Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
ZÁPIS
ze 4. schůze
výboru pro sociální politiku,
která se konala dne 11. ledna 2018 od 8.30 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Praha 1 – Malá Strana, vchod z Malostranského náměstí
č. 7/19, v místnosti č. 48 - tzv. „Konírna“
Přítomni: Aulická Jírovcová, Beitl, Brzobohatá, Dražilová, Gajdůšková, Golasowská, Juchelka, Kolářík, Maxová, Novák, Pastuchová, Richterová, Rutová, Sobotka, Vrecionová,
Omluveni: Babišová, Bauer, Hyťhová, Kaňkovský, Kasal, Matušovská, Pekarová Adamová, Šafránková, Vyzula
Schůzi výboru zahájila předsedkyně výboru Radka Maxová v 08.30 hodin a oznámila, kteří poslanci se omluvili. K přednesenému a schválenému návrhu schůze nebyly žádné změny a doplnění. Přihlásila se poslankyně Rutová, která avizovala, že se nebude moct zúčastnit výjezdního zasedání v budově MPSV, z důvodu zasedání školského výboru. Ověřovatelem schůze stanovila předsedkyně výboru poslance Marka Nováka.
Prvním projednávaným bodem bylo Ustavení podvýborů. Předsedkyně výboru Radka Maxová uvedla, že podvýbory jsou orgány výboru, jejich jednání je neveřejné. Navrhuje tři základní okruhy, kde by mohly být pro výbor ustaveny podvýbory. Skutečností je, že zvolená témata se mnohdy překrývají i s agendou jiných výborů a ministerstev. Obecně doporučila, aby počet členů podvýborů byl devět, tak aby byla možnost pro všechny politické kluby obsadit podvýbor s tím, že maximálně pět poslanců může být ve výboru pro sociální politiku. Prvním doporučeným podvýborem by byl podvýbor pro zdravotně sociální pomezí. Tomuto tématu se v minulém volebním období velmi věnoval, bývalý předseda výboru Jaroslav Zavadil. Problematice se rovněž věnoval i poslanec David Kasal. Předsedkyně výboru Radka Maxová jednala s předsedkyní zdravotního výboru Věrou Adámkovu, kde proběhla dohoda, že zdravotní výbor, podobný podvýbor ustavovat nebude, a že vyšle do tohoto podvýboru svoje zástupce. Dalším navrhovaným podvýborem by byl podvýbor pro sociální služby a osoby zdravotně postižené. Třetím podvýborem by byla problematika informačních technologií a dávkových systémů. Proti tradičním podvýborům, které byly ustavovány v minulých obdobích, byl vypuštěn podvýbor pro důchody a podvýbor pro zaměstnanost, které úplně nesplnily v minulém volebním období očekávání, ve srovnání např. s podvýborem poslankyně Jany Hnykové. Podobně je tomu i se sociálně právní ochranou dítěte, u které předpokládá, že vznikne při jiném výboru. K bodu byla otevřena rozprava. V rozpravě nikdo nevystoupil, bylo hlasováno o jednotlivých podvýborech. Prvním hlasovaným podvýborem byl usnesením č. 10 ustaven podvýbor pro sociální služby a osoby zdravotně postižené. Pro usnesení č. 10 se v hlasování č. 1 vyslovilo 13 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdrželo. Návrh byl přijat. Druhým navrhovaným podvýborem byl v usnesení č. 11 podvýbor pro sociálně zdravotní pomezí. Pro tento návrh v hlasování č. 2 se vyslovilo 14 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdrželo. Návrh byl přijat. Návrh usnesení č. 12, kterým výbor ustavuje podvýbor pro informační technologie a dávkové systémy, pro návrh v hlasování č. 3 se vyslovilo 15 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdrželo. Návrh byl přijat.
Na další schůzi, která by se měla konat 1. 2. 2018, budou zvoleni členové, předsedové a místopředsedové podvýboru.
Dalším projednávaným bodem, byl harmonogram svolávání schůzí výboru. Proběhlo jednání s předsedkyní zdravotního výboru Věrou Adámkovou. Největší překryv poslanců je mezi výborem pro sociální politiku a výborem pro zdravotnictví (8 poslanců). Jednání výboru pro sociální politiku bude probíhat vždy ve čtvrtek. Harmonogram svolávání schůzí výboru, byl schválen v usnesení č. 13. Pro návrh v hlasování č. 4 se vyslovilo 15 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdrželo. Návrh byl přijat.
V bodě tři bylo Sdělení předsedkyně výboru Radky Maxové. Poslanci byli informováni o dopisu Akademie věd ČR vedoucímu kanceláře Poslanecké sněmovny Jana Morávka. Poslanecká sněmovna prodloužila vzájemnou dohodu o spolupráci s AVČR.
V bodě Různé vystoupil poslanec Marek Novák, který upozornil, že připravuje pracovní skupinu. Tématem pracovní skupiny by byla „Drogy a drogová politika“, tato agenda zasahuje částečně i do výboru pro sociální politiku. Pokud bude ze strany poslanců zájem, těší se na spolupráci, předsedkyně výboru Radka Maxová upozornila, že výbor se tomuto tématu v minulém volebním období věnoval, ale spíše okrajově. V bodě různé nebyla žádná další vystoupení.
V bodě pět byl Návrh termínu a pořadu 5. schůze. Poslancům byl předložen písemný návrh schůze, která se plánuje na 1. 2. 2018, od 10.00 hodin. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně ještě nebudou sněmovní tisky k projednání, bude využíván k tomu, aby se výbor seznámil s plánem legislativních prací na rok 2018. Rovněž se navrhuje seznámení s organizačními a personálními změnami v rezortu MPSV, a s informací o elektronizaci zdravotnictví (zde by byla předána dobrá praxe a zkušenosti především z Estonska). K navrženému programu nebyly žádné připomínky, pro návrh v hlasování č. 5 se vyslovilo 15 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržela. Předsedkyně výboru Radka Maxová vyhlásila krátkou přestávku s tím, že v 9.30 hodin se odjíždí na Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde bude přítomna nejen ministryně Jaroslava Němcová, ale i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Měla by proběhnout úvodní informace o struktuře a věcné náplni ministerstva.
Jednání výboru pokračovalo setkáním poslanců Výboru pro sociální politiku s ministryní práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou, a s vedoucími pracovníky MPSV. Ve své úvodní řeči ministryně Jaroslava Němcová uvedla, že výbor pro sociální politiku vnímá jako svého nejdůležitějšího partnera. Zdůraznila potřebu otevřené spolupráce a komunikace mezi výborem pro sociální politiku, jednotlivými členy tohoto výboru a MPSV. Jedním z nejožehavějších a nejsložitějších problémů k řešení bude problematika informačních technologií v rámci rezortu MPSV.
Ministryně představila vedoucí pracovníky MPSV, Marii Bílkovou, náměstkyni člena vlády a Olega Blaška, náměstka člena vlády, Michaela Nováka, zastupujícího náměstka pro řízení sekce správních činností a sociální politiky, státního tajemníka Jiřího Biskupa, Jiřího Vaňáska, náměstka pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek, náměstka Petra Hůrku ze sekce legislativní, ze sekce ekonomické ICT byla představena zastupující náměstkyně Vendulka Zmeškalová, náměstkyně pro sociálně pojistné systémy Iva Merhautová, zastupující náměstkyně pro evropské fondy Jana Jirků, Pavla Zdráhalová, ředitelka odboru a poradkyně ministryně, Vilém Kahoun, Jana Hanzlíková, pan Robert Vondrovic a paní Petra Kancírová, rovněž pověřený zastupující ředitel ústředního ředitele ČSSZ Pavel Krejčí, Kateřina Sadílková, generální ředitelka ÚP ČR, byl představen Rudolf Hahn, generální inspektor státního úřadu inspekce práce, ředitel úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí.
Ministryně práce sociálních věcí Jaroslava Němcová dále pokračovala popisem aktuální situace v rezortu MPSV, dochází zde k zásadním personálním změnám. Byla podána i trestní oznámení. Některé ze stávajících agend MPSV jsou řešeny odlišně, např. sociální bydlení je dnes pod MMR. Zmínila také aktuální situaci v krajích a v oblasti financování sociálních služeb, včetně setkání Vlády ČR se zástupci asociací krajů. V této oblasti očekává lepší komunikaci, než tomu bylo v dobách minulých. Připravuje se řada novelizací, např. minimální opatření týkající se odškodnění pracovních úrazů. Chystají se i legislativní opatření související z reformou důchodů. K závěru se obrátila na poslance Lukáše Koláříka a doporučila mu jiný způsob komunikace, než formou otevřeného dopisu, který je zasílán ministerstvu bez možností se k situaci vyjádřit ještě před medializací, na všechny výhrady je MPSV připraveno odpovědět.
Předsedkyně výboru pro sociální politiku Radka Maxová poděkovala za přijetí. Uvedla, že je ráda, že MPSV hned v úvodu nabízí otevřenost vůči poslancům. V minulém období tomu tak bohužel nebylo vždycky.
V průběhu jednání se dostavil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který v úvodu sdělil, že předpokládá dobrou spolupráci mezi oběma resorty, a pokládá ji za klíčovou. Již v minulém volebním období se konaly zajímavé projekty s velmi užitečnými závěry. Rozhodně by mělo dojít k většímu rozvoji komunikace mezi oběma resorty a rozvíjení tzv. sociálně zdravotního pomezí. Důležitým společným bodem je i projekt reorganizace posudkové služby.
Náměstkyně Marie Bílková, seznámila poslance s definicí ministerstva podle kompetenčního zákona. MPSV se stará o občany doslova „od kolébky do hrobu“. MPSV má 23 000 zaměstnanců, 2 000 lidí pracuje na projektech EU. Samotné ministerstvo samo o sobě má 1 630 zaměstnanců, z toho 700 je placeno z projektů. ÚP ČR má více než 12 000 zaměstnanců, ČSSZ má 9 000 zaměstnanců, SÚIP má 800 zaměstnanců. Je zde snaha o individualizované služby klientům. Ministerstvo má dva výzkumné ústavy. Jeden je Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a druhý je Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Úřad pro mezinárodní ochranu dětí má 45 zaměstnanců. Rozpočet MPSV má příjmy z pojistného a sociálního zabezpečení ve výši 489 mld. korun, tak jak je schváleno pro rok 2018, výdaje se předpokládají ve výši 591 mld. korun. Postupně náměstkyně Marie Bílková seznámila poslance se základními sekcemi MPSV.
Náměstek Oleg Blaško, vystoupil k tématu ICT a dávkových systémů. V současné době MPSV přebralo situaci řady rozsoutěžených a rozdělených oblastí, např. probíhá výběrové řízení na integrátora. V řadě rozdělených segmentů, jako např. v integrovaný systém zaměstnanosti, chybí stanovení cílových konceptů.
Ministryně Jaroslava Němcová uvedla, že námětek Oleg Blaško požádal o prověrku na stupeň tajné.
V další diskuzi, ve které vystoupili Oleg Blaško a Jaroslava Němcová, byla dále zmiňována oblast ICT systémů, situace v oblasti smluv s firmami GORDIC a ORACL.
Do diskuze se přihlásila poslankyně Andrea Brzobohatá, která upozornila na časté a zbytečné přezkumy zdravotního stavu u hendikepovaných, kde je zřejmé, že nemůže dojít k zlepšení zdravotního stavu. S touto tezí souhlasila ministryně Jaroslava Němcová.
Poslankyně Olga Richterová zmínila velmi komplikovaný způsob domluvy mezi kraji a rezortem, a vyzvala je k lepší koordinaci.
V rozpravě dále vystupovali jednotlivý zástupci odboru s představením své agendy, Jako první vystoupil Zdeněk Kapitán z UMPOD, který uvedl, že 7 000 případů řeší ročně tento úřad. Převážně jde o vymáhání výživného, jehož výše se pohybuje v souhrnné výši okolo 65 mil. korun. Jde o zajišťování dodržování mezinárodní úmluvy o právech dítěte. Důležitým tématem je odebírání dětí z rodin, především v cizích zemích, a jedním z témat je i zprostředkování mezinárodních osvojení.
Rudolf Háhn generální inspektor státní inspekce práce, seznámil poslance s problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Uvedl, že úřad provádí přibližně 25 000 kontrol. Nejčastěji jde o nelegální zaměstnávání, byly uloženy pokuty ve výši 220 mil. korun. Úřad poskytuje i poradenství. Zmínil i skutečnost smrtelných úrazů, jejichž statistika meziročně klesá. V současné době se pohybuje pod číslem 100 případů.
Jako další vystoupila Jana Jirků ze sekce EU. Zmínila zvláště Operační Program Zaměstnanost, který je směřován na podporu firem a vzdělávání. Pracuje se na řadě projektů veřejné správy a spolupráce s ICT Governmentem, např. v rámci Operačního Programu. Zaměstnanost je 67 mld. korun. Z toho jsou dvě třetiny prostředků přiděleny na schválené projekty a proplaceno je již jedna pětina celé alokace. V programu potravinové a materiální pomoci je v rámci 750 mil. korun téměř 50 mil. korun rozděleno. Sekce se stará o správu přidělených finančních prostředků, průběžné schvalování výdajů a provádění kontrol, monitoring realizace projektu.
Pověřený zastupující ředitel ČSSZ Pavel Krejčí uvedl, že mezi nejdůležitější agendy ČSSZ patří provádění důchodového pojištění a nemocenského pojištění, které je rovněž důležitým příjmem státního rozpočtu, protože ho plní z jedné třetiny při úspěšnosti výboru 99,5%. Zmínil problematickou oblast LPS, která vyžaduje dlouhodobé řešení. Úřad má 8 500 zaměstnanců. Nelze nezmínit dopad zákona o státní službě, který se projevuje nejcitelněji právě v LPS, (v současné době 70 neobsazených míst). Další problematickou oblastí je Pražská správa sociálního zabezpečení, která má 118 neobsazených míst. Je to vliv současného trhu práce.
Ředitelka ÚP ČR Sadílková uvedla, že nejdůležitějším znakem úřadu je flexibilita. Úřad vznikl v roce 1991 a víceméně kopíroval okresní úřady. V roce 2001 došlo k významnější centralizaci. Do budoucna je dobré se ubírat cestou zjednodušování systému dávek. Současný systém 16 dávek pokládá za složitý, nepružný a obtížně kontrolovatelný.
Dále vystoupil náměstek Jiří Vaňásek, který uvedl, že pracuje 12 let na MPSV. Jeho specializací je oblast trhu práce, nepojistných dávkových systémů a BOZP. V současné době je nejpalčivějším problémem řešení nedostatku kvalifikované pracovní síly. Souhlasí, že systém sociálních dávek je komplikovaný. Rozhodně by mu přispěla větší adresnost a lepší definování cílových skupin.
Dále vystoupila náměstkyně Iva Merhautová, která uvedla, že do její gesce spadá i metodické vedení ČSSZ. Jde tedy především o důchodovou a nemocenskou agendu důchodového a nemocenského pojištění. Do její sekce patří oddělení pojistně matematické a oblast lékařské posudkové služby, která je v současné době velmi diskutována a probíhá zde řada projektů, např. odborní asistenti.
Michal Novák ze sekce správních činností a sociální politiky uvedl, že jako sekce má 5 odborů. Plní funkci odvolacího a nadřízeného orgánu ÚP ČR, provádí koncepční a osvětovou činnost v oblasti rodinné politiky a politiky stárnutí. Má na starosti metodické řízení v oblasti sociálních služeb, řeší i problematiku ochrany práv dětí do náhradní rodinné péče. Rovněž vykonává inspekce poskytování sociálních služeb.
Dále vystoupila poradkyně Jana Hanzlíková, která uvedla, že vystoupení pana Michala Nováka de facto kopíruje činnost, která byla připravována v minulém období v její sekci. Pro rok 2018 – 2022, připravuje nový strategický plán pozitivního stárnutí.
Vendulka Zmeškalová zastupující náměstkyně pro ekonomickou a ICT sekci uvedla, že pracuje od roku 2004 na MPSV. V současné době řeší investiční programy. Tato sekce vznikla před 10 dny, takže dochází k definování činnosti. Budoucí náměstek, který bude mít úkol zmapovat stávající stav, vzejde z výběrového řízení. Tento útvar je např. zodpovědný i za přípravu státního rozpočtu kapitoly a státního závěrečného účtu. V současné době běží 14 investičních programů.
Náměstek Petr Hůrka ze sekce legislativní, uvedl, že jeho specializací je sociální a pracovní právo. Zmínil další oblasti, kde se očekávají určité legislativní změny, jako je oblast státní služby a oblast odměňování.
Státní tajemník Jiří Biskup uvedl, že pracuje v oblasti sociálního zabezpečení již řadu let. V současné době se zabývá problematikou státní služby a systemizací.
V rozpravě vystoupil poslanec Jan Bauer, který poděkoval za představení, které pokládá za velmi užitečné pro poslance a požádal o legislativní plán MPSV na příští rok.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová pochválila dobrou spolupráci v minulém volebním období jmenovitě s náměstkem Jiřím Vaňáskem a s panem náměstkem Petrem Hůrkou. Zmínila problém strukturální nezaměstnanosti, která trápí především region Ústí nad Labem. Popsala i problematiku chudoby, exekucí a lichvy ve vyloučených lokalitách. V oblasti sociálních služeb, je nutný přechod na víceleté financování. Rovněž zmínila úkoly v oblasti hospicové a paliativní péče.
Schůze výboru skončila v 12.40 hodin.
Zaznamenal: Antonín Papoušek
Marek N o v á k , v. r.
Radka M a x o v á , v. r.
ověřovatel výboru
předsedkyně výboru
6
