Rozhodnutí UOHS 14242


Číslo jednací ÚOHS-S0511/2016/VZ-39720/2016/533/BKu
Instance I.
Věc
Dodávka diagnostik a výpůjčka přístrojového vybavení pro provádění hematologických vyšetření a analýz - vyšetření krevního obrazu a koagulace
Účastníci Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o.
Beckman Coulter Česká republika s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 13.10.2016
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14242.html
Rozhodnutí
                
Č. j.: ÚOHS-S0511/2016/VZ-39720/2016/533/BKu   27. září 2016     Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 7. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou zadavatel – Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o., IČO 28181662, se sídlem Pospíšilova 365/9, 500 03 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupená JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, IČO 63622777, ev. č. ČAK 09459, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2, navrhovatel – Beckman Coulter Česká republika s.r.o., IČO 28233492, se sídlem Radiová 1122/1, 102 00 Praha 15, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v části č. 1 – „Vyšetření krevního obrazu“ veřejné zakázky „Dodávka diagnostik a výpůjčka přístrojového vybavení pro provádění hematologických vyšetření a analýz - vyšetření krevního obrazu a koagulace“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 3. 2016 pod ev. č. 528680, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 4. 2016, dne 4. 4. 2016, dne 18. 4. 2016, dne 3. 5. 2016, dne 19. 5. 2016, dne 1. 6. 2016, dne 18. 7. 2016 a dne 28. 7. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091680, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 4. 2016, dne 23. 4. 2016, dne 7. 5. 2016, dne 24. 5. 2016, dne 4. 6. 2016, dne 23. 7. 2016 a dne 2. 8. 2016, rozhodl takto: I. Zadavatel – Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o., IČO 28181662, se sídlem Pospíšilova 365/9, 500 03 Hradec Králové – při zadávání části č. 1 – „Vyšetření krevního obrazu“ veřejné zakázky „Dodávka diagnostik a výpůjčka přístrojového vybavení pro provádění hematologických vyšetření a analýz - vyšetření krevního obrazu a koagulace“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 3. 2016 pod ev. č. 528680, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 4. 2016, dne 4. 4. 2016, dne 18. 4. 2016, dne 3. 5. 2016, dne 19. 5. 2016, dne 1. 6. 2016, dne 18. 7. 2016 a dne 28. 7. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091680, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 4. 2016, dne 23. 4. 2016, dne 7. 5. 2016, dne 24. 5. 2016, dne 4. 6. 2016, dne 23. 7. 2016 a dne 2. 8. 2016, nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v Příloze č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace stanovil požadavek na výpůjčku 2 kusů analyzátoru krevních buněk pro Oblastní nemocnici Náchod a.s., Pracoviště klinické hematologie a transfuzní služby Náchod umístěné v prostorách ON Náchod, které „musí umožnit analýzu krevního obrazu se současným stanovením počtu normoblastů, s automatickou korekcí počtu leukocytů, kdy stanovení NRBC je integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu, dále stanovením šestipopulačního diferenciálního počtu leukocytů (tedy včetně počtu nezralých granulocytů)“, a zároveň ve znění Dodatečných informací č. 2 - 14 ze dne 15. 4. 2016, konkrétně v Dodatečné informaci č. 5 jmenovaný zadavatel mimo jiné uvedl, že „(…) nebude tedy považovat za splnění tohoto požadavku, pokud analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření.“, přičemž stanovením takového technického požadavku vytvořil neodůvodněnou překážku hospodářské soutěže, čímž se zároveň dopustil porušení zákazu diskriminace, když diskriminoval dodavatele schopné nabídnout obdobné technické řešení tím, že neumožnil řešení, aby analyzátor vydal hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, ačkoliv lze i tímto řešením v daném případě zajistit, aby výsledku požadovaného zadavatelem bylo dosaženo automaticky při vyšetření každého krevního obrazu, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a doposud nebyla uzavřena smlouva na předmětnou veřejnou zakázku. II. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o., IČO 28181662, se sídlem Pospíšilova 365/9, 500 03 Hradec Králové – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na část č. 1 „Vyšetření krevního obrazu“ veřejné zakázky „Dodávka diagnostik a výpůjčka přístrojového vybavení pro provádění hematologických vyšetření a analýz - vyšetření krevního obrazu a oagulace“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 3. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 3. 2016 pod ev. č. 528680, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 4. 2016, dne 4. 4. 2016, dne 18. 4. 2016, dne 3. 5. 2016, dne 19. 5. 2016, dne 1. 6. 2016, dne 18. 7. 2016 a dne 28. 7. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091680, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 4. 2016, dne 23. 4. 2016, dne 7. 5. 2016, dne 24. 5. 2016, dne 4. 6. 2016, dne 23. 7. 2016 a dne 2. 8. 2016. III. Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o., IČO 28181662, se sídlem Pospíšilova 365/9, 500 03 Hradec Králové – ukládá:   uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.   Odůvodnění I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ 1.             Odesláním oznámení o zahájení otevřeného řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o., IČO 28181662, se sídlem Pospíšilova 365/9, 500 03 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupená JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, IČO 63622777, ev. č. ČAK 09459, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 14. 3. 2016 zadávací řízení pro zadání veřejné zakázky „Dodávka diagnostik a výpůjčka přístrojového vybavení pro provádění hematologických vyšetření a analýz - vyšetření krevního obrazu a koagulace“. Oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 3. 2016 pod ev. č. 528680, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 4. 2016, dne 4. 4. 2016, dne 18. 4. 2016, dne 3. 5. 2016, dne 19. 5. 2016, dne 1. 6. 2016, dne 18. 7. 2016 a dne 28. 7. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091680, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 4. 2016, dne 23. 4. 2016, dne 7. 5. 2016, dne 24. 5. 2016, dne 4. 6. 2016, dne 23. 7. 2016 a dne 2. 8. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“). 2.             V bodě 2.1. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Veřejná zakázka je v souladu s ust. § 98 zákona rozdělena na dvě části. Dodavatel může podat nabídku na jednu či obě části předmětu veřejné zakázky.(…) Jednotlivé části veřejné zakázky se posuzují a hodnotí odděleně“. Zadavatel rozdělil v tomtéž bodě zadávací dokumentace veřejnou zakázku na část č. 1: Vyšetření krevního obrazu (dále jen „část č. 1 veřejné zakázky“), a na část č. 2: Koagulace. 3.             Předmětem plnění citované veřejné zakázky je podle bodu II.1.5) oznámení o zakázce „uzavření rámcové smlouvy na dodávky diagnostik a dalšího přímo souvisejícího spotřebního materiálu pro hematologická vyšetření in vitro (vyšetření krevního obrazu a koagulace). Součástí veřejné zakázky je též výpůjčka zdravotnických prostředků pro zajištění těchto vyšetření a jejich servis“. Předmětem plnění části č. 1 veřejné zakázky jsou podle bodu 1) Přílohy B oznámení o zakázce „dodávky diagnostik pro analýzy krevního obrazu (včetně bezplatné výpůjčky analyzátorů krevního obrazu s příslušenstvím a jejich servisu, včetně vzdálené správy)“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem v bodě II.1.4) oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 3. 2016 stanovena na 46 000 000 Kč bez DPH a následně v opravném formuláři oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 5. 2016 byla zadavatelem změněna na 79 000 000 Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota části č. 1 veřejné zakázky byla zadavatelem v oznámení o zakázce v bodě 3) přílohy B týkající se části č. 1 veřejné zakázky stanovena na 33 000 000 Kč bez DPH. 4.             V Příloze č. 1 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „Technická specifikace“) stanovil zadavatel pro část č. 1 veřejné zakázky v bodě 3. „Oblastní nemocnice Náchod a.s. pro Pracoviště klinické hematologie a transfuzní služby Náchod umístěné v prostorách ON Náchod“ (dále také jen „Nemocnice Náchod“) požadavek na výpůjčku 2 kusů analyzátoru krevních buněk, které „musí umožnit analýzu krevního obrazu se současným stanovením počtu normoblastů, s automatickou korekcí počtu leukocytů, kdy stanovení NRBC je integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu, dále stanovením šestipopulačního diferenciálního počtu leukocytů (tedy včetně počtu nezralých granulocytů)“ (dále jen „způsob určení počtu normoblastů“). 5.             V Technické specifikaci zadavatel dále pro část č. 1 veřejné zakázky: V bodě 2. Oblastní nemocnice Jičín a.s. pro pracoviště Oddělení transfuzní a hematologické Centra klinických laboratoří umístěné v prostorách nemocnice Jičín; v bodě 3. Oblastní nemocnice Náchod a.s. pro Pracoviště klinické hematologie a transfuzní služby Náchod umístěné v prostorách ON Náchod a pro Oddělení laboratorní medicíny – pracoviště klinické biochemie a diagnostiky Nemocnice Náchod a.s. umístěné v prostorách nemocnice Rychnov nad Kněžnou; a v bodě 4. Oblastní nemocnice Trutnov a.s. pro Transfuzní a hematologické oddělení;    stanovil požadavek na výpůjčku 2 kusů analyzátoru krevních buněk, přičemž „minimálně jeden analyzátor musí umožnit analýzu trombocytů jiným než impedančním principem měření a umožnit stanovení poměru nezralých trombocytů“ (dále jen „způsob měření trombocytů“). 6.             Z Dodatečných informací č. 2 – 14 ze dne 15. 4. 2016, konkrétně z Dodatečné informace č. 5 (dále jen „Dodatečná informace č. 5“) vyplývá, že dne 11. 4. a 12. 4. 