Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
ZÁPIS
z 20. schůze
výboru pro sociální politiku,
která se konala dne 8. listopadu 2018
od 9.30 hodin
v místnosti č. 48/ „Konírna“, vchod z Malostranského náměstí
Přítomni: Aulická Jírovcová, Babišová, Bauer, Beitl, Dražilová, Gajdůšková, Golasowská, Juchelka, Kaňkovský, Kasal, Kolářík, Matušovská, Maxová, Novák, Pastuchová, Pekarová Adamová, Rutová, Sklenák,
Omluveni: Brzobohatá, Hyťhová, Richterová, Šafránková, Vrecionová, Vyzula
20. schůzi výboru pro sociální politiku zahájila předsedkyně výboru Radka Maxová. Ověřovatelem byl zvolen poslanec Marek Novák. Jednání probíhalo podle schváleného programu schůze. Předsedkyně Maxová otevřela první bod.
1/ Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2019 – kapitola 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí. (00/56 – 01/45/45)
Ministryně Maláčová shrnula rozdíly v rozpočtu mezi roky 2017, 2018, 2019. Celkové příjmy Kapitoly pro rok 2019 jsou rozpočtovány ve výši 552,4 mld. korun. Převážná část rozpočtovaných příjmů je tvořena pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Příjmy z pojistného jsou pro rok 2019 rozpočtovány v objemu 541, 4 mld. korun. Rozpočet výdeje Kapitoly pro rok 2019 je navrhován na 37,5 mld. korun ve srovnání se schválením rozpočtu na rok předchozí se jedná o nárůst téměř o 45, 6 mld. korun. Jedná se tedy o nárůst o celých 7,7 %. Na nárůstu výdajů se podílí zejména dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění a růst výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Výdaje na důchody jsou pro rok 2019 rozpočtovány ve výši 461, 3 mld. korun, které jsou ovlivněny schválenou valorizací. Celkové navýšení pro rok 2019 je 7,3 %, což je výrazně nad limitem 2,7 %, v rámci kterého může vláda valorizaci navýšit. Průměrný starobní důchod vzroste o 900 Kč, od roku 2019 přesáhne 13200 korun. Lednová valorizace navýší výdaje na výplatu důchodů o 31, 7 mld. korun. Oblast dávek státní sociální podpory a pěstounské péče představuje druhou objemově významnější oblast mandatorních výdajů Kapitoly, kde jsou rozpočtovány prostředky 37, 7 mld. korun. Na dávky pěstounské péče jsou 5,5 mld. korun. Jedná se o oblast ve výší 43,2 mld. korun. Dávky nemocenského pojištění pro rok 2019 jsou rozpočtovány ve výši 36,2 mld. korun, tyto výdaje ovlivňují několik faktorů např. pracovní neschopnost, počet pojištěnců, vývoj mezd. Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi jsou rozpočtovány ve výši 6,6 mld. korun a zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Výdaje na podporu v nezaměstnanosti činí 7, 3 mld. korun. Předpokládá se, že se situace na trhu práce v rok 2019 ve srovnání s tím současným běžícím rokem příliš nezmění. Výdaje na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách činí 26,6 mld. korun. Na aktivní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány výdaje ve výši 2,5 mld. korun – na vlastní politiku zaměstnanosti bylo vyčleněno pouze 279 mil. korun. Výdaje na financování společných programů EU a ČR jsou rozpočtována částka ve výši 2,2 mld. korun. Na insolvenci firem jsou rozpočtovány prostředky ve výši 400 mil. korun, na výplatu odškodňovacích titulů ČSSZ 510 mil. korun, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením je 7 mld. korun, ostatní výdaje organizačních složek státu je nárůst 17,4 mld. korun, na programové financování reprodukce majetku resortních organizačních složek státu a příspěvkový organizací je narozpočtováno 390, 9 mil. korun. Významnou položkou v rozpočtu Kapitoly jsou neinvestiční dodávkové transfery, kde je vyčleněna částka pro r. 2019 téměř 25 mld. korun. Na neinvestiční dotace na podporu služeb je vyčleněno 15,5 mld. korun. Mezi další významné oblasti rozpočtu v rámci MPSV patří dotace na činnost vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, kde je vyčleněno 1,34 mld. korun, a v dotačním řízení je navržen drobný nárůst na podporu rodin na 102, 5 mil. korun. Na financování společných programů a projektů České republiky a EU je navržena částka 10,9 mld. korun, přičemž převážná část navrhovaných prostředků připadá na projekty Evropského sociálního fondu v rámci operačního projektu Zaměstnanost. Na neinvestiční dotace bude poskytováno 7,1 mil. korun.
Zpravodaj Bauer dodal, že materiál z MPSV je zpracován velmi dobře, rozpočet MPSV logicky více rozdává, než přijímá. Navrhl představu probíhající diskuze, na výboru se sešlo deset PN, předpokládá, že se každý poslanec k svému PN přihlásí a následně se bude hlasovat, a nakonec o Kapitole jako celku.
