Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády. (Předsedající: Jeden člen vlády.) Dva. Děkuji.
        Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak už uvedl zpravodaj tohoto tisku pan poslanec Bendl, já jsem si připravil právě k tomuto tisku pozměňovací návrhy, které se týkají právě záležitosti vína. Souvisí s adaptací nové právní úpravy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 1308/2013 ze 17. prosince loňského roku a jde o to zakomponovat tuto záležitost do projednávaného zákona.
        Podle tohoto nařízení byla nově stanovena povinnost zlikvidovat pod státním dozorem výrobky z révy vinné, které podle tohoto článku nelze uvést na trh. Já si dovoluji při této příležitosti sdělit, že po staletí nedílnou součástí zemědělské produkce moravského, ale i českého venkova je vinařství a že v posledních patnácti letech díky soustavné práci českých a moravských vinařů má velký rozmach a nárůst kvality. To je hodně potěšitelné. Ale v poslední době se začal ve větší míře u nás rozmáhat nový typ podvodu, a sice falšování geografického původu vína. Jedná se o případy, kdy nepoctivý vinař nebo prodejce klamně prohlašuje zahraniční víno za to, že je původem z Čech nebo původem z Moravy, a to ať už jde o výrobu vína z levnějších dovezených hroznů ze zahraničí, anebo dovezeného vína zahraničního do Čech a na Moravu. V obou případech se ale jedná o klamání spotřebitele, a můžeme to tedy nazvat, že je to černý trh s tichými víny. Takováto vína jsou zpravidla nižší kvality, ale prodávají se za cenu jako česká, respektive moravská, tedy za cenu vyšší, za cenu, která je srovnatelná s cenami skutečných domácích vín, a spotřebitel pak kupuje víno za cenu, která neodpovídá kvalitě, která je deklarovaná na etiketě. ***
        Důsledky na trhu jsou jasné. Jedná se o úniky na daních ze státního rozpočtu, pokles image českého a moravského vína, ztrátu důvěry spotřebitelů, ztrátu konkurenceschopnosti domácích vín a samozřejmě ekonomické ztráty a poškození českých a moravských vinařů. O tomto problému svědčí i vyšší počet zjištění Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí u kontrolovaných vín a jejich výrobců. A pro poctivé a české a moravské vinaře, kteří představují tyto nekalé praktiky nepoctivých dovozců zahraničních hroznů a vín, ekonomický problém. Samotní vinaři už považují tuto situaci za závažnou. Navíc, když jsme si dělali analýzy, zdali existuje v České republice instituce státní správy, která by se tímto druhem podvodů zabývala, zjistili jsme, že neexistují v dostatečné míře nástroje pro efektivní boj pro tuto formu černého trhu.
        Druhým problémem je větší počet zjištěných případů, kdy dochází k ředění tichých vín vodou spojenému s umělým zvyšováním procenta alkoholu v nápoji a dalším nepovoleným technologickým úpravám.
        Jsem rád, že čeští a moravští vinaři podporují nové právní úpravy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 1308 z loňského roku a jejich vložení do právě projednávaného zákona a nekompromisní jeho implementaci v podmínkách České republiky. Prakticky se jedná o pravomoc inspektora, který může vydat opatření, kterým kontrolované osobě v případě existence výrobků, které nelze podle článku nařízení uvést na trh, aby na náklad kontrolované osoby měl povinnost pod státním dozorem zcela zlikvidovat, tedy zničit, výrobky z révy vinné, například víno, likérové víno, šumivé víno, částečný zkvašený hroznový mošt, kterému říkáme burčák, pokud byly podrobeny enologickým postupům, které nejsou v Unii povoleny nebo nejsou povoleny na vnitrostátní úrovni. Prostě nejsou v souladu s pravidly stanovenými v příloze předmětného nařízení. Příkladem takového nevyhovujícího výrobku mohu uvést víno, ve kterém je zjištěn přídavek vody, přídavek cukru, přidání alkoholu, syntetického barviva tam, kde to není přípustné, nebo přídavek glycerinu, anebo víno, které bylo vyrobeno zpracováním nebo přidáním hroznů nebo hroznového moštu ze třetích zemí a deklarováno jako víno původem z České republiky.
        Státní zemědělská a potravinářská inspekce jako orgán dozoru věcně příslušný v oblasti vinařství potřebuje pro naplnění této povinnosti patřičné oprávnění pro inspektory, a proto je nutné, aby v právě projednávaném zákonu byla do § 5 doplněna i kategorie výrobků z révy vinné ve smyslu nařízení Evropské unie 1308/2013. Bez tohoto oprávnění by totiž tuto novou evropskou právní úpravu nebylo možné na úrovni státního dozoru naplnit.
        Dalším pozměňovacím návrhem je potom úprava § 7 - doplnění o zahájení kontroly. Tady se jedná v případě kontroly dovozu, která je specifickým typem kontroly, která je iniciována ze strany celního orgánu ve chvíli, kdy sdělí inspekci, že pozastavil propuštění určitých dovážených potravin. Inspektorát na základě výsledků provedené kontroly vydá závazné stanovisko k zemědělským výrobkům, potravinám nebo tabákovým výrobkům, jejichž propuštění bylo celním orgánem pozastaveno, a to ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne doručení sdělení celních orgánů o pozastavení jejich propuštění. Pokud není výsledek kontroly v této lhůtě znám, uvědomí v této lhůtě inspektorát místně příslušný celní úřad o prováděných kontrolních úklonech a závazné stanovisko vydá bezodkladně po vyhotovení protokolu o kontrole. Přesto se jedná o úřední kontrolu ve smyslu kapitoly 5 nařízení Evropského společenství 882/2004 o úředních kontrolách, a je proto zapotřebí stanovit zvláštní způsob zahájení kontroly pro tento typ kontrol tak, že kontrola bude zahájena v den, kdy inspekce obdrží sdělení celního orgánu o pozastavení. Takže do zákona do § 7 se vloží, že kontrola podle věci první je zahájena doručením sdělení celního orgánu o pozastavení inspekcí.
        Vážené kolegyně, vážení kolegové, všechny tyto pozměňovací návrhy byly projednány na společném jednání Ministerstva zemědělství a Svazu vinařů České republiky za účasti Státní zemědělské a potravinářské inspekce a byl s nimi vysloven souhlas.
        Nyní se tedy, vážený pane předsedající, přihlašuji do podrobné rozpravy.
        Děkuji za pozornost.