Č. j.:ÚOHS-S997/2014/VZ-27748/2014/532/KSt
29. prosince 2014
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 11. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc,
ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, při zadávání veřejné zakázky „Zajištění psychodiagnostických metod, školení a materiálů pro vybraný projekt OPVK“, zadávané podle § 23 odst. 4 písm. a) citovaného zákona a podle § 26 odst. 3 písm. a) citovaného zákona v jednacím řízení bez uveřejnění na základě písemné výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 19. 8. 2013,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když oznámení o výsledku zadávacího řízení ve veřejné zakázce „Zajištění psychodiagnostických metod, školení a materiálů pro vybraný projekt OPVK“, zadávané podle § 23 odst. 4 písm. a) citovaného zákona a podle § 26 odst. 3 písm. a) citovaného zákona v jednacím řízení bez uveřejnění na základě písemné výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 19. 8. 2013, neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy.
II.
Zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, když písemnou zprávu zadavatele ve veřejné zakázce „Zajištění psychodiagnostických metod, školení a materiálů pro vybraný projekt OPVK“, zadávané podle § 23 odst. 4 písm. a) citovaného zákona a podle § 26 odst. 3 písm. a) citovaného zákona v jednacím řízení bez uveřejnění na základě písemné výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 19. 8. 2013, neuveřejnil na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
III.
Zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 citovaného zákona, když smlouvu uzavřenou dne 11. 9. 2013 na realizaci veřejné zakázky „Zajištění psychodiagnostických metod, školení a materiálů pro vybraný projekt OPVK“, zadávané podle § 23 odst. 4 písm. a) citovaného zákona a podle § 26 odst. 3 písm. a) citovaného zákona v jednacím řízení bez uveřejnění na základě písemné výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 19. 8. 2013, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření.
IV.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., výroku II. a výroku III. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel dne 15. 10. 2014 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Zajištění psychodiagnostických metod, školení a materiálů pro vybraný projekt OPVK“, zadávané podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona a podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona v jednacím řízení bez uveřejnění na základě písemné výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 19. 8. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Posouzením obsahu podání, na základě materiálů zaslaných zadavatelem a vlastního šetření, získal Úřad pochybnosti o správnosti postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky a to, že postupoval v rozporu s § 83 odst. 1 zákona, když oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek odeslal až dne 16. 6. 2014, tedy po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, dále že zadavatel postupoval v rozporu s § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na svém profilu až dne 16. 6. 2014, tedy po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne ukončení zadávacího řízení a že zadavatel postupoval v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona, když smlouvu na veřejnou zakázku uveřejnil na svém profilu až dne 16. 6. 2014, tedy po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne jejího uzavření.
3. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona z moci úřední.
II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
4. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení oznámením č. j. ÚOHS-S997/2014/VZ-24078/2014/532/KSt ze dne 18. 11. 2014, v němž seznámil účastníka řízení se skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.
6. Usnesením č. j. ÚOHS-S997/2014/VZ-24080/2014/532/KSt ze dne 18. 11. 2014 stanovil Úřad účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
7. Dne 18. 11. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem.
Vyjádření zadavatele
8. Dne 26. 11. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 25. 11. 2014 (dále jen „vyjádření“) k důvodům, na základě kterých Úřad zahájil správní řízení.
9. Zadavatel ve vyjádření nejprve uvedl, že předmětem veřejné zakázky byla dodávka softwaru pro administraci, vyhodnocování a archivaci psychodiagnostických metod, dodávka samotných psychodiagnostických metod ve verzích PC i tužka/papír, dodávka odborné literatury a zajištění školení k vybraným metodám. Předmětem veřejné zakázky je tak software, kde držitelem práv ke všemu v zakázce požadovanému je německé vydavatelství Hogrefe, které má v jednotlivých zemích Evropské unie své výhradní distributory. Podle zadavatele neexistuje žádný jiný software s požadovanými funkcionalitami.
