Č. j.:ÚOHS-R97/2014/VZ-10865/2015/323/BRy
7. května 2015
Ve správním řízení o rozkladu, zahájeném na základě rozkladu ze dne 31. 3. 2014, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –
společností KRD-obchodní společnost s.r.o., IČO 26424991, se sídlem Pekařská 603/12, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 10. 9. 2013 JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 09582, AK Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-5448/2014/524/ZKu ze dne 13. 3. 2013, vydaném ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem a ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Klimabox II“, zadávané na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 9. 2013, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne, jehož dalším účastníkem je zadavatel -
Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno,
jsem podle ustanovení § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákonač. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-5448/2014/524/ZKu ze dne 13. 3. 2013 ve výrocích I. a II.
z r u š u j i
a správní řízení, v části zahájené na návrh navrhovatele - společnosti KRD-obchodní společnost s.r.o., IČO 26424991, se sídlem Pekařská 603/12, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 10. 9. 2013 JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 09582, AK Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1, ze dne 30. 9. 2013,
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil správní řízení na návrh navrhovatele – společnosti KRD-obchodní společnost s.r.o., IČO 26424991, se sídlem Pekařská 603/12, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 10. 9. 2013 JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 09582, AK Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“), ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Klimabox II“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 9. 2013, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne. Úřad dále přípisem ze dne 6. 2. 2014 rozšířil z moci úřední správní řízení i o řízení o možném spáchání správního deliktu zadavatelem.
2.Správní řízení bylo zahájeno podáním návrhu navrhovatelem dne 30. 9. 2013. Navrhovatel se domáhal toho, aby Úřad přezkoumal úkony zadavatele, a to zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, stanovení zadávacích podmínek a rozhodnutí o odmítnutí námitek navrhovatele. Dle názoru navrhovatele zadavatel porušil ust. § 84 odst. 6 zákona, když zahájil zadávací řízení na předmět veřejné zakázky, aniž by dosud bylo zrušeno dřívější zadávací řízení s obdobným předmětem plnění. Navrhovatel dále uvedl, že dle jeho názoru se zadavatel dopustil i porušení ust. § 45 odst. 3 zákona, a to stanovením zadávacích podmínek, když má za to, že stanovené technické požadavky na předmět plnění jsou nepodstatnéa neodrážejí výkon ani funkci předmětu plnění veřejné zakázky. Navrhovatel v podaném návrhu uvedl, že se domnívá, že se zadavatel dopustil svým jednáním spáchání správního deliktu ve smyslu ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když v rozporu s ust. § 110 odst. 7 zákona odmítl jím podané námitky. Navrhovatel se v rámci podaného návrhu domáhal současně i nařízení předběžného opatření, kterým by byl zadavateli v zadávacím řízení uložen zákaz uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.
3.Úřad o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodl rozhodnutím ze dne 15. 10. 2013 č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-20017/2013/524/ZKu, a to tak, že nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu podle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona.
II. Napadené rozhodnutí
4.Úřad po přezkoumání rozhodných skutečností dne 13. 3. 2013 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-5448/2014/524/ZKu (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým výrokem I. podle ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ust. § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Dále výrokem II. napadeného rozhodnutí návrh navrhovatele, v části směřující proti postupu zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek, podle ust. § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl, neboť nebyl podán osobou oprávněnou. Dále výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o tom, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu dle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že postupoval při vyřizování námitek navrhovatele v rozporu s ust. § 110 odst. 7 zákona, když námitky odmítl z důvodu, že nebyly podepsány osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele a tyto námitky nepřezkoumal v plném rozsahu, ačkoliv námitky obsahovaly náležitosti stanovené v ust. § 110 odst. 7 zákona. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí pak Úřad zadavateli za spáchání správního deliktu, uložil pokutu ve výši 50 000 Kč.
5.Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí k výroku I., k části týkající se oprávnění zadavatele k zahájení zadávacího řízení, uvedl, že ve správním řízení bylo zjištěno, že zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění s názvem „Klimabox“, na základě výzvy k podání nabídky ze dne 12. 7. 2013, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne. Rozhodnutím ze dne 21. 8. 2013 zadavatel uvedené zadávací řízení zrušil s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Klimabox“ bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 8. 2013 pod ev. č. 364515. Zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Klimabox II“, tedy šetřené zadávací řízení, zadavatel zahájil na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 9. 2013, která byla uveřejněna na jeho profilu téhož dne. Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel dostál svým zákonným povinnostem, když zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Klimabox II“ zahájil až poté, co zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Klimabox“.
6.K odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí v části týkající se způsobu stanovení technických podmínek zadavatele, Úřad uvedl, že zadavatel technické podmínky vymezil obecnými charakteristikami předmětu plnění. Vzhledem k tomuto obecnému vymezení pak Úřad uzavřel, že stanovené technické podmínky nemohly zaručit konkurenční výhodu konkrétnímu dodavateli nebo vytvořit neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Úřad k tomu dále uvedl, že zhodnotil všechny relevantní okolnosti šetřeného případu, zejména druh požadovaného zařízení, jímž je kultivační box pro pěstování vyšších rostlin a požadavky na funkce, jimiž jsou možnosti přesného nastavení, dlouhodobého udržování i plynulé změny kultivační podmínek, zejména množství záření, teploty a vlhkosti vzduchu, když vzal v potaz i účel využití kultivačního boxu, tedy zejména experimenty, ke kterým má být tento box využíván. Úřad tak dospěl k závěru, že zadavatel stanovil technické podmínky v zadávací dokumentaci v souladu s ust. § 45 odst. 3 zákona a v souladu se zásadami transparentnosti a zákazu diskriminace, zakotvenými v ust § 6 odst. 1 zákona. Úřad tak uzavřel, že zadavatel se při zahájení zadávacího řízení ani při stanovení technických podmínek neodpustil porušení zákona, když tak nebyly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření, a proto dle ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl.
7.K odůvodnění výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 6. 11. 2013 namítal, že zadavatel dle jeho názoru pochybil, když nevyřadil ze zadávacího řízení nabídky uchazečů - společnosti PSI, spol. s r.o. a MERCI, s.r.o., přestože tyto nabídky dle navrhovatele nesplňovaly požadavky uvedené v zadávacích podmínkách. Úřad z provedeného dokazování uzavřel, že navrhovatel v této věci nevyužil možnost podat námitky, na které by pak navazovalo podání návrhu, směřujícího proti postupu zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek. S ohledem na uvedené tedy Úřad rozhodl výrokem II. napadeného rozhodnutí tak, že návrh navrhovatele v této části zamítl dle ust. § 118 odst. 5 zákona, neboť nebyl podán osobou oprávněnou.
8.K výroku III. napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že z rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek ze dne 19. 9. 2013 vyplývá, že zadavatel odmítl námitky podané navrhovatelem dne 12. 9. 2013, které směřovaly proti zahájení zadávacího řízení a proti zadávacím podmínkám, s odkazem na ust. § 110 odst. 7 zákona ve spojení s ust. § 149 odst. 4 zákona. Námitky podané navrhovatelem dne 12. 9. 2013 Úřad považuje za námitky, které byly podány řádně a včas ve smyslu zákona, a proto dospěl k závěru, že zadavatel odmítl námitky navrhovatele v rozporu s ust. § 110 zákona. Úřad tak uzavřel, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona. Na základě konstatování spáchání správního deliktu Úřad uložil zadavateli výrokem IV. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 50 000 Kč. Úřad k tomu uvedl, že při stanovení výše pokuty vzal v úvahu nejprve závažnost správního deliktu, následně zhodnotil přitěžující okolnosti a při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zohlednil jak represivní, tak i preventivní funkci pokuty.
III. Námitky rozkladu
9.Navrhovateli bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 17. 3. 2014. Dne 31. 3. 2014 obdržel Úřad od navrhovatele rozklad proti napadenému rozhodnutí, přičemž rozklad byl podán v zákonné lhůtě. Podaným rozkladem navrhovatel napadal výroky I. a II. napadeného rozhodnutí.
10.Navrhovatel v podaném rozkladu uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné a nepřezkoumatelné.
11.Dle názoru navrhovatele Úřad nepostupoval v souladu se zákonem při posouzení oprávnění zadavatele zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění jako měla původní veřejná zakázka s názvem „Klimabox“ (dále jen „původní veřejná zakázka“). Navrhovatel k tomu uvedl, že opakovaně poukazoval na to, že zadávací řízení na původní veřejnou zakázku nebylo platně zrušeno, přičemž Úřad se nevypořádal s tvrzeními a důkazy navrhovatele, které svědčily o neplatném zrušení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku. Dle názoru navrhovatele tak Úřad zatížil své rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.
12.Navrhovatel má dále za to, že Úřad zcela rezignoval na plnění funkcí svěřených mu zákonem, a to proto, že ačkoliv Úřad zjistil skutečnosti svědčící o flagrantním porušení postupu dle zákona zadavatelem, tak nerozšířil předmět šetření a věc vyřídil značně nedbalým způsobem. Dle názoru navrhovatele se měl Úřad zabývat tím, že zadavatel v rozporu s ust. § 76 odst. 1 zákona nevyřadil nabídky podané společnostmi PSI, spol. s r.o. a MERCI, s.r.o., ačkoliv tyto nabídky byly zjevně nepřijatelné a nesplňovaly požadavky zadavatele. Navrhovatel se domnívá, že pokud zadavatel uvedené nabídky z účasti v zadávacím řízení nevyřadil, pak se dopustil porušení zásady rovnosti a zákazu diskriminace dle ust. § 6 odst. 1 zákona a dále se dopustil i porušení ust. § 76 odst. 1 zákona, když tak podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.
13.Navrhovatel má napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné rovněž z toho důvodu, že Úřad vzal za svá vágní a nedostatečně konkrétní tvrzení zadavatele ohledně odůvodnění nastavení technických parametrů, aniž by jejich pravdivost jakkoliv přezkoumával a aniž by jejich pravdivost vyplývala z obsahu správního spisu. Dle názoru navrhovatele tak skutková zjištění, z nichž Úřad v rozhodnutí vycházel, neměla oporu v provedeném dokazování.
14.Navrhovatel se dále neztotožňuje se závěrem Úřadu o tom, že návrh, v části směřující proti postupu zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek, nebyl podán oprávněnou osobou. Navrhovateli není zřejmé, jak mohl Úřad dospět k závěru o neexistenci řádně a včas podaných námitek v téže věci, když jejich existenci na dvou místech napadeného rozhodnutí osvědčuje. Dle názoru navrhovatele tak právní závěry Úřadu nemají oporu ve skutkovém stavu věci.
Závěr rozkladu
15.Navrhovatel v podaném rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu výroky I. a II. napadeného rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení Úřadu.
IV. Řízení o rozkladu
16.Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 zákonač. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
17.Napadené rozhodnutí podaným rozkladem dne 27. 3. 2014 napadl i zadavatel, a to ve výroku III. Správní řízení o rozkladu zadavatele proti napadenému rozhodnutí je u Úřadu vedeno pod sp. zn. ÚOHS-R92/2014.
18.Dne 4. 12. 2014, v rámci správních řízení o rozkladech zadavatel doručil Úřadu rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona z téhož dne.
Stanovisko předsedy Úřadu
19.Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí ve výroku I. a II. s právními předpisy, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
20.Vzhledem k tomu, že v řízení nastala skutečnost odůvodňující zastavení řízení, v části zahájené na návrh navrhovatele ze dne 30. 9. 2013, pak byly splněny zákonné podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení v této části. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí ve výrocích I. a II. a k zastavení správního řízení v návrhové části.
21.K otázce výroků, které navrhovatel podaným rozkladem nenapadl, uvádím, že vzhledem k tomu, že výrok III. napadeného rozhodnutí napadl svým rozkladem, podaným dne 31. 3. 2014 zadavatel, pak ve výrocích, které navrhovatel svým rozkladem nenapadl, nenabylo napadené rozhodnutí právní moci. Řízení o rozkladu podaném zadavatelem je u Úřadu vedeno pod sp. zn. ÚOHS-R92/2014. Současně uvádím, že právní moci v důsledku rozkladu podaném zadavatelem nenabylo napadené rozhodnutí ani ve výroku IV., neboť tento výrok je závislý na výroku III. napadeného rozhodnutí, když z toho důvodu tedy výrok IV. napadeného rozhodnutí nemůže samostatně nabýt právní moci, a to s ohledem na ust. § 82 odst. 3 správního řádu.
V. K podanému rozkladu
22.V rozhodovaném případě se navrhovatel podaným rozkladem domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, a to konkrétně zrušení výroků I. a II. napadeného rozhodnutí. Správní řízení bylo zahájeno dne 30. 9. 2013 na návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky a následně bylo dne 6. 2. 2014 z moci úřední, v rámci již vedeného správního řízení, toto rozšířeno i o řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem. Ve smyslu ust. § 116 zákona jsou účastníky správního řízení v části týkající se podaného návrhu navrhovatel a zadavatel. V části týkající se možného spáchání správního deliktu je pak účastníkem osoba podezřelá z jeho spáchání. Vzhledem k tomu, že navrhovatel podal rozklad proti výrokům I. a II. napadeného rozhodnutí, tedy proti výrokům, kterými bylo rozhodnuto o návrhu navrhovatele a zadavatel podal rozklad proti výroku III. napadeného rozhodnutí, tedy výroku, jímž Úřad rozhodl, že došlo ke spáchání správního deliktu, považuji za vhodné, aby o obou podaných rozkladech bylo rozhodnuto v rámci samostatných řízení o rozkladech. Tento postup v rámci řízení o rozkladech považuji současně i za účelný, a to s ohledem na rozdělení správního řízení na výše uvedené části, když současně navrhovatel podal rozklad do části napadeného rozhodnutí, v níž je oprávněn k podání tohoto rozkladu a zadavatel podal rozklad pouze proti té části napadeného rozhodnutí, proti které je oprávněn podat rozklad, avšak proti níž není oprávněn podat rozklad navrhovatel, neboť není účastníkem této části správního řízení.
23.Podle ust. § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
24.Podle ust. § 93 odst. 1 správního řádu jestliže v této hlavě není stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII této části.
25.Podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
26.Podle ust. § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
27.Ustanovení § 66 správního řádu tak stanoví důvody, pro které se nevydává rozhodnutí ve věci samé, ale řízení se zastaví. Podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu v případě, že se žádost stala zjevně bezpředmětnou, pak správní orgán postupuje tak, že správní řízení zastaví. Podle ust. § 66 odst. 1 správního řádu postupuje správní orgán I. stupně v případě,že důvod pro zastavení nastane v průběhu správního řízení, vedeném v I. stupni. V případě, že takový důvod pro zastavení nastane až v průběhu řízení o rozkladu, pak správní orgán postupuje dle ust. § 90 odst. 4 správního řádu, a to ve spojení s ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
28.Za výše uvedeného stavu, kdy zadavatel dne 4. 12. 2014 rozhodl o zrušení zadávacího řízení, se tedy návrh navrhovatele stal zjevně bezpředmětným. V rozhodovaném případě lze bezpředmětnost návrhu (žádosti) ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu spatřovat v tom, že o návrhu navrhovatele již není možné rozhodnout způsobem, který navrhovatel požaduje, neboť zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zadavatelem zrušeno. V tomto ohledu je třeba zejména poukázat na skutečnost, že v případě, kdy zadavatel zruší zadávací řízení, pak toto zrušení má účinky „ex tunc“ (od tehdy), což znamená, že se na zadávací řízení pohlíží, jako by nebylo vůbec zahájeno.
29.Z ust. § 118 odst. 1 zákona vyplývá, že Úřad může zrušit zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele v případě, že došlo ke splnění podmínek v citovaném ustanovení stanovených, tedy že a) zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, b) toto nedodržení postupu bylo způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a c) současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy. V daném případě, za situace, kdy došlo ke zrušení celého zadávacího řízení, již však není možné o zrušení zadávacího řízení či o zrušení jednotlivého úkonu zadavatele rozhodnout, neboť zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zrušeno. V daném případě tak Úřad již nemůže postupovat v řízení podle ust. § 118 odst. 1 zákona (tak jak navrhovatel požaduje v tomto řízení), neboť takovému postupu brání skutečnost, že zanikl předmět správního řízení.
30.Pokud tedy s ohledem na výše uvedené zanikl předmět správního řízení, pak se ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu stala žádost (návrh) navrhovatele zjevně bezpředmětnou, neboť Úřad této žádosti nemůže vyhovět a současně o této nemůže rozhodnout ani jiným meritorním rozhodnutím. Za takového stavu pak není možné vydat rozhodnutí, které by pro žadatele mělo právní význam. K tomu poukazuji na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2012 sp. zn. 8 As 103/2011, který uvádí, že „Důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Vzhledem k tomu, že v daném správním řízení nastala situace, která je popisována i v závěrech výše uvedeného rozhodnutí, pak se žádost navrhovatele stala, dle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, zjevně bezpředmětnou.
31.Pokud tedy v průběhu správních řízení o rozkladech nastala okolnost předvídaná v ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, pro kterou má správní orgán zastavit správní řízení, pak ve smyslu ust. § 90 odst. 4 správního řádu nastala taková skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení, a tedy v předmětném správním řízení o rozkladu nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
32.S ohledem na výše uvedené, kdy nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí ve výrocích I. a II. a zastavení správního řízení pro bezpředmětnost návrhu (žádosti), jsem se dále již nevypořádával s námitkami navrhovatele týkajícími se zákonnosti napadeného rozhodnutí, neboť ve smyslu ust. § 90 odst. 4 správního řádu se napadené rozhodnutí zrušuje bez dalšího.
VI. Závěr
33.Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že v řízení nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Masarykova univerzita, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno
2. JUDr. Sylvie Sobolová Ph.D., advokátka, AK Kocián Šolc Balaštík, s.r.o., Jungmannova 745/24,
110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
