Č. j.: ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr
V Brně dne: 29. února 2012
Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15.9. 2011 na základě
návrhu z téhož dne, jehož účastníky jsou:
·
zadavatel – Povodí Vltavy, státní podnik, IČ
70889953, se sídlem Holečkova 8, 150 24 Praha 5, zast. RNDr. Petrem Kubalou,
generálním ředitelem,
·
navrhovatel – obchodní společnost GTS Czech
s.r.o., IČ 28492170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, za niž
jedná Ing. Petr Možiš, jednatel, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze
dne 1.4.2011 Tomášem Pfefferem, členem sdružení INDOC, IČ 87705508, místem podnikání
Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 ,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v nadlimitní veřejné
zakázce „Poskytování služeb
elektronických telekomunikací“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož
oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne
7.7.2011 pod ev.č. 60061910 a
ve věstníku Evropské unie dne 8.7.2011 pod ev.č. 2011/S 129-214364,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – společnosti GTS Czech s.r.o., IČ 28492170, se
sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3 – ze dne 15.9.2011 se podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118
odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.
ODŮVODNĚNÍ
1.
Zadavatel – Povodí Vltavy, státní podnik, IČ
70889953, se sídlem Holečkova 8, 150 24 Praha 5, zast. RNDr. Petrem Kubalou,
generálním ředitelem (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil v informačním
systému o veřejných zakázkách dne 7.7.2011 pod ev.č. 60061910 a ve věstníku Evropské
unie dne 8.7.2011 pod ev.č. 2011/S 129-214364 oznámení otevřeného zadávacího
řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Poskytování služeb
elektronických komunikací“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2.
Podle čl. 4.1 zadávací dokumentace je předmětem
veřejné zakázky poskytování služeb elektronických komunikací pro Povodí Vltavy,
státní podnik, přičemž předmět veřejné zakázky je členěn následovně:
a) Datové
služby – Fixní datová síť,
b) Připojení
do sítě internet,
c) Hostingové
služby a služby pro ukládání dat,
d) Služby
mobilních datových komunikací – Mobilní datová síť.
3.
Podle bodu 12.1 zadávací dokumentace je
základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky nejnižší nabídková
cena a podle bodu 12.2 zadávací dokumentace je při hodnocení nabídkové ceny rozhodná
její výše bez DPH, která je uvedena v návrhu smlouvy jako nabídková cena
celkem za poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou předmětem
veřejné zakázky, po dobu 24 měsíců. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je stanovena ve výši 19 500 000,-
Kč.
4.
Z protokolu o otevírání obálek ze dne
24.8.2011 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek, tj. do 24.8.2011, 2
nabídky, a to nabídku společnosti Telefónica Czech Republic, a.s., IČ 60193336,
se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 (dále jen „Telefónica Czech
Republic, a.s.“) a společnosti Tlapnet s.r.o., IČ 27174824, se sídlem
Jeníkovská 1698, 286 01 Čáslav (dále jen „Tlapnet s.r.o.“) Vzhledem
k tomu, že nabídka společnosti Tlapnet s.r.o. nevyhověla kontrole úplnosti
dle § 71 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadavatel tuto nabídku dne 30.8.2011
vyloučil ze zadávacího řízení.
5.
Obchodní společnost GTS Czech s.r.o., IČ
28492170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, za niž jedná Ing.
Petr Možiš, jednatel, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 1.4.2011
Tomášem Pfefferem, členem sdružení INDOC, IČ 87705506, místem podnikání
Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 (dále
jen „navrhovatel“) podala dne 26.8.2011 námitky proti podmínkám zadání, ve
kterých navrhovatel zadavateli navrhl zadávací řízení zrušit a vyhlásit
zadávací řízení nové, jehož podmínky umožní účast navrhovatele a dalších
dodavatelů způsobilých ucházet se podáním nabídky o plnění příslušných částí
veřejné zakázky, neboť navrhovatel zadávací dokumentaci považuje za diskriminační a stanovenou
v rozporu se zákonem. Z předložené dokumentace vyplývá, že námitky byly zadavateli doručeny dne
26.8.2011. Rozhodnutí o námitkách ze dne 5.9.2011, kterým zadavatel námitkám
navrhovatele nevyhověl, obdržel navrhovatel dne 6.9.2011.
6.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval
rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 5.9.2011 za učiněné v souladu
se zákonem, podal dne 15.9.2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů
zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
7.
Dnem 15.9.2011, kdy Úřad obdržel uvedený návrh,
bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů
zadavatele. Zadavatel obdržel návrh rovněž dne 15.9.2011.
Obsah návrhu
8.
Ve svém návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel
vyžaduje plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních
sítí společně (tzv. konvergenční nebo kombinované služby), a to prostřednictvím jednoho smluvního
vztahu s jedním vybraným uchazečem. Navrhovatel sděluje, že disponuje
telekomunikační infrastrukturou pouze pro pevné sítě a je přesvědčen, že zadavatel
mu tak fakticky znemožnil ucházet se o veřejnou zakázku.
9.
Navrhovatel namítá, že zadavatel se ve svém
rozhodnutí ze dne 5.9.2011 s námitkami navrhovatele nevypořádal dostatečně
a je nadále toho názoru, že zadavatel spojil plnění v oblasti pevných i
mobilních telekomunikačních sítí, čímž došlo k podstatnému omezení počtu
možných zájemců o veřejnou zakázku. Předmět plnění veřejné zakázky je vymezen
nedělitelným způsobem tak, že zahrnuje souběžné plnění telekomunikačních služeb
v mobilních i pevných sítích. Zadavatel přímo po vybraném uchazeči
požaduje kromě služeb ve fixní síti i poskytnutí karet SIM a modemů pro mobilní
datové sítě. Navrhovatel k tomu sděluje, že zadavatel tímto způsobem
provázal datové telekomunikační služby v pevné i mobilní síti a tyto služby tak bude
schopen poskytnout pouze dodavatel, který disponuje pevnou a mobilní sítí
současně.
