Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
ZÁPIS
ze 13. schůze
výboru pro životní prostředí,
která se konala
dne 6. listopadu od 10.00 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1
místnost č. K 49 / přízemí
Přítomni: Dana Balcarová, Jan Čižinský, František Elfmark, Jaroslav Holík, Vladimír Koníček, Josef Kott, Jana Krutáková, Eva Matyášová, Ilona Mauritzová, Roman Sklenák, Jan Zahradník
Omluveni: Eva Fialová, Josef Hájek, Karla Maříková, Markéta Pekarová Adamová, David Pražák, Jan Schiller, Karel Tureček
Hosté: Ing. Berenika Peštová, Ph.D., náměstkyně ministra ŽP
Ing. Jan Landa, státní tajemník MŽP
Ing. Erik Geuss, Ph.D., ředitel ČIŽP
Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny MŽP
JUDr. Libor Dvořák, ředitel legislativního odboru MŽP
Mgr. Nela Vinklerová, legislativní odbor MŽP
Ing. Ilona Hégrová, Ministerstvo financí
Ing. Miroslava Ježková, Ministerstvo financí
Ing. Libuše Baumová, Ministerstvo financí
Ing. Josef Bečvář, ředitel odboru rozpočtu MŽP
Ing. Luboš Dufek, vedoucí odd. rozpočtu kapitoly MŽP
Ing. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí
Ing. Martin Štemberka, předseda Českého báňského úřadu
JUDr. Pavel Dvořák, ředitel Sekce báňské správy Českého báňského úřadu
a další hosté dle prezenční listiny
Schůzi řídila předsedkyně výboru Ing. Dana Balcarová.
Ověřovatelem byl stanoven Mgr. Jan Čižinský.
Hlasování: Pro 10 Proti 0 Zdržel 0
Návrh programu
Schválení programu
10.00 hod.
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 173)
10.45 hod.
2.
Návrh státního rozpočtu na rok 2019 kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí
11.45 hod.
3.
Návrh rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR na rok 2019
12.15 hod.
4.
Návrh rozpočtu na rok 2019 kapitoly 348 – Český báňský úřad
12.45 hod.
5.
Informace o protierozní vyhlášce, o jejím obsahu a stavu příprav
13.15 hod.
6.
Různé
Schválení programu:
Hlasování: Pro 9 Proti 0 Zdržel 0
Hlasování o možnosti vystoupení hostů
Hlasování: Pro 9 Proti 0 Zdržel 0
Bod 1. - Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 173)
Řízení výboru převzal místopředseda Roman Sklenák vzhledem k tomu, že předsedkyně Dana Balcarová je zpravodajkou tisku.
Náměstkyně Peštová představila návrh zákona. Hovořila o tom, že novela zákona reaguje na Evropskou komisí zahájené řízení o nesplnění povinnosti (infringementové řízení), podle článku čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. EK vydala dne 27. 4. 2017 odůvodněné stanovisko určené ČR, v němž se ČR vytýká nesprávné provedení ustanovení směrnice č. 2004/35 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. ČR na námitky EK opakovaně argumentovala ve svých vyjádřeních na podporu české právní úpravy, avšak komise argumenty ČR nepřijala a požaduje od ČR zjednání nápravy. EK v tomto případě vychází přímo z textu směrnice, nikoliv pouze z jejího výkladu. Tzn., že směrnice sama výslovně nevládním organizacím přiznává výše postavená práva, která tato explicitně momentálně v zákoně zakotvena nejsou. Pokud by ČR měla čelit žalobě před soudním dvorem EU, lze předpokládat, že by rozsudek soudu byl v neprospěch ČR. Proto přistupujeme k novelizaci zákona tak, aby došlo k nápravě komisí tvrzených nedostatků v transpozici směrnice a řízení o nesplnění povinnosti bylo zastaveno.
Předmětem novelizace je výlučně ustanovení paragrafu 8, zákona upravujícího řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření tak, aby byly napraveny všechny komisí tvrzené nedostatky v transpozici čl. 12 a 13 směrnice.
Obava, že novela by mohla poskytovat nevládním organizacím nástroje blokování výstavby v ČR, je lichá. Zákon o předcházení ekologické újmě se vztahuje na činnosti, které již byly realizovány. Pokud jde o aplikaci v praxi, v ČR nebyl dosud identifikován žádný případ ekologické újmy, který by si vyžádal uložení nápravných opatření podle tohoto zákona. Ve všech dosavadních případech ekologické újmy postačil postup stanovený jednotlivými složkovými zákony. Hlavním důvodem, proč není dle zákona v ČR postupováno, zatímco v jiných zemích, v Polsku nebo v Maďarsku dle obdobné právní úpravy postupováno je, je to, že v ČR se primárně postupuje podle složkových předpisů. Právě toto vede k užší aplikovatelnosti právní úpravy ekologické újmy.
Zpravodajka Dana Balcarová hovořila o tom, že zákon upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin na přírodních stanovištích vodě a na půdě. Obsahem předkládané novely je jednoznačné vymezení práva neziskových organizací. Upozorňuje na to, že institut ekoújmy u nás nebyl ani jednou využit. K tématu si nechala zpracovat analýzu Parlamentním institutem. Analýza je dostupná na webu, je rozsáhlá, je tam hodně zajímavých informací. Nesouhlasí s názorem náměstkyně Peštové, že by zákon o ekoújmě nebyl využit, protože u nás to není potřeba. Domnívá se, že jeho možnosti, tak jak je nastavený, jsou omezené. Tato novela zákona prošla prvním čtením na plénu, poté se uskutečnil kulatý stůl za účasti zástupců ministerstva životního prostředí, konkrétně JUDr. Dvořáka. Hlouběji jsme se zamysleli nad smyslem toho zákona a nad tím, proč není využíván v ČR.
Poslanec Zahradník vystupoval s kritikou toho zákona na plénu při prvním čtení. Navrhoval zamítnutí zákona a vrácení vládě k přepracování. Zákon není dobrý, rozšiřuje dané a přijaté zákonné prostředí a je přijímán pod tlakem EU. Sankce, které nám hrozí, jsou v řádech stamilionů korun. Do popředí se zde dostávají neziskové organizace, zákon je definuje velmi volně oproti např. EIA, kde musí organizace fungovat v oboru min. 3 roky a doložit 200 podpisů. Ministerstvo nevyužilo možnost neziskovkám stanovit předem mantinely proto, aby mohly a směly do všech možných řízení zasahovat.
Náměstkyně Peštová se nesouhlasí s tím, co říkala předsedkyně Balcarová, že MŽP potažmo ČIŽP se nepokusila tento zákon použít. Pokusila se ho použít, ale jestliže je viník znám, musí se použít složkové zákony. Jsou to např. zákon o odpadech nebo zákon o vodách. Tento zákon se nemůže vztahovat na staré ekologické zátěže.
Ředitel legislativního odboru MŽP JUDr. Dvořák – jsou tu složkové předpisy, podle nichž je postupováno. V Polsku a Maďarsku, kde se postupuje podle svodného zákona, ty složkové zákony nejsou. Ekoújma musí naplnit požadavky zákona v úvodních pojmech – inspekce obdržela podněty, nicméně zjistilo se, že se nedosahuje intenzity ekoújmy podle tohoto zákona. Pak se použily složkové předpisy.
JUDr. Dvořák k dotazu poslance Zahradníka k příspěvkovým organizacím – zasahovat do všech řízení by nedoporučoval. Orgán by musel přezkoumávat, zda neziskovka řádně hospodaří. Jiné předpisy regulují postavení spolků, takže měly fungovat v souladu s právem a neměl by to ověřovat v tomto případě ČIŽP.
Předsedkyně Balcarová – ano, staré ekologické zátěže nespadají do působnosti toho zákona. Jde o jednorázové události, které poškodí životní prostředí. Nemyslí si, že složkové zákony by byly nadřazené tomuto zákonu.
