Č. j.: ÚOHS-R117/2017/VZ-35518/2017/322/KKř/JSu
Brno: 5. prosince 2017
V řízení o rozkladu ze dne 14. 7. 2017, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 17. 7. 2017 zadavatelem –
Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0171,S0203/2017/VZ-19646/2017/532/ZČa ze dne 29. 6. 2017, vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „D1 SSÚD Přerov“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 6. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 7. 2016 pod ev. č. 524861, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 7. 2016, dne 28. 7. 2016, dne 18. 8. 2016, dne 25. 8. 2016, dne 30. 8. 2016, dne 8. 9. 2016, dne 16. 9. 2016, dne 22. 9. 2016, dne 30. 9. 2016 a dne 24. 10. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 128-230053, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 134-241489, dne 2. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 147-266226, dne 23. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 161-291263, dne 30. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 166-299147, dne 3. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 170-306165, dne 13. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 176-316347, dne 21. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 182-327036, dne 27. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 186-334233, dne 5. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 192-345793 a dne 21. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 204-368132, kde dalším účastníkem je navrhovatel –
Zlínstav a.s., IČO 28315669, se sídlem Bartošova 5532, 760 01 Zlín,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0171,S0203/2017/VZ-19646/2017/532/ZČa ze dne 29. 6. 2017
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), dne 22. 6. 2016 odeslal oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „D1 SSÚD Přerov“, přičemž předmětné oznámení o zakázce bylo dne 1. 7. 2016 uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. zakázky 524861, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 7. 2016, dne 28. 7. 2016, dne 18. 8. 2016, dne 25. 8. 2016, dne 30. 8. 2016, dne 8. 9. 2016, dne 16. 9. 2016, dne 22. 9. 2016, dne 30. 9. 2016 a dne 24. 10. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 128-230053, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 134-241489, dne 2. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 147-266226, dne 23. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 161-291263, dne 30. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 166-299147, dne 3. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 170-306165, dne 13. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 176-316347, dne 21. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 182-327036, dne 27. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 186-334233, dne 5. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 192-345793 a dne 21. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 204-368132 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena na 235 887 312 Kč bez DPH, bylo zhotovení stavby – tj. dálničního úseku D1 SSÚD Přerov – „situované na 86. km budoucí dálnice D1 0137 u Přerova na katastrálním území Předmostí, za účelem správy a údržby dálnice v úseku cca 50 km. Dílo zahrnuje výstavbu administrativní budovy, provozních a garážových objektů, včetně technologického vybavení a technologií k zabezpečení provozu SSÚD, zhotovení venkovních terénních, komunikačních a sadových úprav, inženýrských sítí zajišťujících připojení areálu“.
3. Zadavatel v zadávací dokumentaci v dílu 4 „SOUPIS PRACÍ“ uvedl veškeré položky soupisu prací, které požadoval po uchazečích o veřejnou zakázku nacenit. Součástí předmětného soupisu prací byl i objekt D11 „ARCHITEKTONICKO STAVEBNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ“, který zahrnoval 96 položek týkajících se přesunu hmot, u kterých zadavatel závazně stanovil „MJ“ a „Počet MJ“, přičemž uchazeči byli povinni vyplnit sloupce „Jednotková cena“ a „Cena celkem“.
4. Na základě žádosti o dodatečné informace jednoho z uchazečů o veřejnou zakázku poskytl zadavatel dodatečné informace. V dodatečných informacích k zadávacím podmínkám č. 65 ze dne 15. 8. 2016 je uvedeno:
„Přesné znění dotazu: Výkazy výměr stavební části u přesunů hmot prací PSV uvádějí nesmyslná procenta. Např. u objektu D131.001a Správní budova je u oddílu prací 711 v položce přesunů hmot (pol. č. 167) uvedeno 3057,31%. Žádáme o úpravu výkazu výměr tak, aby si každý uchazeč mohl zvolit procento dle svých vlastních zvyklostí či kalkulací, případně o sdělení, že toto může udělat uchazeč sám.
Odpověď: Zadavatel nepřipouští zásah do měrných jednotek. Uchazeč stanoví jednotkovou cenu za přesun hmot tak, aby následná celková cena této položky vyjadřovala skutečné náklady dodavatele za přesun hmot, bez ohledu na měrnou jednotku a její množství definované soupisem stavebních prací.“.
5. Dne 28. 3. 2017 zadavatel rozhodl o vyloučení uchazeče – Zlínstav a.s., IČO 28315669, se sídlem Bartošova 5532, 760 01 Zlín (dále jen „navrhovatel“) – z účasti v zadávacím řízení, neboť tento měl dle zadavatele porušit ustanovení zadávací dokumentace související se zpracováním nabídek. Proti předmětnému rozhodnutí zadavatele podal navrhovatel námitky ze dne 7. 4. 2017, jímž zadavatel částečně nevyhověl a částečně o nich nerozhodl. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel s negativním rozhodnutím zadavatele ze dne 20. 4. 2017 nesouhlasil, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 1. 5. 2017, který byl Úřadu doručen následujícího dne. Dnem 2. 5. 2017 tedy bylo před Úřadem zahájeno správní řízení evidované pod sp. zn. S0171/2017/VZ.
6. Úřad, jenž je dle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, přezkoumal dokumentaci o veřejné zakázce doručenou Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0171/2017/VZ, přičemž získal pochybnosti o tom, zda zadavatel vymezil zadávací podmínky veřejné zakázky v souladu se zákonem. S ohledem na to zahájil ve věci správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0203/2017/VZ, a to dnem 23. 5. 2017, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.
7. Usnesením č. j. ÚOHS-S0171,S0203/2017/VZ-16099/2017/532/ZČa ze dne 25. 5. 2017 Úřad spojil správní řízení zahájené na návrh navrhovatele a vedené pod sp. zn. S0171/2017/VZ se správním řízením zahájeným z moci úřední, vedeným pod sp. zn. S0203/2017/VZ, neboť obě správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se týkaly téže veřejné zakázky. Za účastníky správního řízení evidovaného pod sp. zn. S0171,S0203/2017/VZ Úřad označil zadavatele a navrhovatele.
II. Napadené rozhodnutí
8. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 29. 6. 2017 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0171,S0203/2017/VZ-19646/2017/532/ZČa (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I. rozhodl o tom, že se zadavatel dopustil porušení § 44 odst. 1 zákona tím, že zadávací podmínky, a to i s přihlédnutím k dodatečným informacím č. 65 ze dne 15. 8. 2016, v dílu 4 „SOUPIS PRACÍ“ zadávací dokumentace u objektu D11 „ARCHITEKTONICKO STAVEBNÍ A TECHNICKÉ ŘEŠENÍ“ v 96 položkách týkajících se přesunu hmot (blíže viz tam) vymezil zmatečným a netransparentním způsobem, když v předmětných položkách v rozporu s elementární logikou a jazykovým výkladem jednotlivých pojmů u hodnot „MJ“ a „počet MJ“ uvedl informace, které těmto pojmům neodpovídají, a současně prostřednictvím dodatečných informací uvedl způsob ocenění jmenovaných položek ve vztahu k hodnotám uváděným k „Jednotkové ceně“ a „Ceně celkem“, týkajících se přesunu hmot způsobem, který nemusí odpovídat nabízeným cenám dodavateli, čímž jsou v rozporu zejména se zásadou transparentnosti zadávacího řízení v zadávací dokumentaci obsaženy jednak rozporné informace a současně jsou na dodavatele kladeny požadavky jdoucí proti smyslu a elementární logice oceňování prací, přičemž tímto postupem mohl zadavatel podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad, jakožto opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele, zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. Úřad zároveň výrokem III. zastavil správní řízení v části, jejíž předmět byl vymezen obsahem návrhu navrhovatele, o němž bylo původně pod sp. zn. S0171/2017/VZ vedeno samostatné správní řízení, a to podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť žádost navrhovatele se v důsledku zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku stala zjevně bezpředmětnou. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
III. Rozklad zadavatele
9. Dne 30. 6. 2017 bylo napadené rozhodnutí doručeno zadavateli. 15 denní lhůta pro podání opravného prostředku započala běžet dne 1. 7. 2017 a měla uběhnout dne 15. 7. 2017, s ohledem na to, že toto datum připadá na sobotu, prodlužuje se lhůta na nejblíže následující pracovní den, tedy na 17. 7. 2017. Toho dne byl Úřadu doručen rozklad zadavatele ze dne 14. 7. 2017, tím došlo k zachování lhůty pro podání opravného prostředku a k jeho podání došlo oprávněnou osobou, v souhrnu tedy šlo o řádně a včas podaný opravný prostředek.
Námitky rozkladu
10. Zadavatel předně projevuje nesouhlas se závěrem Úřadu ohledně toho, že zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení a tvrdí, že stanovení zadávacích podmínek proběhlo zcela v souladu se všemi zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona. Zadavatel toto své tvrzení dokládá odkazem na to, že při stanovení počtu měrných jednotek u rozporovaných 96 položek přesunu hmot postupoval v souladu s metodikou oceňování podle Cenové soustavy RTS, a.s. (zde zadavatel poukazuje na vyjádření společnosti RTS, a.s., které bylo přílohou vyjádření zadavatele ze dne 31. 5. 2017 k usnesení ze dne 26. 5. 2017 č. j. ÚOHS-S0171,S0203/2017/VZ-16116/2017/532/ZČa) a na důkaz dokládá vyjádření Ing. Lukáše Dřínovského, Ph.D. ze dne 12. 7. 2017, které nechal zadavatel zpracovat na základě seznámení se s napadeným rozhodnutím.
11. Zadavatel dále navazuje a konstatuje, že společnost RTS, a.s. je jedním ze dvou majoritních subjektů, které nabízejí cenovou soustavu pro oceňování položek stavebních prací v souladu s platnou legislativou ČR – tedy v souladu s úpravou zákona a vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jako „vyhláška č. 230/2012 Sb.“). Zadavatel uvádí, že ke stanovení sloupců „MJ“ a „Počet MJ“ a ponechání sloupců „Jednotková cena“ a „Cena celkem“ na doplnění ze strany dodavatelů došlo v souladu s cenovou soustavou společnosti RTS, a.s. ipso facto i zákonem a výše uvedenou vyhláškou.
12. Zadavatel dále poukazuje na nesprávnou aplikaci rozhodovací praxe Úřadu a judikatury (viz body 88 – 91 napadeného rozhodnutí), jelikož v řešeném případě postupoval zadavatel maximálně možně čitelně a zadávací podmínky stanovil dostatečně konkrétně a jednoznačně, aby dodavatelé znalí oboru zadávací podmínky pochopili a dle nich mohli odeslat své nabídky. Zadavatel také poukazuje na to, že dodatečnými informacemi č. 65 došlo k dalšímu vyjasnění zadávacích podmínek. Zadavatel zde odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu (konkrétně pak na rozhodnutí č. j. ÚOHS-R156/2012/VZ-21807/2012/310/DBa ze dne 19. 11. 2012), dle které je zásada transparentnosti porušena: „pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“ a jedním dechem dodává, že taková situace v daném případě nenastala. Zadavatel dále poukazuje na závěr jím přiloženého vyjádření znalce, dle kterého postupy ve vztahu k jednotlivým sloupcům oceňování položek (viz výše) musí být všem dodavatelům zřejmé.
13. Ve vztahu k výše uvedenému dále zadavatel poukazuje na to, že všem ostatním dodavatelům, tento postup musel být jasný s ohledem na to, že z jejich strany došlo k podání nabídek, které byly vyplněny v souladu s jím stanovenými zadávacími podmínkami. Avšak navrhovatel v rozporu se zadávacími podmínkami změnil sloupec „Počet MJ“ u 96 položek přesunu hmot. Zadavatel dále poukazuje na fakt, že navrhovatel se dříve účastnil veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce a dostava areálu VUT v Brně, Purkyňova 118“, ve které zadavatel požadoval v soupisech prací stejný způsob kalkulace jednotkové ceny a celkové ceny u položek přesunu hmot na základě zadavatelem stanovené měrné jednotky v % a počtu měrných jednotek v řádech tisíců určeného pomocným výpočtem z finanční hodnoty příslušných položek PSV. Dle příloh zadavatele (část položkového rozpočtu navrhovatele, oznámení o zakázce a oznámení o zadání zakázky) je patrné, že navrhovatel nejen, že se účastnil se svou nabídkou zadávacího řízení, ale v tomto i uspěl a danou veřejnou zakázku realizoval.
14. Zadavatel dále opakuje závěr, že hodnoty uvedené ve sloupcích „MJ“ a „Počet MJ“ byly stanoveny poměrným výpočtem z finanční hodnoty daného stavebního dílu PSV. Na základě výpočtu: finanční hodnota stavebního dílu x počet procent x 0,01 = náklady na přesun hmot dochází k faktické eliminaci potřebnosti stanovení jednotkové ceny, jelikož jde pouze o pomocnou položku získanou na základě výpočtu: náklady na přesun hmot (vypočteno dodavatelem)/“Počet MJ“(stanoveno zadavatelem). Jednotková cena – dle zadavatele – nemá relevanci ve vztahu k řešené věci zejména s ohledem na to, že zadavatel nezná hmotnost přesouvaných hmot a odmítá svévolné určení hodnot ve sloupci „Počet MJ“ dodavatelem. Zadavatel dále konstatuje, že ve sloupci „Počet MJ“ není uvedena jednotková cena, jak mylně tvrdí Úřad, ale pouze procentní přepočet finanční hodnoty PSV, které v souladu s metodikou RTS, a.s. vstupují na místo „Počtu MJ“, a to v případě, kdy „Počet MJ“ nelze určit přesně z důvodu neznalosti hmotnosti přesouvaných hmot. Zadavatel tento argument uzavírá tvrzením, že soupis prací je stanoven v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb. a zákonem, kdy soupis prací obsahuje požadované hodnoty – měrná jednotka i množství v měrné jednotce, která je však určena z důvodu neznalosti hmotnosti přesouvaných hmot pomocným výpočtem. Zadavatel dále uvádí, že takový postup je zcela logický a v praxi zadavatelů běžnou praxí pro naplnění požadavků, které na soupis prací kladou vyhláška č. 230/2012 Sb. a zákon. V kontextu výše uvedeného zadavatel taktéž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že by hodnoty uvedené ve sloupci „Počet MJ“ byly koeficienty, kdy v každém jednotlivém případě jde o hodnoty získané na základě pomocného výpočtu, tedy nejde o konstantu, jak chybně uvádí Úřad.
15. Zadavatel dále namítá „neobvyklý postup“ ze strany Úřadu, kdy nejdříve došlo na základě navrhovatele k zahájení správního řízení ve věci přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení, avšak poté, co Úřad zjistil, že daný návrh nemůže uspět z důvodu pozdě podaných námitek, sám zahájil správní řízení z moci úřední, kde věcně přezkoumal námitky navrhovatele. Zadavatel poukazuje také na to, že Úřad obě řízení spojil do jednoho a v rozhodnutí nejprve jako nápravné opatření zrušil zadávací řízení a následným výrokem zastavil návrhové řízení pro jeho bezdůvodnost, protože došlo ke zrušení zadávacího řízení. V tomto postupu spatřuje zadavatel odchýlení od rozhodovací praxe Úřadu a také porušení zásady legitimního očekávání. Ve výše uvedené věci veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce a dostavba areálu VUT v Brně Purkyňova 118“ došlo k zahájení správního řízení na návrh, který byl posléze vzat zpět, ovšem ze strany Úřadu nedošlo k zahájení správního řízení z moci úřední na základě věcného obsahu podaného návrhu. Zadavatel dále poukazuje na to, že v daném případě šlo o věcně obdobný případ, kdy položky přesunu hmot byly oceněny stejným způsobem – tedy za použití procentní sazby, kdy množství procent bylo zadavatelem stanoveno dokonce v řádech deseti tisíců. Zadavatel tuto námitku uzavírá tvrzením, že Úřad – aby dostál své povinnosti zakotvené v ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu – měl postupovat stejným způsobem i v daném případě, nebo řádně odůvodnit, proč se odchýlil od předešlé rozhodovací praxe.
16. Další námitka zadavatele poukazuje na to, že ze strany Úřadu nedošlo k přezkoumání zákonnosti zadávacích podmínek, ale k přezkumu jejich logičnosti, čímž dle zadavatele Úřad překročil zákonné zmocnění k výkonu své činnosti – a sice přezkoumávání zákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení. Zadavatel dále uvádí, že ze závěru, že zadávací podmínky byly stanoveny nelogicky, se bez dalšího nedá vyvodit závěr, že byly stanoveny i v nesouladu se zákonem. Zadavatel v tomto kontextu poukazuje na další dřívější rozhodnutí Úřadu sp. zn. R156/2012/VZ-21807/2012/310/DBa ze dne 19. 11. 2012, kde Úřad (resp. předseda Úřadu) konstatuje: „Úřad však neposuzuje logičnost postupu zadavatele, ale to, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem“. Takové rozšíření pravomoci na základě vlastní interpretace, je dle zadavatele v demokratické společnosti nepřípustné a nápravné opatření v podobě zrušení zadávacího řízení, kteréžto je součástí napadeného rozhodnutí, je nezákonné a nepřípustně zasahující do oprávněných zájmů zadavatele na provedení zadávacího řízení v souladu se zákonem. Zadavatel ve vztahu k rozkladové námitce uvedené v tomto odstavci dodává, že lze nápravné opatření označit za exces narušující hospodářskou soutěž a zamezující hospodárnému nakládání s veřejnými prostředky a také poukazuje na precedent, který by mohlo napadené rozhodnutí založit – a sice negovat možnost použití cenové soustavy RTS, a.s., která je v oboru stavebnictví hojně využívaná.
Závěr rozkladu
17. Zadavatel s ohledem na skutečnosti v rozkladu uvedené konstatuje, že výroky I., II. a IV. napadeného rozhodnutí jsou stiženy vadou nezákonnosti a navrhuje proto zrušení napadeného rozhodnutí v rozsahu výroků I., II. a IV. a vrácení věci Úřadu k novému projednání ve smyslu ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.
IV. Řízení o rozkladu
18. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle ustanovení § 87 správního řádu a podle ustanovení § 88 odst. 1 téhož předpisu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
20. Úřad tím, že rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí podaného rozkladu.
V. K námitkám rozkladu
21. K zásadě transparentnosti obsažené v § 6 zákona lze obecně konstatovat, že jde o zásadu, která se projevuje v několika rovinách. Jejím projevem je jak umožnění co možná nejširší hospodářské soutěže tím, že zadávací řízení je prováděno průhledně, tak rovina úkonů zadavatele, kdy tyto musí být natolik jasné a srozumitelné, že je lze podrobit přezkumu orgánem dohledu – v tomto případě Úřadem, a stejně tak rovina samotného znění zadávací dokumentace, která musí být natolik úplná a jasná, aby umožnila dodavatelům zvážit vlastní účast v zadávacím řízení a umožnila jim i vypracování nabídky. Přes strohost § 6 zákona, lze výše uvedené závěry dovodit z odborné literatury: „Základem zadávací dokumentace je co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl… Nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky a následné kritéria pro jejich hodnocení nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně, tj. která v těchto ohledech objektivně připouští rozdílný výklad.“ (Raus, D.: Zadávání veřejných zakázek. Judikatura s komentářem. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 37; komentář k § 6 a § 44 zákona); „Účelem této zásady (transparentnosti) je, aby na příslušnou veřejnou zakázku bylo nazíráno jako na čitelnou a v jistém slova smyslu i předvídatelnou a aby tato podléhala efektivní veřejné kontrole.“ (Podešva, V., Olík, M., Janoušek, M., Stránský, J. a kol. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2006, s. 8).
22. Pro posouzení řešené věci, potažmo správnosti či zákonnosti napadeného rozhodnutí je stěžejní poslední zmíněná rovina této zásady, a sice jasnost a úplnost zadávací dokumentace.
K namítanému nesouhlasu zadavatele se závěrem Úřadu ohledně toho, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti
23. Z výše uvedeného je patrné, že v rámci pojmového vymezení zásady transparentnosti lze uvažovat i o rovině jasnosti a úplnosti zadávacích podmínek. Je možno učinit dílčí logický závěr, že zadávací dokumentace je adresována potenciálním dodavatelům, od kterých je nutno očekávat obvyklou míru znalostí a zkušeností, díky kterým jsou tito schopni pochopit zadávací dokumentaci po její odborné stránce (pro srovnání komentářová literatura k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kdy základní zásady zůstaly neobměněné: „Zásada transparentnosti dále vyžaduje, aby veškeré podmínky a detailní pravidla zadávacího řízení byla stanovena jasným, přesným a jednoznačným způsobem v oznámení veřejné zakázky nebo zadávací dokumentaci, aby jednak všichni přiměřeně informování dodatelé při vynaložení běžné péče mohli rozumět jejich přesnému významu a interpretovat je shodně a jednak aby zadavatel byl schopen ověřit, zda podané nabídky splňují kritéria příslušné zakázky (…).“ (Dvořák, D., Machurek, T. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 44 - 53). Je tedy možné seznat, že Úřad – aby mohl posoudit transparentnost zadávacích podmínek – musí být schopen posoudit to, zda jsou zadávací podmínky srozumitelné a jasné.
24. Z vyjádření jak zadavatele, tak společnosti RTS, a.s., IČO 25533843, se sídlem Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno-Židenice (dále jako „společnost RTS, a.s.“), je patrné, že hodnota celkové ceny přesunu hmot má být dodavateli dopočítána na základě výpočtu: cena přesunované hmoty x počet procent x 0,01. Ze zadávací dokumentace, a zejména pak z dodatečné informace č. 65, na kterou ostatně odkazuje i Úřad v bodě 101. napadeného rozhodnutí, ovšem není patrné, jakou roli mají dílčí hodnoty ve vztahu k dalším uvedeným hodnotám, danému výpočtu a výsledku – tedy ceně přesunu hmot. Tedy není zcela jisté, co reprezentují údaje „MJ“ a „počet MJ“, zda jsou tyto údaje nutné k výpočtu výsledné ceny, případně co reprezentuje „jednotková cena“, zda jde o hodnotu mající vztah k ceně přesunované stavební hmoty a reflektuje to, na základě jaké procentní sazby konkrétní dodavatel určil cenu za přesun hmoty, případně zda reflektuje něco jiného. Nelze a priori předpokládat, že všichni dodavatelé jsou seznámeni s takovým postupem a mají toto know-how, může existovat skupina menších dodavatelů, kteří zkušenosti s cenovou soustavou společnosti RTS, a.s. nemají, případně se o veřejnou zakázku mohou ucházet zahraniční subjekty, které takové zkušenosti taktéž mít nebudou. Právě pro takové účely je zde institut dodatečné informace, který by měl veškeré nejasnosti zhojit, v daném případě se tak ovšem nestalo a až z postupu zadavatele, který institutem dodatečných informací nenaplnil jeho účel – tedy objasnění nejasností, které dodavatel měl (v tomto viz komentářová literatura k § 49 odst. 1 zákona: „Přestože zadavatel splní tyto povinnosti, může nicméně po zahájení zadávacího řízení na straně dodavatelů vyvstat potřeba vyjasnit si či vysvětlit pro náležité pochopení určité informace obsažené v zadávacích podmínkách, tedy nejen v zadávací dokumentaci (o tu půjde především), ale např. i v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Komentované ustanovení na tyto situace pamatuje (ať již je potřeba na straně dodavatelů způsobena jejich nepochopením či pochybnostmi o výkladu zadávacích podmínek, nebo je způsobena např. ne zcela přesnou formulací zadávacích podmínek, kterou je možné odstranit tímto způsobem) a umožňuje dodavatelům požadovat po zadavateli dodatečné informace k zadávacím podmínkám. V takovém případě jsou dodavatelé oprávněni předložit zadavateli písemný požadavek o poskytnutí dodatečných informací a zadavatel je povinen požadované dodatečné informace poskytnout.“ Podešva, V., Olík, M., Janoušek, M., Stránský, J. a kol. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2006, s. 62), pramení netransparentnost zadávací dokumentace, jelikož není zcela najisto postavené, jakým způsobem mají dodavatelé postupovat při určení ceny přesunu stavebních hmot.
25. Výše uvedené je možné ilustrovat na bodě 108. napadeného rozhodnutí, kde Úřad posuzuje výpočet přesunu dílčí stavební hmoty, jak jej do své nabídky obsáhl jeden z dodavatelů, jehož nabídka nebyla ze zadávacího řízení vyloučena. Z uvedeného bodu napadeného rozhodnutí je patrný totožný závěr, a sice že není jisté, co představuje pojem „jednotková cena“, jelikož zcela jednoznačně nepředstavuje procentní sazbu, kterou daný dodavatel počítá cenu za přesun stavební hmoty – tedy pojmu „jednotková cena“ zde není použito v tom smyslu, jaký toto sousloví obecně má, ovšem zadavatel nikterak nevysvětluje, co daný pojem představuje. V dodatečné informaci č. 65 zadavatel pouze uvádí: „Uchazeč stanoví jednotkovou cenu za přesun hmot tak, aby následná celková ceny této položky vyjadřovala skutečné náklady dodavatele za přesun hmot …“ z tohoto je ovšem logicky odvoditelné, že by jednotková cena měla reflektovat právě procentní sazbu, na základě které konkrétní dodavatel určuje cenu přesunu hmot. Avšak z výše uvedeného bodu odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrné, že hodnota uvedená ve sloupci „jednotková cena“ nepředstavuje takovou procentní sazbu, ale vyjadřuje jinou hodnotu, kdy z předmětné dodatečné informace není patrné jakou hodnotu pojem „jednotková cena“ představuje.
26. Je nutno akcentovat, že zde není rozporována cenová soustava společnosti RTS, a.s., případně jí zmíněný výpočet pro stanovení ceny přesunu hmot, u kterých nelze určit jejich hmotnost, ale je zde rozporován postup zadavatele, který nevedl k tomu, aby takto nastavené zadávací podmínky byly transparentní, kdy ve své dodatečné informaci č. 65 dostatečně nevysvětlil to, co jednotlivé položky soupisu prací přesunu stavebních hmot představují, jakou roli zastávají ve vztahu k výpočtu celkové ceny, případně vztah, mezi kterými hodnotami mají vyjadřovat. Je možné akcentovat i to, že tyto informace neuvedl ani poté, co na něj směřoval dotaz o dodatečné informace č. 65, ze kterého je patrné, že daný dodavatel nepochopil takto stanovenou zadávací dokumentaci.
27. Nelze tedy souhlasit s Úřadem, že by zadávací dokumentace koncipovaná podle cenové soustavy společnosti RTS, a.s. byly bez dalšího netransparentní, nicméně tento dílčí nad rámec uvedený závěr Úřadu obsažený například v bodě 107., případně 109. napadeného rozhodnutí, nemá vliv na posouzení věci. Je nutno si uvědomit, že výše uvedený dílčí závěr je skutečně uveden toliko nad rámec, to plyne i z toho, že cenová soustava společnosti RTS, a.s. není předmětem šetření dané věci. Tím je prověření toho, zda zadavatel postupoval transparentně – tedy včetně posouzení toho, jak odpověděl zadavatel na dotaz o dodatečnou informaci, a zda tento postup osvětlil doposud nejasné nuance zbytku zadávací dokumentace, nebo nikoliv.
28. Výše uvedené potvrzuje i fakt, který uvedl Úřad v bodě 105. napadeného rozhodnutí, a sice že zadávací dokumentaci nepochopili alespoň dva uchazeči – autor dotazu o dodatečnou informaci č. 65 a navrhovatel. A není zcela jasné, kolik potenciálních dodavatelů svou nabídku nepodalo jednoduše proto, že zadávací dokumentaci nepochopili, případně po seznámení se s dodatečnou informací č. 65 seznali, že ke zhojení jejich nepochopení zadávací dokumentace nedojde ani ex post cestou dodatečných informací.
29. Nelze tedy konstatovat, že by cenová soustava společnosti RTS, a.s. byla netransparentní, resp. že by způsobovala netransparentnost zadávacích podmínek, které z této cenové soustavy vychází. Lze ovšem říci, že prošetřované zadávací podmínky netransparentní jsou, kdy tato netransparentnost pramení z toho, že zadavatel poskytnutím dodatečné informace nenaplnil jejich účel, kterým mohl vysvětlit nejasnosti zadávacích podmínek, a spíše je více znepřehlednil.
30. S ohledem na výše uvedené lze proto uvést, že daná námitka zadavatele je lichá.
K vyjádření společnosti RTS, a.s., které bylo přílohou vyjádření zadavatele ze dne 31. 5. 2017 k usnesení ze dne 26. 5. 2017 č. j. ÚOHS-S0171,S0203/2017/VZ-16116/2017/532/ZČa a k vyjádření Ing. Lukáše Dřínovského, Ph.D. ze dne 12. 7. 2017
31. S vyjádřením společnosti RTS, a.s. se vypořádal Úřad – v tomto viz body 104. a násl. napadeného rozhodnutí. Zde je ovšem nutno opětovně uvést, že předmětný výpočet pro soupis prací přesunu hmot, který uvádí společnost RTS, a.s. ve svém vyjádření, není nikterak rozporován po stránce věcné, ani po stránce souladnosti se zákonem, zejména pak se zásadou transparentnosti. Úřad v napadeném rozhodnutí hodnocení cenové soustavy společnosti RTS, a.s. provedl. Ovšem s ohledem zejména na to, že souladnost cenové soustavy společnosti RTS, a.s. není předmětem daného šetření, lze seznat, že tento dílčí závěr Úřadu je uveden toliko nad rámec a tedy není nutno k němu přihlížet a nesprávnost takového závěru by ani neměla vliv na správnost zbytku napadeného rozhodnutí.
32. K zadavatelem navrhovanému znaleckému posudku s ohledem na to, že byl uplatněn až po uplynutí koncentrační lhůty ve smyslu § 114 odst. 11 zákona, nelze přihlédnout. Znalecký posudek totiž neobsahuje okolnost, kterou by došlo ke zpochybnění podkladů pro vydání rozhodnutí ve správním řízení, čímž tedy nebyl naplněn předpoklad pro uplatnění výjimky pro přijetí navrhovaného důkazu i po uplynutí koncentrační lhůty. Znalecký posudek se pouze vyjadřuje ke správnosti a četnosti užívání cenové soustavy společnosti RTS, a.s.
K námitce, že společnost RTS, a.s. je majoritním dodavatelem cenové soustavy pro oceňování stavebních prací, která je v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb., a tedy i zákonem
33. Jak již bylo výše uvedeno soulad cenové soustavy společnosti RTS, a.s. se zákonem není předmětem šetření správního řízení a ani tohoto řízení o rozkladu. Není ani pramenem netransparentnosti zadávací dokumentace, tato – jak je uvedeno výše – pramení z toho, že zadavatel cestou dodatečných informací spíše prohloubil nejasnost zadávacích podmínek, než aby je – ve smyslu účelu institutu dodatečných informací - odstranil. Nelze tedy uzavřít, že by cenová soustava společnosti RTS, a.s. v roli podkladu pro vyhotovení zadávací dokumentace vedla k netransparentnosti takové zadávací dokumentace.
34. Uvedená námitka zadavatele je proto ve vztahu k řešené věci nedůvodná.
K námitce nesprávné aplikace rozhodovací praxe Úřadu a judikatury (viz body 88 – 91 napadeného rozhodnutí)
35. Tato námitka zadavatele směřuje k tomu, že Úřad nesprávně vyložil pojem zásady transparentnosti a co vše lze pod tuto zásadu subsumovat. Ve vztahu k tomuto odkazuji na bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí, stejně jako na bod 88. napadeného rozhodnutí, ze kterých je patrné, jak přesně je zásada transparentnosti vykládána. Z tohoto výkladu je zřejmé, že Úřad správně pod zásadu transparentnosti subsumoval i jasnost a srozumitelnost zadávacích podmínek.
36. Proto je nutno danou námitku zadavatele označit za lichou.
K tvrzení, že ostatním dodavatelům musely být zadávací podmínky jasné, s ohledem na to, že podali své nabídky; k tvrzení, že navrhovatel dříve zvítězil ve veřejné zakázce, ve které byla také použita cenová soustava RTS, a.s.
37. Na daném místě je nutno opětovně odkázat na bod 105. napadeného rozhodnutí a bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze kterých je patrné, že alespoň dva dodavatelé předmětné zadávací podmínky nepochopili, kdy nelze s přesností říci, kolik potenciálních dodavatelů bylo zněním zadávací dokumentace, případně zadávací dokumentace obohacené o dodatečnou informaci č. 65 odrazeno od účasti na veřejné zakázce. Je nutno konstatovat, že již prokazatelné nepochopení ze strany dvou dodavatelů nasvědčuje tomu, že daná zadávací dokumentace a dodatečné informace poskytnuté zadavatelem nejsou transparentní. Dlužno tedy seznat, že tato námitka není relevantní pro toto řízení o rozkladu.
38. Dodatečná námitka zadavatele, že navrhovatel se již dříve účastnil veřejné zakázky, ve které byla také použita cenová soustava RTS, a.s., nemá ve vztahu k posuzované věci relevanci. Je nutno opětovně poznamenat, že cenová soustava společnosti RTS, a.s. a její vliv na zadávací dokumentaci není předmětem posouzení správního řízení, či tohoto řízení o rozkladu, tato námitka proto nemá ve vztahu k posuzované věci relevanci.
K tvrzení ohledně výpočtu pro určení hodnot ve sloupcích „MJ“ a „Počet MJ“
39. Je dlužno uvést, že správnost daného výpočtu nebyla ze strany Úřadu rozporována, a tak tomu není ani teď v řízení o rozkladu, na základě toho je nutno učinit závěr, že daná námitka zadavatele není důvodná.
K námitce „neobvyklého“ postupu Úřadu
40. K námitce zadavatele, že Úřad postupoval „neobvykle“ uvádím následující. Správní řízení je – dle obecné úpravy obsažené ve správním řádu - zahájeno buď na žádost, nebo z moci úřední, kdy je ovšem zahájení správního řízení na správním uvážení příslušného správního orgánu, který v tomto ovšem musí respektovat základní zásady správního řízení. K zahájení správního řízení z moci úřední typicky dojde poté, co se správní orgán dozví skutečnost rozhodnou pro zahájení správního řízení, kdy správní řád neposkytuje taxativní výčet zdrojů takových informací. Vyjma institutu podnětů, které jsou výslovně upraveny v § 42 správního řádu, tak správní orgán může vycházet například ze své vlastní rozhodovací činnosti. Není proto v rozporu se zákonem, aby, pokud se správní orgán během správního řízení zahájeného na žádost dozví skutečnost podmiňující zahájení správního řízení ex offo, tak učinil. Ke spojení věcí mohlo dojít i na základě zásady procesní ekonomie, kdy bylo vyřízení obou věci dosaženo vydáním jednoho rozhodnutí.
41. K předešlému lze odkázat i na judikaturu Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 52/2010 ze dne 10. 11. 2011, kde je uvedeno: „Nemělo by žádný praktický důsledek, aby např. řízení o návrhu bylo přezkoumáno „slepě“ pouze v mezích uplatněného návrhu a případně zastaveno, pokud by žalovaný v tomto rozsahu porušení ZVZ ze strany zadavatele nedovodil, či porušení ZVZ pouze v takto omezeném rozsahu dovozeno, a aby následně žalovaný z moci úřední podle § 113 ZVZ zahajoval další samostatné správní řízení o přezkum jiných úkonů zadavatele, u nichž podezření z porušení ZVZ dovodil. Takový postup by podle zdejšího soudu ani nikterak nešetřil procesní práva jeho účastníků (ledaže by bylo nad rámec původně podaného návrhu přezkoumáváno i rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, pak by musel být jeho účastníkem podle § 116 ZVZ i vítězný uchazeč).“ Z výše uvedeného je tedy možno dovodit, že pokud je umožněno v obdobné situaci rozšířit předmět jednoho řízení, nic nebrání postupu, který zde zvolil Úřad – tedy zahájení souběžného ex offo řízení a následného spojení obou řízení do jednoho.
42. Zastavení návrhového řízení, kterým se navrhovatel domáhal zrušení zadávacího řízení, pro bezpředmětnost žádosti (návrhu) ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu z důvodu zrušení zadávacího řízení, je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu, a jde o zcela logický krok, kdy návrh navrhovatele z logiky věci nemůže uspět, jelikož ke zrušení zadávacího řízení již došlo. Zastavení správního řízení v takové chvíli je manifestací zásady procesní ekonomie a jako takové je aprobováno jak předsedou Úřadu, co by orgánu druhého stupně, tak soudy správního soudnictví.
43. Ve vztahu k dříve nezahájenému správnímu řízení – dle zadavatele – v obdobné věci je nutno si uvědomit, že v kontextu zásady legitimního očekávání ve smyslu § 2 odst. 4 správního řádu, je nutno za rozhodovací praxi správního orgánu označovat pouze vydaná rozhodnutí, tento závěr je patrný z komentářové literatury: „Zásada legitimního očekávání vychází z toho, že rozhodl-li správní orgán určitou věc za určitých podmínek určitým způsobem, měl by všechny další obdobné případy, které nastanou v budoucnu, rozhodovat způsobem obdobným.“ (Vedral, J.: Správní řád. Komentář. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2012, s. 103) Nezahájení správního řízení v dané věci proto nezakládá rozhodovací praxi, s ohledem na to, že nedošlo k vydání správního rozhodnutí ve věci a daná věc tedy není rei administrata. Závěr, že by Úřad v dané věci postupoval v nesouladu se zásadou legitimního očekávání ve smyslu § 2 odst. 4 správního řádu, tedy nepřichází v úvahu. Tentýž závěr je uveden i v rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 121/2016 ze dne 25. 10. 2017: „Skutečnost, že žalovaný k některým podnětům v minulosti – byť by to bylo za srovnatelného skutkového stavu ohledně zadávacích podmínek – nezahájil správní řízení z moci úřední, sama o sobě nemohla založit legitimní očekávání v tom směru, že nikdy v budoucnu žalovaný správní řízení pro podezření z porušení ZVZ z moci úřední nezahájí …“
44. Daná námitka navrhovatele proto postrádá relevanci ve vztahu k řešené věci a ani není patrné, v čem konkrétně spatřuje zadavatel „neobvyklost“ postupu Úřadu, kdy tento postupuje zcela v souladu s právními předpisy a vlastní rozhodovací praxí. Nutno uvést, že stejného výsledku by bylo dosaženo i pokud by nedošlo ke spojení věcí. Důsledkem vydání rozhodnutí v řízení zahájeném ex offo, kterým by došlo ke zrušení zadávacího řízení, by byla bezpředmětnost návrhu podaného navrhovatelem.
K námitce překročení zákonného zmocnění Úřadem
45. Navrhovatel ve smyslu této námitky tvrdí, že Úřad přezkoumal nikoliv soulad zadávacích podmínek se zákonem, ale jejich logičnost. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí je patrné, že zásada transparentnosti do sebe inkorporuje i jasnost a úplnost zadávacích podmínek. Z toho ovšem plyne logický závěr, že při přezkoumání toho, zda jsou zadávací podmínky transparentní, je nutno se jimi i věcně zabývat právě do té míry, aby bylo prokázáno to, zda jsou nebo nejsou jasné případně úplné. Rozsah, v jakém došlo k přezkoumání zadávacích podmínek, je patrný například z bodů 109. a 110. napadeného rozhodnutí, z tohoto je patrné, že Úřad se posouzením zadávacích podmínek zabýval pouze v rozsahu nezbytném pro posouzení toho, zda jsou zadávací podmínky v souladu se zásadou transparentnosti ve veškerých jejích rovinách – tedy i v rovině jasnosti a úplnosti zadávacích podmínek.
46. Pokud by prošetření věcné stránky zadávacích podmínek představovalo překročení zákonného zmocnění, nemohl by Úřad nikdy prověřit soulad zadávacích podmínek se zákonem – konkrétně pak se zásadou transparentnosti obsaženou v § 6 zákona, jelikož pod tuto zásadu lze subsumovat i jasnost a úplnost zadávacích podmínek.
47. Odkaz na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 11. 2012 sp. zn. ÚOHS-R156/2012/VZ není zcela na místě s ohledem na to, že závěry obsažené v tomto rozhodnutí nelze aplikovat na předmětnou věc. Ve výše uvedeném rozhodnutí nedocházelo k přezkoumání zadávacích podmínek, ale k přezkoumání postupu hodnotící komise a posouzení toho, zda je tento postup transparentní – tedy přezkoumatelný a dostatečně průhledný. Zásada transparentnosti s ohledem na to, že jde o jednu ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, je velmi široká a zahrnuje v sobě značné množství postupů či institutů (v tomto viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Je nutné seznat, že existuje rozdíl mezi transparentností postupu hodnotící komise a transparentností zadávací dokumentace, kdy právě z tohoto rozdílu pramení závěr, že závěry obsažené v daném rozhodnutí nelze automaticky vztáhnout na řešenou věc. Je patrné, že ve vztahu k postupu hodnotící komise bude posuzována zejména transparentnost a přezkoumatelnost jejího postupu – tedy zda existuje například písemný záznam z jednání této komise, zda tento má veškeré náležitosti, zatímco transparentnost zadávacích podmínek bude posuzována zejména optikou jasnosti a úplnosti zadávacích podmínek, díky kterým jsou dodavatelé schopni zvážit svou účast o veřejnou zakázku, a díky kterým jsou schopni posléze podat nabídky. Je tedy logický závěr, že transparentnost každého jednotlivého postupu bude mít své nuance a v případě použití rozhodovací praxe je nutno skutečně zohlednit to, zda je možno takový závěr vztáhnout i na konkrétní případ. Je nutno seznat, že v daném případě tomu tak není a charakter zadávacích podmínek a požadavky transparentnosti kladené na ně, a transparentnosti postupu hodnotící komise jsou natolik odlišné, že závěry výše uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu nelze aplikovat na prošetřovanou věc.
48. Na základě výše uvedeného lze tedy konstatovat, že odkaz zadavatele je lichý.
49. Jak již tedy bylo výše několikrát uvedeno, transparentnost zadávacích podmínek v sobě inkorporuje i jejich jasnost a úplnost, kdy je nutno takovou optikou nazírat na zadávací dokumentaci jako celek – tedy i na dodatečné informace. V daném případě nepramení vyřčená netransparentnost zadávacích podmínek toliko ze samotných zadávacích podmínek, ale zejména pak i z dodatečné informace č. 65, kteroužto mohl zadavatel dovysvětlit použité výpočty a jednotlivé prvky soupisu prací přesunu hmot, ale neučinil tak, čímž způsobil, že zadávací podmínky ve své celistvosti působí zmatečně, nejasně a tedy netransparentně a je najisto postavené, že alespoň dva dodavatelé takové zadávací podmínky obohacené o dodatečnou informaci č. 65 je nepochopili, kdy nelze z určitostí říci, kolik dodavatelů na základě takto netransparentní zadávací dokumentace zavrhlo svou účast v předmětné veřejné zakázce. Závěrem napadeného rozhodnutí i tohoto rozhodnutí o rozkladu tedy není to, že by cenová soustava společnosti RTS, a.s. způsobila netransparentnost zadávací dokumentace, ale že k této netransparentnosti vedlo počínání zadavatele, který nebyl s to objasnit nejasnosti týkající se dílčích hodnost soupisu prací přesunu hmot a vysvětlit jejich roli ve vztahu k výpočtu ceny přesunu hmot, případně dalším uvedeným hodnotám.
50. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí v celém jeho rozsahu a jeho věcnou správnost v intencích rozkladových námitek, současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným. Z napadeného rozhodnutí je jasně patrné, z jakých podkladů pro vydání rozhodnutí Úřad vycházel a jaké právní normy na takto zjištěný skutkový stav aplikoval.
VI. Závěr
51. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodu uváděných v rozkladu.
52. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Peter Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4
2. Zlínstav a.s., Bartošova 5532, 760 01 Zlín
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.
|
