Snadné přidání nového datasetu

Jednání výborů PSP 3600-30-20200430


VýborKontrolní výbor
Datum jednání30. dubna 2020
Číslo jednání30
Zápis z jednání
        
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2020 8. volební období ZÁPIS z 30. schůze Kontrolního výboru, která se konala dne 30. dubna 2020 v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 3, 118 26 Praha 1, místnost č. 206 Čtvrtek 30. dubna 2020 Přítomni: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk Omluveni: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. L. Šafránková, posl. R. Zlesák Hosté: dle prezenční listiny Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. R. Kubíček. Předseda výboru posl. R. Kubíček zahájil schůzi výboru v 9.00 hodin a přivítal přítomné poslance a hosty. Z důvodu opatření k zamezení šíření koronaviru „Covid-19“ navrhl hlasovat o tom, aby tato schůze byla veřejnosti nepřístupná s výjimkou předkladatelů a přizvaných osob uvedených v pozvánce. A navrhl program jednání 30. schůze Kontrolního výboru dle pozvánky: 1. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/02 – Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování 2. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/16 – Rozvoj vodních cest a podpora vodní dopravy 3. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/30 – Peněžní prostředky a majetek státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané policejní školy Ministerstva vnitra 4. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/01 – Peněžní prostředky státu poskytované z Programu záchrany architektonického dědictví na záchranu a obnovu kulturních památek 5. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/31 – Peněžní prostředky určené na zajištění informační podpory systému financování programů a dotací a vybrané dotace a programy reprodukce majetku 6. Informace ministryně financí o aktuálním stavu Integrovaného informačního systému státní pokladny 7. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/02 – Peněžní prostředky určené na projekty informační podpory a na systémy operačního řízení složek integrovaného záchranného systému 8. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/22 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR 9. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/27 – Peněžní prostředky vynakládané na úhradu nákladů z činnosti u vybraných správců kapitol státního rozpočtu 10. Sdělení předsedy, různé 11. Návrh termínu a programu příští schůze výboru. Nikdo z přítomných poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem i s návrhem předsedy výboru posl. R. Kubíčka, aby schůze byla veřejnosti nepřístupná (8 pro;  0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/. 1. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/02 – Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování S úvodním výkladem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že tato kontrola probíhala u kontrolovaných osob v období od ledna do září 2017. Kontrolováno bylo období od ledna 2012 do června 2017. NKÚ se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či jinak ohrožených skupin obyvatel. Kontroloři prověřili několik nástrojů Ministerstva práce a sociálních věcí, Úřadu práce ČR a Úřadu vlády ČR na podporu bydlení – konkrétně sociální práci, sociální služby, příspěvek a doplatek na bydlení a podporu lokalit při řešení sociálního vyloučení. NKÚ při kontrole posuzoval hlavně to, jak jsou tyto nástroje nastaveny a jestli a jak přispěly k plnění cílů politiky sociálního začleňování a k řešení příčin sociálního vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením. Kontrola odhalila jak nedostatky v systému podpory bydlení, tak i v nastavení jednotlivých nástrojů. Stávající podpora v oblasti bydlení zahrnuje množství jednotlivých nástrojů, které má v kompetenci řada subjektů státní správy i samosprávy. Pomoc ze strany jednotlivých subjektů působí v řadě případů na příjemce izolovaně a bez vzájemné provázanosti. Podobné je to i s kontrolovanými nástroji. Kontrola ukázala, že ne vždy jsou provázány i ty nástroje, které spadají pod jeden resort, v tomto případě MPSV. Jako příklad uvedl příspěvek na bydlení a sociální práci, kdy sociální pracovník nemá přehled, kdo v dané lokalitě pobírá příspěvek na bydlení, a nemůže vyhodnotit, zdali by v určitých případech nebyla vhodná jeho pomoc. NKÚ vyhodnotil, že kontrolované nástroje mohou pomoci řešit příčiny sociálního vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením tehdy, pokud se změní systém podpory sociálního bydlení a jejich působení bude maximálně provázáno. Změnu měl přinést zákon o sociálním bydlení. Ten ale dosud nebyl přijat. NKÚ také zjistil, že v letech 2012 až 2016 vyplatilo MPSV v rámci kontrolovaných nástrojů na podporu bydlení skoro 60 mld. Kč. Množství vyplacených peněz rostlo. V roce 2012 MPSV rozdělilo více než 8 mld. Kč a v roce 2016 to bylo již 13,7 mld. Kč. I přes takto velký objem peněz vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit. V roce 2006 v České republice existovalo 310 těchto lokalit, ve kterých žilo 80 tisíc lidí. V roce 2015 to bylo již více než 600 sociálně vyloučených lokalit se 115 tisíci obyvateli. Nástroji, skrze které MPSV rozdělilo většinu peněz určených na podporu bydlení, jsou příspěvek a doplatek na bydlení. V letech 2012 až 2016 rozdělil resort na obou těchto podporách 54,3 mld. Kč. Celkový objem vyplacených peněz vzrostl ze 7,4 mld. Kč v roce 2012 na 12,2 mld. Kč v roce 2016, tedy o 65 %. Tyto podpory snižují množství lidí ohrožených chudobou, příčinu problému řešit nepomáhají. Z kontroly vyplynulo, že ani jedna z těchto dávek příjemce nemotivuje, protože osoba bez příjmů dostává více než osoba s určitými příjmy, zároveň příspěvek a doplatek na bydlení stát vyplácí po neomezenou dobu. V neposlední řadě se ukázalo, že stále existují možnosti, jak v rámci této pomoci čerpat více peněz, než na kolik by měl mít příjemce skutečně nárok. Dalším nástrojem, který se zabývá bytovou nouzí občanů, je sociální práce. Pro sociální pracovníky Úřadu práce a sociální pracovníky obecních úřadů nejsou jednoznačně rozděleny kompetence. Zákon neříká, za jaké situace má s klientem pracovat ten který pracovník a neřeší ani rozsah, jaký by tato práce měla mít. Od roku 2012 MPSV připravuje zákon o sociálních pracovnících, ale ani ten nebyl dosud přijat. Na podporu sociální práce MPSV v letech 2015 a 2016 rozdělilo krajům a obcím i účelové dotace ve výši 550 mil. Kč, a to hlavně proto, aby se zvýšil počet sociálních pracovníků. Množství sociálních pracovníků se ale nezvýšilo, stále jich bylo zhruba 1 500, což nepředstavuje ani třetinu z optimálního počtu. Ten si MPSV stanovilo přibližně na 5 200. Na podporu sociálních služeb pak MPSV v letech 2012 až 2016 vyplatilo celkem 4,3 mld. Kč. Dopad těchto dotací resort nevyhodnocoval, ačkoliv k tomu měl k dispozici potřebné informace. NKÚ se také zaměřil na Agenturu pro sociální začleňování. Agentura je vládním nástrojem, který poradenstvím a metodickou podporou pomáhá obcím řešícím problematiku sociálního vyloučení. Přestože má Agentura působit v rámci sociálního začleňování včetně bydlení, nedisponuje pravomocemi a kompetencemi. Spolupráce s ní je dobrovolná, zájem lokalit o spolupráci od roku 2012 postupně klesá. Tento kontrolní závěr projednala vláda dne 7. 11. 2018, projednávání přerušila a následně dne 21. 1. 2019 bylo schváleno usnesení č. 48. Další projednávání na vládě proběhlo dne 24. 2. 2020, kdy bylo projednáváno plnění nápravných opatření. Dle NKÚ nedostatkem tohoto dokumentu o plnění nápravných opatření je, že MPSV se v této informaci nevyjádřilo ke všem nápravným opatřením, které uvedlo ve stanovisku ke KZ NKÚ č. 17/02. Zejména se nevyjádřilo ke změně legislativní úpravy v oblasti poskytování doplatků a příspěvku na bydlení, která měla za cíl snížit zneužívání těchto dávek. MPSV ve stanovisku původně uvedlo, že tyto návrhy byly staženy z důvodu jejich sladění se zákonem o sociálním bydlení, který je připravován MMR. Dle dostupných informací zákon o sociálním bydlení již MMR není připravován a MPSV připravilo návrh zákona o přídavku na bydlení za situace, kdy není zřejmá podoba zákona o dostupném bydlení. Aktualizovaná koncepce sociálního bydlení, kterou MPSV zpracovalo v prosinci 2019, počítá s přípravou zákona o dostupném bydlení, jehož věcný záměr by mělo MMR předložit ve spolupráci s MPSV v průběhu roku 2020. MPSV se ve své informaci o plnění opatření k přípravě tohoto zákona vůbec nevyjadřuje. Předložený materiál pomíjí skutečnost, že na základě usnesení vlády č. 552 ze dne 30. 7. 2019 byla Agentura pro sociální začleňování k 1. 1. 2020 převedena z Úřadu vlády do organizační struktury MMR, což s ohledem na komplexnost problematiky sociálního začleňování, které z velké části přísluší MPSV, nemusí znamenat, že dojde ke zlepšení koordinace a posílení kompetencí Agentury pro sociální začleňování. Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. M. Pour. Uvedl, že cílem kontroly bylo prověřit, zda vybrané intervence v oblasti sociálního bydlení přispěly k efektivnímu řešení příčin sociálního vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením. Kontrolovaným obdobím bylo období od ledna 2012 do června 2017. Kontrolovanými osobami byly MPSV, Úřad práce ČR, Úřad vlády ČR. Námitky podané Úřadem práce ČR a Úřadem vlády ČR byly vypořádány. V rámci kontroly byly zjištěny následující skutečnosti: · Stávající podpora v oblasti bydlení nízkopříjmových nebo jinak ohrožených skupin obyvatel realizovaná v podobě kontrolovatelných intervencí nepřispívá k efektivnímu řešení příčin sociálního vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením. · Podpora ze strany MPSV je založena zejména na poskytování příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Tyto nárokové dávky sice pomáhají snižovat počet osob ohrožených chudobou nebo materiální deprivací tím, že kompenzují nedostatek příjmů a v jistých případech tak zabraňují sociálnímu vyloučení, ale nepodporují řešení příčin jeho vzniku. · Kontrolované intervence mají ve svém nastavení a řízení nedostatky, které snižují jejich efektivnost. NKÚ vyhodnotil, že kontrolované intervence mohou přispět k řešení příčin sociálního vyloučení nebo ohrožení sociálním vyloučením pouze za předpokladu, že bude změněno jejich nastavení, dojde k jejich vzájemnému provázání a budou v synergii s podporou finančně dostupného bydlení. · Kontrola intervencí rovněž ukázala nedostatky v jejich monitoringu a následném vyhodnocování dopadů. Není vůbec vyhodnocováno z hlediska kvality a efektivity, pouze se sleduje množství vydaných finančních prostředků. NKÚ proto doporučil, aby bylo iniciováno ze strany MPSV nastavení a měření takovýchto ukazatelů, které umožní pravidelně vyhodnocovat účinnost jednotlivých intervencí i jejich vliv v oblasti sociálního vyloučení a sociálního bydlení. Dále uvedl, že sociální bydlení není v ČR upraveno samostatným právním předpisem. Není určena příloha, skupina obyvatel, pro které má být určeno a není vytvořen jednotný systém podpory. Tento samostatný právní předpis, týkající se systému sociálního bydlení, mají např. na Slovensku. Do řešení problematiky je zapojena celá řada subjektů. Ze strany kontrolovaných osob nebyl vytvořen účinný a efektivní způsob sledování, měření a vyhodnocování dostupných informací, který by umožnil provádět potřebné analýzy. Pro výkon sociální práce v oblasti pomoci v hmotné nouzi nejsou v obecně závazných právních předpisech pro sociální pracovníky Úřadu práce ČR a sociální pracovníky obecních úřadů jednoznačně vymezeny kompetence, což představuje riziko nesystematického a nekoordinovaného přístupu ke klientovi. V letech 2015 a 2016 bylo krajům a obcím vyplaceno 550 mil. Kč na podporu výkonu sociální práce. Tyto dotace nepřispěly k výrazné změně v celkovém počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. MPSV mělo informační systém, který však využívalo pouze omezeně, což má vliv na správnost strategického rozhodování. Úřad práce sice navýšil počet pracovníků, přesto však nedošlo k dlouhodobému navýšení vykonávaných sociálních šetření. S tím je spojeno vyšší riziko neoprávněně vyplacených finančních prostředků. MPSV vyplatilo krajům v letech 2012 až 2016 celkem 4,3 mld. Kč na podporu souvisejících sociálních služeb, ale přes existenci dostupných informací nevyhodnocovalo efektivnost pro řešení otázek bydlení ohrožených skupin obyvatel. MPSV jako nejvýraznější nástroj používá příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Za léta 2012 až 2016 na nich bylo vyplaceno 54,3 mld. Kč. Tyto dávky však nemají motivační ani preventivní charakter. Dále na základě usnesení vlády byla zřízena při Úřadu vlády Agentura pro sociální začleňování. Způsob její činnosti je ale nesystémový. V oblasti spolupráce agentury s lokálními partnery nedošlo k jednoznačnému vymezení práv a povinností. Tato spolupráce je založena na principu dobrovolnosti. Kontrolní závěr byl předložen vládě společně se stanoviskem MPSV, Úřadu práce ČR a Úřadu vlády. Vláda ho projednala dne 21. 1. 2019 a přijala usnesení č. 48, ve kterém uložila ministryni práce a sociálních věcí a vedoucímu Úřadu vlády realizovat opatření v souladu s předloženými stanovisky a do 30. 12. 2019 informovat o realizaci těchto nápravných opatření. Dle těchto opatření měla být do konce roku 2019 aktualizovaná koncepce sociálního bydlení ČR 2015 až 2025, na jejímž základě měly být připravené akční plány koncepce dostupného bydlení. Bohužel ani do 31. 12. 2019 nedošlo k předpokládané aktualizaci. Následně byl stanoven náhradní termín, a to 29. 2. 2020, který nebyl také dodržen. Nyní je usnesením vlády stanoven nový termín, a to 30. 6. 2020. Dotázal se, jaký je důvod, proč MPSV není tak dlouhou dobu schopno aktualizovat a evidovat tuto koncepci a zda je termín k 30. 6. skutečně již konečný. Uvedl, že pokud ano, navrhne do usnesení požádat MPSV o předložení aktualizované koncepce sociálního bydlení ČR 2015 až 2025. Dále uvedl, že MPSV informovalo, že předloží novelu zákona o sociálních službách do konce roku 2019 s cílem optimalizovat a zjednodušit systém sociálních služeb. Dotázal se, jaký je u novely zákona o sociálních službách časový harmonogram, kdy se předpokládá, že to projedná vláda, a kdy Poslanecká sněmovna. Konstatoval, že nápravná opatření stanovená Úřadu práce ČR jsou průběžně plněna a nadále bude jejich plnění sledováno. V roce 2018 došlo k poklesu vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi o 52 % oproti roku 2014. Dotázal se, jaký byl trend ve vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi v roce 2019. Se stanoviskem za Ministerstvo práce a sociálních věcí vystoupila náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Z. Jentschke Stöcklová. Uvedla, že tzv. sociální bydlení není v ČR právně ukotveno a je roztříštěno mezi více resortů a i směrem do samosprávy. V době probíhající kontroly na MPSV a na Úřadu vlády, bohužel, neprobíhala kontrola i na MMR. Což je mrzelo, protože bydlení jako takové má v gesci MMR. Dokud ČR nebude mít dostatek dostupného bydlení, opatření, která budou dělána, nebudou mít takovou účinnost. Zákon o sociálním bydlení byl projednán vládou, ale již nebyl projednán Poslaneckou sněmovnou. Tento zákon spojoval veškeré kritizované prvky, to znamená problematiku bydlení, sociální práce, dávkové podpory, ale i ostatní aspekty, které mají vliv na to, aby lidé mohli mít dostupné bydlení. Definoval cílovou skupinu pro sociální bydlení, která byla širší (samoživitelé, rodiny s malými dětmi, zdravotně postižení, senioři atd.). Bohužel zákon nebyl přijat. Po volbách tento zákon dostalo do gesce MMR, které se rozhodlo, že nebude připravovat zákon o sociálním bydlení, ale o dostupném bydlení. Dále uvedla, že sociální práce je v současné době zakotvena ve dvou zákonech (v zákoně o sociálních službách a v zákoně o hmotné nouzi). Konstatovala, že je pozitivní, že v posledních letech výše vyplacených dávek postupně klesá, ale nyní může díky pandemii způsobené koronavirem dojít opět k nárůstu. Revize koncepce sociálního bydlení byla odložena ze dvou důvodů. První důvod je, že se čeká na zákon o dostupném bydlení. Druhý důvod je, že byl připravován nový zákon o dávce na bydlení. Zákon o sociálních službách bude v květnu předložen vládě, ale jeho platnost bude až od roku 2022. Dále krátce pohovořila o dávce na péči. Se stanoviskem za Úřad práce ČR vystoupil zastupující generální ředitel ÚP ČR V. Najmon. Uvedl, že Úřad práce ČR předložil NKÚ své podněty. Snažil se metodicky vše ošetřit a vzít v úvahu veškerá doporučení, která NKÚ uváděl. Ředitelka Odboru nepojistných sociálních dávek ÚP ČR Z. Cibulková uvedla, že ÚP ČR v rámci poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi se zaměřil na kontrolu oprávněnosti dávek. V době, kdy probíhala kontrola, bylo jasně konstatováno, že má ÚP ČR nižší počet šetření. Konstatovala, že v roce 2019 oproti roku 2017 došlo k 100 % nárůstu místních a sociálních šetření. V roce 2017 se jednalo o 110 893 šetření a v roce 2019 jich bylo 221 062. ÚP ČR dále v rámci své činnosti propojil útvary nepojistných sociálních dávek a zaměstnanosti. Dále uvedla, že u dávek v hmotné nouzi je procentuálně meziroční rozdíl 2018 a 2019 ten, že došlo ke snížení o 18 %, co se týká počtu dávek, a ke snížení o 18 %, co se týká objemu. Došlo také ke snížení počtů dávek v hmotné nouzi o 280 994 a v objemu o 952,652 mil. Kč. ÚP ČR také participuje na projektu, který je zaměřený na koncepci sociálního bydlení a v lednu letošního roku byla vydána pro zaměstnance ÚP ČR metodika související se systémem sociálního bydlení. V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Kubíček (Konstatoval, že by bylo vhodné, aby k tomuto jednání byl přizván také zástupce MMR na úrovni náměstka. Uvedl, že podíl nájemního bydlení je v ČR velmi nízký oproti např. Německu, Rakousku atd. Došlo také k ukončení podpory družstevního bydlení, a to i ze strany financování bank.) a posl. I. Kalátová (Krátce se vyjádřila k projednávané problematice. Uvedla, že by mělo být jednoznačně ukotveno sociální bydlení ve všech dotčených zákonech tak, aby to nebylo diskutabilní. Mimo jiné zdůraznila, že sociální bydlení spadá do gesce MPSV, bydlení jako takové do gesce MMR.). Vzhledem k rozsahu diskuse a časové tísni navrhl předseda výboru posl. R. Kubíček přerušit projednávání tohoto bodu do příští schůze výboru. S tímto návrhem byl vysloven souhlas (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/. 2. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/16 – Rozvoj vodních cest a podpora vodní dopravy S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrola se zabývala rozvojem vodních cest a podporou vodní dopravy. Kontrola byla prováděna na Ministerstvu dopravy a Ředitelství vodních cest ČR v období od července 2018 do března 2019. Kontrolovaným obdobím bylo období od roku 2014 do doby ukončení kontroly. NKÚ prověřil, jak MD a ŘVC používaly od roku 2014 peníze na rozvoj vodních cest a vodní dopravy v ČR. Konkrétně se NKÚ zaměřil na to, jak MD přistupuje k rozvoji vodních cest a podpoře nákladní vodní dopravy, a prověřil peníze určené na modernizaci plavidel nebo vybrané infrastrukturní projekty v hodnotě téměř 1,4 mld. Kč. Podíl vodní dopravy na přepravě zboží zůstává dlouhodobě nízký a k postupnému převodu části přepravy ze silnic na vodní cesty nedochází – od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží. Uváděnou hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty. Důvodem jsou především přetrvávající problémy se splavností v úseku Ústí nad Labem – státní hranice. Řešením má být podle MD vybudování plavebního stupně v Děčíně. V názorech na jeho výstavbu ale přetrvávají natolik zásadní rozpory mezi MD a MŽP, které spočívají v konfliktu zájmů na ochranu lokalit Natura 2000 versus potřeba vodní dopravy. ŘVC na přípravu tohoto úseku dosud vynaložilo 625 mil. Kč. Podobně je to i s plavebním stupněm Přelouč II. Ten je připravován již od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. Za jeho přípravu ŘVC dosud zaplatilo 302 mil. Kč. Pokud nebude zajištěna spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty a nebudou vyřešeny všechny problémy, hrozí, že investice do nákladní vodní dopravy nepřinesou pozitivní dopad. Příkladem jedné z takových investic je modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 mil. Kč. Díky ní se měla navýšit přeprava zboží o 1 944 kontejnerů ročně a množství převezených sypkých materiálů o 1900 tun. Ve skutečnosti přeprava sypkých materiálů klesla a překládka kontejnerů vůbec nezačala. Dále se NKÚ zaměřil na projekt vybudování koridoru Dunaj-Odra-Labe. Na konci roku 2018 nechalo MD zpracovat první studii, která se komplexně zabývá technickou i ekonomickou proveditelností koridoru. Z té vyplývá, že výstavba plné varianty propojující všechny tři řeky je riziková. Projekt by přestal být ekonomicky efektivní ve chvíli, kdy by investiční náklady stouply jen zhruba o tři procenta, případně pokud by poptávka po přepravě klesla o necelých pět procent. Celkové náklady mají dosáhnout 641 mld. Kč, provozní náklady by pak byly zhruba 540 mil. Kč ročně. V případě omezené varianty, která propojuje Dunaj s Odrou, by výstavba měla vyjít na 311 mld. Kč, roční provoz pak na 350 mil. Kč. Oproti plné variantě má být podstatně méně ekonomicky riziková. Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká. Taková shoda však zatím není a bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně. V neposlední řadě se NKÚ zaměřil na peníze určené na modernizace nákladních plavidel. V letech 2008 až 2015 MD rozdělilo na zlepšení jejich stavu více než 53 mil. Kč. Podporu příjemci dostávali, přestože MD předem nevyhodnotilo budoucí využití a přínos těchto plavidel. Podporu tak získal například žadatel, který uvedl, že díky modernizaci naroste ročně objem jím přepraveného zboží zhruba o půl procenta. Jiné z modernizovaných plavidel bylo v roce 2016 celkem 215 dní mimo provoz a v roce 2017 pak dokonce 326 dní. Dopad takových peněz byl v součtu mizivý. Tento kontrolní závěr s opatřeními projednala vláda dne 25. 11. 2019, přijala usnesení č. 836. Připomínky NKÚ byly vypořádány. Nicméně přetrvává rozdílný pohled na zajištění vodní cesty. Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Krátce zrekapitulovala průběh a výsledky kontroly. Mimo jiné uvedla, že NKÚ ve svém kontrolním závěru zmiňuje dopravní politiku ČR 2014 – 2020 s výhledem na rok 2050 s tím, že tyto dokumenty nejsou plněny. Podíl nákladní vodní dopravy na objemu přeprav zůstává nízký a k převodu části přeprav ze silnice na vodní cesty nedochází. Hlavní překážkou v podobě splavnosti labsko-vltavské vodní cesty jsou plavební stupně Děčín, Přelouč a například také neexistence přístavu Pardubice. Problém také nezůstává jen na MD, ale také na MŽP, které s tím nesouhlasí a dlouhodobě kritizuje neexistující koncepci vodní dopravy. Tato koncepce byla předložena na vládu. Dotázala se, zda se k této koncepci již MŽP vyjádřilo. Nejdůležitější vodní cestou v ČR je labsko-vltavská vodní cesta, která je součástí transevropské sítě. Koncepce vodní dopravy pro období 2016 – 2023 počítá s využitím 247 km dlouhého úseku Labe od státní hranice po Pardubice a 65 km dlouhého úseku Vltavy od Mělníka po Prahu - Radotín. Překážkou využití labsko-vltavské vodní cesty pro nákladní dopravu je nespolehlivá splavnost čtyřicetikilometrového úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem a také nesplavnost dvoukilometrového úseku u Přelouče a absence přístavu Pardubice. Procesy posuzování vlivu na životní prostředí byly zahájeny již v roce 2005 a, bohužel, názory MD a MŽP se rozcházejí. MD urychlilo zahájení projektu rekonstrukce mostu přes Labe mezi Valy a Mělicemi, který v současné době již probíhá a Pardubický kraj se na rekonstrukci podílí a počítá se i s vybudováním pozemní komunikace od přístavu. Dalším významným krokem, ke kterému MD přistoupilo na rozdíl od předchozích let, je fakt, že posílilo kompetence státních podniků Povodí Labe, Moravy a Vltavy, tím, že investování do vodních cest předalo těmto povodím. Dotázala se, kdy budou budovány plavební stupně Děčín a Přelouč. Pokud tyto plavební stupně nebudou realizovány, nemají smysl investice do této vodní cesty. Další výtka od NKÚ mířila na modernizaci plavidel nákladní říční dopravy ve výši 53,4 mld. Kč, kde bylo dosaženo pouze dílčích cílů. Nebylo kontrolováno a vyhodnocováno plnění podmínek, které byly stanoveny příjemcům podpory na modernizaci plavidel. U tří projektů NKÚ zjistil využití plavidel ve výrazně nižším než stanoveném minimálním rozsahu. NKÚ kritizuje i technickou a ekonomickou proveditelnost koridoru Dunaj-Odra-Labe. Tato studie proběhla v prosinci roku 2018 a výstavba je spojena s řadou rizik, která by mohla způsobit neúčelnost a neefektivnost vynakládaných prostředků. Dotázala se, jakým způsobem bude MD sledovat dění na ŘVC, aby se neopakovaly nedostatky v rámci operačních programů, a kdy vláda konečně schválí koncepci vodní dopravy. Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil náměstek ministra dopravy T. Čoček. Uvedl, že MD akceptovalo veškerá nápravná opatření. Klíčovým problémem, který je třeba vyřešit, je celková koncepce vnitrozemské vodní dopravy. MD zpracovalo koncepci, která obsahuje plavební stupeň Děčín. Tato koncepce byla posuzována nikoli MŽP, ale Národním parkem České Švýcarsko, který k tomu musí v rámci strategického hodnocení vlivů na životní prostředí dát tzv. kompenzační opatření, za jejichž podmínek je možné koncepci schválit. Národní park před rokem uvedl, že kompenzační opatření nelze stanovit. MD je přesvědčeno, že kompenzační opatření existují. Od té doby se vedou diskuze s MŽP, proběhla studie Ministerstva zemědělství jako nestranného orgánu. V současné době se jedná s MŽP jako s nadřízeným ministerstvem k národnímu parku o tom, zda tento proces provedou a kompenzační opatření stanoví. Do doby, než bude jasná koncepce, některé investice z dlouhodobého hlediska nemají ten správný efekt. Tato situace se řeší již 20 let. K problematice vybudování koridoru Dunaj-Odra-Labe uvedl, že je vypracována ekonomická analýza. Centrální komise na MD doporučila dál Labskou větev nesledovat. Takto byl materiál dán do mezirezortního připomínkového řízení a v tento okamžik se čeká na rozhodnutí vlády, jakým způsobem se bude postupovat dál. Zatím rozhodnuto nebylo. V obecné rozpravě vystoupili: posl. M. Kalousek (Uvedl, že tento kontrolní závěr považuje za velice zásadní. Často jsou investice tohoto typu prezentovány na veřejnosti jako konflikt mezi zájmy ekonomickými a zájmy environmentálními. Navrhl uspořádat ve spolupráci s NKÚ seminář o tom, jak nastavit objektivní mechanismy.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, zda by bylo možné KV poskytnout zmíněnou studii Ministerstva zemědělství ke splavnění a zda se v rámci studií řeší i to, kde získávat vodu důležitou pro plavbu. Dále se dotázal, zda existuje i varianta, že by vláda celý projekt ukončila.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že z vystoupení náměstka ministra dopravy vyplynulo, že „trojcesta“ není ekonomicky výhodná a že se maximálně uvažuje o propojení Odra-Dunaj.), posl. M. Kalousek (Konstatoval, že technicky lze provést téměř vše, ale ekonomicky je kanál Dunaj-Odra-Labe neefektivní.), posl. R. Kubíček (Vyslovil souhlas s uspořádáním semináře o této problematice a požádal prezidenta M. Kalu o jeho uspořádání nejlépe na NKÚ.) prezident NKÚ M. Kala (Přislíbil uspořádání semináře pro členy KV. Dále krátce reagoval na vystoupení posl. M. Kalouska.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Uvedl, že studii Ministerstva zemědělství vypracovala Česká zemědělská univerzita a MD ji KV může poskytnout. Kanál je brán jako bezztrátový, není závislý na velkých přítocích, musí se řešit pouze odpar. Všechny projekty na MD nad miliardu mají externí oponentní posudek. V tomto případě byl vypracován univerzitou v Gratzu v Rakousku dle evropských metodik.) a ředitel Ředitelství vodních cest ČR L. Fojtů (Upřesnil některé skutečnosti ohledně plavebního stupně Děčín a prodloužení splavnosti do Pardubic. Dále krátce zmínil přípravu technického řešení kanálu v Přelouči tak, aby nebyl v konfliktu s chráněným územím Natura 2000.). V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, stanovisku ředitele Ředitelství vodních cest ČR Lubomíra Fojtů a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/16 – Rozvoj vodních cest a podpora vodní dopravy (dále jen „Kontrolní závěr č. 18/16“), b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 18/16, obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 969/19, c) Usnesení vlády č. 836 ze dne 25. 11. 2019; II. žádá ministra dopravy, aby do 31. 5. 2020 předložil Kontrolnímu výboru studii Ministerstva zemědělství ke kompenzačním opatřením; III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy a ředitele Ředitelství vodních cest ČR. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 164 (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/. 3. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/30 – Peněžní prostředky a majetek státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané policejní školy Ministerstva vnitra S úvodním slovem vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že NKÚ prověřil hospodaření středních a vyšších policejních škol Ministerstva vnitra v letech 2012 až 2018. NKÚ se zaměřil i na reorganizaci, kterou provedlo MV v letech 2013 a 2016. Kontrolou NKÚ zjistil, že tyto reorganizace nepřinesly ani plánované úspory, ani očekávané zefektivnění policejního vzdělávání. Náklady na policejní vzdělávání naopak v dalších letech rostly. U policejních škol pak kontrola odhalila nedostatky při převodu, inventarizaci a odpisování majetku. Plánovalo se ušetřit 144 mil. Kč. Následně MV snížilo předpokládanou úsporu na 115 mil. Kč, ale ani té se nepodařilo dosáhnout. Celkové náklady od roku 2013 na policejní vzdělávání meziročně stoupaly z 565 mil. Kč až na 761 mil. Kč v roce 2018, přitom počet absolventů základní odborné přípravy výrazně klesl. Dále se NKÚ zaměřil na to, jak tyto policejní školy připravují absolventy pro přijetí k policii. Ti ale tvořili jen necelá 2 % z celkového počtu přijatých uchazečů a není zatím stanoveno, jak získávat počty nových policistů, které jsou stanoveny v koncepci rozvoje Policie České republiky. Přijímací řízení k policii nijak nezohledňuje, že by měli být přijati přednostně absolventi tohoto oboru. Policejní školy se snažily úspor požadovaných MV dosáhnout především propouštěním zaměstnanců, což samozřejmě přineslo některé zvýšené náklady na odstupné a na platy pro policisty. Pro zajištění výuky bylo třeba uzavírat dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr a tak například u školy v Holešově stoupl počet těchto dohod od roku 2012 dvojnásobně. Tento kontrolní závěr projednala vláda dne 25. 11. 2019 a přijala usnesení č. 837, kterým vzala na vědomí stanovisko i kontrolní závěr a uložila do 30. 6. 2020 informovat vládu o plnění stanoviska. Všechny připomínky NKÚ byly vypořádány. Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že cílem kontroly bylo prověřit, zda vybrané policejní školy MV hospodaří s majetkem a s peněžními prostředky státu účelně a efektivně. Kontrolovaným obdobím bylo období od roku 2012 do roku 2017. NKÚ konstatoval následující zjištění: · MV nedosáhlo úspor a od roku 2013 náklady na policejní vzdělávání meziročně rostly, i přesto, že počet absolventů základní odborné přípravy do doby ukončení kontroly NKÚ po významném poklesu nedosáhl úrovně z roku 2013 a 2014. · Náklady z roku 2018 byly v porovnání s náklady po reorganizaci v roce 2013 vyšší o 196 mil. Kč, tj. o 35 %. · MV vyhodnocovalo dopady reorganizace policejních škol z hlediska zkvalitnění odborné přípravy, ale neznalo náklady na jednoho studujícího. · Policejní školy nesloužily jako významný zdroj nových policistů. Účelem investice škol je příprava absolventů pro přijetí do služebního poměru a MV nezajistilo realizaci koncepčních opatření ke zvýšení efektivnosti systému. Dále se dotázala, zda se MV nezdá 20 % ze 419 absolventů policejní školy v období 2013 až 2017 málo. Ve stanovisku MV je také uvedeno, že někteří odchází ke složkám integrovaného záchranného systému nebo k BIS atd. Dotázala se, zda by nebylo vhodné zjistit, kolik procent přijmou jiné bezpečnostní sbory nebo složky. Během šesti let nedokázala škola reagovat na nedostatek zaměstnanců a zvyšovaly se nesystémové odvody na dohody. Dotázala se, kým byly tyto dohody sjednávány, zda převážně se zaměstnanci školy nebo externími odborníky. Dále se dotázala, čím se liší výuka v jednotlivých policejních školách, že jsou takové rozdíly v nákladech na jednoho studenta. Se stanoviskem za MV vystoupil 1. náměstek ministra vnitra J. Nováček. Na úvod konstatoval, že kontrolovaným obdobím bylo období let 2012 až 2017. Dále uvedl, že policejní vzdělávání a školství se rozdělilo. Systém je duální. MV zná náklady na studenta za část MV. MV disponuje pouze nepřímými nástroji, školy nemá ve své gesci, může je řídit pouze metodicky a nepřímo. Krátce se vyjádřil k jednotlivým zjištěním NKÚ. Uvedl, že koncepce rozvoje policie se několikrát aktualizovala. MV si je vědomo, že by pomohlo mít odbor vzdělávání, nicméně za trvání nedostatků byl vůbec problém do služby k policii příslušníky dostat. MV atraktivně představuje službu u Policie ČR, aby mladí lidé věděli, že existuje již řada moderních věcí v oblasti kybernetiky atd. Očekávají, že se zvýší zájem o práci u policie. Konstatoval, že systém je již duální a velkou část policejního vzdělávání má na starosti Policejní prezidium. Ředitel Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy Policie ČR David Fulka uvedl, že v roce 2015 došlo k rozdělení na dva samostatné subjekty, kdy Útvar policejního vzdělávání řeší veškeré vzdělávání týkající se policie. Spolupracuje s několika složkami Vojenské policie. V roce 2019 bylo 1 360 úspěšných posluchačů, kteří ukončili školu, ale proškoleno bylo celkem přes 6 000 lidí. Profesně se MV snaží reagovat na nové trendy a vzdělávají se policisté ať kriminální, dopravní nebo pořádkové policie, specialisté na pyrotechniku a další. Po dobu kontroly (od roku 2012 do roku 2015) počty v policejních školách klesaly, ale nyní od roku 2015 do současné doby výrazně stoupají. V době, kdy byla provedena redukce a propouštění ještě v původním školství, nebyla policie schopná kvalifikačně proškolit zejména specialisty v oblasti kriminální policie a dopravní policie. Policie v současné době provozuje tři tzv. dvouškoly (školy v Pardubicích a Ruzyni vzdělávají SKPV, školy v Holešově a Brně vzdělávají policisty pořádkové policie, školy v Praze a Jihlavě vzdělávají dopravní policisty.). Zdůraznil, že se snaží vytvořit šest samostatných vzdělávacích zařízení, která budou schopna reagovat na specializace. V obecné rozpravě vystoupili: posl. K. Matušovská (Dotázala se, zda by nebylo dobré zjistit, kolik studentů ze škol MV pokračuje na Policejní akademii ČR či na právních fakultách jiných vysokých škol. A dotázala se na srovnání s 29 školami, které vyučují obor Bezpečnostně právní činnost.), 1. náměstek ministra vnitra J. Nováček (Uvedl, že tato problematika byla předmětem studie, kterou MV zadalo vypracovat a poskytne ji KV. MV přijalo asi jedenáct opatření a každé má za cíl zvýšit zájem o službu u policie. Policejní akademie ČR primárně slouží pro příslušníky policie. Cílem snahy je, aby studenti ze středních škol šli primárně do služebního poměru k policii, okrajově chodí k ostatním ozbrojeným sborům - Celní správě ČR a Vězeňské službě ČR, kde vzdělání využijí.) a posl. R. Kubíček (Dotázal se, jakým způsobem probíhá vzdělávání vysokoškoláků, kteří přecházejí z jiných vysokých škol.) a 1. náměstek ministra vnitra J. Nováček (Uvedl, že záleží na tom, na jaké služební místo nastoupí. Policejní akademie ČR pořádá různé kurzy.). V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku 1. náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka, stanovisku ředitele Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy Policie ČR Davida Fulky a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/30 – Peněžní prostředky a majetek státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané policejní školy Ministerstva vnitra (dále jen „Kontrolní závěr č. 18/30“), b) Stanovisko Ministerstva vnitra ke Kontrolnímu závěru č. 18/30, obsažené v části III materiálu vlády č. j. 1034/19, c) Usnesení vlády č. 837 ze dne 25. 11. 2019; II. žádá ministra vnitra, aby do 31. 5. 2020 předložil Kontrolnímu výboru studii k přechodu absolventů středních škol k Policii ČR; III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra vnitra. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 165 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/. 4. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/01 – Peněžní prostředky státu poskytované z Programu záchrany architektonického dědictví na záchranu a obnovu kulturních památek S úvodním slovem vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrola probíhala od ledna do července roku 2017. Kontrolováno bylo období od roku 2013 do roku 2016. NKÚ se zabýval peněžními prostředky, které byly poskytnuty z Programu záchrany architektonického dědictví na záchranu a obnovu kulturních památek. Kontrolovanými osobami byla vedle Ministerstva kultury celá řada příjemců. NKÚ prověřil prostředky, které MK na tento program vynaložilo. Tento program má sloužit k záchraně a obnově kulturních památek, jako jsou například hrady, zámky, kláštery a paláce. V kontrolovaných čtyřech letech MK na tento program vynaložilo celkem 650 mil. Kč a podpořilo 915 akcí na opravu památek. Ročně ale získala podporu nanejvýš třetina žadatelů. Pro uspokojení všech žadatelů by bylo potřeba v rozpočtu nejméně 1,8 mld. Kč. Oprava památek se kvůli nedostatku prostředků výrazně prodlužuje a trvá i přes 15 let. Podle zjištění NKÚ MK nemělo měřitelné cíle programu, aby ministerstvo mohlo vyhodnotit jejich přínos. Program měl přispět k rychlé a efektivní obnově památek, ale to se příliš nedaří. Opravy probíhají po částech, a tím se výrazně prodlužuje obnova památek a trvá často 15 a více roků. Rostou i vedlejší náklady na vybavení stavenišť, na údržbu památek a na další. Například u opravy fasády kostela Proměnění Páně na hoře Tábor narostly vedlejší náklady o více než 1,6 mil. Kč, což bylo 23 % z celkových nákladů na opravu kostela. Program záchrany architektonického dědictví není součástí programového financování a prostředky se na něj ze státního rozpočtu vyčleňují každý rok znovu. Pokud by byla obnova památek součástí programového financování, mohly by se prostředky na tento program vyčlenit i na delší časové období. Obnova památek by se tak dala efektivněji plánovat. Dále NKÚ kritizoval, že MK velmi obecně nastavilo cíle programu, které se nezměnily už 22 roků. Podle NKÚ nemůže MK dostatečně vyhodnotit přínosy tohoto programu. Není například stanoveno, jakých cílových hodnot chce při opravě památek za určitý čas dosáhnout. Obtížně se také může vyhodnotit přínos jednotlivých akcí. U již dokončených akcí nevyžadovalo MK informace o tom, jak opravy pomohly památce v jejím dalším využití například pro kulturní nebo společenské účely. Žadatelé přitom mají povinnost tyto informace uvádět v žádosti o podporu. Tento kontrolní závěr byl projednán vládou 27. 3. 2018, vláda přijala usnesení a uložila MK zabezpečit průběžné plnění opatření a informovat vládu o jejich plnění do 31. 12. 2018. NKÚ opatření MK považoval za dostatečná, s tím, že je možné je ověřit až následnou kontrolní akcí. Se zpravodajskou zprávou vystoupil místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský. Uvedl, že cílem kontroly bylo prověřit poskytování a použití peněžních prostředků státu z Programu záchrany architektonického dědictví na záchranu a obnovu kulturních památek. Kontrolováno bylo období od roku 2013 do roku 2016, v případě věcných souvislostí i období předcházející. Kontrola byla prováděna u kontrolovaných osob od ledna do července 2017. Dále zmínil některá zjištění uvedená v kontrolním závěru: · MK Programem záchrany architektonického dědictví odstraňuje havarijní stav kulturních památek, avšak v některých případech probíhala realizace záchrany kulturních památek více než 15 let. Ve vztahu k odhadu předpokládaných nákladů na jejich záchranu se bez navýšení peněžních prostředků stav kulturních památek na území ČR oproti současnému stavu nezlepší. · Pro vyhodnocení přínosů tohoto programu je potřebné jednoznačně vymezit cíle programu, nastavit měřitelné indikátory programu, nastavit parametry projektu a dílčích akcí, sjednotit podmínky pro poskytování příspěvků a vyhodnocovat přínosy projektu k cílům programu. · MK nastavilo obecné cíle Programu záchrany architektonického dědictví v roce 1995, ale závazně nenastavilo měřitelné indikátory ve formě předpokládaných cílových hodnot, kterých by měl program ve stanoveném časovém horizontu dosáhnout. MK tyto cíle záchrany neaktualizovalo během více než 20 let existence tohoto programu. · MK jednoznačně nevymezilo závazné podmínky akcí v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku vycházejícího z projektu, např. parametry akce, využitelnost obnovené kulturní památky před obnovou a po ní. · Kontrola zjistila nejednotné nastavení podmínek rozhodnutí o poskytnutí příspěvku v letech 2013 až 2016 a odlišnosti od obvyklých podmínek používaných při poskytování dotací. · MK provádělo pouze formální hodnocení programu záchrany, které nemá přímou vazbu na stanovené obecné cíle. Přínos programu záchrany k záchraně a obnově kulturních památek nelze bez stanovení měřitelných indikátorů a parametrů akcí vyhodnotit. · Důsledkem podfinancování Programu záchrany architektonického dědictví je rozdělování projektů na dílčí akce. Každoročně je uspokojena třetina požadavků žadatelů v důsledku nedostatku finančních zdrojů státního rozpočtu a MK nemůže naplnit stanovený cíl programu. Kontrola u příjemců příspěvku potvrdila prodlužování realizace projektů z důvodu nedostatku disponibilních peněžních prostředků. Následkem jsou tak rostoucí a opakující se vedlejší náklady na opravu. Konstatoval, že NKÚ upozorňuje především na to, že je dlouhodobý nedostatek finančních prostředků. Dotázal se, zda má MK plán, jak zachovat financování záchrany a obnovy kulturních památek. Se stanoviskem za Ministerstvo kultury vystoupil náměstek ministra kultury V. Ouroda. Uvedl, že není možné naplnit cíle programu a rychle zachránit kulturní památky. Dluh v údržbě památek v roce 1989 byl katastrofický, u mnoha památek se nepředpokládalo, že se je podaří zachránit. Obzvlášť toto platilo u velkých areálů, jako jsou hrady, zámky apod. V té době existoval havarijní program – Program regenerace městských památkových rezervací a zón, ale alokace byly malé, proto vznikl tento Program záchrany architektonického dědictví, kde jsou alokace nejvyšší ze všech památkových programů MK. Velká většina památek, které byly v roce 1989 ohroženy, je v současnosti již zachráněna. Ze 40 000 kulturních památek v ČR je na seznamu ohrožených cca pouze 700. MK považuje Program záchrany architektonického dědictví za velmi významný a celý systém příspěvků na péči o památky je i mezinárodně oceňovaný. Závěrem uvedl, že se nejedná o dotace, ale o příspěvek na záchranu a obnovu kulturní památky, který kompenzuje částečné omezení vlastnického práva z titulu veřejného zájmu na zachování kulturních památek. Připomínky NKÚ berou vážně a přijali řadu opatření. Dále krátce pohovořil o konkrétních přijatých opatřeních. Ředitel Odboru památkové péče Ministerstva kultury J. Vajčner uvedl, že v roce 1993 se nastavovaly všechny programy, hledaly se nějaké odhady zadluženosti v oblasti památkové péče a hrubý odhad pro všechny programy byl 4 mld. Kč. Program záchrany architektonického dědictví, o kterém nyní hovoříme, vznikl až v roce 1995. MK některé požadavky dokáže celkem dobře spočítat a odhadnout. V zásadě platí, že poddimenzovanost ve všech památkových programech je přibližně trojnásobná, tj. k dispozici je 1/3 finančních prostředků a 2/3 finančních prostředků chybí. Určitá zkreslenost tohoto údaje může spočívat i v tom, že žadatelé mají tendenci žádat o něco více, než skutečně potřebují. Pokud by částka cca 2,5 mld. Kč byla k dispozici, otázkou je, zda by se dala vůbec alokovat, a to z mnoha důvodů. Prvním důvodem je kapacita spoluúčasti vlastníků, dalším je stavební kapacita, stavební připravenost a také časová náročnost tenderů. Dále uvedl, že některé indikátory jsou tvrdé (kulturní hodnota – kulturní památka, národní kulturní památka, památka světového dědictví, věc v památkově chráněném území) a jiné měkké (kulturní význam – místní, regionální, celostátní, evropský apod.). MK se snaží být zcela transparentní. MK má také jeden havarijní program, který má odstraňovat akutní havarijní situace. Program záchrany architektonického dědictví je plánován spíše pro větší areály a s dlouhodobějším aspektem. V obecné rozpravě vystoupili: posl. V. Munzar (Poděkoval MK za práci, protože považuje obnovu kulturních památek za velmi důležitou. Dotázal se, zda má MK nějaké dlouhodobé plány u jednotlivých památek a zda existuje již nějaký výhled finančních prostředků, nebo je to řešeno ad hoc z roku na rok.), posl. L. Černohorský (Uvedl, že dle vyjádření MK nebyl v některých případech příspěvek úplně dočerpán z toho důvodu, že se nepodařilo zajistit pracovníky na realizaci oprav. Dotázal se, zda je toto dlouhodobý problém, že chybí například restaurátoři atd. A pokud ano, jak k tomu MK přistupuje například při propagaci vzdělávání v těchto oborech tak, aby bylo těchto odborníků dostatek.), ředitel Odboru památkové péče MK J. Vajčner (Krátce odpověděl na vznesené dotazy. Mimo jiné uvedl, že povinnou součástí každé žádosti do Programu záchrany architektonického dědictví je tzv. projekt záchrany. Není to projektová připravenost ve smyslu stavebního práva, ale popis, jak budou postupovat, o jaké se jedná práce, jaký je cílový stav nebo o jaké využití se jedná. Dále uvedl, že v rámci Národního památkového ústavu jsou otevřeny dva kurzy pro řemeslníky a pro odborné pracovníky. MK má dále řadu aktivit v oblasti vzdělávání.), náměstek ministra kultury V. Ouroda (Uvedl, že do ČR je převáděno na obnovu památek množství finančních prostředků z Norských fondů v míře dříve nepředstavitelné. A kapacitu odborných restaurátorských profesí to zásadním způsobem vytěžuje. Doba je tedy z tohoto pohledu velice anomální.) a ředitel Odboru památkové péče MK J. Vajčner (Krátce reagoval na rozpravu a uvedl, že minulý rok MK rozdělilo cca 700 mil. Kč a vratka byla 2,6 mil. Kč.). V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Lukáše Černohorského, stanovisku náměstka ministra kultury Vlastislava Ourody a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/01 – Peněžní prostředky státu poskytované z Programu záchrany architektonického dědictví na záchranu a obnovu kulturních památek (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/01“), b) Stanovisko Ministerstva kultury ke Kontrolnímu závěru č. 17/01, obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 74/18, c) Usnesení vlády č. 196 ze dne 27. 3. 2018, d) Informaci Ministerstva kultury o stavu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru č. 17/01, obsaženou v části II materiálu vlády č. j. 1093/18; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra kultury. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 166 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/. 5. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/31 – Peněžní prostředky určené na zajištění informační podpory systému financování programů a dotací a vybrané dotace a programy reprodukce majetku S úvodním slovem vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrolovanými osobami byly Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. Kontrola byla prováděna od srpna 2015 do března 2016. Kontrolovaným obdobím byly roky 2009 až 2016. NKÚ prověřoval peníze vynaložené na informační systémy k podpoře programového financování a dotací. Programové financování má sloužit k alokování peněz ze státního rozpočtu na cíle, které si stát stanovil, a to podle jejich priorit. Rozpočtování orientované na cíle ukazuje, čeho chce stát v dané oblasti dosáhnout, jakým způsobem toho chce dosáhnout a kolik to bude stát. Programové financování má také zajistit, aby byly výdaje plánované ze státního rozpočtu účelné a efektivní, jak v krátkodobém, tak střednědobém horizontu. NKÚ dlouhodobě poukazuje na špatnou praxi v programovém financování a konstatuje, že v ČR programové financování selhává. Hlavně kvůli formálnosti toho procesu skončila ČR nejhůře v hodnocení vybraných výkonnostních ukazatelů rozpočtového procesu za rok 2015 ve srovnání s dalšími zeměmi, jako jsou například Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko a Německo. V letech 2009 až 2015 přitom prošlo prostřednictvím programového financování 415 mld. Kč. Místo toho, aby programové financování sloužilo k vyhodnocení budoucích nebo proběhlých výdajů, je jejich pouhou evidencí. Systém programového financování je tak v ČR vysoce formální. Ke špatnému fungování přispívá prodlužování programů, špatně nastavené indikátory a parametry, kvůli nimž není možné vyhodnotit, zda program skutečně plní své cíle. MF například u žádné z 24 kontrolovaných akcí programového financování nestanovilo cíle ani indikátory tak, aby bylo možné akce vyhodnotit. U dvou kontrolovaných programů také MF samo sobě trvání programu prodlužovalo. Stát pro podporu programového financování vybudoval hned několik informačních systémů, v nichž shromažďuje data o investicích státu a o dotacích. Jedná se o informační systém Evidenční dotační systém (IS EDS), o informační systém Správa majetku ve vlastnictví státu (IS SMVS), o informační systém Centrální evidence dotací z rozpočtu (IS CEDR III) a o informační systém DotInfo EDS. Správci těchto informačních systémů jsou MF a GFŘ. Přestože za tyto informační systémy stát v letech 2009 – 2015 zaplatil více než 338 mil. Kč, data v nich nejsou kompletní a spolehlivá a systémy tak neplní účel, pro který vznikly. Například GFŘ evidovalo Nejvyšší kontrolní úřad v IS CEDR III jakožto poskytovatele dotací ve výši 278 mil. Kč, přestože NKÚ nikdy žádnou dotaci neposkytl a ani ze zákona poskytnout nemohl. Nekompletnost údajů v informačních systémech prokázali kontroloři při srovnání údajů o dotacích poskytnutých deseti neziskovým organizacím v letech 2013 – 2014. Zatímco v IS CEDR III vedlo GFŘ dotace za 2,8 mld. Kč, v IS DotInfo EDS pro stejné neziskovky evidovalo MF dotace jen ve výši 342 mil. Kč. Obdobně nespolehlivé údaje obsahuje i IS EDS/SMVS, který v době kontroly například evidoval 289 akcí za celkem 10,5 mld. Kč jako neukončené, přestože už ukončené byly. MF při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s těmito informačními systémy porušilo zákon o veřejných zakázkách, protože některé z nich neoprávněně zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže. Šlo například o zakázky na projektové dozory. Tento kontrolní závěr projednala vláda dne 29. 3. 2017 a schválila usnesení č. 230. Následně MF vládě předložilo informaci o plnění opatření k nápravě. Konstatoval, že projednávání tohoto KZ na vládě nebylo jednoduché a bezkonfliktní. NKÚ požádal doplnit návrh usnesení vlády o část, která ukládala místopředsedovi vlády pro ekonomiku a ministrovi financí dále realizovat doporučení, zejména iniciovat změny v právních předpisech, které by umožnily vynutitelnost povinnosti správců programu vést v IS EDS/SMVS veškeré finanční prostředky vztahující se k programovému financování, dále vynutitelnost povinnosti poskytovatelů dotací včas předávat přesné a úplné informace pro potřeby MF, GFŘ i veřejnosti a dále přehodnotit dosavadní proces schvalování programu tak, aby byla prosazena jednoznačná odpovědnost správců programů za nastavení a vyhodnocení efektivnosti a účelnosti vynakládaných finančních prostředků. Dále uvedl, že MF se v předkládaném materiálu nevyjádřilo ke všem opatřením, která byla navrhována k nápravě zjištěných nedostatků ve stanovisku MF a GFŘ ke kontrolnímu závěru. NKÚ navrhl doplnění těchto opatření a informaci o jejich plnění do konce roku 2018. Se zpravodajskou zprávou vystoupil místopředseda – zpravodaj výboru posl. R. Sklenák. Konstatoval, že kontrolovanými osobami bylo MF a GFŘ, které od roku 2011 převzalo kontrolovanou agendu od MF. Krátce shrnul průběh kontroly. Zdůraznil, že výdaje, které jsou realizované prostřednictvím programového financování, jsou obrovské. Za kontrolované období 2009 – 2015 činily 415 mld. Kč. V roce 2015 bylo evidováno více než 17 tisíc probíhajících akcí ve 207 programech. Je tedy na místě věnovat správnému fungování programového financování mimořádnou pozornost. Klíčový informační systém je Evidenční dotační systém a Správa majetku ve vlastnictví státu. NKÚ svá zjištění shrnul do 4 zásadních konstatování: 1. Nedostatky v právní úpravě, informačních systémech, metodické činnosti i postupech posuzování a schvalování dokumentace programu reprodukce majetku ze strany MF způsobují, že programové financování nepodporuje principy cílově orientovaného rozpočtování. 2. Nekoncepční rozvoj kontrolovaných informačních systémů přispěl k neúčelnému rozvoji informačního systému CEDR III, který ani po téměř dvaceti letech po svém vzniku neeviduje správně zákonem stanovené údaje o dotacích ze státního rozpočtu poskytnutých konečným příjemcům. 3. Ministerstvu financí chybělo koncepční a Generálnímu finančnímu ředitelství navíc i strategické řízení informačních systémů pro stanovení dlouhodobých cílů v oblasti řízení kvality a bezpečnostních informačních systémů a dále nebyly vymezeny obecné principy pořizování, vytváření a provozování informačních systémů, což se projevilo řadou negativních důsledků. Například přenos dat s IS EDS/SMVS do IS CEDR III neprobíhal v případě evidence dotací automatizovaně, ale manuálně a vyžadoval tak součinnost jak MF, tak GFŘ, tak dvou dodavatelů těchto informačních systémů. 4. I přes vynaložení 338 mil. Kč na informační podporu systému financování programů a  dotací v letech 2009 – 2015 nemělo MF kompletní přehled o výdajích realizovaných prostřednictvím programového financování. Dále uvedl, že na základě zjištěných skutečností NKÚ konstatuje, že informační systém CEDR III nelze považovat za důvěryhodný zdroj informací pro evidenci, sledování a kontrolu dotací, návratných finančních výpomocí a obdobných transferů poskytnutých ze státního rozpočtu, prostředků EU a jiných finančních mechanismů. Veřejné zakázky na zajištění informační podpory systémů financování z programů a dotací nebyly vždy zadány v souladu s právními předpisy a nevedly k hospodárnému vynaložení finančních prostředků. Vláda tento kontrolní závěr projednala v březnu 2017, uložila MF realizovat nápravná opatření. Zprávu o jejich plnění ministryně financí předložila vládě v únoru 2018 a konstatovala, že uložená nápravná opatření jsou průběžně plněna a oblast, ve kterých byly NKÚ sděleny nedostatky, budou i nadále předmětem trvalého sledování a kontroly MF a GFŘ. Ve sdělení GFŘ je uvedeno, že od roku 2014 dochází k postupnému přesoutěžení systému CEDR II a CEDR III. Na základě jednání s dodavatelem systému o možnosti vyvázat se ze závislosti na jeho dodavatelských službách byla vyhotovena čestná prohlášení z května 2016 s uvedením, že informační systémy CEDR II a CEDR III jsou autorským dílem společnosti ASD Software. GFŘ nechá zpracovat projekt, na jehož základě případně dojde k zadání zakázky na nový IS v rámci otevřeného řízení. Návrh na změnu informačního systému pro správu odvodů za porušení rozpočtové kázně byl schválen na poradě vedení GFŘ v roce 2017 a veřejná zakázka ke změně IS byla realizována počátkem roku 2018. Se stanoviskem za Ministerstvo financí vystoupil náměstek ministryně financí S. Kouba. Uvedl, že resort MF se snaží o větší transparentnost údajů (open data). MF se podněty NKÚ vážně zabývá. Se stanoviskem za Generální finanční ředitelství vystoupila generální ředitelka GFŘ T. Richterová. Uvedla, že GFŘ spravuje CEDR II, což je jeho kontrolní systém a pod ním jsou subsystémy pro GFŘ, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady. Tento IS CEDR II je nově vysoutěžený pod názvem IS Evidence správy odvodů. GFŘ předpokládá, že do konce roku zanikne a nový dodavatel začne implementovat ze starého informace do nového systému, který bude spravovat GFŘ vlastními silami. U IS CEDR III, což je IS Centrální evidence dotací z rozpočtu, obdrželo GFŘ v roce 2019 výhradní souhlas s užíváním autorského díla Paper jako open source a bylo vypsáno výběrové řízení, jehož předmětem je zajištění podpory programátorských prací nad tímto Paperem. Za podpory dodavatele programátorských prací je nyní převeden CEDR III na novou platformu Paper jedna k jedné. Cena za převedení je odhadována do 2 mil. Kč, spravovat si to bude GFŘ vlastními silami. Ředitel Sekce informatiky GFŘ J. Fridrich uvedl, že CEDR II a CEDR III v letošním roce skončí a GFŘ bude pokračovat s nově vysoutěženými systémy. Informační koncepce GFŘ byla schválena v srpnu 2018 a je atestovaná. Po nálezu NKÚ bylo vybudováno automatizované rozhraní mezi IS EDS/SMVS a IS CEDR III. V obecné rozpravě vystoupili: posl. V. Munzar (Uvedl, že důležitou výhradou NKÚ bylo, jakým způsobem MF s údaji v různých databázích pracuje.), náměstek ministryně financí S. Kouba (Uvedl, že výtky NKÚ směřovaly k tomu, že nejsou nastaveny žádné cíle a že není nastavena strategie. Strategie byla schválená v roce 2017. Došlo také k úpravě metodik a vnitřních směrnic tak, aby byly tyto cíle zaimplementovány v souladu s doporučeními NKÚ.), ředitel Odboru Interní audit MF F. Beckert (Uvedl, že MF si je vědomo, že je třeba se orientovat na cíle a indikátory a plnění hlavních kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Na základě toho MF změnilo vnitřní předpis, který se zabývá tímto programovým financováním. Zároveň správci jednotlivých programů byli informováni o tom, že musí správně nastavit cíle a indikátory a také sledovat prostředky. A na základě toho v informačních systémech byly nastaveny automatické kontroly, které toto sledují. Indikátory, cíle a parametry jsou sledovány jak při předkládání programové dokumentace, tak poté i v průběhu realizací akcí a v jejich závěru. Plnění indikátorů, cílů a harmonogramu je vždy na jednotlivých realizátorech, MF to kontroluje.), posl. R. Sklenák (Konstatoval, že IS za stovky miliónů byly víceméně k ničemu, neobsahovaly správné údaje a všechny se přesoutěžují. Dotázal se, zda byly vyvozeny důsledky z rozhodnutí v minulosti, která vedla k nehospodárnému využití finančních prostředků.), náměstek ministryně financí S. Kouba (Uvedl, že v době kontroly nepůsobil na MF a nemá o tom žádné informace. Jde spíše o reflexy do budoucna.), posl. V. Munzar (Dotázal se, jakým způsobem dochází ke zjištění, zda nebyly cíle a indikátory stanoveny pouze formálně a zda MF provádí kontrolu nastavení cílů a indikátorů.) a náměstek ministryně financí S. Kouba (Uvedl, že hlavním posunem je to, že je nastavena automatická kontrola, když nejsou uvedeny indikátory, tak to IS nepřijme. Cíle se kontrolují ve dvou fázích. Prvně při schvalování a poté ad hoc kontrola, kterou provádí Sekce auditu MF.). V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. R. Sklenák navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Romana Sklenáka, stanovisku náměstka ministryně financí Stanislava Kouby, stanovisku generální ředitelky Generálního finančního ředitelství Tatjany Richterové a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/31 – Peněžní prostředky určené na zajištění informační podpory systému financování programů a dotací a vybrané dotace a programy reprodukce majetku (dále jen „Kontrolní závěr č. 15/31“), b) Stanovisko Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství ke Kontrolnímu závěru č. 15/31, obsažené v části III materiálu vlády č. j. 230/17, c) Usnesení vlády č. 230 ze dne 29. 3. 2017, d) Informaci Ministerstva financí o stavu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru č. 15/31, obsaženou v části II materiálu vlády č. j. 162/18; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryni financí a generální ředitelku Generálního finančního ředitelství. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 167 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 6/. 6. Informace ministryně financí o aktuálním stavu Integrovaného informačního systému státní pokladny Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že IISSP funguje od roku 2009 a KV se velmi intenzivně věnoval naplňování jednotlivých bodů Státní pokladny. MF předkládalo KV pravidelnou informaci o aktuálním stavu IISSP dvakrát ročně. Navrhl, aby tuto informaci dále MF předkládalo pouze jednou ročně vždy k 31. 1. příslušného roku. Upozornil, že tento systém měl několik primárních úkolů (centralizace příjmů, řízení výdajů, podpora správy aktiv, řízení hotovosti a podpora řízení státního dluhu) a podpůrné funkce (rozpočtové plánování, finanční plánování, platební styk, účetnictví, finanční kontrola a výkaznictví). Systém měl naplnit osm základních cílů. V posledních letech došlo k naplnění těchto cílů. Se stanoviskem za Ministerstvo financí k tomuto bodu vystoupil náměstek ministryně financí R. Bulíř. Uvedl, že Státní pokladna je již od roku 2010 v části účetní v rutinním provozu, od roku 2013 pak i v části rozpočtové. V současné době jsou v provozu moduly přípravy rozpočtu, realizace rozpočtu, která dělá rozpočtová opatření a zároveň platební styk, a v části centrálního systému účetních informací státu dělá MF reporting kompletních účetních a finančních výkazů. Základní cíle byly naplněny tím, že v této podobě informačního systému má MF v reálném čase veškeré informace o aktuálním stavu státního rozpočtu ve všech fázích jeho životního cyklu. Tato data se poté používají pro podporu řízení likvidity a pro řízení státního dluhu. MF v roce 2019 změnilo model fungování podpory Státní pokladny, kdy novým systémovým integrátorem se stal státní podnik Státní pokladna Centrum sdílených služeb, což je MF založený státní podnik právě primárně za účelem bezpečného provozování kritických aplikací MF. V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Kubíček (Dotázal se, jakým způsobem dopadla na financování těchto systémů nutnost zvýšení zabezpečení, tzn. bezpečnostní management a jakým způsobem se toto promítlo do ročních nákladů.) a náměstek ministryně financí R. Bulíř (Uvedl, že kvůli nabytí účinnosti nové vyhlášky o kybernetické bezpečnosti muselo MF přijmout poměrně zásadní technická opatření. Proto je i v předložené zprávě vidět nárůst nákladů na aplikační podporu, která je z velké části způsobena zvýšením kybernetické bezpečnosti. V úhrnu se jedná cca o 50 mil. Kč, které MF muselo investovat do bezpečnostních opatření jak technických tak i organizačních.). V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu náměstka ministryně financí Radoslava Bulíře, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě I. bere na vědomí informaci ministryně financí o aktuálním stavu Integrovaného informačního systému Státní pokladny; II. žádá ministryni financí, aby pravidelně vždy k 31. 1. příslušného kalendářního roku předložila Kontrolnímu výboru pravidelnou informaci o aktuálním stavu Integrovaného informačního systému Státní pokladny; III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministryni financí. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 168 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 7/. 7. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/02 – Peněžní prostředky určené na projekty informační podpory a na systémy operačního řízení složek integrovaného záchranného systému Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. P. Staněk. Uvedl, že cílem kontroly bylo prověřit hospodárnost a účelnost peněžních prostředků vynakládaných Ministerstvem vnitra na projekty informační podpory a systémy operačního řízení složek integrovaného záchranného systému. V rámci kontrolní akce nebyla zjištěna zásadní pochybení a uváděné nedostatky jsou spíše doporučeními, která bude MV postupně realizovat. I přes nedostatky konstatované ze strany NKÚ byl projekt Národního informačního systému integrovaného záchranného systému úspěšně realizován a dokončen s využitím strukturálních fondů EU a současně byly naplněny cíle projektu tak, jak byly definovány pro potřeby jeho financování ze strukturálních fondů EU. Kontrolovaným obdobím bylo období od ledna do července roku 2016. Celkový objem kontrolovaných prostředků činil 363 mil. Kč. V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců nevystoupil. V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. P. Staněk navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Pavla Staňka a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/02 – Peněžní prostředky určené na projekty informační podpory a na systémy operačního řízení složek integrovaného záchranného systému (dále jen „Kontrolní závěr č. 16/02“), b) Stanovisko Ministerstva vnitra ke Kontrolnímu závěru č. 16/02, obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 293/17, c) Usnesení vlády č. 232 ze dne 29. 3. 2017, d) Zprávu o realizaci opatření přijatých k výsledkům kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu č. 16/02, obsaženou v části II materiálu vlády č. j. 47/18; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra vnitra a generálního ředitele státního podniku Česká pošta. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 169 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 8/. 8. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/22 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. P. Staněk. Uvedl, že kontrolovaným obdobím bylo období od 1. 1. 2013 do 30. 9. 2016. Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR. Kontrola byla zaměřena na plnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných v předchozí kontrolní akci č. 12/31 z roku 2013. Kontrolován byl především vybraný nemovitý majetek, samostatné movité věci a drobný dlouhodobý hmotný majetek, náklady a výnosy související s kontrolovaným nemovitým majetkem, náklady na dopravní prostředky a ostatní služby zejména právní, poradenské a konzultační služby. Závěrem uvedl, že nedostatky z předchozí kontrolní akce č. 12/31 byly odstraněny s výjimkou peněžních prostředků vynakládaných na právní služby, kde problémy přetrvávaly. Ke zlepšení stavu došlo až v závěru roku 2016. Osobně jako velký problém vnímá předražené náklady za právní služby, ceny se dle rámcové smlouvy pohybovaly mezi 3 500 Kč až 4 800 Kč za hodinu právních služeb. Na závěr uvedl, že jako důvod pro nemožnost přesoutěžení byla uvedena existence probíhajících soudních sporů, což nepovažuje za dostatečné zdůvodnění. V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců nevystoupil. V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. P. Staněk navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Pavla Staňka a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/22 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „Kontrolní závěr č. 16/22“), b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 16/22, obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 844/17, c) Usnesení vlády č. 787 ze dne 6. 11. 2017; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 170 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 9/. 9. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/27 – Peněžní prostředky vynakládané na úhradu nákladů z činnosti u vybraných správců kapitol státního rozpočtu Se zpravodajskou zprávou vystoupil místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský. Uvedl, že kontrola byla provedena u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Úřadu průmyslového vlastnictví a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Kontrola byla prováděna v období od září 2016 do března 2017 a kontrolovaným obdobím byly roky 2013 až 2015, v případě věcných souvislostí i období předcházející. NKÚ našel některé drobné nedostatky. Jedním z nich bylo, že došlo jak na SÚJB, tak na ÚOOU k porušení zákona tím, že rozdělily zakázku na nákup motorových vozidel na dvě části, čímž se měla snížit částka pod dvoumilionovou hranici. Avšak následná kontrola z Finančního úřadu Praha toto nepotvrdila. Dále se objevily rozdíly cen u úklidových služeb, v rámci kterých došlo k docela velkým disproporcím. Tyto služby byly již přesoutěženy a došlo ke snížení nákladů. Došlo také k přesoutěžení výuky jazyků. Úřad průmyslového vlastnictví poskytoval školení, které bylo účtováno špatným způsobem. I tyto nedostatky byly napraveny. V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců nevystoupil. V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Lukáše Černohorského a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/27 – Peněžní prostředky vynakládané na úhradu nákladů z činnosti u vybraných správců kapitol státního rozpočtu (dále jen „Kontrolní závěr č. 16/27“), b) Stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ke Kontrolnímu závěru č. 16/27, obsažené v části IV příloze č. 1 materiálu vlády č. j. 85/18, c) Stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů ke Kontrolnímu závěru č. 16/27, obsažené v části IV příloze č. 2 materiálu vlády č. j. 85/18, d) Stanovisko Úřadu průmyslového vlastnictví ke Kontrolnímu závěru č. 16/27, obsažené v části IV příloze č. 3 materiálu vlády č. j. 85/18, e) Usnesení vlády č. 195 ze dne 27. 3. 2018; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, předsedkyni Úřadu pro ochranu osobních údajů a předsedu Úřadu průmyslového vlastnictví. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 171 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 10/. 10. Sdělení předsedy, různé V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. R. Kubíček: · požádal členy KV, aby nahlásili na sekretariátu KV termín projednávání jimi vybraných KZ NKÚ, · informoval členy KV o tom, že obdržel od předsedkyně Rozpočtového výboru posl. M. Vostré podnět veřejnosti ve vztahu k Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Iniciátorem tohoto podnětu je soukromá osoba, která podala tento podnět jak na Rozpočtový výbor, tak na Nejvyšší kontrolní úřad. Uvedl, že KV je seznámen s tím, že došlo k porušení rozpočtové kázně Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Předseda ÚDHPSH toto porušení obhajoval na RV, ale RV mu to neodsouhlasil, nyní je podnět v řízení příslušného FÚ., · vzhledem k pandemii koronaviru „SARS-CoV-2“ navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR  konstatuje, že z důvodu pandemie koronaviru „SARS-CoV-2“ v roce 2020 neuskuteční žádnou zahraniční cestu. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 172 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 11/. 11. Návrh termínu a programu příští schůze výboru Po úvodním vystoupení předsedy výboru posl. R. Kubíčka a po rozpravě Kontrolní výbor stanovil, že se 31. schůze výboru bude konat dne 14. 5. 2020 od 9.00 hodin v Poslanecké sněmovně, a zmocnil předsedu výboru, aby stanovil program 31. schůze výboru, viz přijaté usnesení č. 173 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 12/. Předseda výboru posl. R. Kubíček poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil třicátou první schůzi Kontrolního výboru. Schůze výboru byla ukončena ve 12.40 hodin. Zapsala: M. Hálková – tajemnice výboru Lukáš ČERNOHORSKÝ v. r. Roman KUBÍČEK v. r. místopředseda – ověřovatel Kontrolního výboru předseda Kontrolního výboru Příloha č. 1 str. 1 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30.04.2020 - 9:01:12 1. hlasování, návrh Schválení programu, neveřejné jednání Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nepřihlášen Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Nepřihlášen Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Nepřihlášen Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 1, schůze č. 30, čas 9:01:12 Příloha č. 1 str. 2 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 9:49:54 2. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č.17/02 - Podpora soc. bydlení jako součást politiky soc. začleňování - přerušení Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Nepřihlášen Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 2, schůze č. 30, čas 9:49:54 Příloha č. 1 str. 3 usnesení č. 164 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 10:35:19 3. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č.18/16 - Rozvoj vodních cest a podpora vodní dopravy - usnesení Aktivně hlasovalo: 11 Pro: 11 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 3, schůze č. 30, čas 10:35:19 Příloha č. 1 str. 4 usnesení č. 165 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 11:01:25 4. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č.18/30 - Peněž.prostředky a majetek státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané policejní školy MV - usnesení Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 4, schůze č. 30, čas 11:01:25 Příloha č. 1 str. 5 usnesení č. 166 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 11:35:57 5. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č.17/01 - Peněž.prostř.státu poskytované z Programu záchrany architekt. dědictví na záchranu a obnovu kulturních památek - usnesení Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 5, schůze č. 30, čas 11:35:57 Příloha č. 1 str. 6 usnesení č. 167 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 12:11:50 6. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č.15/31 - Peněž.prostředky určené na zajištění inform.podpory systému financování programů a dotací a vybrané dotace a programy reprodukce majetku - usnesení Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 6, schůze č. 30, čas 12:11:51 Příloha č. 1 str. 7 usnesení č. 168 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 12:22:41 7. hlasování, návrh Informace MF o aktuálním stavu Integrovaného informačního systému Státní pokladny - usnesení Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 7, schůze č. 30, čas 12:22:41 Příloha č. 1 str. 8 usnesení č. 169 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 12:26:49 8. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č.16/02 - Peněž. prostředky určené na projekty informační podpory a na systémy operačního řízení složek IZS - usnesení Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 8, schůze č. 30, čas 12:26:49 Příloha č. 1 str. 9 usnesení č. 170 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 12:30:58 9. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č.16/22 - Majetek a peněž.prostředky státu, se kterými je příslušná hospodařit státní přísp.organizace ŘSD ČR - usnesení Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 9, schůze č. 30, čas 12:30:58 Příloha č. 1 str. 10 usnesení č. 171 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 12:35:04 10. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č.16/27 - Peněž.prostředky vynakládané na úhradu nákladů z činností u vybraných správců kapitol SR - usnesení Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 10, schůze č. 30, čas 12:35:04 Příloha č. 1 str. 11 usnesení č. 172 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 12:38:34 11. hlasování, návrh Zrušení plánovaných zahr. cest KV v roce 2020 Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 11, schůze č. 30, čas 12:38:34 Příloha č. 1 str. 12 usnesení č. 173 Kontrolní výbor PS PČR 30. schůze 30. 04. 2020 - 12:40:43 12. hlasování, návrh Návrh termínu a programu příští schůze výboru Aktivně hlasovalo: 10 Pro: 10 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: Nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Nepřihlášen Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Iva Kalátová, ANO: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: Nehlasoval Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: Nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: Nepřihlášen Květa Matušovská, KSČM: Pro Vojtěch Munzar, ODS: Pro Jan Pošvář, Piráti: Pro Milan Pour, ANO: Pro Radek Rozvoral, SPD: Pro Roman Sklenák, ČSSD: Pro Pavel Staněk, ANO: Pro Lucie Šafránková, SPD: Nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Nepřihlášen ID hlasování: 12, schůze č. 30, čas 12:40:43 - 32 -
Projednávané dokumenty

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vybory-psp/zaznamy/3600-30-20200430
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.