Ano, pane předsedo, budu pokračovat.
        Zpráva je podobná, jak ji řekl kolega Petr Bendl a jako jsem ji řekl i ve zpravodajské zprávě ke sněmovnímu tisku 271.
        Problematika cestovních dokladů a cestování do zahraničí prošla vývojem od nabytí účinnosti zákona, který si vyžaduje změnu právní úpravy. To se týká zejména zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a dále pak zákona č. 150/1996 Sb.; přesně je myšleno omezení práva svobodně opustit území České republiky ve smyslu článku 14 Listiny lidských práv a svobod.
        Navrhovaná úprava je v souladu s Ústavou ČR, Listinou lidských práv a svobod, upravuje právo občana na opuštění území. Toto právo omezuje toliko v souladu s již jmenovaným článkem 14 Listiny lidských práv a svobod.
        Současná právní úprava není důsledná k ochraně cestovního dokladu před zneužitím. Nezná právní nástroje, jimiž by bylo možné získat od občana jeho nebo cizí cestovní doklad, pokud nesplnil povinnost jej odevzdat nebo neodevzdal cestovní doklad v souvislosti s přestupkem, který se týká zneužití cestovního dokladu, a různé podobné věci, které současná zákonná úprava neřeší, nám sněmovní tisk 272 umožňuje řešit.
        Chtěl bych tady upozornit, že pokud zavedeme cestovní pasy se strojově čitelnou zónou, splníme tím jednu z podmínek, které si dávají Spojené státy americké na odbourání vízové povinnosti pro naše občany. To je myslím jeden z významných kroků, který by vlastně deset let řešící složitou situaci mezi zrušením vízové povinnosti ze strany Spojených států vůči našim občanům vyřešil a byl by to více méně pokrok.
        Ostatní moje námitky, které jsem uvedl ve zpravodajské zprávě k sněmovnímu tisku 271, včetně sladění platnosti tohoto zákona s připravovanou reformou státní správy, jsou namístě i zde.
        Přesto i proto doporučuji vládní návrh zákona o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech) do druhého čtení. Děkuji vám.