Náměstkyně Peštová – složkové zákony mají přednost před tímto zákonem dle §21, odst. 3.
Předsedkyně Balcarová představila první pozměňovací návrh, který se týká rozšíření působnosti novely tohoto zákona o chráněné druhy. Tyto druhy jsou v jiných právních předpisech postiženy, a tento pozměňovací návrh tak horizontálně harmonizuje legislativu.
Druhý pozměňovací návrh se vztahuje na půdu a rozšiřuje působnost zákona i na poškození půdních vlastností. Poškození půdy vlivem havárií je časté, v ostatních státech bývá institut ekoújmy využíván v 50 % právě na poškození půdy. V jiných zemích např. v Polsku mají v zákoně ochranu půdy širší.
Poslanec Kott – nechce přitvrzovat podmínky, které nám již ukládá EU. Nechce restrikce pro zemědělce. Doporučuje spíše jít cestou podpory, zvýhodněním zemědělských podnikatelů, kteří přistupují šetrněji, dát jim výhody.
Náměstkyně Peštová – MŽP k oběma pozměňovacím návrhům zaslalo negativní stanovisko. A to z důvodu toho, že bychom šli nad rámec toho, co říká evropská směrnice.
Ředitel legislativního odboru MŽP JUDr. Dvořák návrhy ocenil a zmínil, že ve vydání negativního stanoviska hrál svou roli i krátký čas na posouzení seznamu dotčených druhů, absence RIA a připomínkového řízení.
Náměstkyně Peštová – je třeba vzít v úvahu i finanční rozměr věci, když by nebyl nalezen vlastník, financoval by nápravu stát a musel by ji vymáhat na viníkovi.
Předsedkyně Balcarová – k financování - to platí i pro stávající znění. Záměrem je, aby tento zákon fungoval preventivně. Čím šířeji bude nastaven, tím více bude fungovat. Reagovala na poslance Kotta, na výboru pro životní prostředí je snaha nastavit legislativu tak, aby chránila životní prostředí, cílem zákona je prevence, ne restrikce, zemědělci by se měli chovat šetrně přirozeně.
Poslanec Zahradník oznámil, že při hlasování o pozměňovacích návrzích zaujme negativní stanovisko.
Náměstkyně Peštová – ČIŽP do září dostala 3248 podnětů, z těchto 2 podněty byly vyhodnoceny a postupovalo se podle složkových zákonů. V současné době ČIŽP už nemá kapacitu, aby všechny podněty byla schopna vyřídit v určitém časovém horizontu.
Poslanec Kott – abychom chránili zemědělskou půdu, je tu zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o rostlinolékařství, vodní zákon.
Podrobná rozprava
Pozměňovací návrh č. 1
Stanovisko MŽP – nesouhlasné
Hlasování: Pro 4 Proti 5 Zdržel 1
Pozměňovací návrh č. 2
Stanovisko MŽP – nesouhlasné
Hlasování: Pro 3 Proti 5 Zdržel 3
Usnesení:
Hlasování: Pro 6 Proti 3 Zdržel 2 Přijato
Usnesení výboru č. 40
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=152340
Bod 2. – Návrh státního rozpočtu na rok 2019 kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí
S předkladatelskou zprávou vystoupil Ing. Jan Landa, státní tajemník na MŽP. Představil své spolupracovníky, Ing. Luboše Dufka a Ing. Josefa Bečváře. Pro orientaci připravil Ing. Landa krátkou prezentaci, kde je shrnuto to základní z kapitolního sešitu. Resort MŽP a především kapitola 315 se týká Ministerstva životního prostředí a 10 podřízených organizací, podle právní úpravy, 2 organizační složky státu (AOPK a ČIŽP) a 8 příspěvkových organizací. Příjmy kapitoly jsou určeny ve výši 15,3 mld. Kč. Příjmy se dělí na polovinu dle zdrojů, což jsou následující zdroje: Evropské fondy, finanční mechanismy a druhá část jsou příjmy z prodeje emisních povolenek. Necelé jedno procento tvoří daňové příjmy. Jsou to pro ilustraci příjmy a poplatky z dobývacího prostoru, poplatky za znečišťování ovzduší, správní poplatky.
Výdaje kapitoly jsou určeny ve výši 14,47 mld. Kč. Jsou členěny do čtyř hlavních oblastí podle zaměření – ochrana přírody a krajiny, technická ochrana životního prostředí, ochrana klimatu a ovzduší a ostatní činnosti v životním prostředí.
Ochrana přírody a krajiny – zahrnuje oblast program péče o krajinu, příspěvky na hospodaření v lesích v NP, Soustava NATURA 2000, geologická činnost, likvidace starých důlních děl. Cíle jsou v této výdajové oblasti celkem jednoznačně dané, což je oblast zastavení poklesu biodiverzity, zvyšování ekologické stability krajiny, podpora přirozených funkcí krajiny. Ve srovnání s loňským rokem tam je v roce 2019 předpokládaný nárůst téměř o 250 mil. Kč. Je to dáno především tím, že jsou více zapojeny evropské fondy a především poměrně významně do určitých projektů, kde nositeli toho projektu je AOPK. Technická ochrana životního prostředí – peníze budou alokovány na sanaci lokalit po sovětské armádě, monitoring vod, odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní. Cíle jsou dány jednoznačně tak, jako tomu bylo v předchozích letech.
Ochrana klimatu a ovzduší je nejvýznamnější z pohledu objemu prostředků, které jsou alokovány. Je to spojeno i se zdroji, ze kterých bude financována. Jednak jsou to významné části evropské fondy, významná část jsou výnosy z prodeje emisních povolenek, které jsou alokovány v programu Nová zelená úsporám. Cílem je zlepšování kvality ovzduší.
Ostatní činnosti v životním prostředí, to je další významná část, která je financována ze státního rozpočtu. Nejsou tam zapojeny významně prostředky evropských fondů ani jiné zdroje. Je to 425 mil. Kč z těch 4 mld. Kč. Zbytek jde ze státního rozpočtu. Jedná se především o zajištění materiálně technické základny z celého resortu, dále financování organizačních složek státu, příspěvky pro činnost příspěvkovým organizacím, transfery mezinárodním organizacím atd.
Provozní výdaje jsou prostředky, které jsou alokovány ze státního rozpočtu, prostředky bez evropských fondů, finančních mechanismů, bez prostředků na vědu, výzkum a emisních povolenek. Matoucí bude ten velký odskok. Skoro 200 mil. Kč pro rok 2019 a 2020. Je to tím, že se především jedná o nárůst prostředků na platy dle rozhodnutí příslušných orgánů, především vlády, tak jak byl sestaven rozpočet. Na platy v letošním roce to je asi 130 mil. Kč, 70 mil. Kč z toho rozdílu dělá navýšení prostředků na provoz.
Dále se věnoval porovnání výdajových bloků a srovnání za jednotlivé roky. Rozdíly jsou v ochraně klimatu a ovzduší. Je to zapojením evropských prostředků a emisních povolenek.
Počty zaměstnanců – nedochází k masivnímu nárůstu. Pohybujeme se na úrovni 3,5 tisíce úředníků. V roce 2019 sledujeme odskok o 240 lidí. Je to dáno metodikou a úpravou za počítání úředníků již do rozpočtu a přípravě rozpočtu. Stav 240 lidí je spojeno s nárůstem 167 lidí u příspěvkové organizaci Česká geologická služba a zhruba kolem 70 lidí je předpokládaný nárůst u AOPK. 70 pracovníků u AOPK je dáno předpokládaným zapojením lidí do projektu, které budou financovány z prostředků dlouhodobých projektů, z prostředků EU, evropských fondů. Není jasné, že takto to bude, nicméně poprvé v letošním roce se předpokládaná místa zahrnula jednak do požadavků na platy, v tomto případě jsou to platy, které by nebyly financovány ze státního rozpočtu, a jsou to pracovní místa na dobu určitou po dobu trvání projektu.
Geologická služba je spojena s výzkumnou činností. Jedná se o 167 výzkumníků, kteří nebyli do rozpočtu vůbec započítáváni vzhledem k tomu, že byli financováni ze zdrojů pro vědu, výzkum a inovace. Jak se postupně měnilo financování vědy výzkumu a inovace a určitá část prostředků přecházela na jednotlivé resorty, tak část byla pro letošní rok i pro rok 2019 zahrnuta do rozpočtu MŽP. A současně s tím bylo rozhodnuto, že bude navýšen počet zaměstnanců pro výzkum už do stavu celé příspěvkové organizace.
Srovnání s rokem 2018 – nárůst kapitoly příjmů o výši 2,5 mld. Kč. Výdaje v porovnání s letošním rokem budou v roce 2019 o necelé 2 mld. Kč vyšší. Je to ta oblast klimatu a zapojení Nové zelené úsporám. Další změny – nárůst provozních prostředků, především prostředků na platy úředníků. Jedná se o nárůst zhruba o 5 % a nárůst příspěvků pro příspěvkové organizace. Především to půjde do oblasti národních parků.
Je vyhlášen boj proti kůrovci a dopady jsou poměrně nepříznivé na hospodaření jednotlivých národních parků, protože zdrojem příjmů a financování jsou příjmy z prodeje dřeva. Ceny dřeva se propadají, náklady na sanaci se zvyšují, volné prostředky pro provoz jsou výrazně nižší, než to bylo v předcházejících letech. Na základě získaných určitých prostředků bylo rozhodnuto, že 4 národní parky ve svém příspěvku posílíme, aby byly schopny zajistit veškeré funkce a činnosti, které se na národním parku vyžadují.
Ve zpravodajské zprávě poslanec František Elfmark uvedl, že se nejedná zrovna o rozsáhlou kapitolu z pohledu objemu financí (1 % státního rozpočtu ČR). Kapitola disponuje příjmy jednotlivých organizačních složek státu kapitoly MŽP pro rok 2019 v celkovém objemu 15,3 mld. Kč. Jedná se o nárůst cca 2,5 mld. Kč oproti schválenému rozpočtu na rok 2018 (nárůst o 1,1 mld. Kč z příjmů z EU a dalších fondů a nárůst o 1,4 mld. Kč z prodeje emisních povolenek). Jedna polovina těchto příjmů je tvořena fondy EU a dalšími fondovými prostředky a zbylá druhá polovina příjmů je tvořena z prodeje emisních povolenek (cena emisních povolenek se zvýšila z 8 Eur/kus na 20 Eur/kus).
V kapitole výdajů jsou celkové výdaje kapitoly na rok 2019 ve výši 14,5 mld. Kč – nárůst o 15 % oproti roku 2018 (způsoben vyššími výnosy z emisních povolenek). Dále MŽP očekává nárůst výdajů na EU projekty.
Výdajová kapitola se dále rozčleňuje do čtyř bloků. Konkrétně v prvním výdajovém bloku na ochranu přírody a krajiny dochází k navýšení o cca 250 mil. Kč na 750 mil. Kč, ve kterém je cílem zastavení poklesu biodiverzity a obnova přirozených funkcí krajiny a její ekologická stabilita.
Upozorňuje, že v kontrastu k tomuto bloku dochází v programu péče o krajinu, jehož cílem je zlepšování krajiny v podobě managementových opatření (sečení, pastva, vysazování atd.) ke zvýšení pouze o 5 milionů korun – celkově tedy na 150 mil. Kč. Domnívá se, že tento objem financí je nedostačující k řešení problematiky zadržování vody v krajině, na který MŽP neustále upozorňuje a který všichni vnímáme jako velký problém.
Jako další problém vnímá v absenci nárůstu financí v programu 115 117 – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny na roky 2019 – 2028, který disponuje finančními prostředky ve výši 30 mil. Kč. Fatální problémy sucha a klimatických změn musíme účelově řešit k dosažení obnovy přirozené funkce krajiny. Problematika sucha je globální problém. Chtěl by proto požádat Ministerstvo životního prostředí popř. pana ministra Brabce, aby pro tento program byly navýšeny ve státním rozpočtu pro rok 2019 finanční prostředky.
V programu ochrany a péče o přírodu a krajinu postrádá bližší informace o přerozdělování částky, jedná se o cca 406 mil. Kč – konkrétně jakým způsobem s nimi bude naloženo, v rozpočtu máme pouze obecné informace, podrobnosti zde nelze nalézt.
Druhý výdajový blok je Technická ochrana životního prostředí, ta zůstává téměř beze změny ve výši 3,6 mld. Kč. V tomto bloku naráží na problém v části podprogramu Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, ve kterém dochází k úbytku 20 mil. Kč. Dále kapitola neobsahuje bližší rozpis finančních toků. Řešení ekologické zátěže mělo být větší prioritou MŽP.
Třetí blok – Ochrana klimatu a ovzduší – dochází zde k nárůstu o 1,2 mld. Kč na výši cca 6 mld. Kč, ale i tak vzniká určitý skrytý deficit minus 800 mil. Kč ve srovnání s rokem 2017. I zde se setkává s problémem pouze obecného rozpisu financování v podprogramu Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, ze kterého není zjevné, kolik peněz půjde na jednotlivé oblasti. V tomto bloku je nejvíce rozúčtováno ve výdajovém okruhu Udržitelného využívání zdrojů energie, a to ve výši cca 4,25 mld. Kč (z toho 1,5 mld. Kč na Energetickou úsporu – renovace budov, program Nová zelená úsporám).
Ostatní činnosti v životním prostředí jsou financovány ve výši cca 4 mld. Kč. V tomto bloku je bezmála 240 mil. Kč rozpočtováno na podprogram technické pomoci, cílem má být zajištění informovanosti, publicita a posílení dobrého jména programu OPŽP – což je dle zpravodaje poněkud vysoká částka.
Poslanec Elfmark upozorňuje, že v rámci činnosti v ochraně ŽP dochází k nárůstu o 75 zaměstnanců v Agentuře ochrany přírody a krajiny, kdy celkový počet přesahuje 670 zaměstnanců.
Další část kapitoly 315 tvoří platy a zaměstnanci. V roce 2019 se předpokládá, že činnosti kapitoly 315 bude zajišťovat celkem 3 622 zaměstnanců. Jedná se plánovaný nárůst oproti minulému roku o 236 zaměstnanců, což v důsledku samozřejmě zatíží rozpočet. Tento nárůst se odůvodňuje zvýšením počtu zaměstnanců u České geologické služby a probíhající výzkumnou činností. Průměrný plat se zvýšil na 36 566 Kč – cca o 2000 Kč.
Závěrem upozornil na problematiku příspěvkových organizací MŽP, kdy na jedné straně máme Hydrometeorologický ústav, CENIA atd. a na straně druhé to jsou parky – KRNAP, národní park Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. Kapitola uvádí výši dotací, které dostávají: 156 mil. Kč dostane KRNAP, Šumava 169 mil. Kč, Podyjí 29 mil. Kč a České Švýcarsko 67 mil. Kč. Zpravodaj se táže, proč se finanční dotace spíše neurčují podle velikosti parku, finanční zátěž není v národních parcích stejná.
Výdaje státu na podporu činnosti nestátních neziskových organizací („NNO“). Pravidla pro poskytování dotací jsou upravena v „Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy“, které vychází z usnesení vlády č. 657 z roku 2014. Ve státním rozpočtu jsou uvedeny dotace pro investiční transfery neziskovým organizacím a neinvestiční transfery a nedotační transfery neziskových organizací. V rámci Ministerstva životního prostředí nedochází k žádnému navyšování oproti minulým letům a jejich podpora zůstává stejná, jako v roce 2018 – tedy prostředky ve výši 20 mil. Kč. Vidí zde problém v neměnnosti výše prostředků na podporu projektů neziskových organizací v důsledku inflace.
Na závěr zpravodaj uvedl tři body jako shrnutí: 1) podpora obnovy přirozených funkcí krajiny na rok 2019 – 2028, navýšení finančních prostředků na problematiku sucha, 2) absence podrobného rozpočtování dotací v určitých programech a podprogramech, textová část je kopírováním těch předchozích zpráv a našly se tam i chyby, které nesedí s tabulkovou částí, 3) zpravodaje mrzí, že na tomto jednání výboru pro životní prostředí není přítomen pan ministr Brabec.
Ing. Landa – co se týká navyšování prostředků našim příspěvkovým organizacím, především národním parkům: příspěvek tvoří jen menší část celkových prostředků, se kterými hospodaří příspěvková organizace, konkrétně národní park. Nejvýznamnějším zdrojem byl, je a nejspíš i bude výnos z prodeje dřeva. Velikost parku vždy neznamená nutnost významně vyššího příspěvku.
Nárůst počtu zaměstnanců, výzkumní pracovníci – nejsou placeni ze státního rozpočtu. Část výzkumníků je placena z prostředků, které jsou dány na vědu, výzkum a inovace, není to přímo kapitola MŽP, další část tvoří lidé zapojení do projektů, které jsou financovány z tzv. evropských fondů. Ti lidé budou přijati na dobu určitou po dobu trvání projektu, pokud bude schválen projekt.
Podrobné členění rozpočtu na jednotlivé akce se dá zjistit pouze ze státního závěrečného účtu, z přílohy na CD. Akce jsou jen na nerozpočtových řádcích, jde o technický problém expedice sestavy příslušných řádků. Odborné útvary mají přehled o plánovaných akcích, ale nemáme je finančně pokryté jinak, než velkým objemem prostředků, které potom dáváme na jednotlivé akce. Ministerstvo je vázáno metodikou ministerstva financí.
Co se týká výtky k oblasti péče o krajinu a přírodu – MŽP postupně navyšuje částku pro rok 2019, navržena je částka 150 mil. Kč. Očekává se, že se uspoří prostředky z rozpočtu 2018, které bude možné převést do roku 2019.
Poslanec Jan Čižinský – podporuje program péče o krajinu a přiklání se k částce 200 mil. Kč.
Poslanec Jaroslav Holík – kvituje navýšení rozpočtu na podporu národních parků. Kapitola technická ochrana životního prostředí – není tam uveden hlavní problém: zamoření plasty. 80 % spodní vody je zamořené mikroplasty. Rád by nalezl v rozpočtu finanční částku na podporu zpracovatelů odpadů. Zpracovatelé nezpracovávají to, co vykoupí EKO-KOM ze žlutých kontejnerů, zpracovávají převážně odpady od výrobců. Je třeba najít finanční prostředky a nastartovat nové zpracovatele.
Poslanec Jan Zahradník zmínil také problém s nedostatečným popisem jednotlivých položek rozpočtu. V některých kapitolech jsou mnoho let stejné částky, které se vůbec nenavyšují – přitom je tu boj se suchem, kůrovec.
Táže se na neodůvodněné snížení v položce monitoring povrchových vod. V položce Činnosti v ochraně životního prostředí jsou stálé peníze pro neziskové organizace 20 mil. Kč – táže se na nesoulad, neboť v přehledu výdajů kapitoly jsou další neinvestiční transfery spolkům ve výši 22 mil. Kč – jde tedy dohromady o 42 mil. Kč? Také položka Transfery mezinárodním organizacím není příliš dobře rozepsaná, nenašel např. cokoliv, co by napovídalo, že budou výdaje v souvislosti s naší ratifikací Pařížské dohody. Upozornil, že ve druhém čtení bude dávat pozměňovací návrhy.
Ing. Landa – k dotazu poslance Čižinského: v oblasti péče o krajinu dojde k mírnému navýšení. Na dotaz poslance Holíka, který se týkal problematiky sucha – ministr zapojil širokou odbornou veřejnost, začíná se analýzami a budou se vytvářet projekty k eliminaci sucha. Ministerstvo nebude vlastním nositelem a realizátorem všech těch projektů, připravuje teoretickou základnu, jaký směr je nejvhodnější a kde očekávat největší účinek všech těch opatření. To platí pro sucho i nakládání s plasty.
Ministerstvo disponuje prostředky z evropských fondů a motivuje příjemce těchto prostředků k soustředění se právě na tato témata. Část rozpočtu SFŽP je oblast, kde se vytváří právě projekty a výzvy na podporu všech těch institucí, ať už jsou to příjemci ze strany místních samospráv, krajů a i subjektů, které s těmito dotčenými technologiemi pracují nebo s plasty přímo nakládají. K nakládání s plasty je v kapitole rozpočtu vypsán podprogram pro eliminace vzniku plastu a nakládání s plasty, v němž je alokováno 1,4 mld. Kč.
Poslanec Josef Kott uvedl, že ze stávajících materiálů nelze posoudit, zda je částka alokovaná pro neziskové organizace vysoká či nízká. Požádal ministerstvo o seznam subjektů, které žádaly v minulém roce nebo jsou připraveny žádat o podporu na rok 2019.
Předsedkyně Dana Balcarová – v rozpočtu je výhled na příští rok, v roce 2020 a 2021 je částka bez dotačních programů. Dotace budou čím dál nižší, má ministerstvo nějakou strategii k sestavování rozpočtu od roku 2021, kdy budou nové dotační programy? Byla by ráda, kdyby ministerstvo v nějaké dohledné době výbor s touto koncepcí seznámilo. Předsedkyně reagovala také na poplatky za znečišťování ovzduší, kde jsou příjmy v částce 20 mil. Kč, což považuje za málo k řešení škod, které vznikají na životním prostředí a na zdraví lidí. České lesy požadují jako kompenzaci za poškození lesů z důvodů způsobené znečištěním ovzduší 276 mil. Kč, tzn., že ta částka za znečišťování ovzduší nestačí ani na to, aby šlo dost peněz do lesů. Podle zpráv v minulých letech nejsme na tom s ochranou životního prostředí, a hlavně s kvalitou ovzduší, dobře. V rozpočtu nevidí, že by bylo dostatečně vybíráno od těch, kdo znečišťují. Měl by to být základní princip.
Za příliš velkorysé pokládá kompenzace za újmy v zemědělsém hospodaření. Je tam 120 mil. Kč, kterým se přispívá zemědělcům na znevýhodnění z důsledku sucha. Táže se, zda je to správná strategie, když drobní zemědělci nebo ti, kteří se chovají šetrně a nemají takové ztráty ani v době sucha, nedostanou žádnou kompenzaci. Kompenzaci dostávají ti, kteří jsou tím suchem více postiženi právě proto, že hospodaří na velkých lánech, nedělají důsledná opatření právě na zadržování vody v krajině. Jeví se to jako nesystémové. Dále předsedkyně Balcarová ocenila, že MŽP podporuje resortní výzkum.
Poslanec Koníček se přidal ke kritice přílišné stručnosti textové části rozpočtu, která bohužel nevysvětluje dostatečně některé výdaje (např. „jinde nezařazené výdaje“). Dále se zaměřil na platy zaměstnanců, požádal o vysvětlení ohledně počtu zaměstnanců a platů, která dle něj zpravidla neodpovídají plánu. Český hydrometeorologický ústav má poskytovat data, která doposud prodává. Prodej dat je velká část příjmové stránky rozpočtu, tak jak počítáte do budoucna s posílením příspěvku pro ČHMÚ?
Poslanec Elfmark doplnil k programu péče o krajinu podporu z částky 5 mil. Kč na 150 mil. Kč je málo. Ministr na veřejných jednáních s ČSOP a Zeleným kruhem potvrdil navýšení na 200 mil. Kč, tj. nic by tomu nemělo bránit.
Ve zpravodajské zprávě poslanec Elfmark zmínil Program podpory obnovy přirozených funkcí krajiny na roky 2019 až 2028 a jestli má už ministerstvo nějakou vizi. Požaduje zaslání projektů na toto období v elektronické podobě.
Poslanec Zahradník se opakovaně zajímal o finance pro nevládní organizace. Vedoucí oddělení rozpočtu kapitoly MŽP Ing. Dufek uvedl, že je tam uvedena souhrnná částka 150 mil. Kč v rámci tohoto paragrafu, a to je Program péče o krajinu. Tzn., že těch 20 mil. Kč uvedených v textu na neziskové organizace, je vyloženě proto, že existuje vládní strategie podpory neziskových organizací. Zmíněných 22 mil. Kč bude směřovat na ty záchranné stanice.
Ing. Dufek dále uvedl k platům počtu zaměstnanců, na ně jsou dané určité prostředky a je stanoven limit počtu zaměstnanců. Limit nebývá těmi zaměstnanci naplněn. Z toho limitu se vyplatí prostředky těm lidem, kteří zastupují nebo vykonávají činnosti za ty lidi, který nejsou obsazení. Do toho limitu se dostávají další zaměstnanci, jako např. zaměstnanci z vědy a výzkumu. Prostředky jsme na ně nedostávali a poprvé letos jsou v rozpočtu. Proto máme v tom posledním roce nárůst na 3 622 pracovníků. Lidi byli přijímáni během toho roku a pak se na ně dostaly prostředky. Je jasné, že budou financovaní z vědy a výzkumu a ministerstvo financování je nám započítalo do skutečného stavu.
Ing. Landa dále k financování ČHMÚ: existuje tlak na to, aby instituce podobného typu poskytovaly své informace zdarma, vzhledem k tomu, že jsou tyto informace získávány z veřejných prostředků. Pak je tu druhá část, že vlastní zdroje z vlastní činnosti se budou výrazně snižovat. Pak se to musí nahradit jinými prostředky, nejspíše prostředky státního rozpočtu.
Ing. Landa na dotaz předsedkyně Balcarové – újmy v zemědělství – není zacíleno na drobné hospodařící zemědělce. Jde o to, že osoby, ať už fyzické či právnické, které hospodaří ve zvlášť chráněných územích, mají nárok na úhradu za ztížené hospodaření. Pokud by ten, kdo vlastní les a hospodaří na tom lese, nebyl nijak limitován příslušnými zákony o ochraně přírody, může hospodařit volně. Tím, že ho omezujeme, tak mu tam vzniká nějaká újma. Ta újma je potom státem kompenzována. Největším příjemcem těchto peněz jsou Lesy České republiky. Pokoušeli jsme se o úpravu tohoto zákona, aby se tam, kde se jedná o majetek státu, tyto újmy neplatily. Úprava při novelizaci zákona neprošla. Pro MŽP je tu negativní efekt - ministerstvo vyplácí 120 až 130 mil. ročně, ale nedostává plně tyto prostředky z MF v rámci rozepsaného rozpočtu. Ministerstvo je dofinancovává z té oblasti nespotřebované nároky. To jsou zdroje, které bychom byli schopni daleko lépe použít právě pro ty nevládní organizace, péči o krajinu a přírodu, ale musí je platit Lesům ČR.
K dotazu předsedkyně Balcarové a strategii rozpočtu od roku 2021 – MŽP už má nějaký střednědobý výhled, ale málokdy se stane, že by střednědobý výhled byl výchozím materiálem pro přípravu rozpočtu. MŽP není ten, kdo sestavuje kostru svého rozpočtu, tu již dostává a pak ji rozpracovává. K takové otázce je třeba širší diskuse nad rámec MŽP.
K dotazu poslance Kotta – seznam subjektů, kdo získal podporu, je přílohou závěrečného účtu kapitoly na CD. Seznam vypracují a výtah zašlou. Jedná se převážně o spolky a nevládní organizace.
Poslanec Vladimír Koníček není spokojen s vysvětlením počtu zaměstnanců. Dále uvedl, že ministerstvu nic nebrání v textové části okomentovat slovně částky, které jsou v tabulkové části jako „jiné nezařazené položky“. Ing. Landa přislíbil, že MŽP textovou část v budoucnu více rozepíše.
Podrobná rozprava – bez pozměňovacích návrhů.
Návrh usnesení
Hlasování: Pro 8 Proti 1 Zdržel 0
Usnesení výboru č. 41
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=152336
Bod 3. - Návrh rozpočtu státního fondu životního prostředí ČR na rok 2019
Úvodní slovo přednesl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR pan Ing. Petr Valdman, který představil příjmovou a výdajovou část rozpočtu.
Příjmová část rozpočtu je rozpočtována ve výši 2 173 000 000 Kč a její příjmy jsou tvořeny zejména poplatky za jednotlivé složkové zákony v oblasti životního prostředí, dále poplatky ministerstvu za administraci projektu s názvem Operační program Životní prostředí nebo projektu s názvem Nová zelená úsporám, z něhož je dotován Státní fond životního prostředí ČR částkou ve výši 500 mil. Kč účelově vázanou dotací, která by měla sloužit jako předfinancování kotlíkových dotací v pilotním projektu pro Moravskoslezský kraj.
Výdajová část rozpočtu je rozpočtována ve výši 1 918 000 000 Kč a v rámci stanovených výdajových limitů je v souladu s usnesením vlády č. 379 z 19. června 2018. Do vlastních výdajů Státního fondu pro životní prostředí jsou zahrnuty následující položky: financování v rámci Národního programu Životní prostředí, inovativních finančních nástrojů a budoucích Norských fondů. Podpora těchto položek se poskytuje formou dotace nebo půjčky, případně kombinací dotace a půjčky. Jako největší položku výdajové stránky rozpočtu zmínil Ing. Petr Valdman Národní program Životní prostředí a jako jednotlivé položky, zahrnuté v tomto programu na rok 2019 uvedl následující: projekt na budování nových zdrojů pitné vody pro obce v částce 70 mil. Kč, další významná částka 50 mil. Kč bude věnována pro domovní čistírny odpadních vod a jako největší položku spadající pod Národní program Životní prostředí uvedl částku 200 mil. Kč, která bude věnována na podporu výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod. Tyto projekty byly schváleny na podzim letošního roku a očekává se, že z 1,7 miliardy schválených projektů se již 200 miliónů podaří proinvestovat v příštím roce. Jako nedílnou součást výdajové stránky rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR uvedl Ing. Petr Valdman náklady na provoz kanceláře fondu, které se pohybují ve výši 604 mil. Kč, což je ve srovnání s minulým rokem o 900 000 Kč méně. Uvedl také, že Státní fond životního prostředí ČR nenavyšuje provozní výdaje rozpočtu kanceláře fondu a stejně tak nenavyšuje počty zaměstnanců, čímž ukončil svou úvodní řeč.
Zpravodaj Jaroslav Holík poděkoval řediteli Státního fondu životního prostředí ČR za úvodní slovo a znovu zmínil navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR o mimořádnou dotaci z Ministerstva životního prostředí v částce 500 mil. Kč, která sice směřuje do SFŽP, ale okamžitě se přelévá a bude využita ve prospěch programu kotlíkových dotací, čili zlepšení životního prostředí. Dále velmi ocenil již zmíněné snižování mzdových nákladů SFŽP a jediné, nad čím se pozastavil, byl současný rozpočet, který označil jako výrazně kladný v částce plus 255 800 000 Kč. V souvislosti s touto skutečností vyjádřil naději, že tyto finanční prostředky budou využity na zlepšení životního prostředí České republiky.
Ing. Petr Valdman vyjádřil souhlasné stanovisko s návrhem pana zpravodaje ve věci účelně vynaložených finančních prostředků ve prospěch životního prostředí České republiky. Pro informaci uvedl, že SFŽP má trochu naspořeno z let, kdy evropské fondy zaplňovaly maximum možných investic do oblasti životního prostředí, a zmínil, že již nyní je Státním fondem životního prostředí ČR finančně podporována oblast kanalizací a čistíren a do roku 2020 se počítá s investicí v částce 5 mld. Kč do oblastí, ve kterých již dotace z evropských fondů docházejí. V souvislosti s výše uvedeným vyzdvihl využití národních zdrojů v oblastech, v nichž podpora z evropských fondů dochází.
Poslanec František Elfmark se dotázal Ing. Petra Valdmana, zda existuje dlouhodobá strategie SFŽP pro zajišťování finančních prostředků pro budoucí období a zda tato instituce plánuje nějaké kroky v této věci.
Ing. Petr Valdman odpověděl, že SFŽP, co se dlouhodobé strategie týče, vystupuje převážně v roli administrátora ostatních zdrojů, zejména evropských, kde i nadále chce plnit pozici takzvaného zprostředkujícího subjektu pro další programové období Evropské unie. Dále zmínil, že v loňském roce se SFŽP podařilo stát se zprostředkovatelem pro Norské fondy v oblasti životního prostředí. Na závěr své odpovědi uvedl, že co se politiky ministerstva životního prostředí v oblasti poplatkové agendy týče, může se poslanec Elfmark obrátit na jiná, v této věci kompetentní oddělení MŽP. Úkolem SFŽP je efektivně rozdělovat získané peněžní prostředky mezi smysluplné projekty.
Předsedkyně Balcarová znovu zmínila příjmovou část SFŽP a vyjádřila názor, že poplatky za obaly, znečišťování ovzduší a skládkování odpadů by mohly tvořit podstatnou část příjmů.
Poslanec Vladimír Koníček vyzdvihl tabulkovou část Návrhu rozpočtu SFŽP, u které jsou rozepsané jednotlivé položky, a vyjádřil naději, že tuto úpravu by mohl do budoucna obsahovat i Návrh státního rozpočtu kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí.
Podrobná rozprava – bez pozměňovacích návrhů.
Zpravodaj Jaroslav Holík přednesl návrh usnesení:
Hlasování: Pro 9 Proti 0 Zdržel 0
Usnesení č. 42
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=152335
Bod 4. – Návrh státního rozpočtu rok 2019 kapitola 348 – Český báňský úřad
Předseda Českého báňského úřadu Ing. Martin Štemberka na úvod zmínil, že v kapitole jsou zařazeny výdaje celé státní báňské správy – Českého báňského úřadu, jako ústředního orgánu a osmi obvodních báňských úřadů a že s výdaji ve výši 179,2 mil. korun se jedná o jednu z menších kapitol schvalovaných zákonem.
Velká část těchto výdajů je určena na platy zaměstnanců a odvody s tím spojené, což činí 81 % všech výdajů. Konkrétně v roce 2019 by Státní báňská správa ráda vykonávala svou činnost prostřednictvím 195 zaměstnanců, z nichž 136 by bylo ve služebním poměru a 59 v pracovním poměru. Oproti běžícímu roku požaduje ČBÚ navýšení počtu systematizovaných míst o jednoho pracovníka ve služebním poměru, konkrétně se jedná o navýšení pracovních míst v oboru informatiky ze dvou na tři a to z důvodu rozšiřování elektronizace. S tím souvisejí vyšší požadavky v této oblasti, kterou již nelze pokrýt dvěma pracovníky určenými pro zajištění provozu devíti úřadů, na kterých budou zaváděny nové informační systémy v tomto i v průběhu příštího roku. Výdaje na dalšího pracovníka by čítaly 740 000 Kč, což je z pohledu celkového rozpočtu částka malá, ale pro úřad významná. Nejpodstatnější část navýšení prostředků na mzdy a s nimi související náklady oproti tomuto roku vychází z rozhodnutí vlády o zvyšování mezd státních zaměstnanců.
Na provoz, materiální zajištění a rozvoj státní báňské správy se předpokládají výdaje ve výši kolem 33,5 milionu korun. Tyto výdaje jsou složeny z nekapitálových a kapitálových výdajů, z čehož nekapitálové výdaje by měly činit 17,6 mil. korun a jsou určeny pro zajištění běžného provozu státní báňské správy, které je státem svěřena péče o pět budov v Praze, Plzni, Mostě, Brně a Ostravě. Tyto výdaje budou v příštím roce navýšeny o necelých 800 000 Kč oproti tomuto roku a nejvíce se na tomto navýšení budou podílet vyšší platby za podporu nových informačních systémů, které se nachází ve fázi zavádění. Jako druhou nejvýznamnější položku, která se bude podílet na navýšení nekapitálových výdajů, uvedl Ing. Martin Štemberka platby za pronájem prostorů pro obvodní báňský úřad v Plzni, který se bude muset dočasně po dobu rekonstrukce přemístit do objektu využívaného ke komerčním účelům, jelikož se nepodařilo najít prostory v majetku státu.
Jako další výdajovou položku zmínil Ing. Martin Štemberka kapitálové výdaje, které by měly v příštím roce činit přibližně 15,9 milionu korun a na kterých se budou zásadním způsobem podílet stavební úpravy s cílem zvýšit energetickou účinnost budov ČBÚ v Praze, kde se bude jednat o výměnu oken, a v Plzni, kde je plánována celková rekonstrukce objektu. V prvním případě se jedná o částku ve výši 7,6 milionu korun a v případě druhém se počítá s částkou ve výši 5,5 milionu korun. Český báňský úřad v příštím roce předpokládá rovněž příjmy do státního rozpočtu, které budou dle odhadu činit 371,6 milionu korun. Podstatná část těchto příjmů, cca 98 % by měla být složena z příjmů daňových, které činí odhadem 364,4 milionu korun. Jedná se zde o částku úhrad z vydobytého nerostu, která je příjmem státního rozpočtu bez účelového určení.
Nedaňové příjmy bez vlivu prostředků z Evropské unie jsou plánovány ve výši přibližně 2,2 milionu korun. Zde se jedná o velmi hrubý předpoklad, který lze obtížně garantovat, a to s ohledem na skutečnost, že přibližně 1,9 milionu korun z těchto příjmů tvoří předpokládané sankce uložené orgány Státní báňské správy ve správních řízeních. Ostatní nedaňové příjmy plynou z nájmu v budovách státní báňské správy, z prodeje nepotřebného majetku a z úroků. Tato část nedaňových příjmů poklesne v příštím roce právě z důvodu rekonstrukce budovy v Plzni a nemožnosti pronajímat tamní nepotřebné prostory.
Co se týká příjmů z prostředků EU, tak v roce 2019 předpokládáme, že získáme 5 miliónů korun z titulu čerpání prostředků z Operačního programu životní prostředí, energetické úspory právě na výměnu oken v pražské budově svěřené ČBÚ, ve které sídlí také Obvodní báňský úřad pro území hl. m. Prahy a kraje Středočeského a Puncovní úřad. Na závěr Ing. Martin Štemberka uvedl, že návrh rozpočtu je připraven v souladu se zákonem a usnesením vlády č. 379 z tohoto roku. Český báňský úřad je přesvědčen, že rozpočet je navržen tak, aby finanční prostředky svěřené kapitole 348 byly vynaloženy hospodárně, efektivně a účelně a aby byly splněny všechny úkoly stanovené státní báňské správě, jak zákonnými normami, tak vládou a je způsobilý ke schválení.
Zpravodaj Josef Kott poděkoval předsedovi Českého báňského úřadu za podrobný komentář k návrhu rozpočtu a krátce shrnul jeho obsah. Rozpočet kapitoly 348 – Český báňský úřad počítá na rok 2019 s navrhovanými příjmy v celkovém objemu 371 634 604 Kč. Výdajový blok je stanoven celkově pro celou státní báňskou správu a zahrnuje prostředky Českého báňského úřadu i obvodních báňských úřadů v částce 179 247 759 Kč.
Předsedkyně výboru Dana Balcarová poděkovala panu zpravodaji a zahájila obecnou rozpravu, do níž se přihlásil pan poslanec Vladimír Koníček.
Poslanec Vladimír Koníček se dotázal předsedy Ing. Martina Štemberky, zda by se mohl vyjádřit ke skutečnosti, že návrh rozpočtu počítá s výrazným poklesem příjmů z úhrad za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce.
Ing. Martin Štemberka sdělil, že pokles či navýšení příjmů z úhrad za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce se z velké části odvíjí od výše těžby a informoval pana poslance, že systém výběru úhrad byl zaveden dne 1. ledna 2017, přičemž úhrady z roku 2017 se vybírají až do třetího či šestého měsíce roku následujícího a projeví se až postupně v roce 2018 a 2019. Například uvedl, že částka příjmů z úhrad za dobývání nerostů a poplatků za geologické práce byla v roce 2018 nižší, ačkoli se očekávalo, že bude vyšší, a z této skutečnosti vychází předpoklad Českého báňského úřadu do příštích let.
Poslanec Vladimír Koníček poděkoval za odpověď a sdělil panu řediteli, že takovéto velké změny v rozpočtu by bylo pro příště vhodné okomentovat v textové části návrhu rozpočtu, s čímž Ing. Martin Štemberka souhlasil.
Poslanec Josef Kott sdělil, že dotaz pana poslance Vladimíra Koníčka se odvíjí od ranního jednání podvýboru pro financování péče o životní prostředí, na němž členové podvýboru shledali, že tabulková část rozpočtu není dostatečně vysvětlena v části textové, což, jak uvedl, není výtka pouze vůči Českému báňskému úřadu.
Předsedkyně výboru Dana Balcarová ukončila obecnou rozpravu a zahájila rozpravu podrobnou, do které se ale nikdo nepřihlásil a požádala zpravodaje o návrh usnesení.
Hlasování: Pro 9 Proti 0 Zdržel 0
Usnesení výboru č. 43 http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=152337
Bod 5. - Informace o protierozní vyhlášce, o jejím obsahu a stavu příprav
K informaci o protierozní vyhlášce vystoupil za MŽP náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Ing. Vladimír Dolejský Ph.D. a vedoucí oddělení ochrany půdy Ing. Daniel Engel.
Náměstek Dolejský na úvod uvedl, že v dubnu 2015 nabyla účinnosti novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (zákon č. 334/1992 Sb.). Dle §22, d) tohoto zákona je ministerstvu životního prostředí uloženo stanovit vyhláškou „způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy, přípustnou míru erozního ohrožení zemědělské půdy a opatření k jeho snížení“.
Uvedl dále souvislost s §3 téhož zákona část b), podle níž je zakázáno „způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy“.
Z výše uvedeného vyplývá povinnost ministerstva připravit tzv. protierozní vyhlášku. Záhy po přijetí novely tohoto zákona ministerstvo zahájilo mezirezortní přípravu prací na vyhlášce a v září 2017 představilo její první verzi. V rámci mezirezortního připomínkového řízení s touto vyhláškou MZe vyslovilo 1. listopadu 2017 souhlas. Proti návrhu nicméně vystoupila Agrární komora, která nesouhlasila se zavedením dalšího systému kontroly eroze vedle již existujícího motivačního nástroje (dotací).
Následně MŽP přijalo protinávrh vyhlášky MZe na principu dotačních systémů a dále vznikly ještě další dvě verze protierozní vyhlášky. Problémem bylo a je nalezení shody ohledně klíčového ustanovení o přípustné míře erozního ohrožení. Dnes byl odeslán dopis ministra životního prostředí ministrovi zemědělství.
Předsedkyně výboru Dana Balcarová poděkovala za úvodní vystoupení a ocenila, že členové výboru dostali k tomuto bodu podkladový materiál k prostudování v předstihu. Položila otázku, zda je uvedená míra ztráty horní kvalitní půdy 4 t/ ha/ rok v pořádku. Dále se tázala, zda je vyhláška jednou z priorit vlády, když na její přijetí čekáme již tak dlouho, a zda je možné se těšit na její přijetí v dohledné době.
Náměstek Dolejský odpověděl, že očekává shodu v nejbližších týdnech. Uvedl, že vzhledem k povinnosti přijmout vyhlášku do 2 let od účinnosti zákona o ochraně zemědělského půdního fondu jsme v mírném skluzu. Vyhláška měla původně vyšší ambice a předpokládala postupné zpřísňování ochrany, v tomto směru ale došlo ke kompromisu se zemědělci. Stav eroze bude třeba monitorovat a případně vyhlášku v budoucnosti novelizovat.
Vedoucí oddělení ochrany půdy Ing. Engel odpověděl na dotaz k výši stanovené přípustné erozní ztráty 4t/ ha/ rok – jde o hodnotu, která odpovídá ztrátám půdy, kterých lze dosáhnout za pomocí aplikací protierozních opatření při zachování ekonomické rentability hospodaření. Jako konkrétní příklady možných opatření uvedl vrstevnicové obdělávání, pásové zpracování půdy, rozdělování pozemků a diverzifikaci pěstovaných plodin.
Poslanec Josef Kott se tázal, zda je z dopisu, který dnes odešel z MŽP na MZe, vidět konsenzus.
Náměstek Dolejský uvedl, že v zásadě ano, pouze stále chybí shoda na nástroji hodnocení erozního ohrožení. Nemusí to nutně být tzv. „protierozní kalkulačka“, kterou navrhovalo MŽP v prvním návrhu vyhlášky. Uvažuje se, že bude jednotlivé případy erozního ohrožení posuzovat Výzkumný ústav meliorací nebo Státní pozemkový úřad. Na dotaz předsedkyně Balcarové doplnil, že ČIŽP v tomto nefiguruje. Jako optimistický a reálný termín platnosti vyhlášky uvedl náměstek Dolejský 1. ledna 2019, s účinností od roku 2020.
Poslanec Roman Sklenák se dotázal znovu na uvedenou přípustnou hodnotu ztráty půdy 4 t/ ha/ rok – zda je tato míra dlouhodobě udržitelná?
Vedoucí oddělení ochrany půdy Ing. Engel odpověděl, že dle odborných publikací lze dosáhnout i 1 t/ ha/ rok. Vyhláška počítá s přípustnou mírou ztráty 4 t/ ha/ rok na lehkých půdách (těch je v ČR relativně malá plocha) a 17 t/ ha/ rok na středně těžkých a těžkých půdách. Od 1. ledna 2019 by měl být na hodnoty stanovené vyhláškou navázán i dotační systém. Časem bude možnost hodnoty stanovené vyhláškou zpřísňovat, a to ze 4 až na 1 t/ ha/ rok a ze 17 na 5 t/ ha/ rok.
Bod 6. - Různé
· Náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová vystoupila s informací, že na plénu Poslanecké sněmovny bude v rámci druhého čtení novely o rtuti (tisk 172) přednesen pozměňovací návrh, který bude měnit recyklační cíl pro zpětný odběr pneumatik ze 35 % na 65 %.
Novela sice měla pouze transponovat evropskou legislativu týkající se nakládání se rtutí do českého právního řádu a k dalším změnám v oblasti odpadů mělo dojít až v rámci komplexních změn odpadové legislativy (koncem listopadu 2018 jdou do vnitřního připomínkového řízení zákony o obalech, o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností), nicméně tento pozměňovací návrh pokládá paní náměstkyně za prospěšný pro lidi. Z vyjádření jejího kolegy z MŽP vyplynulo, že jde o reakci na požadavek kolektivního systému pro zpětný odběr pneumatik Eltma, který již odebírá asi 85 % toho, co vyprodukuje – což reálně odpovídá plnému odběru toho, co uvedli na trh (cca 20 % ubyde opotřebením pneumatiky). Ostatní povinní plní pouze cca 40 % zpětného odběru a odmítají financovat odběr nad rámec zákonné povinnosti.
Poslankyně Matyášová reagovala, že pokud kolektivní systémy nemají problém vybírat 60 %, pak by bylo spravedlivé stanovit tento cíl pro všechny. Poslankyně Krutáková informovala, že před 2 měsíci jednala jak se zástupci starostů, tak se společností Eltma. Problém obcí je, že sběrné dvory nejsou v legislativě uvedeny jako místo zpětného odběru a např. na jižní Moravě je jich tak nedostatek. Návrh nepokládá za špatný, nicméně jako problematické chápe jeho „přilepení“ k transpozici evropské legislativy týkající se rtuti. Náměstkyně Peštová reagovala, že nejde o přílepek, neboť příslušný zákon bude kvůli transpozici rtuti otevřen.
· Předsedkyně Balcarová představila novou kolegyni sekretariátu výboru Evu Steigerovou.
· Petice za zastavení budování trialových tras v Čížkových Kamenech. Informaci podala poslankyně Matyášová – petenti chtějí prosadit zastavení rozšiřování projektu trialových tras v obci Trutnov a chtějí zrušit už vybudovaného centra ve Lhotě. Hrozí tu devastace přírody. Tamní příroda a krajina není uzpůsobena masovému turistickému ruchu. Kontaktovala petenty i zástupce města Trutnov, situace se bude řešit na místě. Výbor vzal informaci na vědomí a pověřil poslankyni Matyášovou řešením této petice.
Hlasování: Pro 7 Proti 0 Zdržel 0
Usnesení výboru: 44
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=152338
Předsedkyně Dana Balcarová dále informovala:
· Podvýbory
· 6. listopadu 2018 od 9 hodin se konal podvýbor pro financování péče o životní prostředí k tématu k tématu kapitola životního prostředí na rok 2019.
· Od 15 hodin se bude konat podvýbor pro udržitelný rozvoj, pozván byl prof. Moldan.
· Poslanec Čižinský informoval o plánovaném podvýboru pro ochranu přírody a krajiny.
· Plánované semináře
· 3. 12. seminář o odpadech ve spolupráci s Akademií věd,
· 20. 11. – „Rozhodování bez účasti veřejnosti – rychle a lépe?“ – shrnutí zkušeností a problémů spojených s aplikací novely stavebního zákona.
· Příští jednání výboru je 21. 11. 2018, v odpoledních hodinách výjezd na jižní Moravu s tématikou zaměřenou na odpadové hospodářství. Program výjezdu představila tajemnice výboru Kroupová.
· Na příští jednání výboru 21. 11. 2018 zařadíme na žádost poslance Zahradníka bod informace o kůrovcové kalamitě – očekáváme účast pana ministra.)
· Odpovědi na dotazy z minulého jednání výboru zaslalo MŽP písemně, členům výboru byly postoupeny emailem. Odpovědi pokládá předsedkyně Balcarová za dostatečné. Pokud by členové výboru žádali doplňující informace, můžeme o ně ministerstvo požádat.
· Zpráva o plnění předpisů EU v oblasti odpadů – zprávu podá poslankyně Jana Krutáková, zařazeno bude na příští jednání výboru.
· Chceme více sledovat evropskou legislativu a evropské dokumenty v raném stádiu, pro informaci jsme si nyní vyžádali dokumenty o snižování emisí v mezinárodním letectví a vyhodnocení pokroku EU v naplňování Pařížské dohody o změně klimatu.
· Zahraniční cesty výboru – předsedkyně požádala místopředsedy výboru o návrhy destinací na příští rok, ještě je možnost přijít s návrhem.
· Poslanec Jan Zahradník – v rámci výjezdních zasedání navrhuje navštívit Národní parky Šumava a Bavorský les.
Předsedkyně poděkovala všem na účast a jednání výboru ukončila.
Mgr. Jan ČIŽINSKÝ v.r. Ing. Dana BALCAROVÁ v.r.
ověřovatel předsedkyně výboru
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 10:07:44
1. hlasování- Schválení návrhu programu
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 9
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
nepřít.
František Elfmark, Piráti:
nepřít.
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Vladimír Koníček, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
Pro
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Pro
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 1, schůze č. 13, čas 10:07:44
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 10:08:24
2. hlasování- Hlasování o možnosti vystoupení hostů
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 9
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
nepřít.
František Elfmark, Piráti:
nepřít.
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Vladimír Koníček, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
Pro
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Pro
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 2, schůze č. 13, čas 10:08:24
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 10:53:36
3. hlasování -Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 173) – první pozměňovací návrh předsedkyně Balcarové
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 4
Proti: 5
Zdržel se: 1
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Vladimír Koníček, KSČM:
Zdržel se
Josef Kott, ANO:
Proti
Jana Krutáková, STAN:
Proti
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Proti
Ilona Mauritzová, ODS:
Proti
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Nehlasoval
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Proti
ID hlasování: 3, schůze č. 13, čas 10:53:36
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 10:54:12
4. hlasování -Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 173) – druhý pozměňovací návrh předsedkyně Balcarové
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 3
Proti: 5
Zdržel se: 3
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Proti
Vladimír Koníček, KSČM:
Zdržel se
Josef Kott, ANO:
Proti
Jana Krutáková, STAN:
Zdržel se
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Proti
Ilona Mauritzová, ODS:
Proti
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Zdržel se
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Proti
ID hlasování: 4, schůze č. 13, čas 10:54:12
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 10:55:34
5. hlasování, návrh- Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tisk 173) – usnesení výboru
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 6
Proti: 3
Zdržel se: 2
Dana Balcarová, Piráti:
Proti
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Zdržel se
František Elfmark, Piráti:
Zdržel se
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Vladimír Koníček, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
Pro
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Proti
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Proti
ID hlasování: 5, schůze č. 13, čas 10:55:34
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 10:57:50
6. hlasování
Stanovení ověřovatele
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 10
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Nehlasoval
Vladimír Koníček, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
Pro
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Pro
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 6, schůze č. 13, čas 10:57:50
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 12:21:12
7. hlasování
Návrh státního rozpočtu na rok 2019 kapitola č. 315 – Ministerstvo životního prostředí – závěrečné usnesení
4.
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 8
Proti: 1
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Vladimír Koníček, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
Pro
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Nehlasoval
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Proti
ID hlasování: 7, schůze č. 13, čas 12:21:12
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 12:33:11
8. hlasování
Návrh rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR na rok 2019 – závěrečné usnesení
5.
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 9
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Vladimír Koníček, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
Pro
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Nehlasoval
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 8, schůze č. 13, čas 12:33:11
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 12:50:16
9. hlasování
Návrh státního rozpočtu na rok 2019 kapitola č. 348 – Český báňský úřad – závěrečné usnesení
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 9
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
nepřít.
Vladimír Koníček, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
Pro
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 9, schůze č. 13, čas 12:50:16
Výbor pro životní prostředí PSP
13. schůze
06.11.2018 - 13:30:55
10. hlasování
Petice za zastavení budování trailových tras v Čížkových Kamenech - pověření
Aktivně hlasovalo: 7
Pro: 7
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
nepřít.
Vladimír Koníček, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Nehlasoval
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 10, schůze č. 13, čas 13:30:55
21
