlebská
1699/5, 140 00 Praha 4
8.
BeS renova spol. s r. o., Skalka u
Doks 44, 472 01 Doksy
9.
IMSTAV Group s. r. o., Staropramenná
3117/17, 150 00 Praha – Smíchov
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na
obálce datové zprávy
|
