Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2020
8. volební období
ZÁPIS
ze 43. schůze
hospodářského výboru,
která se konala dne 24. června 2020
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1
místnost č. 306
Přítomni: Jan Bauer, Milan Feranec, Radim Fiala, Martin Jiránek, Marian Jurečka, Pavel Juříček, Jiří Kohoutek, Martin Kolovratník, Roman Kubíček, Leo Luzar, Vojtěch Munzar, Monika Oborná, Zuzana Ožanová, Petr Pávek, Ondřej Polanský, Pavel Pustějovský
Omluveni: Ivan Adamec, Jan Birke, Jiří Bláha, Petr Dolínek, Helena Langšádlová, Květa Matušovská, Patrik Nacher, Pavel Staněk
PROGRAM:
1)
Schválení programu schůze
Schůzi výboru zahájil a řídil předseda Radim Fiala; přečetl omluvy a návrh programu, nebyly k němu připomínky – hlasování o programu: 11 pro, 0 proti, 0 se zdrželo.
2)
Informace ministra průmyslu a obchodu o aktuálním dění ve věci dostavby nových
jaderných bloků
Na úvod předseda Radim Fiala představil a přivítal přizvané hosty, kterým dal slovo.
Karel Havlíček – poděkoval za přizvání k projednávanému, informoval o své limitované přítomnosti z důvodu dalších jednání; v počátku nastínil nejdůležitější data a následně zmínil legislativní akty; v r. 2029 „kopnutí do země“ - do tohoto data nutná příprava týkající se stavebního řízení; spuštění 5. bloku v Dukovanech r. 2036; celková kapacita výroby elektrické energie odhadováno po r. 2030 jako velmi vážná; podrobně popsal časový harmonogram tzv. dekarbonizace; s odkazem na analýzu ČEPS pro ostatní země ve výhledu let 2030, 2035 atd. i s pohledem na posilování obnovitelných zdrojů bude zřejmé, že čistými exportéry zůstanou pouze Francie (50 bloků), Španělsko a Švédsko; pro nás záměr soběstačnost, rozumná cena el. energie i stabilita přenosové soustavy; cca 30. června t. r. dojde
k oficiálnímu představení aktuální situace všem zástupcům pol. stran; očekává odbornou diskuzi k nutnému zajištění ještě touto vládou pro následující měsíce; v horizontu 2 týdnů bude vládě předložen tzv. finanční model a definitivní verze 2 smluv mezi MPO a ČEZ (rámcová a prováděcí - obsahující možnosti a povinnosti státu za určité situace odkoupit od spol. ČEZ v r. 2024 investici za předpokladu nesplnění regulatorních nebo legislativních podmínek); dojde k vytýčení parametrů 3 smlouvy o výkupu el. energie (nyní se uzavírat nebude); součástí bude i zákon o bezemisní energetice, který momentálně prochází legislativním „kolečkem“ s finální verzí do konce července; výsledně bude stát prostřednictvím jasně definované společnosti od r. 2036 za předem stanovenou (vykalkulovanou) cenu, na základě výše investice, ceny peněz a přiměřeného zisku vykupovat od spol. ČEZ z 5. bloku el. energii, kterou bude následně umísťovat na otevřený trh (burzu); dnešní podstata nastavit model (vzorec) pro příznivou cenu; dojednávané se bude dotýkat 10 % spjatých s novým 5. blokem; ostatní el. energie běžným režimem; připustil spekulace okolo budoucích cen el. enrgie; předpokladem vyšší než průměrná dnes; v teoretické rovině popsal budoucnost cen včetně vývoje výše podpor OZE; výhledově možné využití 10 % pro překlopení do regulované složky pro celkové snížení; výhled závislí nikoliv na ceně výstavby bloku, ale aktuální ceně peněz pro následný výkup; zapůjčení 70 % státem ekon. rentabilní; důležitá dohoda s EK (probíhající proces notifikace) – nutné komplexní schválení; zmíněná varianta předjednaná (současně diskutováno několik variant); nesmí dojít k tzv. nedovolené podpoře; zmínil dodavatelskou stránku modelu - konkretizoval a bezpečnostní náležitosti – rozhodování v těchto věcech na vládě v novém vol. období; podmínky výběru dodavatele - ekonomický, bezpečnostní a technologický charakter;
Leo Luzar – v oblasti cen energií důležitý důvěryhodný regulátor - ERÚ; dotaz na přípravu přechodu k EURO vzhledem k budoucímu financování – výrazná změna cen i uvedených hodnot; z pohledu finančního trhu vidí soutěž i o bankovní půjčku jako jeden z důležitých faktorů rozhodování
– nutná transparentnost; avizovaný r. 2035 pro dokončení v kontextu „dourčení“ provedení a stavby investorem vnímá jako další pětiletý rámec pro prodloužení dostavby;
Vojtěch Munzar – počátek výstavby r. 2029 a spuštění v r. 2036 se jeví jako příliš optimistická varianta; jaký je náhradní plán pro možné zpoždění; jaká je připravenost v rámci končící životnosti starších bloků a přirozeně technologicky končícím hnědouhelným elektrárnám, kdy vznikne problém nejen s instalovaným výkonem, ale i s výkonovou bilancí kolem r. 2031 - doloženo studiemi; cenově kalkulovaný výstupní parametr vítá, ale chybí bližší určení vstupních parametrů pro uváděnou výslednou cenu; za důležité označil snadnou budoucí zaměnitelnost paliva v rámci různých technologií dodavatelů;
Jan Bauer – zaujímá kriticky – pozitivní postoj k výstavbě dalšího bloku; některé údaje z dostupných materiálů označil již nyní za naprosto nereálné; výstavbu podporuje; osobně se obává v rámci notifikace zamítnutí EK;
Karel Havlíček – v ERÚ aktuálně dochází k personálnímu přeobsazování, postupně získává punc důvěryhodnosti; připustil i r. 2028 pro spuštění výstavby s možným r. 2036 pro dokončení; časově poukázal na výstavby v jiných zemích; obhájil odhadovanou délku výstavby; investice 140 – 160 mld. Kč je určená z nabídky a z údajů současně vystavovaných stejných projektů s propočítáním na různou výkonnost; povinnost ČEZ zvládnout stavbu v čase a za peníze s fixací ceny, která se bude odvíjet od nabídnuté ceny; v případě vyšší ceny jde na vrub ČEZ; nyní se připravuje aktualizace národní energetické koncepce; za nejnáročnější období označil 2030 – 2040 k dispozici 22 % obnovitelných zdrojů (realizovatelné); neměl by ještě zasáhnout dramatický pokles z uhlí – očekává se později; v rámci rezerv se počítá s plynem; i za drobnějšího dokupování nevidí již r. 2031 dramatický; za daleko větší problém označil vytápění (1,6 mil. připojených domácností, 3,5 mil. obyvatel nakupujících fosilní paliva velmi levně); v horizontu let obrovská transformace českého teplárenství (přechod na biomasu, plyn, odpady…); snadná zaměnitelnost paliva je součástí smluvních podmínek;
Petr Pávek – také kriticky – pozitivní postoj pro dostavbu; požádal o upřesnění garance výkupní ceny, která je známá pouze z médií – konkretizoval výrok ČEZ; v kontextu uvedeného se dotázal, bude-li docházet k rehabilitaci obnovitelných zdrojů;
Karel Havlíček – fixace ceny je krokem k přiměřeným cenám zdroje; důležitá objektivita vůči obnovitelným zdrojům; i přes současný „zdevastovaný“ stav jsou nutné podpory (modernizační fond)
a musíme udržet i z důvodu zavázání se;
Jaroslav Míl – veškeré výpočty vedeny v EUR; výrobní náklady v porovnání z minulostí jsou dány financováním; cílová ziskovost označil za alfu – omegu; EK vytvořila prostor na financování do
2 %; je doložená výhodnost pro stát na 60 let víc než na 30; pro variantu 30 let je již nyní doložený výdělek výhradně pro ČEZ; podstatou není počáteční cena, ale kvalifikovaný investor v průběhu výstavby, kvalifikovaný dodavatel s perfektní organizací výstavby a funkční státní správa a samosprávy v povolovacích řízeních – viz výstavba Temelína;
Martin Kolovratník – zmínil shodu HV napříč politickým spektrem pro podporu výstavby jádra v minulém volebním období – odkázal na stále platné usnesení; citoval p. Šnobra z Twitteru k notifikaci EK; dotázal se v jakém stavu a jaké šance jsou nyní v rámci zmíněné notifikace EK;
Karel Havlíček – zhodnotil zájmy p. Šnobra (akcionář spol. ČEZ); vedena osobní diskuze, má zájem o jiný zdroj; popsal krok státu na zhodnocení cen pro akcionáře; jím zpochybňovaná je doba v délky výstavby a větší proinvestice ČEZ;
Jaroslav Míl – EK dala 4 základní otázky: kdo staví, jak se povede výběrové řízení, jak se bude financovat a jak se dostane elektřina na trh; není v zájmu per-partes postup, ale konkrétní celek; naše financování není jiné, než u ostatních států; jedná se o státní podporu, která bude předmětem notifikace, stejně jako smlouvy a celý postup; aktuálně zpracován celý dokument; chápe výtky p. Šnobra – jiné zájmy; v případě přechodu na plyn v oblasti vytápění, bude ČR potřebovat severojižní propojení plynárenské soustavy, jinak půjde o bezpečnostní riziko;
Pavel Juříček – požádal o shovívavost na vnitřním politickém trhu v rámci jednotlivých kroků; cena není nedůležitá, ale nyní velmi těžce kalkulovatelná – podrobněji uvedl důvody;
Ondřej Polanský – požádal o zdůvodnění uváděného omezení výkonu nad 1200 MW
- k souběhu původních bloků s novými nedojde a jaká je budoucnost nových modulárních reaktorů v koncepci;
Jaroslav Míl – výkon je dán; 1400 MW produkovaných Koreou se nevejde – nelze dopravit; 1700 MW pro naši soustavu velkým blokem; naše soustava ideálně 500 – 700 MW (nejsou na trhu); 1000 – 1200 MW na běžném trhu; malé modulární reaktory jsou jednou z cest, jsou v zorném poli
- severní Morava má o ně eminentní zájem; Řež může fungovat v rámci výzkumu a prodeje výzkumu; licencovat, ale vyrábět v ČR je ekonomicky nereálné;
Předseda Radim Fiala přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 11 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 314
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=178844).