Poslanec Sklenák představil své tři PN ke státnímu rozpočtu, představil první PN - speciálně vázané peníze na sociální práci v obcích, navrhuje navýšit rozpočet na tuto činnost o 200 mil. korun. Peníze na pokrytí navrhuje ubrat z Kapitoly dávek a státní sociální podpory a pěstounské péče. Druhý PN - investice do sociálních služeb navrhuje navýšit 327 mil. korun, vázané na financování programu Rozvoje a obnova materiální technické základny sociálních služeb. Peníze na pokrytí navrhuje ubrat z Kapitoly dávek a státní sociální podpory a pěstounské péče. Třetí PN - navýšit aktivní politiku zaměstnanosti o 1 mld. korun.
Poslankyně Golasowská představila dva PN ke státnímu rozpočtu. První PN - na sociální služby navrhuje navýšit rozpočet o 200 mil. korun. Peníze na pokrytí navrhuje ubrat z Kapitoly podpory v nezaměstnanosti. Druhý PN - na protidrogovou politiku navrhuje navýšit rozpočet o 64 mil. korun. Peníze na pokrytí navrhuje ubrat z Kapitoly dávek na podporu aktivní politiky.
Poslanec Kaňkovský navrhl pozměňovací zákon spolu s poslankyní Golaswskou, týkající se provozu sociálních služeb. Navrhují navýšení rozpočtu o 800 mil. korun. Na pokrytí tohoto pozměňovacího zákonu jsou tři návrhy. A/ z dávek na nemocenské pojištění 400 mil. z podpory v nezaměstnanosti. B/ z dávek na nemocenské pojištění 300 mil. korun z podpory v nezaměstnanosti 300 mil. korun z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče 200 mil. korun. C/ z podpory v nezaměstnanosti 400 mil. korun; z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče 400 mil. korun.
Poslankyně Pekarová Adamová navrhla dva pozměňovací návrhy. Peníze by chtěla vzít z oblasti Kapitoly Ministerstva dopravy, a to z oblasti - ze Slevy na jízdné: 1. Zvýšení rodičovského příspěvku o 5,8 mld. korun 2. Zvýšení příspěvku na péči o 5,9 mld. korun.
Poslankyně Pastuchová navrhla navýšení rozpočtové Kapitoly o 210 mil. na neinvestiční transfery obcí s rozšířenou působností. Jedná se o prostředky určené na výplatu účelové neinvestiční dotace obcím s rozšířenou působností na činnost vykonávané v oblasti sociálně-právní ochraně dětí.
Poslanec Bauer uvedl, aby se ministryně Maláčová vyjádřila k rozpočtu a přiblížila názor, cestu, kterou chtějí pokračovat a jak se vyrovnají se sliby v programovém prohlášení s tím, co předkládají PSP ČR.
Ministryně Maláčová informovala, že by nechtěla jít cestou redukcí mandatorních výdajů, obecně by si přála, aby prostor pro výdaje nad rámec mandatorních výdajů, byl větší. Programové prohlášení vlády bylo připraveno před nástupem ministryně Maláčové, a ne všechny priority jsou promítnuty do rozpočtu, ke spokojenosti ministryně Maláčové. Do dvou týdnů přijdou s iniciativami důchodové reformy, rodičovské příspěvky, zde jsou dvě verze, k 1.7. 2019 navýšení o 40 000 Kč, nebo 1.1. 2020 celkové navýšení o 80 000 Kč, rozhodne se 16.11. 2018 finální řešení na koaliční radě. Ministryně se přiklání k druhé variantě. Platy sociálních pracovníků, jsou navrhnuty dvě varianty 5%, nebo 7%, také se budou zvyšovat platy zaměstnancům na ÚP ČR a ČSSZ. V důchodové reformě bude učiněn soubor kroků se součinností zákonodárců. Sociálně zdravotní pomezí mají s MZd stanovené tři priority, které budou během funkčního období vlády společně realizovat.
Poslanec Kolářík představuje poslanecký návrh poslankyně Richterová, která se snaží snížit rozpočet na Poštovní služby o 49 mil. korun a Pohoštění o 1 mil. korun. Utržené prostředky chce použít na navýšení rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi.
V podrobné rozpravě zpravodaj Bauer navrhl proces hlasování usnesení, PN.
Poslankyně Pastuchová se přihlásila ke svému PN, stanovisko zpravodaje Bauera doporučující, stanovisko ministryně Maláčová doporučující, v hlasování č. 1 hlasovalo 18 poslanců pro, 1 proti, 0 se zdrželi. PN byl přijat.
Poslankyně Pekarová Adamová se přihlásila ke svému PN (rodičovský příspěvek o 5,8 mld. korun), stanovisko zpravodaje Bauera doporučující, stanovisko ministryně Maláčová neutrální, v hlasování č. 2 hlasovalo 6 poslanců pro, 11 proti, 1 se zdržel. PN nebyl přijat.
Poslankyně Pekarové Adamové druhý PN (příspěvek na péči 5,9 mld. korun), v hlasování č. 3 hlasovalo 6 poslanců pro, 10 proti, 2 se zdrželi. PN nebyl přijat.
Poslanec Kolářík načetl PN poslankyně Richterové, stanovisko zpravodaje Bauera neutrální, stanovisko ministryně Maláčová nedoporučující, v hlasování č. 4 hlasovalo 3 poslanců pro, 11 proti, 4 se zdrželi. PN nebyl přijat.