10. Zadavatel, protože byl předmět plnění hrazen z prostředků Evropské unie, postupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem v jednacím řízení bez uveřejnění i přesto, že vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky se jednalo o zakázku malého rozsahu. Zadavatel tedy mohl uzavřít smlouvu přímo s dodavatelem bez nutnosti postupovat podle zákona. Z důvodu zachování transparentnosti však zadavatel nejdříve uveřejnil předběžné oznámení, které by potvrdilo, že se jedná o jedinečnou záležitost. Podle zadavatele je nejdůležitějším úkonem v případě jednacího řízení bez uveřejnění předběžné oznámení, které bylo jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak i v TED uveřejněno v souladu se zákonem a následná výzva byla odeslána až po zákonné měsíční lhůtě.
11. Skutečnost, že písemná výzva, oznámení o zadání zakázky a uzavřená smlouva byly uveřejněny po 15ti denní zákonné pořádkové lhůtě, neměla podle zadavatele vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel dále zdůraznil, že vzhledem k charakteru zakázky se jednalo o zakázku malého rozsahu, kde zadavatel fázi zadání realizoval postupem platným pro podlimitní řízení, přičemž zadáním se podle zákona rozumí postup zadavatele do okamžiku zadání zakázky, tj. do uzavření příslušné smlouvy. Podle zadavatele se jedná o čistě formální pochybení, které nastalo v důsledku velkého množství administrovaných zakázek a mnoha administrativně formálních úkonů, které zákon zadavateli stanovuje. Nadto zadavatel toto pochybení sám na základě vlastního zjištění zhojil a veškeré dokumenty řádně uveřejnil.
12. Závěrem zadavatel uvedl, že je nutné poukázat i na požadavek rozumné a smysluplné aplikace práva – viz např. nález Ústavního soudu II. ÚS 2221/07, podle něhož „právo musí být nástrojem spravedlnosti, nikoliv souborem právních předpisů, které jsou mechanicky a formalisticky aplikovány bez ohledu na smysl a účel toho kterého zájmu chráněného právní normou“.
13. Na základě výše uvedených skutečností je zadavatel přesvědčen, že se v rámci šetřeného zadávacího řízení nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Z uvedeného důvodu navrhuje zastavení správního řízení v souladu s § 117a písm. d) zákona.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
14. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
15. Úřad pro úplnost uvádí, že ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona.
16. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
17. Z bodu 1. „Úvod“ Výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2013 vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou vzniklou podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“). Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.
18. Podle Statutu zadavatele je posláním zadavatele šíření vzdělanosti, pěstování nezávislého vědeckého bádání a umělecké tvorby, jakož i péče o kulturní a vzdělanostní rozvoj lidské společnosti.
19. Jak vyplývá z Výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2013, zadavatel obdržel za rok 2013 veřejné prostředky formou příspěvku ze státního rozpočtu, dotace ze státního rozpočtu, dotace na institucionální podporu výzkumu a vývoje, účelové prostředky na konkrétní projekty výzkumu a vývoje, neinvestiční dotaci na ubytování a stravování studentů, příspěvek na sociální a ubytovací stipendia. Dále zadavatel využil např. dotace z jiných kapitol státního rozpočtu, rozpočtů územních orgánů, statutárních měst a obcí, územních samosprávních celků. Současně zadavatel využil k financování svého provozu mimo jiné i výnosy z vlastního majetku, vlastních fondů a z doplňkové činnosti. V kapitole „2.2 Výkaz zisku a ztrát“ zadavatel uvádí, že „Nejvýznamnější výnosovou položkou v hlavní činnosti jsou provozní dotace…“
20. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (šíření vzdělanosti, pěstování vědeckého bádání a umělecké tvorby), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.
21. Zadavatel je tak veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách.
K výrokům I. – III. rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
22. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty.
23. Podle § 18 odst. 5 zákona není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona.
24. Zadáním se pro účely tohoto zákona podle § 17 písm. k) zákona rozumí rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení.
25. Podle § 17 písm. m) zákona se zadáváním rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy.
26. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
27. Za výzvu o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona považuje písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.
28. Podle § 26 odst. 5 zákona zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.
29. Veřejný zadavatel je podle § 83 odst. 1 zákona povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v § 83 odst. 4 a 5 zákona jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“), ke statistickým účelům.
30. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.
31. Písemnou zprávu podle § 85 odst. 4 zákona zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
32. Je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení), rozumí se tím podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.
33. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
34. Veřejný zadavatel podle § 147a odst. 2 zákona uveřejní podle § 147 odst. 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření.
35. Zadavatel se dopustí správního podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
36. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
Zjištění Úřadu vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
37. Z dokumentů předložených zadavatelem Úřad zjistil, že zadavatel písemnou výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ze dne 19. 8. 2013 (dále jen „písemná výzva“) zahájil ve smyslu § 23 odst. 4 písm. a) zákona a § 26 odst. 3 písm. a) zákona zadávání šetřené veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění postupem platným pro podlimitní veřejné zakázky.
38. Dne 11. 9. 2013 uzavřel zadavatel na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem Hogrefe – Testcentrum, s. r. o., IČO 26159392, se sídlem Antala Staška 1357/78, 140 00 Praha 4 – Krč (dále jen „vybraný uchazeč“), „Smlouvu kupní a o zajištění odborných školení č. 269/OVZ/MK/2013“ (dále jen „smlouva“).
39. Zadavatel uveřejnil písemnou zprávu zadavatele a uzavřenou smlouvu na svém profilu dne 16. 6. 2014. Dále zadavatel odeslal dne 16. 6. 2014 oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, ve kterém bylo oznámení o zadání zakázky uveřejněno dne 17. 6. 2014.
Právní posouzení
40. Úřad nejprve posoudil postup zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky.
41. Podle bodu 4.3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ písemné výzvy činila předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky částku ve výši 984 215,- Kč bez DPH.
42. Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky 1 000 000,- Kč bez DPH. Podle § 18 odst. 5 zákona není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu.
43. Z ustanovení § 26 odst. 5 zákona však vyplývá, že pokud zahájí veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.
44. Podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení, přičemž podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona se za výzvu o zahájení zadávacího řízení považuje písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.
45. V šetřené veřejné zakázce zadavatel v písemné výzvě uvedl, že se jedná o písemnou výzvu „k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 a podle 26 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona“) pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky“. Současně zadavatel v bodu 2. „Účel zadávacího řízení“ písemné výzvy mimo jiné uvedl, že: „Tato veřejná zakázka je zadávána v souladu se zákonem“.
46. K uvedenému Úřad uvádí, že přestože je šetřená veřejná zakázka podle předpokládané hodnoty veřejnou zakázkou malého rozsahu, zadavatel její zadávání zahájil podle zákona, a to formou jednacího řízení bez uveřejnění. V souladu s § 26 odst. 5 zákona tak zadavatel, protože zahájil zadávací řízení šetřené veřejné zakázky postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, byl povinen postupovat při jejím zadávání po celou dobu podle zákona.
47. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel dne 11. 9. 2013 uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.
48. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. K uvedenému Úřad dodává, že uveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení se rozumí uveřejnění příslušného vyplněného formuláře podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona ve Věstníku veřejných zakázek.
49. Z formuláře Oznámení o zakázce uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil, že toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 6. 2014, přičemž k odeslání tohoto formuláře do Věstníku veřejných zakázek došlo dne 16. 6. 2014.
50. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem dne 11. 9. 2013, byl zadavatel povinen odeslat oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek nejpozději dne 26. 9. 2013. Zadavatel tak však učinil až dne 16. 6. 2014.
51. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když oznámení o výsledku zadávacího řízení v šetřené veřejné zakázce neodeslal k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy. Zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
52. Podle § 85 odst. 1 zákona má zadavatel vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, kterou má následně podle § 85 odst. 4 zákona uveřejnit na profilu zadavatele a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
53. K uvedenému nejdříve Úřad uvádí, že zadáváním se rozumí závazný postup zadavatele podle zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. Zadáním se pak podle § 17 písm. k) zákona rozumí rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem uskutečněné v zadávacím řízení. K ukončení zadávacího řízení tedy dochází okamžikem uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem.
54. Dále Úřad dodává, že profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel zákona uveřejňuje informace a dokumenty k veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a dálkový přístup. Internetovou adresu profilu zadavatel uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek.
55. Z Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil, že platný profil zadavatele je https://zakazky.upol.cz.
56. V šetřené veřejné zakázce uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem dne 11. 9. 2013. Protože podle § 85 odst. 4 zákona je zadavatel povinen uveřejnit na profilu písemnou zprávu nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, tedy do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, byl zadavatel povinen uveřejnit písemnou zprávu na svém profilu nejpozději dne 26. 9. 2013. Zadavatel však písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 16. 6. 2014.
57. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu týkající se šetřené veřejné zakázky neuveřejnil na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
58. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona má veřejný zadavatel uveřejnit na profilu zadavatele také smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů ode dne jejího uzavření podle § 147a odst. 2 zákona.
59. Jak již bylo uvedeno výše, uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem dne 11. 9. 2013. Byl tak povinen předmětnou smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele nejpozději dne 26. 9. 2013. Zadavatel však smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 16. 6. 2014.
60. Na základě těchto skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona, když smlouvu uzavřenou dne 11. 9. 2013 na realizaci předmětu šetřené veřejné zakázky neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření. Zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
61. Nakonec Úřad k argumentu zadavatele, že neuveřejnění písemné výzvy, oznámení o zadání zakázky a uzavřené smlouvy v 15ti denní zákonné pořádkové lhůtě nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, uvádí, že zadavatel se dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona bez ohledu na skutečnost, jestli došlo nebo mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. K naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona dojde již nesplněním povinnosti uveřejnit nebo nedodržením způsobu uveřejnění, přičemž ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky není znakem skutkové podstaty tohoto správního deliktu.
62. K odkazu zadavatele na nález Ústavního soudu II. ÚS 2221/07, podle něhož právo nemá být mechanicky a formalisticky aplikováno bez ohledu na smysl a účel toho kterého zájmu chráněného právní normou, Úřad uvádí, že uvedený nález Ústavního soudu zcela respektuje. Úřad je podle § 112 zákona nadán pravomocí projednat a uložit sankci za spáchání správního deliktu. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že k naplnění skutkové podstaty správních deliktů došlo, přičemž právě konstatováním spáchání správního deliktu a uložením pokuty Úřad přispívá k ochraně zájmů chráněných zákonem o veřejných zakázkách a v žádném případě se tak nejedná o mechanickou a formalistickou aplikaci práva, nýbrž tímto Úřad naplňuje pravomoc svěřenou mu zákonem.
63. Dále zadavatel ve vyjádření ze dne 25. 11. 2014 uvedl, že podle výše předpokládané hodnoty se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, kdy fázi zadání realizoval postupem platným pro podlimitní zadávací řízení, přičemž zadáním se podle zákona rozumí postup zadavatele do okamžiku zadání zakázky, tj. do uzavření smlouvy.
64. K uvedenému Úřad uvádí, že pokud zadavatel zahájí zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, je povinen postupovat při jejím zadávání po celou dobu podle zákona (viz bod 45. a 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí). I když zadáním zakázky se podle zákona rozumí postup zadavatele do okamžiku zadání zakázky, tj. do uzavření příslušné smlouvy, jsou s postupem podle zákona pro zadavatele spojeny i další povinnosti, které následují po zadání zakázky, jako např. uveřejňování příslušných informací.
65. K tomu Úřad dodává, že podle § 147a odst. 2 písm. a) zákona není zadavatel povinen zveřejnit smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000,- Kč bez DPH. Cena, kterou zadavatel sjednal za realizaci šetřené veřejné zakázky, činí podle bodu V.1. uzavřené smlouvy částku ve výši 812 991,95 Kč bez DPH. Z uvedeného je zřejmé, že by zadavatel byl povinen uveřejnit uzavřenou smlouvu i v případě, kdyby podle zákona nepostupoval.
66. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel si musel být vědom, že je povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele, uzavřenou smlouvu a oznámit zadání zakázky, neboť povinnost uveřejnit požadované dokumenty sám dodatečně splnil, když písemnou výzvu a smlouvu uveřejnil na svém profilu dne 16. 6. 2014 a oznámení o zadání zakázky odeslal do Věstníku veřejných zakázek téhož dne.
67. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Úřad tak, jak je konstatováno ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. rozhodnutí – uložení sankce
68. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
69. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správních deliktů tím, že nedodržel způsob uveřejnění oznámení výsledku zadávacího řízení podle § 83 odst. 1 zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, způsob uveřejnění písemné zprávy zadavatele stanovený v § 85 odst. 4 zákona a způsob uveřejnění uzavřené smlouvy stanovený v § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona.
70. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
71. Vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty.
72. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
73. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřené veřejné zakázce se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl dne 15. 10. 2014, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Deliktní jednání zadavatele bylo ukončeno dne 16. 6. 2014, kdy uveřejnil písemnou zprávu zadavatele a uzavřenou smlouvu na plnění veřejné zakázky na profilu zadavatele a kdy odeslal oznámení o zadání zakázky do Věstníku veřejných zakázek. Správní řízení ve věci spáchání správních deliktů bylo zahájeno dne 18. 11. 2014. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.
74. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
75. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
76. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.
77. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
78. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
79. V daném případě se zadavatel dopustil tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Za všechny správní delikty lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000,- Kč.
80. U všech správních deliktů je s odkazem na ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) zákona shodná možná sazba pokuty. S ohledem na to, že všechny správní delikty jsou z pohledu zákona stejně závažné, neboť u všech je stanovena stejná výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci za závažnější z deliktů. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
81. Úřad přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí. K dalším správním deliktům uvedeným ve výroku I. a výroku II. tohoto rozhodnutí přihlédl Úřad jako k přitěžující okolnosti.
82. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.
83. Z hlediska závažnosti správního deliktu Úřad přihlédl zejména ke skutečnosti, že zadavatel svým protiprávním postupem omezil možnost veřejnosti seznámit se s obsahem příslušné smlouvy, čímž de facto eliminoval veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků. V případě neuveřejnění uzavřené smlouvy v zákonné lhůtě se sice jedná o nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem a naplnění této zákonné povinnosti nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, avšak na stupnici závažnosti stojí na jednom z nižších stupňů například oproti situaci, kdy zadavatel podle zákona vůbec nepostupuje, nebo kdy eliminuje či narušuje soutěžní prostředí, neboť nesplnění povinnosti uveřejnění uzavřené smlouvy v zákonné lhůtě samo o sobě není způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, čímž se závažnost tohoto správního deliktu snižuje.
84. Ke způsobu, resp. okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že ke spáchání správního deliktu došlo administrativním pochybením zadavatele, které podle vyjádření zadavatele nastalo v důsledku velkého množství administrovaných veřejných zakázek a mnoha administrativně formálních úkonů, které zákon zadavateli stanovuje. Zadavatel však sám vzniklé pochybení napravil a svou zákonnou povinnost uveřejnění tak dodatečně dne 16. 6. 2014 splnil. V současné době je tedy uzavřená smlouva veřejně přístupná na profilu zadavatele.
85. Jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že došlo k napravení závadného stavu ze strany samotného zadavatele. Zadavatel napravil své pochybení ještě předtím, než se Úřad o již v té době napraveném pochybení zadavatele dozvěděl na základě podnětu a zahájil v této věci správní řízení z moci úřední. Zadavatel navíc své dřívější administrativní pochybení uznal a nikterak jej nepopíral.
86. Jak je uvedeno v bodě 81. odůvodnění tohoto rozhodnutí ke správním deliktům uvedeným ve výroku I. a výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.
87. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele. Z „Výroční zprávy o hospodaření za rok 2013“ zveřejněné na internetových stránkách zadavatele (http://www.upol.cz), z „Výkazu zisku a ztráty UP celkem“ Úřad zjistil, že zadavatel měl za rok 2013 výsledek hospodaření před zdaněním za hlavní a doplňkovou (hospodářskou) činnost ve výši 37 439 000,- Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje, považovat za likvidační.
88. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
89. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.
90. Vzhledem k výše uvedenému přistoupil Úřad k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
91. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Mojmír Florian
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
