Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, chci navrhnout zařazení dvou mimořádných bodů 52. schůze Poslanecké sněmovny. Tím jedním bodem by měla být informace ministra zemědělství Petra Bendla o dosavadním průběhu restitucí církevního majetku za prvé tři měsíce účinnosti zákona číslo 428/2012 Sb. se zaměřením na to, kolik žádostí je podáno, jaké církevní subjekty žádosti podaly a kterých nemovitostí se žádosti týkaly. Ačkoliv zjevně nejde o utajované skutečnosti, ani média ani žadatelé podle zákona č. 106/1999 dosud neuspěli s dotazy v tomto směru. S odkazem na příslušná ustanovení zákona jsou státní orgány povinny informovat o své činnosti.***
        Dámy a pánové, neodpustím si jednu poznámku. Nový papež František, který byl dnes inaugurován, se vyjadřuje - a nemám nejmenší důvod nedůvěřovat tomu, že to myslí upřímně a říká upřímně a tak, jak to říká, to také myslí - vyjadřuje se v tom směru, že katolická církev má být chudá a pracovat pro chudé, přesně v duchu jednoho z největších papežů raného středověku Řehoře Velikého, který o církevním majetku mluvil jako o majetku chudých a rozdával z něj vrchovatě lidem. Český církevní episkopát v této věci příznačně mlčí. Byl bych rád, kdyby vláda aspoň mluvila o těch věcech, které jsem tady naznačil.
        Druhá věc, druhý mimořádný bod jednání navrhuji pod názvem Informace ministra průmyslu a obchodu o záměrech řízeného ministerstva na oživení českého stavebnictví.
        Dámy a pánové, české stavebnictví zrychluje pokles. Index stavební produkce v běžných cenách, který má průměr roku 2010 za hodnotu 100, poklesl v roce 2012 na hodnotu 88, tedy o 12 %. Průměrný počet zaměstnaných osob klesl téměř o 25 000 a průměrné mzdy těch, kdo si práci zachovali, reálně poklesly o 3 %. Podíváme-li se na samotné inženýrské stavebnictví, vidíme jasný boj o přežití. Snaží se zachovat své kvalifikované zaměstnance, přestože propad produkce v běžných cenách za pouhé dva roky dosáhl dokonce 20 %. Jinými slovy, inženýrské stavitelství, které by mělo čerpat nejvíc z neopakovatelné příležitosti evropských fondů, se propadá v běžných cenách někam do roku 2006 a ve stálých cenách, tedy s vyloučením růstu cen, dokonce do roku 2005. Ocitlo se v situaci, jako kdyby žádné evropské fondy vůbec nebyly. To už není pouhá krize, ale doklad systémového rozvratu. Mohl bych tady ukázat grafy, ale myslím si, že byste na ně špatně viděli, ale z těch grafů je zřejmý zlom v roce 2007, tedy v době nástupu pravicové vlády tehdy Mirka Topolánka.
        Kvartální analýza českého stavebnictví za první čtvrtletí 2013, která je zpracována společností CEEC Research formou dotazů ředitelů a manažerů nejvýznamnějších stavebních firem naznačuje, že největší pokles stavebnictví teprve přijde. Nejdůležitějším faktorem poklesu je propad veřejných zakázek. Analýza však ukazuje ještě na další znepokojivý trend: klesá nejen vytíženost firem, ale i počet zakázek do budoucna. V inženýrském stavebnictví meziročně dokonce o neuvěřitelných 31 %. Je to částečně spojeno s nedokonalou novelou zákona o veřejných zakázkách, která veřejná výběrová řízení téměř paralyzovala. Zúčastněné stavební společnosti mají zakázky vesměs jen do konce roku. Vedle toho se však zhoršuje i kvalita vysoutěžených projektů, což je důsledek klesající kvality projektové dokumentace. Kvalita projektové dokumentace, podle které se výstavba realizuje, je dle aktuálních zkušeností až u třetiny ředitelů stavebních společností horší, než bývala před krizí, uvádí zmíněná zpráva CEEC Research. Je to důsledek drastických úspor, takže podle předsedy České komory architektů jsou v rámci veřejných zakázek nyní nabízeny za projektové práce ceny, které se pohybují často kolem 10 až 30 % ceny reálné. Za tyto ceny prakticky nelze zpracovat projekt kvalitně. Některé společnosti to řeší tím, že dodávají pouhý polotovar, další najímají studenty. Vznikají tak nejjednodušší stavby s vysokými provozními náklady např. v důsledku vysoké energetické spotřeby. Jak zpráva CEEC Research dále zjistila, v důsledku nedostatečné kvality projektové dokumentace je přibližně u čtvrtiny zakázek nutné v průběhu stavby tuto projektovou dokumentaci měnit. Jedná se o výraznější úpravy, ne pouze menší změny. Výsledkem je typické vyhazování peněz pod hlavičkou úspor. V případě, a to cituji z té zprávy, v případě špatné projektové dokumentace je potřeba vynaložit další náklady, aby byla výsledná stavba i přesto postavena jako uživatelsky bezproblémová. Tyto vícenáklady se podle zkušeností firem pohybují v průměru okolo 10 % z hodnoty celé stavby a v některých případech, v závislosti na typu smlouvy, jsou je nuceny absorbovat samotné stavební společnosti. Při srovnání s celkovými náklady na vytvoření projektové dokumentace, to je přibližně 3 % z hodnoty stavby, je zřejmé, že se jedná o relativně vysoké dodatečné náklady. Tolik tedy citace.
        Situace je, dámy a pánové, v českém stavebnictví velmi vážná. České stavebnictví po obrovském poklesu od roku 2007 v roce 2013 v lednu zaznamenalo další meziroční pokles o 9 %. A léčba, myslím si, je jasná, tato vláda si to příliš nepřipouští: použití úvěrů Evropské investiční banky, uplatnění PPP projektů, urychlení výstavby liniových staveb, zejména dálnic, silnic první třídy, a také výstavba železničních koridorů. Dále státní podpora všech forem bytové výstavby, zejména výstavby komunální a sociální.
        Vážená paní předsedkyně, žádám o zařazení tohoto mimořádného bodu. Děkuji.