Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
ZÁPIS
z 29. schůze
výboru pro sociální politiku,
která se konala dne 2. května 2019
od 9.00 hodin
v místnosti č. 48/ „Konírna“, vchod z Malostranského náměstí
Přítomni: Aulická Jírovcová, Bauer, Beitl, Brzobohatá, Dražilová, Gajdůšková, Juchelka, Kaňkovský, Kasal, Kolářík, Novák, Pekarová Adamová, Pastuchová, Pěnčíková, Richterová, Rutová, Sklenák, Šafránková,
Omluveni: Babišová, Golasowská, Hyťhová, Maxová, Vrecionová, Vyzula
29. schůzi výboru pro sociální politiku řídila místopředsedkyně výboru Alena Gajdůšková. Ověřovatelem schůze byl zvolen poslanec Marek Novák. V hlasování č. 1 hlasovalo pro 14 přítomných poslanců.
Program schůze byl schválen v hlasování č. 2, pro hlasovalo 14 přítomných poslanců.
1/ Jednání garančního výboru k ST 204 - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon
č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (zvukový záznam: 00:02:30)
Zpravodaj výboru poslanec Lukáš Kolářík představil návrh hlasovací procedury. Hlasovací procedura byla schválena v hlasování č. 3 všemi 16 přítomnými poslanci.
Dále bylo hlasováno o stanoviscích k jednotlivým pozměňovacím návrhům:
Hlasování č. 4 – F1 (k PN A) – o doporučujícím stanovisku – z 16 poslanců 12 pro, 3 proti, 1 se zdržel. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 5 – F2 – o doporučujícím stanovisku - z přítomných 16 poslanců 6 pro, 8 proti, 2 se zdrželi. Stanovisko nebylo přijato.
Hlasování č. 6 – F2 – o nedoporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 8 pro, 5 proti, 3 se zdrželi. Stanovisko nebylo přijato.
Návrh F2 – bez stanoviska.
Hlasování č. 7 – A – o nedoporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 12 pro, 3 proti, 1 se zdržel. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 8 – E varianta I – o nedoporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 14 pro, nikdo proti, 2 se zdrželi. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 9 – E varianta II – o nedoporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 15 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 10 – C – o nedoporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 13 pro, nikdo proti, 3 se zdrželi. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 11 – F1 (PN D) – o doporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 12 pro, 2 proti, 2 se zdrželi. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 12 – D – o doporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 11 pro, 2 proti, 3 se zdrželi. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 13 – B varianta 1 – o nedoporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 9 pro, 4 proti, 3 se zdrželi. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 14 – B varianta 2 – o nedoporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 10 pro, 3 proti, 3 se zdrželi. Stanovisko bylo přijato.
Hlasování č. 15 – B varianta 3 – o nedoporučujícím stanovisku – z přítomných 16 poslanců 9 pro, 3 proti, 4 se zdrželi. Stanovisko bylo přijato.
V hlasování č. 16 se hlasovalo o návrhu usnesení č. 109 jako celku. Z přítomných 16 poslanců, hlasovalo 16 pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Usnesení bylo přijato.
Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení
I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona (podle sněmovního tisku 204/2) v následujícím pořadí:
1) Návrhy legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 JŘ přednesené ve třetím čtení (budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny)
2) F1 (SD 2396), pokud jde o návrh k PN pod bodem A
3) F2 (SD 2632)
4) A (bude-li návrh přijat, jsou návrhy B, C a D a E nehlasovatelné)
5) E varianta I (bude-li návrh přijat, je návrh E varianta II nehlasovatelný)
6) E varianta II
7) C (bude-li návrh přijat, jsou návrhy B, D, F1, pokud jde o návrh k PN pod bodem D,
nehlasovatelné)
8) F1, pokud jde o návrh k PN pod bodem D
9) D (bude-li návrh přijat, jsou návrhy B nehlasovatelné)
10) B varianta 1 (bude-li návrh přijat, jsou návrhy B varianty 2 a 3 nehlasovatelné)
11) B varianta 2 (bude-li návrh přijat, je návrh B varianta 3 nehlasovatelný)
12) B varianta 3
II. z a u j í m á následující stanovisko k předloženému návrhu (sněmovní tisk 204/2):
1) F1 (k PN pod bodem A) - doporučuje
2) F2 - bez stanoviska
3) A - nedoporučuje
4) E varianta I - nedoporučuje
5) E varianta II - nedoporučuje
6) C - nedoporučuje
7) F1 (k PN pod bodem D) - doporučuje
8) D - doporučuje
9) B varianta 1 - nedoporučuje
10) B varianta 2 - nedoporučuje
11) B varianta 3 - nedoporučuje
III. p o v ě ř u j e zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny ve třetím čtení návrhu zákona přednesl stanoviska výboru;
IV. p o v ě ř u j e předsedkyni výboru, aby předložila toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.
2/ Aktuální situace financování sociálních služeb (reakce na plnění usnesení PSP č. 587) a informace o přípravách novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
(zvukový záznam: 00:39:20 – 02:03:14)
Tento bod uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Informovala o novele o sociálních službách, ta je naplánována v legislativním plánu prací na podzim tohoto roku. V červnu představí materiál „východiska pro diskusi o novela zákona o sociálních službách“, na jeho základě budou probíhat minimálně dva kulaté stoly se všemi zainteresovanými aktéry. Přes léto by mělo proběhnout meziresortní připomínkové řízení. Na úrovni náměstků MPSV a MZ probíhají diskuse o sociálně zdravotním pomezí. Výstupy by se měly projevit v novele. Probíhají též diskuse s Asociací krajů, financování sociálních služeb bylo též předmětem koaliční rady vlády.
Dále vystoupila předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová. Shrnula všechny kroky od roku 2018, částka v rozpočtu na rok 2019 byla nedostačující. Zmínila, že 17. 12. byl na vládu předložen materiál, se kterým kraje nebyly seznámeny.
Hejtmanka Ivana Stráská zmínila návrh víceletého financování sociálních služeb tak, aby poskytovatelé měli minimálně na dobu tří let jistotu určité částky.
Ministryně Jana Maláčová uvedla, že částka na individuální projekty – požadavek krajů, je plus 349 milionů, za MPSV 48 milionů. U platů je požadavek krajů 1,2 mld. a za MPSV je to 379 milionů, rozdíl je 835 milionů. Zvláštní příplatek – požadavek krajů je 623 milionů, a za MPSV je to 638 milionů.
V diskusi vystoupili poslankyně a poslanci Hana Aulická Jírovcová, Jan Bauer, Vít Kaňkovský, Pekarová Adamová, Richterová, David Kasal, Alena Gajdůšková, ministryně Jana Maláčová, předsedkyně Jana Mračková Vildumetzová, hejtmanka Ivana Stráská a náměstkyně Jana Hanzlíková.
Na závěr bylo hlasováno o dvou návrzích usnesení.
První protinávrh místopředsedkyně Aleny Gajdůškové v hlasování č. 17 podpořilo z 16 poslanců 5 pro, proti byl 1, zdrželo se 10. Návrh nebyl přijat.
O návrhu poslance Jana Bauera se hlasovalo v hlasování č 18. Z 16 přítomných poslanců bylo 13 pro, nikdo proti, 2 se zdrželi. Usnesení č. 110 bylo přijato.
„Po úvodním slově ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, předsedkyně Asociace krajů Jany Mračkové Vildumetzové, hejtmanky jihočeského kraje Ivany Stráské a po rozpravě
výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
I. v y z ý v á ministryni práce a sociálních věcí, aby neprodleně zajistila dodatečné finanční prostředky na financování sociálních služeb pro rok 2019 podle požadavků Asociace krajů ČR;
II. ž á d á ministryni práce a sociálních věcí, aby předložila členům výboru pro sociální politiku do 16. září 2019 návrh systému stabilního financování sociálních služeb, včetně modelu víceletého financování.“.
3. Možnosti řešení kompenzace zvýšení minimální mzdy pro zaměstnavatele OZP
(zvukový záznam: 02:14:30 – 02:50:25)
Tento bod uvedla za Asociaci zaměstnavatelů OZP Vilma Baudyšová. Přestavila a též písemně předložila poslancům výboru dokument, ve kterém je souhrn toho nejdůležitějšího (viz. příloha). Podpora zaměstnávání OZP se liší od ostatních sociálních služeb tím, že 60% se vrací zpět do veřejných financí. Rádi by projednali možnost valorizace příspěvku, buďto na základě průměrné mzdy nebo minimální mzdy. Dále za AZZP vystoupil Karel Rychtář.
Za MPSV vystoupil náměstek ministryně Petr Hůrka, MPSV je připraveno situaci řešit, existuje souvztažnost mezi navyšováním mezd a platů v ČR a příspěvkem. Příspěvek je fixován v zákoně o zaměstnanosti, každé navýšení znamená novelu zákona o zaměstnanosti. Minimální mzda se vyjednává tripartitně.
V diskusi vystoupili poslankyně a poslanci Alena Gajdůšková, Jan Bauer, Hana Aulická Jírovcová, Markéta Pekarová Adamová, Lenka Dražilová, Roman Sklenák, Karel Rychtář a náměstek Petr Hůrka.
4. Sdělení předsedkyně výboru
5. Sdělení předsedkyň a předsedy podvýborů (zvukový záznam: 02:51:15 – 3:05:17)
V tomto bodě vystoupila předsedkyně podvýboru Lenka Dražilová. Informovala o konání 6. schůze podvýboru, na které byla velká účast. Tlumočila stížnost organizace Za sklem na to, že neobdržela pozvánku na poslední schůzi podvýboru. Na schůzi podvýboru byla podána informace o aktuálním stavu dostupnosti a kvality sociálních služeb pro osoby s PAS v ČR. Informovala o možnosti rozeslání analýzy.
Poslanec David Kasal též vystoupil s dotazem, proč společnost Za sklem pozvánku neobdržela, a informoval o různých možnostech léčby osob s PAS.
Dále vystoupila poslankyně Jana Pastuchová, poslanec Vít Kaňkovský a tajemník Antonín Papoušek.
6. Různé
7. Návrh termínu a pořadu 30. schůze výboru (zvukový záznam: 03:05:33 - 03:07:00)
V tomto bodě byl v hlasování č. 20 přijat písemně předložený návrh pozvánky na 30. schůzi výboru. Pro hlasovalo 14 poslanců, nikdo proti, nikdo se nezdržel.
Zapsala: H. Prokopová
Marek N o v á k , v. r.
Alena G a j d ů š k o v á , v. r.
ověřovatel výboru
místopředsedkyně výboru
Příloha: dokument AZZP
Okolnosti a dopady nezvýšení příspěvku na zaměstnávání OZP v zamítnuté doprovodné novele zákona o zaměstnanosti k zákonu o pobytu cizinců.
Ač mluvíme o „chráněném“ trhu práce, firmy zaměstnávající invalidy nejsou na našem trhu nijak chráněny a jsou vystaveny konkurenčnímu prostředí stejně jako běžné firmy. Navíc plně hradí státu veškeré odvody a daně, čímž se 60 % poskytnutého příspěvku vrací zpět do veřejných financí.
- pokud zaměstnavatelé příspěvek nedostanou, budou nuceni pracovní vztah s nejvíce postiženými pracovníky ukončit, což se státu v oblasti sociální a zdravotní péče prodraží a invalidé přijdou o integrační spojení, které jim umožňuje mimo pracovního zapojení také lidský kontakt a naplnění.
Minimální mzda a příspěvek
Vývoj minimální mzdy a příspěvku podle § 78/78a v letech 2015-2018
Jak ukazuje tabulka, zatímco základní minimální mzda vzrostla od roku 2015 o 4 200 Kč, minimální mzda OZP s ID I. a II. stupně vzrostla o 6 200 Kč, pro OZP s ID III. stupně dokonce o 8 200 Kč. Limit příspěvku se zvýšil pro obě kategorie OZP o 3 000 Kč. To představuje zvýšení minimální mzdy o 103 %, resp. 205 %, kdežto limit příspěvku se od roku 2015 zvýšil jen o 30 %.
Situace
Z hlediska výdajů státního rozpočtu roku 2019 již lze jen těžko počítat se zpětným uplatněním zvýšení příspěvku za 1. čtvrtletí. Jestliže předpokládané maximální výdaje v odůvodnění návrhu činily 530 mil. Kč, jejich reálná výše by dosáhla maximálně částky 85%, tedy 450 mil. Kč. Při schválení vrácené novely senátem by tedy výdaj státního rozpočtu 2019 činil reálně 337 mil. Kč (2.-4.Q.2019). Prakticky celá částka zvýšení se promítne do mzdové složky příspěvku – tedy do mezd a odvodů hrazených zaměstnavatelem. Jedná se však o částečně návratnou investici, neboť z této částky se vrací do veřejných financí v podobě
· Odvodů hrazených zaměstnavatelem ve výši 34% – tedy nejméně 114 mil.Kč
· Zvýšení přímých daní z příjmu zaměstnanců (1000,- x 56 000) – nejméně 56 mil.Kč
· Zvýšení odvodu DPH ze zvýšení kupní síly OZP (600,- x 56 000) – nejméně 33 mil.Kč
Celkem se jedná o částku cca 203 mil.Kč, tedy 60% celkové výše investovaného příspěvku
Do tohoto výčtu lze jen obtížně zahrnout odhadovaný objem zvýšení odvodu zdravotního a sociálního pojistného hrazeného zaměstnanou OZP – částky jsou individuální.
Pokud by došlo k neschválení zvýšení příspěvku pro celý rok 2019, podle ověřených odhadů by se dopady promítly cca na jednu třetinu zaměstnavatelů – právě těch, kteří zaměstnávají vyšší koncentraci (zpravidla 70 až 90 %) nízko výkonných OZP, lze odhadnout dopady na pokles příjmů a růst výdajů na jednoho takto postiženého zaměstnance následovně.
Dopady v podobě ročních výdajů státního rozpočtu
Náklady úřadu práce na jednoho nezaměstnaného uchazeče (MPSV ČR) 165 tis.Kč
Růst sociálních dávek (každý třetí uvolněný zaměstnanec získá dávku ve výši 3000 x 12 = 36 000), tedy v průměru na jednu OZP 12 tis.Kč
Vzroste zatížení zdravotního systému (sociologicky prokázáno, odhadem 1000,- x 12, tedy ročně) 12 tis.Kč
Pokles příjmů státního rozpočtu
Neuhrazené odvody z minimální mzdy (plus přímé a nepřímé daně), z úvazku 6 hodin 70 tis.Kč
U každé desáté OZP uvolnění zatíží rodinu (ukončení zaměstnání rodinného příslušníka, 34% odvodů plus neodvedené přímé a nepřímé daně), tedy v průměru na jednu uvolněnou OZP částka 17 tis.Kč
Celkem tedy kvalifikovaným odhadem na jednu uvolněnou nízko výkonnou OZP 276 tis.Kč
Bilanci celkového dopadu lze tedy kvantifikovat
V případě 5 000 uvolněných OZP částkou 1 380 000 tis.Kč V případě 10 000 uvolněných OZP 2 760 000 tis.Kč V případě 15 000 uvolněných OZP 4 140 000 tis.Kč
Za názorný příklad dalších sociálních dopadů lze uvést skutečnost, že cca 20 % zaměstnaných OZP podléhá jedné nebo několika exekucím, ztráta příjmu ze zaměstnání vede do dluhové pasti s nepředvídatelnými sociálními důsledky a požadavky na další výdaje státního rozpočtu.
Doplnění:
- v ČR na rozdíl od vyspělých zemí EU dosud neexistuje systémové řešení integrace OZP do pracovního procesu. Dlouhá léta je nahrazeno poskytováním příspěvku zaměstnavatelům invalidů na vyrovnání pouze části ztráty způsobené sníženým pracovním výkonem pracujícího invalidy ve vztahu k povinnosti výplaty minimální mzdy.
- protože ČR nemá systémové řešení toho problému ani po zrušení výjimek z doplatku minimální mzdy (2016), je pravidelně při zvýšení minimální mzdy zvyšován příspěvek pro zaměstnavatele invalidů k částečnému vyrovnání ztráty. Již nejméně sedm let usilujeme o to, aby bylo přijato systémové řešení – počínaje koordinací rehabilitace, posouzením pracovního potenciálu pro trh práce, zjednodušením a vhodnou diferenciací podpory při zaměstnávání OZP.
KZPS ČR
AZZP ČR
SČMVD
30.4.2019
6
20152016201720182018/2015
Minimální mzda 8 000 9 200 11 000 12 200 153%
Minimální mzda – ID I. a II. stupně 6 000 8 500 11 000 12 200 203%
Minimální mzda ID III. stupně 4 000 8 500 11 000 12 200 305%
Příspěvek podle § 78 10 000 11 500 12 200 13 000 130%
List1
2015 2016 2017 2018 2018/2015
Minimální mzda 8,000 9,200 11,000 12,200 153%
Minimální mzda – ID I. a II. stupně 6,000 8,500 11,000 12,200 203%
Minimální mzda ID III. stupně 4,000 8,500 11,000 12,200 305%
Příspěvek podle § 78 10,000 11,500 12,200 13,000 130%
