Č. j.: ÚOHS-S0073/2017/VZ-06433/2017/551/DBo
Brno: 20. února 2017
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jehož se měl dopustit účastník řízení
zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 000 05 886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 - Vysočany
při zadávání veřejné zakázky „Zavedení systému veřejného půjčování kol v Praze“v soutěžním dialogu, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 24. 3. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 529135, ve znění oprav uveřejněných tamtéž dne 30. 3. 2016 a dne 14. 6. 2016,
vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 000 05 886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 - Vysočany – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že postupoval při vyřizování námitek stěžovatele REKOLA Bikesharing s. r. o., IČO 048 93 875, se sídlem Tusarova 791/31, 170 00 Praha 7, ze dne 13. 9. 2016, podaných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zavedení systému veřejného půjčování kol v Praze“ zadávanou v soutěžním dialogu, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 14. 6. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 529135, v rozporu s ustanovením § 111 odst. 2 citovaného zákona, když v písemném rozhodnutí o námitkách stěžovatele ze dne 22. 9. 2016 neuvědomil stěžovatele o povinnosti doručit stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve lhůtě podle § 114 odst. 4 citovaného zákona zadavateli v případě, že by podal návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 000 05 886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 - Vysočany – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 5.000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 3. 10. 2016 návrh stěžovatele REKOLA Bikesharing s. r. o., IČO 048 93 875, se sídlem Tusarova 791/31, 170 00 Praha 7 (dále jen „stěžovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 000 05 886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 - Vysočany (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Zavedení systému veřejného půjčování kol v Praze“ v soutěžním dialogu, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 24. 3. 2016 pod evidenčním číslem zakázky 529135, ve znění oprav uveřejněných tamtéž dne 30. 3. 2016 a dne 14. 6. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V návrhu stěžovatel mimo jiné namítal možné porušení zákona tím, že zadavatel neuvědomil navrhovatele o povinnosti doručit stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve lhůtě podle zákona také zadavateli.
3. Shora uvedené skutečnosti svědčící o možném spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona Úřad prověřil z vlastní činnosti.
4. Úřad od zadavatele obdržel dokumentaci v souvislosti se správním řízením vedeným pod sp. zn. S642/2016/VZ a po přezkoumání jejího obsahu zjistil následující skutečnosti, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0073/2017/VZ.
5. Zadavatel se v souladu s § 151 odst. 1 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností Erste Grantika Advisory, a. s., IČO 255 97 001, se sídlem Jánská 448/10, 602 00 Brno.
6. Předmětem veřejné zakázky je podle bodu III., odst. 1. Kvalifikační dokumentace komplexní vybudování systému veřejného půjčování kol (označovaný jako bikesharing) v Praze a současně jeho komplexní provozování po dobu zhruba 6 let. Detailní specifikace předmětu veřejné zakázky měla být upřesněna v průběhu soutěžního dialogu, na jehož základě měla být formulovaná finální závazná zadávací dokumentace.
7. Zadavatel zahájil zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění dne 23. 3. 2016 do Věstníku veřejných zakázek. Lhůtu pro podání žádosti o účast zadavatel stanovil dle bodu VII., odst. 7 Kvalifikační dokumentace do 21. 6. 2016 do 10:00 hodin, následně byla tato lhůta vlivem dodatečných informací prodloužena do 13. 9. 2016 do 10:00 hodin.
8. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je dle bodu III., odst. 3 Kvalifikační dokumentace zhruba 100.000.000 Kč bez DPH.
9. Dne 13. 9. 2016 doručil stěžovatel zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám, kterým zadavatel svým rozhodnutím ze dne 22. 9. 2016 nevyhověl. V části předmětného rozhodnutí věnované poučení stěžovatele zadavatel uvádí: „Proti tomuto rozhodnutí lze podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 ZVZ návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.“
10. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
K právnímu postavení zadavatele
11. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v souvislosti s veřejnou zakázkou se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele, přičemž k nalezení odpovědi je nutno vycházet z § 2 odst. 2 písm. d) zákona.
12. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
13. K otázce naplnění definice veřejného zadavatele Úřad pro doplnění uvádí, že se musí jednat o právnickou osobu a zároveň je třeba podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) bodu 1. a 2. zákona splňovat kumulativně, avšak podmínky v bodu 2. jsou uvedeny alternativně, což znamená, že pro naplnění ustanovení v bodu 2. postačuje, pokud je naplněna i jen jedna z podmínek uvedených v tomto bodu.
14. K první zákonné podmínce Úřad uvádí, že je zřejmé, že zadavatel - společnost Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, která má právní formu akciové společnosti, je právnickou osobou a Úřad tedy považuje první podmínku za splněnou.
15. Z dikce ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona vyplývá, že do kategorie veřejných zadavatelů patří i tzv. jiná právnická osoba, která byla ustanovena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a současně je tato jiná právnická osoba v určitém vztahu ke konkrétnímu veřejnému zadavateli, přičemž tento vztah může být založen buď na základě převážného financování této právnické osoby ze strany veřejného zadavatele, případně na tom, že veřejný zadavatel ovládá či ovlivňuje činnost této jiné právnické osoby nebo veřejný zadavatel jmenuje či volí nadpoloviční většinu v jejím statutárním, správním, dozorčím nebo kontrolním orgánu.
16. Z výpisu z obchodního rejstříku zadavatele, jakož i z výroční zprávy zadavatele za rok 2015 (obojí dostupné na internetových stránkách www.justice.cz) vyplývá, že jediným akcionářem je hlavní město Praha, které také drží 100% akcií.
17. Vzhledem k tomu, že hlavní město Praha je jako veřejný zadavatel [podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona] jediným akcionářem, jenž ovládá tuto společnost (tzn. zadavatele), nemůže být sporu o tom, že je zde naplněna další ze shora uvedených podmínek stanovená v bodu 2. § 2 odst. 2 písm. d) zákona pro konstatování, že předpoklad „ovládání“ coby jiné právnické osoby je beze zbytku splněn.
18. K otázce naplnění poslední podmínky pro učinění závěru, že je zadavatel veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) bodu 1. zákona, tj. založení či zřízení za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, uvádí Úřad následující. Zákon nikterak nespecifikuje, co se míní uspokojováním potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, avšak obecně platí, že za potřeby veřejného zájmu je třeba považovat takové potřeby, které jsou spojeny s obecným zájmem nad jejich výkonem a které se stát prostřednictvím orgánů státní správy (resp. územní samosprávné celky na základě zvláštních právních předpisů) rozhodne uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním ponechává rozhodující vliv.
19. Z výpisu z obchodního rejstříku zadavatele rovněž vyplývá, že předmětem podnikání zadavatele je mimo jiné i „provozování tramvajové dráhy, speciální dráhy (metro) a lanové dráhy (Petřín a ZOO) a provozování drážní dopravy v hlavním městě Praze“ a „silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“. Lze tak dovodit, že provozování tramvajové dráhy, speciální a lanové dráhy a provozování drážní dopravy v hlavním městě Praze nemá sloužit k uspokojení potřeb konkrétních jednotlivců, případně úzké skupině osob, nýbrž slouží obecnému zájmu vedoucímu k uspokojování potřeb samotného státu, tedy České republiky, potažmo jejích obyvatel. Provozování dráhy a drážní dopravy a silniční motorové dopravy osobní, provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob, není tedy adresnou činností, ale naopak činností, která slouží k zajištění potřeb veřejnosti jako celku. Zadavatel tak vykonává činnosti, nebo alespoň část svých činností ve veřejném zájmu.
20. Úřad tedy považuje za nepochybné, že zadavatel naplňuje i poslední podmínku stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona, neboť je právnickou osobou, která vykonává činnost za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu nemající průmyslovou ani obchodní povahu.
21. Na základě splnění podmínek požadovaných v bodech 1. a 2. § 2 odst. 2 písm. d) zákona Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu citovaného ustanovení zákona, a tudíž byl povinen při zadávání šetřené veřejné zakázky postupovat podle zákona.
K výroku I. tohoto příkazu
22. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.
23. Podle § 110 odst. 3 zákona musí námitky proti zadávacím podmínkám stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
24. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.
25. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.
26. Podle § 111 odst. 2 zákona pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
27. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.
28. Úřad v obecné rovině uvádí, že z ustanovení § 111 odst. 2 zákona jednoznačně vyplývá, že v případě, kdy zadavatel námitkám nevyhoví, musí v rozhodnutí o námitkách explicitně poučit stěžovatele o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a současně jej musí poučit o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Nedoložení stejnopisu návrhu ve stejné lhůtě zadavateli má totiž pro navrhovatele z hlediska jeho úspěšnosti v řízení stejné negativní důsledky jako nedodržení lhůty pro podání návrhu.
29. V šetřeném případě obdržel zadavatel dne 13. 9. 2016 zdůvodněné námitky stěžovatele směřující proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, přičemž s ohledem na konec lhůty pro podání žádostí o účast (13. 9. 2016) je zřejmé, že byly tyto námitky doručeny zadavateli včas. Z dokumentace o veřejné zakázce přitom nevyplývá, že by je vzal stěžovatel zpět.
30. Zadavatel následně postupoval v souladu s ust. § 111 odst. 1 zákona a svým rozhodnutím ze dne 22. 9. 2016, které stěžovatel obdržel dne 23. 9. 2016, tedy v zákonem stanovené lhůtě, těmto námitkám nevyhověl. Současně však zadavatel v uvedeném rozhodnutí o námitkách stěžovatele poučil následovně: „Proti tomuto rozhodnutí lze podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 ZVZ návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.“.
31. Tím, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 9. 2016 mimo jiné uvedl, že „nevyhovuje námitkám stěžovatele ze dne 13. 9. 2016 proti zadávacím podmínkám“, je zřejmé, že se v šetřené věci jedná o rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám stěžovatele nevyhověl. V důsledku toho tak vznikla zadavateli povinnost postupovat podle ustanovení § 111 odst. 2 zákona, tj. uvědomit (poučit) stěžovatele nejen o možnosti podat v zákonem stanovené lhůtě návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, ale též o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
32. Jelikož poučení obsažené v rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele ze dne 22. 9. 2016 neobsahovalo informaci o nutnosti doručit ve lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona stejnopis případného návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu i samotnému zadavateli, nesplnil zadavatel svoji povinnost vymezenou v § 111 odst. 2 zákona, resp. nesplnil ji zcela.
33. Pro úplnost Úřad dodává, že znakem skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona není [na rozdíl od skutkové podstaty dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona] alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Proto tuto skutečnost není potřeba ze strany Úřadu ani zkoumat.
34. Na základě shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že při vyřizování námitek stěžovatele ze dne 13. 9. 2016 postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 2 zákona, když v písemném rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 9. 2016 nepoučil stěžovatele o nutnosti doručit ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů u Úřadu zadavateli. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení sankce
35. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.
36. Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 111 odst. 2 zákona, když nepoučil stěžovatele v rozhodnutí o námitkách ze dne 22. 9. 2016 o nutnosti doručit ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů u Úřadu zadavateli.
37. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
38. V návaznosti na poslední citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněná podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě návrhu stěžovatele, který obdržel dne 3. 10. 2016. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu pak došlo dne 22. 9. 2016, tedy v den, kdy zadavatel odeslal rozhodnutí o nevyhovění námitkám stěžovateli. Z výše uvedeného vyplývá, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo, přičemž v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
39. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20.000.000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
40. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.
41. Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, na kolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrožuje či popírá samotný cíl zákona, kterým je zajištění efektivního vynakládání veřejných prostředků, čehož lze nejlépe dosáhnout především ochranou nediskriminační, rovné a transparentní hospodářské soutěže dodavatelů o veřejnou zakázku.
42. Úřad v této souvislosti uvádí, že povinnost zadavatele vypořádat námitky řádně a včas je stěžejní povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení, přičemž v případě rozhodnutí o nevyhovění námitkám je neuvědomění stěžovatele o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli nesplněním zákonné povinnosti zadavatele, které nelze zhojit žádným jiným úkonem zadavatele. Úplné a řádné poučení stěžovatele je totiž zcela zásadní pro jeho další postup, zejména pak pro jeho ústavně zaručené právo domáhat se případně soudní ochrany.
43. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, je zřejmé, že zadavatel poučil stěžovatele o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, avšak nepoučil stěžovatele o jeho povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Nedoložení stejnopisu návrhu ve stejné lhůtě zadavateli má přitom pro navrhovatele z hlediska jeho úspěšnosti v řízení stejné negativní důsledky jako nedodržení lhůty pro podání návrhu, kdy v souladu s § 117a písm. e) zákona Úřad zahájené správní řízení zastaví právě i z důvodu nedoručení stejnopisu návrhu zadavateli ve lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona.
44. Následkem protiprávního jednání zadavatele bylo, že se stěžovatel vůbec nedozvěděl o své případné povinnosti doručit stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů u Úřadu ve lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona též zadavateli, což by pro něj v případě využití opravného prostředku a nesplnění této jemu uložené povinnosti mohlo mít z hlediska jeho úspěšnosti v řízení stejné negativní důsledky jako nedodržení lhůty pro podání návrhu.
45. Jako výrazně polehčující okolnost však Úřad zohlednil následné jednání stěžovatele, který stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu v zákonné lhůtě zadavateli doručil, což dokazuje, že pochybení zadavatele spočívající v částečném poučení nezpůsobilo stěžovateli výraznou újmu na jeho právech. Úřad však opět doplňuje, že pro naplnění skutkové podstaty spáchaného deliktu není nutné, aby stěžovatel skutečně nezaslal stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů ve lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona zadavateli (viz bod 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
46. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2015, dostupné na internetových stránkách www.justice.cz, vyplývá, že zadavatel v předmětném období dosáhl v rámci celkového výsledku hospodaření zisku ve výši 1.255.407.000 Kč. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či jakkoliv „nespravedlivou“.
47. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 5.000 Kč, která naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě funkce právní odpovědnosti.
48. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
49. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu do 8 dní ode dne jeho doručení podat odpor k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 – Vysočany
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