10.
Navrhovatel se domnívá, že zadavatel se
v rozhodnutí o námitkách snaží vyvolat dojem, že odděleným zadáním fixní a mobilní části zakázky
dojde k zásadnímu ohrožení jeho schopnosti čelit hrozbám povodní.
Navrhovatel zdůrazňuje, že toto vyjádření zadavatele nedává smysl, neboť
navrhovatel po zadavateli nežádal, aby snižoval vysoké nároky na
kvalitu nebo parametry dostupnosti jednotlivých telekomunikačních služeb. Navrhovatel dále k vyjádření zadavatele
v námitkách, že „zadavatel rozhodně nemá v úmyslu nakupovat služby
datových přenosů nějak po částech, protože by nedosáhl jednotné odpovědnosti,
nemohl by sjednat SLA s žádným konkrétním dodavatelem jako celek a nemohl
by zřídit VPN zahrnující všechny potřebné trasy a technologii“, uvádí, že tato
citace je v rozporu se skutečným stavem, jenž je popsán v zadávací
dokumentaci, neboť mobilní telekomunikační služby požadované zadavatelem nemají
žádnou bezprostřední vazbu na zbývající fixní telekomunikační služby a nejsou
s nimi provázány v ucelený funkční celek. Navrhovatel dodává, že
mobilní přípojky fungují zcela autonomně a s fixní sítí nemají žádné
společné funkce a do fixní sítě zadavatele jsou připojeny přes jeden samostatný
přístupový bod, resp. doménu zakončenou logickým datovým kanálem v síti
LAN zadavatele.
11.
Navrhovatel k vyjádření zadavatele
v rozhodnutí o námitkách, že „Stěžovatel se mýlí, když tvrdí, že veřejnou
zakázku mohou plnit právě 3 dodavatelé, a sice Telefónica, T-Mobile a Vodafone“, sděluje, že pokud platí, že
zadavatel požadoval souběžné plnění v rychlé síti GSM a zároveň
v datové síti NMT, tak se skutečně zmýlil, neboť na relevantním trhu České
republiky existuje pouze jediný dodavatel, který je schopen plnit takto
vymezený předmět plnění, a to společnost Telefónica Czech republic a.s.
Navrhovatel k tomu dodává, že by vždy měl existovat okruh alespoň tří
dodavatelů, kteří se o veřejnou zakázku mohou napřímo ucházet.
12.
Navrhovatel se domnívá, že výklad zadavatele,
kdy tvrdí, že obecně mohl podat nabídku kterýkoliv dodavatel, který má potřebné
oprávnění k podnikání, je zcela lichý, neboť samotná dispozice
s potřebným oprávněním k podnikání je podmínkou nutnou, nikoliv však
dostačující k úspěšné účasti dodavatele v jakékoliv veřejné zakázce.
K poznámce zadavatele, že dodavatel měl možnost podat nabídku s jiným
operátorem nebo použít subdodavatelský obchodní model, navrhovatel sděluje, že
žádný ze tří dodavatelů, kteří disponují infrastrukturou mobilní sítě, o
takovou formu spolupráce nejeví zájem, i když je navrhovatel v posledních
letech o toto žádal a dodává, že nakonec tuto možnost v obecné rovině i
pro budoucí případy zcela vyloučili. Navrhovatel uvádí, že není možné podat
nabídku ani s využitím subdodávky od jiného dodavatele, neboť operátoři
pevných sítí dnes běžně nabízejí jiným (i konkurenčním) operátorům přístup ke
svým sítím a službám na velkoobchodním principu a ti je
zahrnují do nabídek koncovým zákazníkům.
13.
Navrhovatel k tomu dodává, že operátor
s významnou tržní silou Telefónica Czech Rebublic, a.s. má dokonce od
regulátora trhu v tomto smyslu uloženou povinnost a tento princip umožňuje
telekomunikačnímu trhu pevných sítí existenci více firem a ty díky větší
konkurenci nabízejí služby výhodnější pro koncové zákazníky. Navrhovatel
podotýká, že na druhé straně velkoobchodní trh mobilních
služeb v České republice neexistuje a mobilní operátoři se jeho vzniku
přirozeně brání, i když je tento koncept virtuálního mobilního operátora
obvyklý. Navrhovatel se domnívá, že jelikož nejsou mobilní operátoři nuceni
umožnit velkoobchodní přístup ke službám operátorů pevných sítí ani dalším
poskytovatelům, znemožňují jim spravedlivě soutěžit o zákazníky, což pak
způsobuje vysoké ceny mobilních služeb.
14.
Na závěr této části návrhu navrhovatel poukazuje
na rozsudek Krajského soudu v Brně
č. j.
62Af7/2010-135 ze dne 2.3.2010, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18.1.2011 a dodává,
že tento rozsudek se týká meritorně obdobné věci, kdy zadavatel sloučil do
jedné veřejné zakázky dodávky léčivých prostředků a
dalšího zdravotnického materiálu. Z rozsudku dále navrhovatel cituje následující:
„Pokud by povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla, a zároveň
rozdělení nebránil ani § 13 odst. 3
zákona, bylo by podle názoru soudu namístě, aby zadavatel institutu rozdělení
veřejné zakázky na části využil, a to bez ohledu na to, že zákon jeho využití
výslovně neukládá. V opačném případě by totiž omezil hospodářskou soutěž mezi
dodavateli a porušil tak § 6 zákona. K rozdělení veřejné zakázky na části lze
přistoupit zásadně tehdy, pokud je
důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu
nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být v situaci, kdy rozdělení veřejné
zakázky na části může přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících
si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu. Pokud se však
předmět zakázky skládá z vícero druhů různých výrobků, které lze poptávat
i samostatně a u nichž je pravděpodobné (aniž by bylo třeba činit podrobnou
analýzu), že by v případě samotného zadávání bylo podáno více nabídek, je
namístě takovou zakázku rozdělit na části a umožnit podání nabídek i na tyto
části. Případná vyšší administrativní a logistická náročnost, která by
s rozdělením na části mohla být spojena, by
neměla být důvodem, který by ospravedlňoval případné omezení konkurence. “
15.
Navrhovatel opakuje, že zadavatel se ve svém
rozhodnutí o námitkách s námitkami navrhovatele nevypořádal dostatečně a
je nadále toho názoru, že zadavatel omezil možnost plnit část veřejné zakázky
prostřednictvím rádiových telekomunikačních spojů, neboť zadavatel svým
požadavkem, aby byly primární i záložní přípojky realizovány výhradně kabelovou
trasou, zcela zabránil navrhovateli v možnosti podat nabídku. V dotčených
lokalitách by byl navrhovatel schopen realizovat alespoň primární přípojky
optickým nebo metalickým vedením, nicméně některé záložní přípojky musí být
z technických důvodů realizovány bezdrátovým spojením, případně je prostě
optickým nebo metalickým vedením realizovat nelze, a to ani s využitím
infrastruktury operátora s významnou tržní silou. Navrhovatel dále
poukazuje na skutečnost, že zadavatel omezil v části plnění veřejné
zakázky možnost použít bezdrátové přípojky absolutně a nedal navrhovateli šanci
se do zakázky přihlásit tím, že by zohlednil své preference jednotlivých druhů
připojení např. vhodným kritériem hodnocení nabídek.
16.
Navrhovatel závěrem v této souvislosti
odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. S289/2008, kdy bylo konstatováno, že „z obsahu zadávací
dokumentace je zřejmé, že zadavatel vymezením předmětného hodnotícího kritéria
připouští i jiná technická řešení. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že jiná
technická řešení budou hodnocena nižším počtem bodů, přičemž zadavatel
vysvětlil technické důvody pro takovýto postup.“
17.
Navrhovatel závěrem dodává, že každá
z uvedených technologií má své výhody i nevýhody a je přesvědčen, že není rozhodující, zda
lze veřejnou zakázku realizovat „za každou cenu“, nýbrž zda se tak může stát
férovým způsobem, kdy není žádný dodavatel zbytečně nebo nepřiměřeně omezen.
Vyjádření zadavatele k
návrhu
18.
Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem č.j.
50239/2011-400 ze dne 21.9.2011, který Úřad obdržel dne 22.9.2011. Zadavatel nesouhlasí
s tvrzením navrhovatele, že vymezil předmět veřejné zakázky diskriminačně
či tak, že zadavatelem vymezené technické podmínky zaručují určitým dodavatelům
konkurenční výhodu. Zadavatel si není vědom porušení zákona a nesouhlasí s tvrzením
navrhovatele, že se nemohl ucházet o získání předmětné veřejné zakázky, a to
z důvodu, že nemohl předložit nabídku na její plnění. Zadavatel sděluje,
že na zadání veřejné zakázky vyhlásil otevřené zadávací řízení, které je svou
povahou otevřené neomezenému počtu dodavatelů, kteří v něm mohou podat
nabídku. Zadavatel tak nesouhlasí názorem navrhovatele, že vymezením předmětu
veřejné zakázky omezil počet možných zájemců o veřejnou zakázku.
19.
K tvrzení navrhovatele, že zadavatel spojil
plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí, čímž došlo
k podstatnému omezení možných zájemců o veřejnou zakázku, zadavatel
sděluje, že již v rozhodnutí o námitkách vysvětlil, že nabídku mohl podat
kterýkoli dodavatel, který má potřebné oprávnění k podnikání, tedy i
navrhovatel. Pokud kterýkoli dodavatel nemohl poskytnout zadávané plnění sám,
měl možnost podat společnou nabídku s jiným operátorem, nebo použít
subdodavatelský obchodní model.
20.
Zadavatel především zdůrazňuje, že nespojil
žádné části plnění a už vůbec tak neučinil účelově. Zadavatel uspořádal
zadávací řízení na datové služby jako celek, protože přenos dat v pevné
síti je z uživatelského pohledu úplně stejnou službou jako v síti
mobilní; zadavatel tuto službu pouze nakupuje a spotřebovává, protože jinak se
zabývá vodohospodářskou činností. Zadavatel dodává, že zohlednil svoje
požadavky na spolehlivost datových přenosů v těch kterých trasách a také
dosažitelnost spojů v pevných sítích, případně nutnost použít komunikaci
mobilní. Zadavatel uvádí, že souběžně uspořádal zadávací řízení na mobilní
hlasové služby, kdy toto plnění není substitutem datových služeb, a zadavatel
na ně klade jiné (nižší) nároky. Hlasové služby poptává v síti GSM a nevyžaduje
zálohování mimo tuto síť, neboť jde o zcela běžné služby komoditního
charakteru. Zadavatel se domnívá, že toto plnění mohou poskytnout jiní
dodavatelé, především všichni mobilní operátoři. Zadavatel dodává, že právě
věcný rozdíl v předmětu plnění a jeho použitelnosti, stejně jako rozdílný
okruh potenciálních dodavatelů, vedly zadavatele k uspořádání dvou
veřejných zakázek – jedné datové a jedné hlasové. Zadavatel k tomu
sděluje, že takto poptávají telekomunikační služby zcela běžně i jiní
zadavatelé. Zadavatel další dělení datové veřejné zakázky na dílčí celky
nepovažuje za povinné, ani za užitečné. Propojení mobilní a pevné části
zadavatel požaduje od
jediného dodavatele, aby dosáhl jednoznačné smluvní odpovědnosti za funkčnost.
Zadavatel dodává, že nemíní v budoucnu řešit eventuelní spor mezi dvěma
telekomunikačními operátory v případě, že propojení by nefungovalo a žádný
z operátorů by neuznal poruchu na své
straně, neboť k tomu nemá odbornou kapacitu a není ani povinen ji mít.
21.
Zadavatel uvádí, že není důvod, proč by smluvní
stranou, která všechny datové služby poskytne a ponese za ně smluvní
odpovědnost, nemohl být právě navrhovatel. Zadavatel se
domnívá, že pokud by navrhovatel vyvinul patřičnou obchodní aktivitu, mohl
obstarat subdodávku, nebo se sám stát subdodavatelem či využít možnosti podání
společné nabídky.
22.
Zadavatel dodává, že je-li plnění v mobilní
datové části bez specifických a náročných požadavků, jak uvádí navrhovatel, a
jsou-li přípojky spojeny s fixní sítí zadavatele přes jeden samostatný
přístupový bod, o to jednodušší by dle názoru zadavatele pro navrhovatele bylo,
aby si tuto část obstaral prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel dále
sděluje, že
navrhovatel tvrdí, že žádný ze tří dodavatelů, kteří disponují infrastrukturou
mobilní sítě, nejeví zájem o spolupráci na bázi subdodávek nebo společných
nabídek. K tomu zadavatel namítá, že existují čtyři dodavatelé, protože
společnost MobilKom, a.s., IČ 48171000, se sídlem Křižíkova 237/36a, 186 00
Praha 8, disponuje vyhovující sítí NMT/CDMA. Navrhovatel tvrdí, že oslovil dva
z nich a nesděluje, proč neoslovil další dva. Zadavatel k tomu
argumentuje, že dodavatelé, které navrhovatel údajně oslovoval, v této veřejné
zakázce vůbec nepodali nabídku a nejsou ani subdodavateli. Zadavatel
z toho vyvozuje, že navrhovatel
s nimi o této veřejné zakázce nejednal, neboť je nepravděpodobné, že by se
mobilní operátor vzdal možnosti získat subdodávku v této veřejné zakázce.
Zadavatel dále podotýká, že pokud navrhovatel nedokázal nabídnout dobré
podmínky jinému operátorovi, zůstává otázkou, zda by je dokázal nabídnout
zadavateli. Zadavatel je přesvědčen, že jedinou aktivitou navrhovatele
v této veřejné zakázce je snaha dosáhnout změny předmětu plnění tak, aby
odpovídal právě jeho produktům a technickým možnostem.
23.
Zadavatel sděluje, že nastavení podmínek
zadávacího řízení uvedeným dodavatelům žádnou konkurenční výhodu nezaručilo a
dodává, že by naopak uvítal, kdyby byl navrhovatel obchodně aktivní a sestavil
subdodavatelskou nebo konsorciální strukturu a nabídku by v zadávacím řízení podal.
24.
Zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.
j. S54/2009 a č. j. R162/2010 týkající se veřejné zakázky, v níž
zadavatel zadával společně služby v pevných i mobilních sítích a Úřad v tomto případě neshledal porušení
zákona zadavatelem. Zadavatel dále poukazuje na konstatování navrhovatele na str. 5
návrhu, že operátor Telefónica Czech Republic a.s. může realizovat předmět
veřejné zakázky sám a všichni ostatní operátoři se k možnosti podat
nabídku dostanou s využitím některé formy subdodavatelství. Zadavatel
k tomu připomíná, že možnost subdodavatelství v zadávací dokumentaci
k veřejné zakázce nijak neomezil.
25.
Zadavatel žádá Úřad, aby případně
v rozhodnutí jasně uvedl, zda eventuální jiný postup, tedy pokud by zadavatel
zadal samostatně datové služby mobilní a samostatně datové služby v pevné
síti, by byl či nebyl porušením § 13 odst. 3 zákona. Zadavatel je dále
přesvědčen, že pokud by Úřad uznal
argumentaci navrhovatele, bylo by nutné taktéž vyřešit otázku, zda alespoň
mobilní datové služby smí zadavatel zadávat jako celek, když požaduje služby jak
v síti NMT (CDMA), tak v síti GSM, nebo zda i samotné mobilní datové
služby je nutno dále „drobit“ do tolika veřejných zakázek až celé plnění každé
veřejné zakázky může poskytnout jediný dodavatel bez subdodávek. Zadavatel
dodává, že pokud by Úřad měl za to, že zadavatel už tím, že poptal
společně datové služby v pevných i mobilních sítích, porušil zákon, žádá, aby
Úřad v rozhodnutí jasně uvedl, zda všichni zadavatelé, kteří tak učinili
v minulosti, porušili zákon.
26.
Zadavatel dále odkazuje na článek 37 pravomocného
rozhodnutí Úřadu č. j. R162/2010/VZ-2882/2011/310/EKu, kde je uvedeno: „Úřad
vzal při rozhodování v úvahu vyjádření zadavatele, který v něm
vysvětlil, proč se rozhodl při hodnocení nabídek zohlednit způsob technického
řešení. Zadavatel poukázal na nevýhody přípojek zřízených radiovou cestou, mezi
něž zařadil např. elektromagnetické rušení, meteorologické jevy, stavební
činnost, změny v okolní vegetaci, zásah do budovy při umísťování antény a
v neposlední řadě také riziko snadného odposlechu, úmyslného narušení
datového spoje či jiného narušení provozu v oblasti EMC terorismu.
Přestože některé z uvedených nevýhod zcela jistě mohou být předmětem
diskuze, je zřejmé, že preference jednoho typu technického řešení nebyla
odrazem pouhé zadavatelovy libovůle.“
27.
Dále zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na bod
37 rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R131/2008/VZ-15891/2010/310/JHr: „K porušení
zákazu diskriminace z důvodu upřednostnění optických nebo metalických kabelů
před přípojkami zřízenými rádiovou cestou Úřad uvedl, že vzhledem k tomu,
že zadavatel je součástí krizového řízení ČR, je nezbytné, aby nabízené řešení
odpovídalo co nejvyšší kvalitě, neboť v případě méně kvalitního řešení by
mohlo dojít k jeho selhání a ke škodám nejen majetkovým. Úřad dále uvedl,
že zadavatel vycházel z výše uvedené analýzy zpracované pro zadavatele
elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze, z níž vyplývá, že pro
realizaci přístupové datové širokopásmové sítě je prioritní spolehlivost,
kvalita provozu a jeho bezpečnost a jako optimální varianta se tedy jeví
použití optických nebo metalických kabelů. Na základě těchto skutečností Úřad
neshledal tuto námitku jako důvodnou…“. K tomu zadavatel dodává, že k preferenci optických a
metalických vedení ho vedou zcela totožné důvody jako tomu bylo v případě
Českého hydrometeorologického ústavu a namítá, že jistá část datových přenosů
se dokonce přímo dotýká dat z tohoto ústavu. Zadavatel je tak přesvědčen,
že je oprávněn z uvedených objektivních příčin vysokou spolehlivost a
kvalitu požadovat a je rovněž přesvědčen, že není povinen připustit kvalitu nižší,
byť by byla vyvážena nižší cenou. Pokud by existovaly pochybnosti, zda
přenosová technologie na trasách má z hlediska koncového uživatele
podstatný vliv na kvalitu a spolehlivost, navrhuje zadavatel, aby Úřad
k této otázce opatřil znalecký posudek.
28.
Zadavatel závěrem navrhuje, aby Úřad předmětné
správní řízení zastavil.
Řízení před správním
orgánem
Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
·
zadavatel,
·
navrhovatel.
29.
Zahájení správního řízení oznámil Úřad
účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S427/2044/VZ-15458/2011/MKr ze dne
5.10.2011. Současně usnesením č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-15459/2011/MKr ze dne
5.10.2011 Úřad účastníkům stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat
důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení, resp. vyjádřit
se k podkladům
rozhodnutí.
30.
Rozhodnutím č. j.
ÚOHS-S437/2011/VZ-15460/2011/540/MKr ze dne 5.10.2011 Úřad zamítl návrh
navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž měl být zadavateli podle §
117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím
řízení.
31.
Dne 26.10.2011 obdržel Úřad dopis zadavatele ze
dne 25.10.2011, v jehož příloze předkládá kopii znaleckého posudku č.
34-1/2011 o technologii přípojných vedení ze dne 29.3.2011, zpracovaný znalcem
Ing. Jiřím Kapounem, který zadavatel získal od Českého hydrometeorologického
ústavu.
32.
Dne 9.11.2011 obdržel Úřad vyjádření
navrhovatele, ve kterém sděluje, že pokud zadavatel požaduje plnění
v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí společně, a to prostřednictvím
jednoho smluvního vztahu s jedním vybraným uchazečem, znemožnil tímto
způsobem podání nabídky nejen navrhovateli, ale i dalším uchazečům, kteří by se
jinak mohli zadávacího řízení účastnit, pokud by zadavatel předmět veřejné
zakázky rozdělil a pevné a
mobilní telekomunikační služby poptával zvlášť.
33.
Úřad dopisem č. j.
ÚOHS-S437/2011/VZ-17940/2011/540/MKr ze dne 6.12.2011 seznámil účastníky řízení s novými skutečnostmi ve
správním řízení. V příloze tohoto dopisu zaslal účastníkům řízení znalecký
posudek ze dne 29.3.2011. K zajištění účelu správního řízení Úřad usnesením
č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-19555/2011/540/MKr z téhož dne prodloužil
účastníkům řízení lhůtu stanovenou usnesením č.
j.ÚOHS-S437/2011/VZ-15459/2011/MKr ze
dne 5.10.2011, ve které jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a
lhůtu, ve
které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
34.
Dne 16.12.2011 Úřad na základě písemné žádosti
umožnil zástupci navrhovatele nahlédnout do správního spisu. Protokol o nahlížení
je součástí správního spisu.
35.
Dne 24.1.2012 obdržel Úřad vyjádření
navrhovatele ke znaleckému posudku ze dne 29.3.2011.
Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že předmětný znalecký posudek se netýká veřejné zakázky, která je
předmětem správního řízení, neboť byl zpracován pro zadávací řízení „Služby elektronických
komunikací, část A – hlasové a datové služby prostřednictvím stacionárních sítí
elektronických komunikací“, vyhlášené Českým hydrometeorologickým úřadem
v roce 2007. Navrhovatel dodává, že posudek se týká přístupových
technologií ve vztahu k hodnotícím kritériím a v zadávacím řízení, které
je předmětem tohoto správního řízení zadavatel zakázal realizaci přístupových
technologií absolutně, a to podmínkou v zadávací dokumentaci. Navrhovatel dodává,
že závěr znalce týkající se rozdílů v kvalitě přístupových technologií u
internetu (odpovídá datovým linkám, jež jsou předmětem veřejné zakázky Povodí
Vltavy) je takový, že metalický kabel a rádiová cesta nemusí dosahovat požadovaných
kapacit a závěr posudku tedy není dle navrhovatele ve vztahu ke správnímu
řízení relevantní.
36.
Navrhovatel je přesvědčen, že znalecký posudek
není způsobilý jako důkaz ve správním řízení nebo jako podklad pro vydání
rozhodnutí ve věci v šetřeném případě a trvá na tom, že zadavatel se
dopustil porušení zákona, když nepřipustil realizaci části telekomunikačních
přípojek prostřednictvím rádiových spojů.
Závěry Úřadu
37.
Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. zákona
případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů,
zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a
na základě vlastního zjištění konstatuje, že v postupu zadavatele
neshledal porušení, které by mělo nebo mohlo mít podstatný vliv na výběr
nejvhodnější nabídky, a proto podaný návrh zamítl. Ke svému rozhodnutí Úřad
uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení
zákona
38.
Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při
postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a
zákazu diskriminace.
39.
Podle § 45 odst. 3 zákona nesmí být technické
podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu
nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.
40.
Podle § 98 odst. 1 zákona může zadavatel rozdělit
veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky.
K předmětu
veřejné zakázky
41.
Předmětem veřejné zakázky je podle zadávací
dokumentace poskytování služeb elektronických komunikací a předmět je pod bodem
4.1 zadávací dokumentace rozdělen na
tyto části:
Základní členění předmětu veřejné zakázky:
a) Datové služby – Fixní datová síť,
b) Připojení do sítě internet,
c) Hostingové služby a služby pro ukládání dat,
d) Služby mobilních datových komunikací – Mobilní datová síť.
42.
Podrobná technická specifikace předmětu veřejné
zakázky je upravena v příloze 1 (Technická specifikace) této zadávací
dokumentace.
43.
Zadavatel pod bodem 4.5 stanovil, že veřejná
zakázka není ve smyslu § 98 zákona rozdělena na části. Nabídka musí být
zpracována a podána na celý požadovaný předmět veřejné zakázky.
44.
Zadavatel si pod bodem 12.1 zadávací dokumentace
určil, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je nejnižší
nabídková cena (bez DPH). Způsob hodnocení pod bodem 12.2 stanovil zadavatel následovně:
„při hodnocení nabídkové ceny je rozhodná její výše bez daně z přidané
hodnoty, která je uvedena v návrhu smlouvy jako nabídková cena celkem za
poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou předmětem veřejné
zakázky, po dobu 24 měsíců. Hodnocení nabídek bude provedeno tak, že hodnotící
komise stanoví pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny. Nejlépe bude hodnocena
nabídka s nejnižší nabídkovou cenou (bez DPH).“
45.
V příloze 1 nazvané jako „Technická
specifikace“ je uvedeno, že ve fixní datové síti budou přenášena klasická data
představující komunikaci informačních systémů zadavatele, a to jak centrálních, tak
distribuovaných informačních systémů. Mobilní datová síť bude primárně využitá
pro sbírání dat z vodních děl zadavatele a vzdálený přístup zaměstnanců
zadavatele.
46.
Zadavatel v příloze dále specifikoval své
požadavky na jednotlivé části veřejné zakázky tak, že
pro část A) Datové služby – Fixní datová síť (kvantitativní požadavky na IP
VPN) stanovil následující: „Zadavatel požaduje vybudování a provoz fixní datové
sítě, která propojí lokality zadavatele (generální ředitelství, závody,
provozní střediska a provozní objekty) s minimálními přenosovými
rychlostmi danými v přiložené tabulce.“
47.
Topologie datové sítě bude sestavena
z následujících 3 úrovní:
I. Úroveň – primární centrum (Generální ředitelství Praha) a
záložní hostingové
centrum poskytovatele služby a připojení v hostingovém
centru;
II. Úroveň – závody zadavatele (6 lokalit);
II. Úroveň – vodní díla a vodohospodářská zařízení zadavatele
(45 lokalit).
48.
Rozhraním mezi zadavatelem a operátorem bude
ethernetový port koncového zařízení. Pro centrální lokalitu (Praha) je požadováno
připojení do IP VPN s přenosovou kapacitou 6 Mbit/s s možností budoucího
navýšení rychlosti beze změny technologie až na 100 Mbit/s. Pro II. úroveň sítě
je požadavek možnosti budoucího navýšení bez změny technologie až do rychlosti 8 Mbit/s. Přístupové datové
linky úrovně I. a II. musí poskytovat symetrické komunikační kanály
s garantovanou propustností bez agregace datového provozu. Pro úroveň I. a II. nelze použít
bezdrátových systémů. Přístupové datové linky úrovně III. musí poskytovat
komunikační kanály s garantovanou propustností datového provozu.
V případě použití bezdrátových systémů požaduje zadavatel garanci licencovaného
frekvenčního pásma.
49.
Úřad uvádí, že účelem a smyslem zadání veřejné
zakázky v zadávacím řízení je zajistit splnění zadavatelem stanovených
požadavků na předmět veřejné zakázky, při dodržení co možná nejvýhodnějších
podmínek pro zadavatele. Smyslem zadávání veřejné zakázky v zadávacím
řízení tudíž není hledání „optimálních“ zadávacích podmínek pro konkrétní
dodavatele, resp. okruhy dodavatelů tak, aby tito dodavatelé byli např.
„ušetřeni“ aktivního hledání spolupráce s jinými dodavateli, řešení
smluvních vztahů v rámci podávání společných dodávek, řešení
subdodavatelských vztahů, apod.
50.
K tvrzení navrhovatele, že předmět plnění
je schopen plnit pouze jeden dodavatel, a to Télefonica Czech republic, a.s., Úřad
uvádí, že z protokolu o otevírání obálek ze dne 24.8.2011 vyplývá, že
nabídku podali dva uchazeči, a to společnost Teléfonica Czech Republic, a.s. a
společnost Tlapnet s.r.o.
51.
Úřad dále uvádí, že navrhovatel mohl využít
možnosti podat společnou nabídku s některým z mobilních operátorů nebo
využít spolupráce s mobilními operátory ve formě subdodávek jako hlavní
dodavatel nebo subdodavatel, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách
možnost plnění prostřednictvím subdodavatele žádným způsobem neomezil. Pro
úplnost Úřad uvádí, že z předchozí rozhodovací praxe má informace o tom,
že žádný z uvedených mobilních operátorů nevylučuje možnost spolupráce
s poskytovateli pevných služeb elektronických komunikací při přípravě
společné nabídky v obdobných veřejných zakázkách. Navrhovatel
v návrhu uvádí, že v minulosti oslovoval ke spolupráci na obdobných
případech dva dodavatele T-Mobile Czech Rebublic a.s. a Vodafone Czech Republic
a.s., kteří ovšem podání nabídky v posledních letech odmítali, přičemž na
závěr ji vyloučili i pro budoucí případy v obecné rovině. Navrhovatel však
nedoložil žádný dokument, který by prokazoval, že skutečně žádal tyto
dodavatele o spolupráci jak ve formě subdodavatelského plnění nebo jako možnost
podání společné nabídky.
52.
