Spisová značka:
ÚOHS-S0192/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-24134/2020/521/DFi
Brno: 5. srpna 2020
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 5. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské nám. 196/1, 601 67 Brno – střed, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 13. 7. 2020 Mgr. Pavlem Kroupou, advokátem, ev. č. ČAK 12276, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o., IČO 29310571, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno,
navrhovatel – CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, Louky, 763 02 Zlín,ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 5. 2020 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, se sídlem Šumavská 519/35, 602 00 Brno,
vybraný dodavatel – Siemens Mobility, s.r.o., IČO 06931995, se sídlem Siemensova 2715/1, Stodůlky, 155 00 Praha 5,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „ROZŠÍŘENÍ FUNKCÍ DOPRAVNÍ ÚSTŘEDNY SSZ“ v otevřenémřízení, jehož oznámeníbyloodesláno k uveřejnění dne 27. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-034002, ve znění opravuveřejněných dne 29. 10. 2019, 7. 11. 2019, 8. 11. 2019 a 11. 11. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S190-461538, veznění oprav uveřejněných dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-513202 a dne 8. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 216-530146,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, Louky, 763 02 Zlín – ze dne 15. 5. 2020 – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské nám. 196/1, 601 67 Brno – střed – učiněných při zadávání veřejné zakázky „ROZŠÍŘENÍ FUNKCÍ DOPRAVNÍ ÚSTŘEDNY SSZ“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-034002, ve znění oprav uveřejněnýchdne 29. 10. 2019, 7. 11. 2019, 8. 11. 2019 a 11. 11. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 190-461538, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 210-513202 a dne 8. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 216-530146, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
ODŮVODNĚNÍ
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské nám. 196/1, 601 67 Brno – střed, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 13. 7. 2020 Mgr. Pavlem Kroupou, advokátem, ev. č. ČAK 12276, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o., IČO 29310571, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle cit. zákona dne 27. 9. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „ROZŠÍŘENÍ FUNKCÍ DOPRAVNÍ ÚSTŘEDNY SSZ“; oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-034002, ve znění oprav uveřejněných dne 29. 10. 2019, 7. 11. 2019, 8. 11. 2019 a 11. 11. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 2. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 190-461538, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S210-513202 a dne 8. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S216-530146 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Zadavatel se nechal při výkonu zadavatelských činností ve smyslu § 43 odst. 1 zákona zastoupit společností Brněnské komunikace a.s., IČO 60733098, se sídlem Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno.
3. Zadavatel v čl. II. „Veřejná zakázka“ zadávací dokumentace (dále jen „ZD“) stanovil předmět plnění veřejné zakázky následovně: „Předmětem veřejné zakázky je rozšíření stávající dopravní ústředny světelného signalizačního zařízení (dále také jen ‚SSZ‘) instalované na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s., na adrese Renneská třída 787/1a, Brno. Předmět veřejné zakázky spočívá zejména v následujícím:
A) Dodávce:
- dodání hardware (HW) dopravní ústředny,
- dodání software (SW) dopravní ústředny.
B) Poskytování služeb:
- připojení všech světelných signalizačních zařízení (SSZ) zadavatele k dopravní ústředně,
- propojení dopravní ústředny se systémem DIC 2 Brno,
- propojení dopravní ústředny s městským kamerovým dohledovým systémem (MKDS),
- technická podpora,
- zaškolení obsluhy,
- pravidelný profylaktický servis, potřebné revizní činnosti nebo jiné periodické úkony doporučené výrobcem.
Předmět zakázky je blíže vymezen v přiloženém návrhu textu smlouvy o dílo a ostatních přílohách zadávací dokumentace.“
4. V čl. II. „Veřejná zakázka“ ZD dále stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a to ve výši 13 805 000,- Kč bez DPH.
5. V čl. III. „Doba plnění, obchodní a technické podmínky, místo plnění“ ZD zadavatel uvedl, že technické podmínky jsou uvedeny v přiložené Technické specifikaci (dále jen „TSZ“) a soupisu prací.
6. Přípisem ze dne 5. 2. 2020 zadavatel požádal dodavatele – CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, Louky, 763 02 Zlín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 11. 5. 2020 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, se sídlem Šumavská 519/35, 602 00 Brno(dále jen „navrhovatel“) – ve smyslu § 46 odst. 1 zákona o objasnění či doplnění údajů předložených v nabídce (dále jen „žádost o objasnění č. 1“). V rámci předmětné žádosti zadavatel v dotazu č. 2 uvedl, že „[z] nabídky není zřejmé, jakým způsobem dodavatel řeší připojení starých typů řadičů Siemens a CROSS, což je požadováno v bodě 2 Technické specifikace zadavatele a zároveň ve smlouvě o dílo. Požadujeme dodání popisu a grafického znázornění v souladu s technickou specifikací zadavatele.“. V rámci dotazu č. 5. dále zadavatel uvedl, že „(…) požaduje doplnění seznamu SW prostředků, kterými bude možno provádět změny v nastavení a parametrech řadičů jednotlivých výrobců. Zároveň (…) požaduje specifikovat, které výše uvedené SW prostředky jsou součástí Vaší nabídky.“.
7. Navrhovatel dne 11. 2. 2020 v rámci své odpovědi na žádost o objasnění č. 1 (dále jen
„objasnění nabídky č. 1“) k dotazu č. 2 uvedl, že „[v]šechny řadiče budou připojeny výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšším, jak jednoznačně vyplývá ze zadávací dokumentace (bod 3.5 TSZ, bod 4.1 TSZ a příloha 14.2 TSZ). Zajištění kompatibility řadičů tímto rozhraním nedisponujícími není předmětem zadání této zakázky. Nicméně uchazeč zadavatele ujišťuje, že toto je technicky řešitelné. Grafické znázornění připojení přesně odpovídá Příloze 14.2 TSZ ,Budoucí struktura DÚ' (…).“. K dotazu č. 5. navrhovatel uvedl následující: „SW prostředky k provádění změn v nastavení a parametrech řadičů jednotlivých výrobců: Jednotné programovací rozhraní pro tvorbu dopravní logiky SW LISA+ (výrobce Schlothauer&Wauer) – není předmětem dodávky dle nabídky (…). Budou-li řadiče naprogramovány v prostředí LISA+ (platí jak pro CROSS, tak Siemens), pak si zadavatel může prostřednictvím SW nástrojů DÚ upravovat SW dopravní části podle vlastního uvážení. Budou-li naprogramovány v prostředí jiném, bude si zadavatel moci upravovat a doplňovat pevné signální plány.“
8. Přípisem ze dne 13. 2. 2020 zadavatel podruhé požádal navrhovatele ve smyslu § 46 odst. 1 zákona o objasnění či doplnění údajů předložených v nabídce (dále jen „žádost o objasnění č. 2“). Zadavatel mj. opakovaně požádal o objasnění, „(…) jakým způsobem je v nabídce (…) řešeno připojení řadičů nedisponující[ch] rozhraním OCIT-O V2.0 nebo vyšším.“.
9. Navrhovatel v rámci odpovědi ze dne 18. 2. 2020 na žádost o objasnění č. 2 (dále jen „objasnění nabídky č. 2“) uvedl, že zadavatel požadoval připojení všech řadičů protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšším, přičemž odkázal na body 3.5, 4.1, 4.3, 8.16 TSZ a přílohu č. 14. 2 TSZ. Navrhovatel dále uvedl, že řešení situace, kdy stávající řadiče SSZ dle jejich technické specifikace neumožňují komunikaci přes OCIT-O V2.0 nebo vyšší, není předmětem veřejné zakázky. Navrhovatel rovněž uvedl, že „[d]le informací uvedených v ZD téměř všechny řadiče zadavatele připojení přes OCIT-O technicky umožňují. U některých typů řadičů (Siemens C800, C900) je dle dokumentace výrobce toto rozhraní buď součástí výbavy řadiče, nebo mohou být tímto rozhraním bez větších zásahů dovybaveny. Minoritní výjimkou z uvedeného je v současné době v Brně pouze cca 8 – 10 velmi starých řadičů SSZ, kde je technická úprava vzhledem k jejich morálnímu a fyzickému stáří obtížně proveditelná a nerentabilní a tam přichází do úvahy výměna řadiče SSZ, ke které však musí přistoupit podle své úvahy zadavatel. (…) Z tohoto důvodu nemůže účastník uvést, jak bude řešeno připojení řadičů nedisponující[ch] rozhraním OCIT-O V2.0 nebo vyšším. Toto řešení je závislé na vůli zadavatele (…).“.
10. Přípisem ze dne 21. 2. 2020 zadavatel potřetí požádal navrhovatele ve smyslu § 46 odst. 1 zákona o objasnění či doplnění údajů předložených v nabídce, a to mj. o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „žádost o objasnění č. 3“). Navrhovatel na danou žádost reagoval přípisem ze dne 26. 2. 2020.
11. Přípisy ze dne 5. 2. 2020, 13. 2. 2020 a 21. 2. 2020 zadavatel požádal dodavatele – Siemens Mobility, s.r.o., IČO 06931995, se sídlem Siemensova 2715/1, Stodůlky, 155 00 Praha 5 (dále jen „vybraný dodavatel“ nebo „společnost Siemens Mobility“) – ve smyslu § 46 odst. 1 zákona o objasnění či doplnění údajů předložených v nabídce.
12. Dne 7. 4. 2020 bylo navrhovateli doručeno oznámení o jeho vyloučení ze zadávacíhořízení
ze dne 6. 4. 2020 (dále jen „oznámení o vyloučení“) a oznámení o výběru dodavatele ze dne 7. 4. 2020 (dále jen „oznámení o výběru“). V oznámení o vyloučení zadavatel jako důvod vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona uvedl, že navrhovatel neprokázal splnění zadávacích podmínek tím, že
1) „(…) podmiňuje využití požadovaných funkcionalit dopravní ústředny naprogramováním řadičů v SW LISA+. Dle objasnění technického řešení nabídky účastníka ze dne 11. 2. 2020 na základě výzvy zadavatele dle ust. § 46 zákona, SW LISA+ není součástí nabídky účastníka. Pořízení SW LISA+, sevšemi potřebnými komponentami pro programování řadičů, by znamenalo další statisícové náklady prozadavatele.“
2) „(…) neřeší připojení (propojení) všech řadičů zadavatele k dodávané dopravní ústředně. Součástí nabídky účastníka na dopravní ústřednu je pouze připojení řadičů disponujících protokolem OCIT-O min. V2.0. V současné době tímto protokolem disponuje necelých 50[ ]% řadičů zadavatele.“
13. V rámci oznámení o výběru, jehož přílohou je Zpráva o hodnocení nabídek ze dne 3. 2. 2020 a Seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele, zadavatel uvedl, že vybraným dodavatelem v rámci předmětného zadávacího řízení se stala společnost Siemens Mobility.
14. Dne 21. 4. 2020 navrhovatel podal zadavateli námitky z téhož dne proti oznámení o vyloučení a proti oznámení o výběru (dále jen „námitky“). Dne 6. 5. 2020 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2020, kterým zadavatel námitky v celém rozsahu odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
15. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, doručil dne 15. 5. 2020 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
16. Návrh směřuje primárně proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele (a navazujícímu oznámení o vyloučení), proti rozhodnutí zadavatele o výběru vybraného dodavatele (a navazujícímu oznámení o výběru) a proti rozhodnutí o námitkách.
Nezákonnost vyloučení – SW LISA+
17. Navrhovatel nesouhlasí s důvodem svého vyloučení, že neprokázal splnění zadávacích podmínek tím, že podmiňuje využití funkcionalit dopravní ústředny naprogramováním řadičů SSZ v SW LISA+ a tento není součástí nabídky. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že tímto programovým vybavením disponuje a je připraven ho nadále využívat (viz bod 5.6 TSZ). Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel nikde v zadávacích podmínkách neuvedl, že by měl být SW LISA+ povinnou součástí nabídky. Navrhovatel zdůrazňuje, že „(…) předmětem plnění jsou výhradně práce související se zprovozněním ústředny a jejím propojením (nikoliv práce na straně řadiče - tj. příprava dat pro dříve dodané řadiče, k jejichž zajištění SW LISA+ slouží) (…).“. SW LISA+ podle navrhovatele navíc nemá vliv na funkčnost dopravní ústředny, neboť se jedná o samostatné nezávislé SW vybavení. Navíc „(…) [i] pro řadiče, které nejsou naprogramovány v prostředí LISA+, není omezena možnost zadavatele tyto řadiče upravovat a doplňovat o pevné signální plány (…).“. Navrhovatel nezpochybňuje, že předmětem plnění je připojení všech SSZ k dopravní ústředně, avšak tvrdí, že k tomu je zapotřebí splnění podmínek na straně ústředny i řadičů SSZ. Zajištění kompatibility řadičů SSZ je dle navrhovatele povinností zadavatele.
18. Ke specifikaci předmětu veřejné zakázky navrhovatel zvlášť uvádí, že i sám zadavatel uvedl, že požadované funkce dopravní ústředny byly podrobně stanoveny v kapitolách 3 až 8 TSZ. Kapitola 12 TSZ dle navrhovatele obsahuje pouze požadavky na obsah nabídky, tedy formální požadavky zadavatele na zpracování nabídky, nikoliv požadavky na funkčnost ústředny nebo definici předmětu plnění. Soupis prací je pak dle navrhovatele „(…) ‚pouhou‘ tabulkou pro stanovení nabídkové ceny“, nikoliv místem, kde je definován rozsah předmětu plnění nebo technické podmínky. V zadávacích podmínkách tak dle navrhovatele není stanovena povinnost učinit SW LISA+ součástí nabídky, nabídka navrhovatele plně odpovídala zadávacím podmínkám a zadavatel tak vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
Nezákonnost vyloučení – připojení všech řadičů SSZ k dopravní ústředně
19. Navrhovatel nesouhlasí ani s důvodem vyloučení, že neprokázal splnění zadávacích podmínek tím, že neřeší připojení všech řadičů SSZ k dopravní ústředně. Navrhovatel odkazuje na body 3.5, 4.1, 4.3, 8.16 a 11.2 TSZ, ve kterých jsou dle něj specifikovány požadavky na komunikaci ústředny s řadiči prostřednictvím protokolu OCIT-O. Navrhovatel zdůrazňuje, že ze zadávacích podmínek nebylo možné identifikovat, že až 50 % stávajících řadičů zadavatele nedisponuje protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Navrhovatel dále tvrdí, že ze zadávacích podmínek nebylo možné určit, „(…) jakým protokolem konkrétní řadič komunikuje se stávající dopravní ústřednou (…)“, tudíž nelze určit ani to, „(…) jaké jiné protokoly by eventuálně měl dodavatel použít, aby zachoval stávající způsob připojení řadičů nekompatibilních s protokolem OCIT-O V2.0.“.
20. Navrhovatel zvláště odkazuje na přílohu 14.2 „Budoucí struktura DÚ“ TSZ, kde je graficky znázorněno připojení řadičů k ústředně výhradně pomocí protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Nikde v zadávacích podmínkách podle navrhovatele není uvedeno, že se jedná o schéma pouze indikativní. Navíc zadavatel výslovně vyžadoval v bodě 11.2 TSZ zajištění zachování kompatibility s protokolem OCIT-O V1.1. Použití jiného protokolu, než OCIT-O V2.0 nebo vyšší, by podle navrhovatele vylučovalo zajištění kompatibility s protokolem OCIT-O V1.1. Navrhovatel tvrdí, že zadávací podmínky jednoznačně stanovují, že všechny řadiče SSZ mají být k ústředně připojeny tak, že výměna informací bude probíhat podle protokolu OCIT- O V2.0 nebo vyšší a požadavky na jiné komunikační protokoly v nich nejsou obsaženy. Navrhovatel nerozporuje, že pokud nebude zajištěna kompatibilita řadičů a součinnost stávajícího dodavatele řadiče, což je povinností zadavatele, nemusí být připojení fakticky možné (funkční). Předmětem plnění podle navrhovatele není řešit absenci protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší ve stávajících řadičích SSZ zadavatele. Navrhovatel také uvádí, že k funkčnímu připojení by bylo „(…) nezbytné znát technické parametry jako informace o VPN a portech, čísla řadičů, dopravní řešení křižovatky zahrnující např. signální plány
apod. a zejména pak konfigurační soubory jednotlivých řadičů SSZ ve formátu .xml.“.
21. Navrhovatel dovozuje, že funkční připojení stávajících nekompatibilních řadičů k dopravní ústředně pomocí protokolu OCIT-O V2.0 by vyžadovalo:
a. výměnu/rekonstrukci všech nekompatibilních stávajících řadičů, což však není předmětem veřejné zakázky a v zadávací dokumentaci k tomu nejsou dostatečně vymezeny technické podmínky;
b. komunikaci dopravní ústředny prostřednictvím jiného protokolu než OCIT-O V2.0 nebo vyšší (nebo předchozí verze OCIT), avšak taková závazná technická podmínka v zadávací dokumentaci absentuje.
22. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel průběžně paralelně realizuje veřejné zakázky na rekonstrukce SSZ, při kterých dochází k obměnám řadičů. Není proto smysluplné očekávat, že by dodavatelé v rámci šetřené veřejné zakázky prováděli činnosti na straně řadičů.
23. Navrhovatel upozorňuje, že pokud „(…) měli dodavatelé prokazovat znalost prostředí zadavatele a ‚hádat‘, jaké ještě jiné komunikační protokoly by tak mohli do nabídky zahrnout“, zvýhodňovalo by to dodavatele, kteří se dříve podíleli na dodávce řadičů SSZ zadavateli. V případě, že by „(…) některé řadiče (zejména řadiče Siemens) komunikovaly prostřednictvím proprietárních protokolů BEFA nebo CANTO (…) má vybraný dodavatel navíc unikátní pozici, protože v obou případech je tento protokol výhradním a uzavřeným produktem společnosti SIEMENS.“.
24. Navrhovatel dále odkazuje na vysvětlení ZD č. 2 ze dne 25. 10. 2019, dotaz č. 7, který „obecně popisuje nutnost určité součinnosti zadavatele, resp. poskytovatelů či dodavatelů stávajícího vybavení zadavatele, a zahrnuje i výše uvedenou situaci, kdy možná nekompatibilita řadičů SSZ (…) bude bránit funkčnosti tohoto propojení (nikoli však funkčnosti dopravní ústředny – poznámka navrhovatele).“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 „(…) tyto předpoklady nijak neodmítá ani je nevyvrací.“.
Nezákonnost vyloučení – netransparentnost odůvodnění
25. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel měl v oznámení o vyloučení uvést konkrétní ustanovení zadávacích podmínek, které navrhovatel dle zadavatele nesplnil, což však neučinil a oznámení o vyloučení je tak netransparentní, zpětně nepřezkoumatelné a neodpovídá § 48 odst. 11zákona.
Nezákonnost výběru dodavatele
26. Navrhovatel dává Úřadu k úvaze otázku, jak splnil povinnost připojit všechny řadiče SSZ k dopravní ústředně vybraný dodavatel. Navrhovatel upozorňuje, že pokud by vybraný dodavatel připojoval k nové dopravní ústředně původní nekompatibilní řadiče jinými prostředky, „(…) u řadičů, jejichž dodávky v minulosti prováděl navrhovatel (…)“, by byla nezbytná jeho součinnost, o kterou však nikdo nepožádal. Podle navrhovatele tudíž existuje legitimní obava, že ani vybraný dodavatel neplánoval připojit nekompatibilní řadiče a očekával jejich obměnu. Navrhovatel také upozorňuje, že nabídkové ceny navrhovatele a vybraného dodavatele se lišily pouze mírně, avšak nabídka vybraného dodavatele mohla zahrnovat plnění navíc (práce na straně řadičů, jiné protokoly než OCIT-O V2.0 nebo vyšší, jiný SW apod.),proto by mohlo jít v případě nabídkové ceny vybraného dodavatele o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad provedl důkaz, jak hodlal vybraný dodavatel splnit zadávací podmínky a jak postupoval zadavatel ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele.
27. Navrhovatel dále namítá, že oznámení o výběru je stiženo vadami, neboť z některých dokumentů uvedených v Seznamu dokladů, jimiž vybraný dodavatel prokazoval splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, „(…) nevyplývá, ve vztahu k jaké způsobilosti či kvalifikaci vybraný dodavatel prokazuje její splnění prostřednictvím této osoby. Z popisu těchto dokumentů (ani ze Seznamu dokumentů a tam uváděných dokladů) nevyplývá, zda je způsobilost a/nebo kvalifikace vybraného dodavatele splněna nebo skutečně prokázána. Není zřejmé, jaký je obsah čestného prohlášení nebo co je předmětem závazku poddodavatele.“.
Ze Seznamu dokladů dále není zřejmé, zda „(…) je Seznam významných dodávek opatřen podpisem osoby oprávněn[é] jednat jménem či za účastníka, jak zadavatel požadoval v čl. V. ZD, Technická kvalifikace, bod 1. Seznam významných dodávek“ a zda „jsou předkládané certifikáty vystaveny pro vybraného dodavatele a zda jsou platné ke dni podání nabídky, jak zadavatel požadoval v čl. V. ZD, Technická kvalifikace, bod 3. Popis technického vybavení.“. Navrhovatel je tak názoru, že Seznam dokladů a ve svém důsledku i samotné oznámení o výběru nenaplňuje požadavky dle § 123 zákona.
28. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel nedodržel požadavek na způsob prokázání splnění kvalifikace, když „(…) připustil předložení čestného prohlášení, které měl dle kvalifikační dokumentace předložit člen týmu na pozici vedoucího, avšak čestné prohlášení předložil vybraný dodavatel jako takový (…).“. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel nemůže svůj postup omluvit tím, že se jednalo o administrativní chybu v psaní, protože jeho jednání nemůže naplnit požadavky natransparentnost.
Nedostatečné vypořádání námitek
29. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozporu s § 245 odst. 1 zákona v rozhodnutí o námitkách nevypořádal některé jeho námitky. Konkrétně uvádí, že zadavatel nijak nevypořádal argument navrhovatele, že „[i] pro řadiče, které nejsou naprogramovány v prostředí LISA+, není omezena možnost zadavatele tyto řadiče upravovat a doplňovat o pevné signální plány.“. Navrhovatel také tvrdí, že se zadavatel nedostatečně vypořádal s jeho námitkami ohledně odůvodnění oznámení o výběru, konkrétně s námitkou, že Seznam dokladů nenaplňuje požadavky dle § 123 zákona, neboť ze Seznamu dokladů není možné dovodit, zda a v jakém rozsahu vybraný dodavatel řádně prokázal kvalifikaci prostřednictvím třetí osoby a zda řádně doložil doklady prokazující způsobilost a kvalifikaci v rozsahu požadovaném ZD. Dále se zadavatel podle navrhovatele nevyjádřil k námitce o obsahu nabídky vybraného dodavatele a nutnosti zajištění součinnosti vybraného dodavatele s navrhovatelem, k námitce týkající se pochybnosti o vzájemné neporovnatelnosti nabídek a k námitce, že zadavatel postupoval účelově, obstrukčně a diskriminačně, když se o důvodech vyloučení navrhovatele dozvěděl již z objasnění nabídky č. 1., poté dvakrát vyzval navrhovatele k objasnění nabídky a až pak jej vyloučil.
Další námitky
30. Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel postupoval tak, že u obou důvodů jeho vyloučení vykládal zadávací podmínky takovým způsobem, že navrhovatel tento výklad nemohl předvídat. Navrhovatel je přesvědčen, že ZD není vnitřně rozporná a neexistují důvody pro zrušení zadávacího řízení. Výklad, jenž zastává zadavatel (a který dle navrhovatele nemá oporu v zadávacích podmínkách), podle navrhovatele vede k závěru, že zadavatel nedodržuje zadávací podmínky, nebo že zadávací dokumentace je nejednoznačná a umožňuje více výkladů. Zadavatel v takovém případě podle navrhovatele nemá přičítat případnou nejasnost k jeho tíži, tj. zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za zadávací podmínky na navrhovatele.
31. Navrhovatel uvádí, že má pochybnosti o tom, jestli se zadavatel zabýval otázkou, zda byly podané nabídky vzájemně porovnatelné.
32. Navrhovatel je rovněž názoru, že zadavatel porušil zásadu rovného zacházení a zákazu
diskriminace, když postupoval účelově a nekonzistentně vykládal zadávací podmínky.Navrhovatel uvádí, že se zadavatel o důvodech vyloučení dozvěděl již z objasnění nabídky č. 1, přesto navrhovatele dále dvakrát žádal o doplnění či objasnění nabídky a záměrně si tak ponechával více než 10 dnů na rozhodnutí o vyloučení navrhovatele.
33. Součástí návrhu byl také návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
34. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad „zrušil Oznámení o výběru i Oznámení o vyloučení a jim předcházející kroky[] a uložil, aby zadavatel[] provedl řádné posouzení nabídky navrhovatele.“.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
35. V souladu s ustanovením § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 15. 5. 2020, kdy byl Úřadu doručen návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.
36. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel,
vybraný dodavatel.
37. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS- 14834/2020/521/DFi ze dne 20. 5.2020.
38. Dne 25. 5. 2020 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne, v němž vybraný dodavatel označil skutečnosti obsažené v dokumentaci o zadávacím řízení, které považuje za obchodní tajemství.
39. Vyjádření zadavatele ze dne 25. 5. 2020 k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) včetně dokumentace o zadávacím řízení Úřad obdržel téhož dne.
Obsah vyjádření zadavatele k návrhu
SW LISA+
40. Zadavatel úvodem zdůrazňuje, že v zadávací dokumentaci je zcela jednoznačně stanovena povinnost dodavatelů zajistit funkční připojení všech řadičů SSZ k dodávané dopravní ústředně, přičemž „[d]odavatelé byli podrobně seznámeni s požadovanými funkcemi dopravní ústředny i seznamem všech stávajících řadičů SSZ (…).“. Podle zadavatele byl v Soupisu prací „(…) jasně stanoven požadavek, aby dodavatelé uvedli a nacenili veškeré SW vybavení, které je pro funkční připojení dopravní ústředny ke všem řadičům SSZ (…) nezbytné a v kapitole 12 TSZ byl stanoven požadavek, aby dodavatelé v nabídce vymezili, jakým způsobem zajistí připojení všech řadičů SSZ k dopravní ústředně.“. Zadavatel uvádí, že záměrně nevymezoval žádné konkrétní SW vybavení a ponechal na dodavatelích, aby se znalostí stávajících řadičů SSZ podle přílohy č. 14.3 TSZ nabídli funkční řešení, které umožní připojení všech těchto řadičů SSZ k dodávané dopravní ústředně.
41. Zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že nepožadoval, aby byl konkrétně SW LISA+ součástí nabídky. Pokud však tento SW byl nezbytný pro řádné připojení navrhovatelem nabízené dopravní ústředny k některým typům řadičů, bylo povinností navrhovatele jej do nabídky zahrnout. Zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatel v objasnění nabídky č. 1 výslovně uvedl, že „(…) SW LISA+, resp. naprogramování řadičů v tomto programu, je nezbytné pro připojení starších typů řadičů k jím nabízené dopravní ústředně. Zároveň výslovně uvedl, že tento SW není součástí jeho nabídky.“. Zadavatel uvádí, že v takovém případě měl navrhovatel SW LISA+ zahrnout do své nabídky a ocenit v položce 2 nebo 3 Soupisu prací.
42. K argumentaci navrhovatele, že je možné řadiče nenaprogramované v SW LISA+ upravovat a doplňovat o pevné signální plány, zadavatel odkazuje na bod 4.6 TSZ, ve kterém stanovil, že dopravní ústředna musí umožňovat vytvoření a editaci dynamického signálního plánu obsahujícího vymezené informace. Nabídka navrhovatele je proto v tomto ohledu v rozporu se zadávacími podmínkami.
43. K navrhovatelovu výkladu bodu 5.6 TSZ zadavatel uvádí, že ten obsahuje pouze informaci ve vztahu k požadavku na formát exportovaných dat, nikoliv garanci o disponování licencí SW LISA+ v rozsahu potřebném pro naprogramování řadičů ani o používání uvedeného SW zadavatelem k tomuto účelu. Dále zadavatel uvádí, že zadávací dokumentaci je třeba vnímat jako jednotný celek a nelze proto souhlasit s navrhovatelovým tvrzením, že Soupis prací se vymezení předmětu veřejné zakázky netýká.
Nepřipojení všech řadičů
44. Zadavatel akcentuje, že nikde v zadávací dokumentaci nepožadoval připojení všech řadičů SSZ výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Požadoval pouze to, aby dopravní ústředna byla schopna komunikovat s řadiči prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší. „Způsob, jakým dodavatelé zajistí připojení starších typů řadičů k nové dopravní ústředně (…) Zadavatel dodavatelům nepředepisoval a ponechal na jejich návrhu řešení, (…).“. Zadavatel je přesvědčen, že k tomu dodavatelům poskytnul veškeré potřebné informace (zejména informace o všech stávajících řadičích a způsobu jejich připojení ke stávající dopravní ústředně). K tomu zadavatel doplňuje, že záměrně nepředepisoval žádný jiný konkrétní komunikační protokol a v souladu se zněním bodu 3.5 TSZ použití jiných protokolů předpokládal a očekával konkrétní návrhy řešení od dodavatelů.
45. Požadavek na zajištění kompatibility s protokolem OCIT-O V1.1 pak podle zadavatele nevylučuje připojení řadičů SSZ jiným způsobem než přes protokol OCIT-O V2.0, neboť „[p]rotokol OCIT-O V1.1 využívá propojení se staršími řadiči SSZ (…) prostřednictvím Konserveru a OCIT connectoru. Jde o překladače, které zajišťují propojení těchto řadičů k současné dopravní ústředně. Tato skutečnost vyplývá z přílohy č. 14.1 TSZ – Stávající struktura DÚ, Navrhovatel tedy měl tuto informaci k dispozici.“.
46. Zadavatel dále uvádí, že na způsob zajištění připojení stávajících typů řadičů SSZ byl dotázán rovněž vybraný dodavatel, který objasnil, že využije stávající funkční server OCIT-connector jako rozhraní pro připojení řadičů typu CROSS, a který pochopil, že příloha 14.2 TSZ „(…) představuje schéma budoucí struktury SSZ, ke které požadavek na umožnění komunikace prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 směřuje, a které bude dosaženo v případě, kdy všechny řadiče budou schopny komunikace prostřednictvím tohoto protokolu.“.
47. K výkladu bodu 8.16 TSZ zadavatel uvádí, že tento „(…) stanovuje rozsah monitorovaných informací pro případ, že současné i nové řadiče budou připojeny prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0, nikoliv povinnost připojit stávající řadiče prostřednictvím tohoto protokolu.“.
K dalším námitkám
48. Zadavatel uvádí, že námitku navrhovatele o nejednoznačnosti zadávací dokumentace a přenášení odpovědnosti za zadávací podmínky na navrhovatele považuje za vnitřně rozpornou, když navrhovatel zároveň na jiném místě v návrhu tvrdí, že zadávací dokumentace není nesrozumitelná a vnitřně rozporná. Zadavatel dále zmiňuje, že navrhovatel je odborníkem v daném oboru, přičemž dle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Zadavatel má za to, že zadávací podmínky jsou stanoveny v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona, kdy zejména TSZ poskytuje dodavatelům úplné a jednoznačné vymezení požadavků na předmět plnění. Navrhovatel má pak s ohledem na zmíněné ustanovení občanského zákoníku povinnost seznámit se se zadávacími podmínkami v jejich celku a jako celek a v souladu s účelem veřejné zakázky je i vykládat, nikoliv vytrhávat jednotlivá ustanovení a účelově je interpretovat zjevně rozporně s tímto účelem a kontextem.
49. Zadavatel dále uvádí, že důvody vyloučení navrhovatele jsou dostatečně podrobné a srozumitelné. Nabídka vybraného dodavatele dle zadavatele splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, což jednoznačně a transparentně vyplývá z oznámení o výběru. Dokumentace o zadávacím řízení podle zadavatele dokládá rovnost jeho postupu vůči oběma dodavatelům, jež podali v zadávacím řízení své nabídky, a zdůrazňuje, že si je vědom složitosti veřejné zakázky, a proto využil veškeré prostředky ke správnému a úplnému posouzení nabídek, včetně přizvání odborníka v souladu s ustanovením § 42 zákona. Ve zbytku zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, které považuje za dostatečně vypořádané.
50. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl. Zadavatel rovněž navrhuje, aby Úřad zamítl i návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření.
Další průběh správního řízení
51. Usnesením č. j. ÚOHS-15693/2020/521/DFi ze dne 27. 5. 2020 Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede všetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
52. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-15768/2020/521/DFi ze dne 28. 5. 2020 Úřad zamítnul návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
53. Dne 4. 6. 2020 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne. Vybraný dodavatel uvedl, že navrhovatel je dlouhodobým dodavatelem technologie SSZ pro zadavatele. Technologie dodaná navrhovatelem je v současnosti implementována na cca 50 % křižovatek ve městě a navrhovatel zná zdejší komplexní problematiku řízení dopravy, včetně centrální části řízení. Vybraný dodavatel má proto za to, že navrhovatel je dostatečně znalý v oboru a je schopen pokládat kvalifikované dotazy k zadávací dokumentaci již ve fázi přípravy nabídky. Vybraný dodavatel dále uvedl, že zadavatel definoval své požadavky zejména v TSZ, kde v bodě 4.6 „(…) definoval potřeby a rozsah na odesílání a stažení dat dopravního zadání řadiče z/do dopravní ústředny, kde jasně uvádí, jaké parametry mají být v řadičích z dopravní ústředny editovány, upravovány či definovány.“. Proto vybraný dodavatel do své nabídky zahrnul i SW nástroj splňující uvedené požadavky. Vybraný dodavatel je také názoru, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně definoval požadavek na připojení všech SSZ k dopravní ústředně a odkázal na kapitolu 2 a kapitolu 3 TSZ.
