Č. j.: ÚOHS-S0779/2015/VZ-38191/2015/523/LSt
                
                
                 
                
                
                listopadu 2015
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel 
                 
                
                
                Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc,
                
                
                v souvislosti se zadáváním částí 4, 5 a 6 veřejné zakázky „Zajištění softwarového vybavení pro projekty OPVK/2014 – II. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídky ze dne 4. 4. 2014, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, 
                 
                vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento 
                příkaz:
                 
                I.
                Zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 cit. zákona neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu o části 4 veřejné zakázky „Zajištění softwarového vybavení pro projekty OPVK/2014 – II. etapa“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídky ze dne 4. 4. 2014, ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 7. 5. 2014, když zadávací řízení na tuto část cit. veřejné zakázky zrušil dne 22. 4. 2014, ale až dne 19. 5. 2014.
                II.
                Zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 cit. zákona neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu o části 5 veřejné zakázky „Zajištění softwarového vybavení pro projekty OPVK/2014 – II. etapa“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídky ze dne 4. 4. 2014, ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 7. 5. 2014, když zadávací řízení na tuto část cit. veřejné zakázky zrušil dne 22. 4. 2014, ale až dne 19. 5. 2014.
                III.
                Zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 cit. zákona neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu o části 6 veřejné zakázky „Zajištění softwarového vybavení pro projekty OPVK/2014 – II. etapa“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídky ze dne 4. 4. 2014, ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 7. 5. 2014, když zadávací řízení na tuto část cit. veřejné zakázky zrušil dne 22. 4. 2014, ale až dne 19. 5. 2014.
                IV. 
                Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se zadavateli – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
                 
                pokuta ve výši 1 500,- Kč (jeden tisíc pět set korun českých). 
                Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
                 
                ODŮVODNĚNÍ
                1. Zadavatel – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním písemné výzvy k podání nabídek ze dne 4. 4. 2014, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne, zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění softwarového vybavení pro projekty OPVK/2014 – II. etapa“ (dále jen „veřejná zakázka“). 
                2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 2. 1. zadávací dokumentace „dodávka softwaru dle podrobné specifikace uvedené v této zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, a to včetně zajištění příslušných licencí dle podrobné specifikace uvedené v příloze č. 3 této zadávací dokumentace k veřejné zakázce. Zakázka zahrnuje dodávku zboží, vč. dopravy do místa plnění. Veřejná zakázka je rozdělena v souladu s § 98 zákona na 7 částí, přičemž uchazeč může podat svou nabídku na kteroukoliv z částí nebo na všechny části veřejné zakázky. (…)“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 1. 2. zadávací dokumentace činí 581 334,- Kč bez DPH, přičemž pro část 4 veřejné zakázky činí 34 950,- Kč bez DPH, pro část 5 veřejné zakázky 54 000,- Kč bez DPH a pro část 6 veřejné zakázky 84 345,- Kč bez DPH. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil nejnižší nabídkovou cenu.
                3. Zadavatel dne 22. 4. 2014 rozhodl o zrušení částí 4 a 6 veřejné zakázky dle § 84 odst. 1 písm. e) zákona, neboť ve stanovené lhůtě pro podání nabídek obdržel pouze jednu nabídku. Zadavatel dále dne 22. 4. 2014 rozhodl o zrušení části 5 veřejné zakázky dle § 84 odst. 1 písm. a) zákona, neboť ve stanovené lhůtě pro podání nabídek neobdržel žádnou nabídku. Zadavatel písemnou zprávu dle § 85 odst. 4 zákona o částech 4, 5 a 6 veřejné zakázky na svém profilu dostupném z adresy https://zakazky.upol.cz/contract_display_1682.html (dále jen „profil zadavatele“) uveřejnil dne 19. 5. 2014.
                4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.
                5. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0779/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
                6. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
                K postavení zadavatele
                7. Úřad předně posoudil otázku právního postavení Univerzity Palackého v Olomouci jako veřejného zadavatele podle § 2 zákona. 
                8. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 
                1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 
                2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 
                9. Z § 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), ve spojení s přílohou č. 1 uvedeného zákona vyplývá, že Univerzita Palackého v Olomouci je veřejnou vysokou školou podle uvedeného zákona. 
                10. Podle ust. § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. 
                11. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. 
                12. Dle výroční zprávy o hospodaření zadavatele za rok 2014 dostupné na http://www.upol.cz/uredni-deska/verejne-dokumenty/ zadavatel hospodařil s výnosy v celkovém objemu 4 127 504 000 Kč, z toho veřejné zdroje nekapitálové (dotace a příspěvky včetně programů strukturálních fondů) činily 2 926 402 000 Kč, což tvoří 70,9 % celkových výnosů. Z toho je patrné, že veřejné zdroje tvoří podstatný podíl zdrojů pro financování činností zadavatele. Hospodářský výsledek zadavatele po zdanění v roce 2014 činil 58 223 000 Kč.
                13. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem. 
                14. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavřel, že zadavateli svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž tyto skutečnosti ostatně Úřad nepovažuje za sporné, jelikož je zadavatel nerozporuje.
                K uveřejnění písemných zpráv o jednotlivých částech veřejné zakázky na profilu zadavatele po zákonné lhůtě
                15. Podle § 85 odst. 4 zákona zadavatel písemnou zprávu o veřejné zakázce uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
                16. K výrokům I. – III. tohoto rozhodnutí se Úřad vyjádří souhrnně, neboť se ve všech případech jedná o spáchání téhož správního deliktu spočívajícího v porušení téže povinnosti stanovené zákonem. Úřad povinnost uveřejnění písemné zprávy o veřejné zakázce posuzuje v souladu s ust. § 98 odst. 4 zákona samostatně ve vztahu ke každé části veřejné zakázky.
                17. Úřad uvádí, že povinnost uveřejnění písemné zprávy o veřejné zakázce je odrazem principu veřejné publicity zadávání veřejných zakázek. Ať už je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy či nikoli, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu o veřejné zakázce v souladu s ust. § 85 odst. 4 zákona. Uveřejnění písemné zprávy umožňuje jak kontrolu ze strany Úřadu, tak zejména kontrolu ze strany široké veřejnosti, která tak má možnost seznámit se s průběhem zadávacího řízení a jeho výsledkem. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění ve stanovené lhůtě vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
                18. Pro úplnost je třeba konstatovat, že za ukončení zadávacího řízení se považuje uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nebo zrušení zadávacího řízení, jak tomu bylo v šetřeném případě. 
                19. Zadavatel zrušil částí 4, 5 a 6 veřejné zakázky dne 22. 4. 2014. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu o veřejné zakázce na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. nejpozději dne 7. 5. 2014. Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva o částech 4, 5 a 6 veřejné zakázky byla uveřejněna dne 19. 5. 2014, tzn. 27. den od zrušení zadávacího řízení v těchto částech veřejné zakázky a 12. den od uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění. 
                20. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Povinnost uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu o veřejné zakázce vyplývá pro zadavatele z ust. § 85 odst. 4 zákona, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. V šetřeném případě zadavatel písemnou zprávu o částech 4, 5 a 6 veřejné zakázky na svém profilu uveřejnil, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť ji na svém profilu uveřejnil se zpožděním 12 dnů od konce lhůty, ve které byl povinen ji uveřejnit. 
                21. S ohledem na to, že pozdním uveřejněním písemné zprávy o částech 4, 5 a 6 veřejné zakázky zadavatel porušil postup stanovený v § 85 odst. 4 zákona, Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí. 
                K uložení pokuty
                22. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.
                23. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
                24. Z obsahu tohoto příkazu vyplývá, že zadavatel se dopustil celkem tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu, tím že 
                
                
                v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu o části 4 veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 7. 5. 2014, když zadávací řízení na tuto část veřejné zakázky zrušil dne 22. 4. 2014, ale až dne 19. 5. 2014,
                
                
                v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu o části 5 veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 7. 5. 2014, když zadávací řízení na tuto část veřejné zakázky zrušil dne 22. 4. 2014, ale až dne 19. 5. 2014,
                
                
                v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na svém profilu písemnou zprávu o části 6 veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 7. 5. 2014, když zadávací řízení na tuto část veřejné zakázky zrušil dne 22. 4. 2014, ale až dne 19. 5. 2014.
                