K možnosti rozdělení veřejné zakázky Úřad
z vlastního šetření zjistil, že v současné době na trhu elektronických komunikací působí
alespoň čtyři subjekty, které by měly být schopny v zakázce specifikované
plnění zajistit s využitím vlastní infrastruktury. Pokud některý subjekt
není schopen veškerou škálu těchto činností zajistit vlastními zdroji, má
možnost využívat velkoobchodní nabídky jiných subjektů k poskytování svých
maloobchodních služeb. Na trhu je k dispozici dostatečně široká
velkoobchodní nabídka, na základě které lze, dle názoru Úřadu, kterýkoli
z chybějících segmentů v nabídce konkrétního podnikatele doplnit. Co
se týká konkrétní otázky spojení poskytování služeb elektronických komunikací v pevné a mobilní síti, pak lze konstatovat, že se
jedná o situaci obvyklou, jak vyplývá i
z množství subjektů působících na daném trhu, a jak je uvedeno výše, lze
její části zajistit prostřednictvím subdodávek. Úřad je tak přesvědčen, že z tohoto
pohledu pak spojení těchto dvou druhů služeb, zejména v kontextu šíře celé
zakázky, žádným způsobem z běžné nabídky na trhu nevybočuje.
53.
K požadavkům zadavatele na předmět veřejné
zakázky a stanoveným technickým podmínkám Úřad uvádí, že vymezení předmětu
veřejné zakázky závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný
schopen nejlépe definovat svoje potřeby a žádná jiná osoba (včetně dodavatelů)
není oprávněna předmět veřejné zakázky posuzovat či se snažit o jeho změnu,
neboť za jeho správné a úplné vymezení nese odpovědnost pouze zadavatel.
54.
Zadavatel v rámci veřejné zakázky požadoval
komplexní řešení, které zahrnuje jak služby v oblasti pevných tak
v oblasti mobilních datových služeb jako celek, protože přenos dat
v pevné síti je z uživatelského pohledu úplně stejnou službou jako
v síti mobilní. Zadavatel požaduje propojení mobilní a pevné části od
jediného dodavatele, aby dosáhl jednoznačné smluvní odpovědnosti za funkčnost,
jakož i za všechny provozní a bezpečnostní parametry.
55.
Pokud by Úřad odhlédl od skutečnosti, že by
tento postup bezpochyby provázelo nesčetně problémů, a to jak v oblasti
technické, ekonomické i právní, nelze na zadavateli, který se zabývá vodohospodářskou činností a
není tedy dokonale seznámen s problematikou telekomunikací, neboť je pouze
„uživatelem“ těchto služeb, požadovat, aby v rámci zadávací dokumentace
připouštěl technické řešení, které sám z vlastních zkušeností nezná.
K tomu Úřad dále podotýká, že ani navrhovatel neuvedl žádný konkrétní
případ, kde by jím uvedené řešení fungovalo v praxi.
56.
K možnosti rozdělení veřejné zakázky Úřad
uvádí, že ustanovení § 98 zákona upravuje pouze možnost rozdělit veřejnou
zakázku na části, nejedná se tedy o povinnost zadavatele, proto nelze na
zadavateli požadovat, aby této možnosti využil, pokud se domnívá, že by mu
nepřinesla žádné výhody, ba právě naopak. Skutečnost, že zadavatel před
zahájením zadávacího řízení pro sebe analyzoval výhody a nevýhody obou řešení,
vyplývá z rozhodnutí zadavatele o námitkách i z vyjádření zadavatele
k návrhu.
57.
K rozsudku Krajského soudu v Brně č.
j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2.3.2010 a rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j.
2 Afs 59/2010-183 ze dne 18.1.2011 týkající se veřejné zakázky „Roztoky, injekční stříkačky,
drenáže, desinfekce“, která byla vyhlášena Nemocnicí České Budějovice, a.s. ,
Úřad uvádí, že v daném případě bylo předmětem veřejné zakázky zajištění
dodávek různých samostatných skupin zdravotnických výrobků, zatímco
v případě šetřené veřejné zakázky se jedná o dodání vzájemně provázaných telekomunikačních
služeb, tedy o kvalitativně jiné plnění. Závěry obsažené ve výše uvedených
rozsudcích tak nelze podle Úřadu na šetřený případ vztáhnout.
58.
S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že
zadavatel při zadávání veřejné zakázky neporušil zákaz diskriminace stanovený v
§ 6 zákona, když veřejnou zakázku nerozdělil
na
části a rovněž nestanovil technické podmínky v rozporu s § 45 odst. 3
zákona tak, aby určitým
dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky
hospodářské soutěže.
Preference optických
nebo metalických kabelů před přípojkami zřízenými rádiovou cestou
59.
Navrhovatel v návrhu namítá, že
telekomunikační služby požadované zadavatelem jsou kvalitativně i parametrově
shodné bez ohledu na to, zda je přenosové médium optické, metalické nebo
radiové. Rozlišování podle typu přenosového média nemá dle jeho názoru žádné
opodstatnění a je diskriminační.
60.
Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne
5.9.2011 uvádí následující: „Zadavatel je organizací, jež spravuje
rozsáhlý vodohospodářský celek na významné části České republiky.
V uplynulých 10 letech způsobily povodně v oblastech, jež jsou ve
správě zadavatele, obrovské mnohamiliardové škody, včetně ztrát na lidských
životech. Vysoké nároky zadavatele na kvalitu a dostupnost (pohotovost)
datových přenosů jsou motivovány právě úsilím o předcházení škodám nebo o
minimalizaci škod, snahou o spolehlivý přenos dat a informací meteorologických,
hydrologických a provozních jevech na jím spravovaném území, protože eventuální
další povodně nelze do budoucna vyloučit. Klíčové procesy zadavatele jsou
životně závislé na rychlých a spolehlivých přenosech dat. Z toho důvodu je
koncepce přenosu dat u zadavatele založena na redundantním zálohování a na
přísné volbě technologií pro konkrétní trasy.“
61.
