Řadu let se marně a možná i naivně snažím o to, aby se ze vzdělávání našich dětí nedělalo politikum, ale něco, na čem bychom se měli všichni shodovat.
        Co se týká vlády, tak sociální demokracie se starala o vyjednávání svých rozpočtů svých resortů, stejně jako kolegové z hnutí ANO. Vláda - a to nemůže nikdo zpochybnit - minimální závazek z hlediska svého funkčního období nějakým způsobem kompromisně do rozpočtu promítla.
        Kolega Baxa vaším prostřednictvím, pane předsedající, jistě ví, že řada okolností se stala až po schválení státního rozpočtu. A ví to velmi dobře pan kolega Baxa, vaším prostřednictvím, pane předsedající, protože jsme velice korektně a seriózně, jak jinak, zasedali od června až doposud minimálně čtyřikrát na školském výboru a vývoji rozpočtu a jeho vyjednávání jsme věnovali. Proto víte bezpochyby, vaším prostřednictvím, pane předsedající, že řada okolností byla sdělena až následně, nebo v detailu, nebo se vyvinula.
        Já se snažím absolutně profesionálně reagovat pozměňovacím návrhem, který z mého pohledu a upřímného přesvědčení žádným způsobem neboří dosavadní práci koalice na rozpočtu, reagovat na aktuální situaci tak, aby to nedopadlo, jak jsem zmínila, že dáme učitelům dort a oni budou naštvaní, že jsme jim nedali polevu, nebo rodiče a prarodiče budou naštvaní, že jsme nakonec nedosáhli rychleji cílů, které jsme si předsevzali.
        Takže můj postoj jako poslankyně, která mimochodem tři roky po sobě prosazovala ona usnesení, na kterých jsme se jednomyslně shodli jako poslanci a poslankyně napříč politickým spektrem, a tak bychom měli ke vzdělávání a k našim dětem přistupovat, tak si dělám to, co mám, podle svého čistého vědomí a svědomí. Prosím, nedělejme z věci politikum a spíše přemýšlejme do posledního hlasování, jak se zachováme, ať jsme koalice, nebo opozice.