Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s projednáním předloženého návrhu zákona ve výboru pro obranu jako výboru garančním.
        Výbor pro obranu návrh zákona projednal na své schůzi dne 11. listopadu a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů a některých dalších zákonů, schválila ve znění pozměňovacího návrhu poslanců Jany Černochové, Josefa Bělici, Marka Bendy, Roberta Králíčka, Jana Lipavského, Ondřeje Profanta a Františka Kopřivy, který výbor pro obranu k návrhu zákona přijal a který byl uveřejněn pod sněmovním tiskem číslo 800/2. Jedná se v podstatě o jeden komplexní pozměňovací návrh. Protože je tento pozměňovací návrh obsáhlý a jedná se o významnou novelu zákona, dovolím si s ním Poslaneckou sněmovnu seznámit podrobněji.
        V první řadě je jádrem pozměňovacího návrhu zakomponování dvou méně invazivních variant k provádění detekce, než je původně navrhované umísťování vlastních zdrojů detekce ze strany Vojenského zpravodajství.
        Jako první variantu v tomto ohledu pozměňovací návrh přináší možnost dobrovolné dohody s operátory, čili využívání jejich schopností a technických možností v návaznosti na informace, kterými Vojenské zpravodajství disponuje ze své zpravodajské činnosti a ze spolupráce s partnery. Zakotvení této možnosti získávání informací o možném kybernetickém útoku či hrozbě dochází k naplnění potřebné vzájemné spolupráce a kooperace státu a soukromého sektoru.
        Dalším doplněním obsaženým v pozměňovacím návrhu je možnost Vojenského zpravodajství operativně vyžadovat součinnost v konkrétním případu, když by bylo nutné reagovat neprodleně, znovu s využitím nástrojů a opatření povinných osob. Jedná se o možnost vyžadovat součinnost v případech, kdy s danými operátory není účelné dlouhodobě uzavírat dohodu, a tím je administrativně i odpovědnostně zatěžovat, ale s ohledem na aktuální hrozbu je nutné, aby stát využil jimi prováděné bezpečnostní opatření. Vojenské zpravodajství tak díky tomu bude moct velice efektivně a adekvátně rychle reagovat na aktuální hrozby a trendy.
        V návaznosti na výše uvedené dva nové nástroje se také upravují podmínky provozování vlastních nástrojů detekce Vojenským zpravodajstvím. Jako zásadní se jevilo do návrhu zakomponovat kritérium, že nasazování vlastních nástrojů detekce je až krajní možností v případě, že není možné zajišťovat detekci na základě dohody o spolupráci, případně uzavření takové dohody v daném případě ani nebylo možné dosáhnout, a to vždy za podmínky, vyžaduje-li to důležitý zájem obrany státu. To znamená, že dané umístění musí být pro zajištění obrany státu zásadní. Splnění těchto podmínek bude součástí odůvodnění správního rozhodnutí o umístění nástroje detekce, a tedy bude i předmětem případného rozkladu. Soudní přezkum ve správním soudnictví má být dostatečným nástrojem pro kontrolu proti zneužívání tohoto institutu.
        Do textu novely se pozměňovacím návrhem také doplňuje, že nástroje detekce nemohou být použity k aktivnímu zásahu. V případě nasazení nástrojů detekce ze strany Vojenského zpravodajství se tudíž musí jednat striktně jen o pasivní zařízení, která mohou pouze zaznamenávat zákonem stanovený rozsah metadat. Daný rozsah je v tomto návrhu oproti původní verzi podrobněji specifikován, kdy se klade důraz na skutečnost, že nástroje Vojenského zpravodajství mohou zaznamenávat pouze metadata o zachycených kybernetických útocích či hrozbách na základě předem nakonfigurovaných ukazatelů. Nejedná se tak o plošný sběr metadat, ale o cílené a jasně kontrolovatelné vyhledávání předem známých jevů a škodlivostí.***
        Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
        Pozměňovací návrh také zohledňuje významné postavení národního CERT. Tento bezpečnostní tým je vykonávaný dle veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a jeho primárním úkolem je řešení a koordinace řešení bezpečnostních incidentů. To umožní Vojenskému zpravodajství předávat své poznatky a vydávat varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě tak, aby jim bylo předejito a byly ochráněny jak firmy, tak nemocnice, banky, úřady, ale v konečném důsledku všichni obyvatelé České republiky.
