Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2020
8. volební období
ZÁPIS
ze 41. schůze
výboru pro sociální politiku,
která se konala dne 9. ledna 2020
od 9.00 hodin
v místnosti č. 48/ „Konírna“, vchod z Malostranského náměstí
Přítomni: : Aulická Jírovcová, Babišová, Bauer, Bendl, Brzobohatá, Dražilová, Gajdůšková, Hyťhová, Juchelka, Kaňkovský, Kasal, Kolářík, Matyášová, Novák, Pastuchová, Pěnčíková, Richterová, Rutová, Šafránková
Omluveni: Beitl, Golasowská, Pekarová Adamová, Sklenák, Vyzula
41. schůzi výboru pro sociální politiku řídila předsedkyně výboru Jana Pastuchová. Ověřovatelem schůze byl zvolen poslanec Marek Novák. Pro hlasovalo v hlasování č. 1 všech 12 přítomných poslanců.
1/ Informace o aktuálním plnění „15 opatření pro boj s chudobou“
(viz. zvukový záznam č.1148: 0:03:20 - 2:01:52)
Informaci uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Vznikla pracovní skupina pod záštitou MPSV složená z jednotlivých zástupců resortů, kterých se problematika týká, dále obcí, neziskových organizací a zástupců obou komor Parlamentu. Výstupem této dvouměsíční pracovní skupiny je 23 konkrétních legislativních i nelegislativních opatření z oblasti bydlení, zaměstnanosti a dalších souvisejících oblastí. Tato opatření byla v prosinci zaslána do meziresortního připomínkového řízení. Rozsáhlé sociální problémy však nelze řešit jen skrze dávkový systém a je bezpodmínečně nutné, aby se zapojily další resorty a řešily situaci svými politickými nástroji. Jedná se o gesci MMR (bydlení), MŠMT (školní docházka) MS (exekuce), MV (dodržování veřejného pořádku), MZd (hygiena). Za MPSV je maximum možného zahrnuto do tzv. revize dávek, a očekává se zapojení dalších resortů. Bez naplnění těchto základních východisek nebude možné boj s chudobou vyhrát. Předpokladem revize dávek jsou následující změny: - zvýšení nezabavitelného minima (MS) a týká se především nízkopříjmových obyvatel, - nedostupnost bydlení a bytová krize (MMR), - předčasné odchody ze vzdělávacího systému (MŠMT). Základní premisa revize dávek vychází z přesvědčení, že normální je pracovat a posílat děti do školy. Tato problematika je též úzce spojena s důvěrou v sociální systém. Většina z 23 úprav vychází z konkrétních podnětů úřadů práce a na základě podnětů z praxe. Finanční úspory nejsou primární motivací revize dávek, ale k finančním úsporám dojde. Odhadují úspory ve výši 200 milionů korun. Předloženou revizí dávek MPSV plní čtyři z patnácti opatření. Většina opatření se týkají ostatních resortů. V prosinci 2019 bylo zahájeno meziresortní připomínkové řízení, které bude trvat do 22. 1. 2020. Do meziresortního připomínkového řízení byl vyslán návrh na valorizaci životního existenčního minima o 13% (o inflaci za osm let). Osmiletá stagnace způsobuje značnou deformaci v systému dávek. MPSV navrhuje sloučení příspěvku a doplatku na bydlení do jedné dávky (zákon o přídavku na bydlení). U školní docházky stanovují maximální uznatelnou hranici omluvitelných hodin za pololetí od rodiče 100 hodin, pokud se nebude jednat o zdravotní důvody. Přídavek na bydlení nebude vázán na trvalý pobyt a bude reflektovat faktické soužití a vyživovací povinnosti. Maximální uznatelné náklady nastavili pomocí hodnotových map, které připravilo MMR, každoročně by se aktualizovaly. Dají možnost obcím snížit maximální uznatelné nájemné, nebude se ale vztahovat na zranitelné skupiny obyvatel. Zdůraznila cílený boj s nelegální prací. Připravují modernizace úřadů práce a reorganizaci.
