Parlament České republiky
PS180006765
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
Z Á P I S
z 11. schůze
zemědělského výboru,
která se konala dne 6. června 2018
v PS PČR
Přítomni: poslankyně a poslanci J. Faltýnek, M. Balaštíková, M. Bojko, R. Holomčík, M. Jurečka, P. Kováčik, J. Martinů, M. Oborná, Z. Podal, J. Pošvář, K. Tureček, J. Volný a V. Vrecionová
Omluveni: J. Kott, J. Krutáková, D. Pražák, A. Staněk a V. Válek
(Prezenční listina poslanců - příloha č. 2)
Přítomní hosté: dle prezenční listiny (Prezenční listina hostů - příloha č. 3)
Jednání výboru zahájil a po celou dobu řídil předseda výboru posl. Jaroslav Faltýnek.
Návrh pořadu:
1. Zahájení
2. Zpráva o plnění programů prevence před povodněmi ke dni 31. prosince 2017 (sněmovní tisk 178)
3. Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2017, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální
4. Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2017, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství – Finanční vztahy SR k Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (sešit F) + výdaje na Společnou zemědělskou politiku EU s dopady na státní rozpočet (přímé platby, Program rozvoje venkova, národní zdroje k provádění tržních opatření v rámci Společné organizace trhu)
5. Kůrovcová kalamita v ČR
6. Informace z podvýborů
7. Sdělení předsedy, různé
8. Návrh termínu příští schůze výboru
1.
Zahájení
Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek přivítal přítomné poslankyně a poslance a přítomné hosty. Konstatoval, že se z dnešního jednání omluvila poslankyně J. Krutáková a poslanci J. Kott, D. Pražák a V. Válek. Předseda seznámil poslance s návrhem programu. S doplněním nikdo v otevřené rozpravě nevystoupil. Program byl schválen všemi přítomnými poslanci (+12, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
2.
Zpráva o plnění programů prevence před povodněmi ke dni 31. prosince 2017 (sněmovní tisk 178)
Předseda výboru posl. J. Faltýnek přivítal za Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nám. B. Peštovou, omluveného min. zemědělství J. Milka z důvodu zahraniční pracovní cesty zastoupil nám. A. Kendík. Zpravodajem byl určen posl. K. Tureček.
Ve svém úvodním slově nám. A. Kendík sdělil, že Ministerstvo zemědělství (MZe) předkládá v pořadí již 6. hodnotící zprávu o plnění programů prevence před povodněmi. Zpráva mapuje období let 2015 – 2017 z pohledu podpory výstavby protipovodňových opatřeních v gesci resortu MZe a MŽP. V tomto období bylo celkem dotačně vynaloženo 3,3 mld. Kč. V r. 2015 byla ukončena 2. etapa programu prevence před povodněmi, v rámci které bylo realizováno 397 stavebních akcí, které zvýšily ochranu před povodněmi pro cca půl milionů obyvatel ČR. Dále navázala 3. etapa, která by měla být ukončena v r. 2019. Nejvýznamnější akce, které jsou v tuto chvíli realizovány, jsou výstavba protipovodňových opatření v Olomouci, zvýšení bezpečnosti a retenčních schopností vodního díla (VD) Šance nebo např. budování suché nádrže Jelení na Kobylím potoce v Moravskoslezském kraji. V gesci MŽP byly nejvýznamnějšími finančními nástroji Operační program (OP) životního prostředí na období 2007 – 2013 (dofinancován v letech 2015 – 2016) a navazující OP životního prostředí 2014 – 2020, v rámci kterých byly zejména financovány revitalizace vodních toků, výstavby suchých poldrů nebo hlásné a výstražné systémy. Nyní se na MZe chystá 4. etapa programu prevence před povodněmi, která by měla plynule navázat na stávající etapu a pokračovat v budování protipovodňových opatření.
Nám. B. Peštová ve svém úvodním slově pouze doplnila, že za MŽP ve sledovaném období 2015 – 2017 byla ministerstvem podpořena povodňová opatření v celkové výši za 2,063 mld. Kč a celkově způsobilé výdaje činily 2,925 mld. Kč.
Zpravodaj posl. K. Tureček ve své zpravodajské zprávě řekl, že programy protipovodňové prevence běží od r. 2001. Jako hlavní vidí zaměřit se na další období přípravy nových programů v letech 2019. Upozornil na důležitost do těchto programů zahrnout taková opatření, která budou kombinovat opatření boje proti suchu a boje proti povodním. Je to věc zejména výstavby akumulačních prostor a opatření, která vedou k akumulaci vody v krajině. Dále poukázal v rámci důležitosti efektivity opatření zaměřit se i na akumulaci vody v zemědělské krajině a zlepšení agroenviromentálních opatření zlepšením agrotechnických opatření a programu zapravování organické hmoty do půdy (bylo projednáváno a následně schváleno na 10. schůzi ZEV). Usnesením ZEV bylo vyzváno MZe i Ministerstvo financí (MF), aby se financování těchto opatření vrátilo do režimu spolufinancování ze zdrojů Evropské investiční banky (EIB). Myslí si, že v budoucnu by mělo MZe ve spolupráci s MF opět najít možnost financování těchto programů z EIB, protože to jsou dlouhodobé programy (EIB umožňuje financování programů v horizontu 5 let i více). Avizoval návrh usnesení.
V otevřené rozpravě nikdo vystoupil.
Bylo přijato usnesení č. 42 (+11, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
3.
Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2017, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK)
Předseda výboru posl. J. Faltýnek přivítal předsedu ČÚZK K. Večeře. Zpravodajkou byla určena posl. J. Krutáková, která byla z důvodu zahraniční pracovní cesty omluvena a proto ji po dohodě zastoupila posl. M. Oborná. Poznamenal, že Zprávu ČÚZK má možnost studovat již 5. rokem. Tato instituce ročně vyřizuje cca milion zápisů do katastru. Doba zápisu se stále zkracuje. Dnes je doba vyřízení cca 6 dnů a oproti loňskému roku došlo k dalšímu zkrácení lhůt. Velmi pozitivně ohodnotil práci této instituce.
Předseda ČÚZK K. Večeře ve svém úvodním vystoupení zdůraznil několik čísel. Celkové výdaje byly ve výši 3,049 mld. Kč. Ve srovnání s r. 2016 to byl nárůst o 3,1 %, a to především v důsledku vyšších výdajů na platy zaměstnanců a s nimi souvisejících výdajů. Rozpočet byl v průběhu roku pouze mírně posílen, a to v souvislosti se změnou platového ohodnocení od listopadu r. 2017 o 34 mil. Kč a přesuny z MZe a Ministerstva obrany (MO) o 8 mil. Kč zajištěním leteckého měřického snímkování. V této souvislosti zmínil velmi dobrou spolupráci mezi resorty, kdy ČÚZK zajišťuje každý rok nové aktuální ortofoto ČR, které je k dispozici celému veřejnému i soukromému sektoru. Celkový rozpočet výdajů v loňském roce činil 3,091 mld. Kč. Skutečné výdaje dosáhly 3,108 mld. Kč v souvislosti se zapojením nároku z nespotřebovaných výdajů z r. 2016. Tři čtvrtiny výdajů tvořily platy zaměstnanců a související výdaje, a to 2,319 mld. Kč. Objem prostředků na platy meziročně vzrostl o 5,1 %. Průměrný plat v resortu dosáhl 28.584 Kč. Počet neobsazených míst mírně vzrostl, cca o 1,5 %. Dalšími významnými výdaji byly investiční a provozní výdaje na informační systémy, které tvoří 11 % celkových výdajů, celkem tedy 334 mil. Kč. V r. 2017 dokončili digitalizaci katastrálních map, což byla poslední část digitalizace katastru, která sama o sobě trvala cca 20 let. Posledních 10 let se digitalizovaly katastrální mapy. Jediné, co zbývá, je cca 1 % katastrálních území, ve kterých probíhá většinou pozemková úprava. Musí se počkat, až je pozemková úprava dokončena a pak tam může vzniknout digitální katastrální mapa. To bude postupně dokončováno v letech 2018 – 2019. Jsou to většinou malá katastrální území, ale i v těchto územích jsou poskytovány rastrové mapy v rámci jejich služeb. Uživatel má údaje k dispozici dálkovým přístupem. V r. 2016 poklesly výdaje na provoz, opravy a rekonstrukce budov, které jsou po celé republice na 94 místech. V r. 2017 činily tyto výdaje 190 mil. Kč, tj. necelých 6 % celkových výdajů. Více jak dvě třetiny provozních výdajů byly čerpány na energie, opravy, údržbu a služby spojené s provozem budov. Necelá třetina výdajů na provoz pak byla čerpána na úpravy a rekonstrukce v budovách. V r. 2017 se podařilo dokončit velkou opravu jejich budovy v Brně. Výdaje na poštovní služby v r. 2017 činily skoro 140 mil. Kč. Meziročně vzrostly také některé další služby, např. na nájem (pronájem osobních počítačů). Rozpočet výdajů byl v r. 2017 mírně překročen použitím nároku z nespotřebovaných výdajů. Malá část výdajů zůstala nevyčerpána. Nároky z nespotřebovaných výdajů meziročně poklesly na úroveň 59 mil. Kč. V tuto chvíli zůstává nevyčerpáno pouze 19 mil. Kč. Příjmy byly v r. 2017 stanoveny v objemu 700 mil. Kč. Jejich skutečnost činila 890 mil. Kč. Je tam mírný pokles, protože v loňském roce neměly žádné příjmy z EU. Nepatrný pokles zaznamenaly i příjmy ze správních poplatků, protože o něco málo meziročně klesl počet návrhů na vklad, cca o 3 %. Katastrální úřady vyřídily 980 tisíc návrhů na vklad do katastru nemovitostí. U návrhů na vklad byla průměrná lhůta 23 dní. (Prvních 20 dnů katastrální úřad podle právní úpravy, která má bránit podvodům, nesmí vklad povolit.) Další zápisy, kterých je cca půl milionu, jsou skutečně v té krátké lhůtě, což je 6 dní. Je přesvědčen, že byly výdaje v loňském roce využity hospodárně a v souladu s platnou legislativou a požádal o doporučení PS závěrečný účet kap. ČÚZK za r. 2017 schválit.
Zpravodajka posl. M. Oborná z důvodu toho, že vše podstatné již bylo řečeno, učinila stručné shrnutí faktů. Úřadu se v r. 2017 podařilo úspěšně dokončit digitalizaci katastrálních map. Také se jim podařilo propojit informační systém katastru nemovitostí a základní registry veřejné správy. Pro odbornou a širokou veřejnost rozšířil ČÚZK aplikaci nahlížení do katastru nemovitostí. V r. 2017 byly zkráceny průměrné doby vyřízení některých žádostí na katastrálním úřadu. Po prostudování SZÚ kap. 346 – ČÚZK nenalezla žádné sporné body a bude navrhovat členům ZEV jeho schválení.
V otevřené jednotné rozpravě nikdo nevystoupil.
Bylo přijato usnesení č. 43 (+10, 0, 1); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
4.
Vládní návrh Státního závěrečného účtu za rok 2017, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství – Finanční vztahy SR k Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (sešit F) + výdaje na Společnou zemědělskou politiku EU s dopady na státní rozpočet (přímé platby, Program rozvoje venkova, národní zdroje k provádění tržních opatření v rámci Společné organizace trhu)
Předseda výboru posl. J. Faltýnek přivítal za MZE nám. J. Havlíčka a za Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) gen. ředitele M. Šebestyána. Zpravodajkou byla určena posl. M. Oborná.
Nám. J. Havlíček ve své úvodní zprávě sdělil, že tento materiál byl zpracován v souladu se zákonem č. 218 o rozpočtových pravidlech. Rozpočet kapitoly zahrnoval příjmy a výdaje vlastního úřadu, tzn. MZe. Dále 7 řízených organizačních složek státu, příspěvek na provoz 11 příspěvkových organizací, z toho 3 státních veterinárních ústavů, prostředky k podpoře výzkumu a vývoje, včetně podpor 7 veřejných výzkumných institucí a výdaje na financování společných programů ČR a EU včetně výdajů na společnou zemědělskou politiku. Dále národní podpory do zemědělství, lesního a vodního hospodářství, dotace neziskovým a podobným organizacím, transfery krajům a obcím, transfery vysokým školám, fyzickým osobám atd. Tento materiál je velmi obsáhlý. Celkové příjmy kapitoly za r. 2017 byly schválené rozpočtem ve výši 36.645 mld. Kč a nebyly v průběhu roku rozpočtovými opatřeními dále navyšovány. Celkový rozpočet příjmů byl naplněn na 95,6 %, částkou 35.043 mld. Kč. Toto nižší plnění příjmů bylo způsobeno především nižším plněním příjmů za zemědělské dotace ze spolufinancování EU a za dosud neprofinancované pozemkové úpravy v rámci PRV. Výdaje kapitoly byly schváleny ve výši 51.965 mld. Kč a byly rozpočtovými opatřeními MF navýšeny na 53.803 mld. Kč, tj. navýšení o 1.838 mld. Kč. Skutečné čerpání za r. 2017 bylo 53.220 mld. Kč., tj. 98,9 % rozpočtu po změnách. Běžné výdaje byly čerpány na 100,4 %, kapitálové na 92,5 %. Běžné výdaje směřované na činnost organizačních složek státu včetně mzdových výdajů byly v průběhu roku sníženy o 1.167 mld. Kč ve prospěch posílení výdajů na podpůrné programy v zemědělství v rámci podpory agropotravinářského komplexu a jiných kapitol. U schváleného rozpočtu kapitálových výdajů na r. 2017 v celkové výši 7.962 mld. Kč byl tento rozpočet v průběhu roku navýšen o 1.925 mld. Kč na upravenou výši 9.886 mld. Kč. Využitím nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, zejména v oblasti vodního hospodářství, byly kapitálové prostředky čerpány ve výši 9.144 mld. Kč, tzn. 92,5 % rozpočtu. Pro r. 2017 byly také ve schváleném rozpočtu zahrnuty investiční a neinvestiční prostředky na dotace směřované do zemědělství a lesního a vodního hospodářství ve výši cca 8,5 mld. Kč. Schválený rozpočet národních dotací byl navýšen o 1,9 mld. Kč a čerpán byl na 115,6 % upraveného rozpočtu. Na dofinancování dotací do zemědělství, lesního a vodního hospodářství byly použity opět nároky z nespotřebovaných výdajů z předchozích let v částce 3.246 mld. Kč, z toho dotací do zemědělství o 1,3 mld. Kč, do vodního hospodářství 1,9 mld. Kč a dotace lesnímu hospodářství 90 mil. Kč. Nejvýznamnější položkou v rozpočtu kapitoly byly prostředky směřované na financování SZP prostřednictvím SZIF. Tam byla směřována částka ve výši 35,3 mld. Kč a byly použity nároky z nespotřebovaných výdajů z předchozích let ve výši 14 mld. Kč, takže celkově bylo čerpáno 32,6 mld. Kč, tj. 92,3 % ze schváleného rozpočtu. Na předfinancování přímých plateb, které tvoří základní část rozpočtu MZe a rozpočtu SZIF, byly poskytnuty SZIF prostředky ve výši 20,5 mld. Kč včetně nároků z minulých let ve výši 7,7 mld. Kč. Dále na přechodnou vnitrostátní podporu přímým platbám tzv. VP, dříve TOP-UP, byly poskytnuty SZIF prostředky ve výši 820 mil. Kč. Na PRV byly poskytnuty SZIF prostředky 10,6 mld. Kč, z toho tam byly prostředky nespotřebovaných neprofilujících výdajů 5,4 mld. Kč. Prostředky na ukazatel společná organizace trhu byly v rozpočtu schváleny ve výši 703 mil. Kč a čerpání bylo 726 mil. Kč. Přitom byly opět využity nároky z nespotřebovaných výdajů. Požádal členy ZEV o podporu při schválení tohoto materiálu.
Zpravodajka posl. M. Oborná řekla, že SZÚ – kap. 329 – MZe byl velice obsáhlý a obšírný dokument. Zahrnoval jak příjmy, tak výdaje vlastního úřadu a 7 řízených organizačních složek státu, dále příspěvek na provoz 11 příspěvkových organizací. V rozpočtu kap. MZe byly zahrnuty také daňové a nedaňové příjmy vlastního ministerstva, příjmy resortních organizačních složek státu, příjmy z rozpočtu EU, a to zejména na financování SZP a operačních programů. Souhlasila s tím, co již řekl nám. J. Havlíček ve svém úvodním slově. Poděkovala především za velmi kvalitně zpracovaný materiál státního závěrečného účtu a avizovala, že v usnesení bude doporučovat SZÚ – kap. 329 - MZe schválit.
V otevřené jednotné rozpravě vystoupili poslankyně, poslanci a přizvaní hosté:
R. Holomčík – Dotázal se na záležitost týkající se PRV – médii proběhla zpráva, že NKÚ konstatoval pochybení při nastavení podmínek rozdělování dotací z tohoto programu. Poprosil k tomuto o krátký komentář.
J. Faltýnek – Doplnil prosbu mpř. R. Holomčíka, zda by bylo možné říci, o co vlastně konkrétně šlo.
J. Havlíček – Řekl, že je to subjektivní názor NKÚ. MZe si myslí a zastává názor, že rozdělení dotací mezi velké, střední a malé zemědělské firmy je v pořádku a že to je nastaveno správně. Navíc malé zemědělské firmy mají svůj vlastní balíček, který byl v rozpočtu schválen a MZe si myslí, že nejsou tyto firmy žádným způsobem znevýhodňovány.
M. Šebestyán – Potvrdil slova nám. J. Havlíčka. Pouze doplnil, že SZIF společně se sekcí pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání nám. P. Sekáče na MZe budou ještě toto tvrzení NKÚ vysvětlovat. V rámci PRV prostředky, které zejména v opatření 4.1.1., které je zaměřeno na investice a jsou určeny malým podnikům, tzn. např. projekty do 1 milionu Kč jsou vždy čerpány na 100 %, tzn. každý malý podnik, který podá žádost, tak je tato zadministrována a je mu vyhověno. Tato praxe platí od začátku programového období, takže z pohledu toho, na koho se ty prostředky nedostávají, tak jsou to prostředky na větší podniky a velké projekty. Tam samozřejmě je pokrytí a dotací na úrovni 45 – 60 %. Netuší, z čeho toto tvrzení pochází a budou to dále řešit s NKÚ.
M. Jurečka – Dokument tak, jak byl nastaven, byl také projednán a schválen EK a jedno z opatření PRV je právě podpora i potravinářského zpracování. K tomu byly vyčleněny dvě podopatření. První operace je zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a do tohoto opatření mohou žádat jenom malé a střední podniky. Do tohoto se vůbec žádný velký podnik nedostane. Zde bylo uspokojeno 1104 žadatelů za 3 roky, kdy toto programové období běží za jeho působení. Je tam alokovaná částka, tzn. buď vyplacena nebo běží administrace ve výši 2,3 mld. Kč. Dále je druhé podopatření, a to je podpora vývoje nových produktů postupu a technologie při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Zde mají možnost žádat jak malé a střední podniky, tak i velké firmy. Je to o nových technologiích, nových inovacích, o propojení z oblasti vědy a výzkumu. Zde byl celkový počet zatím schválených administrovaných projektů 69 a v současnosti je tam buď vyplácena nebo administrována částka 2,9 mld. Kč. Zde cca 45 % z této alokace jsou opět mikro, malé a střední podniky. Když se dopočítá ta částka, která byla zmíněna předtím, tak vyjde součet, který jasně hovoří ve prospěch malých a středních potravinářských podniků z PRV. Zmínil se i o tom, že si nepamatuje žádnou zprávu NKÚ za dobu jeho působení, která by přišla a řekla, že je něco v pořádku. Vždycky přišli s nějakým závěrem, že něco v pořádku není, a to i u jeho předchůdců. A následně po projednávání, kdy finanční úřad to řešil, tak se došlo k tomu, že tam žádné pochybení nebylo. Ale bohužel NKÚ už nikdy nevydá zprávu rok poté, jak to je a aby korigoval své výstupy. Poprosil, zda by mohla být přes ZEV rozesláno členům ZEV zpráva, kterou SZIF dělal za poslední 2 roky a která se týká vyhodnocování marketingové podpory zn. Klasa a Regionální potravina. Dost často bývá na plénu Poslanecké sněmovny zpochybňována tato marketingová podpora na tyto dvě značky a data, které si nechává SZIF zpracovat jasně ukazují, že tyto investice ze strany státu mají poměrně velký multiplikační efekt a mají smysl.
V. Vrecionová – Navázala na předešlou diskusi. Dlouhodobě tvrdí, že podpora malých podniků je nedostatečná a příliš komplikovaná. Dotázala se, zda do budoucna uvažují o navýšení podpory a o zjednodušení administrace.
J. Faltýnek – Ono je to přesně naopak, než říká posl. V. Vrecionová. SZIF hovoří o převisu poptávky malých firem. Zde zaznělo, že kdo požádal, tak ten dostal. Tzn., že byly uspokojeny potřeby malých žadatelů na 100 %. Poprosil o neopakování těchto věcí. Je potřeba říkat pravdu, čili 100 % žádostí malých zpracovatelů a zemědělců bylo uspokojeno.
V. Vrecionová – A kolik bylo vyčerpáno z celého balíku?
J. Faltýnek – 3 mld. Kč dohromady.
V. Vrecionová – A kolik tam bylo vyčleněno? Zda byl vyčerpaný celý ten balík?
M. Šebestyán – PRV má mnoho opatření. To, co komentoval i posl. M. Jurečka se týkalo dvou opatření do potravinářské oblasti. Dále se mluvilo i o opatřeních na inovace. Jedno opatření v rámci potravinářských opatření je výhradně pro malé a střední podniky. Druhé opatření z 45 % je čerpáno určitě malými a středními podniky. V zemědělských opatřeních, kde se přihlásí malý podnik v tom balíku těch malých projektů do 1 milionů Kč, tak mu bylo vždy, s drobnými výjimkami, vyhověno a projekt byl zaplacen. SZIF plně pokrývá poptávku, která ze strany malých a středních podniků v současné době je. Co se bude dít do budoucna, tak to už je otázka finančních prostředků. Program je čerpán velice dobře. Do zemědělských oblastí a do modernizace zemědělské prvovýroby, jak rostlinné (RV), tak živočišné (ŽV), zbývá kolem 2 mld. Kč. Nyní je před námi podzimní kolo, které už z pohledu těch prostředků bude poslední. Bude zasedat monitorovací výbor a tam se bude diskutovat o tom, jakým způsobem tyto prostředky budou rozděleny a kam budou prioritně nasměrovány. SZIF nemůže pokrýt všechno. Diskuse bude o tom, zda v rámci ŽV preferovat tento typ ŽV, co preferovat v RV atd. Když se podíváme zpátky, tak rozhodně nedochází k tomu, že by nebyla uspokojována poptávka malých podniků po dotacích. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že 70 % i více ploch ŽV nám drží v ČR střední a velké podniky. Musí se to vyvažovat. Ale že by nedostávaly malé a středné podniky a neměly přístup k penězům je absolutní nesmysl. Upozornil na to, že řada malých podniků čerpá prostředky např. z oblasti mladých začínajících zemědělců, kde se vždy pokryla poptávka, která tam byla. Co se týče byrokratické zátěže, tak je to otázka toho, co nám prostě dovolí podmínky. Je třeba si uvědomit, že ta dotace musí být samozřejmě ze strany žadatele zrealizována transparentně, včetně výběrového řízení, protože se jedná o veřejné prostředky, a to samozřejmě ukládá nějaké povinnosti i tomu žadateli, které musí on doložit. Systém, který je žadatelům poskytnut a pomocí kterého žádají o dotace, tak je velice přívětivý v tom, že žadatel se nemusí starat o jakékoliv dokumenty, které ten stát má. Ať už je to výpis z obchodního rejstříku, přílohy týkajících se registrů zemědělských, ať už to je počet zvířat, jakou má půdu atd. Toto vše je automatizované. Náročné pro ně je, dostát těm podmínkám, za jakých si může ty peníze z EU resp. od státu vzít. Tzn., že musí doložit, že udělal výběrová řízení a to jsou platné podmínky vycházející z evropských nařízení. Pro zemědělce, který celý den pracuje na poli a stará se o zemědělství, tak je to pro něj v řadě případů, zejména u investičních dotací, těžké. Ale proto zde existuje poradenský systém, něco, co by mu v tom mělo pomoci.
J. Faltýnek – V souvislosti s administrativní náročností a zátěží položil dotaz, zda český farmář má horší podmínky než třeba rakouský, německý nebo holandský z hlediska žádosti, když žádá o prostředky z EU?
M. Šebestyán – Neustále se setkávají s kolegy z ostatních členských států EU a vyměňují si zkušenosti, 2x do roka se dělají i workshopy, kde si porovnávají systémy. Je velice těžké říci, co se myslí těmi stejnými podmínkami. V ČR front office, ten přímý styk se zemědělcem, drží stát. Tzn., že stát platí všechny služby, které se s podáním jednotné žádosti anebo případně i s pomocí při podání žádosti do nějakého opatření v rámci projektového PRV, tak vlastně toto zařizuje stát. V Rakousku tomu tak není. Tam mají vlastně jednu nevládní organizaci, platební agentura – jejich SZIF – je daleko užší, nemá front office, ale toto jde přes nevládní organizaci a zemědělci si svými členskými příspěvky hradí tu péči na front officu. Tzn. pomoc při podání žádosti atd. Zde je to otázka státu. Každá naše připomínka z našich workshopů je zjednodušovat, škrtat. Pokud to porovná s jinými státy, tak ČR dělá za žadatele a farmáře těch věcí až moc. Zde je daleko silnější poradenská role a pomoc od někoho jiného, než je stát v rámci tohoto systému.
V. Vrecionová – Dotázala se k celkové alokaci, zda to opravdu bylo z celého balíku, protože tam ještě nastává další problém, že řada malých říká, že vůbec nežádá, protože ty podmínky jsou pro ně tak složité, že nejsou schopni žádat.
J. Faltýnek – Závěr je, že se SZIF vlastně trefil alokací na tu potřebu.
M. Šebestyán – SZIF se buď trefil anebo v rámci závěrečného přerozdělení přesunuli prostředky. Není efektivní a praktické mít přijaté žádosti a zase je poslat pryč. Takže když má SZIF peníze někde jinde, tak se s MZe domluví a dojde k přesunu.
V. Vrecionová – Technicky to znamená, že SZIF měl větší rozpočet, než bylo vyčerpáno na malé podniky a pak došlo k přesunu zbytku peněz, co byly pro ně původně alokovány?
M. Šebestyán – Takto by to šlo říci, pokud by byla debata o konkrétním opatření. Opatřeních pro malé podniky je několik. U každého to bylo trošku jinak.
J. Faltýnek – Důležité je, že nakonec to dobře dopadlo, že všichni „malí“, kteří požádali, tak dostali.
Rozprava byla ukončena. Zpravodajka posl. M. Oborná přednesla návrh usnesení.
Bylo přijato usnesení č. 44 (+7, 0, 3); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
5.
Kůrovcová kalamita v ČR
Předseda výboru posl. J. Faltýnek přivítal nám. ministra zemědělství P. Mlynáře, nám. ministra životního prostředí V. Dolejského, ředitele Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) J. Vašíčka, generálního ředitele pověřeného řízením s.p. Lesy ČR (LČR) T. Pospíšila, ředitele Vojenských lesů a statků (VLS) J. Vojáčka, ředitele Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALS) P. Skočdopole, 1. mpř. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) a předsedu Komory soukromých lesů R. Podstatzkého, místopředsedu předsednictva Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) T. Paříka. Konstatoval, že se naše lesy potýkají s nejhorší kůrovcovou kalamitou za posledních x desítek let. Kritická situace je především na severní a střední Moravě, ale i v rámci Zlínského kraje je situace velmi špatná. Velké problémy začínají hrozit na Vysočině a je téměř jisté, že kalamitní situace bude postupovat dál na západ naší republiky. Příčin tohoto stavu je více. Je to špatná druhová skladba nejvíce postižených oblastí, oslabené porosty v důsledku několika suchých let po sobě, větrné smršti, možná i nedostatečná příprava vlastníků lesů na možnost vzniku tohoto stavu a další faktory. Chtěl by dnešní jednání vést v konstruktivním duchu a spíše se dívat do budoucnosti a hledat nějaké řešení. Na úrovni vlády vznikla meziresortní skupina, kde se těchto jednání účastní i premiér A. Babiš. Tímto tématem se zabývá i podvýbor ZEV pro lesní a vodní hospodářství, který v souvislosti s řešením této situace přijal konkrétní usnesení. Toto usnesení obdrželi všichni účastníci jednání. Na toto jednání přizval zástupce nejvýznamnějších institucí a organizací, které se podílejí na hospodaření v lese a slibuje si od tohoto jednání, že se podaří po diskusi navrhnout konkrétní kroky a opatření, které by mohly vést ke zlepšení celé situace. Zaznamenal i návrhy některých subjektů v Poslanecké sněmovně (PS), konkrétně to byla strana Piráti, že by bylo dobré prodiskutovat tyto věci i na půdě PS, ať už na mimořádné schůzi nebo jako bod zařazený do programu PS. Poprosil, aby se napřed toto odborné téma projednávalo jak na půdě podvýboru, tak na půdě ZEV a následně potom, pokud to bude potřebné, na půdě PS.
S úvodním slovem vystoupil nejdříve nám. P. Mlynář, který poděkoval za možnost předstoupit před celý ZEV a seznámit tak s aktuální situací kolem kůrovcové kalamity. Z důvodu časové naléhavosti je třeba jednat v krátkém čase a říci to nejpodstatnější. Avizoval seznámení přítomných s aktuálními opatřeními, která dělá MZe v oblasti dotací, legislativy a zároveň jako koordinátor řady činností několika resortů a institucí.
J. Vašíček ve svém úvodním slově představil kůrovcovou kalamitu v ČR „v číslech“. Za r. 2017 bylo vytěženo 5,4 mil. m3 kalamitního dříví. Nejvíce v okrese Bruntál, Olomouc, Jeseník, Znojmo, Třebíč, Klatovy a Domažlice. Lesnictví provázejí kalamity. V nedávné historii to byla kalamita v r. 1984 a zač. 90. let a kolem orkánu Kiril. Objem tohoto kalamitního dříví dosahoval v těchto periodách okolo 2 mil. m3 dříví. V hlubší historii byla největší kalamita s plošným odlesněním způsobená mniškou ve 20. letech (106 tis. ha lesů), v 70. – 80. letech to byla emisní kalamita (odlesněno cca 85 tis. ha lesů). V současnosti je to cca 40 tis. ha, které jsou z důvodu kalamity odlesněny. V porovnání s těmito údaji ale není na místě zlehčovat současnou situaci. Naopak. Je zde nebezpečí především v gradaci kůrovce vlivem sucha a dalších faktorů. Situace je opravdu vážná. Chřadnutí lesů podle druhu vlastnictví je v zásadě stejné u všech vlastníků (soukromníci, města a obce, lesy ČR, vojenské lesy). Toto se vztahuje pouze na Severomoravský a Olomoucký kraj. Co se týče v porovnání k středoevropským poměrům, tak tato kalamita je ve všech okolních státech. Podle statistik je na tom nejhůře Slovensko (vzhledem k podílu kubických metrů kůrovcové hmoty na ha). ČR je na úrovni Německa a Rakouska. O něco lépe je na tom Polsko. Zhruba je odhad, že v r. 2018 bude zasaženo kůrovcem okolo 15 – 20 mil. m3 dříví. V Evropě se těží ročně cca 480 mil. dříví v rámci Evropy mimo Ruska. Ke kritice dřevinné skladby sdělil, že podle národní inventarizace lesů, která proběhla v r. 2011, 2015 a zjišťovala se umělá obnova v lesích, tak v Moravskoslezském kraji je smrk sázen z 23,2 % a v Olomouckém kraji z 26 %. Tzn. je to opravdu v tom poměru tak, jak říká lesnická typologie a stanovištní podmínky, které jsou tím vytvořeny. V současné době je na území ČR cca 500 mil. m3 smrku, z toho 300 mil. m3 je ve stáří větším než 80 let. 8 % tohoto objemu je do výše 400 m n.m., převážená většina je pak v 400 – 700 m n.m. a zbytek potom 700 + m n.m. Z tohoto pohledu je kůrovcová situace velmi nepříjemná, protože zde má kůrovec velký prostor pro další rozvoj, pakliže se neudělají rázná opatření. Na závěr svého vystoupení pozval všechny členy ZEV do ÚHUL v Brandýse nad Labem.
Předseda výboru posl. J. Faltýnek poděkoval za pozvání do ÚHUL a podotkl, že ZEV rád přijede, pouze se musí najít vhodný termín.
Byla otevřena rozprava, ve které vystoupili poslankyně, poslanci a přizvaní hosté.
P. Mlynář – Navázal na vystoupení ředitele J. Vašíčka a přiblížil aktivity a opatření, která v posledních měsících činí MZe. Zájmem všech vlastníků je, ať to jsou státní nebo nestátní, čistota lesa, tzn. včasné vyhledávání, těžba, asanace a odvoz dříví z lesa ven. V tuto chvíli, jestliže je přebytek dříví na trhu, tak je třeba hledat mezisklady a suché sklady do doby, než se trh uvolní. Proto se opatření gesčně netýkají pouze MZe, ale i dalších resortů. Tzn. i institucí, které vlastní pozemky, na kterých by mohlo být asanované dříví skladováno. Důležitá je i logistika a to je další z řad opatření, o kterém bylo diskutováno na pracovní skupině, kterou vede premiér A. Babiš. Od začátku roku bylo provedeno MZe několik legislativních změn (novela vyhlášky č. 101, která řeší opatření na ochranu lesa). Vyhláška byla zároveň propojena i s možností krizového řízení. Ve spolupráci s ÚHUL byla připravena novela vyhlášky č. 83, která se týká zpracování OPRL a která reaguje na současnou kalamitní situaci v lesích. Dnes se hovoří o rozpadu smrkových porostů. Kůrovcová kalamita je až sekundární jev. Prvotní je samozřejmě sucho a rozpad smrkových porostů na severní a střední Moravě. Třetí věc je technická novela lesního zákona. Zde chce MZE umožnit a rozšířit možnosti udělování výjimek pro přenos sadebního materiálu. Dále chce MZe doplnit kompetence a povinnosti odborného lesního hospodáře. MZe má v tuto chvíli k dispozici národní dotace do lesů, kdy byly navyšovány příspěvky vůči vlastníkům lesů na obnovu, na zajištění porostů s důrazem na meliorační a zpevňující dřeviny, zároveň i na přirozenou obnovu a na výchovné zásahy. Částka 650 mil. Kč, která je dnes poskytována, tak by měla být navýšena o 300 mil. Kč s účinností od září letošního roku. Současně by MZe chtělo přispět i na asanaci (chemickou, mechanickou). Položka by měla být navýšena o dalších 180 mil. Kč. MZe jsou koordinátorem dalších jednání platformy, která se účastnila setkání na Úřadu vlády minulý týden. Bylo přislíbeno, že každý měsíc bude setkání na MZe, kde se bude hodnotit i přistoupení ostatních resortů (MD, SŽDC, ČD CARGO a další). MZe tyto věci zároveň řeší s resorty, ale i s Asociací krajů.
T. Pospíšil – Shrnul opatření, které LČR udělaly za poslední tři roky (od r. 2015). Od r. 2015 byly omezovány úmyslné těžby v rámci celé ČR. LČR běžně těží kolem 8 mil. m3 a ani v době kalamity toto číslo dlouhodobě nepřekračují. V r. 2017 již přistoupili k úplnému zastavení všech úmyslných těžeb a toto trvá do dnešního dne. Zpracovávají pouze těžby nahodilé, v některých případech těžby výchovné, které jsou nutné ze zákona. Dalším důležitým opatřením je navýšení pracovníků a odborných pracovníků, kteří pomáhají vyhledávat kůrovcovou hmotu, zpracování a kontrolovat práci jejich smluvních partnerů. Zde byl navýšen počet pracovníků o cca 450 lidí. Běžná lesní správa má cca 25 zaměstnanců, v současné době je to posíleno až na 60 lidí. Posíleny byly také obranná opatření (lapáky, lapače, insekticidní sítě a další opatření proti kůrovci). Klasické konvenční a lesnické metody fungují a jsou účinné, v případě kalamity a oslabení imunity porostů přestávají být účinné (na to reagovala novela vyhlášky č. 101). LČR mají v tuto chvíli zajištěné činnosti pomocí smluvních partnerů a jejich těžba je z cca 55 % zajištěna komplexními smlouvami, které jsou soutěženy na období 5 let. Další část těžby se zajišťuje pomocí aukčního prodeje, což je transparentní elektronický systém, do kterého se mohou přihlásit registrované firmy. Dochází k tomu, že jsou zadávány pouze nahodilé těžby ke zpracování, tzn. 85 % dříví, které jsou v lesích, tak v tuto chvíli jsou pod „nějakými“ smlouvami až do cca 3. kvartálu. LČR mají vlastní kapacity pro zpracování, tzn. v současně době cca 800 tis. m3 zpracovávají vlastními silami. Další věc, která byla na jednání zmíněna je ta, že v současné době kolabuje trh s dřívím a dříví není v tuto chvíli kam umístit. Je to komplikace jak pro LČR, tak pro jejich smluvní partnery, ale samozřejmě i pro soukromníky. Je to komplikace pro všechny vlastníky v rámci celé ČR. Z tohoto pohledu je nezbytně nutné opatření, které LČR již provádějí, a to je v podstatě těžba na vlastní zásoby a skládkování. Otázkou je, zda krátkodobé nebo dlouhodobé. Bude záležet na tom, jak se situace na trhu se dřívím bude vyvíjet. Převis dříví, které nejsou LČR schopny z lesa zodbytovat, je cca ve výši 5 %, což je cca 300 – 500 tis. m3 jenom z toho, co je nad rámec těchto smluv, které byly zmíněny. LČR mají pokryto 90 %, 10 % zpracovávají vlastními silami a z toho část dříví nemají zodbytovanou. Číslo je to veliké, ale když se to sečte za ostatní vlastníky, tak smluvní partneři LČR mají ten samý problém a soukromí vlastníci, obce, církve atd. mají úplně ten stejný problém a budou muset udělat stejné opatření (dříví zaskládkovat a ještě předtím dříví asanovat). Nejdůležitějším opatřením je zrychlit zpracování. Zde to naráží na odbytové možnosti a pokud není odbyt, tak chybí zpracovatelské kapacity a asanace. S tím souvisí zrychlení těžby a posílení pracovníků (na prac. trhu dnes nejsou). Ve velmi krátké době se musí odvézt např. desetinásobek toho, co by se za běžných okolností z lesa vezlo (s tím souvisí větší pohyb kamionů, zátěž obcí, ničení infrastruktury atd.). Je potřeba i přes toto všechno, proces zrychlit a umožnit efektivnější vyvážení dříví jak k dráze, tak i po té ose přímo ke zpracovatelům, na náhradní skládky apod. S odbytem dále souvisí podpora skládkování. Pokud nebudou mít vlastníci odbyt, tak nebudou těžit dříví a brouk se bude dále šířit. Zde je velmi důležité podpořit těžbu, asanaci a skládkování dříví u všech vlastníků, kteří jsou nestátní. Následně bude třeba podpořit i obce ve smyslu obnovy infrastruktury.
J. Vojáček – Potvrdil vše, co zde již zaznělo. Název „kůrovcová kalamita“ je dle něj zavádějící, protože se v určitých oblastech jedná o chřadnutí smrků a následuje rozpad smrkových porostů. Vlivem nedostatečných srážek a klimatických změn jsou smrkové porosty oslabeny. V některých oblastech jsou napadeny kůrovcem, kde dostatečně neúčinkují obranná opatření. Proti kůrovci se provede zásah, porosty se prořídnou, poté jsou méně stabilní, méně odolávají větrům a dalším škůdcům a následně dochází k rozpadům porostů vlivem větru a dalších škodlivých činitelů (např. václavka apod.) a dochází k odlesnění poměrně rozsáhlých prostor. Co se týče VLS, tak tento problém je na jedné jejich divizi, a to je severovýchodní Morava. Těžba způsobená polomy tvoří 80 % jejich těžby. Stejně jako LČR, už v březnu r. 2017 zastavili veškeré úmyslné zásahy a pracují pouze v nahodilé těžbě. Není to jen o kůrovcové těžbě, ale je to o rozpadu smrkových porostů v některých oblastech jako dopadu klimatické změny. Z opatření, která zde zazněla, tak považuje za nejdůležitější záležitost vyřešení skládkování a trhu. Zmínil i nutnou podporu tuzemského dřevozpracujícího trhu a dotační tituly. Aby se kůrovcová kalamita zvládla, tak je nutno postupovat ve třech krocích: 1) zaměřit se na její zastavení, 2) vytvořit podmínky pro obnovu lesa na základě zkušeností, které jsou dnes k dispozici, 3) zajistit podmínky pro následnou výchovu tohoto lesa, která bude podstatnou nákladovou záležitostí.
R. Podstatzký Thonsern – Promluvil za „nestátní“ lesy. Informoval o své účasti na pracovní schůzce s premiérem A. Babišem, kde společně s jinými organizacemi včetně MZe předložili řadu opatření, která by mohla zamezit kalamitu kůrovce v ČR. SVOL navrhlo tyto opatření ještě rozšířit o finanční podporu těžby kůrovcové dřevní hmoty. Nyní se kůrovcové dřevo prodává za poloviční cenu, než byla v letech minulých. Současně těží porosty, které nedosáhly ani mýtního věku, porosty, které mají i 30 let. Ve 3. kvartálu se předpokládá, že tuto dřevní hmotu už ani neprodají. Firmy a soukromí vlastníci se s cash flow dostanou do mínusových hodnot a nebudou mít peníze na to, aby platili mzdy a firmy, které by dále měly těžit tuto kůrovcovou dřevní hmotu. Proto navrhli finanční podporu 600,- Kč/m3 vytěžené dřevní hmoty. Tato částka by měla obsahovat těžbu, asanaci dřevní hmoty, manipulaci a odvoz např. na suché sklady. Celkové dotace, které plynou do lesnického sektoru, jsou v ČR cca 350 Kč/ha v běžném roce. Apeloval na poslance ZEV, aby rozšířili usnesení ZEV o finanční podporu těžby kůrovcové dřevní hmoty v nestátních lesích. Poprosil o možnost vystoupení p. Charváta z celorepublikového výboru SVOL.
J. Faltýnek – Dotázal se, zda mají spočítáno, kolik by byla celková částka jako objem?
R. Podstatzký Thonsern – Předpokládají, že kůrovcová dřevní hmota za nestátní lesy by mohla být těžena v celkovém objemu do konce roku 1,2 mil. m3, finanční podpora ve výši 750 – 800 mil. Kč.
R. Charvát – Na úvod se krátce představil. Problémy byly známy již v r. 2015, kdy bylo také sucho. Poděkoval J. Vašíčkovi, který zmínil celkový přehled kalamit v minulosti, které v mnoha případech převýšily tuto současnou kalamitu, ale přesto ji nelze podceňovat z důvodů, které přednesl J. Vojáček. Popsal vývoj z minulosti, proč je v ČR takové hojné množství smrku (v době M. Terezie nedostatek dřeva, výsadba smrku pro jeho rychlý růst). Apeloval na přítomné, aby více věřili odborníkům a lesnickému stavu, než křiklounům, kteří zneužívají této doby a populisticky vykřikují hesla. Vyjádřil se i k problematice řešení situace. Nesouhlasil s tvrzením, že se neustále sází 70 % smrku atd. Není to pravda. Vyjádřil politování nad tím, že vlivem klimatických změn nemá problém jen smrk. Obrovské problémy jsou i s borovicí, břízou, dubem. Na Slovensku se masivně šíří lýkožrout bukový. Poprosil o přehodnocení názoru, že nás listnáče spasí. Jakmile některá dřevina na našem území dostoupí určitého stupně zastoupení, tak se na ní najednou objeví škůdci. Zcela určitě budou do budoucna sázet druhově pestré porosty, což už dlouhodobě činí. Stoprocentní monokultury už dávno nezakládají. Dále se vyjádřil k přetlaku dříví na trhu. Řekl, že svou negativní roli nahrál nešťastný systém LČR. U nich, když lesník objeví kůrovce, tak do 2 dnů je tam buď jejich vlastní zaměstnanec nebo místně příslušný živnostník. V LČR než se některé věci dořešily, vysoutěžily, odvolaly, tak byly dvě generace kůrovce venku. Ta samá situace je i v otázce přeplněného trhu s dřívím a poukázal i na otázku aukcí. Byla a neustále trvá vynikající příležitost, přehodnotit obchodní a hospodářský model státních lesů. Vojenské lesy se chovají jinak. Velmi kladně ohodnotil způsob řešení rychlého zalesnění, které provedly VLS.
V. Dolejský – Vyslovil své pozitivní vyjádření k přístupu MZe, LČR a dalších odpovědných správců a vlastníků tak, jak je MŽP sleduje. Vyjádřil se k vykonávání vrchního státního dozoru a k působení v meziresortní spolupráci. Zde poděkoval za spolupráci v r. 2015 hlavně MZe. MŽP ve spolupráci s MZe zpracovalo a představilo vládě ČR tzv. adaptační strategii, která se zabývala i opatřeními v sektoru lesnictví. V lednu r. 2017 MŽP v meziresortní spolupráci předložilo vládě, a ta následně odsouhlasila, národní akční plán adaptační strategie. MŽP je stoprocentně odpovědné za 3 % lesů, a to jsou národní parky (NP). Odmítá tezi, že v posledních letech se z NP šířil kůrovec. Toto doložil i na číslech. NP neevidují kalamitní stav. Reagoval na návrh usnesení ZEV (bod III.).
T. Pařík – Zdůraznil, že jde o čas. Soustředil se na to, co považuje ALDP za krátkodobé a důležité věci a ke strategii se lze vrátit na podzim. Sdělil, že jsou v intenzivní diskusi se všemi přítomnými hosty. ALDP zastupuje především službové firmy, ale i největší dřevařské zpracovatele v ČR. Za klíčové opatření, které by mělo pomoci zastavit gradaci nejen kůrovce, ale i omezit problémy, které s tím souvisí a problémy s klimatickými změnami, tak je především dostat dříví z lesa ven a asanovat ho, což znamená dříví zaskladnit. Reagoval na návrh usnesení ZEV (bod V.). Přestože zastupuje velké zpracovatele, tak se přimlouval za to, aby podpora byla napříč sektorem, nejenom pro velké zpracovatele, ale pro vlastníka lesa i pro službové firmy. Kdokoli je v této chvíli schopen zaskladnit dříví tak, aby neohrožovalo lesní porosty, tak by měl dostat podporu. Největší dopad ponese samozřejmě největší vlastník lesa, což jsou LČR. S tím bude souviset největší dopad i do státního rozpočtu. Dále zmínil jejich další velký problém, jako má většina průmyslu v ČR, a to ten, že mají nedostatek lidí. (V Polsku najmout člověka do nekvalifikované práce trvá 15 dní, v ČR to trvá měsíce). V této oblasti by potřebovali pomoci. Jde o rychlost. Další důležitá věc je logistika, přepravit co nejrychleji a v co největších objemech dříví z lesa ven. Připojil se k vystoupení J. Vojáčka. V návrhu usnesení ZEV ještě reagoval na navýšení stávajícího dotačního titulu na podporu zpracování dřevní štěpky. Dále poukázal na potřebnost nové mechanizace a i zde je to otázka případných dotačních titulů. I v tomto ohledu se vedou diskuse s MZe a v této souvislosti pořebují v této věci podpořit.
P. Skočdopole – Sdělil, že zastupuje největšího vlastníka soukromých lesů v ČR. Potýkají se se stejnými problémy, jako jiní vlastníci lesa při zpracování kůrovce. Opatření, která zde byla zmíněna, tak by byli rádi, kdyby byla realizována. Pro ně je naprosto zásadní včasné zpracování kůrovcového dříví a následný odvoz z lesa. S tím souvisí i skládkování, příspěvek na asanaci a skládkování dřeva. Apeloval na časovou naléhavost. Zmínil přetlak dřeva na trhu, který už dnes je a situace se bude dále zhoršovat.
J. Faltýnek – Na tuto debatu by mělo zareagovat MZe – „Co se dá konkrétně a rychle udělat nebo by se mělo udělat, kdo to má rozhodnout a kdo má ta opatření zrealizovat?“ Návrh usnesení ZEV se zpracovával společně s MZe, protože pro ZEV je v této věci partnerem MZe.
P. Mlynář – Reagoval na rychlou podporu skladování a kompetence nákladů, které jsou s tím spojené, ať už je to vlastník státní nebo nestátní. Státní – je to na rychlém projednání s ministrem zemědělství tak, aby pověřený generální ředitel LČR měl mandát k tomu, na své náklady zaskládkovat větší množství dříví. Na základě toho dojde ke změně finančního plánu a plánu, který byl na letošní rok připraven. Výsledek jednání na ALDP je žádost, která bude předložena ministrovi zemědělství a během týdne bude rozhodnuto tak, aby státní podnik mohl začít konat a jednat se smluvními partnery o tom, že se bude skladovat větší množství dříví na skládkách státního podniku LČR a na jejich náklady. Což bude souviset s propojením finančního hospodaření v letošním roce. Co se týče vlastního skladování u zbytku sektoru, tzn. nestátní vlastníci a službové firmy – MZe udělá do konce června katalog všech možných skladovacích prostor v ČR, aby byla pokryta potřeba minimálně 2 mil. m3 pro 2. a 3. kvartál, který se neumístí na trh. Zároveň ve spolupráci s Asociací krajů bude připraven dotační nástroj, kterým budou kompenzovat náklady, o kterých se zde hovoří (600 Kč/m3 kam spadá těžba, asanace, manipulace, odvoz). V tuto chvíli má MZe připraveny peníze na vlastní asanaci, ale udělá vše pro to, aby v rychlém čase (v horizontu několika týdnů) byl připraven dotační nástroj, který bude kompenzovat i další náklady, nejen asanaci. Zařizují se i skladovací prostory, vhodné podmínky pronájmu a je ochota zaplatit i kompenzaci, která je spojena s odvozem. Vše je do diskuse. MZe bude požadovat i podporu ZEV u MF, protože to bude znamenat navýšení prostředků pro resort zemědělství tak, aby MZE mohlo peníze uvolnit co nejdříve.
Z. Podal – V souvislosti se skládkováním objevil ve Výzkumném ústavu RV „novou technologii funigace napadaného dřeva pomocí EDN“. Poděkoval za informaci ohledně místního určení nejvíce zasažených míst. Požádal o možnost vystoupení ing. M. Fojta, který by doplnil jeho vystoupení o odbornou část.
M. Fojt – Sdělil, že v rámci SVOL zde zastupuje region východočeský a současně odpovídá za jeden významný soukromý majetek ve Východních Čechách. Vyjádřil se k lesnímu hospodářství a k jeho principu samofinancování. Řekl, že se nacházejí v situaci, kdy tato kalamita, tento princip významně ovlivňuje a v krátkém čase se může stát, že nestátní vlastníci, zejména nestátní vlastníci lesů, se dostanou do potíží z hlediska cash flow a svých závazků vůči zaměstnancům, dotacím, správě kulturního majetku atd. Opatření byla předána premiérovi počátkem března a následně počátkem května t. r. Poděkoval ZEV za návrh usnesení a za to, že ZEV bude dál opatření konstruktivně řešit. Poukázal ale na to, že zde nebyla zmíněna jedna podstatná věc. Dle vyjádření lesní ochranné služby by se dnes ČR rozdělila z hlediska kalamity na tři oblasti. První je v oblasti, kde mají majetky arcibiskupské lesy (Olomoucký, Zlínský a Severomoravský kraj). Zde už se může hovořit o tom, že rozpad smrkových porostů je kompletní a v těchto oblastech už moc opatření nepomůže. Neméně důležité je, věnovat se těm oblastem, kde k tomu rozpadu nedošlo, a to můžeme označit do dvou oblastí (oblast jižní Moravy a jižních Čech až po Domažlice). V této oblasti je to dnes nastartováno tak, že dynamika je velice rychlá a do dvou let se můžeme dívat na holiny čítající desítky hektarů a obrovské problémy do budoucna. V této lokalitě by management a opatření měla předcházet tomu, abychom se nedostali do stejné situace jako na Moravě. Na přímo je ohrožena Vysočina, kde je dnes lesnatost přes 60 %. Lesnatost ČR je 33 %, tzn., že pokud se to dotkne Vysočiny, tak to významně ovlivní hospodaření. A neovlivní to jenom vlastníky a subjekty hospodařící v lese, ale ovlivní to celou společnost. Lesy mají i produkční funkci. Třetí oblast je oblast východních Čech a Královehradecký, Liberecký, Středočeský kraj. V Královehradeckém kraji už chybí stovky dnů, co se týče srážkového deficitu a tato oblast je dnes nastartována k tomu, aby tam vzniklo ohnisko nákazy i z důvodu větrné kalamity v březnu 2018. Teď by se měla soustředit pozornost hlavně na oblasti jižních, západních a východních Čech a jižní Moravy a měla by se udělat všechna opatření, o kterých se zde hovořilo. Zdůraznil, že zásadní je odvoz dřevní hmoty z lokalit. Otázkou je „kam“? Tato otázka by se měla otevřít na Asociaci krajů, které přistupují k této situaci velice rozdílně. 6 krajů vůbec neřeší podporu do lesního hospodářství i v té situaci, v jaké se nacházíme. Jsou vytipovány tři oblasti a kraje na to absolutně nereagují a nereagují ani na otázku sucho. Myslí si, že MZe reaguje na otázku sucha v rámci zemědělců, ale do lesního hospodářství v návaznosti na sucho zatím žádná podpora nebyla. Apeloval na to, aby se respektovaly závěry odborníků, závěry výzkumů, lesních fakult a hospodářské úpravy lesů a vyhláška č. 83 ať v této situaci není blokována. Smrk jako hospodářská dřevina č. 1, byl v loňském roce na úrovni cca 19 mil., smrk v podílu dřevin je 50 % v ČR. Od r. 1950 do r. 2016 kleslo 14 % podílu jehličnanů ve prospěch listnáčů, tzn. argumenty toho druhu, že lesníci nezvládají situaci díky tomu, že pěstují monokultury, nejsou objektivní. Rozdíl 14 % je dost významný. Lesníci dobře vědí, co na ty plochy mají dát a i ten smrk tam splní svoji zásadní úlohu. Na konec svého vystoupení pozval členy ZEV do východních Čech, aby měli možnost ještě v této době vidět situaci v lesích. Bez podpory státu bude situace pro vlastníky, resp. správce majetků, absolutně nezvladatelná.
J. Faltýnek – K návrhu usnesení – je potřeba si říci, jakou roli má ZEV. ZEV žádá, apeluje, kontroluje, motivuje atd., ale výkonně to musí někdo zrealizovat. A to je MZE, jednotliví ministři, kteří mají pod sebou v gesci konkrétní firmy, po kterých něco chceme. Hlavně je to na ministrovi zemědělství, který by měl ty věci eskalovat. A pokud pan náměstek hovoří o týdnech, tak bychom měli hovořit spíše o dnech.
P. Mlynář – Každý vlastník dělá maximum pro to, aby zvládl zpracovat včas nejenom kůrovcovou, ale i tu těžbu zbylou a nahodilou z větrných kalamit. MZe to vnímá tak, že jejich role je role koordinátora - rychle přinášet řešení a rychle pomoci všem, kteří o to dnes žádají. MZe tyto věci neřeší od minulého nebo tohoto týdne, ale průběžně už několik let se snaží vlastníky podporovat, a to docela významně. Reagoval na to, co zde zaznělo - že pro průmysl je částka 900 mil. Kč málo. Je třeba říci, že za 2 roky zdvojnásobili národní peníze vůči nestátním vlastníkům o dvojnásobek, zavedli nepřímou podporu z hlediska zelené nafty (dalších 250 mil. Kč), zavedli další dotační nástroje přes PGRLF, kde si dnes můžou půjčit i velké podniky v rámci provozních a investičních úvěrů, které mohou mít zaplacenou polovinu jistiny, což je 750 tis. Kč, ale bohužel to není využíváno.
J. Faltýnek – „My nejsme ve sporu. My jsme si na začátku řekli, že se chceme dívat do budoucna. Nehádat se o to, co, kdo v minulosti předkládal, nepředkládal, jak to kdo vnímal atd. To je za námi a smyslem této naší debaty je, Vás prostě ještě více motivovat, abyste zařadili nějaký vyšší rychlostní stupeň. To je celé.“
J. Martinů – Vznesl dotaz, zda je možné, aby se od r. 1945 tak dramaticky zvýšil objem lesní hmoty? A s tím souvisí i dostatek vody.
J. Vašíček – Reagoval na zásoby – Je skutečností, že se od r. 1930 až do současnosti celkové zásoby dříví v našich lesních porostech více než zdvojnásobily. Původně tam bylo cca 300 mil., dnes je to cca 700 mil. To je odhad, který jim říkají lesníci, když dělají lesní hospodářské plány. ÚHUL dělal 2 cykly inventarizace lesů a mají informaci, která je poměrně přesná, že zásoba se pohybuje kolem 930 mil. m3. ÚHUL se díval i na to, zda se zvětšila plocha lesů, jako výměra. Porovnali letecké snímky z r. 1950 s plochou lesů, která je v r. 2016 a vyšlo, že plocha svrchu z letadel, průmět korun, se zvedl o 6,11 % výměry. Přepočítáno na absolutní hodnoty, tak je to cca 450 tis. ha. Les se pozvolna a neustále rozšiřuje.
J. Martinů – K množství srážkové vody a k jejím ztrátám.
J. Vašíček – Funkce lesů spočívá v tom, že rozprostírá odtoky. V povodí, kde se vyskytuje les, tak bude celková bilance vodního odtoku nižší. Pokud je zájem o podrobnou a vědecky podloženou informaci, tak doporučil setkání s doc. Pokorným.
P. Kováčik – Vyjádřil svoji podporu návrhu usnesení ZEV s určitými výhradami (vyškrtnutí podpory zpracování dřevní štěpky a změna slova „velkých“ zpracovatelů na „všechny“ zpracovatele). K opatření na podporu domácích zpracovatelů dřeva, které podporuje, bude mít nějaký významnější vliv? Pro ZEV je určitě velkou příležitostí seznámit se blíže a podrobněji s otázkami lesnictví, dřevozpracujícího průmyslu a se všemi souvislostmi. Poděkoval J. Vašíčkovi za pozvání do ÚHUL a rád by inicioval, aby zasedání ZEV a podvýboru „pro lesy“ proběhl ještě do prázdnin.
V. Vrecionová – Poděkovala všem přítomným za příspěvky. Problém vidí ve dvou rovinách, a to jak v řešení současného kalamitního stavu, tak i v řešení do budoucna. Byla by ráda, kdyby příslušný podvýbor a i ZEV se věnovaly tématům ve spolupráci se SVOL. Témat se do budoucna otvírá velká řada (jak pomoci zadržování vody v krajině, rozčleňování velkých půdních celků, zmenšování smluvně územních jednotek atd.). Souhlasila s vyjádřením posl. P. Kováčika na změnu v návrhu usnesení ZEV. Byla by ráda, kdyby ZEV apeloval na MŽP, aby nejenom nerozšiřoval bezzásahové zóny, ale pokud možno je zužoval. Dala ke zvážení, zda by se mohlo doplnit do návrhu usnesení ZEV, aby se vyvíjel tlak na Asociaci krajů v tom smyslu, aby spolupracovali.
J. Faltýnek – Asociace krajů je samospráva, ZEV se snaží apelovat a úkolovat státní správu. Sdělil, že si toto bere za svůj úkol a obrátí se v této věci hejtmanku J. Vildumetzovou.
Z. Podal – Řekl, že kůrovcovou kalamitu projednal podvýbor pro lesní hospodářství, který přijal k tomuto usnesení. Také osobně navštívil dotčené lokality, kde získal pomoc od dotčených subjektů. Poděkoval posl. R. Holomčíkovi, který se do této věci aktivně zapojil.
M. Oborná – Poděkovala všem přítomným za uvedení do problému a za vysvětlení. Oblast Třebíčska je zasažena velice hodně, je to katastrofa. Poukázala na článek z tisku (kdo může za sucho a kůrovce na Třebíčsku).
T. Pospíšil – Upozornil na webové stránky: „vzajmulesa.cz“. Je to iniciativa VLS, České lesnické společnosti, LČR, MZe (pořádání besed se starosty, se samosprávami, s krajskými úřady, jsou tam termíny setkání s novináři, osvěta, vysvětlení celého problému atd.)
M. Jurečka – Je rád za diskusi, která zde probíhá. Klíčová bude součinnost jiných resortů, protože ne všechno má MZe ve svých rukou. Návrh usnesení ZEV, které tady je, tak je důležité. Ale klíčové bude, jaká bude ochota vlády a jednotlivých ministrů a úředníků na jiných resortech, konat. Další je otázka financí. Kapitola MZe ty peníze prostě nemá. LČR rozhodně neměly hlavní cíl nejvyšší hospodářský výsledek z hlediska odvodů do státního rozpočtu. Taková strategie nebyla. Co se týče návrhu usnesení ZEV, tak poprosil o změny (u bodu I., v VI.).
M. Balaštíková – Sdělila, že i Zlínský kraj spolupracuje. Byl vypsán dotační titul jak na sucho, tak na kůrovce a i na diverzifikaci lesních porostů. V předešlém roce nebylo vyčerpáno. Dělali i osvětu. Doporučila větší spolupráci s Asociací krajů.
P. Mlynář – S Asociací a její předsedkyní už bylo několikrát jednáno. Uskutečnilo se jednání na Asociaci v Brně, kde se všemi jednali o potřebách. Další zasedání na vrchní úrovni, včetně účasti radních všech krajů, proběhne na MZe (diskuse o podporách a skladování dřeva).
R. Holomčík – Poděkoval za dnešní debatu a za účast všech pozvaných hostů. Navrhl rozšíření návrhu usnesení ZEV (doplnit „pravidelný reporting“).
V. Dolejský – K návrhu usnesení ZEV (doplnit „v národních parcích“).
J. Vojáček – Technická poznámka – k záležitosti certifikace lesů – FSC.
T. Pospíšil – K přípravku EDN (nemá registraci, v ČR trvá registrace 2 – 3 roky, v tuto chvíli je v testovacím provozu, o registraci je požádáno, je potřeba vyřídit výjimku). Reagoval na usnesení podvýboru pro lesní hospodářství (k letecké aplikaci látek k ošetření – metoda není realizovatelná).
Z. Podal – Reagoval na přijaté usnesení podvýboru – tento bod vyšel z požadavku vlastníků při návštěvě Jeseníků. Přítomným členům ZEV připomněl akce podvýboru (návštěva LČR s.p. v Hradci Králové a návštěva VLS v Praze 6 - Dejvicích).
J. Faltýnek - Ukončil rozpravu.
T. Vrba – tajemník ZEV – Zrekapituloval změny v návrhu usnesení.
P. Mlynář – Poprosil o další úkol pro MZe ve vztahu k proběhlé diskusi – úkol z hlediska dotací spojený se skladováním dřeva v rámci MZe (tzn. vůči nestátním vlastníkům, příp. dalších subjektů, které spadají do kompetencí MZe, bod II./3.).
T. Vrba – Upřesnil bod II, odrážka č. 3.
Bylo přijato usnesení č. 45 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
6.
Informace z podvýborů
Předseda výboru posl. J. Faltýnek informoval přítomné o:
· 4. schůzi podvýboru ZEV pro lesní hospodářství ve s.p. Lesy ČR, Hradec Králové, která proběhne v úterý 19. června od 13.30 hodin. Odjezd se plánuje na 12:00 hodinu od Sněmovní 4, předpokládaný příjezd do Prahy cca 18,00 hodin;
· další, a to 5. schůzi podvýboru ZEV pro lesní hospodářství ve s.p. Vojenské lesy a statky, Pod Juliskou 1621/5, Praha 6, která proběhne ve středu 20. června od 13,30 hodin. Odjezd se plánuje v 13,15 hodin od Sněmovní 4, předpokládaný návrat do PSP cca v 16,00 hodin;
· pracovním jednání členů ZEV a jeho podvýboru pro „Svazy“ se zástupci Českého rybářského svazu a MZe ve středisku ČRS Štědronín (Zvíkovské podhradí), které se uskuteční ve čtvrtek 21. června od 9,00 hodin. Odjezd od PSP je v 7,45 hodin, návrat do PSP do 19,00 hodin;
7.
Sdělení předsedy, různé
7.1. Sdělení předsedy
Předseda výboru posl. J. Faltýnek informoval přítomné o:
· panelové diskusi na téma „Informace o implementaci novely vinařského zákona, aktuální stav návrhu systému elektronického volného daňového oběhu (EVDO), informace o kontrole SZPI v oblasti obchodu s vínem“, která se uskuteční dnes od 15,00 hodin v Senátu ve Valdštejnově pracovně Valdštejnského paláce;
· neformálním setkání se zástupci Českého svazu včelařů v jejich sídle na Praze 1, v Křemencové ulici č. 8, které se uskuteční 7. června od 13,00 hodin. Odjezd od PSP je v 12,45 hodin, předpokládaný návrat do 15,30 hodin;
· semináři na téma „Pitná voda je – a bude?“, který pořádá Akademie věd ČR ve spolupráci s PS PČR a pod záštitou předsedkyně výboru pro životní prostředí posl. Dany Balcarové a př. AV ČR Evy Zažímalové, který se uskuteční 22. června 2018 od 9,00 hodin v budově PS v tzv. Konírně;
7.2. Různé
M. Balaštíková – Informace k proběhlému pracovnímu kulatému stolu, kterého se účastnily téměř všechny profesní svazy týkající se potravinářství a zemědělství. Současně avizovala konání dnešního zasedání podvýboru pro potravinářství, veterinární činnost a živočišnou výrobu. Dále avizovala termín konání příštího kulatého stolu dne 14. 6. 2018. Zmínila i otázku zemědělského školství (uzákonění povinné maturity z matematiky). Tato záležitost se bude komunikovat i na dnešním jednání podvýboru. Profesní svazy vyzvaly jak ministra školství, tak ministra zemědělství, aby znovu tuto otázku otevřeli, protože vznikla i Asociace škol na podporu venkova, která soustřeďuje všechny veterinární, potravinářské a zemědělské školy. MZe zpracovalo celou tezi, proč by bylo vhodné matematiku odebrat z povinných maturit, protože pak není možné učit odborné předměty. Poprosila i o zařazení této problematiky na další jednání ZEV (včetně hlasování). Avizovala k tomuto vypracování zprávy, se kterou by seznámila poslance ZEV.
V. Vrecionová – Požádala o zařazení bodu „ochrana zvířat“ na jednání příští schůze ZEV s tím, že jsou zde nějaké návrhy na zpřísnění zákona na ochranu zvířat (ochrana velkých zvířat, problém množíren atd.). Vznesla dotaz k termínu další schůze ZEV.
J. Faltýnek – Návrh termínu příští schůze ZEV bude záležet na tom, zda PS přikáže ZEV nějaké tisky. Předpokládá se, že by mohl projít zákon o plemenitbě a šlechtění zvířat. Pokud bude třeba svolat ZEV, tak by to bylo na středu 20. června 2018.
M. Jurečka – Podpořil posl. M. Balaštíkovou v otázce maturit. Považuje to za nešťastně nastavený systém. Od začátku se říkalo, že budou dvě úrovně, aby střední odborné školy neměly stejnou úroveň jako gymnázia, protože mají úplně jinou dotaci hodin. Ministr zemědělství se vyjádřil v tom smyslu, že by i on se chtěl vrátit k modelu dvou úrovní maturit. Navrhuje tento model podpořit, protože u středních zemědělských, zahradnických a lesnických škol to je docela velký problém. Dále poprosil o to, zda by na některé další jednání ZEV mohl být zařazen bod, který se týká přímo sucha. Bylo by dobré požádat resort zemědělství a životního prostředí o nějaké další konkrétní výstupy z meziresortní pracovní skupiny, která už běží tři roky, jaké konkrétní věci se v letošním a příštím roce budou realizovat. Od odborníků a i od zemědělců registruje další požadavky, jakým způsobem by se toto téma mělo dále řešit a bylo by dobré i ze strany ZEV vyvinout určitou aktivitu. Navrhl přizvat na toto téma profesora Trnku nebo prof. Žaluda z Mendelovy univerzity v Brně.
J. Faltýnek – Souhlasil s tímto návrhem.
V. Vrecionová – Pozvala přítomné na seminář na téma „Sucho“ (20. 6. 2018 od 14.00 hod.).
R. Holomčík – Pozval přítomné na kulatý stůl k „Lesní certifikaci FSC ČR jako nástroj pro zvýšení přidané hodnoty českého dřeva (14. 6. 2018 v Konírně).
Z. Podal – Doplnil k množírnám, zda by nebyla vhodná registrace bojových plemen. Jsou s tím čím dál větší problémy. Mluví se o tom, že je to nekontrolovatelné.
8.
Návrh termínu příští schůze výboru
Předseda výboru J. Faltýnek sdělil, že příští schůze výboru se uskuteční v návaznosti na sněmovní tisky, které budou ZEV přikázány PS. Předpokládá se, že by mohl projít zákon o plemenitbě a šlechtění zvířat. Pokud bude třeba svolat ZEV, tak by to bylo na středu 20. června 2018.
***
Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek poděkoval přítomným za účast
a 11. schůzi ZEV v PSP v 11.33 hodin ukončil.
***
Dne: 13. června 2018
Zapsali: T. Vrba, M. Jirková
Marian BOJKO v.r.
Jaroslav FALTÝNEK v.r.
ověřovatel výboru
předseda výboru
Příloha zápisu č. 1/1
Hlasování
11. schůze zemědělského výboru PS PČR
/6. června 2018/
pořad
ST 178
kap. 346 - ČÚZK
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
BALAŠTÍKOVÁ Margita
/
/
/
BOJKO Marian
/
/
/
FALTÝNEK Jaroslav
/
/
/
HOLOMČÍK Radek
/
/
/
JUREČKA Marian
/
/
/
KOTT Josef
-
-
-
-
-
-
-
-
-
KOVÁČIK Pavel
/
-
-
-
/
KRUTÁKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
-
-
-
MARTINŮ Jaroslav
/
/
/
OBORNÁ Monika
/
/
/
PODAL Zdeněk
/
/
/
POŠVÁŘ Jan
/
/
/
PRAŽÁK David
-
-
-
-
-
-
-
-
-
STANĚK Antonín
-
-
-
-
-
-
-
-
-
TUREČEK Karel
/
/
/
VÁLEK Vlastimil
-
-
-
-
-
-
-
-
-
VOLNÝ Jan
-
-
-
-
-
-
-
-
-
VRECIONOVÁ Veronika
/
/
-
-
-
Celkem:
12
0
0
11
0
0
10
0
1
usn. č. 42 usn. č. 43
Příloha zápisu č. 1/2
Hlasování
11. schůze zemědělského výboru PS PČR
/6. června 2018/
kap. 329 - MZe
Kůrovc. kalamita
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
ano
ne
zdr
BALAŠTÍKOVÁ Margita
/
/
BOJKO Marian
/
-
-
-
FALTÝNEK Jaroslav
/
/
HOLOMČÍK Radek
/
/
JUREČKA Marian
-
-
-
/
KOTT Josef
-
-
-
-
-
-
KOVÁČIK Pavel
-
-
-
-
-
-
KRUTÁKOVÁ Jana
-
-
-
-
-
-
MARTINŮ Jaroslav
/
/
OBORNÁ Monika
/
/
PODAL Zdeněk
/
/
POŠVÁŘ Jan
-
-
-
/
PRAŽÁK David
-
-
-
-
-
-
STANĚK Antonín
-
-
-
-
-
-
TUREČEK Karel
/
-
-
-
VÁLEK Vlastimil
-
-
-
-
-
-
VOLNÝ Jan
/
/
VRECIONOVÁ Veronika
/
/
Celkem:
7
0
3
10
0
0
usn. č. 44 usn. č. 45
5