Poslanec Sklenák načetl svůj první PN (200 mil. korun), stanovisko zpravodaje Bauera doporučující, stanovisko ministryně Maláčová doporučující, v hlasování č. 5 hlasovalo 10 poslanců pro, 3 proti, 5 se zdržel. PN byl přijat. Poslanec Sklenák načetl svůj druhý PN (327 mil. korun), stanovisko zpravodaje Bauera doporučující, stanovisko ministryně Maláčová doporučující, v hlasování č. 6 hlasovalo 9 poslanců pro, 5 proti, 4 se zdržel. PN byl nepřijat. Poslanec Sklenák načetl svůj třetí PN (1 mld. korun), stanovisko zpravodaje Bauera neutrální, stanovisko ministryně Maláčová doporučující, v hlasování č. 7 hlasovalo 5 poslanců pro, 7 proti, 6 se zdržel. PN nebyl přijat.
Poslankyně Golasowská načetla svůj první PN (200 mil. korun), stanovisko zpravodaje Bauera neutrální, stanovisko ministryně Maláčová doporučující, v hlasování č. 8 hlasovalo 6 poslanců pro, 4 proti, 8 se zdržel. PN nebyl přijat. Poslankyně Golasowská načetla svůj druhý PN (64 mil. korun), stanovisko zpravodaje Bauera doporučující, stanovisko ministryně Maláčová nedoporučující, v hlasování č. 9 hlasovalo 5 poslanců pro, 11 proti, 2 se zdržel. PN nebyl přijat.
Poslanec Kaňkovský načetl svůj první PN (varianta A), stanovisko zpravodaje Bauera doporučující, stanovisko ministryně Maláčová doporučující, v hlasování č. 10 hlasovalo 9 poslanců pro, 8 proti, 1 se zdržel. PN nebyl přijat. Poslanec Kaňkovský načetl svůj první PN (varianta B), stanovisko zpravodaje Bauera doporučující, stanovisko ministryně Maláčová doporučující, v hlasování č. 11 hlasovalo 9 poslanců pro, 8 proti, 1 se zdržel. PN nebyl přijat. Poslanec Kaňkovský načetl svůj první PN (varianta C), stanovisko zpravodaje Bauera doporučující, stanovisko ministryně Maláčová doporučující, v hlasování č. 12 hlasovalo 9 poslanců pro, 0 proti, 9 se zdržel. PN nebyl přijat.
Předsedkyně Maxová dala hlasovat o usnesení.
Po úvodním slově ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, zpravodajské zprávě poslance Jana Bauera a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019 v kapitole 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí schválila ve výši příjmů 552 397 446 963,- Kč a ve výši výdajů 637 185 990 417,- Kč
s těmito pozměňujícími návrhy: v Kapitole 313 – MPSV
1) - snížit výdaje specifického ukazatele „Dávky pomoci v hmotné nouzi“ o částku 210 000 000,- Kč, - zvýšit výdaje ID 5140050000 výdajový blok (specifického ukazatele) „transfery na činnosti vykonávané obcemi v oblasti SPOD“ o částku 210 000 000,- Kč,
2) - snížit rozpočet specifického ukazatele „Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče“ o částku 200 000 000,- Kč, - zvýšit výdaje rozpočtu specifického ukazatele „Neinvestiční nedávkové transfery“ o částku 200 000 000,- Kč;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením vystoupil na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR; aby se podílel na vypracování usnesení, které bude předloženo.
v hlasování č. 13 hlasovalo 12 poslanců pro, 0 proti, 6 se zdržel. Usnesení č. 75 bylo přijato.
2/ Návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Dominika Feriho, Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové, Karla Schwarzenberga, Františka Váchy a Vlastimila Válka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů /ST 85/ (01/52/21 – 02/09/40)
Předsedkyně Maxová otevřela druhý bod k doprojednání, zpravodajem byla určena poslankyně Pastuchová, a předala slovo navrhovatelce Pekarové Adamové.
Poslankyně Pekarová Adamová přiblížila Novelu o nemocenského pojištění, zákona 187/2006 SB., který upravuje i vyplácení peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství. Tyto dávky jsou podle současných pravidel vypočítávány z tzv. redukovaného vyměřovacího základu. V současné době redukce probíhá tak, že částka do první redukční hranice se počítá ve 100 %, z částky nad první do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici až do třetí redukční hranice se vypočítá 30 % a k částce nad tu třetí redukční hranici se už nepřihlíží. Systém znevýhodňuje ty, kteří mají příjmy vyšší. Tato navrhovaná úprava znevýhodnění zmírňuje faktickým zrušením redukce vyměřovacího základu a to tak, že sjednocuje procentuální úpravu u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství na 100 %. Zachovává se pouze ta nejvyšší redukční hranice. Návrh zákona má za cíl zamezit výraznějšímu propadu životního standardu po narození dítěte rodin, kterých se to týká (20 000 rodin – ročně). Poslankyně Pekarová Adamová předkládá tři PN, které se týkají: 1. Mateřské dovolené (otcovské), 2. Přechodných ustanovení, 3. Nemocenské pojištění.
Zpravodajka Pastuchová uvedla, že zrušení první a druhé redukční hranice významným způsobem zvýšil úroveň dávky peněžité pomoci v mateřství u osob z nadprůměrnými příjmy, dávka u těchto osob až do třetí redukční hranice nahrazovala ušlí čistý příjem ze mzdy. Do třetí redukční hranice bude čistý náhradový poměr dávky mírně rostoucí, k nejvýraznějšímu nárůstu čistého náhradového poměru by došlo z hrubou mzdou ve výši 2,5 – 3 násobku průměrné mzdy, u níž by výše peněžité pomoci v mateřství dosahovala v průměru 98% čisté mzdy. Tento návrh preferuje princip zásluhovosti nad principem solidarity.
V podrobné rozpravě vystoupila Poslankyně Pekarová Adamová, která uvedla PN, a třetí PN (účinnost stáhla) a předloží v druhém čtení.
Předsedkyně Maxová dala hlasovat o prvním PN (otcovské) poslankyně Pekarové Adamové, stanovisko zpravodaje Pastuchové nedoporučující, stanovisko ministerstva neutrální, v hlasování č. 14 hlasovalo 9 poslanců pro, 4 proti, 2 se zdržel. PN nebyl přijat. Předsedkyně Maxová dala hlasovat o druhém PN (přechodná ustanovení) poslankyně Pekarové Adamové, stanovisko zpravodaje Pastuchové nedoporučující, stanovisko ministerstva neutrální, v hlasování č. 15 hlasovalo 10 poslanců pro, 4 proti, 3se zdržel. PN nebyl přijat.
Po odůvodnění zástupkyně skupiny předkladatelů poslankyně Markéty Pekarové Adamové, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
I. doporučuje Poslanecké sněmovně PČR, aby vyslovila nesouhlas
s návrhem poslanců Markéty Pekarové Adamové, Dominika Feriho, Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové, Karla Schwarzenberga, Františka Váchy a Vlastimila Válka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů /ST 85/;
II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny.
Poslanec Sklenák navrhl, v prvním odstavci, nedoporučit Poslanecké sněmovně PČR.
Předsedkyně Maxová dala hlasovat, že VSP nedoporučuje ke schválení danou Novelu, v hlasování č. 16 hlasovalo 11 poslanců pro, 3 proti, 4se zdržel, usnesení č. 76 nedoporučuje k schválení Poslanecké sněmovně.
3/ Aktuální situace v Lékařské posudkové službě (02/17/10 – 03/45/39)
Náměstkyně Merhautová zmínila, že pracovní skupina pracuje pro řešení situace LPS, kde jsou zastoupeni MPSV, ČSSZ, GŘ ÚP a poslanci VSP. Řešeny byly dva okruhy otázek, personální situace, počet posudků po lhůtě. ČSSZ po určitých opatření, zvládla počet posudků po lhůtě. MPSV má konkrétní personální čísla, ze 45 lékařů, mají obsazené 28 lékařských míst, místa asistentek jsou obsazena, co se týče asistentů lékařů. LPS, zde všechna místa obsazena nejsou. Po celkovém vyhodnocení je snaha a daří se nezvyšovat počet posudků po lhůtě.
Mgr. Boháček pověřen zastupováním ústředního ředitele ČSSZ shrnul situaci do dvou bodů, personální situace z 372 systemizovaných míst, mají neobsazeno 75 míst, k 1.1. 2019 předpokládají snížení o dalších 20 úvazků posudkových lékařů. Smluvní lékaři jsou obsazovány v rámci regionu v jednotkách, odborní asistenti posudkových lékařů z 52 míst, mají aktuálně neobsazeno 21 míst. Stav zpracování posudku, zde počet nevyřízených žádostí nadále osciluje okolo 50 000, je to snížení oproti 1.1. 2018 o 22 000, nevyřízené žádosti po lhůtě se vyskytují ojediněle, celková délka řízení se pohybuje na 50 dnech.
Předsedkyně Maxová poděkovala bývalé ministryni Němcové, za zavedení krizového řízení na ČSSZ, vzhledem k 9000 nevyřízených žádostí po lhůtě, byla celá situace nepřijatelná, po zavedení krizového řízení, byly zavedeny limity pro posudkové lékaře. Dále vznesla dotaz, zda mají přehled, kolik lékařů v první instance neplní předepsaný limit 110 posudků za měsíc, a jaký má ministerstvo pohled na lékaře, kteří neplní daný limit. Další dotaz směřoval, zda je stanoven v první instanci limit odborných asistentů na vypracování posudků za měsíc.
Ředitel Boháček doplnil k lékařům, kteří neplní stanovenou normu, obecně přistupují v rámci běžného pracovního pořádků, situaci monitorují vedoucí lékaři jednotlivých posudkových lékařů, kterých se to týká, a snaží se s nimi pracovat, aby normu plnily. Odborný asistenti posudkových lékařů, ve větším rozsahu jsou zapojeni od července, nyní vyhodnocují jejich zapojení, a nastavují podmínky.
Předsedkyně Maxová reagovala, že nikdo ČSSZ neví, kolik lékařů první instance neplní předepsaný limit 110 posudků, dále upozornila, že tímto přístupem stěžují život našim občanům, kteří se obrací na ČSSZ.