Za MMR vystoupil náměstek Jiří Klíma. Vyjádřil se ke dvěma základním úkolům pro MMR. Vytvoření modelu hodnotové mapy pro určení výše normativu dávek na bydlení. Hodnotové mapy se budou každoročně aktualizovat a jsou uveřejněny na internetových stránkách ministerstva. Probíhá jednání s Českým statistickým úřadem. Opatření „nákup, opravy a rekonstrukce objektů na bydlení a výstavba obecních nájemních bytů v bytových domech“ – bylo splněno 15. 4. 2018, kdy vláda schválila nařízení vlády č. 112/2019 Sb., (program výstavba).
Za MZd vystoupil Ivo Veselý z odboru ochrany veřejného zdraví. Zmínil problematiku štěnic a úskalí ve vydávání rozhodnutí krajských hygienických stanic, která mohou ukládat opatření k provádění deratizace, dezinfekce a dezinsekce.
Dále se za MZd vyjádřila náměstkyně Alena Šteflová. Snaží se o vytvoření týmů – 14 regionálních center, která budou implementovat programy intervenční, metodiky jsou o 60 projektech, snaží se o zvýšení zdravotní gramotnosti.
Za MF vystoupila ředitelka odboru Marie Bílková. V oblasti „Financování sociální práce“ – je nesoulad s MPSV, které navrhuje financování pomocí dotačního titulu. Na rok 2020 prostředky tak rozpočtovány jsou.
Za MV vystoupil ředitel odboru Zdeněk Němec. „Opatření trvalého pobytu“ – byl učiněn závěr, že vyplácení dávek nebude vázáno na trvalý pobyt. Řeší otázku fakticity pobytu. Analyzují situaci, zda zavést institut faktického pobytu. Vymahatelnost uložených pokut – problém je obecný, je řešen.
Byla otevřena rozprava, ve které vystoupili: poslanec Aleš Juchelka, ministryně Jana Maláčová, poslanec Jan Bauer, Petr Beck z odboru sociálních a pojistných dávek MPSV, poslankyně Olga Richterová, zastupující náměstkyně Kateřina Štěpánková, náměstek Jiří Klíma, ředitel Zdeněk Němec, poslanec Petr Bendl, předsedkyně Jana Pastuchová.
Předsedkyně Jana Pastuchová požádala MPSV o zaslání aktualizovaných „15 opatření pro boj s chudobou“ a avizovala zařazení tohoto bodu na schůzi VSP cca do třech měsíců.
Závěrem byl předložen návrh na usnesení.
V hlasování č. 3 hlasovalo pro navržené usnesení 13 poslanců, nikdo proti, 2 se zdrželi. (Hlasování č. 2 bylo prohlášeno za zmatečné). Usnesení č. 152 bylo přijato.
„Po úvodním slově ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a po rozpravě
výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
b e r e n a v ě d o m í Informaci o aktuálním plnění „15 opatření pro boj s chudobou“.“
2/ Aktuální stav systemizace v resortu MPSV
(viz zvukový záznam 2:01:55 – 2:17:13)
K tomuto bodu vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. MPSV provedlo požadavek MF na redukci zaměstnanců. Redukci využili k zoptimalizování fungování MPSV a většímu zdůraznění priorit, které mají. MPSV má tři nové priority – zaměstnanost, - podporu rodin, - podporu seniorů. K 1. 1. 2020 je náměstkyní sekce podpory seniorů Zuzana Jentschke Stöcklová a náměstkyní sekce podpory rodiny Kateřina Jirková. Přechod byl plynulý. Ke zpoždění zákona uvedla, že velkým rizikem je zejména to, že se nedaří věci projednávat na koaliční radě, 11 zákonů nebylo projednáno (např. zálohované výživné, zákon o jeslích, zákon o sociálních službách, důchodová reforma, revize dávek).
Poslanec Vít Kaňkovský vyjádřil překvapení z vyjádření ministryně, že elektronická neschopenka se stane „miláčkem všech lékařů“. Patřil ke kritikům procesu přípravy e-neschopenky, ale přiznal, že proces se rozbíhá poměrně dobře. Nicméně u některých dětských nemocí jsou dosud problémy.
Ministryně Jana Maláčová si k dnešnímu ránu nechala zaslat aktuální statistiku k e-neschopenkám. Dosud bylo vystaveno 61 tisíc e-neschopenek.
Předsedkyně Jana Pastuchová požádala MPSV o písemný materiál - o statistická data k fungování e-neschopenky - s termínem do 2. 2. 2020. A dále požádala o písemné stanovisko k situaci v ICT na MPSV - s termínem do 22. 1. 2020.
