Č. j.: ÚOHS-S0699/2016/VZ-49419/2016/542/EŠe
Brno 15. prosince 2016
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 11. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:
zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 11. 2016 společností BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha,
navrhovatel – ELTODO, a. s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha,
ve věci přezkumu úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Modernizace osvětlení stanice metra Dejvická“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 4. 2016 a uveřejněno dne 12. 4. 2016 pod ev. č. 636041, ve znění oprav uveřejněno dne 6. 5. 2016, dne 11. 5. 2016 a dne 17. 5. 2016 a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-130165, ve znění oprav uveřejněno dne 11. 5. 2016, dne 14. 5. 2016 a dne 20. 5. 2016,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Modernizace osvětlení stanice metra Dejvická“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 4. 2016 a uveřejněno dne 12. 4. 2016 pod ev. č. 636041, ve znění oprav uveřejněno dne 6. 5. 2016, dne 11. 5. 2016 a dne 17. 5. 2016 a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-130165, ve znění oprav uveřejněno dne 11. 5. 2016, dne 14. 5. 2016 a dne 20. 5. 2016, postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že hodnotící komise vyřadila nabídku navrhovatele – ELTODO, a. s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha – a zadavatel následně jmenovaného navrhovatele vyloučil z další účasti v zadávacím řízení z důvodu, že harmonogram předložený tímto uchazečem nerespektuje závazné požadavky zadavatele na obsah harmonogramu, když zejména neobsahuje požadované dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů, přestože nabídka navrhovatele skrze odkaz na projektovou dokumentaci splňovala závazné požadavky zadavatele týkající se harmonogramu plnění uvedené v závazném návrhu smlouvy o dílo, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha – spojené s posouzením nabídky navrhovatele – ELTODO, a. s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha – které jsou zaznamenány v Protokolu o třetím jednání hodnotící komise ze dne 9. 9. 2016 a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Modernizace osvětlení stanice metra Dejvická“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 4. 2016 a uveřejněno dne 12. 4. 2016 pod ev. č. 636041, ve znění oprav uveřejněno dne 6. 5. 2016, dne 11. 5. 2016 a dne 17. 5. 2016 a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-130165, ve znění oprav uveřejněno dne 11. 5. 2016, dne 14. 5. 2016 a dne 20. 5. 2016, včetně rozhodnutí o jeho vyloučení ze dne 23. 9. 2016 a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 9. 2016.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 7. 11. 2016 návrh navrhovatele – ELTODO, a. s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 11. 2016 společností BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – při zadávávání veřejné zakázky „Modernizace osvětlení stanice metra Dejvická“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 4. 2016 a uveřejněno dne 12. 4. 2016 pod ev. č. 636041, ve znění oprav uveřejněno dne 6. 5. 2016, dne 11. 5. 2016 a dne 17. 5. 2016 a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 074-130165, ve znění oprav uveřejněno dne 11. 5. 2016, dne 14. 5. 2016 a dne 20. 5. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dne 16. 11. 2016 zadavatel doručil Úřadu dokumentaci o veřejné zakázce, z níž Úřad zjistil následující skutečnosti.
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
3. Zadavatel uveřejnil dne 12. 4. 2016 na svém profilu zadávací dokumentaci k veřejné zakázce (dále jen „zadávací dokumentace“).
4. Předmětem plnění veřejné zakázky dle zadávací dokumentace je provedení modernizace stanice metra Dejvická spočívající zejména v modernizaci normálního a nouzového osvětlení veřejných a služebních prostor. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 109 000 000,- Kč bez DPH. Ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce dále vyplývá, že základním hodnotícím kritériem je v daném případě nejnižší nabídková cena.
5. V zadávací dokumentaci v čl. 2.2. „Předmět plnění a předpokládaná hodnota Veřejné zakázky“ je mimo jiné stanoveno: „Detailní informace o předmětu Veřejné zakázky obsahuje projektová dokumentace „Dokumentace pro výběr zhotovitele“ zpracovaná v podrobnosti dokumentace pro provedení stavby dle vyhlášky č. 146/2008 Sb. (přílohy č. 5 a 6) a 230/2012 Sb., která tvoří přílohu č. 1 této zadávací dokumentace.“
6. V zadávací dokumentaci v čl. 3.1. „Doba plnění“ je mimo jiné stanoveno: „Celková doba plnění Veřejné zakázky je uvedena v závazném návrhu smlouvy o dílo, který tvoří přílohu č. 2 této zadávací dokumentace. Uchazeč v rámci nabídky (v návrhu smlouvy o dílo) předloží harmonogram realizace veřejné zakázky. Závazné požadavky na časový harmonogram vyplývají z návrhu smlouvy o dílo.“
7. Přílohou č. 2 zadávací dokumentace byl závazný návrh smlouvy o dílo, ve kterém je v čl. 2.1 stanoveno: „Účelem této Smlouvy je provedení stavby „Modernizace osvětlení stanice metra Dejvická“ v rozsahu projektové dokumentace pro výběr zhotovitele, která je zpracována v podrobnosti dokumentace pro provádění stavby dle vyhlášky č. 146/2008 Sb. (přílohy č. 5 a 6) a 230/2012 Sb. vyhotovené v 06/2015 společností METROPROJEKT Praha a.s. … která tvoří Přílohu č. 1 této Smlouvy (dále jen „Projektová dokumentace“), včetně všech pomocných a přidružených činností …“
8. V závazném návrhu smlouvy o dílo v čl. 4 „DOBA PLNĚNÍ“ je stanoveno:
„4.1 Zhotovitel se zavazuje zhotovit Dílo v souladu s harmonogramem plnění, který tvoří Přílohu č. 2 této Smlouvy (dále jen „Harmonogram plnění“).
4.2 Zhotovitel se zavazuje potupovat podle Harmonogramu plnění tak, že:
4.2.1 splní následující termíny požadované Objednatelem pro dokončení následujících milníků výstavby:
(a) doplnění projektové dokumentace pro provádění stavby nejpozději do 60 dní ode dne doručení písemné výzvy Objednatele Zhotoviteli k zahájení plnění,
(b) předání a převzetí staveniště nejpozději do 14 dní ode dne doručení písemné výzvy Objednatele Zhotoviteli,
(c) zahájení stavebních prací nejpozději do 7 dní ode dne předání a převzetí staveniště,
(d) dokončení stavebních prací nejpozději do 244 dní ode dne předání a převzetí staveniště,
(e) počátek běhu záruční lhůty dnem podpisu Finálního předávacího protokolu;
4.2.2 bude postupovat v souladu s harmonogramem plnění obsaženým v Projektové dokumentaci;
4.2.3 bude umožňovat řádné plánování, provádění a kontrolu průběhu všech dodávek a prací na Díle;
4.2.4 bude umožňovat postupné předávání a přebírání Díla po jednotlivých, jednoznačně specifikovaných stavebních objektech nebo provozních souborech nebo skupinách objektů v členění v souladu s Projektovou dokumentací …“.
9. V závazném návrhu smlouvy o dílo v čl. 9.1 je stanoveno: „Objednatel může Dílo přejímat postupně po jednotlivých stavebních objektech nebo provozních souborech nebo skupinách objektů v členění dle Projektové dokumentace (dále jen „Část Díla“) a v termínech dle Harmonogramu plnění …“.
10. Příloha č. 2 závazného návrhu smlouvy o dílo je nazvána jako Harmonogram plnění, který má být doplněn jednotlivými uchazeči, přičemž v rámci této přílohy je stanoveno: „navržený Harmonogram plnění musí být zpracován minimálně v týdenních lhůtách nebo podrobněji a, musí respektovat navržené Milníky výstavby dle odst. 4. 2. 1 této Smlouvy, dělení Díla na provozní soubory a skupiny objektů, harmonogram plnění uvedený v Projektové dokumentaci a požadavky na vymezení lhůt dle § 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce“.
11. Dle protokolu o otevírání obálek ze dne 13. 6. 2016 zadavatel obdržel nabídky šesti uchazečů, přičemž navrhovatel nabídl nejnižší nabídkovou cenu.
12. Navrhovatel ve své nabídce mimo jiné předložil návrh smlouvy, kde přílohou č. 2 návrhu smlouvy byl časový harmonogram, ve kterém navrhovatel uvedl: „Uchazeč při realizaci díla splní následující termíny požadované Objednatelem pro dokončení následujících milníků výstavby“, načež navrhovatel uvedl tabulku, ve které byl po jednotlivých dnech zaznamenán průběh realizace díla dle termínů uvedených v čl. 4.2 závazného návrhu smlouvy o dílo.Z předloženého harmonogramu tedy vyplývalo, který den po případném podpisu smlouvy proběhne předání a převzetí staveniště, celková doba realizace stavby, kontrolní dny, doba doplnění projektové dokumentace, doba provádění demontážních a montážních prací, průběžného úklidu atd. Dále navrhovatel v předloženém harmonogramu plnění uvedl: „Uchazeč při realizaci díla bude postupovat v souladu s harmonogramem plnění obsaženým v projektové dokumentaci. Uchazeč bude umožňovat postupné předávání a přebírání Díla po jednotlivých, jednoznačně specifikovaných stavebních objektech nebo provozních souborech nebo skupinách objektů v členění v souladu s Projektovou dokumentací …“.
13. Při posouzení nabídky předložené navrhovatelem shledala hodnotící komice nejasnost a žádostí o písemné vysvětlení nabídky ze dne 11. 8. 2016 vyzvala navrhovatele k vysvětlení jeho nabídky, přičemž v předmětné žádosti uvedla: „Zadavatel požadoval v čl. 3.1 zadávací dokumentace, aby uchazeč v rámci nabídky (v návrhu smlouvy o dílo) předložil harmonogram realizace veřejné zakázky. Závazné požadavky na časový harmonogram vyplývají z návrhu smlouvy o dílo. V příloze závazného návrhu smlouvy o dílo byl pak harmonogram uveden jako příloha č. 2, přičemž zadavatel v této příloze stanovil … Z harmonogramu předloženého uchazečem v nabídce v příloze č. 2 návrhu smlouvy nade vší pochybnost nevyplývá, že by uchazeč v harmonogramu respektoval dělení na provozní soubory a skupiny objektů. S ohledem na výše uvedené Vás pro vyloučení všech pochyb žádáme o vysvětlení, které položky Vámi v nabídce předloženého harmonogramu respektují provozní soubory a skupiny objektů …“.
14. Na žádost zadavatele o písemné vysvětlení nabídky ze dne 11. 8. 2016 navrhovatel v písemném vysvětlení nabídky ze dne 22. 8. 2016 uvedl, že harmonogram respektuje veškeré milníky požadované zadavatelem v zadávacích podmínkách a „je dále koncipován tak, aby v souladu s ust. čl. 4.2.2 smlouvy respektoval harmonogram plnění obsažený v projektové dokumentaci, v souladu s čl. 4.2.3. smlouvy umožňoval řádné plánování, provádění a kontrolu průběhu všech dodávek a prací na Díle a v souladu s čl. 4.2.4. respektuje rozdělení na stavební objekty, provozní soubory nebo skupiny objektů v členění v souladu s Projektovou dokumentací. Toto členění je přesně dle požadavku zadavatele uvedeno na řádcích 15-29 předloženého harmonogramu.“
15. Zadavatel dne 23. 9. 2016 rozhodnul o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, což odůvodnil následovně: „… Z harmonogramu předloženého uchazečem v nabídce v příloze č. 2 návrhu smlouvy nade vší pochybnost nevyplývalo, že by uchazeč v harmonogramu respektoval dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů. S ohledem na výše uvedené komise … požádala uchazeče o vysvětlení … V lhůtě uchazeč doručil písemné vysvětlení … Uchazeč sice ve svém vysvětlení odkazuje na harmonogram uvedený v projektové dokumentaci, která tvoří součást zadávacích podmínek, samotný harmonogram předložený uchazečem v nabídce však požadované dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů neobsahuje. Jakékoliv odkazy na jiný harmonogram, byť uvedený v projektové dokumentaci, nemohou být připuštěny … Hodnotící komise dospěla k závěru, že v harmonogramu předloženém uchazečem v nabídce … není harmonogram plnění obsažený v projektové dokumentaci respektován a není respektováno ani rozdělení na stavební objekty, provozní soubory nebo skupiny objektů … Harmonogram uchazeče měl stanovit průběh realizace veřejné zakázky v čase, přičemž na ose měly být v souladu s harmonogramem obsaženým v projektové dokumentaci definovány všechny stavební objekty, provozní soubory nebo skupiny objektů, a to tak, aby harmonogram umožňoval postupné předávání a přebírání díla, jak vyplývá z čl. 4.2.4. smlouvy.“
16. Dne 23. 9. 2016 zadavatel rozhodnul o výběru nejvhodnější nabídky.
17. Dne 13. 10. 2016 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele proti rozhodnutí o vyloučení nabídky navrhovatele ze zadávacího řízení a námitky proti výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel ve svém rozhodnutí ze dne 20. 10. 2016 námitkám uvedeným v části I., II. a IV. nevyhověl a o námitkách uvedeným v bodu III. nerozhodnul z důvodu jejich opožděnosti.
18. Dne 7. 11. 2016 byl zadavateli doručen návrh navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
II. OBSAH NÁVRHU
19. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 7. 11. 2016 předně uvedl, že veškeré požadavky uvedené v čl. 4 a zejména v čl. 4.2 závazného návrhu smlouvy jsou požadavky, které jsou kladeny na dodavatele a nikoliv přímo na harmonogram plnění veřejné zakázky. Dle závazného znění zadávacích podmínek v čl. 4.2.2. dle navrhovatele není pravdou, že harmonogram plnění tvořící přílohu smlouvy musí sám o sobě obsahovat veškeré informace vyplývající z harmonogramu uvedeného v projektové dokumentaci, když příslušné ustanovení smlouvy pouze zavazuje dodavatele k tomu, aby postupoval v souladu s harmonogramem plnění obsaženým v projektové dokumentaci při faktickém provádění díla, přičemž k tomu, že bude postupovat v souladu s harmonogramem plnění obsaženým v projektové dokumentaci, se navrhovatel prokazatelně zavázal. Dle navrhovatele všechny povinnosti uvedené v čl. 4 závazného návrhu smlouvy mohou být splněny bez přímé závislosti na konkrétním obsahu harmonogramu plnění, jež je přílohou č. 2 návrhu smlouvy.
20. Navrhovatel dále uvedl, že zadavatel nikde neuvedl, jakou podobu má mít harmonogram plnění předložený uchazeči, zda skutečnosti v harmonogramu mají být znázorněny graficky nebo uvedeny jinou formou, zadávací podmínky také dle navrhovatele neobsahují žádné omezení možnosti konstrukce harmonogramu formou odkazu na jiné dokumenty a je na účastnících, aby odvodili případnou podobu harmonogramu. Požadavky zadavatele tak dle navrhovatele mohl každý z dodavatelů zpracovat zcela libovolným způsobem, např. grafickým znázorněním, písemným popisem nebo odkazem na jiný relevantní dokument. Navrhovatel dle svého přesvědčení prokázal splnění požadavků zadavatele, co se podmínek pro konstrukci harmonogramu plnění týče, zcela v souladu se závazným vzorem smlouvy. Jak dále uvedl: „Skutečnost, že tak Navrhovatel učinil v některých případech formou textového popisu a v některých případech formou odkazu na jiné relevantní dokumenty, přitom těmto zadávacím podmínkám žádným způsobem neodporuje. Harmonogram plnění předložený Navrhovatelem tak měl být dle závazných zadávacích podmínek stanovených zadavatelem posouzen jako vyhovující.“
21. V návrhu bylo dále uvedeno, že ze zadávacích podmínek a taktéž z rozhodnutí o vyloučení uchazeče a z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že harmonogram navržený dodavatelem musí respektovat harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci. Dle navrhovatele vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel neuvedl žádné podrobnosti (např. zda a které položky z harmonogramu uvedeného v projektové dokumentaci mají být rovněž obsaženy v harmonogramu uchazečů), musel každý z dodavatelů provést sám o sobě posouzení, co zadavatel rozumí slovem respektovat, přičemž navrhovatel upozornil, že jím navržený harmonogram plnění respektuje harmonogram zadavatele v projektové dokumentaci v plném rozsahu. Navrhovatel k tomuto dále uvedl, že pokud slovo „respektovat“ bylo myšleno tak, že harmonogram navržený uchazeči měl být kopií harmonogramu z projektové dokumentace, měl zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně uvést, že uchazeči jsou povinni převzít harmonogram uvedený v projektové dokumentaci bez možnosti činit v tomto dokumentu jakékoliv změny. Pokud pak zadavatel hodlal chápat požadavek na respektování harmonogramu jako úplné převzetí harmonogramu z projektové dokumentace, pak dle navrhovatele tomuto bylo možno vyhovět dvěma způsoby, a to prostým překopírováním textu harmonogramu uvedeného v projektové dokumentaci v plném rozsahu do nabídky uchazeče, nebo odkazem na harmonogram uvedený v projektové dokumentaci uvedeným v harmonogramu zpracovaném uchazečem. V rámci zadávacích podmínek zadavatel ani jeden zvýše uvedených způsobů nepreferoval, ani nevyloučil, a nebyl tedy dle navrhovatele oprávněn stanovit takovou preferenci později v průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel se k uvedenému dále domnívá, že „postup zadavatele týkající se odkazů vykazuje v daném případě prvky přílišné formálnosti v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení, když ze všech vyjádření zadavatele je zřejmé, že v případě, kdyby Navrhovatel do své nabídky zařadil prostou kopii harmonogramu, který byl uveden v projektové žádosti, jeho postup by zadavatel akceptoval, zatímco v případě, kdy místo kopie využil Navrhovatel pouze odkaz (avšak na naprosto totožný text, tj. s naprosto stejným faktickým dopadem), vedl tento postup zadavatele k vyloučení nabídky navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel je v této souvislosti přesvědčen, že jeho nabídka tak byla vyloučena výhradně na základě formy, kterou zpracoval požadavek zadavatele.“
22. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž poukazuje na tvrzení zadavatele, že v harmonogramu plnění měly být na ose v souladu s harmonogramem obsaženým v projektové dokumentaci definovány všechny stavební objekty, provozní soubory nebo skupiny objektů, a to tak, aby harmonogram umožňoval postupné předávání a přebírání díla jak vyplývá ze smlouvy z čl. 4.2.4. Dle navrhovatele však zadavatel ani v zadávací dokumentaci a ani v závazném návrhu smlouvy nestanovil žádný požadavek na definici všech stavebních objektů, provozních souborů nebo skupin objektů na ose harmonogramu. Dle navrhovatele se tak jedná de facto o dodatečnou podmínku, která byla zadavatelem stanovena až po skončení lhůty pro podání nabídek.
23. Navrhovatel dle svého tvrzení jednoznačně prokázal, a to ať již konstrukcí harmonogramu či podpisem závazného návrhu smlouvy, že respektuje harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci a na tento odkazuje a zároveň se zavázal, že umožní zadavateli přejímat dílo postupně po jednotlivých objektech v členění dle projektové dokumentace a harmonogramu plnění.
24. V návrhu se navrhovatel dále vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že jelikož harmonogram předložený navrhovatelem nerespektuje závazné požadavky zadavatele na obsah, není možné podle tohoto harmonogramu předání a převzetí díla dle čl. 9 závazného návrhu smlouvy o dílo (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto navrhovatel uvedl, že zadavatel pomíjí, že nikde nestanovil konkrétní požadavky na obsah harmonogramu plnění, avšak uvedl výhradně, že zadavateli má být umožněno přejímat dílo postupně po jednotlivých stavebních objektech nebo provozních souborech nebo skupinách objektů v členění dle projektové dokumentace a v termínech dle harmonogramu v příloze smlouvy, avšak nestanovil žádný požadavek na to, aby se tak stalo výhradně formou přesného uvedení jednotlivých stavebních objektů nebo provozních souborů nebo skupin objektů v grafickém znázornění v rámci harmonogramu plnění.
25. Co se týče zadavatelem namítané nepřípustnosti odkazů v harmonogramu předloženém navrhovatelem, navrhovatel k tomuto ve svém návrhu uvedl, že nepřípustnost odkazů na jiné dokumenty nevyplývá z žádného ustanovení zákona a toto omezení není rovněž stanoveno nikde v zadávacích podmínkách. Navrhovateli tak není zřejmé, „na čem zadavatel zakládá své přesvědčení o nepřípustnosti odkazů na jiné dokumenty, a to zejména v situaci, když samotný zadavatel vymezuje, a to v plném rozsahu, požadavky na obsah Harmonogramu plnění právě prostřednictvím takového odkazu. Následné jednání zadavatele, který vyloučil nabídku Navrhovatele ze zadávacího řízení de facto z důvodu, že Navrhovatel využil pro určení obsahu Harmonogramu plnění naprosto stejný způsob jako zadavatel … je dle přesvědčení Navrhovatele v rozporu se ZVZ a zároveň v kolizi s obecnými morálními standardy.“
26. Navrhovatel dále v návrhu namítá, že zadavatel posoudil jeho nabídku v rozporu se stanovenými zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Navrhovatel uvedl, že zadavatel vymezil požadavky na harmonogram plnění pouze v čl. 4.2 závazného návrhu smlouvy, který je však výčtem povinností dodavatele a nikoliv výčtem náležitostí harmonogramu plnění. Následně pak zadavatel přičetl k tíži navrhovatele, když tento zpracoval harmonogram plnění způsobem, který sice dle navrhovatele zadávací dokumentace jednoznačně umožňuje, avšak který zjevně neodpovídá představě zadavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že „zadavatel porušil svou povinnost stanovit zadávací podmínky veřejné zakázky ve vší úplnosti a následně zejména povinnost posuzovat nabídky výhradně na základě takto stanovených podmínek dle ust. § 76 ZVZ. Tohoto porušení se zadavatel dopustil tím, že vyloučil nabídku Navrhovatele na základě údajného nesplnění požadavků zadavatele, které však nebyly v zadávací dokumentaci veřejné zakázky vůbec, natož pak přesně a jednoznačně v souladu s ust. § 44 odst. 1 ZVZ , vymezeny.“ Navrhovatel k tomuto na základě rozhodovací praxe Úřadu uvádí, že v případě, kdy je zadávací podmínka vymezena nejednoznačně a umožňuje různou interpretaci ze strany uchazečů o veřejnou zakázku, nelze tuto interpretaci vykládat k tíži uchazeče.
27. Navrhovatel se domáhá toho, aby Úřad rozhodnul, že zadavatel nedodržel zákonný postup, když vyloučil nabídku navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu s platnými právními předpisy, a dále když stanovil dodatečné požadavky na obsah nabídek nad rámec informací, které uvedl do zadávacích podmínek veřejné zakázky. Navrhovatel se domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení nabídky navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť toto bylo učiněno v rozporu se zákonem, přičemž požaduje, aby zadavatel znovu provedl posouzení nabídek v souladu s pravidly transparentně stanovenými v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.
28. Návrh navrhovatele obsahuje současně i návrh na nařízení předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
29. Úřad obdržel návrh dne 7. 11. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
30. Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
31. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem pod č. j. ÚOHS-S0699/2016/VZ-45238/2016/542/EŠe ze dne 9. 11. 2016. Úřad v tomto oznámení seznámil účastníky řízení se zákonnou lhůtou, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy v řízení.
32. Usnesením č. j. ÚOHS-S0699/2016/VZ-45239/2016/542/EŠe ze dne 9. 11. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které v průběhu správního řízení zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení.
33. Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-S0699/2016/VZ-45326/2016/542/ODv ze dne 9. 11. 2016 stanovil účastníkům řízení lhůtu k provedení úkonu – podání písemného sdělení, zda navrhovatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku poskytl jistotu, a v případě že ano, podání písemného sdělení, zda zadavatel poskytnutou jistotu navrhovateli dle § 67 odst. 2 zákona uvolnil, a dále poskytnutí dokladu, ze kterého by bylo zřejmé datum uvolnění poskytnuté jistoty navrhovateli.
34. Dne 14. 11. 2016 bylo Úřadu doručeno písemné sdělení navrhovatele o poskytnutí jistoty. Dne 15. 11. 2016 bylo Úřadu doručeno písemné sdělení zadavatele o poskytnutí a uvolnění jistoty, včetně příslušných dokladů.
Vyjádření zadavatele k návrhu
35. Dne 16. 11. 2016 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Současně s tímto návrhem obdržel Úřad dokumentaci o veřejné zakázce ve smyslu ustanovení § 17 písm. v) zákona.
36. Zadavatel ve svém vyjádření předně konstatoval, že navrhovatel doručil návrh zadavateli až po lhůtě stanovené zákonem a Úřad je tak povinen správní řízení dle § 117a písm. e) zákona zastavit. Zadavatel uvedl, že rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 26. 10. 2016, lhůta k doručení návrhu zadavateli tedy uplynula dne 7. 11. 2016. Navrhovatel zaslal návrh zadavateli dne 7. 11. 2016 prostřednictvím datové schránky, avšak zadavatel se do datové schránky přihlásil dne 8. 11. 2016 a až tohoto dne byl návrh zadavateli doručen. Pro případ, že by Úřad správní řízení nezastavil, uvedl zadavatel následující vyjádření.
37. Zadavatel ve svém vyjádření poukazuje na tvrzení navrhovatele, dle kterého zadavatel ve smlouvě neuvedl žádný explicitní požadavek na podobu harmonogramu plnění. Dle zadavatele je takové tvrzení nepravdivé, neboť zadavatel jednoznačně stanovil požadavky na Harmonogram plnění, když do vzoru dokumentu, do kterého měli uchazeči doplnit harmonogram, zcela jasně, zřetelně a transparentně stanovil požadavky na obsah uchazeči předkládaného harmonogramu, tj. „že harmonogram musí kumulativně:
být zpracován minimálně v týdenních lhůtách nebo podrobněji;
respektovat milníky výstavby dle odst. 4.2.1 smlouvy o dílo;
respektovat dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů; a
respektovat harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci.“
38. Zadavatel uvedl, že nerozporuje, že harmonogram předložený navrhovatelem je zpracován v minimálně týdenních lhůtách a respektuje milníky výstavby dle odst. 4.2.1 závazného návrhu smlouvy. Za nesplnění zadávacích podmínek považuje zadavatel skutečnost, že harmonogram nerespektuje dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů a že nerespektuje harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci. K tomuto zadavatel dále uvedl, že: „Provozní soubory a skupiny objektů byly stanoveny v části B22 technické zprávy zadavatele, která byla součástí projektové dokumentace, tedy přílohy č. 1 zadávací dokumentace. Stavebními objekty byly mimo jiné: SO 01 Architektonicko-stavební a stavebně konstrukční řešení, SO 02-01 Osvětlení stanice, SO 02-02 ASDŘ … Harmonogram měl dále respektovat harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentace, přičemž je zřejmé, že tímto požadavkem bylo míněno:
rozdělení na stavební objekty, provozní soubory nebo skupiny objektů; a
uvedení doby jejich realizace,
to vše, jak již bylo uvedeno v souladu s harmonogramem plnění v projektové dokumentaci…
smyslem těchto požadavků na harmonogram uchazeče bylo, aby konkrétní harmonogram uchazeče … umožňoval postupné předávání a přebírání díla … Způsob uvedení doby realizace byl na dodavateli, avšak musel respektovat dobu realizace uvedenou v harmonogramu plnění v zadávací dokumentaci.“.
39. Zadavatel se dále vyjádřil k argumentaci navrhovatele týkající se možného výkladu pojmu „respektovat“ (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel uvedl, že pojem „respektovat“ považuje za zcela zřejmý a nezpochybnitelný a za pravdu mu dávají i ostatní nabídky podané jinými uchazeči. Dle zadavatele „Je zcela jasné a zřejmé, že pokud respektováním milníků znamená přenesení těchto milníků do harmonogramu, respektováním provozních objektů pak přenesení popisu těchto provozních objektů do harmonogramu (přičemž v těchto případech výklad slova „respektovat“ navrhovatel nijak nezpochybňuje), respektování harmonogramu plnění znamená požadavek na zahrnutí obsahu tohoto harmonogramu plnění, zejména provozních objektů a doby realizace. Navrhovatel poněkud nesystematicky napadá, že zadavatel „nejednotně“ uvádí, že je nezbytné respektovat harmonogram plnění a obsah harmonogramu plnění, nicméně zadavatel uvádí, že tyto požadavky jsou identické … Výslovný požadavek na předložení identické kopie harmonogramu plnění uvedeného v zadávací dokumentaci zadavatel neuváděl a ani nepožadoval, a to z toho důvodu, aby ponechal uchazečům možnost harmonogram plnění upravit dle svých možností a jednotlivé položky případně dále doplnit či upřesnit, nikoliv však uvést ve zcela jiném či menším rozsahu, jak učinil navrhovatel.“.
40. Co se týče odkazu navrhovatele na harmonogram plnění v projektové dokumentaci, je dle zadavatele uvedení odkazu v tomto případě nepřípustné. Ačkoliv je odkaz obecně právní teorií ve smluvních vztazích připuštěn, dle zadavatele je odkaz v tomto případě svojí povahou čestné prohlášení (nejasné právní závaznosti) o tom, že navrhovatel bude postupovat v souladu s harmonogramem plnění zadavatele. Dle zadavatele „Je nepřípustné, aby navrhovatel předložil návrh harmonogramu, který neobsahuje požadované položky (zároveň obsahuje položky zcela jiné), a zároveň takovýmto způsobem odkázal na vzorový dokument zadavatele. Ze samotného požadavku zadavatele na předložení harmonogramu plnění a zpracování tohoto harmonogramu minimálně ve stanoveném rozsahu nade vší pochybnost vyplývá, že zadavatel požadoval faktické a fyzické předložení navrhovatelem zpracovaného harmonogramu, nikoliv tedy pouze předložení prohlášení o tom, že navrhovatel dodrží harmonogram plnění zadavatele. Ze zadávacích podmínek nelze jakýmkoli způsobem dovodit, že by zadavatel umožnil vymezit rozsah harmonogramu pouhým prohlášením o tom, že uchazeč dodrží harmonogram zadavatele v zadávací dokumentaci. V případě, že by zadavatel připustil tento způsob předložení harmonogramu, neměl by při plnění jistotu, který harmonogram plnění má přednost, pokud by si položky odporovaly …“.
41. Zadavatel rovněž uvedl, že ostatní uchazeči neměli nejasnosti s výkladem požadavků zadavatele a vždy předložili vlastní harmonogram plnění, který respektoval harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci, tedy obsahoval stanovené provozní soubory, skupiny objektů a dobu realizace. Povinnosti zahrnout do harmonogramu uchazeče dobu realizace díla přitom dle zadavatele vyplývala z požadavku, aby harmonogram respektoval harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci, což zahrnovalo i respektování doby realizace provozních souborů a skupin objektů (například grafické znázornění), přičemž bylo na uchazečích, jaký způsob znázornění v harmonogramu zvolí. Dle zadavatele „z požadavků přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy je naprosto zřejmé, že pokud měl navrhovatel povinnost zahrnout do Harmonogramu provozní soubory a skupiny objektů a zároveň současně respektovat harmonogram plnění v zadávací dokumentaci, měl povinnost v Harmonogramu zároveň uvést provozní soubory a skupiny objektů uvedené v harmonogramu plnění v zadávací dokumentaci.“ Zadavatel k tomuto dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0371/2015/VZ-24426/2015/532/KSt ze dne 21. 8. 2015 ze kterého vyplývá, že „pokud časový harmonogram doložený v nabídce vybraného uchazeče neobsahuje uvedené skutečnosti, pak nesplňuje požadavky stanovené zadavatelem … nabídka, která nesplňuje zadavatelem stanovené požadavky, musí být … vyřazena …“.
Další průběh správního řízení
42. Dne 23. 11. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0699/2016/VZ-46864/2016/542/EŠe, kterým uložil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, neboť po předběžném posouzení předložené dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnosti o souladu úkonů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení se zákonem.
43. Usnesením č. j. ÚOHS-S0699/2016/VZ-48421/2016/542/EŠe ze dne 7. 12. 2016 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
44. Dne 12. 12. 2016 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém uvedl, že setrvává na svých předchozích písemných vyjádřeních v dané věci. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
45. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona tím, že hodnotící komise vyřadila nabídku navrhovatele a zadavatel následně tohoto navrhovatele vyloučil z další účasti v zadávacím řízení z důvodu, že harmonogram předložený tímto uchazečem nerespektuje závazné požadavky zadavatele na obsah harmonogramu, když zejména neobsahuje požadované dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů, přestože nabídka navrhovatele skrze odkaz na projektovou dokumentaci splňovala závazné požadavky zadavatele týkající se harmonogramu plnění uvedené v závazném návrhu smlouvy o dílo, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
K právnímu postavení zadavatele
46. Úřad uvádí, že pro potřeby další části odůvodnění tohoto rozhodnutí se jeví vhodným na tomto místě učinit závěr, do které kategorie zadavatelů konkretizovaných v § 2 odst. 1 zákona náleží v šetřeném případě zadavatel.
47. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že zadavatel je akciovou společností. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2015 (dostupná na http://www.dpp.cz/vyrocni-zpravy/) je dále zřejmé, že jeho jediným akcionářem je hlavní město Praha. Z výpisu z obchodního rejstříku zadavatele taktéž vyplývá, že předmětem podnikání zadavatele je, mimo jiného, i „provozování tramvajové dráhy, speciální dráhy (metro) a lanové dráhy (Petřín a ZOO) a provozování drážní dopravy v hlavním městě Praze“ a „silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“.
48. Z dikce ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že do kategorie veřejných zadavatelů se řadí i tzv. jiná právnická osoba, která byla ustanovena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu, a současně je tato jiná právnická osoba v určitém vztahu ke konkrétnímu veřejnému zadavateli – tento vztah může být založen buď na základě převážného financování této jiné právnické osoby ze strany veřejného zadavatele, případně na tom, že konkrétní veřejný zadavatel může fakticky ovlivňovat činnost této jiné právnické osoby (typicky formou jmenování či volby nadpoloviční většiny členů orgánů této jiné právnické osoby). Jak bylo popsáno již výše, Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je hlavní město Praha. Nemůže být proto sporu o tom, že je zde naplněna první ze shora popsaných podmínek pro konstatování, že Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona. Jestliže 100 % akcií drží hlavní město Praha, které je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, pak předpoklad výše popsaného „ovládání“ Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost coby tzv. jiné právnické osoby, je beze zbytku splněn.
49. Pokud jde o naplnění i druhé z podmínek pro učinění závěru, že Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, a sice podmínky uspokojování potřeb veřejného zájmu, pak Úřad konstatuje následující. Platí, že za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat takové potřeby, které jsou spojeny s obecným zájmem nad jejich výkonem a které se stát prostřednictvím orgánů státní správy (resp. územní samosprávné celky na základě zvláštních právních předpisů) rozhodne uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním ponechává rozhodující vliv. Úřad opakuje, že do předmětu podnikání Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost náleží, mimo jiného, i „provozování tramvajové dráhy, speciální dráhy (metro) a lanové dráhy (Petřín a ZOO) a provozování drážní dopravy v hlavním městě Praze“ a „silniční motorová doprava - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“. Lze tak dovodit, že provozování tramvajové dráhy, speciální a lanové dráhy a drážní dopravy nemá sloužit k uspokojení potřeb konkrétních jednotlivců, případně úzké skupiny osob, nýbrž k uspokojení potřeb samotného státu, tedy České republiky, potažmo jejích obyvatel. Provozování dráhy a drážní dopravy a silniční motorové dopravy osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob tudíž není adresnou činností, ale naopak činností, která slouží k zajištění potřeb veřejnosti jako celku, která současně nemá obchodní ani průmyslovou povahu. Vzhledem k právě řečenému Úřad tudíž dovozuje, že je tímto splněna i druhá z podmínek vymezených v § 2 odst. 2 písm. d) zákona. Nezbývá proto než konstatovat, že Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, je bezpochyby veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona.
50. Úřad se bude v dalším zabývat otázkou, zda byl zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky oprávněn postupovat dle ustanovení zákona platných pro sektorové zadavatele.
51. Podle § 2 odst. 7 zákona vykonává-li veřejný zadavatel nebo dotovaný zadavatel jednu či více relevantních činností podle § 4, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.
52. Úřad uvádí, že relevantní činnost je třeba chápat jako takovou činnost, která souvisí s poskytováním služeb v určitém odvětví (sektoru). Tato odvětví jsou přitom velice různorodá. Jejich společným znakem je však skutečnost, že subjekty, jež vykonávají relevantní činnost, tuto činnost vykonávají ve veřejném zájmu.
53. Podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností pro účely tohoto zákona rozumí činnost související s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo lanové dopravy a provozování veřejné autobusové dopravy; dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována podle podmínek stanovených příslušným správním orgánem, zejména pak podmínek týkajících se poskytování či provozování dopravní sítě, přepravní kapacity nebo frekvence poskytování takové činnosti.
54. Výše bylo řečeno, že do předmětu podnikání Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost spadá, mimo jiného, i provozování tramvajové dráhy, speciální a lanové dráhy a drážní dopravy osob a silniční motorová doprava osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. S ohledem na tento fakt Úřad konstatuje, že provozování shora uvedených činností lze podřadit pod relevantní činnost ve smyslu § 4 odst. 1 písm. f) zákona (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu, aby však v šetřeném případě zadavatel mohl postupovat podle ustanovení zákona vztahujících se na sektorové zadavatele, musí být ve smyslu § 2 odst. 7 zákona Úřadem ještě zjištěno, zda šetřená veřejná zakázka byla zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení modernizace stanice metra Dejvická spočívající zejména v modernizaci normálního a nouzového osvětlení veřejných a služebních prostor (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tedy poptává dodavatele pro provedení modernizace osvětlení stanice metra, a to za účelem zajištění řádného provozování městské hromadné dopravy, které je, jak bylo Úřadem konstatováno, výkonem relevantní činnosti. Vzhledem k právě řečenému má Úřad za prokázané, že předmět šetřené veřejné zakázky, tzn. modernizace osvětlení stanice metra Dejvická, přímo souvisí s výkonem relevantní činnosti, a proto při jejím zadávání platila podle § 2 odst. 7 zákona pro speciální a lanové dráhy a drážní dopravy, tj. pro zadavatele, ta ustanovení zákona, která se vztahují na sektorové zadavatele.
Relevantní ustanovení zákona
55. V ustanovení § 76 odst. 1 zákona je stanoveno, že hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a), posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr.
56. Podle § 76 odst. 6 věty první a třetí zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.
57. V § 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce (dále jen „vyhláška č. 231/2012 Sb.“) je stanoveno, že obchodní podmínky vždy vymezí
a) dobu předání a převzetí staveniště,
b) dobu zahájení stavebních prací,
c) lhůtu pro dokončení stavebních prací,
d) lhůtu pro předání a převzetí díla,
e) počátek běhu záruční lhůty.
Právní posouzení
58. Úřad se v šetřeném případě nejdříve zabýval tvrzením zadavatele, že navrhovatel stejnopis návrhu doručil zadavateli až po lhůtě stanovené zákonem a tudíž by předmětné správní řízení mělo být Úřadem zastaveno (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k této otázce uvádí, že dle rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek č. j. 1 Afs 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013 či rozsudek č. j. 1 Afs 57/2013-40 ze dne 7. 8. 2013) má doručení návrhu na zahájení řízení Úřadu a stejnopisu návrhu zadavateli rozdílný účel. Zatímco doručení návrhu Úřadu je úkonem způsobilým zahájit správní řízení, doručení stejnopisu návrhu zadavateli má za účel jej bezprostředně informovat o podání návrhu a jeho obsahu. Povinnost doručit stejnopis návrhu zadavateli vychází z práva veřejného a její splnění se také promítá v rovině veřejného práva, kdy má přímý vliv na zastavení správního řízení. Nejvyšší správní soud tak v dané otázce dospěl k závěru, že při doručování stejnopisu návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se musí aplikovat stejná ustanovení zákona a výkladová pravidla, jako při doručování originálu návrhu Úřadu. Dodavatel v daném případě plní povinnost uloženou mu veřejným právem za účelem podmínek správního řízení. Jestliže se doručování Úřadu řídí správním řádem, případně speciálním zákonem (zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), podle nichž je pro zachování lhůty možné podat návrh i v poslední den k poštovní přepravě (či dodat do datové schránky), musí minimálně totéž platit v případě doručování stejnopisu návrhu zadavateli.
59. V nyní posuzovaném případě navrhovatel zvolil k doručení stejnopisu návrhu zadavateli datovou schránku. V souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu tak lhůta pro doručení stejnopisu návrhu zadavateli byla zachována, neboť podání učiněné prostřednictvím datové schránky bylo učiněno navrhovatelem poslední den této lhůty. Tato námitka zadavatele, dle které se Úřad vůbec věcně návrhem zabývat nemá, tak není důvodná.
60. K šetřenému případu pak Úřad z věcného hlediska uvádí, že součástí dokumentace o veřejné zakázce byla zadávací dokumentace, kde ze seznamu příloh zadávací dokumentace vyplývá, že přílohou č. 1 je Projektová dokumentace a přílohou č. 2 je Závazný návrh smlouvy o dílo. Projektová dokumentace byla jako součást dokumentace o veřejné zakázce doručena Úřadu na CD a sestávala z několika částí:
A. Průvodní zpráva
B. Souhrnná část
C. Situace stavby
D. Technologická část
E. Stavební část
F. Zásady organizace výstavby
G. Soupis prací
H. Doklady.
61. V části projektové dokumentace A. „Průvodní zpráva“ bylo mimo jiné uvedeno následující členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení:
„a) Stavební objekty
SO 01 Architektonicko-stavební a stavebně konstrukční řešení
SO 02-01 Osvětlení stanice
SO 02-02 ASDŘ – O
SO 03 Zdravotně technické instalace …
b) Provozní soubory
PS 91-2 Tlakové těsnění
PS 91-80 Měnírna a distribuční transformovna
PS 93-1 Sdělovací zařízení ...“.
Jednotlivé stavební objekty a provozní soubory byly uvedeny též v části B. „Souhrnná část“ v bodu B.22, kde byl uveden popis těchto objektů a souborů, a dále byly uvedeny v části C. „Situace stavby“, kde byly zaznamenány na situačním výkresu stavby.
62. Část projektové dokumentace F. „Zásady organizace výstavby“ obsahovala mimo jiné dokument „Harmonogram“. Tento harmonogram obsahoval rozpis jednotlivých úkolů v rámci provádění předmětu veřejné zakázky, kdy u jednotlivých úkolů byl vyznačen stavební objekt či provozní soubor, doba trvání jednotlivých úkolů a tato doba trvání byla zaznamenána na časové ose způsobem, že bylo možné určit začátek a konec provádění jednotlivých úkolů v celkové době realizace díla (úryvek harmonogramu viz tabulka níže).
ID
SO, PS
Název úkolu
Doba trvání
(pozn. Úřadu – v pravé části harmonogramu bylo grafické znázornění jednotlivých úkolů na časové ose)
1
Modernizace stanice metra – DEJVICKÁ A
244 dny
2
Projektové práce a autorský dozor
243 dny
…
5
Modernizace stanice – ZÁBORY STAVBY
243 dny
6
Úroveň vestibulu, podchodu
213 dny
…
12
Úroveň nástupiště
243 dny
13
Úroveň nad nástupištěm - garáže
122 dny
…
17
Oprava přístřešků – úroveň terénu
213 dny
18
Střed
58 dny
19
Výstup č. 7 – směr BUS – Evropská ul.
20 dny
20
Východ
77 dny
21
Výstup č. 7 – Směr Jugoslávských partyzánů
20 dny
…
28
Práce ve stanici metra – úroveň vestibulu, úroveň podchodu
243 dny
29
SO 01
Stavební část – ochrana stávajících povrchů
4 dny
30
SO 01
Stavební část – demontáž podhledů
14 dny
…
33
SO 04
Informační systém
2 dny
34
SO 04
Montáž provizorního informačního systému
1 den
…
87
Práce ve stanici metra – úroveň nástupiště – PRÁCE PO ETAPÁCH
202 dny
88
SO 01
Stavební část – ochrana stávajících povrchů
6 dny
…
102
SO 02-01
Osvětlení (elektroinstalace) - montáž
40 dny
…
109
Práce ve stanici metra - neveřejná část
169 dny
…
122
SO 02-01
Osvětlení (elektroinstalace) - montáž
40 dny
…
125
Ukončení stavby
1 den
63. Jak již bylo uvedeno výše, v zadávacích podmínkách zadavatel stanovil požadavek, že uchazeči v rámci nabídky v návrhu smlouvy o dílo předloží harmonogram realizace veřejné zakázky, přičemž závazné požadavky na časový harmonogram vyplývají z návrhu smlouvy o dílo. V závazném návrhu smlouvy o dílo, jež byl přílohou č. 2 zadávací dokumentace, pak ve vztahu k harmonogramu plnění zadavatel v bodě 4.1 a 4.2 stanovil, že zhotovitel se zavazuje zhotovit dílo v souladu s harmonogramem plnění, který tvoří přílohu č. 2 smlouvy a dále stanovil, jakým způsobem dle harmonogramu plnění se zhotovitel zavazuje postupovat (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
64. Co se týče samotných požadavků na způsob zpracování harmonogramu plnění jednotlivými uchazeči, ty byly dle vyjádření zadavatele uvedeny v příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy, kdy do tohoto vzoru dokumentu, do kterého měli uchazeči doplnit harmonogram, stanovil požadavky na obsah uchazeči předkládaného harmonogramu, tj. „že harmonogram musí kumulativně:
být zpracován minimálně v týdenních lhůtách nebo podrobněji;
respektovat milníky výstavby dle odst. 4.2.1 smlouvy o dílo;
respektovat dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů; a
respektovat harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci.“ (Pozn. Úřadu: v příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy bylo také stanoveno, že harmonogram plnění musí respektovat požadavky na vymezení lhůt dle § 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb.).
65. Z dokumentace o veřejné zakázce bylo zjištěno, že zadavatel obdržel nabídky 6 uchazečů, přičemž 2 uchazeči předložili v návrhu smlouvy o dílo harmonogram plnění, jenž byl naprosto totožný s harmonogramem plnění v projektové dokumentaci (tedy předložili jeho kopii), 3 uchazeči předložili harmonogram plnění, který zpracováním odpovídal harmonogramu plnění v projektové dokumentaci (tedy byl uveden rozpis jednotlivých úkolů v rámci provádění předmětu veřejné zakázky a doba trvání jednotlivých úkolů byla vyznačena na časové ose), avšak nejednalo se již o kopii, jelikož harmonogram byl upravený ve vztahu k lhůtám realizace dílčích úkolů, a dále jeden uchazeč, v tomto případě navrhovatel, předložil harmonogram plnění, jež graficky znázorňoval milníky výstavby dle bodu 4.2.1 závazného návrhu smlouvy o dílo a lhůty dle § 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb. a dále v předloženém harmonogramu uvedl, že „Uchazečpři realizaci díla bude postupovat v souladu s harmonogramem plnění obsaženým v projektové dokumentaci. Uchazeč bude umožňovat postupné předávání a přebírání Díla po jednotlivých, jednoznačně specifikovaných stavebních objektech nebo provozních souborech nebo skupinách objektů v členění v souladu s Projektovou dokumentací …“.
66. Z dokumentace o veřejné zakázce a z vyjádření zadavatele vyplývá, že hodnotící komise vyřadila nabídku navrhovatele a zadavatel následně navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že harmonogram předložený navrhovatelem neobsahuje požadované dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů a nerespektuje tak harmonogram obsažený v projektové dokumentaci, přičemž zadavatel nepřipouští, aby harmonogram plnění navrhovatele obsahoval odkaz na jiný harmonogram. Dle zadavatele měl harmonogram předložený navrhovatelem respektovat harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci, přičemž tímto požadavkem bylo myšleno rozdělení na stavení objekty, provozní soubory nebo skupiny objektů a uvedení doby jejich realizace, to vše v souladu s harmonogramem v projektové dokumentaci.
67. Úřad k šetřenému případu nejprve v obecné rovině uvádí, že podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů jak z hlediska splnění zákonných požadavků, tak z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Ve fázi posouzení nabídek hodnotící komise posuzuje detaily nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska naplnění zadávacích podmínek. Zkoumá, na rozdíl od fáze otevírání obálek, kdy se kontroluje, zda jsou požadované dokumenty v nabídce přítomny, zda obsah těchto dokumentů obsažených v nabídce je v souladu se zadávacími podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci či v oznámení zadávacího řízení. Nabídka, která nesplňuje dané požadavky, musí být vyřazena a znamená to, že taková nabídka již nebude dále posuzována ani hodnocena.
68. V šetřeném případě zadavatel požadoval po uchazečích předložit harmonogram plnění, přičemž dle zadavatele požadavky na harmonogram byly vymezeny v příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy o dílo. K tomuto Úřad uvádí, že z těchto požadavků nevyplývá, jakou podobu měl mít předložený harmonogram, tedy zadavatel zde neuvedl žádné požadavky týkající se grafického zpracování harmonogramu. V příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy o dílo však zadavatel mimo jiné stanovil, že předložený harmonogram musí respektovat harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci. Z tohoto požadavku však není zřejmé, zda uchazeči měli přejmout harmonogram v projektové dokumentaci a předložit jej bez úprav v rámci své nabídky (tedy předložit jeho kopii), či měli respektovat grafické zpracování, přičemž dobu realizace jednotlivých úkolů mohli upravit, či mohli zvolit zcela jiné grafické zpracování, avšak museli uvést shodnou dobu realizace jednotlivých úkolů. Zadavatel k tomuto uvedl ve svém vyjádření, že v zadávací dokumentaci neuvedl nikde požadavek na předložení identické kopie harmonogramu plnění v projektové dokumentaci, a to z důvodu, aby ponechal uchazečům možnost předložený harmonogram plnění upravit dle svých možností a jednotlivé položky doplnit či upravit (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak vyplývá z výše uvedeného, zadavatel pak přijal takové nabídky, kde byl předložen harmonogram jako identická kopie i takové, kde byl předložen harmonogram upravený ve vztahu k lhůtám realizace dílčích úkolů jednotlivými uchazeči.
69. Navrhovatel v šetřeném případě zvolil odlišné grafické zpracování harmonogramu plnění, přičemž do svého harmonogramu vyznačil milníky stanovené v čl. 4.2 závazného návrhu smlouvy o dílo, vyznačil lhůty stanovené v § 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb., a dále uvedl, že bude postupovat v souladu s harmonogramem plnění obsaženým v projektové dokumentaci. Dle Úřadu tak navrhovatel ve svém harmonogramu vyjádřil, že respektuje harmonogram uvedený v projektové dokumentaci, neboť se zavazuje dle něj postupovat. To tedy znamená, že navrhovatel akceptuje harmonogram v projektové dokumentaci beze změn tak, jak jej zadavatel uvedl v rámci zadávací dokumentace. Ostatně nic jiného ani nebylo možné, neboť pokud by předložil jinou dobu realizace než zadavatel požadoval, dostal by se do rozporu s požadavky zadavatele, což by pro něj mělo negativní důsledky. Ačkoliv navrhovatel harmonogram z projektové dokumentace fakticky nepředložil v rámci přílohy č. 2 k návrhu smlouvy, ve svém harmonogramu na něj odkázal a vyjádřil zde vůli postupovat dle něj při realizaci díla, takže jej celý akceptoval. Skutečný dopad při realizaci by tedy byl stejný, jako kdyby v rámci své nabídky předložil identickou kopii harmonogramu v projektové dokumentaci, což učinili jiní uchazeči, přičemž zadavatel harmonogramy plnění předložené těmito uchazeči akceptoval.
70. K tvrzení zadavatele, že v daném případě není přípustné použití odkazu na harmonogram plnění v projektové dokumentaci, Úřad uvádí, že zadavatel neuvedl žádný relevantní argument na podporu tohoto tvrzení. Úřad k tomuto uvádí, že smluvní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je soukromoprávního charakteru a v rámci takovýchto smluvních vztahů lze učinit odkaz na obchodní podmínky (zde lhůty pro realizaci předmětu plnění) v případě, že jsou tyto připojeny k nabídce na akceptaci smlouvy, či jsou smluvním stranám známy. V šetřeném případě byl harmonogram součástí projektové dokumentace, jež byla přílohou zadávací dokumentace a jež měla být rovněž i přílohou č. 1 smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, tudíž nelze konstatovat, že harmonogram plnění, na který navrhovatel odkazoval v jím předloženém harmonogramu, by nebyl zadavateli znám. Skutečnost, že navrhovatel nepřejal formu zpracování harmonogramu jako ostatní uchazeči (přičemž požadavek na formu předloženého harmonogramu nebyl nikde v zadávacích podmínkách uveden), tedy že nepřejal kopii harmonogramu v projektové dokumentaci či nepřejal jeho grafickou podobu, ale použil ve svém harmonogramu odkaz na harmonogram plnění v projektové dokumentaci (čímž vyjádřil, že respektuje tento harmonogram a podpisem smlouvy by se zavázal k jeho dodržování), nevidí Úřad jako důvod pro vyřazení nabídky navrhovatele. Přitom zadavatel nikde výslovně možnost uvedení odkazu nezapověděl.
71. Dle zadavatele je však odkaz v tomto případě čestným prohlášením nejasné právní závaznosti, že navrhovatel bude postupovat v souladu s harmonogramem plnění uvedeným v projektové dokumentaci. To, že navrhovatel prohlásil (tedy do předloženého harmonogramu uvedl), že bude postupovat v souladu s harmonogramem plnění v projektové dokumentaci, je však vyjádření podmínky zadavatele na respektování harmonogramu v projektové dokumentaci. Co se týče nejasné právní závaznosti namítané zadavatelem, Úřad uvádí, že povinnost zhotovitele postupovat při realizaci díla v souladu s harmonogramem plnění obsaženým v projektové dokumentaci je uvedena rovněž v závazném návrhu smlouvy v čl. 4.2.2. Úřad na tomto místě podotýká, že danou povinnost navrhovatel duplicitně uvedl také v příloze ke smlouvě, čímž přímo odkázal na harmonogram v projektové dokumentaci, aniž by předložil jeho kopii, jak učinili jiní uchazeči v zadávacím řízení. Akceptací návrhu smlouvy v rámci své nabídky tak navrhovatel vyjádřil jasně, že je vázán i harmonogramem stanoveným zadavatelem.
72. Zadavatel ve svém vyjádření rovněž uvedl, že ze samotného požadavku na předložení harmonogramu plnění a zpracování tohoto harmonogramu minimálně ve stanoveném rozsahu (tedy aby mimo jiné respektoval harmonogram uvedený v projektové dokumentaci) nade vší pochybnost vyplývá, že zadavatel požadoval faktické a fyzické předložení uchazeči zpracovaného harmonogramu (viz bod 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k tomuto konstatuje, že zadavatel v zadávacích podmínkách nikde výslovně neuvedl, že uchazeči mají předložit jimi zpracovaný harmonogram a nelze souhlasit s tvrzením, že z uvedené podmínky „respektovat“ harmonogram v projektové dokumentaci nade vší pochybnost vyplývá, že je tím zadavatelem myšleno „předložit“ tento harmonogram. Takový výklad nemůže dělat k tíži dodavatelů a omezovat tím soutěž. Tento výklad neodpovídá tomu, jak si zadavatel rozhodné požadavky naformuloval, což Úřad vyložil shora. V případě, kdy by tímto požadavkem na respektování bylo opravdu zadavatelem míněno, že zadavatel požadoval faktické a fyzické předložení upraveného harmonogramu uvedeného v projektové dokumentaci, doplněného o další požadavky na jeho obsah uvedené v rámci zadávacích podmínek, pak by museli být rovněž vyřazeny nabídky těch uchazečů, kteří předložili takto neupravený harmonogram (tj. když vůbec harmonogram v projektové dokumentaci neupravili či ho upravili jiným způsobem než dle požadavků zadavatele uvedených v příloze č. 2 návrhu smlouvy o dílo zadávací dokumentace).
73. Pokud by ovšem dle zadavatele požadavek, že uchazeč musí respektovat harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci, znamenal, že uchazeč může předložit takový harmonogram, který sice nemusí být identickou kopií harmonogramu v projektové dokumentaci (což uvedl zadavatel na jiném místě svého vyjádření, viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ale bude obsahovat jednotlivé položky z harmonogramu v projektové dokumentaci, a ty případně upravené, avšak nikoliv uvedené v menším rozsahu, lze konstatovat, že pro splnění požadavku na respektování milníků dle čl. 4.2 závazného návrhu smlouvy a požadavku na respektování lhůt dle § 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb., by rovněž musely být všechny tyto lhůty také zaznamenány do předloženého harmonogramu plnění. V harmonogramu v projektové dokumentaci totiž není uvedeno ani graficky znázorněno např. doplnění projektové dokumentace, předání a převzetí staveniště či počátek běhu záručních lhůt, tj. další požadavky zadavatele na zpracování harmonogramu jednotlivými uchazeči. V takovém případě pak vyvstává otázka, zda uchazeč, jenž předložil identickou kopii harmonogramu v projektové dokumentaci, tedy předložil harmonogram, kde na časové ose nejsou vyznačeny všechny milníky čl. 4.2 závazného návrhu smlouvy a lhůty dle § 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb., splnil podmínku zadavatele na respektování těchto milníků a lhůt. Zadavatel se těmito tvrzeními dostává sám do rozporu se svým postupem, kdy nevyloučil dodavatele, u nichž v rámci argumentace před Úřadem dovozuje, že nesplnili jím stanovený požadavek.
74. K argumentu zadavatele, že ostatní uchazeči předložili harmonogram plnění, který respektoval harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci, tedy obsahoval stanovené provozní soubory, skupiny objektů a dobu realizace, přičemž povinnost zahrnout do předkládaných harmonogramů dobu realizace díla a provozní soubory a skupiny objektů dle zadavatele vyplývala z požadavku, aby harmonogram respektoval harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci (viz bod 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad opakovaně uvádí, že požadavek na podobu či grafické zpracování předloženého harmonogramu nebyl v zadávacích podmínkách nikde explicitně uveden a pokud podmínkou na respektování harmonogramu v projektové dokumentaci bylo myšleno, že uchazeči si sice mohou sami zvolit způsob znázornění harmonogramu, avšak mají povinnost uvést v předloženém harmonogramu plnění dobu realizace a provozní soubory a skupiny objektů uvedené v harmonogramu plnění v zadávací dokumentaci, pak by stejně tak, aby splnili podmínku respektování milníků v čl. 4.2 a lhůt dle § 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb. museli všichni uchazeči uvést v předloženém harmonogramu plnění také tyto lhůty (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).
75. Co se týče odkazu zadavatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0371/2015/VZ-24426/2015/532/KSt ze dne 21. 8. 2015 Úřad k tomuto uvádí, že v tehdy šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že časovým harmonogramem pro účely zadávací dokumentace je „dokument, ze kterého bude patrný průběh realizace veřejné zakázky v čase, přičemž na věcné ose budou definovány všechny stavební objekty i jejich stavební díly dle bývalého třídníku TSKP. Časová osa bude vyjádřena v podrobnostech na týdny, není-li dále uvedeno jinak.“ Jak poukázal zadavatel, Úřad v tehdy šetřeném případě konstatoval, že „pokud časový harmonogram doložený v nabídce vybraného uchazeče neobsahuje uvedené skutečnosti, pak nesplňuje požadavky stanovené zadavatelem …“ V tehdy šetřeném případě však zadavatel jasně určil, které skutečnosti má uchazeč uvést (všechny stavební objekty i jejich stavební díly dle bývalého třídníku TSKP), avšak v nyní posuzovaném případě zadavatel nestanovil žádné konkrétní skutečnosti, které mají být v harmonogramu plnění uvedeny, nýbrž pouze stanovil, že předložený harmonogram musí respektovat harmonogram v projektové dokumentaci, což navrhovatel v předloženém harmonogramu vyjádřil odkazem na harmonogram plnění v projektové dokumentaci.
76. Zadavatel v projektové dokumentaci uvedl seznam stavebních objektů a provozních souborů, včetně jejich popisu a jejich znázornění na situačním výkresu stavby. Rovněž harmonogram v projektové dokumentaci obsahoval dělení na stavební objekty a provozní soubory včetně grafického znázornění, jak dlouho bude probíhat realizace jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů v rámci celkové doby trvání realizace předmětu veřejné zakázky.
77. Z rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a také z vyjádření zadavatele v průběhu vedeného správního řízení vyplývá, že harmonogram předložený navrhovatelem neobsahuje dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů a nevyplývá z něj, že by předložený harmonogram toto dělení díla respektoval, přičemž dle zadavatele v souladu s harmonogramem obsaženým v projektové dokumentaci měly být na časové ose definovány všechny stavební objekty, provozní soubory nebo skupiny objektů, a to tak, aby harmonogram umožňoval postupné předávání a přebírání díla, jak vyplývá z čl. 4.2.4 smlouvy. Jak však již bylo uvedeno výše, v zadávací dokumentaci zadavatel nikde jasně nedefinoval, jakou podobu má mít předložený harmonogram (jako tomu například bylo v případě, na který zadavatel v rámci svého vyjádření sám odkazoval, viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V šetřeném případě zadavatel pouze stanovil, že uchazeči musí v předloženém harmonogramu respektovat harmonogram plnění uvedený v projektové dokumentaci a musí respektovat dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů.
78. Jak vyplývá z výše uvedených závěrů Úřadu, navrhovatel splnil požadavek zadavatele na respektování harmonogramu v projektové dokumentaci způsobem, že v předloženém harmonogramu uvedl odkaz na tento zadavatelem zpracovaný harmonogram a uvedl, že bude postupovat v souladu s tímto harmonogramem. Vzhledem k tomu, že harmonogram zpracovaný zadavatelem obsahoval dělení na provozní soubory nebo skupiny objektů, pak harmonogram, podle kterého by se v případě podpisu smlouvy navrhovatel zavázal postupovat, by tedy obsahoval dělení na provozní soubory nebo skupiny objektů. Pokud by navrhovatel místo použití odkazu na harmonogram v projektové dokumentaci předložil ve své nabídce jeho kopii, byla by tato zadavatelem akceptována, jako tomu bylo v případě jiných uchazečů.
79. Vhledem k výše uvedenému pak Úřad konstatuje, že nabídka navrhovatele splňovala podmínku uvedenou v příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy na respektování dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů, neboť harmonogram navrhovatele odkazoval na harmonogram v projektové dokumentaci a tento harmonogram obsahoval předmětné dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů. Nadto Úřad konstatuje, že povinnost navrhovatele předávat dílo po jednotlivých stavebních objektech nebo provozních souborech nebo skupinách objektů dle projektové dokumentace by pro navrhovatele vyplývala přímo z uzavřené smlouvy, přičemž co se týče termínů plnění, byl by navrhovatel vázán harmonogramem v projektové dokumentaci, což by vyplývalo jednak ze smlouvy a jednak z jeho „odkazu“ v předloženém harmonogramu plnění.
80. Úřad konstatuje, že výše popsaný postup zadavatele vedoucí k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a to zejména s ohledem na to, že nabídková cena navrhovatele bez DPH je o více než 9 000 000,- Kč nižší než nabídková cena vybraného uchazeče – Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8 – přičemž základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je dle bodu 6. 1 zadávací dokumentace nejnižší nabídková cena bez DPH. Pokud by tedy zadavatel posoudil nabídku navrhovatele v souladu se zákonem, mohla být příp. jeho nabídka dále hodnocena a výsledné pořadí uchazečů v šetřeném zadávacím řízení by mohlo být odlišné od stávajícího stavu. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že nezákonný postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na samotný výsledek zadávacího řízení, neboť nelze zcela vyloučit pochybnosti, že by byla jako nejvhodnější nabídka vybrána nabídka, která by pro zadavatele představovala výhodnější podmínky pro plnění veřejné zakázky, a to zejména v návaznosti na výši nabídkové ceny navrhovatele. Právě řečené je ostatně podpořeno i údaji obsaženými v protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 13. 6. 2016.
81. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že zadavatel neoprávněně vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, ačkoliv navrhovatel splnil požadavky stanovené zadavatelem ve vztahu k předloženému harmonogramu plnění, tedy navrhovatel v souladu s požadavky zadavatele respektoval harmonogram plnění v projektové dokumentaci a respektoval dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů. Nelze klást k tíži navrhovatele, že nezvolil formu očekávanou zadavatelem, která však nebyla zadávacími podmínkami vyžadována, ale v předloženém harmonogramu pouze odkázal na harmonogram v projektové dokumentaci a zavázal se jej respektovat, přičemž postup zadavatele v šetřeném případě mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, obzvlášť s ohledem na skutečnost, že nabídka navrhovatele byla nabídkou s nejnižší nabídkovou cenou.
82. Zadavatel tak nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona tím, že hodnotící komise vyřadila nabídku navrhovatele a zadavatel následně navrhovatele vyloučil z další účasti v zadávacím řízení z důvodu, že harmonogram předložený tímto uchazečem nerespektuje závazné požadavky zadavatele na obsah harmonogramu, když zejména neobsahuje požadované dělení díla na provozní soubory a skupiny objektů, přestože nabídka navrhovatele skrze odkaz na projektovou dokumentaci splňovala závazné požadavky zadavatele týkající se harmonogramu plnění uvedené v závazném návrhu smlouvy o dílo, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
83. S odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 2/1999 ze dne 24. 6. 1999, a rozsudek Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Af 51/2010 ze dne 5. 1. 2011, se Úřad v duchu zásady procesní ekonomie již nezabýval dalšími částmi návrhu, neboť jejich posouzení by bylo nadbytečné v situaci, kdy existuje jiný důvod pro zrušení úkonu zadavatele, přičemž přezkoumání dalších důvodů návrhu by nemohlo mít vliv na rozhodnutí ve věci, resp. na uložení nápravného opatření.
V. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ
84. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
85. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Zadavatel pochybil při posouzení nabídky navrhovatele, přičemž v šetřeném případě lze nápravu zjednat tím, že budou zrušeny úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky navrhovatele a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení včetně rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 23. 9. 2016 a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 9. 2016.
86. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tedy zrušil úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky navrhovatele a současně všechny úkony spojené s hodnocením nabídek všech uchazečů, včetně rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 23. 9. 2016 a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 9. 2016. Zadávací řízení se tak vrací do fáze posouzení nabídek.
VI. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ
87. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
88. Vzhledem k tomu, že výše uvedené úkony zadavatele (úkony zadavatele spojené s posouzením nabídky navrhovatele a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení včetně rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 23. 9. 2016 a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 9. 2016) byly tímto rozhodnutím zrušeny, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
89. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000699.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Rubešova 162/8, 120 00 Praha
2. ELTODO, a. s., Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