2016 obdržel zadavatel dvě žádosti o poskytnutí dodatečných informací podle § 49 odst. 1 zákona. V dotazu s celkovým pořadovým číslem 5 bylo uvedeno, zda bude zadavatel považovat za splnění požadavku týkajícího se způsobu určení počtu normoblastů pro Nemocnici Náchod, „(…) pokud analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následném stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NFBC) v dalším měření?“. V návaznosti na dotaz s celkovým pořadovým číslem 5 poskytl zadavatel v Dodatečné informaci č. 5 odpověď, v níž uvedl, že „nebude tedy považovat za splnění tohoto požadavku, pokud analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření“. V odůvodnění Dodatečné informace č. 5 zadavatel uvedl, že integrace stanovení NRBC do analýzy krevního obrazu šetří náklady na reagencie a čas, a že záchyt a kvantifikace NRBC při stanovení KO má u akutně nemocných prokázaný klinický význam. Uvedl také, že na některých pracovištích zadavatel již provozuje zařízení, která tento požadavek splňují. 7.             Dne 25. 4. 2016 obdržel zadavatel od navrhovatele – Beckman Coulter Česká republika s.r.o., IČO 28233492, se sídlem Radiová 1122/1, 102 00 Praha 15 (dále jen „navrhovatel“) – žádost o poskytnutí dodatečných informací podle § 49 odst. 1 zákona. Navrhovatel se dotazoval, zda je možné poskytnout pro nemocnice, jichž se požadavek na analyzátory se specifickým způsobem měření trombocytů týká, dva analyzátory krve provádějící analýzu trombocytů impedančním způsobem měření. V Dodatečných informacích č. 15 ze dne 29. 4. 2016 poskytl zadavatel na dotaz navrhovatele odpověď, že trvá na tom, aby alespoň jeden ze dvou poptávaných analyzátorů umožnil analýzu trombocytů jiným než impedančním principem měření. V odůvodnění Dodatečných informací č. 15 pak zadavatel uvedl, že ačkoli je impedanční princip stanovení počtu trombocytů standardním principem měření počtu trombocytů a je nejekonomičtější, má technické limity a u výrazně patologických vzorků může poskytovat nepřesné výsledky. Uvedl také, že na některých pracovištích zadavatel technologie s uvedenými vlastnostmi již používá a vidí jejich „(…) jednoznačný pozitivní přínos pro klinickou praxi“. 8.             Přípisem ze dne 1. 7. 2016 podal navrhovatel námitky dle § 110 odst. 3 zákona, které směřovaly proti zadávacím podmínkám části č. 1 veřejné zakázky (dále jen „námitky“). 9.             V námitkách navrhovatel uvedl, že trváním na výpůjčce přístroje, který umožňuje jinou, než impedanční metodu analýzy trombocytů,se zadavatel dopustil porušení zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 zákona a porušení § 45 odst. 3 zákona,a to s ohledem na diskriminační a neodůvodněné nastavení technických podmínek upřednostňující určité dodavatele a vytvářející neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Navrhovatel dále uvedl, že optická metoda není hodnotnější než impedanční, a že naopak výsledky získané impedanční metodou jsou přesnější a bezpečnější pro stanovení diagnózy a další léčbu pacientů, k čemuž předložil seznam publikací. 10.         Za diskriminační označil navrhovatel v námitkách též požadavek zadavatele ohledně způsobu určení počtu normoblastů, k němuž směřoval dotaz s celkovým pořadovým číslem 5 (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedl, že jím nabízený analyzátor měří přítomnost normoblastů v každém vzorku a při jejich identifikaci automaticky zopakuje měření a doplní diferenciální rozpočet leukocytů. Uvedl, že toto řešení je v porovnání s požadavkem zadavatele výhodnější, protože vedle větší klinické bezpečnosti pacientů přináší i významnou úsporu provozních nákladů. 11.         Rozhodnutím o námitkách ze dne 8. 7. 2016, které bylo navrhovateli doručeno dne 11. 7. 2016 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel nevyhověl námitkám podaným navrhovatelem. 12.         K námitce navrhovatele týkající se způsobu měření trombocytů uvedl zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách následující. 13.         „Stanovení počtu trombocytů automatickým analyzátorem má své obecně známé limitace. Velice obtížné je rozlišení destiček (především těch velkých) od jiných buněk či částic (…), což se samozřejmě projeví na špatném výsledku (falešně zvýšený či snížený počet). (…) Pokud analyzátor neměří trombocyty ještě jinou metodou (opticky nebo imunologicky), lze na tuto skutečnost usuzovat pouze z tzv. interference na horním velikostním rozhraní v oblasti pro objemy částic kolem 35 fl. (…) Velké destičky jsou určeny jako erytrocyty a pokud je k dispozici pouze impedanční počet, bývá i interference na horním rozhraní v oblasti 35 fl. Může tak být výrazně snížen počet trombocytů. Je nutná kontrola nátěrem nebo určení počtu trombocytů jinou metodou (…). Stanovení počtu trombocytů mikroskopicky je zatíženo výrazně vyšší chybou stanovení (obvykle 15-20%) a je zatěžující pro personál.“ Dále zadavatel uvedl, že na pracovišti Oblastní nemocnice Náchod a Trutnov umožňují analyzátory stanovení počtu trombocytů i optickou metodou a tato metoda je hodnocena velice pozitivně (zhruba 1500 stanovení ročně). 14.         K námitce navrhovatele týkající se způsobu určení počtu normoblastů uvedl zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, že „(…) na pracovištích, kde je součástí běžného vyšetření krevního obrazu k dispozici rovněž přímá korekce a odhad počtu normoblastů, jsou tyto uváděny klinickým lékařům pouze v případě jejich pozitivity, (…). Technologie dosud užívaná v ON Jičín umožňuje pouze korekci počtu leukocytů o normoblasty, s upozorněním formou chybového hlášení na možný výskyt normoblastů. Četnost výskytu chybových hlášek na normoblasty (…) zdaleka nedosahuje počtů uvedených v ON Náchod, přestože množství i skladba pacientů je na obou pracovištích obdobná. Lze tedy předpokládat, že pouhé upozornění na výskyt normoblastů je pravděpodobně nedostatečné (…)“. 15.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 21. 7. 2016 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).  II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 16.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 21. 7. 2016, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. 17.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel. 18.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-30706/2016/533/BKu ze dne 22. 7. 2016 (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení“). V oznámení o zahájení správního řízení Úřad upozornil zadavatele na lhůtu, v níž je dle zákona povinen zaslat Úřadu dokumentaci o veřejné zakázce a své vyjádření k návrhu. Dále Úřad účastníkům stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy a vyzval účastníky k označení údajů, které obsahují obchodní tajemství, utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. 19.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-32333/2016/533/BKu ze dne 3. 8. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení. 20.         Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-36746/2016/533/BKu ze dne 2. 9. 2016 Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávací řízení na část č. 1 šetřené veřejné zakázky, dokud nebude případ řádně prošetřen. 21.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-37399/2016/533/BKu  ze dne 8. 9. 2016 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 22.         Rozhodnutím o předběžném opatření č. j.  ÚOHS-S0511/2016/VZ-37544/2016/533/BKu ze dne 9. 9. 2016 Úřad zadavateli uložil pozastavit zadávací řízení na část č. 1 šetřené veřejné zakázky, dokud nebude případ řádně prošetřen. Obsah návrhu 23.         Návrh směřoval proti zadávacím podmínkám části č. 1 veřejné zakázky.  24.         V návrhu vyjádřil navrhovatel přesvědčení, že požadavky zadavatele na způsob měření trombocytů a na způsob měření počtu normoblastů stanovené v Technické specifikaci k části č. 1 veřejné zakázky porušují zákaz diskriminace dle § 6 odst. 1 zákona a dále § 45 odst. 3 zákona. Technické podmínky jsou dle navrhovatele nedůvodně stanoveny diskriminačně, upřednostňují určité dodavatele, vylučují bez objektivního důvodu potenciální dodavatele včetně navrhovatele a vytvářejí neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Takovým postupem se navrhovatel cítí dotčen, neboť je dle něj jeho úspěch v takové veřejné zakázce zásadním způsobem ohrožen. 25.         V návrhu zopakoval navrhovatel následující argumenty, které uvedl již v námitkách. 26.         Ke způsobu určení počtu normoblastů navrhovatel uvedl, že ohledně jím nabízeného analyzátoru „přítomnost normoblastů je měřena v každém vzorku, pokud jsou normoblasty ve vzorku přítomny a LISem byl požadován pouze profil samostatného KO, analyzátor automaticky zopakuje měření a doplní diferenciální rozpočet leukocytů (případně, podle nastavení uživatelem i retikulocyty)“. Uvedl, že takové řešení je dle něj v porovnání s požadavkem zadavatele výhodné díky větší klinické bezpečnosti výsledků pacienta i díky významné úspoře provozních nákladů. 27.         Ke způsobu měření trombocytů navrhovatel uvedl, že zadavatel de facto vyžaduje analyzátory využívající optickou metodu, která ovšem dle navrhovatele není hodnotnější než impedanční metoda. Dle navrhovatele jsou výsledky získané impedanční metodou přesnější a bezpečnější, naopak výsledky optické metody nejsou přínosem pro klinickou spolehlivost, ani pro bezpečnost pacienta a nepřináší ani ekonomický efekt. Výrobci používající v rámci jednoho analyzátor obě metody, preferují dle navrhovatele výsledek získaný impedanční metodou. Pro podporu svých argumentů navrhovatel odkázal na množství odborných článků a dále uvedl, že „Ačkoli zadavatel má právo vybrat si vyhovující technické řešení, musí být takový postup řádně odůvodněn. V případě, kdy uváděné důvody nejsou opodstatněné, a pro výběr dané technologie neexistuje odborný důvod, nemůže se jednat o legitimní požadavek Zadavatele“. 28.         Nad rámec argumentů uvedených v námitkách uvedl navrhovatel ke způsobu měření počtu normoblastů, že nižší počty vzorků s pozitivním počtem normoblastů jsou dány jednak spektrem pacientů, a jednak menším počtem falešně pozitivních výsledků na analyzátoru. Navrhovatelem nabízené analyzátory jsou dle něj vybaveny patentovanou metodou průtokové cytometrie VCSn, čímž dle něj převyšují analyzátory konkurenčních výrobců. Ke způsobu měření trombocytů uvedl, že používá patentovanou metodu analýzy, která eliminuje možné interference úlomku erytrocytu v objemu pod 35 fl a umožňuje počítání trombocytů ve velikostním rozsahu 2-70 fl bez interference a zahrnuje do výsledku oproti tvrzení zadavatele veškeré frakce trombocytů.    29.         Navrhovatel proto Úřadu navrhl, aby zrušil zadávací řízení na část č. 1 předmětné veřejné zakázky. Vyjádření zadavatele k návrhu 30.         Vyjádření zadavatele k návrhu bylo doručeno Úřadu dne 1. 8. 2016 (dále jen „vyjádření zadavatele“). 31.         Nad rámec argumentů obsažených v rozhodnutí o námitkách bylo ve vyjádření zadavatele uvedeno, že „(…) navrhovatel je současným dodavatelem přístrojů a spotřebního materiálu, který zadavatel v přezkoumávaném zadávacím řízení poptává. (…) Při zrušení či zdržení postupu zadávacího řízení by tak byl zadavatel nucen dále odebírat dodávky spotřebního materiálu od navrhovatele“. Zadavatel proto vyjádřil přesvědčení, že námitky i návrh jsou pouze účelové. 32.         Ke způsobu stanovení počtu normoblastů uvedl zadavatel nad rámec argumentů obsažených v rozhodnutí o námitkách, že „v případě, kdy stanovení počtu normoblastů není integrální součástí každého krevního obrazu, je nezbytné dodatečně provést opakovanou analýzu, která ekonomicky i organizačně komplikuje provoz laboratoří zadavatele. Naopak v případě zahrnutí tohoto stanovení do každého krevního obrazu jsou šetřeny náklady na reagencie a čas.“ Upozornil také na prokázaný klinický význam jím vyžadované metody u akutně nemocných. 33.         Dále zadavatel uvedl, že automatické opakování měření může být vhodné při prvozáchytu, ale při opakovaných vyšetření pacienta je automatické testování nákladem pro laboratoř navíc. Zároveň uvedl, že normoblasty se nevyskytují pouze za patologických stavů, ale i u fyziologických novorozenců.   34.         Ke způsobu měření trombocytů uvedl zadavatel nad rámec argumentů obsažených v rozhodnutí o námitkách, že sám navrhovatel v manuálu k jím dodávaným analyzátorům uvádí zadavatelem zmiňovaná omezení pro impedanční princip měření: „Velké krevní destičky, shluky krevních destiček, úlomky bílých krvinek, elektronický šum, velmi malé červené krvinky, úlomky červených krvinek.“ 35.         Studie uváděné navrhovatelem v námitkách i návrhu odmítl zadavatel jako nerelevantní s tím, že se týkají středního objemu trombocytů, nikoli stanovení počtu trombocytů. 36.         Zadavatel ve vyjádření uvedl, že žádným ze svých úkonů neporušil zákon, zadávací podmínky stanovil v souladu se zákonem a návrh navrhovatele považuje za účelovou snahu o zdržení zadávacího řízení. Navrhl proto Úřadu návrh zamítnout. Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 9. 2016 37.         Přípisem ze dne 15. 9. 2016 zaslal navrhovatel Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí. Ve vyjádření navrhovatel odmítl tvrzení zadavatele o tom, že správní řízení navrhovatel inicioval bez legitimního účelu pouze s úmyslem prodloužit stávající stav jím realizovaných dodávek. Uvedl, že není jediným současným dodavatelem poptávaného plnění zadavateli, a že nemá na prodlužování zadávacího řízení zájem. Dále navrhovatel uvedl, že nabídku na veřejnou zakázku podal pouze ve snaze o co nejsilnější zajištění svého procesního postavení, a to ačkoli mu bylo zadavatelem bez objektivního důvodu fakticky znemožněno za rovných a objektivních podmínek soutěžit o veřejnou zakázku a uspět. Navrhovatel zopakoval, že v zadávacím řízení nebyly respektovány základní principy zadávání veřejných zakázek, když technické požadavky účelově preferují bez jakéhokoli reálného opodstatnění technologii pouze jednoho výrobce. Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 9. 2016 38.         Přípisem ze dne 16. 9. 2016 zaslal zadavatel Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí. Ve vyjádření zadavatel uvedl, že navrhovatelovo sdělení ohledně toho, že patologie v normoblastech je vždy provázena dalšími změnami v krevním obraze a v diferenciálu leukocytů, je nepravdivé. Dále zpochybnil sdělení navrhovatele ohledně toho, že očekávané patologické vzorky jsou v laboratoři vždy analyzovány v režimu KO + Diff, a ohledně toho, že režim základního krevního obrazu je požadován u očekávaně normálních vzorků. Dále zadavatel zpochybnil způsob určení počtu normoblastů na analyzátorech nabízených navrhovatelem tak, jak jej ve svém sdělení ze dne 26. 8. 2016 popsala Úřadu Oblastní nemocnice Jičín a.s. Závěrem zadavatel zopakoval, že žádným ze svých úkonů neporušil zákon, a že zadávací podmínky stanovil v souladu se zákonem. Proto navrhl Úřadu, aby návrh zamítl. Šetření provedené Úřadem 39.         Dopisy č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-32967/2016/533/BKu a č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-32999/2016/533/BKu ze dne 9. 8. 2016 zaslal Úřad Oblastní nemocnici Náchod a.s. a Oblastní nemocnici Jičín a.s. jako konečným příjemcům části plnění veřejné zakázky žádosti o sdělení informací ohledně analyzátoru krevních buněk, který v současnosti využívají. Oblastní nemocnice Náchod a. s. i Oblastní nemocnice Jičín a. s. podaly Úřadu požadovaná sdělení dopisy ze dne 12. 8. 2016. Oblastní nemocnice Náchod a. s. uvedla, že využívá automatický hematologický analyzátor XN-2000, jehož výrobcem je Sysmex Corporation, přičemž analýzu erytroblastů provádí tento přístroj automaticky při každém měření vzorků periferní krve a „(…) je tak integrální součástí každého vyšetření krevního obrazu“. Oblastní nemocnice Jičín a. s. uvedla, že využívá Automatický hematologický analyzátor Beckman Coulter DxH800, který číselnou hodnotu normoblastů při měření holého krevního obrazu nevydá, nýbrž vydá pouze upozornění, že došlo ke korekci výsledků leukocytů z důvodu přítomnosti normoblastů, případně jiné interference, a číselný výsledek vydává analyzátor pouze s měřením diferenciálního počtu leukocytů v panelu KO + Diff. 40.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-33085/2016/533/BKu ze dne 9. 8. 2016 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k podání sdělení k otázkám vztahujícím se k analyzátoru krevních buněk nabízenému v rámci předmětné části veřejné zakázky a upřesnění, vůči které části veřejné zakázky jeho návrh směřuje. Dopisem ze dne 11. 8. 2016 upřesnil navrhovatel Úřadu, že jeho návrh směřuje proti části č. 1 předmětné veřejné zakázky – Vyšetření krevního obrazu. Odpovědi na položené otázky sdělil navrhovatel Úřadu dopisem ze dne 12. 8. 2016. 41.         Dopisem č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-34090/2016/533/BKu ze dne 16. 8. 2016 zaslal Úřad Oblastní nemocnici Náchod a.s. jako jednomu z konečných příjemců části plnění veřejné zakázky žádost o podání sdělení v návaznosti na sdělení poskytnuté Úřadu dopisem ze dne 12. 8. 2016. Požadované sdělení poskytla Úřadu Nemocnice Náchod a. s. dopisem ze dne 18. 8. 2016. 42.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-34002/2016/533/BKu ze dne 16. 8. 2016 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k podání sdělení k dalším otázkám týkajícím se nabízeného analyzátoru krevních buněk. Odpovědi na tyto otázky sdělil navrhovatel Úřadu dopisem ze dne 22. 8. 2016, v němž ohledně analyzátoru Beckman Coulter DxH800 mimo jiné uvedl, že „K provedení opakovaného měření za účelem doplnění počtu normoblastů (a kompletního diferenciálu leukocytů) není potřebný zásah obsluhy, opakování proběhne automaticky na základě softwarového pravidla naprogramovaného v analyzátoru“. 43.         Dopisem č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-35668/2016/533/BKu ze dne 25. 8. 2016 zaslal Úřad Oblastní nemocnici Jičín a.s. jako jednomu z konečných příjemců části plnění veřejné zakázky žádost o podání dalších informací k jím používanému analyzátoru krevních buněk. Požadované informace poskytla Úřadu Oblastní nemocnice Jičín a. s. dopisem ze dne 26. 8. 2016, v němž uvedla, že na jím používaném analyzátoru Beckman Coulter DxH800 lze softwarově nastavit automatické opakování měření vzorku v módu KO + Diff + NRBC. 44.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0511/2016/VZ-35529/2016/533/BKu ze dne 25. 8. 2016 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k podání sdělení v návaznosti na sdělení poskytnuté Úřadu navrhovatelem v dopise ze dne 22. 8. 2016. Požadované sdělení poskytl Úřadu navrhovatel dopisem ze dne 29. 8. 2016. III.           ZÁVĚRY ÚŘADU 45.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního šetření rozhodl, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, a současně rozhodl o uložení nápravného opatření – zrušení zadávacího řízení na část č. 1 předmětné veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. K postavení zadavatele 46.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele veřejné zakázky ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona. 47.         Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 48.         Podle § 1 zakladatelské listiny zadavatele má zadavatel právní formu společnosti s ručením omezeným. 49.         Podle § 2 zakladatelské listiny zadavatele je předmětem podnikání zadavatele velkoobchod; zprostředkování obchodu a služeb; skladování zboží a manipulace s nákladem; činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců; služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy; nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků a) třídy IIb a III, s výjimkou kondomů, b) třídy I a IIa, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků. 50.         Podle informací na oficiálních internetových stránkách zadavatele (www.czz-khk.cz) byl zadavatel založen za účelem „(…)naplnění záměru Zdravotnického holdingu Královehradeckého kraje a.s. centralizovat pro všechny své nemocnice nákup, zásobování a logistiku a snížit tak náklady na provoz tohoto segmentu.Společnost zajišťuje pro Zdravotnický holding Královehradeckého kraje a.s. a jeho nemocnice, v souladu se zákonem, administrativně ekonomickou kontrolu nad tokem zboží s cílem maximálně využít potenciál agregace objemů požadavků na jednotlivé druhy zdravotnického materiálu od žadatelů v jednotlivých nemocnicích. Současně zajišťuje fyzické centrální dodávky zdravotnického materiálu až na jednotlivá oddělení nemocnic z jednoho centrálního skladu. Centrální sklad je veden formou konsignačních zásob jednotlivých dodavatelů zdravotnického materiálu. Tímto se dosáhlo úplného uvolnění finančních prostředků nemocnic vázaných do skladových zásob a otevření možnosti pro další optimalizace. Celý proces zásobování je založen a veden na bázi elektronické komunikace“. 51.         Podle § 3 zakladatelské listiny zadavatele jsou společníky zadavatele: společnost Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s., IČO 25997556, se sídlem Pospíšilova 365/9, 500 03 Hradec Králové, jejíž peněžitý vklad činí 102 000 Kč a obchodní podíl činí 51%; společnost NemLog a.s., IČO 27642241, nyní sídlem Jakubská 647/2, 110 00 Praha, jejíž peněžitý vklad činí 98 000 Kč a obchodní podíl činí 49%. 52.         Na základě rozhodnutí valné hromady zadavatele ze dne 23. 6. 2010 a rozhodnutí valné hromady zadavatele ze dne 23. 4. 2014 činí obchodní podíl společnosti Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s. v současné době 99% a obchodní podíl společnosti NemLog a.s. činí 1%. 53.         Zadavatel je tedy právnickou osobou financovanou a ovládanou převážně společností Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s. 54.         Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že jediným akcionářem společnosti Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje a.s. je Královéhradecký kraj, IČO 70889546, Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové. 55.         Právnická osoba, kterou je zadavatel převážně financován a ovládán, je tedy kompletně financována i ovládána Královéhradeckým krajem, který je jako územní samosprávný celek veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c). 56.         Z dikce ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že do kategorie veřejných zadavatelů se řadí i tzv. jiná právnická osoba, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu, a současně je tato jiná právnická osoba v určitém vztahu ke konkrétnímu veřejnému zadavateli – tento vztah může být založen buď na základě převážného financování této jiné právnické osoby ze strany veřejného zadavatele, případně na tom, že konkrétní veřejný zadavatel může fakticky ovlivňovat činnost této jiné právnické osoby (typicky formou jmenování či volby nadpoloviční většiny členů orgánů této jiné právnické osoby). Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel je z převážné části financován i ovládán společností, jíž založil a kompletně financuje i ovládá veřejný zadavatel – Královéhradecký kraj. Nemůže být proto sporu o tom, že je zde naplněna druhá ze shora popsaných podmínek pro konstatování, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona. Jestliže je zakladatelem majoritního společníka zadavatele územní samosprávný celek, který je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, pak předpoklad výše popsaného „ovládání“ zadavatele, coby tzv. jiné právnické osoby, je beze zbytku splněn. 57.         Pokud jde o naplnění i první z podmínek pro učinění závěru, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, a sice uspokojování potřeb veřejného zájmu, pak Úřad konstatuje následující. Platí, že za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat takové potřeby, které jsou spojeny s obecným zájmem nad jejich výkonem, a které se stát prostřednictvím orgánů státní správy (resp. územní samosprávné celky na základě zvláštních právních předpisů) rozhodne uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním ponechává rozhodující vliv. Úřad opakuje, že účelem zřízení zadavatele je „centralizovat pro všechny své nemocnice nákup, zásobování a logistiku a snížit tak náklady na provoz tohoto segmentu. (…) Tímto se dosáhlo úplného uvolnění finančních prostředků nemocnic vázaných do skladových zásob a otevření možnosti pro další optimalizace“. Na zadavatele tak byl krajem jako zřizovatelem nemocnic přenesen jeden z předmětů činnosti těchto veřejných zdravotnických zařízení. Je přitom nepochybné, že veřejné zdravotnictví nemá sloužit k uspokojení potřeb konkrétních jednotlivců, případně úzké skupiny osob, nýbrž k uspokojení potřeb samotného státu, tedy České republiky, potažmo jejích obyvatel, a není tudíž adresnou činností, ale naopak činností, která slouží k zajištění potřeb veřejnosti jako celku. Vzhledem k právě řečenému Úřad tudíž dovozuje, že je tímto splněna i první z podmínek vymezených v § 2 odst. 2 písm. d) zákona 58.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona a tudíž je povinen postupovat podle zákona. K výroku I. tohoto rozhodnutí Relevantní ustanovení zákona 59.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 60.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. 61.         Podle § 44 odst. 3 písm. b) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň technické podmínky (§ 45 zákona) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a zákona), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. 62.         Podle § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem. 63.         Podle § 45 odst. 3 zákona technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele. 64.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce 65.         V Technické specifikaci stanovil zadavatel pro část č. 1 veřejné zakázky v bodě 3. Oblastní nemocnice Náchod a.s. pro Pracoviště klinické hematologie a transfuzní služby Náchod umístěné v prostorách ON Náchod požadavek na výpůjčku 2 kusů analyzátoru krevních buněk, které „musí umožnit analýzu krevního obrazu se současným stanovením počtu normoblastů, s automatickou korekcí počtu leukocytů, kdy stanovení NRBC je integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu, dále stanovením šestipopulačního diferenciálního počtu leukocytů (tedy včetně počtu nezralých granulocytů). 66.         V Dodatečné informaci č. 5 poskytl zadavatel na žádost o dodatečnou informaci týkající se technických požadavků na analyzátor krevních buněk ohledně způsobu určení počtu normoblastů odpověď, že „Minimálním požadavkem je automatická korekce počtu leukocytů o normoblasty. V případě, že stanovení počtu normoblastů není integrální součástí každého KO, je nezbytné dodatečné provádění opakovaných analýz, které by ekonomicky i organizačně komplikovalo provoz laboratoří zadavatele. (…)Zadavatel nebude tedy považovat za splnění tohoto požadavku, pokud analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření“. 67.         V bodě 13. „Zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace stanovil zadavatel, že „Pro každou prováděnou analýzu uchazeč v nabídce uvede podrobnou cenovou kalkulaci, jejíž součástí je úplný a podrobný přehled diagnostik, kontrol a spotřebního materiálu potřebného pro provedení této analýzy. (…) Jednotkové ceny uchazeč vyplní do cenové tabulky, kterou přiloží ke své nabídce. (…) V jednotkových cenách je uchazeč dle svého odborného posouzení povinen zohlednit také hodnotu výpůjčky přístrojů, včetně instalace, odborného a technického servisu v místě plnění po celou dobu plnění smlouvy a veškeré další požadavky na předmět plnění v zadávacích podmínkách. Nabídkovou cenou se rozumí cena za splnění příslušné části veřejné zakázky (tzn. za dobu 8 let) vč. zohlednění všech nákladů. “ 68.         V bodě 18. zadávací dokumentace stanovil zadavatel, že hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena. 69.         V Příloze č. 10 k zadávací dokumentaci – Cenová tabulka pro tvorbu nabídkové ceny, stanovil zadavatel, že tvorba nabídkové ceny pro část č. 1 veřejné zakázky bude sestávat pouze z ocenění diagnostiky a kontrolního materiálu pro jednotlivá pracoviště.      Právní posouzení K výroku I. tohoto rozhodnutí 70.         Úřad uvádí, že obecně platí, že zadavatel veškeré požadavky na předmět plnění stanoví dle svých potřeb s ohledem na konkrétní předmět veřejné zakázky poptávaný zadavatelem. Veškeré požadavky však musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, v tomto případě zejména zásadu zákazu diskriminace, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění transparentní, nediskriminační a rovné soutěže o zakázku. 71.         Vymezením technických podmínek nesmí zadavatel bezdůvodně zvýhodnit některé dodavatele před ostatními a nesmí tím bránit hospodářské soutěži. Stanovení bezdůvodně přísných technických podmínek je jednání, které brání hospodářské soutěži, a to jak ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce, tak obecně, neboť z této soutěže předem a bez zjevného důvodu vylučuje ty dodavatele, kteří nejsou z různých důvodů schopni dostát těmto přísnějším požadavkům, které zadavatel nedůvodně stanoví tak, že je schopen je splnit pouze konkrétní dodavatel, resp. omezená skupina dodavatelů. 72.         Zadavatel stanovil v Technické specifikaci k části č. 1 veřejné zakázky požadavky na výpůjčku 2 kusů analyzátoru krevních buněk pro Nemocnici Náchod. Ohledně způsobu určení počtu normoblastů stanovil požadavek, že tyto 2 kusy analyzátoru „musí umožnit analýzu krevního obrazu se současným stanovením počtu normoblastů, s automatickou korekcí počtu leukocytů, kdy stanovení NRBC je integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu, dále stanovením šestipopulačního diferenciálního počtu leukocytů (tedy včetně počtu nezralých granulocytů). 73.         Úřad považuje za vhodné se na tomto místě krátce vypořádat s významem slovního spojení „integrální součást“, jak jej zadavatel uvedl v Technické specifikaci k části č. 1 veřejné zakázky, v bodu 3. analyzátory krevních buněk pro Nemocnici Náchod. Termín „integrální“ má více významů, které se liší v souvislosti s významem zbytku sdělení, či v souvislosti s ustáleným slovním spojením, jehož je součástí. Základním významem tohoto termínu je „celkový“, „souhrnný“, „úplný“, „celý“, „celistvý“, či „naprostý“. Slovní spojení „integrální součást“ se významově překládá jako „nedílná součást“. Ve vztahu k základnímu významu termínu je patrné, že „nedílná součást“ se vztahuje k celku, tedy k souhrnu určitých částí. K totožnému závěru lze přitom dojít za použití všech běžně užívaných metod výkladu. Je tedy zřejmé, že zadavatel požaduje přístroj, který je schopen v rámci vyšetření každého krevního obrazu stanovit i počet normoblastů, s automatickou korekcí počtu leukocytů. 74.         V dotaze s celkovým pořadovým číslem 5 byla obsažena žádost o dodatečné informace (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí) ohledně toho, zda „Bude zadavatel považovat za splnění tohoto požadavku, pokud analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření?“  75.         Zadavatel v Dodatečné informaci č. 5 poskytl odpověď, že předestřený postup nebude považovat za splnění svého požadavku z důvodu, že „V případě, že stanovení počtu normoblastů není integrální součástí každého KO, je nezbytné dodatečné provádění opakovaných analýz, které by ekonomicky i organizačně komplikovalo provoz laboratoří zadavatele. Integrace stanovení NRBC do analýzy krevního obrazu šetří náklady na reagencie (nejsou nutné reagencie pro stanovení NRBC v samostatném módu) a čas. Záchyt a kvantifikace NRBC při stanovení KO u akutně nemocných má prokázaný klinický význam“.  76.         Navrhovatel pak v rámci návrhu k takto stanoveným zadávacím podmínkám uvedl, že jím nabízené řešení měří přítomnost normoblastů v každém vzorku a pokud jsou přítomny, zopakuje analyzátor automaticky měření a doplní diferenciální rozpočet leukocytů, což je dle něj výhodnější a úspornější, než řešení požadované zadavatelem. Vzhledem k tomu, že zadavatel v Dodatečných informacích č. 5 uvedl, že takovéto řešení akceptovat nebude, považuje navrhovatel takto stanovené zadávací podmínky za diskriminační a porušující ustanovení § 45 odst. 3 zákona, jelikož dle něj bez objektivního důvodu vylučují potenciální dodavatele, včetně jeho samotného. 77.         Úřad se proto nejprve zabýval skutečností, zda by požadavek zadavatele na způsob určení počtu normoblastů ve znění Dodatečných informací č. 5 mohl porušovat zásadu zákazu diskriminace, resp. zda by jeho stanovením mohlo dojít k diskriminaci určitých dodavatelů. Problematiku dodržování zásady zákazu diskriminace zohledňuje např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení § 6 zákona „(…)v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „(…) smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli)“. Zásada zákazu diskriminace je obligatorním principem při realizaci zadávacích řízení a je na ni kladen důraz i v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, který se otázkou zákazu diskriminace v jakýchkoliv formách na jakékoli úrovni také několikrát zabýval, a to např. v rozsudku ze dne 27. 10. 2005 ve věci C-158/03 Komise Evropských společenství proti Španělskému království.  78.         Za skrytou formu nepřípustné diskriminace je pak třeba považovat např. takový postup, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických podmínek, které nejsou nezbytné pro úspěšné plnění veřejné zakázky, nebo na kvalitu plnění veřejné zakázky nemají vliv, přičemž je zřejmé, že takto stanovené požadavky do značné míry limitují okruh potenciálních dodavatelů tak, že nabídku na plnění veřejné zakázky mohou podat pouze někteří z dodavatelů, kteří by jinak byli k plnění veřejné zakázky v plném rozsahu objektivně způsobilí. Tedy postup zadavatele, kdy někteří z dodavatelů mají znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní, je postupem diskriminačním, který odporuje základním zásadám uvedeným v § 6 odst. 1 zákona. 79.         Jestliže tedy zadavatel požaduje, aby stanovení počtu normoblastů s automatickou korekcí počtu leukocytů bylo integrální součástí analýzy každého krevního obrazu, a zároveň odmítá řešení, kdy „analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření“, jedná se bezpochyby o technickou podmínku, která by mohla diskriminovat určité spektrum dodavatelů, přičemž v tomto konkrétním případě je zřejmé, že diskriminuje minimálně navrhovatele, který takové řešení nabízí. 80.         Nicméně je nutné uvést, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky na předmět plnění mohli splnit všichni dodavatelé předmětných služeb. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích, resp. v požadované kvalitě dodat. Odvrácenou stranou stanovení určitých striktních podmínek na předmět plnění veřejné zakázky je tedy selekce těch dodavatelů, kteří ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci pak nelze hovořit jako o skryté diskriminaci. 81.         Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace při stanovení jakýchkoliv požadavků, tedy i technických podmínek, je nadbytečnost těch zadavatelem stanovených technických podmínek, které nejsou pro úspěšné plnění veřejné zakázky nezbytné, nebo které nemají na kvalitu plnění veřejné zakázky vliv. Tato zjevná „nadbytečnost“ zadavatelem vymezených technických podmínek není vymezitelná žádnou obecnou frází, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální případ. Při aplikaci kritéria pro „nadbytečné“ technické podmínky, tedy takové, které nejsou nezbytné pro úspěšné plnění veřejné zakázky, nebo které nemají vliv na kvalitu plnění veřejné zakázky, je nutno poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde technické podmínky jsou vskutku excesivní a vybočují z oprávněných potřeb zadavatele. 82.         Otázkou tedy je, zda stanovení požadavku na určení počtu normoblastů jako integrální součásti vyšetření krevního obrazu a současné odmítnutí technického řešení spočívajícího v dodání přístroje, který „vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření“, je s ohledem na charakter plnění, které zadavatel poptával, přiměřené, tedy nevybočující z oprávněných požadavků zadavatele. 83.         Úřad na základě přezkoumání dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření navrhovatele, i na základě vlastního šetření, během něhož si vyžádal informace od uživatelů analyzátoru, který funguje tak, že „vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření“ (jedná se zároveň i o druh analyzátoru, který nabízí navrhovatel, pozn. Úřadu), zjistil následující skutečnosti. Výše uvedené technické řešení, tedy řešení nabízené navrhovatelem, spočívá v tom, že pokud jsou normoblasty ve vzorku krve přítomny, navrhovatelem nabízený analyzátor vydá během analýzy základního krevního obrazu hlášku o jejich výskytu. Následně zcela automaticky bez nutnosti jakéhokoli zásahu zvenčí či jiných nákladů na personál stanoví konkrétní počet normoblastů (viz např. vyjádření navrhovatele ze dne 22. 8. 2016 či sdělení Oblastní nemocnice Jičín a.s. ze dne 26. 8. 2016).       84.         Stanovení konkrétního počtu normoblastů na analyzátorech nabízených navrhovatelem probíhá tedy zcela automaticky, bez jakéhokoli dalšího zásahu personálu a jako součást jednoho provozního modu složeného z několika rozdílných vyšetření krevní buňky. Vzhledem k tomu, že k určení počtu normoblastů není třeba žádného zásahu personálu a měření probíhá spontánně a automaticky zcela samo, je z tohoto pohledu určení počtu normoblastů na analyzátorech nabízených navrhovatelem integrální, tedy nedílnou součástí vyšetření krevního obrazu. Vzhledem k tomu, že způsob určení počtu normoblastů na analyzátorech nabízených navrhovatelem vede ke stejnému účelu a využití předmětu veřejné zakázky tak, jak jej stanovil zadavatel v bodě 2.1. zadávací dokumentace pro část 1 veřejné zakázky a konkretizoval v Technických podmínkách, lze způsob určení počtu normoblastů na analyzátorech nabízených navrhovatelem považovat za obdobné technické řešení ke způsobu určení počtu normoblastů stanovenému zadavatelem. Lze tedy konstatovat, že i řešením, které by byl schopen dodat navrhovatel, lze dosáhnout stejných výsledků, resp. stejného způsobu dosažení výsledků, který požaduje zadavatel. Z požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách vyplývá, že jedním z hlavních požadavků zadavatele na předmět plnění, je výpůjčka takového analyzátoru krevních buněk, který bude mimo jiné schopen při každé analýze krevního obrazu zároveň automaticky určit i počet normoblastů, s automatickou korekcí počtu leukocytů. Z vyjádření navrhovatele ze dne 12. 8. 2016 a zejména z jeho Přílohy č. 2 vyplývá, že analyzátor, který navrhovatel nabízí je „vybaven moderním analytickým modulem zajišťujícím dokonalejší zpracování signálu a inovovanou aplikaci algoritmů a softwarové techniky tak, aby bylo možno definovat populaci NRBC a separovat ji od potenciálních interferencí. Počítání NRBC se provádí jako součást běžných vyšetření CBC a diferenciálu WBC (…).“ Ve vyjádření navrhovatele ze dne 22. 8. 2016 (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zároveň navrhovatel uvedl, že „K provedení opakovaného měření za účelem doplnění počtu normoblastů (a kompletního diferenciálu leukocytů) není potřebný zásah obsluhy, opakování proběhne automaticky na základě softwarového pravidla naprogramovaného v analyzátoru.“ Je zřejmé, že v případě, že zadavatel odmítá, aby k měření počtu normoblastů s automatickou korekcí počtu leukocytů, docházelo v jakýchsi dvou krocích, které však mohou být prováděny zcela automaticky, je taková zadávací podmínka neodůvodněná, neboť i řešením, které nabízí navrhovatel lze dosáhnout stejných výsledků. Měření počtu normoblastů s automatickou korekcí počtu leukocytů tedy může být i v rámci řešení nabízeného navrhovatelem integrální součástí každého vyšetření krevního obrazu. 85.         Pokud ve světle shora uvedeného Úřad uváží, že zadavatel požadoval pro výpůjčku 2 kusů analyzátoru krevních buněk pro Nemocnici Náchod, aby stanovení počtu normoblastů bylo integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu, avšak zároveň odmítl řešení, které nabízí i navrhovatel formou technicky obdobného řešení, pak tím nepochybně neodůvodněně omezil počet dodavatelů, kteří se mohou o veřejnou zakázku úspěšně ucházet a mezi nimiž figuruje též navrhovatel, a takový požadavek tedy nelze považovat za souladný se zákonem. Je tedy zjevně nadbytečné a neodůvodněné, když zadavatel uvedl, že „nebude tedy považovat za splnění tohoto požadavku, pokud analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření“, protože takový požadavek pouze směřuje k omezení počtu potenciálních dodavatelů, bez toho aniž by byl pro úspěšné plnění veřejné zakázky nezbytný, nebo měl vliv na kvalitu plnění veřejné zakázky. 86.         Zákon zadavateli dává široké možnosti, jak vymezit zadávací podmínky tak, aby na jedné straně obdržel nabídky pouze od dodavatelů, kteří budou schopni v plném rozsahu a v požadované kvalitě plnit veřejnou zakázku, a na druhé straně, aby tímto vymezením došlo pouze k nezbytně nutnému omezení okruhu potenciálních dodavatelů, kteří by byli schopni na plnění veřejné zakázky podat svoji konkurenceschopnou nabídku. Lze přitom konstatovat, že na trhu existují dodavatelé, včetně navrhovatele, kteří by při neexistenci diskriminační podmínky, že jejich analyzátory krevních buněk musí být schopny určovat přesný počet normoblastů jako integrální součást vyšetření každého krevního obrazu a přitom nesmí jít o řešení, kdy analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, byli k plnění veřejné zakázky v plném rozsahu objektivně způsobilí a byli by schopni v plném rozsahu zajistit adekvátní standard analýzy krevních buněk, jaký nabízejí uchazeči, jejichž analyzátory stanoví počet normoblastů jako integrální součást vyšetření každého krevního obrazu a zároveň nepostupují způsobem, že po vydání hlášky o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace následně stanoví KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření. Standard analýzy krevních buněk je zajištěn použitím přesných, co nejméně zkreslujících a klinicky bezpečných metod vyšetření, které vedou ke správné diagnostice vzorku. Takového standardu pak nemusí být dosaženo pouze na analyzátorech, na nichž je určení počtu normoblastů integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu a zároveň nepostupují způsobem, že po vydání hlášky o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace následně stanoví KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, neboť vzhledem k technologickému, medicínskému a diagnostickému pokroku může takový standard zajistit i výrobce analyzátoru, který zvolí k totožnému účelu a cíli technicky obdobné řešení. 87.         Úřad rozumí tomu, že stanovení požadavku, aby byly analyzátory krevních buněk schopny určit přesný počet normoblastů jako integrální součást vyšetření každého krevního obrazu a přitom nesmí jít o řešení, kdy analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, může být dle názoru zadavatele řešením nejvhodnějším, popř. řešením, na které jsou zvyklé nemocnice, pro něž zadavatel v pozici centrálního zadavatele předmětné plnění poptává. Nicméně je nutné uvést, že v případě, že existuje jiné obdobné řešení, prostřednictvím něhož lze dosáhnout téže úrovně a účelu požadovaného vyšetření, nelze takový požadavek zadavatele považovat za souladný se zákonem. Jestliže tedy lze požadovaného výsledku dosáhnout i použitím analyzátoru, který daný účel naplní obdobným způsobem, tedy tak, že vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, a jediný rozdíl spočívá právě v obdobě technického řešení, nemá zadavatel žádný důvod takové řešení odmítat, neboť v takovém případě bude stanovení počtu normoblastů integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu, jak zadavatel požaduje. Úřad zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že přístroj nabízený navrhovatelem lze softwarově nastavit tak, aby po vydání hlášky na výskyt normoblastů automaticky pokračoval v analýze krevního obrazu, během níž dojde k naplnění požadavku zadavatele v tom smyslu, že výsledkem vyšetření každého krevního obrazu bude stanovení počtu normoblastů, je nutno takové technické řešení nabízené např. navrhovatelem považovat za obdobné a splňující požadavek na stanovení počtu normoblastů jakožto integrální součásti vyšetření každého krevního obrazu. Nelze přitom aprobovat postup, kdy zadavatel, z důvodu neodůvodněné preference určitého technického řešení, zpracuje zadávací podmínky tak, že stanovením neodůvodněného a nadbytečného požadavku vylučujícího obdobné technické řešení spočívající v tomto případě ve vydání hlášky o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, diskriminuje jiné dodavatele, kteří by mohli nabídnout obdobné technické řešení, které by vyhovovalo účelu poptávaného přístroje. 88.         Pro úplnost Úřad může uvést, že zadavatel požadavek na 2 kusy analyzátoru krevních buněk schopných určit přesný počet normoblastů jako integrální součást každého vyšetření krevního obrazu a přitom nesmí jít o řešení, kdy analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, ani relevantním způsobem neodůvodnil, přičemž skutečností, že zadavatel musí být schopen stanovené požadavky objektivně zdůvodnit se zabývá např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 69/2012 – 55 ze dne 28. 3. 2013, v němž uvedl, že „Dále zákon o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení poskytující zadavateli možnost klást na dodavatele konkrétní požadavky (např. část druhá, hlava IV a V). S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (např. § 50 odst. 3 ZVZ). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění“. 89.         Z uvedeného judikátu Nejvyššího správního soudu tedy plyne, že zadavatel je obecně oprávněn z důvodu individuální povahy každé zadávané veřejné zakázky stanovit i individuální technické podmínky. Nejvyšší správní soud však zároveň v této souvislosti dodává, že každý takový požadavek musí zadavatel ve vztahu k předmětu zadávané veřejné zakázky řádně a důsledně odůvodnit a čím vyšší nároky zadavatel na dodavatele klade, tím musí být na odůvodnění těchto požadavků kladeny vyšší nároky a musí být tak preciznější, přičemž přezkoumávanou podmínku, aby analyzátory byly schopny určit přesný počet normoblastů jako integrální součást každého vyšetření krevního obrazu a přitom nesmí jít o řešení, kdy analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, zadavatel v rámci zadávacího řízení odůvodnil pouze úsporami času a nákladů na reagencie, a dále organizačními důvody, což však není způsob, který by Úřad považoval za relevantní (viz body 90. - 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí).  90.         K námitce zadavatele, že jím stanovená zadávací podmínka ohledně způsobu určení počtu normoblastů ve znění Dodatečné informace č. 5 je odůvodněná, protože šetří náklady na reagencie a čas, uvádí Úřad následující.  91.         V bodě 13. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „Nabídkovou cenou se rozumí cena za splnění příslušné části veřejné zakázky (tzn. za dobu 8 let) vč. zohlednění všech nákladů. Aby uchazeč získal tuto cenu, vyplní přílohu č. 10 této zadávací dokumentace (cenová tabulka pro tvorbu nabídkové ceny), ve které jsou stanoveny předpokládané roční počty analýz pro jednotlivá pracoviště pověřujících zadavatelů (…)“. 92.         V bodě 18. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „Hodnotícím kritériem bude nejnižší nabídková cena, (…)“. V Příloze č. 10 zadávací dokumentace – Cenová tabulka pro tvorbu nabídkové ceny, stanovil zadavatel, že tvorba nabídkové ceny pro část č. 1 veřejné zakázky bude sestávat z ocenění diagnostiky a kontrolního materiálu pro jednotlivá pracoviště, a to včetně veškerých dalších požadavků na předmět plnění tak, jak zadavatel uvedl v bodě 13. zadávací dokumentace, tedy i včetně všech nákladů na vyšetření. 93.         V technické specifikaci k části č. 1 veřejné zakázky uvedl zadavatel pro Nemocnici Náchod požadavek, dle něhož musí vypůjčené 2 kusy analyzátorů pracovat rychlostí „(…) min 100 vzorků (krevní obraz včetně normoblast + diferenciální počet leukocytů) /hod. pro každý analyzátor, (…)“. 94.         Ze zadávacích podmínek vyplývá, že jediným hodnotícím kritériem pro výběr nejvhodnější nabídky byla cena. Ta byla tvořena oceněním diagnostiky a kontrolního materiálu pro jednotlivé koncové příjemce plnění veřejné zakázky. Ze zadávacích podmínek na žádném místě nevyplývá, že by zadavatel stanovil samostatné požadavky na cenu reagencií či požadavek na časový údaj týkající se délky měření jednoho krevního vzorku. Jediným hodnotícím kritériem tak dle zadávacích podmínek byla nabídková cena, která v sobě kromě jiného, a jak vyplývá z kontextu požadavku zadavatele stanoveného zejména v Příloze č. 10 a v bodě 13. zadávací dokumentace, zahrnuje i cenu reagencií potřebných k provedení zadavatelem plánovaných úkonů. 95.         Jestliže tedy zadavatel stanovil jako hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, kterou se rozumí cena za splnění příslušné části veřejné zakázky vč. zohlednění všech nákladů, a kterou dodavatel stanoví doplněním údajů do Přílohy č. 10, nemůže zadavatel hodnotit, ani předem odmítat jakoukoliv nabídku, resp. jakékoliv nabízené řešení z hlediska ceny reagencií potřebných ke konkrétnímu nabízenému analyzátoru. Pokud ovšem uchazeč nabízí analyzátory s vyššími náklady na reagencie, odrazí se tato skutečnost v podobě celkové nabídkové ceny za část č. 1 veřejné zakázky a vzhledem k tomu, že nabídkovou cenu stanovil zadavatel jako hodnotící kritérium, bude potom hodnotící komise hodnotit jednotlivé nabídky vzhledem k této ceně, do níž se promítnou i náklady na reagencie. Zadavatel sám ovšem nemůže odmítnout nabídku pouze s odůvodněním, že uchazečem nabízené řešení vyžaduje vyšší náklady na reagencie. Pokud tomu tak skutečně je a řešení nabízené navrhovatelem bude z tohoto důvodu ekonomicky nevýhodné, promítne se tato skutečnost do výše nabídkové ceny a navrhovatel, popř. i jiný uchazeč nabízející obdobné řešení, nebude např. schopen nabídnout nejnižší cenu. 96.         Vzhledem k tomu, že zadavatel nestanovil na žádném místě zadávací dokumentace ani požadavek na čas týkající se určení počtu normoblastů a stanovil v Technické specifikaci pouze minimální požadavek na počet vzorků vyšetřených na analyzátorech za jednu hodinu, nepřísluší zadavateli hodnotit nabídku samostatně ohledně času, který analyzátoru zabere určení počtu normoblastů. Pokud ovšem uchazeč nabízí analyzátory, které nevyšetří min. 100 vzorků/hod. tak, jak to zadavatel stanovil v Technické specifikaci, zohlední tuto skutečnost komise ustanovená pro posouzení a hodnocení nabídek a v případě nesplnění takového požadavku uvedeného v zadávacích podmínkách uchazeče podle § 76 odst. 1 ve spojení s odst. 6 zákona vyloučí ze zadávacího řízení. Nelze však dopředu odmítat obdobná řešení s odůvodněním, že určení NRBC je na takovém přístroji časově náročnější, když zadavatel takovou podmínku nikde nestanovil. Zadavatel je oprávněn stanovit transparentním a nediskriminačním způsobem zadávací podmínky a následně u řádně podaných nabídek posoudit, zda tyto nabídky splňují nastavené zadávací podmínky. 97.         Námitka zadavatele, že zadávací podmínka ohledně způsobu určení počtu normoblastů je odůvodněná, protože šetří reagencie a čas, je proto nedůvodná. Stejně tak i argument zadavatele, že takové řešení je nevhodné z organizačních důvodů, je dle názoru Úřadu irelevantní, když požadavek na automatické stanovení počtu normoblastů lze softwarově na přístroji nastavit a měření tak může být prováděno zcela automaticky, bez jakéhokoliv zatížení personálu zadavatele. 98.         Úřad dospěl k závěru, že technické řešení, kdy analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, je řešením integrálním, tedy tento způsob určení počtu normoblastů je integrální dodávanému přístroji a počet normoblastů lze tedy zjistit při vyšetření jednoho krevního obrazu; tedy že i řešením, kdy bude počet normoblastů s automatickou korekcí leukocytů stanoven v případě dalšího, automaticky nastavitelného měření, zadavatel dosáhne stejných výsledků, resp. dojde k naplnění účelu zadávání předmětné veřejné zakázky, neboť i takové technické řešení je, jak Úřad dovodil výše, řešením obdobným a není důvod ho vyloučit. Zadávací podmínka spočívající v odmítnutí řešení, kdy „analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření“, je tudíž neodůvodněná, nadbytečná a bezdůvodně omezuje okruh potenciálních uchazečů. 99.         Zadavatel ani v rámci vyjádření k podkladům ze dne 15. 9. 2016 neuvedl argumenty, které by prokazovaly, že řešení nabízené navrhovatelem nevyhovuje stanovenému účelu použití poptávaných analyzátorů, když pouze rozporuje některá vyjádření navrhovatele týkající se spíše podmínek, při kterých dochází k tomu kterému druhu analýzy krevních buněk, přičemž však neuvádí žádné relevantní skutečnosti, které by svědčily o tom, že řešení nabízené navrhovatelem nevyhovuje stanovenému účelu použití. V závěru předmětného vyjádření se pak zadavatel vyjadřuje ke sdělení Nemocnice Jičín a.s., kde Nemocnice Jičín a.s. popsala, jakým způsobem analyzátor nabízený navrhovatelem funguje, k čemuž zadavatel uvedl, že „Pokud analyzátor koriguje jejich počet (počet leukocytů, pozn. Úřadu) o NRBC, měl by jejich počet znát, nicméně tuto informaci nevydá. Uvedené vede zadavatele k závěru, že analyzátor také může vydat hlášku (flag), nicméně se může jednat o upozornění na jinou interferenci. V takovém případě je další test KO + DIF také zcela nadbytečným, jelikož ukáže, že ve vzorku žádné NRBC ve skutečnosti nejsou.“ Z tohoto vyjádření zadavatele plyne, že i sám zadavatel si je vědom toho, že analyzátor nabízený navrhovatelem má funkce, které zadavatel potřebuje a bude sloužit k účelu, kterého chce zadavatel dosáhnout a pouze vyjadřuje určité pochybnosti ohledně daného technického řešení, kdy tvrdí, že v určitých případech může být další test, který stanoví přesný počet normoblastů s automatickou korekcí leukocytů nadbytečný. Nicméně taková argumentace se Úřadu jeví protichůdná, když zadavatel na jedné straně požaduje, aby stanovení přesného počtu normoblastů s automatickou korekcí leukocytů bylo integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu (tedy požaduje, aby tato hodnota byla zjištěna ihned, v jednom kroku, při každém vyšetření krevního obrazu) a na druhé straně uvádí, že pokud by navrhovatelem nabízený analyzátor nejprve vydal hlášku o nespecifikovaném množství NRBC a až poté v druhém kroku (jehož provedení lze na přístroji automaticky nastavit) zjistil, resp. stanovil přesný počet normoblastů s automatickou korekcí leukocytů, byl by v některých případech takový krok nadbytečný. Pokud zadavatel chce, aby byl počet normoblastů zjištěn okamžitě při každém vyšetření, pak Úřad nerozumí tomu, z jakého důvodu by bylo v případě navrhovatelem nabízeného řešení, stanovení počtu normoblastů v druhém měření nadbytečné.       100.     Výše uvedený postup zadavatele, který ve znění Dodatečné informace č. 5 nezákonně stanovil zadávací podmínku týkající se způsobu určení počtu normoblastů, může mít nepochybně vliv na výběr nejvhodnější nabídky, když zadavatelem stanovené technické podmínky mají zásadní vliv na rozhodnutí, resp. vůbec možnost uchazečů podat relevantní nabídky. Důvodem je zejména skutečnost, že v důsledku nedůvodně přísně stanoveného požadavku týkajícího se způsobu určení počtu normoblastů, který již přesahuje účel a využití předmětu veřejné zakázky tak, jak byly stanovené zadavatelem, mohli někteří uchazeči uvažující nad účastí v soutěži o veřejnou zakázku rezignovat na podání nabídky, byť by jinak byli schopni předmět veřejné zakázky plnit ve formě odpovídající jeho skutečnému účelu a využití. Potencialita vlivu na výběr nejvhodnější nabídky je zřejmá zejména vůči navrhovateli, jehož řešení zadavatel odmítl. 101.     Úřad k uvedenému podotýká, že na trhu s analyzátory krevních buněk existuje celá škála dodavatelů analyzátorů krevních buněk srovnatelné kvality, ovšem využívajících odlišné metody a postupy. Zcela jistě však alespoň část z nich (minimálně tedy navrhovatel) není schopna naplnit požadavek zadavatele spočívající v určení počtu normoblastů jako integrální součásti každého vyšetření krevního obrazu, přičemž se za jeho splnění nepovažuje postup, kdy analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření. Taková situace mohla mít za následek rozhodnutí těchto dodavatelů o nepodání nabídky na část č. 1 veřejné zakázky s ohledem na vědomí, že v případě podání nabídky by byl uchazeč s největší pravděpodobností zadavatelem vyloučen z další účasti ve veřejné zakázce z důvodu nesplnění zadávacích podmínek. 102.     Konečným důsledkem takto nezákonně stanovené zadávací podmínky tak může být skutečnost, že zadavatel obdrží menší počet nabídek, než za situace, kdy by zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil předmětnou nezákonnou zadávací podmínku týkající se způsobu určení počtu normoblastů. Pokud by přitom byly hodnoceny i další nabídky než ty, které zadavatel obdrží v případě takto stanovené zadávací podmínky týkající se způsobu určení počtu normoblastů, mohl by zadavatel na základě výsledku hodnocení rozhodnout o výběru nevhodnější nabídky jiného uchazeče, než za situace, kdy by v zadávací dokumentaci předmětnou nezákonnou zadávací podmínku týkající se způsobu určení počtu normoblastů nestanovil. Z uvedeného je tedy zřejmé, že nezákonným nastavením zadávací podmínky týkající se způsobu určení počtu normoblastů ve znění Dodatečné informace č. 5 mohl zadavatel ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a to podstatně.     103.     Nezákonný postup zadavatele mohl mít prokazatelně vliv alespoň na jednoho dodavatele, a to na navrhovatele, který právě přezkoumávanou zadávací podmínku napadá. Ačkoli navrhovatel nabídku na část č. 1 veřejné zakázky nakonec podal, jak uvádí ve svém vyjádření ze dne 15. 9. 2016, sledoval tím dle jeho vyjádření „pouze co nejsilnější zajištění svého procesního postavení při průběhu přezkumu zadávacího řízení“. Ovšem s ohledem na to, že v Dodatečné informaci č. 5 zadavatel uvedl, že nebude akceptovat způsob určení normoblastů, který využívají též analyzátory nabízené navrhovatelem, získal navrhovatel jasnou představu o tom, že jej zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění podmínek stanovených v zadávací dokumentaci, neboť případný opačný postup zadavatele, tzn. akceptování nabídky navrhovatele, který nabízí technické řešení spočívající v tom, že analyzátor nejprve vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace a poté automaticky stanoví KO + NRBC (KO + Diff + NRBC), by byl v rozporu se zadávacími podmínkami ve znění Dodatečné informace č. 5, kterou zadavatel tuto možnost vyloučil.     104.     Nezákonným nastavením zadávací podmínky týkající se způsobu určení počtu normoblastů ve znění Dodatečné informace č. 5, které neodpovídá účelu ani využití předmětu plnění části č. 1 veřejné zakázky, byl tedy zadavatel sto omezit okruh potencionálních uchazečů, čímž mohl vytvořit konkurenční výhodu pro konkrétní uchazeče a vytvořit tak neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. 105.     V této souvislosti Úřad může odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu a Krajského soudu v Brně týkající se problematiky potenciality ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky při postupu zadavatele podle zákona. 106.     Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Výše uvedený závěr o potencialitě vlivu lze demonstrovat na ustálené rozhodovací praxi jak Úřadu, tak soudů a byť se uvedené příklady týkají řízení o deliktu ve vztahu k potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, je možná jejich aplikace i na zde posuzovaný případ, kdy Úřad přezkoumává postup zadavatele v zadávacím řízení ještě před uzavřením smlouvy, neboť ustanovení § 118 zákona stanoví, že Úřad zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. 107.     Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 konstatoval, že „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Zadavatel taky svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R406/2013/VZ-19255/2014/310/PMo ze dne 12. 9. 2014 předseda Úřadu konstatoval, že „(…) v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“. Úřad dále v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 61/2016 – 34 ze dne 28. 6. 2016, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že „Ze zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“ K citovaným rozhodnutím Úřad uvádí, že ačkoli se týkají správních deliktů, je výklad pojmů v nich použitý aplikovatelný i na toto správní řízení. 108.     Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že tím, že zadavatel v Technické specifikaci k části č. 1 veřejné zakázky stanovil pro Nemocnici Náchod požadavek na výpůjčku 2 kusů analyzátoru krevních buněk, které měly umožnit analýzu krevního obrazu se současným stanovením počtu normoblastů, s automatickou korekcí počtu leukocytů, kdy stanovení NRBC je integrální součástí vyšetření každého krevního obrazu, dále stanovením šestipopulačního diferenciálního počtu leukocytů (tedy včetně počtu nezralých granulocytů), a zároveň ve znění Dodatečných informací č. 5 zadavatel mimo jiné uvedl, že nebude považovat za splnění citovaného požadavku, pokud analyzátor vydá hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 45 odst. 3 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž stanovením takového technického požadavku vytvořil neodůvodněnou překážku hospodářské soutěže, čímž se zároveň dopustil porušení zásady zákazu diskriminace, když diskriminoval dodavatele schopné nabídnout obdobné technické řešení tím, že neumožnil řešení, aby analyzátor vydal hlášku o výskytu NRBC v základním krevním obrazu bez přesné kvantifikace s možností následného stanovení KO + NRBC (KO + Diff + NRBC) v dalším měření, ačkoliv lze v daném případě zajistit, aby výsledku požadovaného zadavatelem bylo dosaženo automaticky při vyšetření každého krevního obrazu, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a doposud nebyla uzavřena smlouva na předmětnou veřejnou zakázku. K dalším skutečnostem 109.     K dalšímu navrhovatelem namítanému pochybení zadavatele spočívajícímu v nezákonném požadavku na způsob měření trombocytů Úřad konstatuje, že nezákonný postup zadavatele uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a poněvadž k pochybení zadavatele došlo již při stanovení zadávacích podmínek, Úřadu nezbylo, než celé zadávací řízení zrušit, a tudíž posuzování dalších navrhovatelem namítaných skutečností by nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nemohl nikterak ovlivnit skutečnost, že zadávací podmínky byly stanoveny diskriminačně, a tudíž zadávací řízení muselo být zrušeno, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí. 110.     Nad rámec námitek účastníků považuje Úřad za vhodné vyjádřit se rovněž ke splnění procesních náležitostí podaného návrhu, kdy podle § 114 odst. 3 zákona je povinnou součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli. 111.     Podle § 117a písm. b) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona. 112.     Jak Úřad opakovaně ve svých rozhodnutích uvádí, účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny a zadavatel se s nimi mohl seznámit, nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti. Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad zásadní význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení. 113.     Pokud žádnou z  navrhovatelem přiložených příloh návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. V takovém případě Úřad nemá navrhovatele dodatečně vyzývat a poskytovat k doložení dokladu o doručení námitek dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží. Zákon uvedené pochybení „sankcionuje“ zastavením správního řízení. Zákon tedy neumožňuje Úřadu, aby například zkoumal, na základě jakých skutečností navrhovatel zákonem požadovaný doklad nedoložil, či doručení námitek zadavateli ověřoval z jiných podkladů. 114.     Z návrhu navrhovatele a jeho příloh vyplývá, že součástí návrhu byl pouze podací arch vystavený Českou poštou a.s., dne 4. 7. 2016, který potvrzuje podání zásilky adresované zadavateli a jeho právnímu zástupci a dále samotné námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám ze dne 1. 7. 2016 a rozhodnutí zadavatele o nich ze dne 8. 7. 2016. Podací arch ovšem vypovídá pouze o podání zásilky k poštovní přepravě, neprokazuje doručení námitek zadavateli a nemůže tak být dokladem o doručení námitek zadavateli, který je vyžadován dle zákona. Zároveň ani samotný text námitek, popř. rozhodnutí o námitkách samy o sobě neplní funkci dokladu o doručení námitek zadavateli. 115.     V souvislosti s právě uvedeným Úřad odkazuje na svá rozhodnutí, v nichž z procesních důvodů zastavil řízení o návrhu účastníka právě z důvodu nedoložení řádného dokladu prokazujícího doručení námitek zadavateli řádně a včas především s ohledem na to, že neměl najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá; především, zda doručil námitky zadavateli v zákonem stanovené lhůtě (viz např. rozhodnutí ze dne 12. 1. 2016, č. j. S0853/2015/VZ-01289/2016/511/BMa, rozhodnutí ze dne 15. 2. 2016, č. j. S0040/2016/VZ-05692/2016/512/LVa, rozhodnutí ze dne 16. 3. 2016, č. j. S0105/2016/VZ-10769/2016/543/MPr a další).    116.     V šetřeném případě byly námitky navrhovatele podány proti zadávacím podmínkám. Námitky proti zadávacím podmínkám je dle § 110 odst. 3 zákona nutné doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů ode dne skončení lhůty pro podání nabídek. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem v oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 7. 2016 prodloužena do 2. 8. 2016. Posledním dnem, kdy mohl navrhovatel doručit zadavateli námitky, byl tedy den 8. 8. 2016. V předmětném případě z podacího archu České pošty vyplývá, že námitky proti zadávacím podmínkám byly zadavateli odeslány, resp. byly podány k poštovní přepravě dne 4. 7. 2016. Zároveň zadavatel v Rozhodnutí o námitkách ze dne 8. 7. 2016 uvádí, že mu byly námitky navrhovatele doručeny elektronickou cestou dne 1. 7. 2016 a v písemné formě dne 7. 7. 2016. Návrh byl přitom Úřadu doručen dne 21. 7. 2016.   117.     Úřadu tedy bylo s ohledem na výše uvedené již z podaného návrhu zřejmé, že námitky navrhovatele byly zadavateli doručeny bez jakýchkoliv pochybností včas, a to jak v případě doručování elektronicky, tak poštou. Tuto skutečnost zároveň žádný z účastníků řízení nerozporoval ani nezpochybnil. Je tedy zcela zřejmé, že navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá. Jelikož na podání námitek prostřednictvím poštovního přepravce neklade zákon žádné další požadavky, oproti např. elektronickému podání učiněnému prostřednictvím e-mailu, kdy je na stěžovatele kladen požadavek ve formě uznávaného elektronického podpisu (viz § 149 odst. 4 zákona), je tedy nesporné, že navrhovatel v tomto ohledu musel splnit i formální náležitosti námitek. Zároveň byl Úřad s ohledem na doručené přílohy návrhu (podací arch České pošty ze dne 4. 7. 2016 a rozhodnutí zadavatele ze dne 8. 7. 2016 o námitkách navrhovatele) a okolnosti zadávání veřejné zakázky (lhůta pro podání nabídek končila až dne 2. 8. 2016 a i návrh Úřadu byl doručen ještě před koncem této lhůty) schopen zjistit, že námitky proti zadávacím podmínkám byly podány včas. Ačkoli tedy Úřad nepřehlédl, že součástí návrhu nebyla jediná listina nazvaná „doklad o doručení námitek“, s ohledem na to, že součástí návrhu jsou takové informace, jež dokladují včasné a řádné doručení, není sporu o včasném a řádném doručení námitek zadavateli (námitky byly zadavateli doručeny bezmála měsíc před koncem lhůty pro jejich podání), projednal návrh věcně, neboť by se dle jeho uvážení v opačném případě jednalo o přepjatý formalismus, který Úřad odmítá i v rozhodnutích, v nichž dochází k zastavení řízení, přičemž podrobně v nich vysvětluje, proč nebylo možné rozhodnout jinak. Právě v posuzované věci je zřetelné, že rozhodovací praxe prvostupňového orgánu je konsistentní a prostá přepjatého formalismu, s akcentem na věcné projednání případu.    118.     Na základě výše uvedených skutečností proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K výroku II. tohoto rozhodnutí 119.     Dle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadávací řízení veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 120.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném  případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, když stanovil zadávací podmínku týkající se způsobu určení počtu normoblastů na požadovaných analyzátorech krve ve znění Dodatečných informací č. 5 diskriminačně a v rozporu se zákonem, a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (viz body 100. - 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 118 odst. 1 zákona uložit nápravné opatření. 121.     Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy nezákonného stavu. Jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil při stanovení zadávacích podmínek, měl jeho nezákonný postup dopad na potencionální uchazeče o veřejnou zakázku nabízející obdobné technické řešení, kterým tak bylo fakticky znemožněno podat nabídku, není proto možné uložit jiné nápravné opatření, které by nezákonný postup zadavatele mohlo lépe a účinněji zhojit, než nápravné opatření spočívající ve zrušení celého zadávacího řízení na část č. 1 veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 122.     Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. 123.     Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. K výroku III. tohoto rozhodnutí 124.     Dle § 119 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení"). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. 125.     Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška"), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč. 126.     Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím Úřad zrušil úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000511. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.     otisk úředního razítka           JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda              Obdrží JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 Beckman Coulter Česká republika s.r.o., Radiová 1122/1, 102 00 Praha 15   Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/14242
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 750 lidí darovalo 2 275 728 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy