Parlament České republiky
        
        
        
        PS190082923
        
        
        
        	Parlament České republiky
        
        POSLANECKÁ SNĚMOVNA
        
        2019
        
        8. volební období
        
        
        
        	
        
        
        
        	Z Á P I S
        
        
        
        	z 28. schůze
        
        
        
        	zemědělského výboru,
        
        
        
        	která se konala dne 13. a 14. září 2019
        
        
        
        	v  PS PČR a v Kraji Vysočina
        
        
        
        
        
        
        
        Přítomni:	poslankyně a poslanci J. Faltýnek, M. Balaštíková, P. Bendl, R. Holomčík, M. Jarošová, M. Jurečka, J. Kott, P. Kováčik, J. Krutáková, J. Martinů, M. Oborná, Z. Podal, J. Pošvář, D. Pražák, A. Staněk, K. Tureček a V. Válek
        
        
        
        Omluveni:	posl. J. Volný
        
        			 (Prezenční listina poslanců - příloha  č. 2)
        
        
        
        Přítomní hosté: dle prezenční listiny                   	       (Prezenční listina hostů - příloha  č. 3)
        
        
        
        Středa 13. září 2019 v PSP
        
        
        
        Jednání výboru zahájil a po celou dobu řídil předseda výboru posl. Jaroslav Faltýnek. 
        
        
        
        Návrh pořadu:
        
        středa 13. září 2019 v PSP (Sněmovní 4, 118 26 Praha 1, místnost č. 108/A)
        
        8:30 hodin
        
        1.	Zahájení
        
        2.	Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální
        
        3.	Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství vč. dotací neziskovým a obdobným organizacím v působnosti kapitoly a v rámci kapitoly dále společná zemědělská politika – vazba na státní rozpočet (přímé platby, dorovnání přímých plateb z národních zdrojů, podpora rozvoje venkova, opatření společné organizace trhu)
        
        4.	Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2018 (sněmovní tisk 610)
        
        5. 	Informace o veterinárním dozoru na jatkách
        
        6. 	Informace z podvýborů
        
        7.	Sdělení předsedy, různé
        
        8.	Návrh termínu příští schůze výboru
        
        
        
        13:00 hodin  - odjezd od PSP
        
        14:30 hodin – výlov rybníka Dolní Kladiny 
        
        16:30 hodin – Kamenice nad Lipou
        
        18:00 hodin – společné jednání podvýboru pro vodní hospodářství za účasti členů ZEV
        
        · Zpráva o stavu vodního hospodářství za r. 2018
        
        Přizváni: Ministerstvo zemědělství
        
        · Informace o novele vodního zákona
        
        Přizváni: Ministerstvo zemědělství
        
        · Různé
        
        
        
        Čtvrtek 14. listopadu 2019
        
        10:00 hodin – prohlídka vodní nádrže Švihov
        
        11:30 hodin - odjezd do Prahy
        
        
        
        
        
        1.
        
        Zahájení
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek přivítal přítomné poslankyně a poslance a přítomné hosty. Konstatoval, že obdržel omluvu posl. J. Volného a výbor je usnášeníschopný. Předseda seznámil poslance s návrhem programu. S dalším doplněním programu nikdo v otevřené rozpravě nevystoupil. Program byl schválen všemi přítomnými poslanci (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1. 
        
        
        
        
        
        2.
        
        Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, kapitola 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální
        
        	
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek přivítal za Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) předsedu K. Večeře a ředitele ekonomického odboru R. Kubečku.  Zpravodajkou byla určena posl. J. Krutáková.
        
        
        
        	Předseda ČÚZK K. Večeře krátce uvedl návrh státního rozpočtu (SR), kap. 346 – ČÚZK na r. 2020. Ve svém úvodním slově řekl, že návrh je sestavený v rámci limitů stanovených vládou tak, aby v r. 2020 byly zajištěny všechny nejdůležitější úkoly státní správy zeměměřictví a katastru. Předložený návrh rozpočtu zahrnuje příjmy v celkové výši 1 mld. 327 mil. Kč. Je zde meziroční zvýšení příjmů o 500 mil. Kč, které je dáno tím, že návrh počítá se zvýšením správního poplatku za přijetí návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí (KN) na 2 tis. Kč. Pro r. 2020 jsou daňové příjmy navrženy ve výši 1 mld. 120 mil. Kč a nedaňové příjmy, především za poskytování údajů z KN dálkovým přístupem, zůstávají stejné jako v letošním roce na úrovni 200 mil. Kč. Zbývajících 7 mil. Kč jsou příjmy z rozpočtu EU. V této souvislosti se krátce zmínil k problematice správního poplatku za vklad. Řekl, že přestože je to návrh projednávaný Poslaneckou sněmovnou (PS) na základě daňového balíčku připraveného Ministerstvem financí (MF), tak považuje po věcné stránce zvýšení poplatku za správné, protože poplatek byl za celou historii od r. 1994 měněn pouze jednou a i po tom zvýšení na 2 tis. Kč bude představovat pouze 80 % zátěže poplatníka ve srovnání s r. 1994, kdy byl 500 Kč při průměrné mzdě 7 tis. Kč. Z tohoto pohledu asi není úplně šťastné, že dochází ke skokovým změnám vždy s odstupem velkého počtu let, protože to potom vyvolává různé a složité diskuse, ale vlastní výše, která je ve srovnání s okolními zeměmi, je stále velmi nízká. Dle jeho soudu je tato změna na místě. Co se týká výdajů na r. 2020, tak jsou navrženy v celkovém objemu 3 mld. 634 mil. Kč. Ve srovnání se schváleným rozpočtem na r. 2019 rostou o 109 mil. Kč a je to především nárůstem prostředků na platy zaměstnanců a s nimi souvisejících výdajů. Co se týká provozních výdajů, tak ty klesají o 2 %. Výdaje kapitoly ČÚZK jsou ze 77 % tvořeny prostředky na platy zaměstnanců a s nimi souvisejícími výdaji. Je tam meziroční nárůst prostředků na platy o 4 %. Zároveň se tam promítá snížení počtu zaměstnanců o 3 %, takže průměrný plat by měl v příštím roce vzrůst přibližně o 7 % na 34.013 Kč. Co se týká programových výdajů, tak ty jsou pro r. 2020 navrženy v objemu 269 mil. Kč. Proti r. 2019 dochází k nárůstu o 6 %. Katastr je z velké části digitalizován, stejně tak i zeměměřické produkty a služby. Z toho důvodu ČÚZK musí průběžně investovat do informačních systémů, a proto je do této oblasti směřováno cca 200 mil. Kč a na stavební investice cca 42 mil. Kč. Především jde o investice na snížení energetické náročnosti budov, které jsou i částečně spolufinancovány z Operačního programu životní prostředí. Ostatní běžné výdaje jsou naplánovány v objemu 568 mil. Kč a jsou navrženy o 2 % nižší než v letošním roce. Zahrnují výdaje na provoz, údržbu, opravy budov a dalšího majetku, ale také samozřejmě informačních systémů. Významné položky jsou např. poštovní služby (141 mil. Kč). Nejsou tam žádné významné změny oproti letošnímu roku, jak je patrno z kapitolního sešitu. Návrh rozpočtu je připraven tak, jak již bylo řečeno v úvodu, aby všechny služby státní správy KN a zeměměřictví byly v r. 2020 zajištěny na srovnatelné úrovni s letošním rokem a bylo možné provádět mírný rozvoj, aby nezaostávaly za vývojem. Na závěr svého vystoupení požádal o podporu předloženého návrhu. 
        
        
        
        	Zpravodajka posl. J. Krutáková řekla, že kap. 346 má pro r. 2020 stanoveny příjmy ve výši 1 mld. 326 mil. 647 tis. Kč. Tato částka je tvořena jednak daňovými příjmy, což jsou příjmy ze správních poplatků (návrhy na vklad do KN). Oproti r. 2019 se v důsledku schváleného navýšení tohoto poplatku předpokládá navýšení o 500 mil. Kč. Dále to jsou příjmy z rozpočtu EU ve výši 6 mil. 647 tis. Kč a nedaňové příjmy ve výši 200 mil. Kč (příjmy za mapové služby, přístupy do KN, kde se tyto příjmy předpokládají ve stejné výši jako v r. 2019). Výdaje pro r. 2020 jsou o objemu 3 mld. 633 mil. 798 tis. Kč. Meziroční nárůst oproti r. 2019 je 3 %. Tento nárůst výdajů je způsoben navýšením platů zaměstnanců a zvýšenými výdaji na obnovu centrálních, informačních a komunikačních technologií. Výdaje jsou určeny na zajištění činnosti stanovených zákonem o zeměměřických a katastrálních orgánech č. 359/1992 v platném znění. Tzn. na činnost katastrálních úřadů, inspektorátů, na údržbu a obnovu bodových polí, státní správu KN apod. Rozpočet na r. 2020 zahrnuje již zmíněné příjmy a výdaje z rozpočtu EU, které jsou určeny na projekt rozvojů za budget 2014+, jehož cílem je rozšíření funkcionality digitálního vektorového geografického modelu území ČR, včetně propojení na jiné informační systémy veřejné správy. Projekt bude ukončen v r. 2020. Dále jsou zde navrženy výdaje na pokrytí podílu SR na projekt Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj a pro Liberecký kraj. Oba projekty budou financovány z Operačního programu životní prostředí a z Programu Nová zelená úsporám. Celkem 77 % všech výdajů tvoří výdaje na platy zaměstnanců, ostatní platby za provedenou práci a související výdaje. Jedná se o částku 2 mld. 797 mil. Kč. Objem platů roste oproti roku 2014 o 4 %, naproti tomu pokles pracovníků činí 155 míst. Pro r. 2020 se předpokládá 371 zaměstnanců v pracovním poměru a 4669 služebních míst. Průměrný plat v r. 2020 je navržen u zaměstnanců v pracovním poměru na 29.773,- Kč a ve služebním poměru na 34.013,- Kč. Ostatní věcné výdaje pro r. 2020 jsou navrženy ve výši 567 mil. Kč, což představují poštovní služby, energie, paliva, podpora softwaru, provoz a údržba budov. Avizovala předložení doporučujícího usnesení k návrhu kap. SR 346.
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek otevřel jednotnou rozpravu.
        
        P. Bendl – V souvislosti se zvedáním daňových příjmů a správního poplatku o 100 % se dotázal, proč si KN dal do příjmů pouze 80 %? Zda očekávají v důsledku toho, že se zvýší správní poplatek, že bude méně žadatelů apod. Dále se dotázal k neplánování příjmů z pronájmů apod., přičemž každý rok byl výnos z této činnosti necelé 2 mil. Kč. A na závěr se dotázal, jaké předpokládají nespotřebované výdaje r. 2019.
        
        K. Večeře – Odpověděl, že v příjmech je to tak, že příjmy ze správních poplatků nejsou pouze za návrhy na povolení vkladu do KN. Mají také příjmy za poskytování informací, např. výpis z KN poskytovaný katastrálním úřadem se poskytuje za správní poplatek ve výši 100,- Kč, takže část poplatků v kap. ČÚZK je za poskytování údajů z katastru za správní poplatky a větší část je za vklady, protože poplatky za poskytování údajů se nijak nemění nebo nebyl žádný návrh je zvyšovat, takže mohou násobit dvěma pouze tu část, která je za správní poplatky za návrh na povolení vkladu. Navíc částka není vybírána kompletně v jejich kapitole, protože část správních poplatků je hrazena kolkovými známkami. A pokud jsou hrazeny kolkovými známkami, tak je to příjem kapitoly Všeobecná pokladní správa. Zhruba ještě dalších, více jak 200 mil. Kč, se vybírá v kapitole Všeobecná pokladní správa, protože je to hrazeno kolkovými známkami. ČÚZK udělalo jakýsi odhad, jelikož znají vnitřní strukturu a vědí kolik je za poskytování údajů a kolik je za návrhy na vklad, tak vlastně částka za návrhy na vklad je zdvojnásobena. Ale nemůže být násobena ta část, kde se ty poplatky nemění. K dotazu týkajícího se nájmu uvedl, že tam mohou počítat pouze s dlouhodobějšími případy, např. pronájem malé části jimi plně nevyužívané budovy. Ale toto se poměrně obtížně odhaduje dopředu, protože tyto potřeby se mění a jsou to věci, které realizují katastrální úřady nikoli ČÚZK. Na r. 2020 tam jsou rozpočtovány nájmy v objemu 1,5 mil. Kč. 
        
        P. Bendl – Poděkoval za poskytnuté informace k této kapitole, kterých je poměrně hodně. 
        
        Konstatoval, že orientace je mnohonásobně lepší, než v jiných oblastech SR. Zajímalo by ho, jaký je ten poměr a jak vypadá struktura správních poplatků, protože v materiále se o tom nehovoří. Dále hovořil k přijatým nekapitálovým příspěvkům a náhradám, které činí téměř 8 mil. Kč a které také nejsou v příjmech rozpočtovány. V r. 2018 to bylo 8,5 mil. Kč, v r. 2017 8,5 mil. Kč. Dotázal se, zda nepředpokládají, že z toho nic nebude?
        
        K. Večeře – Odpověděl, že ČÚZK má s Českou poštou, vzhledem k obrovským objemům vynakládaných prostředků na poštovné, dojednanou určitou slevu, která je jim potom dodatečně vracena. A to je tato částka. Vyjednává se vždy na následující rok. Zde by si mohli troufnout nějaký odhad udělat. Uznává argument, že je nepravděpodobné, že by se to úplně vynulovalo z roku na rok. Ke struktuře příjmů navrhl zaslat posl. P. Bendlovi podrobnější písemnou informaci.
        
        P. Bendl – Souhlasil s tímto návrhem.
        
        	
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek ukončil jednotnou rozpravu.
        
        
        
        Zpravodajka posl. J. Krutáková předložila návrh usnesení.
        
        
        
        	Bylo přijato usnesení č. 132 (+13, 1, 2); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
        
        
        
        
        
        3.
        
        Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství vč. dotací neziskovým a obdobným organizacím v působnosti kapitoly a v rámci kapitoly dále společná zemědělská politika – vazba na státní rozpočet (přímé platby, dorovnání přímých plateb z národních zdrojů, podpora rozvoje venkova, opatření společné organizace trhu)
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek přivítal za MZe ministra M. Tomana, J. Sixtu – státního tajemníka a dále J. Havlíčka. Za Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přivítal M. Šebestyána – generálního ředitele. Zpravodajkou byla určena posl. M. Oborná.
        
        
        
        	Min. zemědělství M. Toman ve svém úvodním slově řekl, že návrh rozpočtu kap. 329 – MZe na r. 2020 je vypracován na základě usnesení vlády č. 662 z 16. 9. 2019 k návrhu zákona o SR. Celkové příjmy kapitoly zemědělství na r. 2020 jsou ve výši 34,2 mld. Kč. Oproti r. 2019 došlo ke snížení řádově o 1,1 mld. Kč, a to zejména u příjmů z EU v návaznosti na snížení výdajů EU. Celkový objem je tvořen příjmy z EU určenými na společnou zemědělskou politiku (SZP) ve výši 30,8 mld. Kč, příjmy na Operační program rybářství a další programy ve výši 251 mil. Kč a dále příjmy z národního podniku Budějovický Budvar ve výši 500 mil. Kč. Dále to jsou příjmy z prodeje a pronájmu majetku Státního pozemkového úřadu (SPÚ) ve výši 600 mil. Kč, příjmy ostatních podřízených organizací ve výši 700 mil. Kč a příjmy z předfinancování Programu rozvoje venkova (PRV) ve výši 1,35 mld. Kč na pozemkové úpravy. Celkové výdaje kapitoly zemědělství na r. 2020 jsou ve výši 56,5 mld. Kč. Oproti r. 2019 došlo ke snížení celkového objemu o 900 mil. Kč. Ke snížení výdajů došlo zejména u výdajů z EU vzhledem k vyššímu zůstatku finančních prostředků z r. 2019 u spolufinancování EU o 800 mil. Kč a snížení provozních výdajů rezortu o 300 mil. Kč. Naproti tomu došlo k navýšení dotací do vodního hospodářství o 300 mil. Kč, lesního hospodářství o 500 mil. Kč, výdaje na financování pozemkových úprav v rámci PRV zůstávají na stejné úrovni 1,35 mld. Kč. Výdaje rezortu bez evropských prostředků jsou ve výši 24,1 mld. Kč, což je o 300 mil. Kč méně než v r. 2019, a to představuje povinné snížení provozních výdajů. Dále ještě v kapitole VPS je rozpočtováno na pozemkové úpravy 700 mil. Kč a 1 mld. Kč na národní spolufinancování PRV. Nejvýznamnější podíl na výdajích tvoří výdaje na podporu agropotravinářského komplexu ve výši 42,8 mld. Kč, z toho jsou nejvýznamnější výdaje na SZP ve výši 36,3 mld. Kč a výdaje na národní podpůrné programy do zemědělství ve výši 3,8 mld. Kč. V rámci SZP jsou rozpočtovány výdaje na přímé platby v celkové výši 22,5 mld. Kč. Dále na PRV ve výši 12,8 mld. Kč a na opatření společné organizace trhu ve výši 0,94 mld. Kč. Na podporu lesního hospodářství je vyčleněno 1,12 mld. Kč. Tyto finanční prostředky zahrnují i výplatu příspěvku na hospodaření v lesích a vybrané myslivecké činnosti.  Na financování podpor vodního hospodářství je navržena částka 1,8 mld. Kč, a to zejména na zadržování vody v krajině, výstavbu malých vodních nádrží a rybníčků, výstavbu vodovodů a kanalizací včetně čističek odpadních vod v malých obcích a na protipovodňová opatření. Celkový objem finančních prostředků na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci činí 2,7 mld. Kč. Je tam navýšení řádově o 100 mil. Kč oproti r. 2019. Celkový počet zaměstnanců je 6035 osob. Oproti r. 2019 došlo ke snížení o 103 zaměstnanců. V r. 2019 již došlo ke snížení o 69 zaměstnanců. Celkové snížení v průběhu 2 let je 172 zaměstnanců. Průměrná mzda ve srovnání s předchozím rokem vzrostla na částku 39.747,- Kč, tzn., vzrostla o 4,37 %. Na závěr konstatoval, že rozpočet rezortu zemědělství pokrývá základní potřeby rezortu. Samozřejmě, že větší objem finančních prostředků by byl potřebný zejména pro oblast vodního hospodářství ve výši 500 mil. Kč, lesního hospodářství 400 mil. Kč, národní podpůrné programy do zemědělství 500 mil. Kč a pozemkové úpravy ve výši 300 mil. Kč. 
        
        
        
        	Zpravodajka posl. M. Oborná poděkovala min. M. Tomanovi za obšírné a detailní představení kapitoly 329. Řekla, že má naprosto stejná čísla a shrnula pouze ty nejzákladnější. Co se týká návrhu kap. 329 – MZe na r. 2020, tak tato kapitola počítá s celkovým objemem příjmů 34,2 mld. Kč. V nedaňových příjmech jsou zahrnuty příjmy z rozpočtu EU na realizaci SZP ve výši 30,7 mld. Kč. Příjmy z rozpočtu EU mimo SZP v celkové částce 251 mil. Kč. Dále nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Na stránce výdajové jsou celkové výdaje na r. 2020 navrhovány ve výši 56,5 mld. Kč. Největší část výdajů tvoří 42,8 mld. Kč, které jsou určeny na podporu agropotravinářského sektoru, z toho dotace SZIF činí přes 40 mld. Kč. Dále podpora neziskovým organizacím je navrhována ve výši 70 mld. Kč. Co se týká platů zaměstnanců a ostatních plateb za provedenou práci, tak jsou na r. 2020 rozpočtovány v celkové výši 2 mld. 680 mil. Kč. Informovala přítomné o předložení návrhu doprovodného usnesení, které bude součástí projednávání tohoto ST. Obsahuje podkapitoly a témata, která zde již byla zmíněna min. M. Tomanem, a to lesní hospodářství, vodní hospodářství atd. Všichni přítomní obdrželi tento návrh doprovodného usnesení. Na závěr řekla, že rozpočet MZe je velmi dobře zpracovaný a v usnesení bude zemědělskému výboru (ZEV) navrhovat schválení tohoto rozpočtu.
        
         
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek otevřel jednotnou rozpravu.
        
        M. Jurečka – Je rád, že jsou v kapitole vyčleněny částky pro pozemkové úpravy, ale když vidíme, co se v krajině reálně děje, tak pokud se do budoucna nezačnou tyto alokace zvyšovat a počet pozemkových úprav nebude růst, tak současným trendem budeme pozemkové úpravy v ČR dělat asi dalších 120 let. V návrhu doprovodného usnesení to částečně obsaženo je a rád by apeloval na výraznější vyšší navýšení rozpočtu pozemkových úprav do budoucna. Myslí si, že problematika klimatické změny je stejně velkou výzvou jako např. platy učitelů, sociální služby, zdravotnictví atd. Myslí si, že rozpočet opomíjí jednu důležitou věc, a to je otázka kompenzací vlastníkům lesa v rámci kůrovcové kalamity. Když se podíváme na ten stav, tak víme, že kompenzujeme 4. kvartál r. 2017 a teď v té výzvě, která bude, tak kompenzujeme r. 2018. Ale na rok 2019 jsou odhady u lesnické veřejnosti někde mezi 4 až 6 mld. Kč a na to rozpočtová kapitola MZe není schopna reagovat. To je další velký problém, který zde lesníci cítí a jsou z toho poměrně zneklidněni. Je to jeho prosba, aby na toto adekvátně ne ministerstvo, ale to je věc vlády, která na to musí reagovat. Návrhy usnesení tak, jak jsou navrženy, tak by měly začínat větou, že žádáme a apelujeme na vládu ČR a ministra zemědělství a rozšířit to nejenom v kapitole 329, ale abychom to hledali i v rámci SR. Dále zmínil důležitou věc, která bude agrární sektor trápit v příštích, minimálně 2 možná 3 letech, a to je přechodné období z hlediska ukončení PRV. Situace, do které se dostanou zemědělci, především sektor lesnictví, protože zde se začne objevovat určité hluché místo. Už dnes se alokace v rámci PRV snižují, ale bylo by dobré a myslí si, že je to technicky poměrně jednoduše řešitelné, kdyby rezort a především vláda reagovala tím, že v rámci mapování některých opatření vyčlení finanční prostředky, které se dají klidně vyčlenit i v průběhu příštího roku a aby se některá opatření dofinancovala. Pokud se podíváme na výsledky tohoto podzimního kola PRV, tak především lesnický sektor, který ty peníze dnes potřebuje úplně nejvíc a urgentně, tak tam je vidět, že žadatelé žádají o finanční prostředky, mají chuť investovat nejenom do lesních porostů a do té obnovy, ale také do svého technického vybavení a převisy, které jsou neuspokojené, jsou v některých podopatřeních více jak 100 %, ale nejsou to zase až tak dramaticky velké částky. Řeč je o cca půl miliardě korun, která by pomohla dofinancovat poptávky lesnického sektoru, a bylo by dobré, kdyby se např. vláda rozhodla, že ještě v 1. čtvrtletí příštího roku na to bude reagovat, protože ty výzvy SZIF má, jsou podány a ti lidé, kdyby mohli ty své věci realizovat, tak by to bylo hodně ku prospěchu věci. Ještě u PRV zmínil pro příští dva roky přechodného období, že by stálo za to, podívat se na dofinancování podobného mechanismu z hlediska toho mapování konkrétních opatření i u modernizací zemědělců. Všichni dnes řeší největší výzvu, a to je v oblasti mléčného sektoru, nedostatek pracovní síly a potřeba modernizace přechodu na robotické dojírny nebo na dojící roboty. A bez pomoci státu ti lidé to budou velice obtížně zvládat, a jestli zde dnes vidíme nějaký limit, který může ohrožovat živočišnou výrobu (ŽV) kromě těch problémů, které zde známe obecně, tak je to ještě tato část a kritický nedostatek pracovní síly.
        
        M. Toman – Reagoval na dotaz k pozemkovým úpravám a řekl, že 700 mil. Kč je ještě ve VPS. A dále je tam ještě 700 mil. Kč z letošního roku, které MZe již dostalo z MF a bude to posilovat o více než miliardu Kč. Souhlasí s tím, že na pozemkové úpravy je potřeba mít daleko více peněz a počítají s tím v průběhu roku. Co se týká kůrovce a 4 mld. Kč, tak MZe má domluveno, že jakmile nyní vyplatí v letošním roce 1,5 mld. Kč a předpokládají, že začátkem dalšího roku vyplatí miliardu (to je těch 2,5 mld. Kč) a počítají s tím, že budou žádat MF o posílení rozpočtu minimálně o 4 mld. Kč. Ale uvidí se podle počtu žádostí a podle objemu dřeva, které se vytěžilo, protože v roce 2019 se prudce navýšila těžba a souhlasí s tím, že ty nároky tam budou vyšší a MZe řeklo, že peníze budou vyjednávat s MF a věří, že se to podaří vyjednat. Co se týká přechodného období, tak s tím souhlasí. Nyní je debata o tom, zda to bude rok nebo dva. V nejbližší době bude schůzka s nevládními organizacemi a bude se diskutovat o přechodném období, kolik se může uvolnit. Signál je ten, že kofinancování by mělo být 15 %. V současné době je 35 % ze strany státu. Jako první krok chtějí, aby se do budoucna navýšilo kofinancování. Mohou uvolňovat jednu sedminu toho rozpočtu na každý rok a musí si říci, zda to první období překonají, tzn., že budou vypisovat stávající programy, ale budou čerpat peníze z nového období. Jsou zde připraveny varianty. Nechtějí, aby zemědělci zůstali bez peněz, protože PRV je prakticky dneska vyčerpán. Co se týká lesnického sektoru, tak doplnil, že to bylo navýšeno řádově o 529 mil. Kč už v letošním roce. A v rámci PGRLF bylo nyní otevřeno pro malé hospodáře v lesnictví plus obce a už nyní bylo vyčerpáno 300 mil. Kč právě pro ty malé hospodáře do těch investic a počítají s tím, že ve velmi krátké době ještě otevřou další kolo. Bylo to vždycky vyčerpáno a je to tam bez problémů. Je dohoda, že MZe bude žádat minimálně o 4 mld. Kč.
        
        M. Šebestyán -  K TOP UP-opování PRV pro lesnická opatření řekl, že krytí jednotlivých programů čistě z národních prostředků, což je TOP UP, není v současném Programu rozvoje venkova otevřeno. Tato otázka již byla řešena s nám. min. zemědělství P. Sekáčem. Tato procedura je poměrně složitá a nedokáží úplně přesně predikovat, jak dlouho by trvalo schválení toho TOP UP na straně Bruselu. Nyní se to zjišťuje. Je to jedna z variant, ale primárně se MZe spíše kloní k tomu, dostat do lesnického odvětví peníze přes národní podpory, což se zdá být rychlejší.
        
        P. Bendl – Vystoupil k výši schodku agrárního obchodu v minulosti a v současné době. Návrh rozpočtu asi příliš nereflektuje fakt, a to vůči celku, že se na nás řítí několik kalamit, na které nejsme do budoucna příliš připraveni, a čas jde proti nám. V minulosti byly menší daňové příjmy (v r. 2015, 2016). Nyní jsou daňové příjmy ze zemědělského sektoru 9 mld. Kč, a přesto jsou finanční prostředky menší než byly např. v loňském roce. Lesy ČR měly v minulosti zisky na úrovni zhruba 30 mld. Kč a jak by se dnes MZe nebo celému zemědělskému sektoru hodily. V minulosti se čerpalo i z Budvaru. Navrhuje se vyčerpat z přebytku Budvaru, resp. ze zisku s.p. Budvar půl miliardy Kč v letošním roce. Kvitoval návrh doprovodného usnesení, protože na základě diskuse ZEV i mimo něj, jsou jedním z nástrojů, jak efektivně čelit situaci s vodou, pozemkové úpravy. Je dobře, že je na to reakce. Chybí asi 10 tisíc katastrů, což je zhruba polovina. Je to dle něj jedna z výzev, kterou musíme vzít v potaz. Dotázal se, kde jsou finance nejenom na kůrovce, ale jak je to s dalšími výzvami, co se týká škůdců? Musí se vést debata s MŽP. Lesní sektor je vystaven několika dalším predátorům, ať už se to týká bekyně velkohlavé, kdy je v tuto chvíli napadeno cca 10 tis. ha listnatého lesa a hrozí, že se dostaneme do podobných rozměrů, jako je tomu v jehličnatém porostu a nezasáhneme-li, tak se budou muset opět hledat kompenzace. Pokud zasáhneme, tzn., bude domluva s ministrem životního prostředí a pak i ty hraboše a i tu bekyni jsme schopni v nějaké chvíli zastavit. V případě, že nebude domluva, tak vznikne větší tlak ze zemědělské veřejnosti směrem na kapitolu a na MZe ohledně kompenzací, protože MŽP nechce udělit výjimky na jednotlivé zásahy v jednotlivých lokalitách, což může do budoucna přinést obrovské napáchané škody, které nás budou stát mnohonásobně víc, než dnes. Dále se dotázal k PGRLF, zda jsme s EU domluvili pravidla na vznik Fondu nepojistitelných rizik a zda se počítá s tím, zda se to stane či ne. Protože jsou zde některá rizika, která třeba mohou souviset s hrabošem. V tu chvíli, kdy se to stane, tak budou zemědělci v situaci, která pro ně bude neřešitelná. Dále se dotázal na tolik diskutovaný welfare zvířat a vznik nákazového fondu na podporu živočišné produkce. Poslední čísla v oblasti produkce vepřového masa ukazují, že moc nerosteme, že spíše klesáme. V oblasti vepřového jsme na tom čím dál tím  hůř, více dovážíme, méně produkujeme, ale přitom ročně podporujeme produkci vepřového cca půl miliardou Kč. Nevolá po tom, že by se ty peníze měly škrtnout, ale volá po tom, abychom se podívali, jak moc je efektivní vynakládat až takovéto velké finanční prostředky na podporu s tím, že se ten efekt příliš neukazuje. Dále vznesl dotaz k částce cca 200 mil. Kč na neprodukční rybníky. Jak vypadá tlak na tyto finanční prostředky? Zda existuje přebytek poptávky anebo nikoliv. Z hlediska celé ČR mu to přijde poměrně malá částka a očekával by velký přesah. Pokud není, tak to znamená, že 200 mil. Kč v zásadě nic moc neovlivňuje. Chtěl by vědět, jak to s čerpáním těchto peněz vypadá.
        
        M. Toman – Upřesnil, že nyní jsou daňové příjmy ze zemědělského sektoru pouze 9 mil. Kč a ne 9 mld. Kč, jak posl. P. Bendl uvedl v úvodu. Co se týká kůrovce, tak tam jsou 2,5 mld. Kč a předpokládá, že do konce roku řádově vyplatí 1,5 mld. Kč a začátkem příštího roku miliardu Kč a musí jednat s MF a s vládou, aby uvolnila ty 4 mld. Kč. Je tam dohoda taková, že vždy podle potřeby a množství peněz bude MZe žádat MF. Peníze nejsou v rozpočtu MZe, musí se o ně žádat. Co se týká Fondu těžko pojistitelných rizik, tak v poslední době proběhla debata se všemi nevládními organizacemi, se zemědělci a s dalšími zainteresovanými. Vypadá to tak, že zemědělci nemají v tuto chvíli zájem přímo o tento Fond. MZe hledá jiné cesty, aby to bylo rychlejší. Dnes je požadavek malých a středních zemědělců podpořit více komerční pojištění, tzn. podpořit větší propojištění. Je snahou MZe domluvit s pojistiteli, aby to rozšířili i na další činnosti. Nyní mají pojistitelé přijít s nějakými návrhy. Co se týká malých a středních zemědělců, tak by to bylo přes PGRLF a co se týká těch větších, tak je návrh na jednání s MF, že by si firmy vytvářely tzv. „vlastní rezervní fond“, tzn. že by si ukládaly určitou částku, která by byla daňově osvobozena např. po dobu 5 let a v průběhu 5 let by to mohly používat, nezapočítalo by se to do daní a vytvářely by si svůj vlastní rezervní fond. Nyní se o tomto se všemi nevládními organizacemi velmi intenzivně jedná a hledá se cesta. Nechce vytvořit Fond těžko pojistitelných rizik, který by pro zemědělce neměl efekt. K welfare zvířat v návaznosti na vepřové maso řekl, že MZe počítá v letošním roce, že objem peněz, který tam jde, tak se udrží. Je to notifikováno ještě na dva roky s tím, že objem by klesal, pokud by nebylo vyjednáno navýšení objemu finančních prostředků na tyto poslední dva roky, takže by se v posledním roce vyplácela v podstatě třetina, protože objem peněz by byl vyčerpán. Nicméně předpokládá, že to udrží. Nad efektivitou se zamýšleli a je potřeba říci, že se zastavil propad výroby prasat jako objem. V loňském roce došlo k minimálnímu navýšení o pár desetin procenta. Počítají s investicemi do oblasti chovu prasat, drůbeže i skotu. Považuje to za velmi přínosný program a myslí si, že by v tom měli dále pokračovat. Co se týká efektivity, tak tu nechá vyhodnotit podle jednotlivých let, podle objemu vynakládaných finančních prostředků, co to znamená na zaměstnanost, co to znamená pro to zemědělství jako celek a může to poslat písemně. K mimoprodukční funkci rybníků sdělil, že převis poptávky tam je, ale není tam nějakým způsobem výrazný. Je tam větší poptávka, ale ne taková, že by byla např. 5x – 6x větší. Částka tam v tuto chvíli odpovídá těm žádostem. K bekyni velkohlavé řekl, že v tuto chvíli s MŽP MZe jedná o možnosti použití chemických přípravků, aby se to zatavilo. Myslí si, že bude muset dojít k rozhodnutí, že buď se použijí chemické přípravky, nebo nás čeká podobná kalamita, jako nás potkal kůrovec. 
        
        J. Faltýnek – Doplnil vystoupení ministra zemědělství, co se týká škod působených hraboši. ZEV se byl přímo podívat na poli na kalamitní situaci. Poté inicioval tři jednání mezi ministrem životního prostředí a ministrem zemědělství, ale výsledkem těchto tří jednání s ministrem životního prostředí byla nula z hlediska postoje MŽP. Takže pokud bude „nula“, tak to budou muset těm zemědělcům zaplatit ze svého rozpočtu. 
        
        K. Tureček – Zastal se ministra zemědělství, a to v tom smyslu, že MZe intenzivně pracuje v oblasti vodního hospodářství na posílení zdrojů prostřednictvím úvěru od Evropské investiční banky. Materiál připravovali cca jeden rok, než došlo ke shodě s MF. Materiál je v tuto chvíli připravený bez rozporu s MF. Dokonce tam vypořádali zásadní připomínku MF, aby tam byla přijatelná úroková míra z hlediska srovnání se státním financováním státního dluhu. Jediný, kdo dělá trošku komplikace, je MŽP, které jim blokuje materiál „nesmyslnou“ připomínkou, že MŽP efektivně vynakládá finanční prostředky na vodu, kdežto MZe neefektivně. Myslí si, že není úkolem MŽP posuzovat, zda je to efektivní či ne. Avizoval, že si v podrobné rozpravě osvojí návrh doplnění usnesení, kde by ZEV požádal ministra zemědělství, aby společně s místopředsedkyní vlády a ministryní financí v průběhu roku 2020 sjednali úvěr s Evropskou investiční bankou, a to za účelem posílení výdajů na podporu vodního hospodářství v rámci podkapitoly MZe č. 329. 
        
        J. Kott – Řekl, že co se týká pozemkových úprav, tak se domnívá, že MZe odvedlo poctivý kus práce. Ale jak zde bylo již řečeno, tak to není otázka pouze MZe. Jsou zde MŽP a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), kteří se k tomu také budou muset „postavit čelem“. Jím iniciovaný návrh doprovodného usnesení v rámci pozemkových úprav, byl připraven i na jednání výboru pro životní prostředí, protože tam údajně finanční prostředky nějakým způsobem alokované jsou, nicméně nejsou na konkrétní náležitosti. V návrhu doprovodného usnesení, které je připravené na jednání výboru pro životní prostředí, bude ještě konkrétně vyspecifikován objem peněz s tím, že finanční prostředky budou na budoucí období jasně dány a určeny. A co se týče kůrovce, tak sdělil, že dotační tituly, které byly vypsány, tak byly vypořádány během několika minut. Přimlouval se za to, zda by bylo možné ještě nějaké finanční prostředky na toto vyčlenit. 
        
        M. Jurečka – Krátce ještě zareagoval k PRV. Není asi úplně očekávatelné, že všichni, kteří nyní podali do PRV svoji žádost, tak budou úspěšní v PGRLF. To by navýšení rozpočtu PGRLF muselo být někde o 800 mil. Kč až jednu miliardu Kč. Na rychlosti vyčerpání dotačního titulu je vidět, jak všichni potřebují pomoci v situaci kůrovcové kalamity. Poprosil o prověření záležitosti TOP UP některá opatření v rámci PRV. Je zde velká podpora nejenom ZEV, ale i napříč Sněmovnou. Dále navázal na vystoupení posl. K. Turečka, co se týče dohodnutých věcí týkajících se vodního hospodářství s Evropskou investiční bankou. Dříve byla situace taková, že MF řeklo kategorické „ne“. Pokud se dnes situace změnila, tak to bude jen a jen kvitovat. Ale upozornil na to, že MZe to nemůže udělat o své vlastní vůli bez souhlasu MF. Dále upozornil na věc, která souvisí i s vodním hospodářstvím, s problematikou sucha a zároveň s krizovými situacemi a s rezortem MZe. Ale je to materiál, který se zde neprojednává a jedná se o rozpočet Státních hmotných rezerv (SHR). Zde podle něj dochází k ne úplně šťastné konstalaci toho, že sice zde jsou nějaké zásoby cenných kovů, a že je potřeba to restrukturalizovat, ale vadí mu to, když finanční prostředky z prodeje těchto zásob SHR se nevracejí adekvátně do rozpočtu SHR na financování právě opatření, které i potom potřebují např. obce v rámci krizových situací, ať už je to zásobování vodou nebo povodňové stavy anebo jako je doplnění klíčových zásob potravin. My tady některé úplně ty nejzákladnější potraviny nemáme ani v řádu dnů v rámci SHR pro krizové situace. A je to také nepřímá podpora zemědělství. Je to věc, která se tady teď děje, běží to a bude to běžet i Poslaneckou sněmovnou. K pozemkovým úpravám řekl, že dnes máme cca 13100 katastrů a v rámci pozemkových úprav je uděláno cca 4700 pozemkových úprav. Jsme na 36 % za 30 let. Proto říkal, že tímto tempem to budeme dělat minimálně do konce tohoto století a proto by bylo dobré, nejenom tu částku, kterou napočítal – cca 1,5 mld. Kč pro příští rok na pozemkové úpravy – posílit. SPÚ říkal, že je schopen absolvovat ročně kolem 3 – 3,5 mld. Kč na pozemkové úpravy a že jsou schopni to reálně dobře proinvestovat. Dále ještě k rozpočtu PGRLF řekl, že si myslí, že pomoc zemědělcům, především těm malý a středním, přes něj je velice efektivní. Zde také dochází k určitému snížení rozpočtu PGRLF. Hledat finanční prostředky na PGRLF by určitě bylo smysluplné a efektivní. K vývoji stavu prasat v ČR sdělil, že dlouhodobá podpora tohoto sektoru je klíčová, jinak by tady prasata už ani nebyla. V této komoditě jsme potravinově nesoběstační. Na začátku roku tu bylo cca 1,4 mil. ks prasat a na konci září je tu 1,52 mil. ks. Pokud jde o stavy prasnic, tak to bylo 94 tis. ks v lednu a nyní je to 95700 ks. Takže je vidět, že i ti chovatelé na situaci na trhu reagují a stavy postupně navyšují.
        
        M. Toman – Co se týká převisu, tak tam je 400 mil. Kč na TOP UP.  Co se týká úvěru, tak samozřejmě, že to musí dělat s MF. Bude to společný materiál min. A. Schillerová a MZe. Co se týká pozemkových úprav, tak tam dojde ještě k navýšení. MZe vyjednalo s MŽP možnost navýšeného čerpání peněz z Operačního programu MŽP, řádově o miliardu Kč s tím, že MZe tam musí přidat 200 – 300 mil. Kč na kofinancování podle čerpání. Řádově to bude plus další jedna miliarda Kč na pozemkové úpravy s tím, že nepůjde z MZe. Co se týká PGRLF, tak došlo k poklesu. Nicméně tam MZe bude aktivovat vnitřní zdroje, které PGRLF má, řádově do výše půl miliardy Kč, takže se to vyrovná. Co se týká prasat, tak souhlasí s posl. M. Jurečkou.
        
        Z Podal – Doplnil vystoupení posl. P. Bendla. Řekl, že navštívil mezinárodní svaz chovatelů ovcí a koz. V r. 2018 byly odhadované škody napáchané vlkem 1,5 mil. Kč. V letošním roce jenom na 2 farmách je to 800 tis. Kč. Myslí si, že je škoda nechávat tyto lidi bez pomoci. Žádají rajonizaci vlčí populace, stanovení únosného počtu vlků, vyřazení vlka ze seznamu kriticky ohrožených druhů, hrazení 100 % přímých i nepřímých nákladů spojených s vlky a vyplácení reálných náhrad v krátkém čase. Řekl, že má z toho velice špatný dojem. Rozpočet počítá s tím, že minimálně těmto chovatelům bude v plné výši hradit škody, které vznikají na jejich stádech.
        
        M. Toman – Je si tohoto vědom, nicméně to spadá právě do kompetence MŽP. Náhrady škod nespadají do kompetencí MZe.
        
        M. Balaštíková – Co se týče problematiky vlků, tak řekla, že MZe má všechny připomínky. MŽP není stále schopno je vypořádat. Jsou tam vyčísleny škody, které asi velmi překvapily zástupce MŽP, protože se tam promítá ztráta dojivosti, další náklady na zvýšené oplocení, hlídání stád atd. To jsou potom konečné škody, které máme za vlka. Není to úplně jednoduché. MZe pracuje rychle. S MŽP nelze navázat rychlejší spolupráci. Osobně se o tuto komoditu zajímá nám. V. Dolejský, který byl i na zasedání chovatelů ovcí a koz. Dále se zmínila o majetkových újmách, které jsou zmíněny v textu, ale nikde tam nenašla zmínku o tom, jakým způsobem budou konečně vypořádáni chovatelé kožešinových zvířat. V minulém volebním období ZEV rozhodl o ukončení chovu kožešinových zvířat a stále se čeká na to, jakým způsobem budou škody, které chovatelům vznikly, vypořádány. Chtěla by vědět, v jaké je to fázi. 
        
        P. Jílek – Reagoval na téma kožešinových zvířat. Vznikl tam problém, že zákon, tak jak byl schválen, je v takové dikci, že reálně neumožňuje chovatelům kožešinových zvířat vyplatit finanční prostředky, protože byl nastaven tak, že de facto, když se jde do detailů, tak vzhledem k tomu, že to je postaveno na bázi jenom kompenzace dlouhodobých finančních závazků plus maximálně výše je v úrovni jednoho ročního zisku, kdy chovatelé byli v rámci vykazování čistého zisku limitně se blížící nule. Takže de facto ta situace je taková, že v podstatě chovatelé žádnou žádost MZe nepodali, protože si uvědomují, že ta kompenzace by se blížila nule. Nicméně jsou s nimi v kontaktu a diskutují. Zákon na ochranu zvířat proti týrání by měl jít do 1. čtení v PS, tak tam je příležitost případně tu dikci zákona změnit a napravit tak, aby se umožnilo chovatelům nějaké kompenzace vyplatit.  
        
        M. Toman – Doplnil, že je tam řádově alokováno 80 mil. Kč právě na toto odškodnění, ale samozřejmě podle toho, jestli se schválí zákon. Jsou připraveni to opravit.
        
        J. Faltýnek – Je to na nás. Posl. M. Balaštíková si to vezme za své. 
        
        V. Válek – Souhlasí s tím, že jak kůrovec, tak další věci se týkají nejenom MZE a MŽP. Ale my jsme zde odhlasovali nějaké doporučení a chtěl by z rozpočtu identifikovat (nyní jde jen o hraboše) tu strategii. Takto se bude ptát i na plénu ministra životního prostředí. Strategie může být za prvé, že zaplatím za ty škody a dál mě to nezajímá. Dále může být strategie, že tam nasypu nějaký jed a všechny otrávím. Strategie může být, že budu nějakým způsobem ekonomicky finančně podporovat ty, kteří umí s hrabošem bojovat. Ale úplně z těch rozpočtů nedokáže identifikovat, jaká je tedy vlastně ta strategie pro příští rok. Dotázal se, jaká je strategie MZe bojovat s hraboší kalamitou, pokud existuje, v příštím roce? Další dotaz byl v kontextu s odhlasováním nepovinných atestací veterinářů v příštím roce. Atestace znamenají nějaké náklady. Atestace ve zdravotnictví hradí Ministerstvo zdravotnictví, tedy náklady spojené s těmito atestacemi, administrativu. Dotázal se, kdo to bude hradit? Zda ti, co budou atestovat, či Univerzita ze svého rozpočtu anebo Ministerstvo školství? Jaká je tady v tomto směru ta strategie, protože je to součást zákona zemědělského a ne školského a předpokládá, že nějaká strategie a plán asi je a zda se to odrazí v rozpočtu MZe, školství anebo nikoho a jde to za Univerzitou a takto to bude v té vyhlášce.
        
