Vážené dámy a pánové, návrh, který se týká odkladu reformy financování regionálního školství, má dva aspekty. Za prvé, zdali je vhodné reformu financování regionálního školství odložit a posunout její začátek z termínu 1. září 2018 na pozdější dobu. A za druhé, druhým aspektem je otázka, na jak dlouho by se tato reforma měla odkládat.
        K otázce vlastního odložení reformy je nutné říct několik faktů. Reforma financování ruší stávající normativní systém financování regionálního školství prostřednictvím krajských normativů a zavádí převážně nákladový systém založený na financování určitého počtu odučených hodin, řečeno velmi stručně. Je nutné si přiznat, že normativní financování vykazuje určité problémy a tyto problémy bylo třeba řešit. Autoři reformy připravili nový systém, kdy finance budou rozdělovány centrálně na základě výkazů pomocí informačních systémů a dojde v zásadě k významnému přerozdělení kompetencí při financování přímých výdajů ve školství z regionů na MŠMT.
        V této souvislosti je třeba se zeptat, zdali bude tato reforma finančně neutrální. To znamená, zdali si její zavedení nevyžádá dodatečné finanční náklady spojené s vlastní realizací reformy. V případě, že ano, je nutné znát výšku těchto nákladů a garantovat jejich zajištění. Dále je třeba se zeptat, jak jsou školy připraveny na realizaci reformy. Zdali si reforma nevyžádá organizační změny ve školách, například omezování výuky, rušení, dělení tříd a podobně. Za podstatný považuji fakt, že dojde k zásadní změně v komunikaci se školami při náběhu reformy. MŠMT by mělo garantovat, že v této chvíli máme vyzkoušený a ověřený software a ředitelé škol se již seznamují s výkazy, které budou vyplňovat. Zástupci krajů by nám měli sdělit, že jsou připraveni ze svých finančních rezerv krýt krizové situace, které na některých školách mohou nastat, a že mají rámcovou představu o výši potřebných rezerv.
        Pokud na výše uvedené problémy nemáme jasné a určité odpovědi, považuji za naprosto nezbytný odklad reformy. Tento odklad je třeba využít k doladění organizačních, technických a administrativních problémů spojených právě s touto reformou. Zároveň by odklad měl posloužit k věcné revizi celého záměru. Je otázka, zdali určitými úpravami normativního financování by nebylo možné dosáhnout odstranění některých nedostatků tohoto systému. Mám na mysli především centralizaci a sjednocení normativů, odstranit normativní rozdíly ve financování jednotlivých škol a oborů mezi kraji ČR. Mohlo by se stát, že si uvědomíme, že dokážeme najít řešení levnější a efektivnější, než je právě zde rozbíhaná reforma.
        V souvislosti s financováním regionálního školství je zapotřebí zmínit i probíhající koncepci inkluzivního vzdělávání. Pokud nedojde k revizi koncepce inkluzivního vzdělávání a jejího financování, nebude možná plná předvídatelnost a stabilita financování regionálního školství. Oba dva problémy by se měly řešit společně, neboť jsou součástí stejného problému, a tím je finanční stabilita, předvídatelnost, financování regionálního školství. Pouze předvídatelný a stabilní systém umožní průběžně řešit nárůst platů ve školství, který je nutné řešit. A je naším zásadním programovým bodem. Jestli chceme dostat reálné platy na úroveň 130 % průměrné mzdy, potřebujeme k tomu systém, a nikoliv černou díru na peníze, kterou nám po sobě nechala paní exministryně Kateřina Valachová.
        Druhým aspektem je, na jak dlouho by měla být reforma odložena. Zde si dovolím s kontrarevoluční upřímností našeho hnutí říct, že deset let je poněkud moc. V průběhu projednávání by bylo vhodné pozměňovacím návrhem tuto lhůtu výrazně zkrátit. Rok dva by nepochybně stačily. Děkuji za pozornost.