        Pozměňovací návrh také reflektuje požadavky na koncepční změnu výběru osoby inspektora kybernetické obrany, když se nově má jednat o osobu jmenovanou z odborníků mimo struktury Vojenského zpravodajství, než jak navrhuje vládní návrh zákona. Dává se tím prostor k výběru erudované osoby, která má renomé v rámci odborné veřejnosti, a bude moci lépe naplnit záměr v provádění kontroly ze strany nezávislé důvěryhodné osoby. V návaznosti na to se stanovuje, že činnost inspektora kybernetické obrany může být vykonávána jak v rámci vojenského služebního, tak i zaměstnaneckého poměru, kdy však bude příslušníkem Vojenského zpravodajství. Tato skutečnost je zásadní pro záměr vykonávání vnitřní kontroly a doplnění tak externích nezávislých kontrolních mechanismů.
        Pozměňovací návrh v neposlední řadě zohledňuje i dílčí připomínky, kterým je vyjasnění procesních podmínek umisťování nástrojů detekce především pro příklady prodlužování lhůty, kde bylo dodáno, že před každým takovým rozhodnutím musí dojít k opětovnému posouzení důvodnosti naplnění podmínek takového kroku. Všechny tyto výše uvedené změny vznikly v rámci diskusí a připomínek odborné veřejnosti k návrhu zákona. Nad rámec toho pak pozměňovací návrh přináší také změnu v úpravě orgánů nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Současná právní úprava totiž obsahuje požadavek, že vláda musí vždy Poslanecké sněmovně navrhnout nejméně dvojnásobný počet osob než je počet obsazovaných míst v orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Při první volbě by se tedy mělo jednat o nejméně deset kandidátů. Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb však do dnešního dne nezahájil svou činnost. Základním důvodem této skutečnosti je pravděpodobně nízký počet osob, jež by splňovaly zákonem vymezená kritéria. Navrhuje se proto, aby zákon neobsahoval povinnost vlády navrhovat minimálně dvojnásobný počet kandidátů do orgánů nezávislé kontroly zpravodajských služeb než je počet obsazovaných míst. Zásadní skutečností je, že Poslanecká sněmovna není návrhy vlády vázána. Může je odmítnout a nikoho z kandidátů členem orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb nezvolit. Za takové konstelace je požadavek na nutnost dvojnásobného počtu kandidátů především při první volbě nejenže nadbytečný, ale přímo kontraproduktivní.
        Co se týká požadavků na členství v orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, tak stávající upravuje dávno nepřiměřený kvalifikační předpoklad v podobě nutnosti dosažení právního vzdělání. Úkolem orgánu nezávislé kontroly je sice kontrola zákonnosti činnosti zpravodajských služeb včetně kontroly dodržování základních práv a svobod, ale i s ohledem na obsah vládní novely, který rozšiřuje kompetence na podílení se na zajišťování obrany v kybernetickém prostoru, je zřejmě, že pro řádný výkon kontroly mohou být zásadním přínosem mnohem více znalosti z jiných oborů. Nejen, že dané kritérium může být ve svém důsledku další překážkou pro výběr vhodných kandidátů, ale bylo by i vhodnější, aby v rámci tohoto orgánu působily osoby se znalostmi nejen z právní oblasti, ale i z oblasti bezpečnostní, kybernetické, zpravodajské či ochrany osobních údajů. V neposlední řadě pak pozměňovací návrh přichází s doplněním opomíjené oblasti, která je pro zdárné naplnění obrany kyberprostoru stěžejní. A tím je postavení jednotlivých příslušníků, kteří mají činnost kybernetické obrany v rámci Vojenského zpravodajství vykonávat.
        Pozměňovací návrh doplňuje zavedení povinnosti absolvovat vyšetření na polygrafu jakožto nástroje vnitřní kontroly. A dále přichází s ustanoveními, která reflektují specifické postavení Vojenského zpravodajství jakožto zpravodajské služby, která se stává v případě nových kompetencí oproti běžné službě vojáka z povolání ještě výraznější. Návrh tedy doplňuje vládní novelu o jeden konkrétní bod rozšiřující mechanismy kontroly a o soubor výjimek reflektujících specifické postavení osob, které mohou vykonávat nové kompetence v natolik specifických činnostech spojených s obranou státu v kybernetickém prostoru. Zejména ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby, povolat občana do služebního poměru, nebo zařadit příslušníka Vojenského zpravodajství na příslušné místo, i když nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro dané služební místo ve Vojenském zpravodajství.
        Dále tento návrh zákona projednával ústavně-právní výbor, a to celkem dvakrát: dne 4. 11. 2020, kdy projednávání přerušil, a příslušné usnesení naleznete pod číslem tisku 800/1. A poté dne 18. 11. 2020 doporučil přijetí zákona Sněmovně usnesením pod číslem tisku 800/4. Návrhem zákona se zabývala i Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, která návrh projednala dne 5. 11. 2020, a doporučila Sněmovně přijetí tohoto návrhu usnesením pod číslem tisku 800/3.
        Děkuji za pozornost.