54. Dne 8. 6. 2020 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol
o nahlížení je součástí správního spisu.
55. Usnesením č. j. ÚOHS-16995/2020/521/DFi ze dne 8. 6. 2020 Úřad určil zadavateli lhůtu
k provedení úkonu – doručení sdělení, v němž konkrétně a srozumitelně objasní:
jakým způsobem mělo dle zadavatele fakticky dojít k připojení všech (tedy i stávajících) SSZ k dopravní ústředně za splnění podmínky dle bodu 4.1 TSZ, tedy požadavku na využití protokolu OCIT-O pro komunikaci se všemi připojenými řadiči SSZ, když dle informací uvedených v oznámení o vyloučení navrhovatele více než 50 % (stávajících) řadičů zadavatele nedisponuje protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšším, tedy zda podmínka dle bodu 4.1 TSZ mohla být splněna pouze tak, že by došlo k využití protokolu OCIT-O V1.1, který zadavatel podle bodu 11.2 TSZ aktuálně využívá a požaduje zajištění kompatibility s tímto protokolem, případně zda by dle zadavatele splňovaly uvedené podmínky i jiné způsoby řešení, a
z jakého důvodu zadavatel v příloze 14.2 TSZ v navrhovaném schématu propojení dopravní ústředny se SSZ na centrálním technickém dispečinku zakreslil u všech řadičů jako přímý způsob komunikace pouze protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, když podle informací vyplývajících z oznámení o vyloučení navrhovatele více než 50 % (stávajících) řadičů zadavatele nedisponuje protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší.
56. Dne 15. 6. 2020 Úřad obdržel sdělení zadavatele z téhož dne k výše uvedenému usnesení (dále jen „sdělení zadavatele k usnesení“).
Obsah sdělení zadavatele k usnesení
57. K prvnímu bodu výše uvedeného usnesení zadavatel uvedl následující:
Odst. 11.2 TSZ „(…) představoval především informaci pro dodavatele o tom, jaký komunikační protokol v současnosti Zadavatel používá. Požadavek na zajištění kompatibility s protokolem OCIT-O verze V1.1 přitom nevylučuje připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně jiným způsobem než protokolem OCIT-OV2.0.
Požadavkem na zachování kompatibility s protokolem OCIT-O V1.1 Zadavatel dodavatelům sdělil, že chce zachovat připojení všech stávajících řadičů způsobem, který by nesnížil možnost ovládání jednotlivých řadičů oproti stávajícímu stavu. Zadavatel potřebuje mít přehled o stavu SSZ na území města Brna, ale zároveň musí být schopen ovládat řadiče SSZ z jednoho místa. Což zajišťuje požadavek na kompatibilitu s protokolem OCIT-O verzeV1.1.
Zadavatel v bodě 4.1 TSZ požadoval využití profilu 3 protokolu OCIT-O pro komunikaci se všemi řadiči z toho důvodu, aby podpořil svůj požadavek na síťové řešení dopravní ústředny, který je zakotven v bodě 3.4 TSZ. V současnosti jsou ke stávající dopravní ústředně Zadavatele připojeny řadiče vyrobené Navrhovatelem prostřednictvím protokolu OCIT-O V1.1 s využitím profilu 3.
Způsob, jakým dodavatelé zajistí připojení starších typů řadičů k nové dopravní ústředně[,] Zadavatel dodavatelům nepředepisoval a ponechal na jejich návrhu řešení, které mělo být zohledněno v Soupisu prací a dokumentech dle kapitoly 12 TSZ.“.
58. Jako další možná řešení funkčního připojení stávajících řadičů zadavatel uvedl stávající způsob připojení řadičů vyrobených navrhovatelem prostřednictvím Konserveru a OCIT connectoru, využití proprietárních protokolů výrobců řadičů, protokol OCIT-I nebo OCIT-C.
59. K druhému bodu výše uvedeného usnesení zadavatel uvedl následující:
„V příloze 14.2 ‚Budoucí struktura DÚ' TSZ Zadavatel sděloval, jaký předpokládá budoucí stav propojení dopravní ústředny a SSZ s ohledem na očekávaný vývoj a postupnou modernizaci SSZ, a proč požaduje v rámci dodávky dopravní ústředny také schopnost komunikovat prostřednictvím protokolu OCIT-O ve verzi V2.0 nebo vyšší.“ Zadavatel odkazuje na název schématu „Navrhované schéma propojení DÚ se SSZ na CTD“ a uvádí, že toto schéma představuje pouze budoucí návrh, nikoliv závazný požadavek a nikde v textu ZD na něj neodkazoval a nevyžadoval konkrétní způsob komunikace uvedený ve schématu (tj. připojení všech řadičů výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší).
Další průběh správního řízení
60. Přípisy ze dne 18. 6. 2020, č. j. ÚOHS-18521/2020/521/DFi, č. j. ÚOHS-18522/2020/521/DFi, č. j. ÚOHS-18524/2020/521/DFi, č. j. ÚOHS-18526/2020/521/DFi a č. j.ÚOHS-
18529/2020/521/DFi, požádal Úřad společnost AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10 (dále jen „AŽD Praha s.r.o.“), společnost DYNASIG, spol. s.r.o., IČO 63473208, se sídlem Kohoutovická 610/116, 641 00 Brno-Žebětín (dále jen „DYNASIG, spol. s.r.o.“), společnost VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE, s.r.o., IČO 27702804, se sídlem Bosonožské náměstí 1/2, 642 00 Brno (dále jen „VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE, s.r.o.“), Univerzitu Pardubice, Dopravní fakultu Jana Pernera, IČO 00216275, se sídlem Studentská 95, 532 10 Pardubice (dále jen „Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera“), a České vysoké učení technické v Praze, Fakultu dopravní, Ústav dopravních systémů, IČO 68407700, se sídlem Konviktská 20, 110 00 Praha (dále jen „ČVUT“), jakožto odborníky v oblasti dopravních systémů a světelných signalizačních zařízení, resp. vrcholné instituce vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti v oblasti dopravních systémů a technologie a řízení dopravy, o zodpovězení otázky, zda lze ze ZD (příloh č. 14.1 „Stávající struktura DÚ“ TSZ a 14.3 „Seznam SSZ ve městě Brně včetně typů řadičů a použitého připojení“ TSZ) z pohledu odborně zdatné osoby jednoznačně dovodit, zda jsou řadiče těchto světelných signalizačních zařízení schopny s dopravní ústřednou komunikovat prostřednictvím protokolu OCIT-O verze V2.0 nebo vyšší, respektive zda tímto protokolem řadiče disponují.
61. Dne 23. 6. 2020 Úřad obdržel vyjádření k žádosti o poskytnutí stanoviska č. j. ÚOHS- 18526/2020/521/DFi ze dne 18. 6. 2020 od Univerzity Pardubice, Dopravní fakulty Jana Pernera, ve kterém tato uvedla, že z odborného hlediska není schopna vypracovat požadované stanovisko, neboť se danou problematikou, konkrétně technickou stránkou – telematikou, nezabývá a tento obor se na fakultě teprve rozvíjí.
62. Dne 24. 6. 2020 Úřad obdržel vyjádření k žádosti o poskytnutí stanoviska č. j. ÚOHS- 18522/2020/521/DFi ze dne 18. 6. 2020 od společnosti DYNASIG, spol. s.r.o., která rovněž uvedla, že položený dotaz je mimo její odbornou specializaci a není proto schopna stanovisko poskytnout. K řadičům DYNASIG, které jsou součástí stávající struktury dopravní ústředny zadavatele, pak uvedla, že tyto samy o sobě protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší nedisponují.
63. Dne 25. 6. 2020 Úřad obdržel vyjádření k žádosti o poskytnutí stanoviska č. j. ÚOHS- 18521/2020/521/DFi ze dne 18. 6. 2020 od společnosti AŽD Praha s.r.o., která uvedla následující: „(…) na připojení mezi dopravní ústřednou (dále DÚ) a řadiči světelného signalizačního zařízení (dále SSZ) se používají proprietární protokoly různých výrobců nebo otevřený protokol OCIT-O (různých verzí) pro připojení technologie mezi DÚ a SSZ různých výrobců. Z předložené přílohy (…) je zřejmé, že na levé straně schématu je stávající DŘÚ – DÚ Scala. K DÚ Scala jsou napřímo připojeny řadiče C9xx Siemens, řadiče MR-11 AŽD a řadiče RS-4 CROSS. Na levé straně v dolní části schématu jsou dále uvedeny řadiče MS Siemens a řadiče C8xx Siemens, které však nejsou napřímo propojeny do DÚ Scala, ale jsou připojeny přes mezikus BEFA, který je proprietárním řešením (protokolem) firmy Siemens. Na pravé straně schématu jsou uvedeny řadiče RS-1 CROSS, RS-2 CROSS, RS-3 CROSS, RS-4 CROSS a řadiče SP-ER Dynasig, které také nejsou napřímo propojeny do DÚ Scala, ale jsou připojeny přes mezikus MCC případně LTC, které jsou proprietární[m] řešení[m] (protokolem) firmy CROSS a jsou sdruženy do DÚ CROSS Cent. Tato DÚ je následně již propojena přes OCIT connector s DÚ Scala. Na základě výše uvedeného v kombinaci s tabulkou (Seznam stávajících SSZ zadavatele) v příloze[] jsme schopni odvodit, že přes protokol OCIT-O nejsou určitě připojeny stávající řadiče MS Siemens a řadiče C800 Siemens, které jsou na DÚ Scala připojeny přes protokol BEFA.“
64. Dne 25. 6. 2020 Úřad obdržel vyjádření k žádosti o poskytnutí stanoviska č. j. ÚOHS- 18529/2020/521/DFi ze dne 18. 6. 2020 od ČVUT, které uvedlo, že z předložených materiálů je zřejmé, že existují řadiče, které nejsou připojeny přímo na ústřednu Scala přes OCIT-O V2.0 nebo vyšší, ale přes jiné proprietární rozhraní. „Zejména řadiče starších typů (např. MS a RS2) nemohou po protokolu OCIT-O verze V2.0 komunikovat napřímo s ústřednou SCALA, protože na to nejsou technicky (FW, SW ani HW) vybaveny a nebude tedy zajištěna plná kompatibilita funkcí s novým protokolem, což je i zřejmé ze schématu. Plnohodnotné připojení řadičů pomocí OCIT-O verze V2.0 by měly splňovat nové řadiče typu C900, C940 a RS4, což lze dohledat z oficiálních prospektů dodavatelů (výrobců) a taktéž je to zřejmé z doložených podkladů. Vzhledem k tomu, že schéma je přehledné a typy řadičů jsou jasně vypsány, může navíc každý tuto informaci zjistit z webu výrobce nebo dodavatele technologie na českém trhu, eventuálně dotazem přímo u výrobce[ ]apod.“
65. Dne 26. 6. 2020 Úřad obdržel vyjádření k žádosti o poskytnutí stanoviska č. j. ÚOHS- 18524/2020/521/DFi ze dne 18. 6. 2020 od společnosti VESELÝ DOPRAVNÍ SIGNALIZACE, s.r.o., která uvedla, že dotaz nedokáže s jistotou zodpovědět, neboť se zabývá pouze montáží dané technologie a není jejím nositelem. Dle názoru uvedené společnosti se k dané problematice mohou zodpovědně a erudovaně vyjádřit pouze výrobci technologie (dopravní ústředny) nebo její výhradní dodavatelé.
66. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-20336/2020/521/DFi ze dne 3. 7. 2020 Úřad nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn.S0192/2020/VZ.
67. Dne 10. 7. 2020 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
68. Usnesením č. j. ÚOHS-21538/2020/521/DFi ze dne 15. 7. 2020 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.
69. Dne 17. 7. 2020 nahlédl vybraný dodavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
70. Dne 23. 7. 2020 nahlédl navrhovatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.
71. Dne 21. 7. 2020 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí z téhož dne. V tomto vyjádření zadavatel nejprve stručně shrnul procesní postup ve věci a následně se vyjádřil k oběma důvodům vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, jakož i k otázce navrhovatelem tvrzeného přenášení odpovědnosti za zadávací podmínky na navrhovatele, ve stručnosti také k dalším námitkám navrhovatele a rovněž ke stanoviskům odborně zdatných osob, jež si Úřad v rámci správního řízení vedeného v této věci vyžádal. Zadavatel zopakoval své argumenty uvedené dříve ve vyjádření zadavatele k návrhu a v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel uvedl, že základním požadavkem, který vyplývá i z TSZ, bylo funkční připojení všech řadičů SSZ k dopravní ústředně. Zadavatel je přesvědčen, že k tomu dodavatelům v zadávací dokumentaci poskytnul všechny nezbytné informace. Zadavatel uvádí, že navrhovatel nezahrnul do své nabídky SW LISA+ (nebo jiný SW), přestože ze Soupisu prací, který je nedílnou součástí zadávací dokumentace, jasně vyplývá požadavek na uvedení a nacenění veškerého SW vybavení, které je pro funkční připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně nezbytné. Zadavatel dále zopakoval, že dle bodu 4.6 TSZ dopravní ústředna musí umožňovat vytvoření a editaci dynamického signálního plánu. Dále zadavatel znovu uvedl, že v bodě 5.6 TSZ neuvedl, že disponuje licencí SW LISA+ v rozsahu potřebném pro programování řadičů. U druhého důvodu vyloučení navrhovatele zadavatel akcentuje, že zadávací dokumentace nestanovuje požadavek na připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně výhradně přes protokol OCIT-O V2.0 a navrhovatel nesprávně vykládá zadávací podmínky, které však zadavatel považuje za jednoznačné. Zvláště zadavatel zmiňuje, že kompatibilitu se současnými komunikačními protokoly využívanými zadavatelem lze zajistit i jinak, než připojením přes OCIT-O V2.0. Zadavatel také uvedl, že dle bodu 3.5 TSZ předpokládal možnost připojení řadičů prostřednictvím jiných protokolů a ani v bodě 8.16 TSZ nestanovil povinnost připojit řadiče výhradně přes OCIT-O V2.0. Zadavatel opětovně uvedl, že navrhovatel při výkladu zadávacích podmínek účelově vytrhává jednotlivá ustanovení ZD, nepřihlíží k jejich účelu, kontextu a účelu veřejné zakázky. „Povinnost zadavatele zajistit jednoznačnost Zadávací dokumentace není bezbřehá v tom smyslu, že by měla být zajištěna absolutní nemožnost dodavatele přijít [s]e zcela nesmyslným a účelovým výkladem jednotlivých zadávacích podmínek. “Ohledně ostatních námitek zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách. Ke stanoviskům odborně zdatných osob zadavatel uvedl, že z vyjádření AŽD Praha s.r.o. a ČVUT jednoznačně vyplývá, že odborně zdatná osoba by měla z TSZ a na základě dalších zadávacích podmínek být schopná dovodit, zda řadiče SSZ zadavatele disponují protokolem OCIT-O V2.0. Tato stanoviska dle zadavatele svědčí o tom, že dodavatelé měli k dispozici dostatek informací pro vyhodnocení podmínek připojení všech stávajících řadičů SSZ k dopravní ústředně. Zadavatel také uvedl, že z vyjádření vybraného dodavatele vyplývá, že zadávací podmínky byly formulovány jednoznačně a určitě. Zadavatel proto znovu navrhuje, aby byl návrh zamítnut dle § 265 písm. a) zákona.
72. Dne 30. 7. 2020 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí (dále jen
„vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“) z téhož dne.
Obsah vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
73. Navrhovatel se ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí vyjadřuje k argumentům zadavatele a vybraného dodavatele, se kterými zásadně nesouhlasí, přičemž se dle něj jedná o otázky technické povahy zásadní pro úvahy Úřadu ohledně splnění zadávacích podmínek navrhovatelem a vybraným dodavatelem.
74. Navrhovatel uvedl, že vítá zajištění odborných stanovisek Úřadem, zároveň upozorňuje, že Úřad měl ustanovit znalce, pokud je rozhodnutí závislé na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a nelze posouzení opatřit od jiného správního orgánu. Zároveň však uvádí, že opatřená stanoviska svědčí tomu, že zadavatelova interpretace zadávacích podmínek nemůže obstát.
75. Navrhovatel se nejprve vyjadřuje k tvrzením zadavatele uvedeným ve vyjádření zadavatele k návrhu. Navrhovatel tvrdí, že „(…) nikdy neuvedl, že nepočítá s připojením všech řadičů SSZ k dopravní ústředně“ a že tvrzení zadavatele, že navrhovatel nesplnil předmět veřejné zakázky, protože zajistí připojení pouze některých SSZ, nemají oporuv dokumentaci
o zadávacím řízení. Navrhovatel opakuje, že jediný logický závěr je, že „(…) předmětem veřejné zakázky a plnění dodavatele je pouze ta část, která je prováděna na straně dopravní ústředny, (…). Pro jiný závěr by bylo nutné, aby zadavatel specifikoval, že kromě dodávky ústředny požaduje i práce na straně jeho stávajících řadičů, tyto přesně specifikoval a zajistil součinnost jejich výrobců či správců odpovídajících za jejich provoz.“.
76. Navrhovatel tvrdí, že SW LISA+ (který má zadavatel k dispozici) umožňuje vytváření a editaci pevných i dynamických signálních plánů a Ústředna tak umožňuje odeslání a stažení dat v rozsahu dle bodu 4.6 TSZ. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávacích podmínkách neomezil ani nepreferoval způsob přípravy signálních plánů. K tomuto navrhovatel přikládá vyjádření p. Jiřího Zukala, ze kterého dle názoru navrhovatele jednoznačně vyplývá, že nabízená ústředna umožňuje odeslání a stažení dat dopravního zadání v požadovaném rozsahu dle bodu 4.6 TSZ a SW LISA+ je využitelný také k přípravě a editaci dynamických signálních plánů. Nadto navrhovatel uvádí, že se o nesplnění podmínky dle bodu 4.6 TSZ dozvídá až z vyjádření zadavatele k návrhu.
77. Navrhovatel dále tvrdí, že dle bodu 4.1 TSZ „(…) zadavatel požadoval protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší pro připojení všech řadičů, a v rámci všech podmínek uvedených v TSZ výslovně vyžadoval zachování kompatibility s protokolem OCIT-O ve verzi V1.1, (…).“.Navrhovatel setrvává na stanovisku, že „(…) při použití jiného protokolu, než OCIT-O V2.0 nebo vyšší by nemohla být dodržena podmínka zajištění kompatibility s protokolem OCIT-O ve verzi V1.1.“ V situaci, kdy by byla ústředna vybavena i jiným komunikačním protokolem, při zachování
„rodiny“ OCIT, jiný protokol dle navrhovatele zcela jistě nebude kompatibilní s protokolem OCIT-O V1.1. Navíc dle navrhovatele taková situace představuje nesplnění požadavku na přímou komunikaci řadičů SSZ s dopravní ústřednou dle bodů 3.7 TSZ, 3.9 TSZ, 3.10 TSZ a přílohy 14.2 TSZ. Navrhovatel akcentuje, že požadavek na četnost protokolů nebyl uveden v zadávací dokumentaci a výslovně odporuje bodu 11.2 TSZ. Navrhovatel dále zmiňuje, že kdyby zadavatel nepožadoval přímou komunikaci protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší, ale umožnil by např. připojení řadičů navrhovatele nepřímo prostřednictvím stávajícího OCIT connectoru, navrhovatel mohl vypracovat nabídku, jejíž součástí by bylo použití existující technologie zadavatele. Navíc zadavatel sám může stávající technologie použít a navrhovatelem nabízená ústředna nebude nepoužitelná. K této otázce navrhovatel dokládá vyjádření p. Jiřího Zukala.
78. Navrhovatel se také vyjadřuje k tomu, že k řádnému posouzení splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem je zásadní, že stávající řadiče CROSS „(…) je bez dalšího možné připojit prostřednictvím OCIT connector.“. Podle navrhovatele se však nejedná o připojení přímé, ale prostřednictvím mezikusu, což je v rozporu s TSZ, neboť
a. zadavatel podle navrhovatele „(…) požadoval, aby byla umožněna pouze přímá komunikace mezi ústřednou a řadičem SSZ (požadavek plyne z odst. 3.7, 3.9, 3.10 TSZ a ze struktury budoucí dopravní ústředny uvedené v příloze 14.2 TSZ porovnané se strukturou současné dopravní ústředny dle přílohy 14.1 TSZ).“. Požadavek na přímou komunikaci pak podle navrhovatele vyžaduje, aby došlo k úpravám na straně řadičů SSZ, avšak tyto úpravy může zajistit jen jejich dodavatel, jehož součinnost nebyla zajištěna,
b. by došlo k porušení podmínky dle bodu 8.16 TSZ na zachování množství monitorovaných informací, protože komunikace přes OCIT connector takové množství informací nedokáže přenést.
Podle navrhovatele tak nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky, protože existuje rozpor s požadavkem na přímou komunikaci a na zachování množství monitorovaných informací. Navrhovatel znovu navrhuje provedení důkazu o splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem a návrh konkretizuje seznamem dokumentů uvedených v Záznamu do spisu o obdržené dokumentaci o zadávacím řízení ze dne
26. 5. 2020, které nejsou podkladem rozhodnutí.
79. Navrhovatel také doplňuje, že u řadičů Siemens komunikujících přes protokol BEFA není žádný jiný dodavatel (než vybraný dodavatel) schopen zajistit jejich připojení k dopravní ústředně,protože
a. by dodavatel musel disponovat licencí k tomuto protokolu, která není veřejně dostupná a zahrnovala by náklady navíc oproti vybranému dodavateli;
b. by muselo dojít k implementaci protokolu do ústředny, což opět znamená vynaložení nákladů navíc oproti vybranému dodavateli a jedná se o „mrtvý“ protokol, jehož využití do budoucna nepředpokládá.
Navíc i v případě vybavení ústředny protokolem BEFA by dle navrhovatele nemohlo fakticky dojít k funkčnímu připojení bez součinnosti zadavatele nebo vybraného dodavatele, protože zadávací dokumentace neobsahuje k tomu nezbytné technické parametry [„(…) informace o VPN a portech, čísla řadičů, dopravní řešení křižovatky zahrnující např. signální plány apod. a zejména pak konfigurační soubory jednotlivých řadičů SSZ ve formátu .xml (…).]“. Dle navrhovatele nejde o chybu zadávacích podmínek, ale o důkaz, že součástí veřejné zakázky není připojení zastaralých řadičů. K tomu dále navrhovatel uvádí, že „(…) pokud by zadavatel skutečně požadoval i zajištění prací na straně stávajících (zastaralých) řadičů, stávající zadávací podmínky by neobstály a navrhovatel by proti nim podal námitky (neučinil tak, protože úpravy řadičů nebyly předmětem veřejné zakázky).“.
80. Navrhovatel dále uvádí, že „(…) je řádně obeznámen s technickými možnostmi ústředny, využití SW vybavení zadavatele, které zadavatel uvedl v TSZ, i možnostmi připojení řadičů.“
81. Navrhovatel také poukazuje na nepředložení čestného prohlášení a neprokázání splnění kvalifikace ve vztahu k vedoucímu realizačního týmu, kdy ze Záznamu do spisu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení ze dne 26. 5. 2020 dle navrhovatele nevyplývá, že je takové čestné prohlášení součástí dokumentace o zadávacím řízení a navrhuje provedení důkazu doklady o prokázání splnění způsobilosti/kvalifikace vybraného dodavatele.
82. Navrhovatel dále považuje za absurdní tvrzení zadavatele, že příloha 14.2 TSZ není závazným požadavkem zadavatele a nebylo na ni v textu ZD odkazováno, protože nikde nebylo uvedeno, že by nemělo jít o závazný požadavek a jedná se o „(…) jediné, logické a technicky čisté řešení, ke kterému zadavatel musí zákonitě směřovat (…).“. Požadavku na strukturu dle přílohy č. 14.2 TSZ dle navrhovatele nevyhověla nabídka vybraného dodavatele, proto také požaduje provedení důkazu o splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem.
83. V neposlední řadě se navrhovatel vyjadřuje ke stanoviskům odborně zdatných osob, jež si Úřad opatřil. Ke stanovisku společnosti DYNASIG, spol. s.r.o., uvádí, že řadiče této společnosti, jež jsou součástí stávající struktury dopravní ústředny, „(…) nejsou schopny vůbec žádné datové komunikace, (…) jsou k DÚ nepřipojitelné.“. Dále navrhovatel opakuje a cituje stanoviska ČVUT a AŽD Praha s.r.o. a uvádí, že ze stanovisek vyplývá, že ke dni vyhotovení přílohy č. 14.3 TSZ byly součástí stávající struktury dopravní ústředny zadavatele také řadiče, které nejsou schopny přímé komunikace s poptávanou dopravní ústřednou přes protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, a výslovně uvádí, že toto nerozporuje. Sporná je dle něj otázka, jak měli tuto informaci ve spojení s body 3.5 TSZ, 4.1 TSZ, 4.3 TSZ, 8.16 TSZ a 11.2 TSZ potenciální dodavatelé vyhodnotit.
84. Navrhovatel výslovně uvádí, že „(…) si byl vědom, že některé z řadičů SSZ nejsou s protokolem OCIT-O verze 2.0 nebo vyšší kompatibilní a nebudou schopny bez úpravy či jiného opatření s dopravní ústřednou tímto protokolem komunikovat.“. Proto navrhovatel žádal o vysvětlení zadávací dokumentace a upozorňoval na potřebu součinnosti. Navrhovatel uvádí, že zadavatel nerozporoval jeho východiska, že „(…) při absenci potřebné součinnosti nebude možné s dopravní ústřednou reálně připojit/propojit některé řadiče SSZ (nekompatibilní s OCIT-O V2.0), (…)“ a pouze odmítl zajištění součinnosti. Navrhovatel se tak mohl oprávněně domnívat, že dodavatelé budou odpovídat pouze za připojení řadičů kompatibilních s OCIT-O V2.0 nebovyšší.
85. Navrhovatel shrnuje, že
a. požadavek na použití protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší pro všechny připojované řadiče,
b. požadavek na přímou komunikaci prostřednictvím OCIT-O V2.0 nebo vyššía
c. odmítnutí zajištění součinnosti,
vedou k „(…) jediné logické, nediskriminační a zákonné interpretaci zadávacích podmínek, že dodavatel veřejné zakázky má zajistit funkční propojení jen těch řadičů SSZ zadavatele, které dokážou protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší komunikovat s dopravní ústřednou napřímo.“.
86. Závěrem se navrhovatel vyjádřil kvyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne
21. 7. 2020. Navrhovatel zmiňuje, že se zadavatel odkazuje na odborná stanoviska, která potvrzují přehlednost systému připojení řadičů SSZ. Toto navrhovatel nerozporuje. Vedle toho však dle jeho názoru ze stanovisek plyne, že jsou ve stávající struktuře použity proprietární protokoly a tento fakt prokazuje nezbytnost zajištění součinnosti mezi konkurenčními subjekty a zadavatel měl tento fakt řešit, měl-li zájem, aby dopravní ústředna byla schopna komunikovat prostřednictvím těchto proprietárních protokolů, což však neučinil. Uvedené navrhovatel vnímá jako argument podporující výklad, že záměrem zadavatele nebylo připojovat řadiče nekompatibilní s OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Pokud by platila argumentace zadavatele, byla by zadávací dokumentace dle navrhovatele od začátku diskriminační a zvýhodňovala by vybraného dodavatele.
87. Navrhovatel také uvedl, že zadavatel rychle postupuje při výměně stávajících řadičů, proto by výběrem navrhovatele nebyl fakticky nijak postižen, neboť zastaralé řadiče budou vyměněny a bude možné všechny řadiče připojit prostřednictvím OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Navrhovatel navrhuje, aby si Úřad od zadavatele vyžádal informaci o aktuálním stavu řadičů a jejich plánovaných výměnách. Zároveň uvádí, že o tuto informaci požádal dle zákona č. 106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a hodlá ji Úřadu předložit. Navrhovatel dodává, že i když nepřipojí zbývající řadiče nekompatibilní s OCIT-O V2.0 nebo vyšší, nebude zmařen účel veřejné zakázky, neboť zadavatel může využít stávající dopravní ústřednu a bude schopen zajistit řízení dopravy jejím prostřednictvím, případně může využít další stávající technické vybavení (OCIT connector). Navrhovatel setrvává na svém návrhu v plném rozsahu.
Obsah vyjádření p. Jiřího Zukala
88. Navrhovatel položil p. Jiřímu Zukalovi, vedoucímu SSZ ve společnosti PATRIOT, spol. s.r.o., následující otázky, na něž uvedený odborník odpověděl:
1. „Splňuje nabídka CROSS požadavek dle bodu 4.6 Technické specifikace zadavatele (dále jen
,TSZ'), dle něhož musí ústředna umožňovat odeslání a stažení dat dopravního zadání v tam uvedeném rozsahu za předpokladu, že k vytvoření a editaci dynamického signálního plánu dojde prostřednictvím SW LISA+ (kterým dle bodu 5.6 TSZ zadavatel disponuje jako SW pro dopravně inženýrskoučinnost)?“
„Ano. SW LISA+ je univerzálním nástrojem pro editaci a správu dopravních dat a poskytuje tak standardizované rozhraní pro editaci dat pro některé typy řadičů různých výrobců. Změny dopravního řešení nadefinované v SW LISA+ lze s využitím dopravní ústředny dle nabídky CROSS nahrát do řadiče napřímo. Toto technické řešení je tedy přesně v souladu s požadavky dle bodu 4.6 Technické specifikace zadavatele.“
2. „Lze SW LISA+ běžně využívat jak k vytvoření a editaci dynamického signálního plánu[,] tak k vytvoření a editaci pevného signálního plánu?“
„Ano, neboť SW LISA+ je univerzální dopravně inženýrský nástroj, který umožňuje vytvoření
a editaci jak pevných, tak dynamických signálních plánů.“
3. „Zadavatel požadoval,abyvevšechpodmínkáchuvedenýchvTSZ došlo k zajištění kompatibility s protokolem OCIT-O ve verzi V1.1 (blíže bod 11.2 TSZ).“
3.1 „Je pravda, že jen použití protokolu verze OCIT-O V2.0 splní požadavek na zajištění kompatibility dopravní ústředny s protokolem OCIT-O ve verzi V1.1, jak toto zachování kompatibility požaduje zadavatel ve všech podmínkách uvedených v TSZ dle odst. 11.2 TSZ?“
„Protokol OCIT-O V2.0 je v požadovaném rozsahu plně kompatibilní pouze s protokolem OCIT-O V1.1 (nicméně jsou mezi nimi podstatné rozdíly z hlediska přenosových možností). Pokud by měla DÚ vybavená protokolem OCIT-O V2.0 komunikovat s řadiči disponujícími protokolem jiným, pak to znamená nutnost využití datového konvektoru (což je např. právě OCIT konektor); za těchto okolností se pak ale nejedná o přímé připojení a správce či vlastník systému ztrácí výhodu plynoucí z využití otevřené SW platformy. Nehledě na to, že jiný protokol nemusí pracovat na bázi TCP/IP, takže navíc může ještě vyvstat nezbytnost využití komunikačního HW (jako je tomu např. u protokolu BEFA – viz vysvětlení dále).“
3.2 „Bude zajištěna kompatibilita s protokolem OCIT-O ve verzi V1.1, dojde-li k připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně jiným protokolem[,] než protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší, např. protokolem BEFA?“
„Ne, pouze protokol OCIT-O ve verzi V2.0 nebo vyšší může zajistit kompatibilitu s řadiči vybavenými protokolem OCIT-O ve verzi V1.1. V případě komunikace DÚ s řadičem vybaveným protokolem OCIT-O V1.1 budou data na centrále zobrazena v rozsahu dané[m] touto verzí OCITu, tedy OCIT-O V1.1. Protože OCIT-O V2.0 má schopnost přenosu většího rozsahu informací než OCIT-O V1.1 a je zpětně kompatibilní s OCIT-O V1.1, nedojde k omezení ani funkčnosti, ani množství přenášených dat mezi řadiči vybavenými protokolem OCIT-O V1.1 a DÚ.
Protokol BEFA je uzavřený proprietární protokol firmy Siemens a nemá s protokolem OCIT nic společného. Protokol BEFA tedy není kompatibilní s protokolem OCIT v žádné verzi a jeho implementace má další určitá specifika, takže s jeho použitím nelze v otevřeném zadávacím řízení z důvodu nezbytné technické podpory výrobce (Siemens) v rámci připojení na dopravní ústřednu uvažovat, aniž by tato součinnost byla předem zajištěna zadavatelem.“
4. „Zadavatel vedle výše uvedeného požadavku na zachování kompatibility s protokolem OCIT-O ve verzi V1.1 ve všech podmínkách uvedených v TSZ dále stanovil, že vyžaduje pouze přímou komunikaci mezi ústřednou a řadičem SSZ (např. dále odst. 3.9 TSZ).“
4.1 „Došlo by ke splnění obou podmínek současně, pokud by byla ústředna vybavena jiným komunikačním protokolem?“
„V případě, že pro komunikaci mezi DÚ a řadiči vybavenými protokolem OCIT V1.1 nebo 2.0 či vyšší bude použitý protokol OCIT-O V2.0, budou splněny podmínky pro přímou komunikaci i zachování kompatibility s verzíV1.1.
V případě některých řadičů zadavatele, které používají protokol BEFA15, jenž není s protokolem OCIT-O V1.1 kompatibilní a v těchto řadičích je nenahraditelný (nelze jej ani pomocí úpravy vyměnit za protokol OCIT-O), je pro komunikaci s DÚ nezbytné nejen to, aby ústředna komunikovala protokolem BEFA15, ale je nutné i využití speciálního HW (komerčně nedostupné komunikační modemy Siemens značené GEMO a MOMO) zajišťující[ho] vzájemnou komunikaci mezi řadiči a DÚ tímto protokolem. Je tedy zřejmé, že se nejedná o přímou komunikaci, a tudíž nedojde ke splnění obou podmínek současně.“
4.2 „Jedná se o přímou komunikaci, pokud řadič SSZ nekompatibilní s protokolem OCIT-O je připojen k ústředně prostřednictvím OCIT konektoru?“
„I kdyby řadič vybavený jiným protokolem[,] než OCIT, byl schopen komunikovat na bázi TCP/IP, vždy bude vyžadovat určitý ,konvertor', který převede data do požadovaného formátu OCIT. Z tohoto pohledu situaci, kdy řadič SSZ komunikuje odlišným protokolem[,] než OCIT, případně používá speciální HW prvky pro vzájemnou komunikaci s DÚ, nelze považovat za přímou komunikaci. Proto v případě OCIT konektoru se nejedná o přímou komunikaci ve smyslu požadavků zadavatele.“
5. „Zadavatel vyžaduje pouze přímou komunikaci mezi ústřednou a řadičem SSZ (např. dle odst. 3.9 TSZ). Zároveň zadavatel stanovil, že připojení musí zajistit, aby současně došlo k dodržení požadavku dle odst. 8.16 TSZ na zachování množství monitorovaných informací, které řadiče SSZ ve vztahu k ústředně poskytují.“
„Pokud vybraný dodavatel uvedl, že k připojení starých řadičů CROSS předpokládá využití OCIT konektoru, bude splněna podmínka na zachování množství monitorovaných informací, které řadiče SSZ ve vztahu k ústředně poskytují?“
„Použití OCIT konektoru umožňuje zobrazit na DÚ velmi omezené množství informací a je omezena i možnost přes OCIT konektor ovládat řadiče. Přenosové možnosti OCIT konektoru tedy neodpovídají požadavkům týkajících se množství zobrazovaných informací dle TSZ dle odst. 4.6., přičemž se taktéž nejedná o přímou komunikaci mezi řadičem a DÚ.
Co se týká požadavku dle odst. 8.16 TSZ, DÚ může zobrazit jen informace odpovídající maximálně rozsahu OCIT-O V2.0., jsou-li řadiči SSZ do DÚ odesílány, a pokud SW DÚ disponuje schopností takovému rozsahu informací porozumět. Tzn., že navzdory společnému protokolu v řadiči i na DÚ může nastat situace, kdy řadič SSZ bude do DÚ prostřednictvím OCIT-O přenášet informace, kterým SW DÚ nebude rozumět, takže je ,zahodí', a tedy ani nezobrazí.“
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
89. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, stanovisek oslovených subjektů a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že se návrh zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
90. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
91. Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
92. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona se rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacímřízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
93. Podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
94. Podle ustanovení § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
95. Podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
96. Podle ustanovení § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.
97. Podle ustanovení § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí
o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení
a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,
b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat
1. seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a
2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,
3. seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a) zákona,
4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.
98. Podle ustanovení § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.
99. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí
o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
100. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
101. Zadavatel v čl. II. „Veřejná zakázka“ ZD stanovil předmětveřejné zakázky následovně:
„Předmětem veřejné zakázky je rozšíření stávající dopravní ústředny světelného signalizačního zařízení (dále také jen ‚SSZ') instalované na Centrálním technickém dispečinku společnosti Brněnské komunikace a.s., na adrese Renneská třída 787/1a, Brno. Předmět veřejné zakázky spočívá zejména v následujícím:
A) Dodávce:
- dodání hardware (HW) dopravní ústředny,
- dodání software (SW) dopravní ústředny.
B) Poskytování služeb:
- připojení všech světelných signalizačních zařízení (SSZ) zadavatele k dopravní ústředně,
- propojení dopravní ústředny se systémem DIC 2 Brno,
- propojení dopravní ústředny s městským kamerovým dohledovým systémem (MKDS),
- technická podpora,
- zaškolení obsluhy,
- pravidelný profylaktický servis, potřebné revizní činnosti nebo jiné periodické úkony doporučené výrobcem.
Předmět zakázky je blíže vymezen v přiloženém návrhu textu smlouvy o dílo a ostatních přílohách zadávací dokumentace.“
102. V čl. VI. „Hodnocení“ ZD zadavatel uvedl, že „[n]abídkovou cenou se rozumí cena stanovená dodavatelem za předmět plnění veřejné zakázky podle soupisu prací, dodávek a služeb v Kč bez DPH, která zahrnuje veškeré související náklady spojené s realizací předmětu veřejné zakázky a přiložených obchodních podmínek a technické specifikace.“. Dále stanovil, že „[e]konomická výhodnost nabídek bude hodnocena na základě jediného kritéria, a to podle nejnižší nabídkové ceny uvedené v Kč bez DPH (toto kritérium bude mít v hodnocení váhu 100%).“.
103. V čl. II. „Předmět smlouvy“ odst. (3) přílohy č. 3 „Návrh textu smlouvy“ ZD (dále jen „SoD“) zadavatel jako předmět této smlouvy označil:
„A) Dodávka:
- dodání hardware (HW) dopravní ústředny,
- dodání software (SW) dopravní ústředny,
B) Poskytování služeb:
- připojení všech světelných signalizačních zařízení (SSZ) kupujícího k dopravní ústředně,
- propojení dopravní ústředny se systémem DIC Brno,
- propojení dopravní ústředny s městským kamerovým dohledovým systémem (MKDS),
- technická podpora,
- zaškolení obsluhy,
- pravidelný profylaktický servis, potřebné revizní činnosti nebo jiné periodické úkony doporučené výrobcem.“
104. V čl. II. „Předmět smlouvy“ odst. (5) SoD zadavatel uvedl, že „[p]odrobná specifikace plnění je
uvedena v příloze č. 1 – Dopravní ústředna SSZ, Technická specifikace.“.
105. V čl. II. „Předmět smlouvy“ odst. (8) SoD zadavatel stanovil, že „[s]oučástí dodávky plnění smlouvy je i dokumentace skutečného provedení a dokumentace skutečného zapojení a Provoznídokumentace.“.
106. V čl. X. „Závazky z vad a zajištění závazků“ odst. (2) SoD je mj. stanoveno, že „(…) plnění jako celek bude plně funkční a způsobilé pro použití ke smluvenému účelu, bude odpovídat sjednané funkční a technické specifikaci a parametrům uvedeným v této smlouvě a v dokumentaci, na kterou tato smlouva odkazuje (…).“.
107. V TSZ je stanoveno následující: čl. 2. „Předmět zakázky“ TSZ:
„Předmětem zakázky je:
- dodání HW dopravní ústředny
- dodání SW dopravní ústředny,
- připojení všech SSZ zadavatele k dopravní ústředně
- propojení dopravní ústředny se systémem DIC 2 Brno
- propojení dopravní ústředny s MKDS
- technická podpora
- zaškolení obsluhy“
čl. 3. „Základní požadavky na řešení ústředny“ TSZ:
bod 3.4 TSZ: „Komunikace mezi jednotlivými prvky ústředny musí probíhat po izolované síti Ethernet.“
bod 3.5 TSZ: „Ústředna musí komunikovat s řadiči SSZ protokolem OCIT-O verze V2.0 nebo vyšším. DÚ může umožňovat připojení i prostřednictvím jiných protokolů.“
bod 3.6 TSZ: „Všechny řadiče SSZ budou k DÚ připojeny prostřednictvím komunikačních sítí zadavatele nebo prostřednictvím vysokorychlostní technologie LTE.“
Bod 3.7 TSZ: „Zadavatel požaduje přímé připojení řadičů SSZ k DÚ v následujícím pořadí:
- optické kabely
- metalické kabely
- kde je SSZ umístěno mimo dosah těchto kabelových sítí, bude využita vysokorychlostní
technologie LTE.“
bod 3.9 TSZ: „Ústředna musí umožňovat import a export konfiguračního souboru řadiče libovolného výrobce, pro přímé připojení SSZ. Soubor (ve formátu .xml) a jeho struktura musí vycházet z požadavku komunikace prostřednictvím protokolu OCIT® a musí obsahovat následující údaje: (…).“
bod 3.10 TSZ: „Ústředna musí umožňovat, v uživatelském prostředí jednotném pro všechny typy řadičů SSZ, ruční zadání všech potřebných údajů pro přímé připojení SSZ k DÚ.“
čl. 4 „Komunikační možnosti dopravní ústředny s řadiči SSZ“ TSZ:
bod 4.1 TSZ: „Zadavatel požaduje využití profilu 3 protokolu OCIT-O pro komunikaci se všemi připojenými řadiči SSZ.“
bod 4.3 TSZ: „Ústředna musí umožňovat odeslání požadavků do řadiče definovaných protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší. (…).“
bod 4.6 TSZ: „Ústředna musí umožňovat odeslání a stažení dat dopravního zadání v rozsahu: (…) vytvoření a editaci pevného signálního plánu obsahujícího následující (…) vytvoření a editac[i] dynamického signálního plánu obsahujícího následující (…).
čl. 5 „Komunikace s dalšími systémy“ TSZ:
bod 5.6 TSZ: „Zadavatel disponuje SW vybavením pro dopravně-inženýrskou činnost. Jedná se o SW LISA+, PTV Visum a PTV Vissim. Ústředna musí umožňovat export dopravních dat pro tyto SW zadavatele. Současně je možné na straně ústředny využívat importu dat z těchto SW zadavatele (to však není podmínkou řešení ústředny).“
čl. 8 „Klientské stanice a uživatelské rozhraní“ TSZ:
bod 8.13 TSZ: „Základní funkce pro ovládání a monitorování všech připojených řadičů k DÚ musí být řešeny jednotným způsobem bez ohledu na typ výrobce řadiče SSZ, způsob jeho připojení atd.“
bod 8.16 TSZ: „V případě napojování současných i nově dodaných řadičů SSZ na DÚ prostřednictvím otevřeného komunikačního rozhraní OCIT-O v2.0 nebo vyšší, nesmí dopravní ústředna snížit množství monitorovaných informací, které stávající nebo nově dodané řadiče SSZ poskytují.“
čl. 9. „Dokumentace“ TSZ:
„Zadavatel požaduje po zhotoviteli, v rámci dodání celého díla, následují[cí]:“
bod 9.2 TSZ: „Zpracování dokumentace skutečného zapojení.“
bod 9.5 TSZ: „Dodání uživatelského a servisního SW vybavení DÚ SSZ příp. dalších navazujících dodávaných zařízení, a to v takovém rozsahu, aby byl zadavatel v maximálně možné míře sám schopen po zaškolení udržovat a obsluhovat dodaná zařízení. Veškeré dodávané SW vybavení bude předáno zadavateli na přenosném médiu.“
čl. 11. „Soulad řešení s platnými předpisy a normami“ TSZ:
bod 11.2 TSZ: „Další standardy a směrnice, jejichž dodržení zadavatel požaduje:
OCIT® - Open Communication Interface for Road traffic control systems (http://ocit.org)
Pro komunikaci DÚ s řadiči SSZ zadavatel v současnosti využívá otevřený komunikační protokol OCIT-O ve verzi V1.1. Ve všech podmínkách uvedených v této technické specifikaci zadavatel požaduje zajištění kompatibility s tímto protokolem.“
čl. 12. „Nabídka“ TSZ:
bod 12.1 TSZ: „V rámci nabídky bude uvedeno, jakými SW prostředky bude v době dodávky DÚ vybavena a jaké budou její možnosti v případě požadavků na budoucí nadstavbové funkce řízení (např.: rozšíření o protokol OCIT-O v 3.0, implementace SW pro předpověď dopravních událostí).“
bod 12.3 TSZ: „Součástí nabízeného technického řešení bude slovní popis a grafické znázornění dodavatelem navrhovaného řešení. Z popisu musí být zřejmé, jaký bude uživatelský komfort obsluhy DÚ po jejím uvedení do provozu. Bude uvedeno, jaké budou možnosti obsluhy pro práci se všemi typy stávajících dopravních řadičů.“
bod 12.4 TSZ: „Z nabízeného technického ře[š]ení musí jednoznačně vyplývat způsob, kterým poskytovatel vyřeší následující: dodávka a instalace dopravní ústředny včetně připojení na stávající systémy (…).“
108. V příloze č. 14.1 „Stávající struktura DÚ“ TSZ zadavatel poskytnul schéma stávajícíhozapojení
dopravní ústředny – viz obrázek.
109. V příloze č. 14.2 „Budoucí struktura DÚ“ TSZ zadavatel poskytnul navrhované schéma propojení ústředny se SSZ na centrálním technickém dispečinku – viz obrázek.
110. V příloze č. 14.3 „Seznam SSZ ve městě Brně včetně typů řadičů a použitého připojení“ TSZ zadavatel uvedl číselné označení, adresu, typ a způsob připojení stávajících řadičů.
111. V příloze č. 4 „Soupis prací“ ZD zadavatel v položce „Náklady soupisu celkem“ uvedl: pod bodem 2: „SW vybavení – dopravní ústředna
Poznámka k položce: SW vybavení dopravní ústředny musí vycházet z požadavků TSZ – kapitoly 3, 4, 5, 7 a 8.“
pod bodem 3: „SW vybavení – pro prováděnízměn v nastavení všech typů SSZ v minimálním počtu 5 licencí
Poznámka k položce: SW pro provádění změn a definice signálních plánů, zapínacích a vypínacích plánů, fází, fázových přechodů, jednotlivých nastavení signálních skupin a detektorů. Funkcionalitu posouvání celého signálního plánu v čase, pro potřeby změn v řízení v koordinovaném tahu.“
pod bodem 4: „Licence otevřeného komunikačního rozhraní
Poznámka k položce: licence pro otevřené komunikační rozhraní, jehož prostřednictvím bude zajištěno připojení všech řadičů zadavatele k dopravní ústředně nad rámec proprietá[r]ního protokolu výrobce. Požadujeme zachování funkcionalit SW vybavení – pro provádění změn v nastaveníSSZ.“
pod bodem 14: „SW úprava dopravní ústředny – pro komunikaci s řadiči SSZ prostřednictvím LTE
Poznámka k položce: Dle Technické specifikace zadavatele – kapitola 3.
Příprava pro napojení minimálně 20 kusů SSZ“
Pod bodem 19: „Dodání veškeré dokumentace ohledně zapojení dopravní ústředny
a propojení s ostatními systémy
Poznámka k položce: Dle Technické specifikace zadavatele – kapitola 9.
Propojení s MKDS, DIC 2 Brno, tele-stěna Barco, řadiče SSZ“
112. Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 3. 2. 2020 vyplývá, že nejnižší nabídkovou cenu nabídl navrhovatel, a to ve výši 5 747 001 Kč bez DPH. Vybraný dodavatel se pak umístil jako druhý v pořadí s nabídkovou cenou ve výši 5 988 814 Kč bez DPH.
Právní posouzení
K vyloučení navrhovatele
113. Úřad se nejprve zabýval otázkou namítané nedostatečnosti odůvodnění oznámení o vyloučení, resp. jeho transparentností. Úřad uvádí, že zásada transparentnosti je jednou ze základních zásad zadávacího řízení, kterou zadavatel musí respektovat v průběhu celého zadávacího řízení, tedy i při vylučování účastníka zadávacího řízení. Jak uvádí Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ Proto Úřad nyní přistoupí k posouzení otázky, zda bylo oznámení o vyloučení navrhovatele učiněno v souladu s touto zásadou.
114. Úřad v tomto ohledu konstatuje, že v oznámení o vyloučení jsou jasně uvedeny 2 důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel jednoznačně uvedl, jakého pochybení se navrhovatel dopustil, tj. neprokázal splnění zadávacích podmínek, což je podpořeno i odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Byť zadavatel neuvedl odkaz na konkrétní ustanovení ZD, která navrhovatel nesplnil, z textace jednotlivých pochybení je zřejmé, o jaká pochybení se jednalo (podmínění využití požadovaných funkcionalit naprogramováním řadičů SSZ v SW LISA+ a nezahrnutí tohoto SW do nabídky; nepřipojení všech řadičů SSZ zadavatele k dopravní ústředně). Uvedené dle názoru Úřadu nemohlo snížit míru transparentnosti daného rozhodnutí. Navrhovateli, jakožto subjektu pohybujícímu se na trhu se systémy řízení dopravy, tedy odborníkovi v daném oboru, nemohla vzniknout žádná pochybnost o tom, jakého porušení se měl dopustit a pro které byl vyloučen (což dokládá i textace námitek a návrhu), přičemž Úřad shledává dané odůvodnění za zcela srozumitelné a jednoznačné. K tomu Úřad podotýká, že na tomto místě neposuzuje z hlediska dodržení zásady transparentnosti "správnost" (ve smyslu „oprávněnost“) důvodů pro vyloučení, ale přezkoumatelnost jejich vymezení, resp. dostatečnost jejich odůvodnění.
115. Nyní již Úřad přistoupí k posouzení zákonnosti důvodů vyloučení navrhovatele. Zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení mj. z důvodu, že ten neprokázal splnění zadávacích podmínek tím, že „(…) neřeší připojení (propojení) všech řadičů zadavatele k dodávané dopravní ústředně. Součástí nabídky účastníka na dopravní ústřednu je pouze připojení řadičů disponujících protokolem OCIT-O min. V2.0. V současné době tímto protokolem disponuje necelých 50[ ]% řadičů zadavatele.“.
116. Mezi účastníky správního řízení je v tomto ohledu sporná především otázka výkladu jednotlivých ustanovení zadávací dokumentace a jejich kontextu. Navrhovatel s odkazem na body 3.5 TSZ, 4.1 TSZ, 4.3 TSZ, 8.16 TSZ, 11.2 TSZ a na přílohu 14.2 „Budoucí struktura DÚ“ TSZ tvrdí, že „(…) zadávací podmínky jednoznačně stanoví, že všechny řadiče mají být připojeny k dopravní ústředně tak, že s ústřednou bude výměna informací probíhat podle protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšším, jiné požadavky zadavatel v ZD nevznesl, tj. neuvedl, že ústředna musí být vybavena jiným komunikačním protokolem, a tento jiný protokol tedy nebyl povinnou součástí nabídky (na rozdíl od OCIT-OV2.0).“.
117. K uvedenému argumentu navrhovatele Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentaci je třeba vykládat jako celek v kontextu jejich jednotlivých ustanovení a příloh a přihlížet k jejich účelu. Zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky.
118. V šetřeném případě je v bodě 3.5 TSZ stanoveno, že „[ú]středna musí komunikovat s řadiči SSZ protokolem OCIT-O verze V2.0 nebo vyšším. DÚ může umožňovat připojení i prostřednictvím jiných protokolů.“. Z dotčeného ustanovení TSZ je tedy zřejmé, že zadavatel vyžaduje, aby ústředna umožňovala komunikaci s řadiči SSZ prostřednictvím protokolu OCIT- O V2.0 nebo vyšší, avšak zadavatel umožnil připojení i skrze jiné komunikační protokoly, jejichž volba zůstává na dodavatelích. Předmětné ustanovení tedy nelze v žádném případě vykládat tak, že samo o sobě zakládá dodavatelům povinnost připojit všechny řadiče SSZ výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší.
119. V bodě 4.1 TSZ je stanoveno, že „[z]adavatel požaduje využití profilu 31 protokolu OCIT-O pro komunikaci se všemi připojenými řadiči SSZ.“. K významu tohoto ustanovení se vyjádřil zadavatel v rámci sdělení zadavatele k usnesení, v jehož rámci mj. uvedl, že dané ustanovení slouží k podpoření požadavku na síťové řešení dopravní ústředny, který je zakotven v bodě 3.4 TSZ; Úřad přitom toto vyjádření neshledává jakkoli nelogickým. V bodě 3.4 TSZ je přitom stanoveno, že „[k]omunikace mezi jednotlivými prvky ústředny musí probíhat po izolované síti Ethernet.“. Z bodu 4.1 TSZ tedy rovněž v žádném případě nelze dovozovat povinnost dodavatelů připojit všechny řadiče SSZ k dopravní ústředně výhradně přes komunikační protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, jak se domnívá navrhovatel; zadavatel pouze obecně uvedl, že požaduje pro komunikaci s řadiči SSZ protokol OCIT-O, resp. využití jeho profilu 3.
120. V bodě 4.3 TSZ je pak stanoveno, že „[ú]středna musí umožňovat odeslání požadavků do řadiče definovaných protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší.“. Z dotčeného ustanovení lze dle Úřadu vyvodit pouze požadavek, že dopravní ústředna musí umožňovat komunikaci přes uvedený protokol, což ovšem nevylučuje, aby ústředna komunikovala s řadiči SSZ i prostřednictvím jiných protokolů.
121. Jde-li o navrhovatelem zmiňovaný bod 8.16 TSZ, v němž je stanoveno, že „[v] případě napojování současných i nově dodaných řadičů SSZ na DÚ prostřednictvím otevřeného komunikačního rozhraní OCIT-O v2.0 nebo vyšší, nesmí dopravní ústředna snížit množství monitorovaných informací, které stávající nebo nově dodané řadiče SSZ poskytují“, pak z tohoto ustanovení TSZ jasně vyplývá požadavek zadavatele, aby nedošlo ke snížení množství monitorovaných informací poskytovaných řadiči SSZ, pokud budou řadiče napojovány prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Dané ustanovení tak zcela jistě nevylučuje možnost připojit řadiče prostřednictvím jiného komunikačního protokolu.
122. Zadavatel dále v bodě 11.2 TSZ mj. uvedl, že „[p]ro komunikaci DÚ s řadiči SSZ zadavatel v současnosti využívá otevřený komunikační protokol OCIT-O ve verzi V1.1. Ve všech podmínkách uvedených v této technické specifikaci zadavatel požaduje zajištění kompatibility s tímto protokolem.“. Ani v tomto ustanovení TSZ není zakotvena povinnost připojit řadiče SSZ k dopravní ústředně výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší, zadavatel pouze uvedl, jaký typ komunikačního protokolu v současné době používá, přičemž stanovil, že poptávané plnění musí být s tímto protokolem kompatibilní.
123. Úřad shrnuje, že v jednotlivých navrhovatelem odkazovaných ustanoveních zadávací dokumentace ani na žádném jiném místě v zadávací dokumentaci není nikde výslovně stanovena povinnost připojit všechny řadiče SSZ k dopravní ústředně výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší.
124. Úřad se nicméně dále zabýval otázkou, zda k navrhovatelem tvrzenému výkladu, tj. že k připojení všech řadičů SSZ musí dojít výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší, nemohlo dojít v souhrnu/kontextu těchto ustanovení.
125. Vzhledem k tomu, že Úřad získal pochybnost o výkladu kontextu bodů 4.1 TSZ, 11.2 TSZ a přílohy 14.2 TSZ, usnesením č. j. ÚOHS-16995/2020/521/DFi ze dne 8. 6. 2020 vyzval zadavatele mj. k objasnění, jakým způsobem mělo fakticky dojít k připojení všech (tedy i stávajících) světelných signalizačních zařízení k dopravní ústředně za splnění podmínky dle bodu 4.1 TSZ, když podle informací uvedených v oznámení o vyloučení více než 50 % (stávajících) řadičů zadavatele nedisponuje protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší (a zároveň zadavatel tvrdí, že předmětem veřejné zakázky nejsou úpravy na straně řadičů), tedy zda požadavek zadavatele stanovený v bodě 4.1 TSZ mohl být naplněn pouze tak, že by došlo k využití protokolu OCIT-O V1.1, který zadavatel podle bodu 11.2 TSZ aktuálně využívá a požaduje zajištění kompatibility s tímto protokolem, případně zda by dle zadavatele splňovaly uvedené podmínky (zapojení všech SSZ s využitím profilu 3 protokolu OCIT-O pro komunikaci dopravní ústředny se všemi SSZ, a to bez případných úprav na straně řadičů) i jiné způsoby řešení. Obsah sdělení zadavatele k tomuto usnesení je shrnut v bodech
57. - 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Zadavatel uvedl, že využití protokolu OCIT-O V1.1 není jediným způsobem funkčního propojení a že dalším možným řešením připojení všech stávajících řadičů SSZ při zachování funkčního ovládání v minimálním rozsahu požadovaném protokolem OCIT-O V1.1 je např. stávající způsob připojení řadičů vyrobených navrhovatelem prostřednictvím Konserveru a OCIT connectoru, dále např. využití proprietárních protokolů výrobců řadičů, případně protokol OCIT-I/OCIT-C. Úřad konstatuje, že s ohledem na shora uvedené s přihlédnutím k odborným stanoviskům (viz body 60. - 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž je rovněž patrné, že existuje více způsobů funkčního připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně, je nutno příslušné zadávací podmínky vykládat tak, že tyto umožňovaly nabídnout za splnění uvedených podmínek TSZ v jejich kontextu více variant funkčního připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně.
126. Úřad se dále zabýval skutečností, že zadavatel v příloze č. 14.2 „Budoucí struktura DÚ“ TSZ v navrhovaném schématu propojení dopravní ústředny se SSZ na centrálním technickém dispečinku zakreslil u všech řadičů jako přímý způsob komunikace pouze protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, přestože více než 50 % (stávajících) řadičů zadavatele tímto protokolem nedisponuje. Úřad proto v rámci usnesení č. j. ÚOHS-16995/2020/521/DFi ze dne 8. 6. 2020 vyzval zadavatele k objasnění zmíněné skutečnosti. Zadavatel ve sdělení zadavatele k usnesení ze dne 15. 6. 2020 zdůraznil, že pomocí schématu „(…) sděloval, jaký předpokládá budoucí stav propojení dopravní ústředny a SSZ s ohledem na očekávaný vývoj a postupnou modernizaci SSZ, a proč požaduje v rámci dodávky dopravní ústředny také schopnost komunikovat prostřednictvím protokolu OCIT-O ve verzi V2.0 nebo vyšší.“. Zadavatel zdůraznil, že příloha 14.2 TSZ představuje toliko budoucí návrh, čemuž odpovídá i název schématu „Navrhované schéma propojení DÚ se SSZ na CTD“, nejedná se tak o závazný požadavek a nikde v textu ZD na něj zadavatel neodkazoval a ani nevyžadoval konkrétní způsob komunikace uvedený ve schématu (komunikaci výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší). Uvedené objasnění zadavatele Úřad považuje za logické a srozumitelné a úvahy zadavatele související s budoucí modernizací komunikace dopravní ústředny s řadiči SSZ směřující právě k používání protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší, jsou pochopitelné.
127. Ze sporu mezi účastníky správního řízení vyvstala také otázka, zda je ze zadávací dokumentace zřejmé, jestli je stávající řadiče SSZ zadavatele možno k dopravní ústředně připojit prostřednictvím komunikačního protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Navrhovatel uvádí, že se ze zadávacích podmínek nedozvěděl, že cca 50 % stávajících řadičů zadavatele nedisponuje protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší, resp. není schopno napřímo s dopravní ústřednou komunikovat prostřednictvím tohoto protokolu.
128. Úřad se proto za účelem zjištění skutkového stavu věci ve smyslu § 3 správního řádu obrátil na odborníky v oblasti dopravních systémů a světelných signalizačních zařízení a rovněž na vrcholné instituce vzdělávání a vědecko-výzkumné činnosti v oblasti dopravních systémů a technologie a řízení dopravy s žádostí o sdělení, zda lze z příslušných zadávacích podmínek veřejné zakázky dovodit, zda jsou řadiče stávajících SSZ zadavatele schopny s dopravní ústřednou komunikovat prostřednictvím protokolu OCIT-O verze V2.0 nebo vyšší, resp. zda tímto protokolem řadiče disponují (k tomu blíže viz body 60. - 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Relevantní sdělení Úřadu podala společnost AŽD Praha s.r.o. (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a ČVUT (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kteří shodně uvedli, že z přílohy č. 14.1 „Stávající struktura DÚ“ TSZ a 14.3 „Seznam SSZ ve městě Brně včetně typů řadičů a použitého připojení“ TSZ lze z pohledu odborně zdatné osoby jednoznačně dovodit, že některé stávající řadiče SSZ zadavatele nejsou schopny s dopravní ústřednou komunikovat přímo prostřednictvím protokolu OCIT-O verze V2.0 nebo vyšší. Úřad přihlédl také k vyjádření společnosti DYNASIG spol. s.r.o., že jí vyrobené řadiče, které jsou součástí stávající struktury dopravní ústředny, protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší nedisponují (viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Další dotazované subjekty nebyly vzhledem ke svému odbornému zaměření schopny relevantní stanovisko poskytnout. Na základě odkazovaných vyjádření Úřad dospěl k závěru, že dodavatelé mající zájem o plnění dané veřejné zakázky jako odborně zdatné osoby museli být schopni zezadávacídokumentace,zejménanazákladěpřílohč.14.1„Stávající struktura DÚ“ a 14.3
„Seznam SSZ ve městě Brně včetně typů řadičů a použitého připojení“ TSZ, jednoznačně dovodit, že některé stávající řadiče SSZ zadavatele nedisponují komunikačním protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší, resp. že nejsou schopny napřímo s dopravní ústřednou pomocí tohoto protokolu komunikovat.
129. Úřad je přesvědčen, že u dodavatele ucházejícího se o předmětnou veřejnou zakázku je nezbytné uvažovat o určité odbornosti, díky které bude schopen na základě výše uvedených zadávacích podmínek předložit zadavateli odpovídající nabídku. V této souvislosti Úřad odkazuje na závěry předsedy Úřadu uvedené v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0146/2018/VZ- 31305/2018/322/JSu ze dne 29. 10. 2018 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu R0146/2018“), ve kterém předseda Úřadu mj. konstatoval, že „na dodavatele, který se uchází o veřejnou zakázku, nelze nahlížet jako na tabula rasa bez jakýchkoliv zkušeností a odborných znalostí.“. Obdobně jako předseda Úřadu ve svém rozhodnutí R0146/2018 Úřad poukazuje na to, že v dosavadní rozhodovací praxi bylo několikrát dovozeno, že právní vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je ryze soukromoprávní povahy (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 121/2016-196 ze dne 25. 10. 2017 a v něm citového rozsudky, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 2/2013 – 46 ze dne 24. 4. 2013). K tomu předseda Úřadu v rozhodnutí R0146/2018 uvádí, že „[f]akt, že jde v daném případě o soukromoprávní vztah, se sebou nese i jisté nuance včetně presumpce profesionality na straně jak zadavatele, tak dodavatele. Právě uvedené ostatně plyne z § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a k tomuto ustanovení se vztahujícímu komentáři:
»S touto příslušností si veřejnost spojuje jistou úroveň odbornosti, kompetentnosti, která ovlivňuje chování těchto osob, které takovému člověku poskytnou svou důvěru. Zákon spojuje s profesionalitou vyšší míru odpovědnosti, protože taková osoba má obecnou povinnost odborné péče.« (Švestka, J.; Dvořák, J.; Fiala, J. a kol. Občanská zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 34).“.Fakt, že je na dodavatele ucházející se o veřejnou zakázku nutné nazírat jako na subjekty nadané určitou mírou odbornosti, schopné kvalifikovaného úsudku, byl opakovaně akcentován v dosavadní rozhodovací praxi, příkladem lze krom výše uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu R0146/2018 uvést rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 91/2008-103 ze dne 3. 5. 2010, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0070/2018/VZ-20411/2018/322/JSu ze dne 11. 7. 2018, č. j. ÚOHS- 01251/2020/321/ZSř ze dne 13. 1. 2020 a č. j. ÚOHS-R0194/2018/VZ-03955/2019/321/EDo ze dne 28. 2. 2019).
130. Skutečnost, že navrhovatel jako odborně zdatná osoba musel ze zadávací dokumentace zjistit/seznat, že některé stávající řadiče SSZ nedisponují protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší, je podpořena argumentací navrhovatele v rámci objasnění nabídky č. 2, v jehož rámci navrhovatel uvedl, že „[d]le informací uvedených v ZD téměř všechny řadiče zadavatele připojení přes OCIT-O technicky umožňují. U některých typů řadičů (Siemens C800, C900) je dle dokumentace výrobce toto rozhraní buď součástí výbavy řadiče, nebo mohou být tímto rozhraním bez větších zásahů dovybaveny. Minoritní výjimkou z výše uvedeného je v současné době v Brně pouze cca 8-10 velmi starých řadičů SSZ, kde je technická úprava vzhledem k jejich morálnímu a fyzickému stáří obtížně proveditelná a nerentabilní a tam přichází do úvahy výměna řadiče SSZ, ke které však musí přistoupit podle své úvahy zadavatel. (…) Z tohoto důvodu nemůže účastník uvést, jak bude řešeno připojení řadičů nedisponující[ch] rozhraním OCIT-O V2.0 nebo vyšším. Toto řešení je závislé na vůli zadavatele (…).“. Z uvedeného jasně vyplývá, že navrhovatel z informací v zadávací dokumentaci ještě před svým vyloučením ze zadávacího řízení zjistil, které konkrétní řadiče není možné napřímo propojit s dopravní ústřednou přes protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Navrhovatel tudíž musel vědět také to, že jím nabízené řešení nezajistí funkční připojení všech SSZ zadavatele k dopravní ústředně a funkční řízení dopravy na území města Brna.
131. Výše uvedené závěry Úřadu navrhovatel následně výslovně stvrdil, když ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvedl, že „(…) je řádně obeznámen s technickými možnostmi ústředny, využití SW vybavení zadavatele, které zadavatel uvedl v TSZ, i možnostmi připojení řadičů“ a že „(…) si byl vědom, že některé z řadičů SSZ nejsou s protokolem OCIT-O verze 2.0 nebo vyšší kompatibilní a nebudou schopny bez úpravy či jiného opatření s dopravní ústřednou tímto protokolem komunikovat.“. Úřad zdůrazňuje, že v námitkách, jakož i v návrhu navrhovatel tvrdil a rozporoval především to, že se ze zadávací dokumentace nedozvěděl, že cca 50 % stávajících řadičů SSZ zadavatele nedisponuje protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší a že nemohl z poskytnutých informací zjistit, o které řadiče se jedná a jaké jiné komunikační protokoly by měl případně nabídnout, „(…) aby zachoval stávající způsob připojení řadičů nekompatibilních s protokolem OCIT-O V2.0.“. Zároveň navrhovatel v návrhu poukazoval na to, že aby bylo možné připojit nekompatibilní řadiče k dopravní ústředně, muselo by dojít k úpravám na straně řadičů, nebo by ústředna musela komunikovat prostřednictvím jiného protokolu (což však zadavatel dle navrhovatele výslovně nepožadoval). Ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí však navrhovatel podstatně změnil svou argumentaci, kdy již netvrdí, že zadávací dokumentace neobsahovala informace o tom, že cca 50 % stávajících řadičů zadavatele nedisponuje protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší, a že nemohl identifikovat, o které řadiče se jedná, ani jakými komunikačními protokoly ve stávající struktuře dopravní ústředny zadavatele tyto řadiče komunikují. Naopak navrhovatel protichůdně uvádí, že věděl, že některé z řadičů nejsou s protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší kompatibilní a jejich zapojení přes tento protokol nebude funkční.
132. Na tomto místě Úřad k námitce navrhovatele (viz bod 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí) doplňuje, že samotná skutečnost, že zadavatel paralelně realizuje další veřejné zakázky, jejichž předmětem jsou rekonstrukce či výměny SSZ, nemůže založit legitimní očekávání navrhovatele, že všechny řadiče budou modernizovány a že předmětem veřejné zakázky tudíž není povinnost dodavatelů zajistit funkční připojení stávajících řadičů zadavatele, jež nedisponují protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Takové legitimní očekávání nelze získat ani v rámci kontextu navrhovatelem odkazovaných zadávacích podmínek, jak Úřad dovodil výše, a to ani na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 25. 10. 2019, ve kterém zadavatel k dotazu č. 7 týkajícímu se otázky doplnění povinnosti k zajištění součinnosti zadavatele, resp. poskytovatelů či dodavatelů stávajícího vybavení zadavatele do SoD sdělil pouze to, že „(…) nebude měnit zadávací podmínky a rozšiřovat smlouvu o další závazky.“. Z tohoto sdělení zadavatele je naopak zřejmé, že dodavatelé musí funkční připojení se zařízeními či systémy, které byly dodány, nebo jsou provozovány třetími osobami (včetně řadičů SSZ), zabezpečit sami bez zajištění další součinnosti zadavatele (či zadavatelem garantované spolupráce třetích osob).
133. Úřad shrnuje, že souhlasí s tvrzením navrhovatele, že v zadávací dokumentaci zadavatel stanovil na několika místech požadavky na vlastnosti navrhované dopravní ústřednya výslovně nestanovil požadavek na použití jiného komunikačního protokolu než OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Zadavatel však nikde v zadávací dokumentaci nestanovil povinnost, aby byly všechny řadiče SSZ k dopravní ústředně připojeny výhradně prostřednictvím protokolu OCIT- O V2.0 nebo vyšší a tuto povinnost nelze dovodit ani z kontextu zadávací dokumentace. Naopak zadavatel v bodě 3.5 TSZ použití jiných protokolů připustil. Zadavatel v zadávací dokumentaci rovněž negarantoval, že všechny stávající řadiče SSZ jsou vybaveny uvedeným komunikačním protokolem. Zadávací dokumentace přitom obsahovala dostatečné množství informací k tomu, aby dodavatelé, jako odborně zdatné osoby, byli schopni zjistit, že některé stávající řadiče SSZ zadavatele komunikačním protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší nedisponují. Úřad proto nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že jiné komunikační protokoly nebyly povinnou součástí nabídky. Ze zadávací dokumentace, konkrétně z čl. 2 ZD (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí), čl. II. odst. (3) SoD (viz bod 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a čl. 2 TSZ (viz bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je jednoznačné, že předmětem plnění veřejné zakázky je mj. připojení všech SSZ zadavatele k dopravní ústředně. Ze samotného účelu veřejné zakázky je přitom zřejmé, že se musí jednat o připojení funkční. To výslovně vyplývá mj. z čl. X. odst. (2) SoD, kde zadavatel stanovil odpovědnost dodavatelů za to, „(…) že plnění jako celek bude plně funkční a způsobilé pro použití ke smluvenému účelu, (…).“. Bylo by zcela absurdní tvrdit, že je v souladu se zněním zadávací dokumentace navrhovatelem nabízené řešení, které zadavateli nezajistí funkční řízení dopravy, neboť nebude umožněna komunikace s některými stávajícími řadiči zadavatele. Vzhledem k tomu, že některé stávající řadiče zadavatele nelze bez dalšího připojit přes komunikační protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, povinnou součástí nabídky bylo funkční řešení připojení všech řadičů SSZ, tedy i zahrnutí dalších komunikačních protokolů (např. stávajícího připojení prostřednictvím Konserveru a OCIT connectoru, využití proprietárních protokolů výrobců, případně protokolu OCIT-I nebo OCIT-C).
134. Ve správním řízení bylo postaveno na jisto, že navrhovatel jako odborně zdatná osoba již v době podání nabídky věděl, že jeho nabídka nezajistí funkční připojení všech stávajících řadičů SSZ zadavatele k nabízené dopravní ústředně, neboť si byl vědom toho, že některé stávající řadiče SSZ zadavatele nejsou bez dalšího schopny komunikovat přes komunikační protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší.
135. Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen oprávněně, tj. v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, neboť jeho nabídka nesplnila zadávací podmínky, když navrhovatel nabídl řešení, jež nezahrnuje funkční připojení všech řadičů SSZ zadavatele k navrhované dopravní ústředně a nesplnil tak jeden z primárních požadavků zadavatele stanovených v rámci předmětu plnění veřejné zakázky.
136. Pro úplnost Úřad dodává, že se v šetřeném případě s ohledem na zásadu procesní ekonomie již nezabýval druhým důvodem vyloučení navrhovatele, že jeho nabídka nesplnila zadávací podmínky, protože navrhovatel „(…) podmiňuje využití požadovaných funkcionalit dopravní ústředny naprogramováním řadičů v SW LISA+. Dle objasnění technického řešení nabídky účastníka ze dne 11. 2. 2020 na základě výzvy zadavatele dle ust. § 46 zákona, SW LISA+ není součástí nabídky účastníka. Pořízení SW LISA+, se všemi potřebnými komponentami pro programování řadičů, by znamenalo další statisícové náklady pro zadavatele.“. Úřad má za to, že šetření zákonnosti dalšího důvodu vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení by za situace, kdy bylo shledáno, že zadavatel při vyloučení navrhovatele ohledně výše uvedeného prvního důvodu vyloučení postupoval v souladu se zákonem, nemohlo mít na výsledek správního řízení vliv. Další šetření by v tomto případě bylo neúčelné, neekonomické, mohlo by vést k nedůvodnému pozdržení správního řízení a neúměrně by zatěžovalo jeho účastníky. Pokud je postaveno na jisto, že alespoň jeden důvod pro vyloučení existoval, nemohlo by ani případné vyvrácení ostatních důvodů nic změnit na právním postavení navrhovatele, který by byl tak jako tak zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení oprávněně (k tomu srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 1999, č. j. 2 A 2/99-20, rozsudek Krajského soudu ze dne 5. 1. 2011, č. j. 62 Af 51/2010-303, nebo rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 5. 5. 2014, č. j. ÚOHS-R419/2013/VZ- 9358/2014/310/LPa).
K rozhodnutí o výběru
137. Navrhovatel dále namítá nezákonný postup zadavatele při výběru dodavatele. Navrhovatel tvrdí, že existuje pochybnost o tom, zda vybraný dodavatel splnil podmínky zadávací dokumentace a dále namítá, že je oznámení o výběru stiženo vadami (k tomu viz body26.– 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
138. K tomuto Úřad předně uvádí, že z § 250 odst. 1 zákona vyplývá, že návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele. Navrhovatel je tedy aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pokud:
a. existuje úkon nebo opomenutí zadavatele, které je v rozporu se zákonem,
b. navrhovateli vznikla újma nebo mu újma hrozí,
c. mezi úkonem zadavatele a vzniklou/hrozící újmou existuje příčinná souvislost.
139. V rámci přezkumu úkonů zadavatele zahájeného na návrh je prostřednictvím správního řízení sledován subjektivní zájem navrhovatele na tom, aby se mohl účastnit zadávacího řízení probíhajícího v souladu se zákonem a potenciálně se svou nabídkou rovněž uspět. Takový přezkum je podmíněn tím, aby navrhovateli postupem zadavatele vznikla újma nebo vznik újmy hrozil. Stejně tak je existencí či hrozbou újmy podmíněno již podání námitek ve smyslu ustanovení § 241 odst. 1 a násl. zákona, podle kterého může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.
140. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda navrhovateli v šetřeném případě v důsledku napadeného rozhodnutí a na něj navazujícího oznámení o výběru vznikla újma nebo vznik újmy alespoň hrozí. K tomuto Úřad uvádí, že ačkoliv byl navrhovatel aktivně legitimován k podání předmětného návrhu (tvrzená újma v podobě neuzavření smlouvy, resp. ušlého zisku, kdy v důsledku domnělého nezákonného vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení byl namísto navrhovatele vybrán jiný dodavatel), za situace, kdy byl navrhovatel zadavatelem na základě oprávněného důvodu vyloučen ze zadávacího řízení podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, k čemuž Úřad dospěl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz blíže v bodech 113. - 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí), již nemůže úspěšně namítat, že úkony, které po jeho vyloučení následovaly (zde oznámení o výběru), mohly zasáhnout do sféry jeho veřejných subjektivních práv.
141. V souvislosti s právě uvedeným Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 40/2013 ze dne 18. 9. 2014, kde je konstatováno, že „[p]okud byli žalobci vyloučeni poprávu, již se jich nemohl dotknout pozdější postup zadavatele (resp. hodnotící komise) ve vztahu k jiným nabídkám, jež byly hodnoceny“, a dále pak na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 27/2007 ze dne 30. 8. 2007, kde se uvádí, že „[v]zhledem k tomu, že stěžovatelé byli vyloučení z účasti na zadávacím řízení pro nesplnění kvalifikačních kritérií, a to zákonným způsobem, jak již bylo výše uvedeno, nemohou před soudem úspěšně namítat, že úkony, které s jejich vyloučením nesouvisely a byly činěny až poté, kdy byli ze zadávacího řízení vyloučeni, mohly zasáhnout do sféry jejich veřejných subjektivních práv.“.
142. Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že namítaný postup zadavatele související s výběrem dodavatele se navrhovatele po jeho oprávněném vyloučení ze zadávacího řízení již nemůže jakkoliv dotýkat, resp. tento postup zadavatele nemůže ovlivnit závěr Úřadu o důvodném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle ustanovení § 48 odst.2 písm. a) zákona. Přezkoumání splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, přezkum odůvodnění oznámení o výběru, ani přezkoumání toho, zda se zadavatel dostatečně zabýval otázkou, zda jsou nabídky vzájemně porovnatelné, by nebylo způsobilé zvrátit závěr o zákonném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Z důvodu procesní ekonomie proto Úřad v předmětném řízení neprováděl ani navrhovatelem navrhované důkazy nabídkou vybraného dodavatele ani doklady o prokázání splnění způsobilosti/kvalifikace vybraného dodavatele ve vztahu k posouzení, zda vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky.
K rozhodnutí o námitkách
143. Navrhovatel rovněž namítá, že se zadavatel v rozhodnutío námitkách podrobně
a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.
144. Úřad tedy přistoupil k posouzení rozhodnutí o námitkách v rozsahu navrhovatelem namítaných skutečností, přičemž zjistí-li Úřad, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel podané námitky odmítl, neobstojí z pohledu zásady transparentnosti, tedy že je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad přistoupit k uložení nápravného opatření v souladu s ust. § 263 odst. 5 zákona spočívajícím ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
145. Navrhovatel tvrdí, že se zadavatel nijak nevypořádal s technickou možností uváděnou navrhovatelem, že i pro řadiče, které nejsou naprogramovány v prostředí LISA+, není omezena možnost zadavatele tyto řadiče upgradovat a doplňovat o pevné signální plány.
146. Úřad svýše uvedeným tvrzením navrhovatele nesouhlasí. Zadavatel vrozhodnutí
o námitkách jasně sdělil, že „[s]oučástí předmětu plnění bylo i dodání veškerého SW nezbytného k funkčnímu připojení všech stávajících řadičů SSZ Zadavatele k dopravní ústředně. Tato skutečnost výslovně vyplývá z položek 2 a 3 Soupisu prací (SW vybavení – dopravní ústředna a SW vybavení – pro provádění změn v nastavení všech typů SSZ v minimálním počtu 5 licencí). Zadavatel k položce 2 Soupisu prací stanovil, že SW vybavení dopravní ústředny musí vycházet z požadavků TSZ – kapitoly 3, 4, 5, 7 a 8. K položce 3 Soupisu prací Zadavatel stanovil, že se má jednat o SW pro provádění změn a definice signálních plánů, zapínacích a vypínacích plánů, fází, fázových přechodů, jednotlivých nastavení signálních skupin a detektorů. Z citovaných technických podmínek tedy jednoznačně vyplývá, že Stěžovatel měl dodat a nacenit veškerý nezbytný SW k funkčnímu propojení všech stávajících řadičů SSZ k dodávané dopravní ústředně a pro správné využití všech požadovaných funkcí dopravní ústředny.“. Z uvedeného je jasně patrné stanovisko zadavatele. Byť zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvádí výslovně, že možnost řadiče upgradovat a doplňovat o pevné signální plány je v rozporu s podmínkou bodu 4.6 TSZ, že „[ú]středna musí umožňovat odeslání a stažení dat dopravního zadání v rozsahu (…) vytvoření a editace dynamického signálního plánu obsahujícího následující (…)“, jak konkretizuje ve svém vyjádření k návrhu, z obecného odkazu na uvedené kapitoly TSZ, tj. včetně kapitoly 4, lze bez problémů dovodit, že zadavatel navrhované řešení považuje za nesouladné právě s těmito podmínkami TSZ.
147. Navrhovatel uvádí, že se zadavatel nedostatečně vypořádal s jeho námitkami ohledně odůvodnění oznámení o výběru, konkrétně, že ze Seznamu dokladů není možné dovodit, zda a v jakém rozsahu vybraný dodavatel řádně prokázal kvalifikaci prostřednictvím třetí osoby a zda řádně doložil doklady prokazující způsobilost a kvalifikaci v rozsahu požadovaném ZD. Úřad konstatuje, že k uvedeným námitkám se zadavatel vyjádřil, když v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „(…) v Seznamu dokladů jsou obsaženy veškeré údaje dokládající, že Vybraný dodavatel splnil požadavky na kvalifikaci, v souladu s §123 písm. b) bod 1. a 2. ZZVZ, tj. jak samotný seznam dokladů, tak i údaje rozhodné pro posouzení splnění jednotlivých podmínek kvalifikace. Z dokladů uvedených v Seznamu dokladů je jasně patrno, že Zadavatel posoudil nabídku Vybraného dodavatele, a že vybraný dodavatel předložil doklady, které prokazují splnění všech požadavků na kvalifikaci. Tato námitka je nedůvodná.“
148. Navrhovatel dále tvrdí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nijak nevyjádřil k námitce
o obsahu nabídky vybraného dodavatele a navrhovatelem tvrzené nutnosti zajištění součinnosti vybraného dodavatele s navrhovatelem. Navrhovatel v tomto ohledu tvrdí, že bez výměny řadičů typu CROSS nebude možné připojení všech SSZ k dopravní ústředně, aniž by současně nedošlo k nedodržení požadavku dle bodu 8.16 TSZ na zachování množství monitorovaných informací.
149. Úřad považuje výše uvedenou námitku navrhovatele za dostatečně vypořádanou, neboť zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „(…) nepožadoval, aby dodavatelé v rámci Veřejné zakázky upravovali nebo měnili stávající řadiče SSZ (…). V souladu se zadávací dokumentací (kapitoly 6, 7, 8 a 13 TSZ) mělo být vše vyřešeno v rámci technologického zázemí dopravní ústředny, (…).“. Z uvedeného je zřejmé, že se zadavatel vypořádal s námitkou navrhovatele spočívající v tvrzení, že musí dojít k úpravám na straně řadičů. Vzhledem k tomu, že úpravy na straně řadičů zadavatel nepožadoval, což v rozhodnutí o námitkách jasně sdělil, nevyjadřoval se již dále konkrétněji k navrhovatelem tvrzené nezbytnosti zajištění součinnosti mezi navrhovatelem a vybraným dodavatelem.
150. Navrhovatel dále uvedl, že zadavatel nedostatečně vypořádal jeho námitkuo pochybnosti
o vzájemné neporovnatelnostinabídek. Navrhovatel k neporovnatelnosti nabídek v námitkách uvedl pouze to, že je „(…) výrazným pochybením zadavatele, pokud nezkoumá, zda nabídky účastníků, podané na základě zadávací podmínky zjevně připouštějící více výkladů, jsou vzájemně porovnatelné, a i přesto rozhodl o výběru (…).“. Dále uvedl, že jeho pochybnost o neporovnatelnosti nabídek vyplývá také z toho, že „(…) zadavatel se při posouzení nabídek opakovaně ptal stěžovatele, zda některý SW je či není součástí nabídky, tj. ponechával účastníkům zjevně volnou ruku v tom, co vše zadavateli nabídnou.“. Navrhovatel tedy zakládá svou pochybnost o neporovnatelnosti nabídek na skutečnosti, že pokud zadávací podmínky umožňují dvojí výklad, zadavateli vzniká povinnost prověřit vzájemnou porovnatelnost nabídek. Úřad shrnuje, že zadavatel se podrobně vyjadřuje k výkladu zadávacích podmínek (zejména ke stanovení předmětu plnění veřejné zakázky, k bodům 3.5, 4.3, 5.6, 8.16, 12.3, 12.4 TSZ a obecně ke kapitolám 3, 4, 5, 6, 7, 8, a 13 TSZ, k obsahu přílohy č. 14.2 a 14.3 TSZ a k položkám 2 a 3 Soupisu prací) a jasně uvádí, že výklad zadávacích podmínek považuje za jednoznačný. Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „(…) provedl velmi podrobné posouzení obou nabídek a shledal, že nabídky jsou porovnatelné, přičemž jedna nabídka zadávací podmínky splňuje a druhá těmto zadávacím podmínkám neodpovídá.“.
151. Dále se zadavatel podle navrhovatele nedostatečně vypořádal s námitkou, že zadavatel postupoval účelově a diskriminačně, když se o důvodech vyloučení navrhovatele dozvěděl již z objasnění nabídky č. 1., poté dvakrát vyzval navrhovatele k objasnění nabídky a až poté jej vyloučil. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „(…) se rozhodl provést podrobné posouzení obou obdržených nabídek. Součástí posuzování nabídek je i posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny.“. Zadavatel uvedl, že v souladu s příslušnými ustanoveními zákona
„(…) byly v průběhu posuzování nabídek oba účastníci Zadávacího řízení opakovaně vyzývaní k objasnění svých nabídek a oba (…) byli požádáni o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny u určitých položek.“. Zadavatel uvedl, že k posouzení nabídek byl přizván i nezávislý odborník a že nedošlo k žádnému nedůvodnému vyčkávání ani nepřiměřenému či nerovnému zacházení. Uvedená námitka navrhovatele byla tedy podle Úřadu zadavatelem dostatečně vypořádána.
152. Úřad s ohledem na výše uvedené uvádí, že zadavatel předložil navrhovateli argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na námitky navrhovatele. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel rozhodnutí o námitkách přehledně rozčlenil a k jednotlivým námitkám navrhovatele se podrobně vyjádřil, kdy po zadavateli nelze požadovat, aby odůvodnil rozhodnutí o námitkách ve výrazně větší míře podrobností, než v jaké jsou uvedeny argumenty stěžovatele.
153. Úřad proto konstatuje, že argumentaci předloženou zadavatelem v rozhodnutí o námitkách neshledal jako nedostatečnou či nesrozumitelnou, neboť zadavatel se dle názoru Úřadu vyjádřil adekvátně ke všem namítaným skutečnostem. Úřad tedy neshledal, že by bylo odůvodnění rozhodnutí o námitkách zatíženo vadou věcné nepřezkoumatelnosti.
K dalším namítaným skutečnostem
154. Jak již Úřad uvedl výše, navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele (a navazujícímu oznámení o vyloučení), proti rozhodnutí zadavatele o výběru vybraného dodavatele (a navazujícímu oznámení o výběru) a proti rozhodnutí o námitkách a navrhuje, aby Úřad „zrušil Oznámení o výběru i Oznámení o vyloučení a jim předcházející kroky[] a uložil, aby zadavatel[] provedl řádné posouzení nabídky navrhovatele.“. Výklad zadávacích podmínek, který navrhovatel zastává (tj. že zadavatel požadoval připojení všech řadičů SSZ k dopravní ústředně výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší), navrhovatel podporuje mj. úvahou, že „[p]okud by snad některé řadiče (zejména řadiče Siemens) komunikovaly prostřednictvím proprietárních protokolů BEFA nebo CANTO (jakkoliv je toto v rozporu s informací v odst. 11 TSZ), má vybraný dodavatel navíc unikátní pozici, protože v obou těchto případech je tento protokol výhradním a uzavřeným produktem společnosti SIEMENS, která je sama zároveň jeho výhradním uživatelem.“. Úřad výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí dospěl k závěru, že navrhovatel jako osoba odborně zdatná, měl v zadávacích podmínkách dostatek informací pro to, aby jednoznačně dovodil, že některé řadiče SSZ zadavatele nelze připojit k dopravní ústředně napřímo přes komunikační protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, a měl tudíž počítat s tím, že bude zapotřebí využít i jiné komunikační protokoly. Navíc bylo ve správním řízení postaveno na jisto, že navrhovatel již v době podání nabídky věděl, že jím nabízené řešení nezajistí funkční připojení všech SSZ zadavatele k dopravní ústředně, neboť věděl, že některé ze stávajících řadičů SSZ zadavatele nejsou schopny bez dalšího komunikovat přes OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Měl-li navrhovatel za to, že z hlediska využití některých komunikačních protokolů je vybraný dodavatel zvýhodněn, nebo že zadavatel „neposkytnul uchazečům nezbytné technické parametry jako informace o VPN a portech, čísla řadičů, dopravní řešení křižovatky zahrnující např. signální plány apod. a zejména pak konfigurační soubory jednotlivých řadičů SSZ ve formátu .xml, a ani nezajistil jejich poskytnutí a součinnost od vybraného dodavatele“, jak uvádí ve vyjádření k podkladům, měl námitky proti zadávací dokumentaci řádně a včas uplatnit (tj. ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona). V souladu s § 242 odst. 4 zákona totiž musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, pokud je tato v zadávacím řízení stanovena, a návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele musí být Úřadu (a zadavateli) v souladu s § 251 odst. 2 zákona doručen ve lhůtě 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Účelem uvedených ustanovení zákona je mj. to, aby se zadavatel včas dozvěděl o případné nejasnosti či nezákonnosti zadávacích podmínek a na základě řádně podaných námitek mohl na takovou situaci reagovat. Úřad nemůže uváděné ignorovat a umožňovat zpětně faktický podrobný přezkum zadávacích podmínek veřejné zakázky v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele spočívajících ve vyloučení účastníka zadávacího řízení a rozhodnutí o výběru dodavatele. Navrhovatel však proti zadávacím podmínkám nebrojí a nepožaduje, aby bylo zrušeno zadávací řízení. Naopak v návrhu výslovně uvádí, že „(…) zadávací dokumentace dle jeho názoru není nesrozumitelná ani vnitřně rozporná a neexistují důvody pro zrušení celého zadávacího řízení.“. Úřadu proto z formulace návrhu nevyplývá, že by navrhovatel měl v úmyslu brojit proti zadávacím podmínkám a uvedené posoudil jako podporu navrhovatelova způsobu výkladu zadávací dokumentace, nikoliv jako samostatnou námitku.
155. Úřad k tomu uvádí, že v předmětném správním řízení přezkoumával primárně otázku zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. V tomto ohledu se Úřad na základě argumentů navrhovatele uvedených v návrhu zabýval otázkou výkladu zadávacích podmínek, to však jen do té míry, aby posoudil, jestli nabídka navrhovatele zadávací podmínky ne/splňovala, jinými slovy řečeno, zda mělo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele oporu v zadávacích podmínkách a jestli byl ze zadávacího řízení vyloučen v souladu se zákonem. Úřad se proto zabýval argumentací navrhovatele uvedenou v návrhu, v rámci níž tvrdil, že z odkazovaných ustanovení zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že zadavatel požadoval připojení SSZ k dopravní ústředně výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší, a přezkoumal, zda z navrhovatelem odkazovaných ustanovení zadávací dokumentace takový závěr ne/vyplýval. Úřad výše dospěl k závěru, že z navrhovatelem odkazovaných ustanovení zadávací dokumentace ani z jejich kontextu nevyplýval požadavek zadavatele na připojení všech řadičů SSZ k dopravní ústředně výhradně prostřednictvím protokolu OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda zadávací podmínky obsahovaly dostatek informací k tomu, aby z nich navrhovatel jako odborně zdatná osoba musel zjistit, že některé stávající řadiče SSZ zadavatele nelze bez dalšího připojit k dopravní ústředně přes komunikační protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, neboť navrhovatel tvrdil, že se uvedené ze zadávacích podmínek nedozvěděl. V tomto ohledu bylo ve správním řízení postaveno na jisto, že navrhovatel jako odborně zdatná osoba musel ze zadávacích podmínek zjistit, že některé stávající řadiče SSZ zadavatele nedisponují protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší. Navíc navrhovatel stvrdil, že tuto informaci měl již v době podání nabídky k dispozici a věděl, že jeho nabídka nezajistí funkční připojení všech SSZ zadavatele k dopravní ústředně.
156. Nadto Úřad uvádí, že k námitce navrhovatele, že použití jakéhokoliv jiného komunikačního protokolu než OCIT-O V2.0 nebo vyšší je v rozporu s požadavkem na přímou komunikaci mezi ústřednou a řadiči SSZ dle bodů 3. 7. TSZ, 3.9 TSZ, 3.10 TSZ a přílohou 14.2 TSZ (kdy dle navrhovatele tedy nelze využít např. tzv. „mezikusu“), z důvodu zásady koncentrace správního řízení dle § 251 odst. 5 nepřihlédl, neboť se jedná o (novou) skutečnost, kterou navrhovatel uplatňuje a podkládá stanoviskem p. Jiřího Zukala až v rámci svého vyjádření k podkladům rozhodnutí, tj. po uplynutí lhůty 15 dnů od doručení oznámení o zahájení řízení. Tímto argumentem navrhovatel podporuje svůj způsob výkladu zadávací dokumentace, avšak navrhovatel měl tyto argumenty uvést již v námitkách, resp. v návrhu a neměl si argumentaci tzv. „schovávat na později“. Úřad je toho názoru, že nejde o skutečnosti, jež by zpochybňovaly věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.
157. Pro úplnost pak Úřad ke stanovisku p. Jiřího Zukala, resp. formulaci dotazů položených navrhovatelem uvádí, že nelze účelově vytrhávat jednotlivá ustanovení zadávacích podmínek z jejich kontextu (např. navrhovatel uvádí, že zadavatel v TSZ požadoval přímou komunikaci mezi ústřednou a řadiči SSZ, avšak v bodě 3.7 TSZ je stanoven požadavek na přímé připojení řadičů SSZ v pořadí optické kabely, metalické kabely, LTE, nikoliv požadavek na zajištění přímé komunikace přes protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší pro všechny řadiče, nebo když např. navrhovatel uvádí, že zadavatel požadoval, aby při připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně byl dodržen požadavek dle bodu 8.16 TSZ na zachování množství monitorovaných informací, avšak v bodě 8.16 TSZ zadavatel tento požadavek stanovil pouze pro případ, že budou řadiče napojovány přes protokol OCIT-O V2.0 nebo vyšší, nikoliv pro připojování prostřednictvím jiných komunikačních protokolů). Pokud pak ve stanovisku na dotaz, zda „[b]ude zajištěna kompatibilita s protokolem OCIT-O ve verzi V1.1, dojde-li k připojení řadičů SSZ k dopravní ústředně jiným protokolem než protokolem OCIT-O V2.0 nebo vyšší, např. protokolem BEFA?“ p. Jiří Zukal odpovídá „[n]e, pouze protokol OCIT-O ve verzi V2.0 nebo vyšší může zajistit kompatibilitu s řadiči vybavenými protokolem OCIT-O ve verzi V1.1. (…).“, Úřad k tomu uvádí, že v zadávací dokumentaci zadavatel nestanovil, že by byly řadiče vybaveny protokolem OCIT-O V1.1, ale v bodě 11.2 TSZ uvedl, že pro komunikaci DÚ s řadiči (bez garance, že se jedná o všechny řadiče) využívá protokol OCIT-O V1.1 a požadoval zachování kompatibility s tímto protokolem ve všech podmínkách uvedených v TSZ. Bez ohledu na výše uvedené však ani předmětné stanovisko nemění nic na skutečnosti, že nabídka navrhovatele nesplnila jeden ze základních požadavků zadavatele stanových v zadávacích podmínkách, a to aby došlo k funkčnímu připojení všech SSZ zadavatele k dopravní ústředně.
158. Úřad závěrem doplňuje, že ani informace o tom, jaký je aktuální stav řadičů SSZ zadavatele a jejich plánované výměny, nemůže změnit závěr Úřadu o tom, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky veřejné zakázky, když nabídnul řešení, které nezajistí funkční připojení všech SSZ zadavatele k dopravní ústředně. Úřad proto z hlediska procesní ekonomie po zadavateli tuto informaci nepožadoval, ani nevyčkával na doložení uvedeného od navrhovatele.
159. K námitce navrhovatele týkající se nerovného zacházení s účastníky zadávacího řízení Úřad sděluje, že zadavatel postupoval obdobně vůči oběma účastníkům zadávacího řízení a vybraného dodavatele rovněž třikrát požádal o objasnění či doplnění nabídky, a to ve dnech 5. 2. 2020, 13. 2. 2020 a 21. 2. 2020. Nerovnost vzacházení s účastníky zadávacího řízení tedy Úřad v tomto ohledu neshledává. Dále Úřad konstatuje, že v postupu zadavatele vůči navrhovateli, který jej třikrát požádal o objasnění nebo doplnění nabídky a až následně jej ze zadávacího řízení vyloučil, neshledává účelovost ani obstrukce. Zadavatel není zákonem omezen v počtu výzev pro objasnění nabídky (při respektování základních zásad zakotvených v § 6 zákona), přičemž z jeho postupu je zřejmé, že tento se snažil odstranit nejasnosti ohledně způsobu připojení starých typů řadičů SSZ k dopravní ústředně, seznamu SW prostředků zahrnutých v nabídce navrhovatele, jakož i splnění dalších technických podmínek, jako např. umístění dopravní ústředny za firewall spravovaný správcem sítě CTD, rozsah uložení hlášení signálních plánů a archivace on-line signálních plánů, specifikace modulu HBS 2001 zahrnutého v nabídce navrhovatele, a dále ohledně navrhovatelem dokládaných referencí, mimořádně nízké nabídkové ceny u některých položek nabídky navrhovatele a zajištění dodržování právních předpisů ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) zákona a neobdržení veřejné podpory ve smyslu písm. b) téhož ustanovení zákona. Úřad tedy v uvedeném postupu zadavatele vůči navrhovateli neshledává rozpor se zákonem.
160. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl podle ustanovení § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohotor ozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Mgr. Pavel Kroupa, advokát, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o., Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno
2. Mgr. Marek Šimka, advokát, Šumavská 519/35, 602 00 Brno
3. Siemens Mobility, s.r.o., Siemensova 2715/1, Stodůlky, 155 00 Praha 5
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
1 Pozn. Úřadu – jedná se o profil přenosu pro Ethernet s DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) – viz https://www.ocit.org/en/ocit/interfaces/ocit-o-profile/.
|