Ředitel Boháček doplnil, že znají výkonnost jednotlivých lékařů každý měsíc, mají informaci kdo plní normu, nyní není schopen říct detailní číslo.
Předsedkyně Maxová se dotázala, na jakém základě budou stanovovat normu odborným asistentům.
Ředitel Bosák reagoval na dotaz k normám, od února 2018 každý měsíc monitorují a vyhodnocují každého posudkového lékaře, a mohou poskytnout statistiku výkonnosti ve všech agendách u každého posudkového lékaře, který je zaměstnán na ČSSZ. Odborní asistenti cíleně nemají stanoveny normy, museli splnit kvalifikační předpoklady, aby byli přijati na danou pozici, za druhé prošli certifikačním kurzem v IPVZ. MPSV muselo najít cestu jak odborného asistenta sledovat, kvalitu podkladu. Do budoucna stanoví normu odborným asistentům.
Předsedkyně Maxová dala hlasovat vystoupení veřejnosti do 3 minut, v hlasování č. 17 hlasovalo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržel, návrh byl přijat.
Věra Šimůnková uvedla, že na výboru vystoupila, jako autorka petice usilující za změny v LPS. Hovořila o závažné onkologické nemoci, která jí postihla, s fatálními dopady na běžný život a vznesla kritiku k posudkovým lékařům a daným institucím.
Předsedkyně Maxová reagovala, že situaci v LPS vnímá, jako neměnnou dlouhodobě, v rámci usnesení požádá VSP o podrobné statistiky MPSV.
V diskusi vystoupili: náměstkyně Merhautová, ředitel Bosák, ředitel Boháček, poslankyně a poslanci D. Kasal, R. Maxová, H. Aulická Jírovcová, V. Kaňkovský, J. Pastuchová.
Předsedkyně Maxová dala hlasovat o usnesení.
Po úvodním slově náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Ivy Merhautové, Františka Boháčka pověřeného zastupováním ústředního ředitele ČSSZ a po rozpravě
výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
žádá ministryni práce a sociálních věcí a pověřeného ústředního ředitele ČSSZ, aby
do 20. 11. 2018 předložili poslancům výboru pro sociální politiku:
1/ aktuální statistiku plnění normy na zpracování posudků a revizí posudkovými lékaři v I. i II. instanci po jednotlivých OSSZ, KSSZ a MPSV za jednotlivé měsíce roku 2018;
2/ „Metodický pokyn vrchního ředitele úseku lékařské posudkové služby č. 4/21013 – Postupy LPS k zajištění efektivity při stanovování kontrolních lékařských prohlídek“;
3/ připravovaný „Metodický pokyn ústředního ředitele ČSSZ - „Postupy LPS k zajištění efektivity při stanovování kontrolních lékařských prohlídek a platnosti posudku“;
4/ formulář „Lékařský nález pro posuzování zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení“, v hlasování č. 18 hlasovalo 18 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržel, usnesení č. 77 bylo přijato.
4/ Sdělení předsedkyně výboru (03/45/49 – 03/48/00)
Předsedkyně Maxová seznámila přítomné, že po jednání výboru budou přijímat zástupce Červeného kříže, na základě návštěvy ve Švýcarsku. Dále se budou na každém jednání VSP, aktuálně řešit kontroly usnesení.
5/ Sdělení předsedkyň a předsedy podvýboru (03/48/01 – 03/48/20)
6/ Různé (03/48/23 – 03/55/50)
Poslankyně Gajdůšková poděkovala sekretariátu VSP, za organizaci semináře. Poslankyně Babišová vznesla námitku, že nejsou informováni o jednáních pracovních skupin ministerstva, předsedkyně Maxová bude žádat o informování o zasedání pracovních skupin. Poslanec Kaňkovský upozornil na druhé čtení senátního návrhu, příspěvek na péči, je třeba počítat s garančním výborem.
7/ Návrh termínu a pořadu 22. schůze výboru (03/55/52 – 03/57/45)
Příští schůze výboru se bude konat 22.11. 2018, kde bude zařazeno případné jednání garančního výboru. Tajemník Papoušek vysvětlil přeházené číslování schůzí, bod 9. doplnit projednání od 14 – 15 hod. (SD 1395), zpravodaj J. Bauer.
Předsedkyně Maxová dala hlasovat k navrženému programu, v hlasování č. 19 hlasovalo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržel, návrh byl přijat.
8/ Informace o „Metodické příručce pro sociální kurátory pro děti a mládež z roku 2016“ a metodické informaci k některým otázkám vztahujícím se k umístění v ZDVOP a pobytu dětí v těchto zařízeních. (03/59/24 – 05/09/30)
Mgr. Hanzlíková náměstkyně pro řízení sekce sociálně pojistných systémů, informovala výbor pro sociální politiku o Metodické příručce pro sociální kurátory. Příručka vznikla v r. 2016, intenzivně ji začali komunikovat v květnu 2018. Současný stav je takový, že ministerstvo spolupracovalo se čtrnácti kraji, vyzvalo je, aby zaslaly své připomínky, požádalo všechny dotčené odborné organizace a rezorty, proběhlo mnoho schůzek a tato metodická příručka po prostudování všech připomínek došlo k rozhodnutí o změně názvu na „Základní východiska a právní principy práce sociálního kurátora pro děti a mládež“ a jedná se o soubor citací z právních předpisů, z úmluv, ale také ze soudních rozhodnutí. V této nové podobě metodickou příručku ministerstvo minulý týden představilo a prokonzultovalo se zástupci všech krajů, kteří ji dostali v předstihu k prostudování. Kraje se shodly na tom, že jako základní principy pro práci sociálního kurátora to přijímají, mají informace ucelené v jedné metodické příručce, jsou to základní informace, které sociální kurátor pro svoji práci potřebuje. Zároveň kraje vznesly požadavek, že metodiku nechtějí ztratit, došlo k dohodě, že na tento základní materiál budou navazovat krátké, praktické metodické příručky, které budou řešit určitou oblast, mezi prvními metodickými příručkami by měla být ta, která se bude věnovat dětem, s drogovou závislostí, s trestnou činností apod. Druhá metodická příručka pro ZDVOPy, zde ministerstvo zapracovalo připomínky z ZDVOPů, na kulatém stolu se upřesnily některé informace. Druhá metodická příručka se bude znovu upravovat a bude se dále konzultovat se zástupci ZDVOP.
Poslanec Juchelka upozornil, že usnesením poslanci žádali, aby byla metodická příručka stažena z oběhu, stalo se tak jen na z webových stránkách MPSV. Zároveň by přivítal, aby se sešli v širším odborném kruhu, poslanci a zástupci ministerstev, zároveň apeloval MPSV, aby se Metodická příručka pro kurátory stáhla z oběhu pro všechny kraje.
Předsedkyně Maxová nechala hlasovat o vystoupení veřejnosti, v hlasování č. 20 hlasovalo 15 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržel, návrh byl přijat.
Poslankyně Golasowská k Metodické příručce podala PN, žádala o její stažení, na interpelaci, která proběhla 13.9. 2018, byla ujištěna ministryní Maláčovou, že příručka bude přepracována do konce října. Dále vznesla dotaz, zda by mohli být uveřejněni autoři dané příručky (z praktických důvodů).
Poslankyně Aulická Jírovcová navázala na předřečníky, kritizovala svolanou schůzku k dané problematice na pátek a v krátkém termínu, kdy jak poslanci, tak kraje, byli postaveni před hotovou věc, na připomínky zástupců krajů MPSV, nikterak nereaguje. Požádala, aby kulatý stůl, které MPSV avizovalo, byli pozváni krom poslanců i zástupci krajů.
Náměstkyně Hanzlíková dodala k nové Metodické příručce je připravená a čeká se na rozhodnutí ministryně Maláčové, zároveň přiblížila požadavky krajů, které proběhly u kulatého stolu, v tomto směru byla ministryně informována. MPSV má zájem na domluvě příštích setkání, jde o domluvu pozvaných hostů, a časového harmonogramu.
Mgr. Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení, doplnil informaci procesní, kraje vyzvaly k zaslání připomínek, pokud budou mít časový prostor k dalším komunikacím, dalším úkolem by bylo do konce listopadu získat písemné vyjádření na konkrétní změny, a ještě v průběhu prosince uspořádat setkání, vypořádací poradu nad připomínkama, aby došlo co k největší shodě.
Mgr. Hana Jamrichová, vedoucí oddělení ochrany práv dětí a náhradní rodinné péče uvedla, že na poradách s krajskými úřady komunikovali spolupráci týkající větších setkáních, v letošním roce došlo k dvoudenním setkání přímo se zástupci ORP a krajů, v příštím roce budou schopni více jezdit do krajů, za kurátory ORP.
Poslanci VSP projevili nespokojenost k proběhlé debatě a odpovědi na dotazy poslanců, ze strany MPSV.
PhDr. Marie Vodičková vystoupila za veřejnost a uvedla, že se zúčastnila porady ZDVOPů, a ohledně Metodické příručky, v přepracované verzi nevidí žádnou změnu.
Z veřejnosti vystoupila Blanka Vildová, vedoucí odboru péče Praha 13, od kolegů má informace z ostatních krajů, že na metodickém dni MPSV zaznělo, že budou provádět jenom kosmetické úpravy Metodických příruček, a že dál platí.
Poslanec Juchelka přednesl usnesení. Po úvodním slově náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Jany Hanzlíkové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR žádá ministryni práce a sociálních věcí o okamžité stažení
„Metodické příručky pro sociální kurátory pro děti a mládež z roku 2016“ a Metodické informace k některým otázkám vztahujícím se k umístění dětí v ZDVOP a pobytu dětí v těchto
zařízeních termínem do 9.11. 2018.
Předsedkyně Maxová dala hlasovat o navrženém usnesení, v hlasování č. 21 hlasovalo 11 poslanců pro, 0 proti, 3 se zdržel, Usnesení č. 78 bylo přijato.
9/ Příprava systemizace na MPSV (05/09/38 – 05/53/56)
Poslanec Kolářík seznámil výbor pro sociální politiku, proč zařadil bod systematizace do programu jednání, protože vzešel návrh na systematizace nejen na MPSV, letos se navrhuje v celé státní správě zrušit přes 800 úřednických míst, které je odůvodňováno úsporami a snižováním byrokracie. Zejména se škrty týkají oblasti IT, to nepokládá za šťastné řešení. Dotázal se ministerstva, zda by mohlo vysvětlit změny ohledně sloučení odborů provozu a rozvoje a bezpečnosti, a dále zda MPSV uvažuje o náboru nových pracovníků kvalifikovaných v oblasti IT.
Tajemník MPSV JUDr. Jiří Biskup seznámil výbor pro sociální politiku s připravovanou reorganizací. Uvedl, že návrh systemizace byl zpracován za všechny služební úřady rezortu práce sociálních věcí se snahou o co nejoptimálnější fungování jednotlivých útvarů s ohledem na objektivní podstatné změny stávajících podmínek a o zajištění aktuálních potřeb v návaznosti na vyhodnocení celkového stavu zpracovávaných agend. Návrh roční systemizace a jejího dopadu na zaměstnance ve služebních i pracovních poměrech byl projednán i s odborovými organizacemi. Rozhodnutí o redukci počtu míst nad stanovenou míru neobsazenosti (5 %) a krácení objemu finančních prostředků nad stanovenou míru neobsazenosti (3 %) bylo přijato komplexně napříč všemi Kapitolami státního rozpočtu. Pro rezort práce sociálních věcí byl Ministerstvem financí stanoven počet redukovaných služebních míst o 117 míst hrazených ze státního rozpočtu a 24 míst hrazených z rozpočtu EU, dohromady 141 míst. Pro MPSV 35 míst ze státního rozpočtu a 24 hrazených z rozpočtu EU, dohromady 59 míst, ČSSZ 39 míst, ÚP ČR 36 míst atd. Zásadní změny v organizační struktury ministerstva patří transformace některých sekcí. Konkrétně se jedná sekce správních činností a sociální politiky, kde je navrženo zrušení odboru rodinné politiky a politiky stárnutí a odboru ochran práv a dětí a nově je zřizován odbor rodinné politiky a ochrany práv dětí. Dojde tak k propojení důležitých složek rodinné politiky státu a rozšíření komplexnosti pojetí rodinné politiky a zefektivnění řešení důležitých témat a problémů v postavení rodiny a její funkčnosti. Spojení dvou samostatných odborů přinese zrychlení v komunikaci, návrh řešení problému v oblasti rodiny a rovněž zjednodušení systému vyplácení dotací určených na problematiku rodiny, stárnutí a sociálně právní ochrany práv dětí. V sekci ekonomické a ICT z důvodu potřeby zefektivnění činnosti je navrženo sloučení, odbor provozu ICT a odbor Rozvoje a ICT z důvodu optimalizace vzájemně provázaných podpůrných činností, dále podrobně popsal další reorganizaci daných odborů.
Předsedkyně Maxová se dotázala, pokud vláda schválí systematizaci, na jakých sekcích se znovu budou konat výběrová řízení a jakých pozic se to bude týkat.
Tajemník Biskup odpověděl, že výběrových řízení se bude týkat sekce Evropských fondů a sekce Sociálně pojistných systémů a nepojistných dávek, zde bude vyhlášeno výběrové řízení na dvě místa náměstků, dále proběhnou výběrová řízení u dalších odborů.
Poslanec Juchelka poznamenal, že reorganizaci nemá MPSV připraveno v grafické podobě, aby si poslanci mohli lépe představit obsazenost do jednotlivých sekcí. Dotázal se, zda opravdu chtějí spojit Nepojistné dávky s pojistnýma dávkami do jedné sekce. Další dotaz zněl, zda agenda orgánu Sociálně právní ochrany dětí by se měla dostat pod Rodinnou politiku, oba obory jsou v krizi, zaslouží si různé vedení.
Předsedkyně Maxová upřesnila, že sekce 7 se má rozrůst o oddělení Koordinace sociálního zabezpečení, Odbor sociálního pojištění (důchodové, nemocenské, úrazové pojištění), Oddělení pojistně matematické, Odbor výkonu posudkové služby, Odbor nepojistných sociálních a rodinných dávek, Odbor odvolání a správních činností nepojistných dávek, na sekci 4 zůstává, Oddělení koncepcí a strategií, Oddělení podpory výzkumu a vývoje, Odbor trhu práce, Odbor odvolacích a správních činností v zaměstnanosti.
Tajemník Biskup odpověděl, že grafický model se průběžně připravuje.
Poslankyně Aulická Jírovcová se dotázala, kde vznikl podnět pro systemizovanou změnu na MPSV, dále se dotázala, proč není připraveno pro poslance budoucí organizační schéma a zda již jsou konkrétní místa obsazena jmenovitě.
Tajemník Biskup uvedl, že na služební místa budou vyhlášena výběrová řízení. Grafické znázornění nebylo poslancům zasláno z toho důvodu, že se jedná o pracovní verzi zatím vládou neschválené. Impulz pro systemizaci na MPSV byl v rozhodnutí vlády, podle kterého se musely začít redukovat systemizovaná místa.
Předsedkyně Maxová dala hlasovat o návrhu usnesení. Po úvodním slově státního tajemníka MPSV, Jiřího Biskupa a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR žádá ministryni práce a sociálních věcí o 1) informaci, kolik služebních a pracovních míst v oblasti rozpočtu a IT se dotkne systemizace MPSV v roce 2019 a kolik pracovních míst bude označeno za klíčová, 2) předložení odborné a procesní analýzy, která předcházela návrhu na systemizaci, 3) zaslání materiálů poslancům výboru pro sociální politiku: a/ k nové organizační struktuře vzniklé systemizací MPSV pro rok 2019, včetně grafického zobrazení, a to ve lhůtě do 20. 11. 2018; b/ k podrobné systemizaci, jak byla navržena do systému Ministerstva vnitra, a to ve lhůtě do 20. 11. 2018, v hlasování č. 22 hlasovalo 10 poslanců pro, 0 proti, 3 se zdržel. Usnesení č. 79 bylo přijato.
10/ Případné jednání garančního výboru k ST 263 (05/54/01 – 06/23/55)
Místopředseda Bauer uvedl zákon projednávat Sněmovní tisk 263/3, kde byly během druhého čtení předloženy tři pozměňovací zákony.
Zpravodaj Maxová uvedla Sněmovní tisk 263/3, a postup hlasování. Pozměňovací návrhy A1 a A2 předložila poslankyně Maxová, které posléze představila, a pozměňovací návrh B předložil poslanec Sklenák, který představil.
Náměstkyně Merhautová doplnila k e-neschopence, že se jedná o úplnou elektronizaci, která by se odložila o rok.
Poslanec Novák se dotázal, jak bude rozfázován projekt e-neschopenky, a zda MPSV mohla harmonogram poskytnout.
Náměstkyně Merhautová reagovala, že v tuto chvíli ČSSZ chystá nahlížení pro zaměstnavatele do konce roku, zároveň má MPSV rozpracovanou úplnou elektronizaci.
Poslanec Kolářík vyjádřil nesouhlas s odkládáním přesunu seznamu registrů z ČSSZ pod MPSV.
Poslanec Bauer dodal, že je důležité, zda nebude karenční doba zrušena, dokud nebude platit plnohodnotná eneschopenka.
Náměstkyně Merhautová upřesnila, že na koaličních radách nebyla, ale požadavek od zaměstnavatelů byl, aby mohli nahlížet do začátku pracovních neschopností, a to bude zajištěno.
Zpravodajka Maxová navrhla hlasování.
Místopředseda Bauer dal hlasovat o proceduře, v hlasování č. 23 hlasovalo 13 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržel. Procedura byla přijata.
Zpravodajka Maxová k hlasování PN A2, zaujala stanovisko doporučující, ministerstvo nedoporučuje.
Místopředseda Bauer dal hlasovat o doporučujícím stanovisku, v hlasování č. 24 hlasovalo 11 poslanců pro, 2 proti, 0 se zdržel. Doporučující stanovisko bylo přijato.
Zpravodajka Maxová k hlasování PN A1, zaujala stanovisko doporučující, ministerstvo neutrální.
Místopředseda Bauer dal hlasovat o doporučujícím stanovisku, v hlasování č. 25 hlasovalo 11 poslanců pro, 2 proti, 0 se zdržel. Doporučující stanovisko bylo přijato.
Zpravodajka Maxová k hlasování PN B, zaujala stanovisko doporučující, ministerstvo doporučuje.
Místopředseda Bauer dal hlasovat o doporučujícím stanovisku, v hlasování č. 26 hlasovalo 10 poslanců pro, 0 proti, 3 se zdržel. Doporučující stanovisko bylo přijato.
Zpravodajka Maxová k hlasování návrhu legislativně technickou úpravu PN A2, zaujala stanovisko doporučující, ministerstvo doporučuje.
Místopředseda Bauer dal hlasovat o doporučujícím stanovisku, v hlasování č. 27 hlasovalo 13 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržel. Doporučující stanovisko bylo přijato.
Zpravodajka Maxová přečetla závěrečné usnesení:
Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení
I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona (podle sněmovního tisku 263/3) v následujícím pořadí:
1) Návrhy legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 JŘ přednesené ve třetím čtení (budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny)
2) A2 (bude-li návrh A2 přijat, je nehlasovatelný návrh A1)
3) A1 (nebude-li přijat návrh A2)
4) B
5) Hlasovat o návrhu zákona jako celku;
II. zauímá následující stanovisko k předloženému návrhu (sněmovní tisk 263/3):
1) A2 - doporučuje
2) A1 - doporučuje
3) B - doporučuje;
III. navru je legislativně technickou úpravu pozměňovacího návrhu A2 v tomto znění: "Bod 2 pozměňovacího návrhu A2 zní: „2. Čl. 2 se zrušuje."." a pověřuje zpravodajku výboru, aby tuto legislativně technickou úpravu přednesla v rámci třetího čtení návrhu zákona;
IV. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednesl stanoviska výboru;
V. pověřuje předsedkyni výboru, aby předložila toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.
Místopředseda Bauer dal hlasovat závěrečné usnesení, v hlasování č. 28 hlasovalo 13 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržel. Usnesení č. 80 bylo přijato.
Předsedkyně výboru Radka Maxová ukončila jednání výboru.
Zapsala: J. Kostková
Marek N o v á k , v. r.
Radka M a x o v á , v. r.
ověřovatel výboru
předsedkyně výboru
16
