Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, než budu reagovat na některé připomínky k tomu senátnímu návrhu zákona, protože to považuji za slušné, tak si dovolím ještě jednou zopakovat, o čem se tady bavíme.
        Důchodová reforma je v nedohlednu. Minulá vláda žádnou nepředložila a současná vláda se rozhodla, že přidá na důchodech těm nejpotřebnějším, a řekla, že k těm nejpotřebnějším patří skupina lidí, kterým je více než 85 let, a že je jim potřeba přidat 1 000 Kč měsíčně. My jsme se v Senátu na ten návrh podívali a zjistili jsme, že dle našeho názoru, a je na každém, jak to bude potom aplikovat v tomto vašem hlasování, je to tak, že vláda na jednu velkou skupinu nejpotřebnějších zapomněla. Zjistili jsme totiž, že kromě těch, co je jim více než 85 let, ještě existuje zhruba 135 000 důchodkyň-matek, kterým je méně než 85 let a asi více než 80 let, které mají v naprosté většině nižší důchody než ti, co je jim více než 85 let, takže ta skupina je 130tisícičlenná, a že nedostala přidáno. Takže my jsme v Senátu udělali jenom tu věc, že jsme řekli: dobře, důchodová reforma je v nedohlednu, přidejme tedy k 200 000 těch, co je jim více než 85 let, 60 000 mužů, 140 000 žen, ještě dalších 145 000 lidí, z nichž 135 000 jsou ženy důchodkyně-matky, které vychovaly v průměru dvě děti. To je všechno, co jsme udělali.
        Když takovou věc děláte a zároveň neexistuje ministr práce a sociálních věcí a v Senátu místo něj sedí místopředseda vlády, který je zároveň ministr zahraničí a zároveň ministr vnitra, tak je to z hlediska komunikace o tom, jak to udělat správně, docela obtížné. Tak se stalo, že vznikly některé problémy, které dle mého názoru jsou překonatelné, a administrativa je se s nimi schopná, buď hned, nebo v nějaké dohledné době, vypořádat.
        Ta první připomínka, první obava je to technické řešení, že by se muselo zjišťovat, kdo má a kdo nemá nárok, protože není úplně jasné, kdo tedy kdy dostal ten první vyplacený důchod. Já jsem tady říkal, že už v zákoně jiném tento termín v případě invalidního důchodu používáme, a jsem přesvědčen o tom, že to je věc, která je překonatelná, a jsem přesvědčen o tom, že to, co říkala paní poslankyně Gajdůšková, je šíření poplašné zprávy, pokud říká, že hrozí, že by důchody také mohly být nevyplaceny. To je naprostý nesmysl a nedovedu si představit, že by to někdo nedokázal zúřadovat.
        Zároveň bylo upozorněno od Pirátů, a tam musím říci, ty připomínky celkem jsou realistické, a vždycky to tak je, že prostě vznikají nějaké problémy, že to přináší určité administrativní problémy z hlediska určování data a té lokální spravedlnosti, ale opět jsou z hlediska toho počtu 135 000 lidí minoritní. Minoritní! Prostě není to zásadní problém. Je to pár lidí, kteří by měli ty problémy, které tady pan poslanec Ferjenčík říkal.
        Zrovna tak je to s tím, co říkal ohledně těch předčasných důchodů, a s tou obavou, to zdůrazňuji, že by se mohlo stát zvykem v České republice, že budou všichni chtít jít do předčasného důchodu, aby dříve, po 25 letech, co budou v důchodu, potom dostali tisícikorunu. To je skoro legrační, protože samozřejmě důchodová reforma se musí udělat a tady ta obava dle mého názoru nehrozí, protože všichni víme, že musí dojít ke změně. To, co my děláme dneska tím senátním návrhem, je, že jdeme ve stopách vlády, která řekla "pomozme nejpotřebnějším", a upozorňujeme na to, že tam chybí 135 000 důchodkyň-matek. Tak je tam pojďme přidat. To je celé. Nic jiného neděláme a neříkáme, že děláme důchodovou reformu. Tu je potřeba udělat a je to potřeba udělat co nejrychleji. Ale to my teď neřešíme. My teď řešíme současnou, okamžitou situaci, která bude platit dva, tři, čtyři, pět let, a do té doby prostě musíme s těmi důchody něco udělat, jinak to dopadne třeba i tak, jak říkal pan kolega Michálek.
        A teď k některým poznámkám dalších. Já tedy chci poděkovat za podporu jak paní poslankyni Šafránkové, panu poslanci předsedovi Gazdíkovi, paní Aulické, která správně řekla, že nůžky mezi starodůchodci a novodůchodci se rozevírají. My s tím dneska něco děláme tím senátním návrhem zákona. Je na vás, jestli k tomu přistoupíte, nebo ne. Jestli chcete, aby novodůchodci měli mnohem větší příjmy než starodůchodci, tak s tím nedělejte nic.
        Chci vlastně poděkovat i panu poslanci Benešíkovi a Výbornému. Opět, princip zásluhovosti, prosím vás, není pouze o výši důchodové daně, když to zjednoduším. Princip zásluhovosti je také o tom, kdo, která rodina dokáže kolik vychovat ekonomicky aktivních dětí. Bez ekonomicky aktivních dospělých by dneska náš průběžný důchodový systém vůbec nefungoval. To je zásadní. To znamená, pokud se bavíme o zásluhovosti, tak to není zdaleka jen o výši důchodové daně, ale i o tom, kdo dokáže nebo nedokáže vychovat ekonomicky aktivní děti. Na to velký pozor a nezapomínat na to.
        Tedy tolik ode mne na závěr. Chci vás proto ještě jednou vyzvat, abyste skutečně zvážili, zda přes všechny ty problémy a nedokonalosti, které pozměňovací návrh ze Senátu obsahuje a které my bychom museli překonávat, byste nehlasovali pro něj, protože z hlediska toho hlavního, co má v sobě, a to je to nastolení spravedlnosti mezi těmi, co potřebují, co mají dneska nejnižší důchody a zaslouží si přidat, je správnější a spravedlivější než to, co předložila vláda. A naším úkolem přece je starat se, kromě jiného, i o ty, co to nejvíce potřebují. A jestli na tohleto současná vláda neslyší, tak nevím, na co ještě jiného chce slyšet.
        Děkuji za pozornost.