3/ Informace o vývoji, legislativních změnách a aktuálním stavu dobrovolného doplňkového penzijního spoření (tzv. III. pilíř důchodového systému)
(viz. zvukový záznam: 2:17:16 – 3:55:00)
Za Asociaci penzijních společností ČR bod uvedl viceprezident Pavel Racoch. Téma je velice komplikované a aktuální. Představil prezentaci, ve které seznámil s vývojem za období 25 let. Seznámil s náměty na rozvoj systému v budoucnu. Soukromé spoření na penzi začalo přijetím zákona v březnu 1994 formou penzijního připojištění, následně vzniklo více jak 40 penzijních fondů. V současné době působí na trhu 8 společností, které jsou výsledkem různých fúzí. Představil prezentaci včetně modelové situace, prezentaci všichni obdrželi též písemně, a byla přislíbena k rozeslání elektronicky. Seznámil s vývojem legislativního rámce a pohledem hypotetického klienta.
Dále vystoupil předseda představenstva a generální ředitel Penzijní společnosti ČR Tomáš Vystrčil. Prezentoval, jaký měl legislativní rámec dopad na vývoj celého systému, zejména počtu účastníků, na vývoj objemu prostředků a vývoj průměrných příspěvků a na zhodnocení. Při založení byl systém nastaven jako občanský, dobrovolný. Systém, kde není zaveden příspěvek zaměstnavatele. V roce 1999 došlo k výraznému nárůstu klientů o 400 tisíc, za čímž stojí legislativní úprava, kdy se zavedl příspěvek zaměstnavatele a zároveň se zpřísnily podmínky. Objem prostředků se za 25 let vývoje přibližuje 500 miliardám. Relativně k hrubému domácímu produktu je to něco přes 8%. Ve srovnání s výdaji státního systému důchodového pojištění je to částka srovnatelná s výdaji na dávkách za jeden rok.
Dále v prezentaci pokračoval viceprezident APS ČR Marcel Homolka. V systému je 4,5 milionů občanů ČR. Do systému vstupuje málo mladých lidí. Dalším problémem je, že lidé spoří málo (735,- Kč je průměrný příspěvek klienta). Ideální by bylo číslo až dvakrát vyšší. Výborné je založit spoření pro děti. Dalším problémem je ultrakonzervativnost. Zmínil, že klienti s dynamickým fondem mají zhodnocení až 19 %.
Pavel Racoch shrnul, že se jedná o stabilní, bezpečný systém, který je regulovaný Českou národní bankou, působí na trhu 25 let, vyplatil již miliony klientů, vyplatil přes 700 miliard korun a žádný klient za tu dobu nepřišel o peníze. Zdůraznil, že systém soukromého spoření na penzi je naprosto bezpečný. Systém od roku 2013, systém účastnických fondů, nabízí dlouhodobě nadinflační zhodnocení.
V rozpravě vystoupili poslanec David Kasal, Jan Bauer, Andrea Babišová, Petr Bendl. Poslanci vyjádřili poděkování a pochvalu za kvalitně zpracovaný materiál.
Předsedkyně výboru Jana Pastuchová dala odhlasovat možnost vystoupení hostů. V hlasování č. 4 hlasovalo pro 8 přítomných poslanců, nikdo proti a nikdo se nezdržel.
Z hostů vystoupil Jaroslav Zavadil.
4/ Kontrola plnění usnesení výboru
5/ Sdělení předsedkyně výboru
(viz. zvukový záznam: 3:55:40 – 3:57:26)
V tomto bodě předsedkyně výboru Jana Pastuchová informovala o pozvání do Bruselu na Evropský parlamentní týden (EPW) v termínu 18. – 19. 2. 2020. Byl předložen návrh usnesení na vyslání předsedkyně výboru Jany Pastuchové a poslankyně Lenky Dražilové. Pro navržené usnesení v hlasování č. 5 hlasovalo všech 9 přítomných poslanců, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Usnesení č. 153 bylo přijato.
„Po odůvodnění předsedkyně výboru Jany Pastuchové a po rozpravě
výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
d o p o r u č u j e organizačnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby
s c h v á l i l v y s l á n í poslankyň
Jany P a s t u c h o v é a
Lenky D r a ž i l o v é
do Bruselu na Evropský parlamentní týden (EPW), který se uskuteční ve dnech 18. a 19. února 2020 (včetně cest) s tím, že Kancelář Poslanecké sněmovny hradí všechny náklady spojené
s tímto vysláním.“
6/ Sdělení předsedkyň a předsedy podvýborů
(viz. zvukový záznam: 3:57:28 – 3:59:20)
Předsedkyně podvýboru pro sociálně zdravotní pomezí Andrea Babišová informovala o proběhlé schůzi podvýborů dne 28. 11. 2019 (zařazení nemoci bederní páteře do seznamu chorob z povolání).
Předsedkyně podvýboru pro sociální služby a OZP informovala o chystané schůzi podvýboru dne 23. 1. 2020.
7/ Různé
(viz. zvukový záznam: 3:59:30 – 4:00:00)
Předsedkyně výboru Jana Pastuchová informovala o plánu uskutečnit výjezdní zasedání do Libereckého kraje v termínu 2. a 3. dubna 2020. Návrh programu se již připravuje.
Informovala o schválení dvou zahraničních cest organizačním výborem (Lucembursko, Kanada).
8/ Návrh termínu a pořadu další schůze výboru
(viz. zvukový záznam: 4:00:04 – 4:03:19)
Byl předložen návrh pozvánky na 44. schůzi dne 23. 1. 2020. Pro návrh v hlasování
č. 6 hlasovalo 8 přítomných poslanců, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Pozvánka na 44. schůzi byla schválena.
Dále byl předložen návrh pozvánky na 45. schůzi dne 6. 2. 2020. Pro návrh v hlasování č. 7 hlasovalo 8 přítomných poslanců, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Pozvánka na 45. schůzi byla schválena.
Odpolední část jednání:
(viz. zvukový záznam č. 1149: 0:00:00 – 1:05:46)
9/ Návrh poslanců Lukáše Koláříka, Olgy Richterové, Kateřiny Valachové, Jana Hrnčíře a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /ST 295/
Předsedkyně výboru Jana Pastuchová navrhla sloučení rozpravy s bodem 10/ programu.
V hlasování č. 8 hlasovalo pro sloučení rozpravy 11 přítomných poslanců, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Byla schválena společná rozprava s bodem
10/ Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /ST 545/
Bod 9/ Poslanecký návrh za skupinu předkladatelů odůvodnil poslanec Lukáš Kolářík. Požádal o podporu poslaneckého návrhu, který upravuje exekuční prostředí. Princip návrhu je jednoduchý, je to místní teritorialita exekutorů, téma se diskutuje již 10 let. Tematika má velký přesah i do sociální oblasti, řada lidí je v dluhových pastích. Domnívá se, že exekuční systém je nastaven špatně. Mezi hlavní tři výhody poslaneckého návrhu patří hlavně nezávislost exekutorů, druhá je koncentrace, kterou předpokládá i vládní návrh. Postupně by mělo dojít ke slučování exekucí k jednomu exekutorovi tak, aby daný exekutor vedl všechny spisy dlužníka. Třetí výhoda je přehled, proces se zlevní i pro státní instituce. Dále uvedl, že návrh má podporu exekutorské komory. Místní příslušnost již funguje v nějaké podobě ve všech státech Evropy. Zvýšení vymahatelnosti, zjednodušení procesu, usnadnění dlužníkům zaplacení dluhů a snížení byrokracie zaměstnavatelům a státu jsou důvody k podpoře návrhu. Závěrem informoval, že již zaslal návrh doprovodného usnesení a pozměňovacího návrhu a omluvil se za jeho pozdní zaslání.
Dále vystoupila za předkladatele poslankyně Kateřina Valachová. Zdůraznila, že princip místní příslušnosti soudních exekutorů je diskutován asi 15 let. Cesta krajské soudní teritoriality by mohla být řešením a být funkční. Princip jeden exekutor – jeden dlužník. Dále zmínila institut chráněného účtu – aby nebyly vedeny exekuce vůči částkám, které již exekuovány byly.
Bod 10/ (vládní návrh) uvedl za Ministerstvo spravedlnosti náměstek Michal Franěk. Návrh má za cíl zefektivnit proces exekucí, odbřemenit zúčastněné strany od některých administrativních povinností, ulevit systému mnohočetných exekucí tím, že některé budou odbourány. Hlavní změnou je tzv. koncentrace exekučních řízení (zmínil již poslanec L. Kolářík) – exekuce vůči jednomu dlužníkovi se koncentrují u jednoho exekutora. Princip koncentrace a princip teritoriality jsou oddělitelné a jsou vzájemně kombinovatelné. Návrh upravuje též povinné zálohy na zahájení exekuce. Další úprava je zastavení bezvýsledných exekucí po třech letech, s výjimkou, když věřitel složí zálohu, pak je limit devět let.
Zpravodaj výboru pro oba tisky poslanec Aleš Juchelka informoval, že 1. čtení bylo zahájeno v Poslanecké sněmovně dne 28. 5. 2019, projednávání bylo přerušeno, pokračovalo dne 6. 11. 2019 a bylo přikázáno k projednání ústavně právnímu výboru jak garančnímu a dále výboru pro sociální politiku. Lhůta byla stanovena na 80 dní. Návrh zavádí místní příslušnost exekutorů a slučování exekucí u jednoho exekutora na principu jeden dlužník – jeden exekutor. Nově by věřitel podal svůj návrh přímo exekučnímu soudu, tím je zpravidla soud okresní v místě trvalého bydliště. Soud by určil exekutora se sídlem ve stejném kraji, veškeré další exekuce by soud přiděloval stejnému exekutorovi. Zavedení teritoriality je součástí vládního akčního plánu strategie boje proti sociálnímu vyloučení a může mít pozitivní dopad zejména na osoby sociálně slabé. Vláda zaujala k poslaneckému návrhu nesouhlasné stanovisko.
1. čtení vládního návrhu bylo projednáno také 6. 11. 2019, návrh byl též přikázán ústavně právnímu výboru jako garančnímu a dále výboru pro sociální politiku a lhůta byla stanovena na 80 dní. Cílem tohoto návrhu je zejména řešení problému vícečetných exekucí. Dále se zavádí zálohy na náhrady hotových výdajů a náklady na exekuce.
Ve sloučené rozpravě vystoupil za předkladatele poslanec Lukáš Kolářík s doplněním, že vláda zaujala nesouhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu, ale stanovisko MPSV je souhlasné a s návrhem se ztotožňuje.
Z hostů vystoupil Vladimír Plášil zástupce Profesní komory exekutorů a Pavla Aschermannová z organizace Rubikon Centrum zastupující platformu organizací sdružených na podporu místní příslušnosti exekutorů k podpoře přijetí funkčních předpisů pro vedení exekucí.
V rozpravě vystoupili poslankyně a poslanci: Hana Aulická Jírovcová, Alena Gajdůšková, David Kasal, Kateřina Valachová, Lukáš Kolářík, Aleš Juchelka a náměstek Michal Franěk.
Zpravodaj Aleš Juchelka podal návrh na přerušení obou sněmovních tisků do doby.
V hlasování č. 9 se hlasovalo o přerušení projednávání sněmovní tisku 295 ( poslanecký návrh) - pro hlasovalo 11 poslanců, proti nikdo, 2 se zdrželi. Usnesení č. 154 bylo přijato.
„Po odůvodnění zástupce skupiny předkladatelů poslance Lukáše Koláříka, zpravodajské zprávě poslance Aleše Juchelky a po rozpravě
výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
p ř e r u š u j e projednávání návrhu poslanců Lukáše Koláříka, Olgy Richterové, Kateřiny Valachové, Jana Hrnčíře a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /ST 295/ do doby, než bude tento sněmovní tisk projednán v ústavně právním výboru.“
V hlasování č. 10 se hlasovalo o přerušení projednávání sněmovního tisku 545 (vládní návrh) - pro hlasovalo 11 poslanců, proti nikdo, 2 se zdrželi. Usnesení č. 155 bylo přijato.
„Po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti Michala Fraňka, zpravodajské zprávě poslance Aleše Juchelky a po rozpravě
výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
p ř e r u š u j e projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /ST 545/ do doby, než bude tento sněmovní tisk projednán v ústavně právním výboru.“
Zapsala: H. Prokopová
Marek N o v á k , v. r.
Jana P a s t u c h o v á , v. r.
ověřovatel výboru
předsedkyně výboru
8