Zadavatel v odpovědích na dodatečné dotazy
ze dne 9.8.2011 uvádí následující: „Povodí Vltavy jakožto vodohospodářská
organizace je součástí krizového štábu a odpovídá za řízení a regulaci stavu vodních toků i
za zhoršení meteorologických podmínek, čímž se podílí na zajištění procesů
souvisejících se zajištěním obyvatel v okolí vodního toku. Datové linky
vyžadují maximální dostupnost především v krizových situacích při
kulminaci vodních toků, které nastávají zejména při extrémním počasí, které
může být doprovázené silným vichrem, bouřkami, krupobitím apod. S ohledem
na tuto skutečnost požadujeme datové připojení realizovat v zemi optickým
nebo metalickým kabelem jak pro úroveň I.,
tak pro úroveň II., aby byl minimalizován vliv
povětrnostní situace, zejména účinků atmosférické elektřiny, na použitou
technologii.“
62.
K posouzení rozdílů v kvalitě a způsobu
zajištění zadavatelem požadovaných služeb v závislosti na konkrétních
technologiích přípojných vedení, již má Úřad z předchozí rozhodovací praxe
vypracován znalecký posudek, se kterým v rámci správního řízení všechny účastníky řízení seznámil.
Ve
znaleckém posudku uvedl znalec Ing. Jiří Kapoun následující:
V době zadání šetřené veřejné
zakázky existovaly a stále ještě existují rozdíly v kvalitě a způsobu zajištění zadavatelem
požadovaných služeb v závislosti na konkrétních technologiích
přípojných vedení.
Telefonní
služby:
není rozdíl ve způsobu přípojných
technologií
je rozdíl v kvalitě, spolehlivosti
a odolnosti proti vnějším vlivům v tomto pořadí
sestupně: optický kabel, metalický
kabel, rádiová cesta
Přístup
k síti internet:
není zásadní rozdíl ve způsobu přípojných
technologií z hlediska aktuálních požadavků na kapacitu linky,
je však rozdíl v plánovaných
kapacitách, pro které může být metalický kabel a radiová cesta omezující,
je rozdíl v kvalitě, spolehlivosti
a odolnosti proti vnějším vlivům v tomto pořadí sestupně: optický kabel, metalický
kabel, radiová cesta.
63.
Znalecký posudek tak potvrzuje, že mezi
jednotlivými typy přípojných vedení existují rozdíly v kvalitě,
spolehlivosti a odolnosti vůči vnějším vlivům. Rozlišení mezi typy
přenosového média je tak třeba považovat za důvodné. Ze znaleckého posudku
vyplývá, že preference zadavatele odpovídají technické povaze a kvalitě
jednotlivých typů přípojných vedení. S ohledem na vyjádření znalce Úřad
dále konstatuje, že stanovený postup zadavatele nemohl určitým dodavatelům
zaručit konkurenční výhodu nebo vytvořit neodůvodněné překážky hospodářské
soutěže, neboť nabídnout a realizovat přípojky prostřednictvím optických
nebo metalických kabelů v zemi mohli i ostatní dodavatelé, a to
prostřednictvím dodavatele Telefónica Czech republic a.s., který má povinnost
poskytnout svoje přípojky alternativním operátorům na základě zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů.
64.
K námitce navrhovatele, že zadavatel
vyloučil v části plnění veřejné zakázky možnost použít bezdrátové
přípojky, Úřad uvádí, že zadavatel není povinen a ze zákona také nevyplývá, že by měl stanovovat, resp.
přizpůsobovat předmět veřejné zakázky nikoliv svým potřebám, ale nárokům nebo možnostem jednotlivých
dodavatelů.
65.
Úřad uvádí, že zadavatel má právo vymezit
technické parametry tak, aby odpovídaly jeho požadavkům a potřebám, pokud svůj
postup řádně odůvodní. V situaci, kdy způsob přenosu signálu může ovlivnit
kvalitu poskytovaných služeb, lze považovat postup zadavatele za odůvodněný, neboť za situace,
kdy v této šetřené zakázce může způsob přenosu signálu ovlivnit kvalitu
služeb, nelze zadavateli toto oprávnění upřít. Úřad tedy i proto požadavek na vypracování dalšího znaleckého posudku
týkajícího se rozdílu mezi rádiovým připojením a pevným připojením metalickými či
optickými kabely považuje za nadbytečný, neboť by se zabýval odpovědí na otázku,
jejíž zodpovězení je plně v kompetenci zadavatele.
66.
K ustanovení § 45 odst. 3 zákona Úřad
uvádí, že při formulaci technických podmínek je zadavatel povinen dodržovat
obecné zásady zadávání veřejných zakázek, a to zejména zásadu zákazu
diskriminace. Zadavatel je povinen dbát obecného zákazu formulace technických
podmínek odkazem na označení, která jsou příznačná pro určitého dodavatele.
Zadavatel je oprávněn formulovat technické podmínky v souladu
s technickými normami a jinými normativními dokumenty nebo nově odkazem na
požadavky na výkon či
funkci, případně kombinaci obou těchto možností. Úřad konstatuje, že nebylo
zjištěno v požadavcích zadavatele žádné označení týkající se konkrétního
dodavatele.
67.
Rovněž je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že
zadavatel svou preferenci stanovil jako závaznou podmínku účasti pouze pro úroveň
I. a II., pro úroveň III. připustil i použití bezdrátových systémů, přičemž
dostatečným způsobem vysvětlil technické důvody pro takovýto postup.
68.
S ohledem na výše uvedené Úřad
konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky neporušil zákaz
diskriminace stanovený v § 6 zákona, když požadoval datové
připojení pro úroveň I. a úroveň II. realizovat
v zemi optickým nebo metalickým kabelem, a nestanovil technické podmínky v rozporu
s § 45 odst. 3 zákona tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly
konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.
69.
Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny důvody pro
uložení nápravného opatření, rozhodl Úřad o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno
ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto
rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55
Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává
s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu
orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk
úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1.
Povodí Vltavy,
státní podnik, Holečkova 8, 150 24, Praha 5
2.
Tomáš Pfeffer,
člen sdružení INDOC, Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na
obálce datové zprávy
|