3)
Informace ministra dopravy ve věci auditu Českých drah, a. s. k zadávání tištěné inzerce
Na úvod předseda Radim Fiala přivítal předkladatele a zástupce přizvaných a předal slovo.
Karel Havlíček – ČD nejsou státní podnik; zákon nepovoluje víc, než bylo zjištěno; za MPO nezjištěno vybočení; v rámci daného k dispozici dozorčí radou se uvádí pouhých 9% do tištěných inzercí; ostatní on-line reklama (podílově - Mafra 36 %, GOOGLE 33 % a ostatní např. Seznam) označil za logické; větší podíl Mafry historicky daný; investigativní reportáž opomněla, že vynakládané prostředky na tisk končí v užívání (noviny) ve vlacích; dnešní situace kritizovaná bývalým ředitelem ČD – mohl změnit;
Ondřej Polanský – kdy dojde k otevření ze strany IDOS chaps dat i pro ostatní služby – zájem o využívání i ostatních;
Jiří Ješeta, náměstek generálního ředitele ČD, a. s. – chaps poskytuje data do centrálního informačního systému pro MD a IDOS - neví o omezení; jediným prodejcem reklamy na IDOS je Mafra jako vlastník portálu;
Ondřej Polanský – upřesnil dotaz – kdy dojde k možnému dohledání JŘ přes např. Google Mapy apod.; IDOS - aktuální exkluzivita jednoho vyhledavače;
Jiří Ješeta – možné již nyní s datovým omezením přenosových informací – data správy železnic poskytuje chaps (centrální informační systém a IDOS); možné zakoupení dat od správy železnic napřímo a tím nabízet alternativní vyhledavač spojení – není omezeno;
Jan Bauer – danou situaci k dnes diskutovanému a zařazenému bodu krátce shrnul a ve stručnosti se vyjádřil k proběhlé mediální stránce i aktuálně sdělenému;
Marian Jurečka – očekával podrobný materiál s popisem media plánu, strategie ČD do těchto investic, vyhodnocení jednotlivých toků směrem k inzerentům; požádal o výhled do budoucna; je změna za nového ministra MD a současného vedení;
Karel Havlíček – jedná se o obchodní společnost, nikoliv státní podnik; nelze regulovat investice ČD; zopakoval řečené v úvodu; popsal tržní postoj dotčených inzertních společností;
Jan Bauer – vychází pouze z mediálně uváděného, chybí podklady, z kterých aktuálně MD čerpá – požádal o ně;
Marian Jurečka – chybí doložení uváděného; není doložené řádné vysoutěžení mediálně zmíněného; z osobní zkušenosti uvedené rozporoval;
Jiří Ješeta – marketingová a komunikační strategie je reportována a vyhodnocována v dozorčí radě, příp. řídícímu výboru jako akcionáři; mediální mix rozložen mezi tištěná média i TV – vychází z poptávky klientů;
Milan Feranec – bod zařazen opozicí; zpochybnil do budoucna zájem a vměšování se HV při schvalování media plánu ČD, a.s.; společnost disponuje dozorčími orgány;
Radim Fiala – obhájil osobní zájem na zařazení tohoto bodu; inicioval důvody i zájem pro podání informací v souvislosti s mediálně uveřejněným;
Leo Luzar – zvláštní směr diskuze; v souvislosti s počtem deníků v ČR postrádá ve vlacích distribuci Haló novin;
Jiří Ješeta – i tento deník je distribuován;
Ondřej Polanský – jaký strategický záměr byl akvizicí spol. Leo Express sledován;
Karel Havlíček – již vystoupení v PS označil za chybně interpretované; Leo Express projevil zájem o vstoupení ČD ještě před koronakrizí; ČD, a. s. nemůže postupovat jinak, než zahájením jednání; začala jednání a ještě před vystoupením v PS k dané akvizici bylo rozhodnuto; aktiva Leo Expressu jsou v područí bank, není co kupovat; ze strany ČD, a. s. není zájem;
Marian Jurečka – zmínil nepříjemnost při osobních konfrontacích médii i veřejností, která se dotazuje na názor k dané věci; zastává názor, že požadované informace by měl HV mít k dispozici; ocenil by zpětné dodání diskutovaných podkladů;
Karel Havlíček – zopakoval 9 % podíl celkové inzerce, kterou tvoří tisk; hlavními inzerenty jsou NOVA, PRIMA a ČT; nepřiměřenost jednotlivých tiskovin v uvedeném podílu je na odpovědnosti managera;
Petr Pávek – jedná se o obchodní společnost se 100 % účastí státu; obchodní společnosti obecně dávají obrovské prostředky do inzerce s kalkulací návratnosti – chápe; otázkou zůstávají ztráty dorovnávané ze státního rozpočtu – vidí jako důvod dožadování se zmiňovaných informací;
Milan Feranec – stát nedorovnává ztrátu – vysvětlil: existuje tzv. objednávka veřejné služby, příp. státu na dálkovou dopravu, kde jsou předem dané parametry, co může a nemůže být nákladem
a stát hradí svůj příspěvek stejně jako kraje;
Předseda Radim Fiala přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 315
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=178845).
4)
Vládní plán na finanční pomoc letecké společnosti Smartwings, a. s.
Na úvod předseda Radim Fiala přivítal předkladatele a zástupce přizvaných a předal slovo. Připomněl projednávání této problematiky na podvýboru pro letectví a vesmírný program.
V rozpravě vystoupili:
Karel Havlíček – poděkoval za zařazení bodu na schůzi HV; k diskuzi je právo všech společností na stejnou podporu, nebo naopak; fatální podpora Smartwings není; důležitá je možnost čerpání záruky, jako jiné velké dopravní společnosti; zmínil historickou neexistenci velkých záruk
v oblasti dopravních společností; osobně se neztotožňuje; není pro získání velkých záruk oproti oblastem běžného průmyslu; stát nerozhoduje o získání úvěru společností; rozhoduje banka, stát uděluje záruky; v případě vyčerpání všech záruk daných státem se jedná o 170 mld. Kč; suma je pro podporu úvěrů ve výši 650 mld. – 700 mld. Kč – v několika měsíčním horizontu; COVID III. záruky
i COVID + považuje za velmi povedené podpůrné programy; malé dopravní společnosti mohou čerpat prostřednictvím COVID III.; větší dopravci na daný program nedosáhnou; druhotný je dopad zaměstnanosti, název i další vynucené diskuze na základě dávaných argumentů a nástrojů pro možnou podporu státem; v případě rozhodnutí podpory bude respektovat (vznese vláda); brání se samotnému vyřešení trhem – není možné (poukázal na různorodé podmínky na mezinárodní úrovni); za podpory ostatních států jejich rovněž privátních leteckých společností, pak je záruka podpory na místě;
Leo Luzar – zmínil nešťastnou medializaci; v případě záchrany drobných leteckých dopravců se jedná o vyhozené veřejné prostředky; cestování společností Smartwings označil za nekomfortní; podporu označil za možné vstoupení do konkurenčního boje;
Marian Jurečka – ocenil by předložení podkladového materiálu; od MD očekával přehled dalších kroků; dání záruk OK, ale plnění záruk (částí záruk) v nedohlednu; chybí plán společnosti pro restrukturalizaci a střednědobý výhled očekávaného vývoje na trhu i reakce trhu včetně dopadů v oblasti zaměstnanosti; nezná konkrétní, aktuální strategii na vládní úrovni; chápe modifikační dopady na ostatní odvětví komplexně i ve vztahu k letišti; není znám postoj z hlediska financí čínského vlastníka
– spolupodílení, popř. i českého majitele – podrobněji popsal chování jiných holdingů v oblasti podpory;
Karel Havlíček – analýzy i business plány jsou k dispozici; individuálně se neřeší pouze Smartwings; dnes dostávají tzv. velkou záruku desítky společností; řešení je ve spojení bank a EGAP; ve všech oblastech je v případě daných záruk riziko; 150 mld. Kč daných do záruk jsou finance, o které v časovém horizontu stát pravděpodobně přijde; jakákoliv současná podpora ze strany státu je (až na výjimky) riziková; hodnocení míry rizika je na bankách a EGAP - konkretizoval; zmínil obezřetnost vlády v této podpoře; z pozice ministra dopravy dané diskutovat je v pořádku; zmínil maďarskou cestu; z čínské strany je podpora připravena; bohatství vlastníků nezpochybňuje; podpora míry zaměstnanosti je na místě, bez ohledu na název společnosti – nutná objektivita;
Jan Bauer – zmínil rozdílnou informační úroveň i v rámci projednávání podrobností na podvýboru k danému tématu; zmíněných 170 mld. Kč státních záruk, které zmizí pákovým efektem, označil za českou konsolidační agenturu II.; v ČR několik firem zasluhujících pomoc, ale nesplňují podmínky COVID III. nebo COVID +; vzešlé z podvýboru v minulém týdnu - ad hoc individuální pomocí vs. změna zákona; došlo v uvedeném již k rozhodnutí?;
Karel Havlíček – zastává variantu systémovosti; nutná individuálnost přístupu k jednotlivým velkým společnostem; zastává změnu v zárukách – k dispozici i pro dopravní společnosti; nyní dávané záruky jsou bez ohledu na národnost spoluvlastníků; další kroky z pozice ministra závisí na rozhodnutí vlády;
Milan Feranec – mediální diskuzi označil za ideologickou; momentálně vítá konstruktivní diskuzi; otázkou je (ne)pomoc dopravní společnosti; z krize vychází, že nevlastnění určitých segmentů, v tomto případě letectví, může být do budoucna pro ČR problém; důležitá je forma řešení – legislativně x výkonně;
Karel Havlíček – ad posl. Bauer – do budoucna riziko, které krize vygenerovala je jednoznačně na místě; 150 mld. Kč do záruk COVID III. a dalších desítek mld. do ostatních podpůrných programů si nese riziko nezaplacení části, popř. maxima zdrojů; banky jsou privátním subjektem vlastnícím nástroje na možné budoucí vymáhání; mají motivaci i za přechodu záruk na stát;
Vojtěch Munzar – poukázal na nulové podklady pro dnešní jednání; ad posl. Feranec – přemíra marketingu zabíjí na počátku racionální debatu; kroky, které média zveřejňovala, vzbudily nepřiměřené emoce; ad ministr - záruky jsou pro subjekty k ekonomickému přežití, nastartování ekonomiky i udržení zaměstnanosti nevidí jednoznačně nenávratně; nemá k dispozici podklady, které by dokazovali plusová čísla společnosti z doby před krizí - omezení likvidity je vyvoláno koronakrizí, nebo se jedná
o neuvážená rozhodnutí z minulosti (odstavení Boeingů)?; jaký je budoucí výhled (business plán)?; postrádá materiál o rozvoji letecké dopravy komplexně – je-li k dispozici; nedává smysl podpora pro umělé udržování firmy – požádal o výhled;
Karel Havlíček – přiklonil se k důvěryhodnosti firem; nezastává názor suplování státu bankám; v úvodu řečeny všechny varianty, jak se stát může postavit – výběr varianty v rámci dávané podpory je v souvislosti s předloženými fakty a vedenými dialogy; ad výsledky firmy r. 2019 + 250 mil. Kč hospodářský výsledek; struktura pasiv a aktiv bilance odlišná od výrobních společností; Smartwings se nenacházela v krachu; podstatou je situace daná koronakrizí; každá záruka je rizikem s následnou nenávratností; opět poukázal na riziko prověřování bankami + ČEB a EGAP;
Pavel Juříček – odkázal na jím vedenou diskuzi v podvýboru – konkretizoval; nesporné jsou vazby na letiště Václava Havla, ŘLP i letiště Ostrava a Brno – předložil podílové zastoupení Smartwings; podporuje pomoc – možné zhroucení leteckého trhu pro ČR; odkázal na senzitivní situaci v r. 2018
i lepší vedení, ekonomiku a bilanci ČSA + Smartwings po r. 2015; porovnal krátkodobé závazky 5,8 mld. z r. 2015 oproti letošním 4 mld. Kč; zjednodušeně pohledávky vůči majetku = 0; nutné brát zřetel na nestandardnosti účetnictví – depozita; osobně zastává názor podpory ze strany HV i bez výhledu budoucnosti; avizoval návrh usnesení;
Marian Jurečka – mírně rozporoval slova posl. Juříčka; aktuální je podpora firem podnikajících na území ČR, vyzval k vyjádření p. Vika; citoval jím navržené usnesení (předložení analýz) a nesouhlas s návrhem usnesení posl. Juříčkem – odůvodnil;
Karel Havlíček – potvrdil zpracování a následné doručení analýz; rozloučil se s přítomnými; další diskuzi předal do kompetence členů HV a generálního ředitele Vika;
Vojtěch Munzar – odmítl hlasovat návrh usnesení posl. Juříčka – odůvodnil;
Radim Fiala – požádal o upřesnění vazeb mezi spol. Smartwings, a. s. a ČSA, a. s., jaké jsou cíle v otázce zaměstnanosti, jaká byla čísla před vypuknutím pandemie i jaká je budoucí koncepce;
Roman Vik, generální ředitel, Smartwings, a. s. – firmu označil za zdravou – odkázal na kladná čísla v uplynulých letech; rozhodnutí ohledně Airbus vs. Boeing MAX nepředvídatelné – dotklo se i jiných společností (obhájil výběr); uzemnění letadel neovlivnilo poptávku klientely Smartwings s kladným hospodářským výsledkem; krátce se vyjádřil k situaci uzemnění Boeingů a ve výhledu možné kompenzace; zmínil i jiné krize leteckého průmyslu, kdy nedošlo k žádným žádostem o pomoc ze strany státu; momentální žádost se odvíjí od zákazu přepravy z cizích států do ČR a naopak – pokles obratu označil tímto omezením za enormní – výdej na náklady se nezměnil; okolní státy Evropy také k této formě pomoci přistupují; důležité pro ustání konkurenceschopnosti – zmínil výši pomoci Ryanair
i amerických leteckých společností; rozvinutí debaty vidí v nestandardních kritériích společnosti, která nespadají do žádného podpůrného programu – obdobné řeší např. i lodní a železniční společnosti; momentální dění označil za hysterickou, mediálně vedenou aféru s podtexty, které ani nejsou v souladu; existence Smartwings je důležitá i pro dlouhodobé kontrakty s CK; v rámci evropského dění byl vstup státní podpory považován za krajní mez – odůvodnil s odkazem na r. 2015; poukázal na Německo (Lufthansa), kde je žádoucí pomoc záruk od státu, nikoliv vměšování státu do společnosti – nevůle akcionářů; momentálně nejreálnější a nejtransparentnější řešení je v záruce nebo půjčce od státu, za spoluúčasti proporcionálního podílení akcionářů; dohled ve formě členství v dozorčí radě nebo jinou formou kontrolních mechanismů vítá; strukturovanost financování byla navržena – chyba v politickém marketingu;
Marian Jurečka – poděkoval za informace; požádal o analýzu, která řečené obsahuje;
Martin Jiránek – poděkoval a apeloval na možnost získání výhledové studie vývoje leteckého trhu z pohledu celkového hospodářství; požádal o konkretizaci požadované výsledné částky pro záruku (mediálně 1,2 mld. Kč – ministrem uvedeno 0,5 mld. Kč);
Roman Vik – k dispozici je studie vytvořena komisí (zástupci MD, akcionáři a finanční vedení spol.); obsahem je možný způsob vývoje cash flow a posun v době – podrobněji jednotlivé aspekty vývoje popsal (jsou součástí studie); přiblížil osobní pohled na rozvoj leteckého odvětví; odhaduje velmi pomalý návrat k dálkovým letům – Smartwings se netýká;
Milan Feranec – zpochybnil roli HV při jednání o záchraně Smartwings; současně zmínil, že dostupné podklady prokazující důležitost záchrany Smartwings ze strany státu, by HV měl mít k dispozici;
Leo Luzar – špatně vedený politický marketing nezpochybňuje, ale je nutné mu čelit; argumentoval prvořadým zájmem státu a v tomto důsledku přerušení letecké dopravy; vznik ztrát
a následné hledání cesty je zřejmé; nekorektní vidí argument podpory společností v jiných zemích
– zdůvodnil; chápe specifický segment dopravy, kde není vypsaný projekt na podporu všech segmentů dopravy; apeloval výzvou na ministra pro vypsání projektu podpory hromadné dopravy obecně a tímto prostřednictvím specifikovat jednotlivá odvětví; vyjádřil velkou výhradu ke komfortu cestování při letecké přepravě;
Radim Fiala – krátce komentoval kulturu cestování s odkazem na návrh zákona, který upravuje pro ČR minimální parametry pro sedačky v letadlech;
Petr Pávek – stručně se vyjádřil k úrovni cestování leteckou dopravou; požádal o upřesnění, jakou formou česká akcionářská obec investovala již zmíněných 700 mil. Kč;
Roman Vik – zmíněná investice byla do firmy dána s výhledem očekávané návratnosti; navýšení základního jmění nezpochybnil – označení za formu půjčky nebo navýšení základního jmění je druhotné; injekce 700 mil. Kč byla nutná z časových důvodů; informoval o dosud včasném pokrytí pohledávek (mzdy); vyjádřil se k poměru ceny letenky a prostoru k přepravě;
Jan Bauer – odsouhlasení návrhu usnesení předložené posl. Juříčkem označil v zásadě za zkomplikování pomoci dopravním firmám; osobně zastává názor výrazné shody, napříč politickým spektrem, pro dopravní společnosti v případě systémovosti; upřednostňovat jednu firmu před ostatními je neakceptovatelné; odkázal na výsledky jednání podvýboru pro letectví a vesmírný program; jako důležité vidí systémové řešení formou změny zákona nebo vzniku nového programu podpory;
Vojtěch Munzar – souhlasil s řečeným posl. Bauerem; poděkoval p. Vikovi za zodpovězení otázek; podpořil návrh usnesení posl. Jurečky; doplnil prosbu o plány na rozvoj letiště (žádáno HV ještě před koronakrizí); v uvedeném kontextu by rád znal rozdíl mezi původním, aktuálním a do budoucna možným ovlivněním stavby a rozšiřování letiště V. Havla;
Pavel Juříček – reflektoval uvedené názory, přečetl upravené znění návrhu usnesení;
Petr Pávek – podpořil znění upraveného usnesení; podpořil, v rámci udělení podpory, formu systémových opatření v podobě záruk, které byly součástí 1. znění návrhu usnesení.
V podrobné rozpravě:
poslanec Marian Jurečka přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 316
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=178842).
Poslanec Pavel Juříček přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 317
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=178843).
5)
SZÚ 2019 – kapitola 373 – Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
Návrh SZÚ představil předseda ÚPDI Pavel Kodym; stručně uvedl základní parametry kapitoly; 22,8 mil. Kč příjmy; upravený rozpočet 25,1 mil. Kč mírná rezerva nevyplacením na platech; kapitálové výdaje 2,1 mil. Kč software na spisovou službu – nařízení ze zákona.
Zpravodaj Ondřej Polanský podrobně vyjmenoval jednotlivé částky příjmové i výdajové části SZÚ včetně kapitálových; hospodaření ÚPDI označil za účelové a efektivní.
V rozpravě nikdo nevystoupil.
V podrobné rozpravě zpravodaj Ondřej Polanský přednesl návrh usnesení, o kterém se poté hlasovalo.
Hlasování: 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželi – usnesení č. 318
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=178815).
6)
Zpráva o činnosti a hospodaření Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře za rok 2019
Zprávu uvedl předseda ÚPDI Pavel Kodym; informoval o omezení provozování dráhy – probíhá investiční výstavba a údržba; nejasnost ze zákona o drahách v rozporu dvou paragrafů – novelou s účinností od ledna narovnáno; probíhala cenová kontrola, resp. cena za užití dopravní cesty – chybné kalkulace a neznalost předpisů provozovateli; ÚPDI dlouhodobě řeší rozdělení mezi provozováním dráhy a zařízením služeb; informoval o vyřešení „ošlapného“ – poplatek za použití přístupových cest do železničních stanic; dožadování se jednoho dopravce o užívání tratě Děčín – Oldřichov u Duchcova (nárok ze zákona) – od r. 2008 neprovozováno; z důvodu zanedbání není způsobilá užívání, ani perspektivní pro provoz do budoucna; zájem na obnovení provozu nemá ani kraj – požádal při budoucím přijímání zákona předcházet těmto patovým situacím;
Zpravodaj Ondřej Polanský se stručně vyjádřil k předloženému materiálu; ÚPDI působí od
1. dubna 2017; hlavní činností ÚPDI jsou regulace (omezení provozu dráhy, přestupková řízení, provádí testy hospodářské vyváženosti a soulad prohlášení o dráze se zákonem o drahách).
V rozpravě dále vystoupili:
Ondřej Polanský – k uvedenému úseku dráhy Děčín – Oldřichov doplnil podrobné informace o současné situaci; v souvislosti s tzv. „zklidněním drah“ apeloval na ponaučení se a neopomenutí při přijímání 2. novely drážního zákona;
Pavel Kodym - možné řešení i v rámci stávající legislativy – statut dráha místní (vyjmutí dráhy z režimu evropské směrnice); lze řešit správním řízením;
Leo Luzar – objasnil podnět pro další šetření úřadu, který podrobně popsal – problematika zpřístupnění internetu; jako konečný uživatel pro servis klientům na dráze, vidí ÚPDI oprávněným dodržování vyžadovat.
V podrobné rozpravě zpravodaj Ondřej Polanský přednesl návrh usnesení, o kterém se poté hlasovalo.
Hlasování: 14 pro, 0 proti, 0 se zdrželi – usnesení č. 319
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=178816).
7)
SZÚ – kapitola 349 – Energetický a regulační úřad
Návrh SZÚ představil předseda ERÚ Stanislav Trávníček; konkretizoval částky výše příjmů
a výdajů; k 31. 12. 20219 bylo provedeno 18 rozpočtových opatření (1 v pravomoci MF, 12 představovalo zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů ve výši 76 194,50 tis. Kč na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a 5 řešilo potřebné přesuny v rámci schváleného rozpočtu na r. 2019); informoval o výši nároků z nespotřebovaných výdajů; rekapituloval rozpočtové hospodaření ERÚ v oblasti příjmů a výdajů za
r. 2019; stav rezervního fondu k 31. 12. 2019 byl nulový; energetický regulační fond (povinnost ze zákona) – stav k 1. lednu a 31. prosinci 2019 ve výši 45 4443,39 tis. Kč; celkové závazky ERÚ k 31. 12. 2019 66 566,48 tis. Kč (meziročně zvýšení o 3 187,89 tis. Kč) – žádné závazky po lhůtě splatnosti; celkové pohledávky 15 630,77 tis. Kč z toho 11 933,09 tis. Kč pokuty ve správním řízení včetně nákladů řízení; představil zaměstnanost, rozbor platů a genderovou vyváženost za r. 2019; informoval o zavedení programu, který finančně zabezpečuje rozvoj a obnovu materiálně-technické základny ERÚ v rámci informačního systému financování programů reprodukce majetku – ISPROFIN-EDS/SMVS; informoval
o zahraničních cestách, které zahrnovaly účast na zasedáních pracovních formací CEER, ACER
a pracovní setkání ERRA; v r. 2019 provedeny 2 vnější kontroly; oddělení interního auditu vykonalo
6 řádných auditů, 1 plánovanou kontrolu a 1 následný audit; závažné nedostatky ve smyslu ustanovení
§ 22 nebyly zjištěny; nebyly zaznamenány možnosti vzniku korupce ani podvodu; hospodaření ERÚ
v r. 2019 označil za řádné a plně v souladu s platnou legislativou.
Zpravodaj Pavel Pustějovský konstatoval, že u příjmů je plnění takřka 96 % bez rozpočtového opatření; obsahuje nedaňové příjmy (46 % oproti schválenému rozpočtu); stav se pravidelně opakuje z důvodu neplacení pokut a podávání opravných prostředků ze strany regulovaných subjektů; požádal o komentář zmíněného setrvalého stavu a upřesnění položek na konzultační, poradenské a první služby; z výdajové strany zaznamenán velký počet rozpočtových opatření (17) ve vlastní pravomoci kapitoly a velké částky v pohybu – uvedené ve zprávě situaci nepopisuje; proč dochází ke kolísání výdajů na ICT; požádal o aktuální stav a výhledové strategie v oblasti dlouhodobého neúspěšného obsazování pracovních míst – považuje za riziko pro fungování úřadu;
Stanislav Trávníček – z pozice předsedy od 08/2019 meziroční výdaje na ICT obsahovali neplánované záležitosti – zejména posílení kybernetické bezpečnosti (došlo k navýšení výdajů); další navýšení v rámci požadavků plynoucích z nařízení dohledu na velkoobchodním trhu – nařízení EK (REMID); personální zajištění v důsledku systematizací, kdy probíhají výběrová řízení na neobsazené pozice (poptávka není v oblasti energetiky vysoká); ERÚ nemůže konkurovat platovým ohodnocením odborníků velkých energetických společností;
Leo Luzar – s odkazem na projednávané v podvýboru pro ochranu spotřebitele v otázce řešení „energošmejdů“ a s tím související nábory prodejců, zmínil hledání zákonného řešení prostřednictvím PS; zaznamenal propagace, proklamace ERÚ prostřednictvím internetu vůči zmíněným společnostem - jejich odhalení; postrádá informace o jejich jasném potrestání, odebrání licence apod.; netrestání „energošmejdů“ ubírá na korektnosti úřadu;
Stanislav Trávníček – kontrolní pravomoc z hlediska zprostředkovatelů (šmejdů) obstarává v ČR ČOI; důvodem jsou smlouvy, které jsou uzavírány na základě občanského zákoníku, nikoliv energetického zákona – podrobně tuto situaci popsal; novela ERÚ by měla obsahovat odpovědnost dodavatele za zprostředkovatele; nutná zákonem daná povinnost seznámení se se smlouvou, kterou zprostředkovatel za společnost uzavírá; za letošní rok vyřízeno 6 200 podání zákazníků (v 50 % důsledek zprostředkovatelské činnosti); ERÚ problém energošmejdů vnímá, doufá v narovnání pravomocí prostřednictvím „malé novely energetického zákona“; výsledkem registrace zprostředkovatelů – skutečný nástroj na eliminaci šmejdů z řad sprostředkovatelů;
Leo Luzar – poděkoval za vnímání problému; doufá ve vlastní legislativní iniciativu ERÚ, vycházející z praxe pro uplatnění PN – komentoval důsledky vzniklých situací i možný budoucí postoj ERÚ v daném duchu;
Stanislav Trávníček – jako zástupce ERÚ je připraven ke spolupráci.
V podrobné rozpravě zpravodaj Pavel Pustějovský přednesl návrh usnesení, o kterém se poté hlasovalo.
Hlasování: 11 pro, 0 proti, 0 se zdrželi – usnesení č. 320
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=178818).
8)
Různé
V bodu se nikdo nevyjádřil.
9)
Informace z podvýborů
Předsedající Pavel Juříček zmínil zasedání podvýboru pro letectví, jehož výsledky jednání zazněly v bodu 4. Vládní plán na finanční pomoc letecké společnosti Smartwings, a. s. a zasedání podvýboru pro vědu, výzkum a inovace, které opakovaně ve stručnosti shrnul. Zmínil doporučení vládě zaměřit se na strategické rezervy a nákupy z důvodu budoucí menší závislosti na dovozu (oblast zdravotnictví, potravin, energetiky a obrany).
Pavel Pustějovský v souvislosti s prezentací 2. bodu ministrem MPO stručně okomentoval výstupy z jednání podvýboru pro energetiku. Při jednání se diskutována novela zákona o POZE, jehož součástí by mohl být dekarbonizační zákon – informace podal náměstek MPO R. Neděla. Dále se podvýbor zabýval Modernizačním fondem a Fondem pro spravedlivé transformace (MMR).
Vojtěch Munzar – informoval o zasedání podvýboru pro podnikatelské prostředí. Podvýbor se věnoval aktuální podobě podpory z jednotlivých resortů a jejich současným stavům.
Pavel Juříček – avizoval PN k ST 535 související s významnou pomocí pro podnikatelské prostředí. Týká se oblasti technických revizí pro firmy. Jedná se o „lehkou“ novelu z r. 1970. Momentálně HK ČR naprosto nereflektuje podmínky r. 2020. Označil podobu předkládaného zákona v praxi nenaplnitelnou. Požádal o jednotnou podporu PN. Nabídl osobní projednání předkládaného.
Pavel Pustějovský – ve stručnosti k uvedenému reagoval. Nezpochybnil řečené, ale upozornil, že dané směrnice a revize jsou sestavovány zejména pro ochranu zaměstnavatele (pro zdraví
i majetek).
Pavel Juříček – dotýká se pouze bezrizikových věcí.
Proběhla krátká, závěrečná diskuze, ve které se vyjádřil Pavel Pustějovský, Petr Pávek
a Pavel Juříček.
10)
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Pavel Juříček informoval o termínu další schůze, která proběhne pravděpodobně až ve středu 9. září 2020 od 9:30 hodin. Pozvánka bude včas zaslána.
Hlasování o závěrečných usneseních (hlasovací listiny) jsou přílohou tohoto zápisu a naleznete je zde:
https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&td=22&cu=43.
Ondřej POLANSKÝ v. r. Radim FIALA v. r.
ověřovatel výboru předseda výboru
Zapsala: Kateřina Tůmová
Dne: 30. června 2020
Za správnost: Kateřina Tarant, tajemnice výboru
10