        M. Toman – Neví, zda se tomu dá říkat strategie. Domnívá se, že je to naprosto běžná činnost zemědělců, kterou dělají. Dělají veškerá agrotechnická opatření a je to v rámci správné zemědělské praxe, na to jsou dotační tituly. Samozřejmě tam MZe podporuje i další věci, které jsou např. na podporu dravců a dalších věcí. Ale toto je mimořádná situace a ta se dá řešit buď způsobem, že pokud chceme chránit přírodu, tzn. chceme nějakým způsobem zemědělcům říkat, že nesmí použít chemické přípravky ať do nor nebo na povrchovou aplikaci, tak pak je musíme odškodnit podle zákona č. 114, což znamená to je MŽP. Nebo jim řekneme, že to mohou povolit a pak to jde nákladově za nimi, ale při dodržování správné agrotechnické či zemědělské praxe. Tam jiná cesta a jiná strategie být nemůže a samozřejmě se to týká pak ale i dalších rezortů. Tzn. to jsou zelené pásy okolo dálnic apod. Strategií MZe je, aby zemědělci dodržovali správnou zemědělskou praxi a v případě, kde už nezabírá, tak MZe říká, po odsouhlasení MŽP jim povolit na vybraných pozemcích použití chemického přípravku Stutox. 
        
        J. Faltýnek – Ano, nicméně ani s tímto postupem MŽP nesouhlasí. Je potřeba na ně vyvinout tlak i z jiných politických subjektů.
        
        M. Toman – K dobrovolným atestacím řekl, že předpokládá, že toto nebude hradit MZe. Nepředpokládá, že to bude hradit Státní veterinární správa (SVS). Předpokládá, že to půjde na náklady Veterinární univerzity v Brně a budou si to hradit ti, kteří to budou absolvovat.
        
        R. Holomčík – Ocenil, že už není v rozpočtu na příští rok plánovaný příjem z odvodů ze státního podniku Lesy ČR a poděkoval za to. Dále poznamenal, že je nyní ze strany MF tlak na jednotlivé rezorty na snižování počtu zaměstnanců, úředníků. Dotázal se, jak to probíhá, zda je to koncepční proces, kdy se plánuje „osekávat“ např. povinnosti zaměstnanců, úředníků, které vyplývají ze zákonů nebo to jsou pouze „tupé“ škrty od stolu.
        
        M. Toman – Řekl, že to MZe snižuje postupně. MZe si vyhodnotilo ve spolupráci s dalšími sekcemi některá místa, kde se dají přesunout povinnosti na pracovníka, aby všichni byli vytížení a kde je ten přebytek, tak se ty věci snížily. První rok 69, nyní asi 102 nebo 103. MZe jde postupným snižováním, protože na jedné straně narůstají povinné platy, to, co musí zvyšovat a na druhé straně nechtějí zvyšovat počet úředníků. Jsou de facto na necelých dvou stovkách a budou si to průběžně vyhodnocovat, tzn., tam, kde se jim to bude zdát neefektivní, tzn. souvisí to i se snižováním byrokracie, administrativy, resp. jak pro zemědělce, tak pro státní aparát a bude se to odvíjet od přijmutí nové SZP. Pokud zjistí, že pracovníků nebude tolik potřeba, tak to budou postupně snižovat, ale musí to dostat nějakou hranici. Není to tak, že si řeknou, že příští rok skončí 50 lidí. To tak nemůže být. Např. nedodrželi snížení pracovníků u SZPI ani u SVS, protože řekli, že to budou hradit z vlastních zdrojů a musí uspořit někde jinde. Na jedné straně snižují neefektivní pracovníky, aby nemuseli snižovat u těch inspekčních orgánů, jako je veterinární správa, SZPI. 
        
        P. Bendl – U LČR je zisk 66 mil. Kč, takže tam už je vybráno. Tam se vybralo 32,5 mld. Kč, které oni měli z efektivního hospodaření a teď je tam v podstatě nula. Teď v situaci, hraboš, bekyně, vydra, bobr, prasata, vysoká, okusy, kormorán, vlk. To je všechno predátor, se kterým my můžeme efektivně bojovat jenom tehdy, když bude s MŽP nějaká rozumná debata. Ale protože výsledek je nula, tak tohle všechno se bude hromadit. K vlkovi poznamenal, že lesáci a lesníci jsou přesvědčení, že se nejedná o vlka, který k nám doputoval z Uralu nebo odněkud z východu, ale že se jedná o křížence a jenom to nejsou schopni prokázat. Že to tam někdo vypouští úmyslně do přírody. A taky je tady otázka, jestli se nezabývat tím, zda není možné to kontrolovat prostřednictvím DNA. Abychom věděli, co se v tom terénu opravdu děje. Jestli se jedná opravdu o vlka nebo jestli je tady někdo chová a úmyslně vypouští do přírody v nadměrném množství. Zda toto není ta cesta, kontrolovat to tímto prostřednictvím, abychom se dostali k vlastníkovi toho, kdo ta zvířata produkuje a pak je do přírody pouští.
        
        M. Toman – Poznamenal, že příští rok se nečerpá z LČR. Ale MZe už nečerpalo ani letos, tzn. MZe v roce 2019 už taky nečerpalo peníze z LČR.
        
        J. Krutáková – Vystoupila k pozemkovým úpravám a doplnila vystoupení ministra zemědělství. Jedna miliarda Kč, která je slíbena panem ministrem z Operačního programu životního prostředí, tak minulý týden interpelovala min. R. Brabce. Myslí si, že pokud zůstanou pouze vypsané dotační tituly, které v OPŽP jsou, tak bohužel v příštím roce určitě tu miliardu na ty pozemkové úpravy nebudou schopni ti zájemci vyčerpat. Přimlouvala se za to, aby byl stanoven jednodušší dotační titul, který opravdu bude řešit ta společná zařízení a čerpání z operačního programu. 
        
        M. Toman – Souhlasil s tím. Řekl, že kolegové z SPÚ jednají o zlepšení, resp. o změně podmínek na to, aby byli schopni čerpat, protože příliš se to nezměnilo. Velmi obtížně by se ty věci čerpaly.
        
        M. Jurečka – Vystoupil ke snižování úředníků. Když se informoval např. v Olomouckém kraji, tak se to týká i úředníků, kteří roky dělají přímo konkrétně pozemkové úpravy. Jsou to znalci toho terénu a myslí si, že je to velká škoda, že se to zdaleka netýká jenom lidí, kteří nejsou dotčení tou praxí. Dále ještě sdělil, že má informace o tom, že MŽP ve své kapitole nemá dostatečné finanční prostředky na alokace újm, které už dnes stanovuje Ministerstvo z hlediska různých managementů hospodaření v lesích. Ty újmy narůstají tím, jak běží kůrovcová kalamita, tak se v různých lokalitách ponechávají nevytěžené objemy kubíků a na příští rok je ta alokace zcela nedostačující. Týká se to potom trošku i komunikace mezi MZe a MŽP. Dále řekl, že si uvědomuje, že my vlastně v případě kůrovce, jenom tady hasíme ten požár těch důsledků. Ta příčina je tady 100 let dřív plus klimatická změna. Ale ještě jedna věc by stála za zamyšlení. Jestli bychom finančními prostředky nemohli pomoci vlastníkům lesa v tom, aby mohli mít posílené finance na realizaci prevence. Tzn., aby ty subjekty do určité míry mohly říci, my bychom třeba chtěli i personálně posílit, abychom měli více lidí v terénu, abychom tu situaci včas nejenom monitorovali, ale začali i řešit, jestli bychom část peněz, které dnes dáváme na sanaci újem, které utrpí, by nestálo strategicky přesunout o těch pár měsíců dříve k tomu vlastníkovi, aby on dokázal, díky tomu, že bude mít třeba vyšší personální zabezpečení, té kalamitě lépe předcházet. Je to na zamyšlení a myslí si, že by se možná mohla nějaká cesta najít a že by to možná pomohlo i více, než to, co všechno děláme doposud.
        
        Z. Podal – Doplnil, že co se týče kůrovce, tak má jiné informace. Hlavně v tom smyslu, že ta kalamita se šířila tak, že než proběhlo výběrové řízení na 50 stromů, tak bylo napadených 200. A dneska máme zasaženou Českomoravskou vrchovinu. Tyto informace má od lesáků. Neplatí, že to je 100, 200 let. Je zajímavé, že u Vojenských lesů se to neprojevilo a právě proto, že měli techniku, lidi. Je dobře, že ředitel z Vojenských lesů je dneska ředitelem státních lesů a toto říká. Dále uvedl, že se ptá malých vlastníků lesů, co by nejvíce potřebovali. Nejvíce by potřebovali dopravu. Mají adresy firem, které jsou ochotní od nás odvážet dřevo, jsou to čínské firmy a další, ale oni neumějí to dřevo dostat do přístavů. Říkají, ať nám někdo pomůže s tou dopravou. Dále vystoupil k vlkům, k jednání, kterého se zúčastnil a k vystoupení nám. V. Dolejského na tomto jednání. Jiná čísla mají lesáci, jiná má životní prostředí, jiná mají chovatelé a rozchází se to v obrovských počtech. Myslí si, že by bylo dobré vědět, kolik tady těch vlků je.
        
        M. Toman – K vystoupení posl. M. Jurečky. Bavíme se o 69 lidech z více než tisíce zaměstnanců a snížení šlo z oddělení z církevních restitucí. Nešlo to z pozemkových úprav. 
        
        M. Jurečka – Zareagoval na vystoupení posl. Z. Podala ohledně LČR a Vojenských lesů. Ano, když se podíváme na Libavou, jak vypadá, tak k tomu taky takto mohly LČR přistoupit a plošně to vzít všechno. Ale snažili se zachovat alespoň ty minimální dřeviny pro určité zastínění apod. Potom následně tím, jak ten porost byl oslabený, tak se tam musely v příštích třech letech vracet, ale mělo to nějaký odkladný proces z hlediska toho dopadu na to, jak ta holina vypadá. S tímto nemůže souhlasit. A kdo byl na návštěvě před rokem a půl v ÚHÚL, tak viděl to procentuální srovnání kalamitních těžeb ve vztahu k celkovým plochám těch dvou podniků a viděl, jaká byla realita. Tehdy se na to i předseda ZEV J. Faltýnek doptával a vedli jsme o tom debatu. Chápe, co říkal ministr zemědělství k personálním otázkám. Má tu zkušenost i takovou, že to jsou opravdu i lidé, kteří ty pozemkové úpravy posledních 10, 15, 20 let dělali a rozumí tomu a pak je to samozřejmě špatně. Ale chápe, že ministr na tyto věci úplně nemůže dohlédnout, tomu rozumí.
        
        Tajemník ZEV T. Vrba – Zrekapituloval nové návrhy, které padly z hlediska doplnění doprovodného usnesení. Za základ by se použil rozdaný návrh usnesení. Body č. I. a II. zůstanou zachovány. Zařadí se nový bod III. na základě požadavku posl. K. Turečka. Dále se zařadí nový bod IV. na základě požadavku posl. M. Jurečky. Nový bod V. je přečíslovaný původní bod III.
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek ukončil jednotnou rozpravu.
        
        
        
        Zpravodajka posl. M. Oborná předložila návrh usnesení.
        
        
        
        	Bylo přijato usnesení č. 133 (+10, 0, 7); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
        
        
        
        	Bylo přijato doprovodné usnesení č. 134 (+17, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
        
        
        
        
        
        4.
        
        Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2018 (sněmovní tisk 610)
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek sdělil, že za MZe je stále přítomen ministr M. Toman a dále přivítal P. Jílka – ředitele odboru environmentálního a ekologického zemědělství. Zpravodajem je posl. P. Bendl.
        
        
        
        	Ministr zemědělství M. Toman ve svém úvodním vystoupení uvedl, že na základě zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství předkládá Zprávu o stavu zemědělství za r. 2018. Zpráva o stavu zemědělství je vydávána od r. 1994. Jedná se o statisticky informační materiál, který charakterizuje vývoj sektoru v daném roce. Konstatoval, že v PS jsou Zprávy od r. 2017, které jsou doposud neschválené.
        
        
        
        	Zpravodaj posl. P. Bendl uvedl, že převážná část věcí byla prodiskutována v předchozím bodu v rámci rozpočtu kapitoly MZe. Zde se jedná v podstatě o statistiku, která ukazuje, že schodek agrárního obchodu je za r. 2018 nejhorší. Ukazuje to i, bohužel, že obecně zemědělství není významnou podporou hrubého domácího produktu v ČR. Výplaty v oblasti zemědělství jsou na dvou třetinách republikového průměru. Částečně to souvisí i s tím, že lidí v zemědělství je málo a sehnat pracovníky do zemědělství je složité. Zemědělský sektor si nestojí příliš dobře. Průměrné mzdy jsou nízké, nůžky vývozu a dovozu se rozevírají. R. 2018 byl také rokem extrémního sucha. Závěrem řekl, že jestli vážně nezačneme hýbat s řešením v oblasti nedostatku vody a její schopnosti využít a udržet v krajině, tak budeme mít obrovský problém. V oblasti nakládání s vodou bylo od r. 1989 hodně uděláno. Došlo k odkanalizování atd. Využívání vody bylo hodně sníženo. Z 3 mld. m3 dnes spotřebováváme cca 1,2 mld. m3 ročně. Ale je to hodně málo vzhledem k tomu, kolik vody tady spadne a kolik vody potřebujeme. Za sebe řekl, že bude maximálně podporovat ministra zemědělství, pokud bude bojovat o pozemkové úpravy, protože to je nejefektivnější nástroj, jak vodu udržet. Oblast, která nás čeká, tak bude využití zdrojů vody, které nejsme schopni dnes využít. Sdělil, že v březnu příštího roku by měla proběhnout debata na téma „voda“. Bylo by dobře, aby u této debaty byl i ministr životního prostředí a poslanci z výboru pro životní prostředí, protože má pocit, že s nimi ZEV málo komunikuje. 
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek otevřel jednotnou rozpravu.
        
        Z. Podal – Řekl, že chybí zákon o liniových stavbách. Konkrétně uvedl přehradu Pěčín, kdy Povodí Labe říká jasně, že je potřeba a do budoucna musí být. Starostové dotčených obcí oproti tomu říkají pravý opak. Stát si nemůže prosadit věci, které jsou v zájmu budoucnosti a udržení vody v krajině.
        
        R. Holomčík – Poprosil, zda by bylo možné, v důsledku stálého neprojednání Zprávy o stavu zemědělství za r. 2017, aby byla tato Zpráva projednána i v PS. 
        
        J. Faltýnek – Řekl, že si toto bere za úkol. 
        
        M. Toman – Poděkoval za tento přístup a dal ještě ke zvážení, zda je opravdu nutné, aby Zprávu o stavu zemědělství schvalovala PS. Zda by nestačilo, aby toto schvaloval jen ZEV. Zdůraznil, že toto dává „ke zvážení“. Jednalo by se potom o změnu zákona. Dále poprosil o projednání tzv. „vodního zákona“, který je stále neprojednaný PS. Na MZe bude probíhat velká debata k ústavní ochraně vody. O vodě hovoří všichni a vodní zákon je důležitý. 
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek ukončil jednotnou rozpravu.
        
        
        
        Zpravodaj posl. P. Bendl předložil návrh usnesení.
        
        
        
        	Bylo přijato usnesení č. 135 (+14, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 1.
        
        
        
        
        
        5.
        
        Informace o veterinárním dozoru na jatkách
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek sdělil, že za MZe je stále přítomen ministr M. Toman. Dále přivítal Z. Semeráda – ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS). Sdělil, že tento bod zařadil v souvislosti s reportáží, která proběhla v televizi. Jednalo se o jatky ve Středních Čechách. SVS byla požádána, aby podala v rámci jednání ZEV informaci, jak bylo s tímto jednáním naloženo a jaký byl návrh dalšího postupu v této záležitosti.
        
        
        
        	Ministr zemědělství M. Toman přítomné ubezpečil, že je jejich jednoznačnou prioritou ochrana spotřebitele a zároveň i ochrana zvířat tak, aby se našel vyvážený vztah a věnují tomu velkou pozornost. Na základě kauzy ve Všeticích po dohodě s ústředním ředitelem SVS nařídil okamžitou kontrolu, s jejichž výsledky budou všichni seznámeni. Zároveň v reakci na lednovou kauzu s týráním zvířat, které bylo i v Polsku a v dalších zemích, tak SVS klade větší důraz na způsobilost zvířat k přepravě a intenzitě kontrol porážky zvířat vůbec. Ubezpečil, že je to jejich prioritou.
        
        
        
        	Ústřední ředitel SVS Z. Semerád obeznámil přítomné s výsledky kontrol a opatření ve vztahu k porážkám v rámci ČR. Jelikož v rámci kauzy byl několikrát zmiňován veterinární dozor a stálý a trvalý veterinární dozor, tak vysvětlil, jak se liší veterinární dozor od stálého nebo trvalého veterinárního dozoru, jak je uvedeno. Rozdíl spočívá v tom, že v případě, že se vyplatí SVS to, aby zaměstnanci, tzn. úřední veterinární lékaři a veterinární technici nastupovali do práce přímo na jatkách, tak to je trvalý veterinární dozor. To znamená kapacita jatek nebo množství zpracovávaných zvířat je natolik, že větší část nebo celou část své pracovní doby vykonávají na jatkách. Jsou jatky, kde jsou veterinární lékaři a veterinární technici, kteří nic jiného nevykonávají, než veterinární dozor na jatkách. Pak jsou menší jatka, kde udělají veterinární prohlídku ráno a odjíždějí dělat jiný veterinární dozor v rámci působnosti kraje. A potom jsou jatka, malá jatka, kde není veterinární dozor, ale na základě veterinárního zákona má chovatel v současné době nebo provozovatel jatek povinnost 24 hodin předem oznámit porážku zvířete. Samozřejmě zde mnohdy dochází k těm problémům, že SVS tam přijede a zjistí, že třeba ještě řezník není. To znamená, přijede za půl hodiny, za hodinu anebo obráceně. Co se týče veterinárního dozoru z pohledu přepravy zvířat na jatky, tak vyplývá povinnost pro chovatele, který odesílá zvířata na jatka a povinnost pro dopravce, který přepravuje zvířata. Pokud přepravuje nad 65 km, tak musí mít povolení přepravce krajskou veterinární správou. V případě, že přepravuje zvířata nad 8 hodin, tak k tomu ještě musí mít schválená vozidla. Potom zodpovídá za celou dobu přepravy, tzn. nakládku, vlastní přepravu a vykládku a pak přichází vykládka na jatkách. Vykládka na jatkách nebo návoz zvířat na jatky není součástí veterinárního dozoru, protože zvířata mohou být navážena v době, kdy tam žádný veterinární lékař není. V legislativě je pouze uvedeno, že zvířata, která jsou dopravena do prostoru jatek, tak jim musí být poskytnuta dostatečná ochrana, napájení a v případě, že jsou déle jak 12 hodin na jatkách, tak musí být zabezpečeno krmení. Veterinární dozor tam, kde je trvalý na jatkách, tak v některých případech je přítomen návozu, v některých případech není, protože nastupuje v okamžiku, kdy začíná porážka. V tomto okamžiku musí být provedena prohlídka před porážkou. Záleží na velikosti jatek, kdy jsou tam veterinární technici, kteří stojí na lince, prohlíží zvířata a veterinární lékař rozhoduje o mase, tzn. nerozhoduje veterinární technik, ale on pouze provádí tu prohlídku, pozastavuje kusy nebo na základě právě těch nálezů, pozastaví kus nebo část toho kusu, orgány, vnitřnosti atd. O tom, jestli a jak bude zařazeno maso, rozhoduje příslušný veterinární lékař. Na základě pokynu ministra zemědělství provedli opětovné plošné kontroly na všech jatkách, jak to vypadá z pohledu možností zabezpečení správné porážecí praxe a welfare na všech jatkách. Zkontrolovali 88 % jatek a na 85 % zkontrolovali příjem zvířat. Ty, co nezkontrolovali, tak bylo proto, že jsou tady porážky, které poráží třeba 1x za 14 dní, 1x za měsíc. I takovéto existují. To znamená, že to jsou porážky z hlediska uvádění na trh. Nemluvíme o domácích porážkách, to je samostatná kapitola. To znamená, že ty v tu chvíli zkontrolovány nebyly a vyšlo z toho, že část jatek se zaměřuje i na porážení zvířat, která nejsou plně zdravá. Je potřeba si uvědomit, že ne vždy 100 % zvířat je ještě schopné přepravy. Tam jsou nastavena pravidla, kdy a jaká porážka může být provedena.
        
        	V případě, kdy zvíře je schopno porážky, tzn. schopno ke konzumaci, tak musí být poraženo v prostorách chovatele, musí být prohlédnuto veterinárním lékařem, tzn. soukromým veterinárním lékařem a po porážce musí být podle teploty dodáno do 2 nebo 4 hodin na jatka, kde se pokračuje ve veterinární prohlídce a rozhodne se o mase. Pak je druhá skupina, tzn. nejsou to zdravá zvířata, jsou poraněná, vyčerpaná, ale schopná přepravy, tak obecně platí, že zvíře schopné přepravy na jatka je takové, které je schopno dojít na dopravní prostředek. V případě, že není schopno dojít na dopravní prostředek, tak nesmí být přepravováno, nesmí být zavěšováno, nesmí jim být podávány tišící látky atd. Pokud je schopno, tak je, na základě vyjádření soukromého veterinárního lékaře, přepraveno na jatka a tam samozřejmě má být a nebo musí být přednostně poraženo. To znamená časově nebo prostorově oddělno, tzn. dostává provozovatel jatek informaci o tom, že toto zvíře přijíždí a musí být přednostně poraženo. Pak se samozřejmě může stát a stává se to, byť to není v nějakých desítkách procent, ale v jednotkách, že během přepravy dojde k poranění zvířete. To znamená, doveze se na jatky, kdy je ještě živé, ale není schopné další vykládky a pak legislativa EU říká, že zvíře musí být tam, kde leží, poraženo, tzn. na voze. A pak může být samozřejmě vytaženo do prostoru jatek, kde je dokončena prohlídka. Legislativa neumožňuje natahování ještě živých zvířat na nějaký přepravní prostředek nebo nějaký vozík, na který by se natáhlo a dovezlo by se do prostoru jatek. Na velkých jatkách, tzn. tam, kde je poráženo za rok více jak tisíc dobytčích jednotek nebo 150 tisíc kusů králíků nebo drůbeže, tak musí být osoba odpovědná za porážku, tzn. je to zaměstnanec jatek, nad kterým provádí dozor SVS. SVS vyhodnotila situaci a přijali ještě předtím i návrhy legislativní, které jsou v této novele veterinárního zákona, která by měla začít platit cca v prosinci. 
        
        	V případě porážení nemocných, vyčerpaných a zraněných zvířat na jatkách to musí provozovatel jatek oznámit veterinárnímu lékaři a prohlídku musí udělat veterinární lékař ne veterinární technik. Dále SVS přijala nelegislativní opatření, tzn. jednotný provozní řád. V rámci toho projednali znovu s provozovateli, aby měli dostatečné vybavení na to, že zvíře přijede a je neschopno dojít z toho vozidla do prostoru porážky. Dále by ještě rádi navrhli při novele zákona na ochranu zvířat proti týrání, aby i ta osoba odpovědná za porážku měla za povinnost proškolování, tzn. školení, které musí mít jak úřední veterinární lékař, který dělá dozor nad zákonem na ochranu zvířat proti týrání, tak i třeba člověk, který provádí omračování. Samozřejmě problém s těmi lidmi, kteří provádí omračování nebo tu naháňku zvířat je obrovský. V podstatě omračování nebo vlastní usmrcování zvířat na jatkách, drůbežích, králičích atd. ve většině případech neprovádí čeští občané, ale jsou to najatí a proškolení zahraniční pracovníci a samozřejmě podobný problém je i na jatkách, kde se poráží velká hospodářská zvířata, tzn. zejména skot a prasata.
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek otevřel jednotnou rozpravu.
        
        D. Pražák – Dotázal se, jakým způsobem dosvědčíme to, že chovatel, který zvířata poslal na jatka, tak je poslal ve stavu, kdy nebyla schopna chodit. Tak, zda kontrola na jatkách by měla vlastně nahlásit na SVS to, že chovatel, popř. soukromý veterinární lékař, který by k tomu měl dát nějaké i to razítko přepravy, pochybil a SVS s ním v tu chvíli zahájí řízení. Ale tady opravdu dochází k tomu, že nakládka je první počáteční základ toho, aby vůbec to zvíře tam neodjelo. 
        
        Z. Semerád – SVS nastavilo to, že v okamžiku, kdy přijede zvíře, které není schopno dojít, tak povinností toho provozovatele je, nahlásit to veterinárnímu lékaři, který je tam přítomen. Jiný problém je u těch malých jatek, pokud tam SVS není a dojde až k vlastní prohlídce. To znamená, že v okamžiku, kdy zvíře není schopno dojít z vozidla, tak to musí ohlásit a začíná se šetřit to, jak je to s dopravcem. Někdy je dopravce vlastní, který provozuje jatky. Někde je to tak, že je to sám chovatel a tam se zahajuje správní řízení s dopravcem. Pokud se jedná o welfare, tak jde podnět na obec s rozšířenou působností. SVS musí prokázat, zda on naložil to zvíře nebo nenaložil. Samozřejmě, že když on řekne, že naložil zvíře chodící a došlo k tomu na vozidle, tak se samozřejmě řeší, zda ta podlaha, vybavení atd. bylo to, co mohlo být špatné. Může uvést, že musel prudce zabrzdit nebo podobně, a to musíme samozřejmě prokázat. V okamžiku, kdy zvíře není schopno přepravy, tak SVS řeší to, že si musí vyžádat posouzení veterinárního lékaře a v případě, že by SVS prokázala, že chovatel už nakládal zvíře, které není způsobilé, tak to SVS bude řešit jak s chovatelem, tak i s tím dopravcem. Právě v legislativě welfare a nařízení 1/2005, které se nad 65 km vztahuje k přepravě zvířat, je ta povinnost rozdělena, kde chovatel i dopravce má svoje povinnosti. Tzn. chovatel by chtěl naložit zvíře, které není možné a dopravce rozhoduje o tom, zda ho naloží. To znamená, že to není tak, on řekl, že ho chce naložit a odvézt, tak já mu ho odvážím. Ta služba v tomto tak nefunguje a z pohledu legislativy on zodpovídá za to, že umožnil nakládku. Vlastní přeprava zahrnuje nakládku zvířat, vlastní přepravu a vykládku, tzn. do té doby zodpovídá dopravce. Samozřejmě, že je to problematické a musíte to prokázat. Ani z toho videa, které bylo SVS šetřeno, nebylo prokázáno, že to zvíře už tak bylo naloženo. 
        
        D. Pražák – V tom je právě ten problém, že 100 % chovatelů řekne, že se zvíře nakládalo zdravé a že se to stalo během přepravy. To prostě tak je. Dotázal se, kolika případů se v loňském roce týkalo to, že veterinární správa dostala podnět na prošetření dopravy nebo nějakého přepravce? 
        
        Z. Semerád – Samozřejmě jsou jatky, které se na to specializují. Tam to vybavení je a tam ten veterinář to neustále šetří. Pak jsou jatky, které nechtějí nakupovat handicapovaná zvířata, ale v nějakém případě tam přijede. Ta situace se ještě změnila počátkem roku, kdy vlastně se změnily ceny za odvoz do asanačního podniku. Do konce loňského roku to bylo tak, že běžná cena do asanačního podniku byla od 8 – 12,- Kč, protože to jsou soukromé firmy, jestliže se odvážel ten kus z hospodářství. V případě, že se ho chovateli podařilo dostat na jatky, tak jatky do konce loňského roku měly ceny jiné. Protože toho měly větší objem, tak třeba to byla polovina. To se změnilo, protože právě došlo k vypovězení těch smluv a dnes cena odvozu z jatek i odvozu z hospodářství je stejná. Zvířata jsou vyřazována nejenom z důvodu poklesu užitkovosti nebo stáří, ale právě z důvodu poranění atd., onemocnění, kdy je ještě možná přeprava, protože samozřejmě i o té přepravě rozhoduje, jestli to zvíře bylo léčeno. Pokud bylo léčeno a je tam akorát nějaká ochranná lhůta, tak nemůže být předmětem porážky. Samozřejmě může být v mnoha případech, že se domluví, naloží to zvíře, ale SVS zahájí řízení s dopravcem a pokud by SVS prokázala, že i chovatel se na tom podílel a lze to v některých případech zjistit na základě prohlídky toho zvířete. Pokud děláte prohlídku a máte tam nálezy a proleženiny, tak je jasné, že za 2 hodiny k tomu při přepravě zvířat nedošlo. Ale to už je právě ta odborná úvaha, ale musí to být prokázané tomu chovateli, že to tak bylo. 
        
        V. Válek – Pozastavil se nad tím, že se nedá zjistit, jestli je zvíře týrané po cestě nebo před tím, protože u dětí se pohybuje úspěšnost zjištění přes 90 % a z toho důvodu si myslí, že u zvířat to musí být stejné. Dotázal se na dojezdový čas. Chápe to tak, že se zvířetem přijedou na jatka, na místě se zjistí, že to zvíře je týrané nebo poraněné a v té chvíli by měl veterinář posoudit historii toho poranění, zda k němu došlo při cestě nebo je to věkem apod. Neví, kdo to posuzuje. Zda někdo na jatkách anebo tam přijede někdo z venku z veterinární správy. A pokud z venku, tak jaký je dojezdový čas? Je to někde určeno vyhláškou, že tam musí přijet do 5 minut, do 10 minut, ještě ten den, během měsíce, jak mu to vyjde? Kde je to přesně určeno?
        
        Z. Semerád – Co se týče posouzení, tak přijedou zvířata na jatka a pokud jsou neschopná porážky, tak k tomu musí být přizván veterinář. Tam, kde je trvalý veterinární dozor, tak je to samozřejmě jednodušší, protože odejde z nějaké prostoru. V případě, že je to tam, kde SVS nemá ten dozor, což je cca v 50 %, tak tam musí dojet. Dělá to veterinář, který má ty jatky v působnosti. To znamená, že v tu chvíli řeší urychlenou porážku a posouzení masa. Pak teprve jde dál, že ten kus pozastaví, odebere si vzorky a šetří dál, jestli to bylo způsobeno dlouhodobou činností. 
        
        V. Válek – Pokud ten veterinář není místě, přivezou zvířata, ta zvířata někdo kontroluje, v jakém jsou stavu, pokud ten stav umožňuje porážku, nejsou zraněná, nejsou nemocná, nemají známky týrání, tak jdou na porážku. Pak veterinář posuzuje kvalitu toho masa, zda maso může jít nebo nemůže jít na trh. Veterinář není na místě, a to v cca 50 %. To znamená, přivezou zvířata a někdo řekne, že jsou ve špatném stavu, jsou vyhublá atd. Tak v té chvíli někdo volá veterináře. Je to tak?
        
        Z. Semerád – Ano. Pak volá veterináře.
        
        V. Válek – Do kdy tam ten veterinář musí dojet? Je to někde určeno? 
        
        Z. Semerád – Není to určeno. V momentě, kdy je to zvíře dovezeno na ty jatky, tam musí to zvíře zůstat, on tam musí dojet a posoudit to, tzn., že to není o tom, že by dojel až za týden. On tam dojede, akorát tam třeba dojede za hodinu, protože je třeba někde úplně jinde v rámci toho kraje. 
        
        V. Válek  - Vychází z toho, co viděl v televizi, kdy úplně ve stejném režimu v několik případech, pokud ta reportáž byla správná, dojížděl veterinář do různých soukromých farem, kde měli podezření na týrání zvířat a teď tam byl nějaký časový rozdíl, kdy ta Správa dojela za půl hodiny, za hodinu, za dvě hodiny. Důvod, proč to trvalo dvě hodiny, tak nedokázali vysvětlit. Má to připravené jako interpelaci na ministra zemědělství. Nyní se chtěl jenom ujistit o tom, že nikde není určeno, do kdy musí dojet, tzn., když dojede za 6 hodin a řekne, že měl důležitější věci na práci, tak se to nijak neřeší. Jenom si chtěl ověřit, že to takto je.
        
        
        
        	Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek ukončil jednotnou rozpravu a předložil návrh usnesení.
        
        
        
        	Bylo přijato usnesení č. 136 (+13, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 2.
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        6.
        
        Informace z podvýborů
        
        
        
        P. Kováčik – Informoval přítomné o tom, že 17. 10. 2019 proběhla 8. schůze podvýboru (PV) pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. Tématem byla diskuse o návrhu zahrádkářského zákona. Je to dlouhodobé téma, ke kterému se zde vede diskuse již několik let. Sdělil, že bylo přijato usnesení, kterým doporučuje předložit návrh zahrádkářského zákona do legislativního procesu, doporučuje uspořádat seminář k návrhu zahrádkářského zákona a pověřuje předsedu PV, aby s tímto usnesením seznámil ZEV. Dále sdělil, že návrh byl podle tohoto doporučení podán, jeho nositelem je posl. A. Kalous z PK ANO, který má také za úkol, v okamžiku, kdy se bude blížit projednávání tohoto návrhu, uspořádat seminář. Už na jednání PV probíhala částečně diskuse o obsahu některých ustanovení. Seminář, který je navržen, tak je reakcí právě na tuto diskusi a je přesvědčen o tom, že se podaří diskutované otázky na tomto semináři dořešit a dotáhnout tak, aby mohl tentokrát návrh zahrádkářského zákona projít celým legislativním procesem včas. 
        
        M. Balaštíková – Informovala přítomné o uskutečnění konference ke klecovým chovům hospodářských zvířat, nad kterou ZEV převzal záštitu. Hodnocení ze strany odborné i laické veřejnosti bylo dobré. Ukázalo se, že to téma je samozřejmě velmi složité a že by bylo dobré udělat konferenci č. 2 a přizvat tam ještě další odborníky ze strany ekonomiky a výživy osob, aby se vyjasnilo, zda se dá vůbec touto cestou jít. Myslí si, že konference dopadla dobře a i hodnocení bylo dobré.
        
        P. Bendl – Informoval přítomné o uskutečnění semináře k debatě na téma „Dvojí kvalita potravin“. Konstatoval, že to byla živá debata. Čeká nás zákon o potravinách a k diskusi se určitě vrátíme. Poděkoval těm, kteří se dostavili a i za to, že seminář mohl uskutečnit jako opoziční poslanec pod záštitou ZEV. Myslí si, že to mělo úroveň. Snažil se nezneužívat faktu, že je v opozici. Bylo to věcné a věří, že si z toho každý něco odnesl.
        
        J. Faltýnek – Potvrdil slova posl. P. Bendla. Řekl, že byl osobně přítomen.
        
        
        
        
        
        7.
        
        Sdělení předsedy, různé
        
        
        
        7.1. Sdělení předsedy
        
        7.1.1 Předseda výboru posl. J. Faltýnek informoval, že:
        
        · stejně jako tomu bylo v loňském roce, tak i letos obdržel žádost od ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR prof. Michala V. Marka o možnosti uspořádat v PS výstavu a seminář na téma „Voda-sucho“. Zároveň ho také požádal, aby ZEV převzal záštitu nad oběma akcemi. Výstava bude probíhat v termínu od pondělí 9. března do pátku 27. března 2020 v Atriu Poslanecké sněmovny. Seminář se uskuteční ve středu 18. března 2020 od 13:00 hodin.
        
        
        
        	Bylo přijato usnesení č. 137 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.
        
        
        
        · v souvislosti s konáním již tradiční akce ZEV, a to tzv. Medového večera, který se uskuteční ve středu 11. 12. 2018 od 17:00 hodin v Klubu III (U Rückla), navrhl přijmout usnesení o tom, že ZEV má záštitu nad touto akcí.
        
        
        
        	Bylo přijato usnesení č. 138 (+10, 0, 0); přehled hlasování je uveden v příloze č. 1, str. 3.
        
        7.2 Různé
        
        V tomto bodě nikdo nevystoupil.
        
        
        
        
        
        8.
        
        Návrh termínu příští schůze výboru
        
        
        
        Předseda výboru posl. J. Faltýnek sdělil, že příští schůze výboru se uskuteční dle potřeby, nejpozději ve středu 11. 12. 2019 a předpokládá, že by se projednal Rozpočet SZIF a Národní dotace do zemědělství na rok 2020, případně další sněmovní tisky. 
        
        
        
        
        
        ***
        
        Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek poděkoval přítomným za účast
        
        a dopolední jednání ZEV v PSP v 10.55 hodin ukončil.
        
        
        
        ***
        
        
        
        Další část jednání výboru bylo společné s podvýborem ZEV pro vodní hospodářství.
        
        
        
        Jednání pokračovalo od 14.30 hodin výlovem rybníka Dolní Kladiny. 
        
        
        
        Členové ZEV a PV pro vodní hospodářství se v odpoledních hodinách zúčastnili výlovu rybníka Dolní Kladiny, Zachotín, v okrese Pelhřimov.
        
        
        
        ***
        
        
        
        Večerní jednání mělo na programu projednání 
        
        · Zpráva o stavu vodního hospodářství za r. 2018
        
        · Informace o novele vodního zákona
        
        · Různé
        
        za účasti zástupců Ministerstva zemědělství. 
        
        
        
        Byla odsouhlaseno sloučení úvodních slov a rozpravy k bodům 2. a 3.
        
        2. Zpráva o stavu vodního hospodářství za rok 2018 
        
        3. Informace o novele vodního zákona
        
        S úvodními slovy vystoupili předseda podvýboru K. Tureček, předseda zemědělského výboru J. Faltýnek a náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství A. Kendík. Přítomní obdrželi materiál „Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2018“.
        
        
        
        Základní body diskuse:
        
        · V r. 2018 bylo v ČR 6 932 vlastníků a 2941 provozovatelů vodovodů a kanalizací. Prodlužuje se délka vodovodní i kanalizační sítě na jednoho zásobeného obyvatele. Budou potřeba převody mezi velkými vodárenskými soustavami, propojování soustav. 
        
        · Ve spotřebě vody došlo k drobnému meziročnímu nárůstu, což je pro systém dobře. Pokud by spotřeba klesala, tak by systém nebyl ekonomicky efektivní. Ve spotřebě vody na obyvatele jsme na spodní hranici spotřeby v Evropě. Téměř 95 % obyvatel je napojeno na vodovody, které dodávají kvalitní pitnou vodu v dostatečném množství a kvalitě. 
        
        · Rozdílné ceny podzemní a povrchové vody. 
        
        · Hydrologické sucho, jehož příčinou je střednědobé meteorologické sucho. Ze zprávy vyplývá, že od r. 2014 během 6 let ani jeden rok nedosáhl 100 % srážkového úhrnu, chybí zhruba jeden roční srážkový úhrn. Roky 2015, 2016 a 2018 byly extrémně suché roky. Suché i mokré periody se opakují, ale problém je s  teplotou. 
        
        · K naplněnosti vodních nádrží. Velké nádrže jsou víceleté a jejich zásobní prostor je počítán od 30 do 90 % naplněnosti. Na to jsou VN dimenzované. Povodí se průběžně zabývají možnými úpravami nebo změnou manipulačních řádů. 
        
        · Důležitost zadržování vody v krajině. 
        
        · Novela zákona o vodách (vodní zákon) byla předložena do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 556 dne 26. července t.r. Jeho projednávání v prvním čtení v PSP je navrženo na pořad 39. schůze, která bude probíhat od 26. 11. t.r. Návrh se zabývá změnou atmosférických podmínek, ochranou vod, prevencí environmentálních rizik, rozvody vody, suchem (plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody), vodními zdroji, změnami dalších předpisů aj. 
        
        · Voda je základní surovinou, která uspokojuje jak základní lidské potřeby (pitná voda), tak další potřeby společnosti, kde je základním a nezbytným vstupem pro zemědělství, hospodářství, infrastrukturu a další lidské činnosti.
        
        
        
        
        
        čtvrtek 14. listopadu 2019
        
        
        
        Členové ZEV a PV pro vodní hospodářství si v doprovodu generálního ředitele s. p.  Povodí Vltavy P. Kubaly a dalších zaměstnanců Povodí prohlédli vodní nádrž Švihov – odjezd z Budče u Ledče nad Sázavou.
        
        
        
        
        
        
        
        ***
        
        
        
        Předseda zemědělského výboru posl. J. Faltýnek poděkoval přítomným za účast
        
        a 28. schůzi ZEV ukončil 14. listopadu 2019 v 11.00 hodin.
        
        (Příjezd do Prahy v 12.20 hodin.)
        
        
        
        ***
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        Dne: 21. listopadu 2019
        
        Zapsali: T. Vrba, M. Jirková
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        	 Josef  KOTT v.r.
        
        	
        
        	Jaroslav  FALTÝNEK v.r.
        
        
        
        	 ověřovatel výboru
        
        	
        
        	předseda výboru
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        Příloha zápisu č. 1/1
        
        
        
        Hlasování
        
        28. schůze zemědělského výboru PS PČR
        
        /13. listopadu 2019/
        
        
        
        
        
        	
        
        	
        
        	Pořad 28. schůze
        
        	SR - kap. 346
        
        	SR – kap. 329
        
        
        
        	
        
        	
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        
        
        	1.
        
        	BALAŠTÍKOVÁ Margita
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	2.
        
        	BENDL Petr
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        
        
        	3.
        
        	FALTÝNEK Jaroslav
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	4.
        
        	HOLOMČÍK Radek
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        
        
        	5.
        
        	JAROŠOVÁ Monika
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	6.
        
        	JUREČKA Marian
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        
        
        	7.
        
        	KOTT Josef
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	8.
        
        	KOVÁČIK Pavel
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	9.
        
        	KRUTÁKOVÁ Jana
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        
        
        	10.
        
        	MARTINŮ Jaroslav
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        
        
        	11.
        
        	OBORNÁ Monika
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	12.
        
        	PODAL Zdeněk
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	13.
        
        	POŠVÁŘ Jan
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        
        
        	14.
        
        	PRAŽÁK David
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	15.
        
        	STANĚK Antonín
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	16.
        
        	TUREČEK Karel
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	17.
        
        	VÁLEK Vlastimil
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        
        
        	18.
        
        	VOLNÝ Jan
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        
        
        	
        
        	Celkem:
        
        	14
        
        	0
        
        	0
        
        	13
        
        	1
        
        	2
        
        	10
        
        	0
        
        	7
        
        
        
        
        
        		      usn. č. 132                usn. č. 133
        
        
        
        
        
        
        
        Příloha zápisu č. 1/2 
        
        
        
        Hlasování
        
        28. schůze zemědělského výboru PS PČR
        
        /13. listopadu 2019/
        
        
        
        
        
        	
        
        	
        
        	Dopr. usn. ke kap. 329
        
        	ST 610
        
        	Veter. dozor na jatkách
        
        
        
        	
        
        	
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        
        
        	1.
        
        	BALAŠTÍKOVÁ Margita
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	2.
        
        	BENDL Petr
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	3.
        
        	FALTÝNEK Jaroslav
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	4.
        
        	HOLOMČÍK Radek
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	5.
        
        	JAROŠOVÁ Monika
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	6.
        
        	JUREČKA Marian
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        
        
        	7.
        
        	KOTT Josef
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	8.
        
        	KOVÁČIK Pavel
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	9.
        
        	KRUTÁKOVÁ Jana
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	10.
        
        	MARTINŮ Jaroslav
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        
        
        	11.
        
        	OBORNÁ Monika
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	12.
        
        	PODAL Zdeněk
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	13.
        
        	POŠVÁŘ Jan
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	14.
        
        	PRAŽÁK David
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	15. 
        
        	STANĚK Antonín
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        
        
        	16.
        
        	TUREČEK Karel
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        
        
        	17.
        
        	VÁLEK Vlastimil
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        
        
        	18.
        
        	VOLNÝ Jan
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        
        
        	
        
        	Celkem:
        
        	17
        
        	0
        
        	0
        
        	14
        
        	0
        
        	0
        
        	13
        
        	0
        
        	0
        
        
        
        
        
        			        usn. č. 134         	     usn. č. 135	               usn. č. 136
        
        	
        
        
        
        Příloha zápisu č. 1/3
        
        
        
        Hlasování
        
        28. schůze zemědělského výboru PS PČR
        
        /13. listopadu 2019/
        
        
        
        
        
        	
        
        	
        
        	Záštita – Voda-sucho
        
        	Záštita – Medový večer
        
        	
        
        
        
        	
        
        	
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        	ano
        
        	ne
        
        	zdr
        
        
        
        	1.
        
        	BALAŠTÍKOVÁ Margita
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	2.
        
        	BENDL Petr
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	3.
        
        	FALTÝNEK Jaroslav
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	4.
        
        	HOLOMČÍK Radek
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	5.
        
        	JAROŠOVÁ Monika
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	6.
        
        	JUREČKA Marian
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	7.
        
        	KOTT Josef
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	8.
        
        	KOVÁČIK Pavel
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	9.
        
        	KRUTÁKOVÁ Jana
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	10.
        
        	MARTINŮ Jaroslav
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	11.
        
        	OBORNÁ Monika
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	12.
        
        	PODAL Zdeněk
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	13.
        
        	POŠVÁŘ Jan
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	14.
        
        	PRAŽÁK David
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	15.
        
        	STANĚK Antonín
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	16.
        
        	TUREČEK Karel
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	17.
        
        	VÁLEK Vlastimil
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	/
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	18.
        
        	VOLNÝ Jan
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	-
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        	
        
        	Celkem:
        
        	10
        
        	0
        
        	0
        
        	10
        
        	0
        
        	0
        
        	
        
        	
        
        	
        
        
        
        
        
        			        usn. č. 137	        usn. č. 138		
        
        
        
        
        
        
        
        
        
        2