                
                25. Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
                26. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.
                27. V tomto případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.
                28. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 7. 10. 2015. Ke spáchání správních deliktů došlo dne 8. 5. 2014, tj. vždy první den po marném uplynutí lhůty 15 dnů pro uveřejnění písemné zprávy o příslušné části veřejné zakázky na profilu zadavatele (v tomto případě zadavatel vyhotovil jednu písemnou zprávu o částech 4, 5 a 6 veřejné zakázky a uveřejnil po stanovené lhůtě), přičemž správní řízení je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
                29. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
                30. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
                31. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
                32. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
                33. V daném případě se zadavatel dopustil spáchání tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, přičemž za spáchání každého z nich lze podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč. Úřad uvádí, že za všechny výše uvedené správní delikty je možno uložit sankci ve stejné maximální výši. S ohledem na tuto skutečnost nelze v daném případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci za nejpřísněji trestný ze spáchaných deliktů, nýbrž pokutu uložit pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad s ohledem na výše uvedené zkoumal, zda lze k uložení sankce zvolit správní delikt, při kterém došlo k uveřejnění písemné zprávy o příslušné části veřejné zakázky nejpozději po marném uplynutí 15 denní lhůty. V šetřeném případě však byla písemná zpráva uveřejněna se stejným zpožděním shodně u částí 4, 5 a 6 veřejné zakázky, konkrétně 12. den po uplynutí zákonné lhůty. Úřad proto pro uložení pokuty zvolil jeden z těchto správních deliktů, a to ten, u něhož byla nejvyšší předpokládaná hodnota veřejné zakázky, konkrétně správní delikt uvedený ve výroku III. tohoto příkazu spáchaný v souvislosti se zadáváním části 6 veřejné zakázky.
                34. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
                35. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
                36. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
                37. V posuzovaném případě je objektem správního deliktu zájem, aby zadavatel včas uveřejnil písemnou zprávu o veřejné zakázce (resp. všech jejích částech) a umožnil tak veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků a postupu zadavatele. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností. Uvedené platí i s ohledem na skutečnost, že zadávací řízení bylo ukončeno jeho zrušením, neboť i tato skutečnost podléhá veřejné kontrole ze strany široké veřejnosti, která tak má možnost seznámit se s průběhem zadávacího řízení a jeho výsledkem.
                38. Úřad z hlediska způsobu spáchání uvádí, že zadavatel se správního deliktu dopustil tím, že neuveřejnil písemnou zprávu o části 6 veřejné zakázky ve lhůtě stanovené zákonem, přičemž jejím pozdním uveřejněním došlo k narušení výše popsaného zájmu chráněného zákonem, tj. možnosti veřejné kontroly postupu zadavatele. Úřad z hlediska intenzity porušení a současně z hlediska následků správního deliktu uvádí, že zadavatel na svém profilu písemnou zprávu o části 6 veřejné zakázky uveřejnil 27. den od zrušení zadávacího řízení předmětné části veřejné zakázky, tj. 12. den po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění. Z tohoto hlediska se vzhledem ke zpoždění v řádech jednotek dnů, kdy písemná zpráva o příslušné části veřejné zakázky (výsledek zadávacího řízení) nebyla k dispozici veřejnosti, jedná o zásah s nižší intenzitou, a Úřad proto tuto okolnost související se spácháním správního deliktu považuje za polehčující při stanovení výše pokuty. 
                39. Další polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad spatřuje ve skutečnosti, že se jednalo o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou ve výši 581 334,- Kč bez DPH, přičemž výše předpokládané hodnoty pro část 6 veřejné zakázky, při jejímž zadávání došlo ke spáchání správního deliktu, za který je ukládána sankce, činila 84 345,- Kč bez DPH. Úřad zde vychází z přímé úměry, že čím vyšší je hodnota veřejné zakázky, tím vyšší je zájem veřejnosti na její veřejné kontrole, resp. čím nižší je hodnota veřejné zakázky, tím nižší intenzitu do právem chráněného zájmu představuje porušení uveřejňovací povinnosti.  
                40. Jako přitěžující okolnost shledává Úřad tu skutečnost, že se zadavatel v souvislosti s postupem ve veřejné zakázce dopustil spáchání dalších dvou správních deliktů spočívajících v neuveřejnění písemné zprávy zadavatele o dalších dvou částech veřejné zakázky v zákonem stanovené lhůtě.
                41. Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti správního deliktu“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob, následky a okolnosti spáchání správního deliktu, včetně intenzity ohrožení právem chráněného zájmu, přičemž společenská škodlivost správního deliktu (tedy závažnost) dosahuje – především při zohlednění polehčujících okolností uvedených v bodech 38. a 39. odůvodnění tohoto příkazu – nízkého stupně závažnosti.
                42. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda uložená pokuta nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Úřad dospěl k závěru, že vzhledem k výši rozpočtu, s nímž zadavatel hospodaří a vzhledem k výši hospodářského výsledku za rok 2014 (viz bod 12. odůvodnění tohoto příkazu), pokuta uložená v této výši není způsobilá negativně ovlivnit jeho působení. 
                43. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti. 
                44. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 1 500 Kč (tj. při spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
                45. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
                 
                POUČENÍ
                Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 
                 
                  otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
                místopředseda
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy