Rozhodnutí UOHS 9790


Číslo jednací ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr
Instance I.
Věc
Poskytování služeb elektronických telekomunikací
Účastníci Povodí Vltavy, státní podnik
obchodní společnost GTS Czech s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 28.06.2012
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-9789.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-9790.html
Rozhodnutí
                
Č. j.: ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr V Brně dne:  29. února 2012 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb.,  o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15.9. 2011 na základě návrhu z téhož dne, jehož účastníky jsou: ·  zadavatel – Povodí Vltavy, státní podnik, IČ 70889953, se sídlem Holečkova 8, 150 24 Praha 5, zast. RNDr. Petrem Kubalou, generálním ředitelem, ·  navrhovatel – obchodní společnost GTS Czech s.r.o., IČ 28492170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, za niž jedná Ing. Petr Možiš, jednatel, ve správním řízení  zast. na základě plné moci ze dne 1.4.2011 Tomášem Pfefferem, členem sdružení INDOC,  IČ 87705508, místem podnikání Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 , ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v nadlimitní veřejné zakázce  „Poskytování služeb elektronických telekomunikací“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7.7.2011 pod ev.č. 60061910  a ve věstníku Evropské unie dne 8.7.2011 pod ev.č. 2011/S 129-214364, rozhodl takto: Návrh navrhovatele – společnosti GTS Czech s.r.o., IČ 28492170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3 – ze dne 15.9.2011 se podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona. ODŮVODNĚNÍ 1.  Zadavatel – Povodí Vltavy, státní podnik, IČ 70889953, se sídlem Holečkova 8, 150 24 Praha 5, zast. RNDr. Petrem Kubalou, generálním ředitelem (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil v informačním systému o veřejných zakázkách dne 7.7.2011 pod ev.č. 60061910  a ve věstníku Evropské unie dne 8.7.2011 pod ev.č. 2011/S 129-214364 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Poskytování služeb elektronických komunikací“ (dále jen „veřejná zakázka“). 2.  Podle čl. 4.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky poskytování služeb elektronických komunikací pro Povodí Vltavy, státní podnik, přičemž předmět veřejné zakázky je členěn následovně: a) Datové služby – Fixní datová síť, b) Připojení do sítě internet, c) Hostingové služby a služby pro ukládání dat, d) Služby mobilních datových komunikací – Mobilní datová síť. 3.  Podle bodu 12.1 zadávací dokumentace je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky nejnižší nabídková cena a podle bodu 12.2 zadávací dokumentace je při hodnocení nabídkové ceny rozhodná její výše bez DPH, která je uvedena v návrhu smlouvy jako nabídková cena celkem za poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou předmětem veřejné zakázky, po dobu 24 měsíců. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky  je stanovena ve výši 19 500 000,- Kč. 4.  Z protokolu o otevírání obálek ze dne 24.8.2011 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě   pro podání nabídek, tj. do 24.8.2011, 2 nabídky, a to nabídku společnosti Telefónica Czech Republic, a.s., IČ 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 (dále jen „Telefónica Czech Republic, a.s.“) a společnosti Tlapnet s.r.o., IČ 27174824, se sídlem Jeníkovská 1698, 286 01 Čáslav (dále jen „Tlapnet s.r.o.“) Vzhledem k tomu, že nabídka společnosti Tlapnet s.r.o. nevyhověla kontrole úplnosti dle § 71 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadavatel tuto nabídku dne 30.8.2011 vyloučil ze zadávacího řízení. 5.  Obchodní společnost GTS Czech s.r.o., IČ 28492170, se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, za niž jedná Ing. Petr Možiš, jednatel, ve správním řízení zastoupená  na základě plné moci ze dne 1.4.2011 Tomášem Pfefferem, členem sdružení INDOC,  IČ 87705506, místem podnikání Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6  (dále jen „navrhovatel“) podala dne 26.8.2011 námitky proti podmínkám zadání, ve kterých navrhovatel zadavateli navrhl zadávací řízení zrušit a vyhlásit zadávací řízení nové, jehož podmínky umožní účast navrhovatele a dalších dodavatelů způsobilých ucházet se podáním nabídky o plnění příslušných částí veřejné zakázky, neboť navrhovatel zadávací dokumentaci považuje  za diskriminační a stanovenou v rozporu se zákonem. Z předložené dokumentace vyplývá,  že námitky byly zadavateli doručeny dne 26.8.2011. Rozhodnutí o námitkách ze dne 5.9.2011, kterým zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl, obdržel navrhovatel  dne 6.9.2011. 6.  Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách  ze dne 5.9.2011 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 15.9.2011 návrh  na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). 7.  Dnem 15.9.2011, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh rovněž  dne  15.9.2011. Obsah návrhu 8.  Ve svém návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel vyžaduje plnění v oblasti pevných  i mobilních telekomunikačních sítí společně (tzv. konvergenční nebo kombinované služby),  a to prostřednictvím jednoho smluvního vztahu s jedním vybraným uchazečem. Navrhovatel sděluje, že disponuje telekomunikační infrastrukturou pouze pro pevné sítě a je přesvědčen, že zadavatel mu tak fakticky znemožnil ucházet se o veřejnou zakázku. 9.  Navrhovatel namítá, že zadavatel se ve svém rozhodnutí ze dne 5.9.2011 s námitkami navrhovatele nevypořádal dostatečně a je nadále toho názoru, že zadavatel spojil plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí, čímž došlo k podstatnému omezení počtu možných zájemců o veřejnou zakázku. Předmět plnění veřejné zakázky je vymezen nedělitelným způsobem tak, že zahrnuje souběžné plnění telekomunikačních služeb v mobilních i pevných sítích. Zadavatel přímo po vybraném uchazeči požaduje kromě služeb ve fixní síti i poskytnutí karet SIM a modemů pro mobilní datové sítě. Navrhovatel k tomu sděluje, že zadavatel tímto způsobem provázal datové telekomunikační služby v pevné  i mobilní síti a tyto služby tak bude schopen poskytnout pouze dodavatel, který disponuje pevnou a mobilní sítí současně. 10.  Navrhovatel se domnívá, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách snaží vyvolat dojem,   že odděleným zadáním fixní a mobilní části zakázky dojde k zásadnímu ohrožení jeho schopnosti čelit hrozbám povodní. Navrhovatel zdůrazňuje, že toto vyjádření zadavatele nedává smysl, neboť navrhovatel po zadavateli nežádal, aby snižoval vysoké nároky  na kvalitu nebo parametry dostupnosti jednotlivých telekomunikačních služeb.  Navrhovatel dále k vyjádření zadavatele v námitkách, že „zadavatel rozhodně nemá v úmyslu nakupovat služby datových přenosů nějak po částech, protože by nedosáhl jednotné odpovědnosti, nemohl by sjednat SLA s žádným konkrétním dodavatelem jako celek a nemohl by zřídit VPN zahrnující všechny potřebné trasy a technologii“, uvádí, že tato citace je v rozporu se skutečným stavem, jenž je popsán v zadávací dokumentaci, neboť mobilní telekomunikační služby požadované zadavatelem nemají žádnou bezprostřední vazbu na zbývající fixní telekomunikační služby a nejsou s nimi provázány v ucelený funkční celek. Navrhovatel dodává, že mobilní přípojky fungují zcela autonomně a s fixní sítí nemají žádné společné funkce a do fixní sítě zadavatele jsou připojeny přes jeden samostatný přístupový bod, resp. doménu zakončenou logickým datovým kanálem v síti LAN zadavatele. 11.  Navrhovatel k vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že „Stěžovatel se mýlí, když tvrdí, že veřejnou zakázku mohou plnit právě 3 dodavatelé, a sice Telefónica, T-Mobile   a Vodafone“, sděluje, že pokud platí, že zadavatel požadoval souběžné plnění v rychlé síti GSM a zároveň v datové síti NMT, tak se skutečně zmýlil, neboť na relevantním trhu České republiky existuje pouze jediný dodavatel, který je schopen plnit takto vymezený předmět plnění, a to společnost Telefónica Czech republic a.s. Navrhovatel k tomu dodává, že by vždy měl existovat okruh alespoň tří dodavatelů, kteří se o veřejnou zakázku mohou napřímo ucházet. 12.  Navrhovatel se domnívá, že výklad zadavatele, kdy tvrdí, že obecně mohl podat nabídku kterýkoliv dodavatel, který má potřebné oprávnění k podnikání, je zcela lichý, neboť samotná dispozice s potřebným oprávněním k podnikání je podmínkou nutnou, nikoliv však dostačující k úspěšné účasti dodavatele v jakékoliv veřejné zakázce. K poznámce zadavatele, že dodavatel měl možnost podat nabídku s jiným operátorem nebo použít subdodavatelský obchodní model, navrhovatel sděluje, že žádný ze tří dodavatelů, kteří disponují infrastrukturou mobilní sítě, o takovou formu spolupráce nejeví zájem, i když je navrhovatel v posledních letech o toto žádal a dodává, že nakonec tuto možnost v obecné rovině i pro budoucí případy zcela vyloučili. Navrhovatel uvádí, že není možné podat nabídku ani s využitím subdodávky od jiného dodavatele, neboť operátoři pevných sítí dnes běžně nabízejí jiným (i konkurenčním) operátorům přístup ke svým sítím a službám  na velkoobchodním principu a ti je zahrnují do nabídek koncovým zákazníkům. 13.  Navrhovatel k tomu dodává, že operátor s významnou tržní silou Telefónica Czech Rebublic, a.s. má dokonce od regulátora trhu v tomto smyslu uloženou povinnost a tento princip umožňuje telekomunikačnímu trhu pevných sítí existenci více firem a ty díky větší konkurenci nabízejí služby výhodnější pro koncové zákazníky. Navrhovatel podotýká,  že  na druhé straně velkoobchodní trh mobilních služeb v České republice neexistuje  a mobilní operátoři se jeho vzniku přirozeně brání, i když je tento koncept virtuálního mobilního operátora obvyklý. Navrhovatel se domnívá, že jelikož nejsou mobilní operátoři nuceni umožnit velkoobchodní přístup ke službám operátorů pevných sítí ani dalším poskytovatelům, znemožňují jim spravedlivě soutěžit o zákazníky, což pak způsobuje vysoké ceny mobilních služeb. 14.  Na závěr této části návrhu navrhovatel poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně   č. j. 62Af7/2010-135 ze dne 2.3.2010, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu  č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18.1.2011 a dodává, že tento rozsudek se týká meritorně obdobné věci, kdy zadavatel sloučil do jedné veřejné zakázky dodávky léčivých prostředků   a dalšího zdravotnického materiálu. Z rozsudku dále navrhovatel cituje následující: „Pokud by povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla, a zároveň rozdělení nebránil ani  § 13 odst. 3 zákona, bylo by podle názoru soudu namístě, aby zadavatel institutu rozdělení veřejné zakázky na části využil, a to bez ohledu na to, že zákon jeho využití výslovně neukládá. V opačném případě by totiž omezil hospodářskou soutěž mezi dodavateli a porušil tak § 6 zákona. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud  je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu. Pokud se však předmět zakázky skládá z vícero druhů různých výrobků, které lze poptávat i samostatně a u nichž je pravděpodobné (aniž by bylo třeba činit podrobnou analýzu), že by v případě samotného zadávání bylo podáno více nabídek, je namístě takovou zakázku rozdělit na části a umožnit podání nabídek i na tyto části. Případná vyšší administrativní a logistická náročnost, která by s rozdělením na části mohla být spojena,   by neměla být důvodem, který by ospravedlňoval případné omezení konkurence. “ 15.  Navrhovatel opakuje, že zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách s námitkami navrhovatele nevypořádal dostatečně a je nadále toho názoru, že zadavatel omezil možnost plnit část veřejné zakázky prostřednictvím rádiových telekomunikačních spojů, neboť zadavatel svým požadavkem, aby byly primární i záložní přípojky realizovány výhradně kabelovou trasou, zcela zabránil navrhovateli v možnosti podat nabídku. V dotčených lokalitách by byl navrhovatel schopen realizovat alespoň primární přípojky optickým nebo metalickým vedením, nicméně některé záložní přípojky musí být z technických důvodů realizovány bezdrátovým spojením, případně je prostě optickým nebo metalickým vedením realizovat nelze, a to ani s využitím infrastruktury operátora s významnou tržní silou. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel omezil v části plnění veřejné zakázky možnost použít bezdrátové přípojky absolutně a nedal navrhovateli šanci se do zakázky přihlásit tím, že by zohlednil své preference jednotlivých druhů připojení např. vhodným kritériem hodnocení nabídek. 16.  Navrhovatel závěrem v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. S289/2008,  kdy bylo konstatováno, že „z obsahu zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel vymezením předmětného hodnotícího kritéria připouští i jiná technická řešení. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že jiná technická řešení budou hodnocena nižším počtem bodů, přičemž zadavatel vysvětlil technické důvody pro takovýto postup.“ 17.  Navrhovatel závěrem dodává, že každá z uvedených technologií má své výhody i nevýhody  a je přesvědčen, že není rozhodující, zda lze veřejnou zakázku realizovat „za každou cenu“, nýbrž zda se tak může stát férovým způsobem, kdy není žádný dodavatel zbytečně nebo nepřiměřeně omezen. Vyjádření zadavatele k návrhu 18.  Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem č.j. 50239/2011-400 ze dne 21.9.2011, který Úřad obdržel  dne 22.9.2011. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že vymezil předmět veřejné zakázky diskriminačně či tak, že zadavatelem vymezené technické podmínky zaručují určitým dodavatelům konkurenční výhodu. Zadavatel si není vědom porušení zákona  a nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že se nemohl ucházet o získání předmětné veřejné zakázky, a to z důvodu, že nemohl předložit nabídku na její plnění. Zadavatel sděluje, že na zadání veřejné zakázky vyhlásil otevřené zadávací řízení, které je svou povahou otevřené neomezenému počtu dodavatelů, kteří v něm mohou podat nabídku. Zadavatel tak nesouhlasí názorem navrhovatele, že vymezením předmětu veřejné zakázky omezil počet možných zájemců o veřejnou zakázku. 19.  K tvrzení navrhovatele, že zadavatel spojil plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí, čímž došlo k podstatnému omezení možných zájemců o veřejnou zakázku, zadavatel sděluje, že již v rozhodnutí o námitkách vysvětlil, že nabídku mohl podat kterýkoli dodavatel, který má potřebné oprávnění k podnikání, tedy i navrhovatel. Pokud kterýkoli dodavatel nemohl poskytnout zadávané plnění sám, měl možnost podat společnou nabídku s jiným operátorem, nebo použít subdodavatelský obchodní model. 20.  Zadavatel především zdůrazňuje, že nespojil žádné části plnění a už vůbec tak neučinil účelově. Zadavatel uspořádal zadávací řízení na datové služby jako celek, protože přenos dat v pevné síti je z uživatelského pohledu úplně stejnou službou jako v síti mobilní; zadavatel tuto službu pouze nakupuje a spotřebovává, protože jinak se zabývá vodohospodářskou činností. Zadavatel dodává, že zohlednil svoje požadavky na spolehlivost datových přenosů v těch kterých trasách a také dosažitelnost spojů v pevných sítích, případně nutnost použít komunikaci mobilní. Zadavatel uvádí, že souběžně uspořádal zadávací řízení na mobilní hlasové služby, kdy toto plnění není substitutem datových služeb, a zadavatel na ně klade jiné (nižší) nároky. Hlasové služby poptává v síti GSM a nevyžaduje zálohování mimo tuto síť, neboť jde o zcela běžné služby komoditního charakteru. Zadavatel se domnívá, že toto plnění mohou poskytnout jiní dodavatelé, především všichni mobilní operátoři. Zadavatel dodává, že právě věcný rozdíl v předmětu plnění a jeho použitelnosti, stejně jako rozdílný okruh potenciálních dodavatelů, vedly zadavatele k uspořádání dvou veřejných zakázek – jedné datové a jedné hlasové. Zadavatel k tomu sděluje, že takto poptávají telekomunikační služby zcela běžně i jiní zadavatelé. Zadavatel další dělení datové veřejné zakázky na dílčí celky nepovažuje za povinné, ani za užitečné. Propojení mobilní a pevné části zadavatel požaduje  od jediného dodavatele, aby dosáhl jednoznačné smluvní odpovědnosti za funkčnost. Zadavatel dodává, že nemíní v budoucnu řešit eventuelní spor mezi dvěma telekomunikačními operátory v případě, že propojení by nefungovalo a žádný z operátorů  by neuznal poruchu na své straně, neboť k tomu nemá odbornou kapacitu a není ani povinen ji mít. 21.  Zadavatel uvádí, že není důvod, proč by smluvní stranou, která všechny datové služby poskytne a ponese za ně smluvní odpovědnost, nemohl být právě navrhovatel. Zadavatel  se domnívá, že pokud by navrhovatel vyvinul patřičnou obchodní aktivitu, mohl obstarat subdodávku, nebo se sám stát subdodavatelem či využít možnosti podání společné nabídky. 22.  Zadavatel dodává, že je-li plnění v mobilní datové části bez specifických a náročných požadavků, jak uvádí navrhovatel, a jsou-li přípojky spojeny s fixní sítí zadavatele přes jeden samostatný přístupový bod, o to jednodušší by dle názoru zadavatele pro navrhovatele bylo, aby si tuto část obstaral prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel dále sděluje,  že navrhovatel tvrdí, že žádný ze tří dodavatelů, kteří disponují infrastrukturou mobilní sítě, nejeví zájem o spolupráci na bázi subdodávek nebo společných nabídek. K tomu zadavatel namítá, že existují čtyři dodavatelé, protože společnost MobilKom, a.s., IČ 48171000,  se sídlem Křižíkova 237/36a, 186 00 Praha 8, disponuje vyhovující sítí NMT/CDMA. Navrhovatel tvrdí, že oslovil dva z nich a nesděluje, proč neoslovil další dva. Zadavatel k tomu argumentuje, že dodavatelé, které navrhovatel údajně oslovoval, v této veřejné zakázce vůbec nepodali nabídku a nejsou ani subdodavateli. Zadavatel z toho vyvozuje,  že navrhovatel s nimi o této veřejné zakázce nejednal, neboť je nepravděpodobné, že by se mobilní operátor vzdal možnosti získat subdodávku v této veřejné zakázce. Zadavatel dále podotýká, že pokud navrhovatel nedokázal nabídnout dobré podmínky jinému operátorovi, zůstává otázkou, zda by je dokázal nabídnout zadavateli. Zadavatel je přesvědčen, že jedinou aktivitou navrhovatele v této veřejné zakázce je snaha dosáhnout změny předmětu plnění tak, aby odpovídal právě jeho produktům a technickým možnostem. 23.  Zadavatel sděluje, že nastavení podmínek zadávacího řízení uvedeným dodavatelům žádnou konkurenční výhodu nezaručilo a dodává, že by naopak uvítal, kdyby byl navrhovatel obchodně aktivní a sestavil subdodavatelskou nebo konsorciální strukturu a nabídku  by v zadávacím řízení podal. 24.  Zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. S54/2009 a č. j. R162/2010 týkající  se veřejné zakázky, v níž zadavatel zadával společně služby v pevných i mobilních sítích   a Úřad v tomto případě neshledal porušení zákona zadavatelem. Zadavatel dále poukazuje  na konstatování navrhovatele na str. 5 návrhu, že operátor Telefónica Czech Republic a.s. může realizovat předmět veřejné zakázky sám a všichni ostatní operátoři se k možnosti podat nabídku dostanou s využitím některé formy subdodavatelství. Zadavatel k tomu připomíná, že možnost subdodavatelství v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce nijak neomezil. 25.  Zadavatel žádá Úřad, aby případně v rozhodnutí jasně uvedl, zda eventuální jiný postup, tedy pokud by zadavatel zadal samostatně datové služby mobilní a samostatně datové služby v pevné síti, by byl či nebyl porušením § 13 odst. 3 zákona. Zadavatel je dále přesvědčen,  že pokud by Úřad uznal argumentaci navrhovatele, bylo by nutné taktéž vyřešit otázku, zda alespoň mobilní datové služby smí zadavatel zadávat jako celek, když požaduje služby jak v síti NMT (CDMA), tak v síti GSM, nebo zda i samotné mobilní datové služby je nutno dále „drobit“ do tolika veřejných zakázek až celé plnění každé veřejné zakázky může poskytnout jediný dodavatel bez subdodávek. Zadavatel dodává, že pokud by Úřad měl za to,  že zadavatel už tím, že poptal společně datové služby v pevných i mobilních sítích, porušil zákon, žádá, aby Úřad v rozhodnutí jasně uvedl, zda všichni zadavatelé, kteří tak učinili v minulosti, porušili zákon. 26.  Zadavatel dále odkazuje na článek 37 pravomocného rozhodnutí Úřadu č. j. R162/2010/VZ-2882/2011/310/EKu, kde je uvedeno: „Úřad vzal při rozhodování v úvahu vyjádření zadavatele, který v něm vysvětlil, proč se rozhodl při hodnocení nabídek zohlednit způsob technického řešení. Zadavatel poukázal na nevýhody přípojek zřízených radiovou cestou, mezi něž zařadil např. elektromagnetické rušení, meteorologické jevy, stavební činnost, změny v okolní vegetaci, zásah do budovy při umísťování antény a v neposlední řadě také riziko snadného odposlechu, úmyslného narušení datového spoje či jiného narušení provozu v oblasti EMC terorismu. Přestože některé z uvedených nevýhod zcela jistě mohou být předmětem diskuze, je zřejmé, že preference jednoho typu technického řešení nebyla odrazem pouhé zadavatelovy libovůle.“ 27.  Dále zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na bod 37 rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R131/2008/VZ-15891/2010/310/JHr: „K porušení zákazu diskriminace z důvodu upřednostnění optických nebo metalických kabelů před přípojkami zřízenými rádiovou cestou Úřad uvedl, že vzhledem k tomu, že zadavatel je součástí krizového řízení ČR,  je nezbytné, aby nabízené řešení odpovídalo co nejvyšší kvalitě, neboť v případě méně kvalitního řešení by mohlo dojít k jeho selhání a ke škodám nejen majetkovým. Úřad dále uvedl, že zadavatel vycházel z výše uvedené analýzy zpracované pro zadavatele elektrotechnickou fakultou ČVUT v Praze, z níž vyplývá, že pro realizaci přístupové datové širokopásmové sítě je prioritní spolehlivost, kvalita provozu a jeho bezpečnost a jako optimální varianta se tedy jeví použití optických nebo metalických kabelů. Na základě těchto skutečností Úřad neshledal tuto námitku jako důvodnou…“. K tomu zadavatel dodává,  že k preferenci optických a metalických vedení ho vedou zcela totožné důvody jako tomu bylo v případě Českého hydrometeorologického ústavu a namítá, že jistá část datových přenosů se dokonce přímo dotýká dat z tohoto ústavu. Zadavatel je tak přesvědčen, že je oprávněn z uvedených objektivních příčin vysokou spolehlivost a kvalitu požadovat a je rovněž přesvědčen, že není povinen připustit kvalitu nižší, byť by byla vyvážena nižší cenou. Pokud by existovaly pochybnosti, zda přenosová technologie na trasách má z hlediska koncového uživatele podstatný vliv na kvalitu a spolehlivost, navrhuje zadavatel, aby Úřad k této otázce opatřil znalecký posudek. 28.  Zadavatel závěrem navrhuje, aby Úřad předmětné správní řízení zastavil. Řízení před správním orgánem Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou: ·  zadavatel, ·  navrhovatel. 29.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S427/2044/VZ-15458/2011/MKr ze dne 5.10.2011. Současně usnesením č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-15459/2011/MKr ze dne 5.10.2011 Úřad účastníkům stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení, resp. vyjádřit  se k podkladům rozhodnutí. 30.  Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-15460/2011/540/MKr ze dne 5.10.2011 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž měl být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. 31.  Dne 26.10.2011 obdržel Úřad dopis zadavatele ze dne 25.10.2011, v jehož příloze předkládá kopii znaleckého posudku č. 34-1/2011 o technologii přípojných vedení ze dne 29.3.2011, zpracovaný znalcem Ing. Jiřím Kapounem, který zadavatel získal od Českého hydrometeorologického ústavu. 32.  Dne 9.11.2011 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, ve kterém sděluje, že pokud zadavatel požaduje plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí společně,  a to prostřednictvím jednoho smluvního vztahu s jedním vybraným uchazečem, znemožnil tímto způsobem podání nabídky nejen navrhovateli, ale i dalším uchazečům, kteří by se jinak mohli zadávacího řízení účastnit, pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky rozdělil  a pevné a mobilní telekomunikační služby poptával zvlášť. 33.  Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-17940/2011/540/MKr ze dne 6.12.2011 seznámil  účastníky řízení s novými skutečnostmi ve správním řízení. V příloze tohoto dopisu zaslal účastníkům řízení znalecký posudek ze dne 29.3.2011. K zajištění účelu správního řízení Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-19555/2011/540/MKr z téhož dne prodloužil účastníkům řízení lhůtu stanovenou usnesením č. j.ÚOHS-S437/2011/VZ-15459/2011/MKr  ze dne 5.10.2011, ve které jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a lhůtu,  ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 34.  Dne 16.12.2011 Úřad na základě písemné žádosti umožnil zástupci navrhovatele nahlédnout do správního spisu. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu. 35.  Dne 24.1.2012 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku  ze dne 29.3.2011. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že předmětný znalecký posudek  se netýká veřejné zakázky, která je předmětem správního řízení, neboť byl zpracován  pro zadávací řízení „Služby elektronických komunikací, část A – hlasové a datové služby prostřednictvím stacionárních sítí elektronických komunikací“, vyhlášené Českým hydrometeorologickým úřadem v roce 2007. Navrhovatel dodává, že posudek se týká přístupových technologií ve vztahu k hodnotícím kritériím a v zadávacím řízení, které je předmětem tohoto správního řízení zadavatel zakázal realizaci přístupových technologií absolutně, a to podmínkou v zadávací dokumentaci. Navrhovatel dodává, že závěr znalce týkající se rozdílů v kvalitě přístupových technologií u internetu (odpovídá datovým linkám, jež jsou předmětem veřejné zakázky Povodí Vltavy) je takový, že metalický kabel a rádiová cesta nemusí dosahovat požadovaných kapacit a závěr posudku tedy není dle navrhovatele ve vztahu ke správnímu řízení relevantní. 36.  Navrhovatel je přesvědčen, že znalecký posudek není způsobilý jako důkaz ve správním řízení nebo jako podklad pro vydání rozhodnutí ve věci v šetřeném případě a trvá na tom, že zadavatel se dopustil porušení zákona, když nepřipustil realizaci části telekomunikačních přípojek prostřednictvím rádiových spojů. Závěry Úřadu 37.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že v postupu zadavatele neshledal porušení, které by mělo nebo mohlo mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a proto podaný návrh zamítl. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. Relevantní ustanovení zákona 38.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 39.  Podle § 45 odst. 3 zákona nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. 40.  Podle § 98 odst. 1 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. K předmětu veřejné zakázky 41.  Předmětem veřejné zakázky je podle zadávací dokumentace poskytování služeb elektronických komunikací a předmět je pod bodem 4.1 zadávací dokumentace rozdělen  na tyto části: Základní členění předmětu veřejné zakázky: a) Datové služby – Fixní datová síť, b) Připojení do sítě internet, c) Hostingové služby a služby pro ukládání dat, d) Služby mobilních datových komunikací – Mobilní datová síť. 42.  Podrobná technická specifikace předmětu veřejné zakázky je upravena v příloze 1 (Technická specifikace) této zadávací dokumentace. 43.  Zadavatel pod bodem 4.5 stanovil, že veřejná zakázka není ve smyslu § 98 zákona rozdělena na části. Nabídka musí být zpracována a podána na celý požadovaný předmět veřejné zakázky. 44.  Zadavatel si pod bodem 12.1 zadávací dokumentace určil, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena (bez DPH). Způsob hodnocení  pod bodem 12.2 stanovil zadavatel následovně: „při hodnocení nabídkové ceny je rozhodná její výše bez daně z přidané hodnoty, která je uvedena v návrhu smlouvy jako nabídková cena celkem za poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou předmětem veřejné zakázky, po dobu 24 měsíců. Hodnocení nabídek bude provedeno tak, že hodnotící komise stanoví pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny. Nejlépe bude hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou (bez DPH).“ 45.  V příloze 1 nazvané jako „Technická specifikace“ je uvedeno, že ve fixní datové síti budou přenášena klasická data představující komunikaci informačních systémů zadavatele,  a to jak centrálních, tak distribuovaných informačních systémů. Mobilní datová síť bude primárně využitá pro sbírání dat z vodních děl zadavatele a vzdálený přístup zaměstnanců zadavatele. 46.  Zadavatel v příloze dále specifikoval své požadavky na jednotlivé části veřejné zakázky   tak,  že pro část A) Datové služby – Fixní datová síť (kvantitativní požadavky na IP VPN) stanovil následující: „Zadavatel požaduje vybudování a provoz fixní datové sítě, která propojí lokality zadavatele (generální ředitelství, závody, provozní střediska a provozní objekty) s minimálními přenosovými rychlostmi danými v přiložené tabulce.“ 47.  Topologie datové sítě bude sestavena z následujících 3 úrovní: I. Úroveň – primární centrum (Generální ředitelství Praha) a záložní hostingové   centrum poskytovatele služby a připojení v hostingovém centru; II. Úroveň – závody zadavatele (6 lokalit); II. Úroveň – vodní díla a vodohospodářská zařízení zadavatele (45 lokalit). 48.  Rozhraním mezi zadavatelem a operátorem bude ethernetový port koncového zařízení.  Pro centrální lokalitu (Praha) je požadováno připojení do IP VPN s přenosovou kapacitou  6 Mbit/s s možností budoucího navýšení rychlosti beze změny technologie až na 100 Mbit/s. Pro II. úroveň sítě je požadavek možnosti budoucího navýšení bez změny technologie  až  do rychlosti 8 Mbit/s. Přístupové datové linky úrovně I. a II. musí poskytovat symetrické komunikační kanály s garantovanou propustností bez agregace datového provozu.  Pro úroveň I. a II. nelze použít bezdrátových systémů. Přístupové datové linky úrovně III. musí poskytovat komunikační kanály s garantovanou propustností datového provozu. V případě použití bezdrátových systémů požaduje zadavatel garanci licencovaného frekvenčního pásma. 49.  Úřad uvádí, že účelem a smyslem zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení je zajistit splnění zadavatelem stanovených požadavků na předmět veřejné zakázky, při dodržení co možná nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele. Smyslem zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení tudíž není hledání „optimálních“ zadávacích podmínek pro konkrétní dodavatele, resp. okruhy dodavatelů tak, aby tito dodavatelé byli např. „ušetřeni“ aktivního hledání spolupráce s jinými dodavateli, řešení smluvních vztahů v rámci podávání společných dodávek, řešení subdodavatelských vztahů, apod. 50.  K tvrzení navrhovatele, že předmět plnění je schopen plnit pouze jeden dodavatel,   a to Télefonica Czech republic, a.s., Úřad uvádí, že z protokolu o otevírání obálek ze dne 24.8.2011 vyplývá, že nabídku podali dva uchazeči, a to společnost Teléfonica Czech Republic, a.s. a společnost Tlapnet s.r.o. 51.  Úřad dále uvádí, že navrhovatel mohl využít možnosti podat společnou nabídku s některým z mobilních operátorů nebo využít spolupráce s mobilními operátory ve formě subdodávek jako hlavní dodavatel nebo subdodavatel, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách možnost plnění prostřednictvím subdodavatele žádným způsobem neomezil. Pro úplnost Úřad uvádí, že z předchozí rozhodovací praxe má informace o tom, že žádný z uvedených mobilních operátorů nevylučuje možnost spolupráce s poskytovateli pevných služeb elektronických komunikací při přípravě společné nabídky v obdobných veřejných zakázkách. Navrhovatel v návrhu uvádí, že v minulosti oslovoval ke spolupráci na obdobných případech dva dodavatele T-Mobile Czech Rebublic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s., kteří ovšem podání nabídky v posledních letech odmítali, přičemž na závěr ji vyloučili i pro budoucí případy v obecné rovině. Navrhovatel však nedoložil žádný dokument, který by prokazoval, že skutečně žádal tyto dodavatele o spolupráci jak ve formě subdodavatelského plnění nebo jako možnost podání společné nabídky. 52.  K možnosti rozdělení veřejné zakázky Úřad z vlastního šetření zjistil, že v současné době  na trhu elektronických komunikací působí alespoň čtyři subjekty, které by měly být schopny v zakázce specifikované plnění zajistit s využitím vlastní infrastruktury. Pokud některý subjekt není schopen veškerou škálu těchto činností zajistit vlastními zdroji, má možnost využívat velkoobchodní nabídky jiných subjektů k poskytování svých maloobchodních služeb. Na trhu je k dispozici dostatečně široká velkoobchodní nabídka, na základě které lze, dle názoru Úřadu, kterýkoli z chybějících segmentů v nabídce konkrétního podnikatele doplnit. Co se týká konkrétní otázky spojení poskytování služeb elektronických komunikací v pevné   a mobilní síti, pak lze konstatovat, že se jedná o situaci obvyklou, jak vyplývá   i z množství subjektů působících na daném trhu, a jak je uvedeno výše, lze její části zajistit prostřednictvím subdodávek. Úřad je tak přesvědčen, že z tohoto pohledu pak spojení těchto dvou druhů služeb, zejména v kontextu šíře celé zakázky, žádným způsobem z běžné nabídky na trhu nevybočuje. 53.  K požadavkům zadavatele na předmět veřejné zakázky a stanoveným technickým podmínkám Úřad uvádí, že vymezení předmětu veřejné zakázky závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby a žádná jiná osoba (včetně dodavatelů) není oprávněna předmět veřejné zakázky posuzovat či se snažit o jeho změnu, neboť za jeho správné a úplné vymezení nese odpovědnost pouze zadavatel. 54.  Zadavatel v rámci veřejné zakázky požadoval komplexní řešení, které zahrnuje jak služby v oblasti pevných tak v oblasti mobilních datových služeb jako celek, protože přenos dat v pevné síti je z uživatelského pohledu úplně stejnou službou jako v síti mobilní. Zadavatel požaduje propojení mobilní a pevné části od jediného dodavatele, aby dosáhl jednoznačné smluvní odpovědnosti za funkčnost, jakož i za všechny provozní a bezpečnostní parametry. 55.  Pokud by Úřad odhlédl od skutečnosti, že by tento postup bezpochyby provázelo nesčetně problémů, a to jak v oblasti technické, ekonomické i právní, nelze na zadavateli, který  se zabývá vodohospodářskou činností a není tedy dokonale seznámen s problematikou telekomunikací, neboť je pouze „uživatelem“ těchto služeb, požadovat, aby v rámci zadávací dokumentace připouštěl technické řešení, které sám z vlastních zkušeností nezná. K tomu Úřad dále podotýká, že ani navrhovatel neuvedl žádný konkrétní případ, kde by jím uvedené řešení fungovalo v praxi. 56.  K možnosti rozdělení veřejné zakázky Úřad uvádí, že ustanovení § 98 zákona upravuje pouze možnost rozdělit veřejnou zakázku na části, nejedná se tedy o povinnost zadavatele, proto nelze na zadavateli požadovat, aby této možnosti využil, pokud se domnívá, že by mu nepřinesla žádné výhody, ba právě naopak. Skutečnost, že zadavatel před zahájením zadávacího řízení pro sebe analyzoval výhody a nevýhody obou řešení, vyplývá z rozhodnutí zadavatele o námitkách i z vyjádření zadavatele k návrhu. 57.  K rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2.3.2010 a rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18.1.2011 týkající se  veřejné zakázky „Roztoky, injekční stříkačky, drenáže, desinfekce“, která byla vyhlášena Nemocnicí České Budějovice, a.s. , Úřad uvádí, že v daném případě bylo předmětem veřejné zakázky zajištění dodávek různých samostatných skupin zdravotnických výrobků, zatímco v případě šetřené veřejné zakázky se jedná o dodání vzájemně provázaných telekomunikačních služeb, tedy o kvalitativně jiné plnění. Závěry obsažené ve výše uvedených rozsudcích tak nelze podle Úřadu na šetřený případ vztáhnout. 58.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky neporušil zákaz diskriminace stanovený v § 6 zákona, když veřejnou zakázku nerozdělil   na části a rovněž nestanovil technické podmínky v rozporu s § 45 odst. 3 zákona tak,  aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Preference optických nebo metalických kabelů před přípojkami zřízenými rádiovou cestou 59.  Navrhovatel v návrhu namítá, že telekomunikační služby požadované zadavatelem jsou kvalitativně i parametrově shodné bez ohledu na to, zda je přenosové médium optické, metalické nebo radiové. Rozlišování podle typu přenosového média nemá dle jeho názoru žádné opodstatnění a je diskriminační. 60.  Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 5.9.2011 uvádí následující: „Zadavatel  je organizací, jež spravuje rozsáhlý vodohospodářský celek na významné části České republiky. V uplynulých 10 letech způsobily povodně v oblastech, jež jsou ve správě zadavatele, obrovské mnohamiliardové škody, včetně ztrát na lidských životech. Vysoké nároky zadavatele na kvalitu a dostupnost (pohotovost) datových přenosů jsou motivovány právě úsilím o předcházení škodám nebo o minimalizaci škod, snahou o spolehlivý přenos dat a informací meteorologických, hydrologických a provozních jevech na jím spravovaném území, protože eventuální další povodně nelze do budoucna vyloučit. Klíčové procesy zadavatele jsou životně závislé na rychlých a spolehlivých přenosech dat. Z toho důvodu je koncepce přenosu dat u zadavatele založena na redundantním zálohování a na přísné volbě technologií pro konkrétní trasy.“ 61.  Zadavatel v odpovědích na dodatečné dotazy ze dne 9.8.2011 uvádí následující: „Povodí Vltavy jakožto vodohospodářská organizace je součástí krizového štábu a odpovídá  za řízení a regulaci stavu vodních toků i za zhoršení meteorologických podmínek, čímž se podílí na zajištění procesů souvisejících se zajištěním obyvatel v okolí vodního toku. Datové linky vyžadují maximální dostupnost především v krizových situacích při kulminaci vodních toků, které nastávají zejména při extrémním počasí, které může být doprovázené silným vichrem, bouřkami, krupobitím apod. S ohledem na tuto skutečnost požadujeme datové připojení realizovat v zemi optickým nebo metalickým kabelem jak pro úroveň I.,   tak pro úroveň II., aby byl minimalizován vliv povětrnostní situace, zejména účinků atmosférické elektřiny, na použitou technologii.“ 62.  K posouzení rozdílů v kvalitě a způsobu zajištění zadavatelem požadovaných služeb v závislosti na konkrétních technologiích přípojných vedení, již má Úřad z předchozí rozhodovací praxe vypracován znalecký posudek, se kterým v rámci správního řízení  všechny účastníky řízení seznámil.   Ve znaleckém posudku uvedl znalec Ing. Jiří Kapoun následující: V době zadání šetřené veřejné zakázky existovaly a stále ještě existují rozdíly v kvalitě  a způsobu zajištění zadavatelem požadovaných služeb v závislosti na konkrétních technologiích přípojných vedení.   Telefonní služby: není rozdíl ve způsobu přípojných technologií je rozdíl v kvalitě, spolehlivosti a odolnosti proti vnějším vlivům v tomto pořadí sestupně: optický kabel, metalický kabel, rádiová cesta   Přístup k síti internet: není zásadní rozdíl ve způsobu přípojných technologií z hlediska aktuálních požadavků na kapacitu linky, je však rozdíl v plánovaných kapacitách, pro které může být metalický kabel a radiová cesta omezující, je rozdíl v kvalitě, spolehlivosti a odolnosti proti vnějším vlivům v tomto pořadí sestupně: optický kabel, metalický kabel, radiová cesta. 63.  Znalecký posudek tak potvrzuje, že mezi jednotlivými typy přípojných vedení existují rozdíly v kvalitě, spolehlivosti a odolnosti vůči vnějším vlivům. Rozlišení mezi typy přenosového média je tak třeba považovat za důvodné. Ze znaleckého posudku vyplývá, že preference zadavatele odpovídají technické povaze a kvalitě jednotlivých typů přípojných vedení. S ohledem na vyjádření znalce Úřad dále konstatuje, že stanovený postup zadavatele nemohl určitým dodavatelům zaručit konkurenční výhodu nebo vytvořit neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, neboť nabídnout a realizovat přípojky prostřednictvím optických nebo metalických kabelů v zemi mohli i ostatní dodavatelé, a to prostřednictvím dodavatele Telefónica Czech republic a.s., který má povinnost poskytnout svoje přípojky alternativním operátorům na základě zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. 64.  K námitce navrhovatele, že zadavatel vyloučil v části plnění veřejné zakázky možnost použít bezdrátové přípojky, Úřad uvádí, že zadavatel není povinen a ze zákona také nevyplývá,  že by měl stanovovat, resp. přizpůsobovat předmět veřejné zakázky nikoliv svým potřebám,  ale nárokům nebo možnostem jednotlivých dodavatelů. 65.  Úřad uvádí, že zadavatel má právo vymezit technické parametry tak, aby odpovídaly jeho požadavkům a potřebám, pokud svůj postup řádně odůvodní. V situaci, kdy způsob přenosu signálu může ovlivnit kvalitu poskytovaných služeb, lze považovat postup zadavatele  za odůvodněný, neboť za situace, kdy v této šetřené zakázce může způsob přenosu signálu ovlivnit kvalitu služeb, nelze zadavateli toto oprávnění upřít. Úřad tedy i proto požadavek  na vypracování dalšího znaleckého posudku týkajícího se rozdílu mezi rádiovým připojením  a pevným připojením metalickými či optickými kabely považuje za nadbytečný, neboť  by se zabýval odpovědí na otázku, jejíž zodpovězení je plně v kompetenci zadavatele. 66.  K ustanovení § 45 odst. 3 zákona Úřad uvádí, že při formulaci technických podmínek  je zadavatel povinen dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek,  a to zejména zásadu zákazu diskriminace. Zadavatel je povinen dbát obecného zákazu formulace technických podmínek odkazem na označení, která jsou příznačná pro určitého dodavatele. Zadavatel je oprávněn formulovat technické podmínky v souladu s technickými normami a jinými normativními dokumenty nebo nově odkazem na požadavky na výkon  či funkci, případně kombinaci obou těchto možností. Úřad konstatuje, že nebylo zjištěno v požadavcích zadavatele žádné označení týkající se konkrétního dodavatele. 67.  Rovněž je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že zadavatel svou preferenci stanovil   jako závaznou podmínku účasti pouze pro úroveň I. a II., pro úroveň III. připustil i použití bezdrátových systémů, přičemž dostatečným způsobem vysvětlil technické důvody  pro takovýto postup. 68.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky neporušil zákaz diskriminace stanovený v § 6 zákona, když požadoval datové připojení  pro úroveň I. a úroveň II. realizovat v zemi optickým nebo metalickým kabelem,  a nestanovil technické podmínky v rozporu s § 45 odst. 3 zákona tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. 69.  Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, rozhodl Úřad o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží: 1.  Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24, Praha 5 2.  Tomáš Pfeffer, člen sdružení INDOC, Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/rozhodnuti-uohs/9790
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 441 lidí darovalo 1 264 197 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy