34
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
ZÁPIS
z 23. schůze
petičního výboru,
která se konala dne 1. října 2019
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1,
zasedací místnost č. 301
Přítomni: posl. M. Balaštíková, S. Blaha, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová,
L. Španěl, H. Válková a T. Vymazal
Omluveni: posl. P. Bělobrádek, A. Brzobohatá, J. Čižinský, F. Elfmark, A. Gajdůšková,
J. Janda, L. Okleštěk a P. Vrána
Návrh programu:
13:30 hodin 1) Schválení programu 23. schůze petičního výboru
13:35 hodin
2) Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v období
od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019
13:45 hodin
3) Zpráva veřejné ochránkyně práv o činnosti za 2. čtvrtletí 2019
14:30 hodin
4) Informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice
5) Sdělení předsedkyně a různé
6) Návrh termínu a programu příští schůze
15:00 hodin v místnosti 205
7) Veřejné slyšení k petici č. 11/P/2019 za záchranu domácí péče „Doma je doma“
(38 261 podpisů) Zpravodajka: poslankyně E. Matyášová
(Jednání výboru bylo zahájeno ve 13:30 hod.)
K bodu 1)
Schválení programu 23. schůze
Předsedkyně petičního výboru H. Válková zahájila schůzi výboru ve 13:30 hodin podle navržené pozvánky, která byla rozeslána dne 10. září 2019 e-mailem. Uvítala přítomné poslankyně a poslance a přečetla omluvy. Zahájení schůze se zúčastnilo 6 členů, a tudíž byl výbor usnášení-schopný. Po dohodě s přítomnými poslanci oznámila, že ověřovatelem dnešní schůze byl stanoven poslanec Leo Luzar. Předsedkyně výboru informovala o dohodě s veřejnou ochránkyní práv, že se její Zpráva o činnosti za 2. čtvrtletí projedná až na další schůzi výboru zároveň se Zprávou o činnosti za 3. čtvrtletí. Přítomní členové přijali (hlasování: 6 - 0 - 0) upravený program 23. schůze petičního výboru usnesením výboru č. 123 v tomto znění:
Petiční výbor
s c h v a l u j e následující program 23. schůze:
13:30 hodin 1) Schválení programu 23. schůze petičního výboru
13:35 hodin
2) Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v období
od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019
3) Informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice
4) Sdělení předsedkyně a různé
5) Návrh termínu a programu příští schůze
15:00 hodin v místnosti č. 205
6) Veřejné slyšení k petici č. 11/P/2019 za záchranu domácí zdravotní péče „Doma je doma“ (38 261 podpisů) Zpravodajka: poslankyně E. Matyášová
1. Hlasování: 6 pro - 0 proti - 0 se zdrželo*)
K bodu 2)
Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v období
od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019
S obsahem zprávy o peticích za 1. pololetí roku 2019 se členové výboru seznámili již na předchozí schůzi výboru a neměli k ní žádné připomínky. Bylo schváleno (hlasování: 7 - 0 - 0) usnesení č. 124 tohoto znění:
Petiční výbor
I. s c h v a l u j e předloženou Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019;
II. p o v ě ř u j e předsedkyni výboru, aby Zprávu předložila k informaci Poslanecké sněmovně podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, § 113, odst. 4);
III. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:
“Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019.”;
IV. z m o c ň u j e předsedkyni výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu a předloženou zprávu odůvodnila.
2. Hlasování: 7 pro - 0 proti - 0 se zdrželo*)
K bodu 3)
Informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice
Od minulé schůze petičního výboru byly přijaty dvě nové petice shodného obsahu – „Petice za svobodnou volbu školy pro vzdělávání cizinců“. Poslankyně M. Balaštíková vystoupila s připomínkou, že by se na tuto problematiku mělo nahlížet i z pozice zaměstnavatelů, neboť na trhu práce je nedostatek zaměstnanců a vízová politika ČR není cizincům nakloněna. Usnesením č. 125 byl u těchto nových petic určen (hlasování: 7 - 0 - 1) zpravodaj L. Luzar a zároveň byla prodloužena lhůta k projednání dvěma zpravodajům již dříve přidělených petic:
Petiční výbor
I. prodlužuje lhůtu pro projednávání petice
· č. 10/P/2019 „Petice za podpůrná opatření handicapovaným dětem
bez ohledu na typ školského zařízení, kde se vzdělávají“
(zpravodajka A. Brzobohatá, 8 356 podpisů);
· č. 12/P/2019 „Petice za vybudování pobytového a rehabilitačního zařízení
pro nemocné s roztroušenou mozkomíšní sklerózou“
(zpravodaj P. Bělobrádek);
II. určuje zpravodajem k peticím
· č. 13/P/2019 „Petice za svobodnou volbu školy pro vzdělávání cizinců“
(145 podpisů)
- poslance Lea Luzara
· č. 14/P/2019 „Petice za svobodnou volbu školy pro vzdělávání cizinců“
(55 podpisů)
- poslance Lea Luzara.
3. Hlasování: 7 pro - 0 proti - 1 se zdržel*)
K bodu 4)
Sdělení předsedkyně a Různé
V rámci tohoto bodu připomněla předsedkyně výboru příslušným zpravodajům, že se dne 2. října 2019 uskuteční na schůzi rozpočtového výboru jednání zpravodajů výborů o výsledku projednávání kapitol SZÚ za rok 2018 v jednotlivých výborech, a to od 10:00 hodin.
Informovala rovněž o tom, že se do 1. 11. 2019 musí předložit organizačnímu výboru záměr zahraničních cest na rok 2020. Členové výboru obdrží přehled složení delegací z již uskutečněných cest petičního výboru v tomto volebním období a promyslí si návrhy pro rok 2020 do příští schůze.
Seznámila přítomné členy výboru s usnesením zahraničního výboru z 19. 9. 2019 k sílícímu antisemitismu, jehož obsah vzal petiční výbor na vědomí.
V závěru tohoto bodu vystoupil předseda podvýboru pro svobodu slova a média L. Luzar s informací o tom, že se podvýbor začal zabývat vyvážeností tzv. obecních zpravodajů, tedy periodickým tiskem vydávaným místními úřady. Jde o problematiku dodržování tiskového zákona, neboť v této oblasti není jednotný postup (některá z těchto periodik nedávají prostor zástupcům opozice). Neexistuje zvláštní kodex, kterým by se zástupci těchto tiskovin řídili. Podvýbor již spolupracuje se zástupci sdružení „Oživení“ a naváže spolupráci s knihovnou Parlamentu Poslanecké sněmovny.
K bodu 5)
Návrh termínu a programu příští schůze
Členové petičního výboru přijali (hlasování: 8 - 0 - 0) návrh termínu a programu příští schůze usnesením č. 126 následujícího znění:
Petiční výbor
po rozpravě s c h v a l u j e termín a pořad své 24. schůze dne 29. října 2019
- viz příloha.
Příloha: Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
POZVÁNKA
na 24. schůzi
petičního výboru,
která se koná v úterý dne 29. října od 14:00 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1, zasedací místnost č. 301
NÁVRH PROGRAMU:
14:00 hodin
1) Schválení programu 24. schůze petičního výboru
14:05 hodin
2) Návrh st. rozpočtu Úřadu pro ochranu osobních údajů na rok 2019 - kapitola 343
UVEDE: I. Janů, předsedkyně ÚOOÚ
ZPRAVODAJ: poslanec L. Španěl
14:30 hodin*)
3) Návrh st. rozpočtu Úřadu vlády ČR na rok 2020 - kapitola 304
UVEDE: T. Barthová, pověřená řízením Úřadu vlády
ZPRAVODAJ: poslankyně M. Balaštíková
15:00 hodin*)
4) Návrh st. rozpočtu - Výdaje státu na podporu nestátních neziskových organizací
(sněmovní dokument č. 1352 a sešit B)
UVEDE: zástupce Úřadu vlády
ZPRAVODAJ: poslanec L. Luzar
15:30 hodin*)
5) Návrh st. rozpočtu Kanceláře VOP na rok 2020 - kapitola 309
UVEDE: A. Šabatová, veřejná ochránkyně práv
ZPRAVODAJ: poslanec T. Vymazal
6) Zprávy veřejné ochránkyně práv o činnosti za 2. a 3. čtvrtletí 2019
UVEDE: A. Šabatová, veřejná ochránkyně práv
ZPRAVODAJ: poslankyně H. Válková
7) Informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice
8) Různé
9) Návrh termínu a programu příští schůze
--------------------------------------
*) Uvedené časy jsou pouze orientační
K bodu 6)
Veřejné slyšení k petici č. 11/P/2019 za záchranu domácí zdravotní péče
„Doma je doma“ (38 261 podpisů)
Z veřejného slyšení byl vyhotoven následující doslovný přepis jednání:
Poslankyně Helena Válková: Vítám všechny poslankyně a poslance. Pokračujeme ve veřejné části schůze našeho petičního výboru Poslanecké sněmovny, který byl už vlastně zahájen v půl druhé. Nyní je to bod, který i my musíme a rádi jsme ho svolali, a to je k veřejnému projednání petice, která získá více než 10 tisíc hlasů. V tomto případě je to dokonce, teď jak mně tady napovídá i paní tajemnice, že už se zvýšil ten počet z původních zhruba 36 tisíc na 56 tisíc – 64 tisíc, takže petenti jsou stále aktivní až do poslední sekundy. Šedesát čtyři tisíc, takže těch 10 tisíc mnohonásobně překročili a mají legitimní právo, aby byli veřejně slyšeni právě při této příležitosti v Poslanecké sněmovně, aby to slyšeli poslankyně a poslanci a aby se podle toho mohli třeba v těch legislativních i politických opatřeních řídit, nebo neřídit. Bude záležet na tom, jak nás přesvědčí.
Ta petice je nazvána tak, bych řekla, i emotivně: Za záchranu domácí zdravotní péče s krásným heslem „Doma je doma“. Je velmi srozumitelná na rozdíl od jiných petic i svým názvem.
Budeme postupovat standardně, to znamená, nejdříve dostane samozřejmě slovo zpravodaj, který byl určen, paní doktorka Matyášová, poslankyně a členka petičního výboru, místopředsedkyně petičního výboru – ne, místopředsedkyně, ale předsedkyně podvýboru, abych jí neukřivdila, a ta by nás seznámila po prostudování té petice a všech souvislostí se stanoviskem, které tady bude reprezentovat jako zpravodajka za petiční výbor. Pak dostanou standardně slovo představitelé petice, můžou se podělit. Vidím, že jste tady dva – paní ředitelka Kučerová, vy, pan ředitel Curylo a v podstatě potom bude záležet na tom, kdo se z našich pozvaných hostů k tomu bude vyjadřovat. Máme tady zástupce Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí, financí, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, což je velmi důležitá instituce pro tento typ petice a s tímto obsahem, a samozřejmě otevřu diskuzi, aby všichni přítomní, kteří tady jsou a budou chtít vystoupit – jenom upozorňuji trošku, není to diskriminace, je to podle jednacího řádu. Vždycky tady má přednost, když se přihlásí ke slovu, poslankyně nebo poslanec právě proto, že jsme na půdě Poslanecké sněmovny, a my dost toho ovlivňujeme a musíme mít tedy přednostní právo se vyjádřit, nicméně máme dostatek časového prostoru. Já myslím, že za ty zhruba dvě hodiny, měli bychom mít na to max. dvě hodiny, pro účely projednání této petice by nám to mohlo stačit.
Takže já tedy v tom případě otevírám formálně tento bod výzvou adresovanou paní zpravodajce paní poslankyni Matyášové a prosím ji o přednesení zpravodajské zprávy. Děkuji.
Poslankyně Eva Matyášová: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, dobrý den přeji a dovolte mi, abych vám v krátkosti řekla svoje stanovisko k petici, kterou dneska veřejně projednáváme. Budu velice stručná, protože si myslím, že víc prostoru mají dostat petenti, případně zástupci ministerstev.
Domácí péče, domácí zdravotní péče je nepochybně velmi důležitým segmentem zdravotní péče a je a bude čím dál víc potřebnější, protože občanů, kteří vyžadují tuhle péči, bude čím dál víc. Je to dáno jednak tím, že naše populace stárne, ale zároveň je i víc nemocná, a také proto, že domácí prostředí nebo zdravotní péče v domácím prostředí je podstatně levnější než zdravotní péče v nemocnicích. A neméně důležitým faktem je, jak je název petice, doma je doma. Domácí zdravotní péče, jak dobře všichni víme, zajišťuje péči o rány, péči o katetry, cévky, zajišťování odběrů jak krve, tak moči, cévkování, píchání inzulinu a podobné věci, které jsou velice potřebné zejména pro lidi starší, nemohoucí.
Financování domácí zdravotní péče je jednak pomocí úhrad z pojišťoven a také se na financování podílí dotace z krajů. Dále je možno poskytnout evropský sociální fond a operační program lidské zdroje a zaměstnanost a samozřejmě i různé soukromé zdroje. V roce 2019 se segment domácí zdravotní péče dohodl s pojišťovnami a úhrady stouply o 5 % a při poskytování péče pro mimořádně závažné pacienty, resp. i pro pacienty, kteří potřebují péči v sobotu a neděli, vzrostlo toto procento ještě o další tři procenta. Bohužel letos se 3 ze 14 segmentů zdravotní péče nedohodly s pojišťovnami a mezitím je i váš segment, to znamená segment domácí zdravotní péče, a řešení financování je nyní tedy na Ministerstvu zdravotnictví. Jak dobře víme, už se připravuje úhradová vyhláška, která je tedy sporným bodem a která by se měla probrat na dnešním veřejném slyšení.
Na Ministerstvu zdravotnictví pracuje už asi rok pracovní skupina, která se zabývá domácí zdravotní péčí a připravuje řešení problémů, které vás všechny pálí. To znamená, že Ministerstvo zdravotnictví se opravdu pečlivě zabývá domácí zdravotní péčí. Jeden fakt je, že financování zdravotnictví je v naší republice stále problematické, a věřte mi, že já vím, o čem mluvím, protože 30 let pracuji jako soukromá lékařka na chirurgické ambulanci a neustále jsem se potýkala s tím, že jsem neměla všechny úkony uhrazeny, takže ty problémy dobře znám. Podle toho, jak momentálně vypadá situace ve zdravotnictví, samozřejmě by bylo úplně ideální, kdyby procento hrubého domácího produktu stouplo ze 7 na 9 %, což by tedy ulehčilo situaci ve zdravotnictví, ale zároveň je potřeba, aby se dobře ty peníze rozdělovaly a opravdu přišly tam, kam patří.
To je asi za mě všechno a já bych předala slovo paní předsedkyni.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. I z toho projevu je zřejmé, že jsme vybrali dobře, protože tím, že je zpravodajka lékařka, tak se orientuje na rozdíl od ostatních členů petičního výboru, kteří nemají tuto profesní průpravu, dobře v problematice a já i vítám, že bude moci společně se mnou usměrňovat průběh diskuze, a poprosím ji, aby samozřejmě už potom kdykoliv bude chtít se vyjádřit jako člověk, který tuto problematiku sleduje a zná ji, tak bude mít i přednost jako zpravodajka, tak aby se přihlásila.
A nyní bych poprosila o úvodní slovo ty, kteří jsou původci našeho dnešního setkání, čili paní ředitelku Ludmilu Kučerovou, která docílila toho, že ta petice – spolu myslím s ředitelem Charity ČR – získala tolik podpisů a dneska se jí zabýváme. Paní ředitelko, máte slovo.
Paní Ludmila Kučerová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené poslankyně, poslanci, vážená paní předsedkyně a všichni účastníci, zástupci našich úřadů. Jsem velice ráda, že jsme dostali tuto možnost tady promluvit, protože domácí zdravotní péče je problematika, kterou my jako charita vlastně se zabýváme už celých 25 let. Byli jsme u zrodu domácí zdravotní péče na Ministerstvu zdravotnictví, kdy jsme ji domlouvali jako pilotní projekt a byl to pilotní projekt velice úspěšný, a proto se vlastně domácí zdravotní péče rozšířila do té kapacity, kterou má dnes. Bohužel v posledních pěti letech ta prosperita velice poklesla a střediska naší domácí zdravotní péče skutečně živoří. Já bych o tom promluvila potom později jako takové gesto už určitého zoufalství, kdy jsme hledali východiska kudy a jak z toho, kdy nepomohlo nic z těch kroků, které jsme dělali předtím, o tom bude mluvit pan ředitel i já, tak vlastně byla ta petice.
Petici jsme zahájili k 3. 7. letošního roku a setkala se skutečně s obrovským ohlasem, a to, co vlastně bylo jejím záměrem, abychom seznámili občany ČR s tím, že je skutečně velký problém v této oblasti, a požádali jsme občany o podporu, tak tento záměr se skutečně naplnil. Je tedy vidět, že naši občané si přejí stonat doma, a jsem přesvědčena, že dnešní setkání tady povede k tomu, že domácí zdravotní péče začne opět prosperovat a bude nést naše zdravotnictví, bude takovým základním pilířem. Takže pro tuto chvíli moc vám všem děkuji, že jste přišli, a věřím, že budeme odcházet spokojeni. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Já také děkuji a samozřejmě máte také právo kdykoliv zasáhnout, jak sama víte, do diskuze a doplnit ještě to úvodní slovo. A teď poprosím vašeho kolegu, partnera v podstatě, pokud jde o petici, pana ředitele Charity České republiky Lukáše Curylo o to, aby doplnil výklad nebo přednesl to, co si připravil.
Pan Lukáš Curylo: Vážená paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, dámy a pánové, já bych chtěl v úvodu poděkovat paní zpravodajce za vykopnutí daného problému a pojmenování některých otázek, o kterých budeme vzápětí diskutovat.
Chci na úvod říct, že mě to úplně netěší, že tady momentálně musíme sedět a musíme obhajovat něco, co jsme zkoušeli rok a půl vysvětlovat. Neříkám, že úplně s nezdarem, musím být objektivní, že nějaké posuny byly učiněny ze strany Ministerstva zdravotnictví, pojišťoven, ale z našeho hlediska velmi nedostatečně a nesystémově a dlouhodobě nebyly žádné závazky učiněny.
My jsme si to rozdělili s kolegy do několika témat. Já budu mít skutečně jenom pět šest slajdů, jenom jednoduchých, abych ozřejmil v podstatě ten průběh, co nás vlastně dovedlo k tomu, že dnes tu sedíme. (Spuštěna prezentace.)
My jsme první signály zaznamenaly již v roce 2015, kdy docházelo k postupnému navyšování odměn, ať už ve směnném provozu, či jinak u zdravotních sester v nemocnicích a v jiných segmentech, a naše domácí péče je ryze postavena právě na sestrách. A nejsou to sestry po škole, nejsou to sestry, které musejí pracovat pod dozorem, ale my potřebujeme sestry zkušené, které jsou samy schopny v podstatě identifikovat problémy a léčit toho člověka dle zdravotní dokumentace a indikace lékařů, a jsou to sestry, které jsou schopny dokonce i řídit a orientovat se v terénu. Taková sestra, která u nás může pracovat, musí mít minimálně 3 až 5 let praxi, aby vůbec tuhle činnost mohla vykonávat, protože nemá doktora v podstatě vedle sebe v ordinaci nebo na patře. A identifikovali jsme to takhle, že nám začaly sestry odcházet. My máme zhruba 700 sester a 70 sester nám odešlo a další avizovaly odchod. A my jsme se ptali proč a zjišťovali jsme ty rozdíly nejen ve mzdách a platech, ale i v nějakých podmínkách a nárocích, které na sestry klademe a které jsou nutné, abychom na ně kladli, a přitom to odměnění oproti třeba sestře někde jinde není až tak vysoké. Víme, že samozřejmě je obecný nedostatek zdravotního personálu, ať už středního, sester či doktorů, a tahle kumulace těchto věcí samozřejmě zapříčinila to, že rozvoj zdravotní domácí péče byl v podstatě pozastaven, a dokonce v některých regionech došlo i k útlumu, protože jsme museli na tento problém reagovat.
Kromě toho, že byl nedostatek sester a podle našeho názoru i poddimenzování mzdového ohodnocení, došlo i tomu, že neustále docházelo i regulování daného segmentu. My jsme x let vysvětlovali, že tenhle segment je specifický v podstatě na úrovni rychlé zdravotní služby, protože vy nemůžete tomu pacientovi říci, počkejte do druhého dne nebo na indikaci lékaře, ale ta sestra musí bezprostředně reagovat na dané věci, a samozřejmě, že občas je to mimo indikace a pak došlo k regulaci zpětně z pojišťoven. Říkali jsme, že u tohoto segmentu, hlavně u některých chorob, je to v podstatě nemyslitelné, protože se musíte orientovat v terénu a lékař je u pacienta skutečně jedenkrát za měsíc nebo za dva. To jsme bojovali s regulacemi.
Na jaře v roce 2018 jsme začali diskutovat s Ministerstvem zdravotnictví o tom, že jsme z naší strany upozornili na tyto problémy. V červnu 2018 byl uspořádán kulatý stůl, kterého se účastnil i stávající ministr zdravotnictví s příslibem, že tyto věci bere v potaz a budou řešeny. Čekali jsme, že se to promítne už v úhradové vyhlášce na tento rok, a to jsme nezaznamenali. Během léta neproběhla žádná jednání, takže jsme vyvolali jednání na základě vyhlášení stávkové pohotovosti a v září jsme se setkali s panem ministrem. Pan ministr si naše stanoviska vyslechl, opět jsme mu zopakovali, co nás k tomu vede a proč máme stávkovou pohotovost. Byli jsme odkázáni na to, že máme jednat s pojišťovnami, hlavně s největší pojišťovnou - Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Proběhlo deset velice intenzivních jednání, ale v podstatě bez valného výsledku. Vždycky jsme se rozešli, že si dodáme nějaké analytické materiály, buď byly neúplné, nebo žádné, a tak jsme v podstatě čekali až do přípravy dohodovacího řízení. V dubnu jsme připravili nenásilnou protestní akci, kdy jsme si před ministerstvem 1. 5. připnuli červené mašle a chtěli jsme opět diskutovat nad danými problémy. Společně s ostatními kolegy, protože tam není jenom Charita České republiky, ale zastupujeme vlastně 95 % veškerých poskytovatelů domácí zdravotní péče, jsme panu ministrovi poslali otevřený dopis, aby se jeden den účastnil s námi, se zdravotní sestrou, aby zakusil, co to je domácí zdravotní péče a mohl třeba některé věci posoudit jinak. K tomu nedošlo. Poté jsme psali panu premiérovi, aby tento problém vyřešil. Pan premiér nám odepsal, že si je toho vědom, ale že odmítá skokové nárůsty v ohodnocení bodů oproti dalším segmentům.
Takže jsme prakticky vyčerpali veškeré možnosti, s pojišťovnami jsme se nedomluvili, a tak došlo k nedohodě, což nás samozřejmě netěšilo. Sedli jsme si s kolegy a říkali si, co nám dál zbývá, abychom nečekali a nepromarnili další rok. Skutečně jsme poprvé v historii přistoupili k této protestní akci, kterou jsme vyhlásili 3. července tohoto roku. Překvapilo nás, že během skutečně krátké doby se k tomu přihlásily různé osobnosti, ať už z řad odborné veřejnosti nebo z řad populárních osobností, politiků a podobně, a dnes jsme na nějakých 64 000 podpisech, které souzní s tím, že ohodnocení sester je skutečně nízké. A proto tu dnes sedíme a zkusíme vás přesvědčit o tom, že nic jiného, než k tomuto kroku přistoupit, skutečně nezbývalo. Chceme žádat jak Ministerstvo zdravotnictví, tak vládu, i podporu poslanců a celé Sněmovny, abychom tyto problémy mohli vyřešit. To je tak na úvod z mé strany vše. Teď možná poprosím vašimi ústy.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Myslím, že tady jste na správné půdě. Poslanecká sněmovna chce vyslyšet obě strany. Jak víte, my máme mandát občanů, byli jsme zvoleni přímo občany, a vy máte podpisy občanů, takže my se musíme a rádi se zabýváme, když to přijde tímto strukturovaným způsobem až na náš stůl, tím, co skutečně občany tíží. Víme, že domácí péče je velmi důležitá. Tady jde jenom o to, jakým způsobem zajistit optimální podmínky pro její poskytování.
Ještě se zeptám, protože vidím, že paní ředitelka Kučerová by to ráda ještě doplnila, a pak poprosím zástupce více či méně kritizovaných institucí, aby se vyjádřili k tomu, co zde slyšeli. Například Ministerstvo zdravotnictví k tempu, kterým vyřizuje tuto, řekla bych, docela alarmující situaci, co dělá, co od něj můžeme čekat, VZP a další instituce, které jste třeba přímo nejmenoval, ale jsou spoluzodpovědné za současný stav a za to, co tady řešíme, abychom to slyšeli a mohli potom samozřejmě zapůsobit jak na vládu, tak na Poslaneckou sněmovnu. Teď poprosím paní ředitelku Kučerovou.
Paní Ludmila Kučerová: Ještě jednou dobré odpoledne. Já se posadím k prezentaci, se kterou vlastně navážu na pana ředitele Curyla s tím, že bych trošku rozvedla data, o kterých mluvil pan ředitel. A potom to ještě další kolegové, až na to přijde čas, určitě rozvedou dále, aby bylo jasně zřejmé, že situace je skutečně problematická a je třeba ji řešit.
Současná situace je taková, že skutečně úbytek našich sester je takový, že zdaleka ne všichni pacienti, kteří by mohli stonat doma, tuto šanci mohou dostat. Zároveň narůstá počet pacientů, kteří o péči žádají, pacientů, které naše sestry ošetřují, to znamená, že stoupá tlak na naše sestry, na naše střediska, musí být stále výkonnější. A samozřejmě je potom taky určitá hranice, kdy musíme zvážit, nakolik je to bezpečné pro naše pracovníky i pro naše pacienty. Zaznamenáváme stagnaci nebo spíše úbytek domácích zdravotních péčí. Určití soukromí poskytovatelé, majitelky agentur, které třeba v 90. letech domácí zdravotní péči zakládaly, jsou nyní již v důchodovém věku a tyto agentury, protože neprosperují, prodávají. Skupují je řetězce, které ale neposkytují hlavně problematickou zdravotní péči, to znamená tam, kde je zapotřebí jezdit k pacientům třikrát denně, k umírajícím pacientům, k pacientům, kde je ošetřování v noci. Tady vidíme veliký tlak ze strany veřejnosti, žádostí. A skutečně mnoho pacientů musí zůstávat v podstatně dražší nemocniční péči a nemohou využít domácí zdravotní péči.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, potažmo ministerstvo, které má od ní informace, uvádějí, že je nárůst agentur domácí zdravotní péče, bohužel k nám se zcela rozložená data, která jsme opakovaně požadovali, nedostávají. Dokonce jsme o tuto informaci žádali i podle zákona a všech těchto dat se nám nedostalo. Žádali jsme tato data už při analytické komisi před dohodovacím řízením. Máme tedy jenom určitý komplex, protože náš segment domácí zdravotní péče obsahuje více odborností a kupříkladu nová odbornost 926, která zahrnuje paliativní péči mobilních hospiců, má povinnost si zároveň nasmlouvat i odbornost 925. Proto uvažujeme o tom, že právě ten nárůst může být zahrnutý v celém segmentu. Právě tak tam patří psychiatrická sestra, kde je teď péče bez omezení. Přitom třeba charitním poskytovatelům se často stává, že zdravotní pojišťovna nevyhoví při žádosti o rozšiřování úvazku.
Jenom pro krátkou přehlednost, jak velký komplex charita ve zdravotní službě zaujímá: 84 středisek domácí zdravotní péče, 46 středisek domácí hospicové péče, 9 mobilních hospiců – stále se snažíme jít s dobou, s trendem, ale udržet všechna zařízení v provozu je náročné. Celkem pracovalo podle statistiky ve službách charity ke konci loňského roku 1 400 sester, z toho 59 % právě v domácí zdravotní péči.
Ještě bych uvedla jednu zajímavou statistiku, je to podle údajů ÚZISu, MPSV a Ministerstva zdravotnictví: kapacita domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a domovů pro občany se zdravotním postižením je 70 000, kapacita nemocnic je 77 000 lůžek. A my jako domácí péče v České republice ošetříme za rok 150 000 pacientů. Je vidět, že je to tedy péče velice účinná a důležitá.
Krize domácí zdravotní péče vrcholila v roce 2017, kdy 16 našich středisek zůstalo po všech jednáních v regulaci, která se právě vždycky dotýká náročných pacientů, kdy ošetříme méně pacientů, ale právě náročnějších, protože jezdíme k jednomu rodnému číslu třikrát denně, a nemůžeme tedy dělat systém, který třeba dělají určití poskytovatelé, že udělají pouze odběry. A tím pádem jsme zůstali opravdu ve veliké ztrátě. Pro rok 2018 se tam ještě podmínky zhoršily a ještě neznáme konečná vyúčtování za loňský rok. Nyní sice probíhají intenzivní jednání, dostali jsme příslib, že regulace budou zmírněny, jak jsem se tady teď bavila s panem ředitelem Kabátkem, ovšem ne úplně, ale částečně zmírněny. My to budeme monitorovat a uvidíme, kam se ve vyúčtování posuneme.
Proč jsme letos odmítli dohodu na dohodovacím řízení? Bylo to zejména z toho důvodu, že vlastně kromě šesti hlasů tam byli účastni všichni zástupci, kteří zastupují poskytovatele, a návrhy, které padly od zdravotních pojišťoven, opět nenaplňovaly ústavněprávní principy, které můžeme požadovat a které ve svých nálezech formuloval Ústavní soud. Neměli bychom tedy skutečně možnost se potom přímo podívat do očí poskytovatelům, kteří vždycky říkají: co jste to dohodli, co jste to zase letos dohodli? Proto jsme řekli skutečně ne a nemůžeme tuto úhradovou vyhlášku, parametry, které jsou tam obsaženy, akceptovat.
Naše požadavky jsou takové, aby podmínky byly nastaveny tak, aby zaručily, že neponeseme, což je teď, zhruba asi 40 % nezbytných nákladů. To je podle mě stav, který už nemůže dále trvat, protože tato péče by měla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Dokonce jsem se při jednáních setkala s tím, že vy jste charita, vy přece máte restituce, tak samozřejmě restituce rozhodně slouží k hrazení nějakých jiných potřeb v sociální oblasti, ale rozhodně nemohou dotovat přebytky zdravotních pojišťoven. Proto prostě chceme jasné zakotvení úhradových podmínek, abychom si mohli dopředu spočítat, co za péči dostaneme. Úhradové podmínky jsou nyní nastaveny tak, a budou o tom ještě mluvit podrobněji kolegové, že během roku dostaneme proplacenou pouze tu základní sazbu. A vidíte, teď je 1. října a my ještě nevíme, jestli se nás nějaká bonifikace dotkne, jestli ji dostaneme. Ten vzorec je tam nastaven tak složitě, že i pracovníci pojišťoven řeknou, že tomu vzorci nerozumí. Takže jsme vydáni úplně na libovůli jednotlivých poboček. A právě proto, že dělám koordinátora zdravotní péče v celé České republice, vidím, jak se pobočka od pobočky liší, takže tam skutečně záleží na individuálních pracovnících. Proto vlastně chceme, aby byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky na to, abychom dopředu věděli, co dostaneme zaplaceno, aby to zaplaceno bylo a aby byly zrušeny regulační mechanismy, o tom budou kolegové určitě taky mluvit, jaké ty mechanismy jsou, protože jsou zcela nesmyslné. My jsme péče, kterou předepisují praktičtí a jiní odborní lékaři, nemůžeme si určit, koho ošetříme, koho ne a doplácíme na to, že bereme do péče těžce nemocné.
Náš petiční výbor by se chtěl Ministerstva zdravotnictví zeptat, jaký je záměr s domácí zdravotní péčí, protože jednání jsme měli mnoho a vstřícnost byla zcela minimální. Jestli je skutečně domácí zdravotní péče u ministerstva perspektivou budoucnosti, nebo jí spíše hrozí zánik. A jestli se dále počítá s tím, že zůstane hrazena ze zdravotního pojištění, nebo si ji budou muset pacienti, za které tady dnes i mluvíme, hradit sami.
Při posledním jednání jsem položila panu ministrovi otázku, čí zájmy vůbec ministerstvo hájí, protože se mi nezdálo, že by byla ze strany ministerstva vůbec vstřícnost a ochota péči řešit. Pan ministr přemýšlel, upřesnila jsem tedy otázku, jestli hájí zájmy poskytovatelů, nebo zájmy pacientů. On řekl, že pacientů. To znamená, že tady máme dvě instituce, jak zdravotní pojišťovny, tak ministerstvo, které hájí zájmy pacientů. A kdo potom tedy hájí zájmy poskytovatelů? Vlastně nikdo. Pan ministr řekl, že takováto naše povídání před tím, než se schvaluje rozpočet, jsou už každoroční folklór a smál se tomu, že skutečně nevěří, že domácí zdravotní péče je v propadu. To se mě skutečně dotklo a vidím, že je opravdu oprávněnost, že naše petice vznikla, že jsme se postavili za oprávněné zájmy poskytovatelů. A nedivím se tomu, že zvedají hlas odbory a staví se za oprávněné zájmy poskytovatelů, protože když pan ministr řekne, že práce přesčas byla ve zdravotnictví vždycky zadarmo, tak proč by teď najednou neměla být, tak si myslím, že to není úplně správné.
Ještě k tomu, že zřídil pracovní skupinu k domácí zdravotní péči. To je tak, že pracovní skupina k domácí zdravotní péči – o tom tady měl mluvit kolega, který se ovšem zřejmě nestihne dostavit – řeší úplně jiné problémy, ale neřeší otázku financování, bohužel. A proto jsme spolu s petičním výborem sestavili takovou výzvu vládě a poslancům, aby se zasadili o přijetí navrhovaných opatření, aby se zapracovaly ještě naše další návrhy, které jsme teď ex post ještě projednávali s ministerstvem – nevíme, jak se k tomu postavili, aby je zapracovali do úhradové vyhlášky a do sazebníku zdravotních výkonů, aby se navýšil zdravotně pojistný plán na příští rok, aby stačil na pokrytí našeho slušného zaplacení a v případě potřeby, aby se upravil i státní rozpočet. To už je potom otázka pro jiné.
Podle nás by cíl odpovědné vlády měl být zajistit kvalitní domácí zdravotní péči jako cestu k prosperitě českého zdravotnictví, aby i ti, kteří budou domácí zdravotní péči potřebovat v nějakém dalším období, si mohli říkat, že doma je doma. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Já vám děkuji. Upozorňuji na to, že tady byla přihláška pana Václava Keprta, který by měl doplnit vaše vystoupení o nějaké zbývající grafy, takže bychom ještě rozšířili. A potom poprosím, aby se opravdu připravili ti, kteří byli teď už víceméně jasně vyzváni - Ministerstvo zdravotnictví, VZP a další - k tomu, aby zodpověděli na otázky, které zde byly položeny a které máme ještě pro oživení paměti případně na slidech. Pane Keprte, máte slovo, abyste to, co tady zaznělo, doplnil o grafy.
Pan Václav Keprt: Paní předsedkyně, dámy a pánové, krásné odpoledne.
Pokusím se doplnit své dva předřečníky o nějaké informace plastičtějšího charakteru v číslech a grafech, abychom dokumentovali, že situace je vážná, že jsme si ji nějak účelově nevymysleli a že řešení musí přijít opravdu rychle. Budu prezentovat data za charity v Arcidiecézi olomoucké, která jde přes čtyři kraje. V rámci charity je nás 27 registrovaných poskytovatelů. Je to poměrně velký vzorek. Chci také říct, že vycházíme z dat, která jsou ze zákona auditovaná a že rozhodně neděláme to, že bychom pacienty při vstupu selektovali na bonitní a nebotní, abychom na konci třeba nějak lépe vyšli. Jezdíme často na místa, kde jsme jediným poskytovatelem, kam nikdo jiný nejezdí.
Je tady graf vývoje hodnoty bodu. Znovu říkám, že si uvědomuji, že hodnota bodu sama o sobě není jediným ukazatelem, protože v roce 2009 hodnota bodu spadla, ale navýšily se mzdové indexy, přesto se úhradový mechanismus nevyvíjí tak, jak se vyvíjí ceny, a to jak ceny při vstupech, tak ceny lidské práce, což budu demonstrovat následně. Ale kdybychom vzali hodnotu bodu a jenom si řekli, jaká je od té doby inflace, tak bychom se dneska s touto hodnotou dostali zhruba na korunu třicet pět. Znovu, uvědomuji si, že to není jediný ukazatel.
Obrovský problém jsme celou dobu vnímali v regulacích. My bychom jim rozuměli, kdybychom mohli ovlivnit strukturu pacientů a objem vykonané péče při vstupu, to nemůžeme, protože o tom rozhoduje praktický lékař. A ze smlouvy s pojišťovnou musíme tuto práci stoprocentně odvést, takže tam nemůžeme říct, že na nás dopadnou regulace, že to neuděláme, porušili bychom smlouvu. A dopad regulací nás obzvlášť v minulosti velice poškodil. Zmíním se na tomto místě ještě o PUROo, což je průměrná úhrada na jednoho pojištěnce, čemuž jsme pracovně říkali regulace na druhou. Vzhledem k tomu, že máme právě hodně těžších pacientů a PUROo máme velmi vysokou, tak na nás regulace kolikrát dopadla velmi negativně.
Chci říct, že průměrná hrubá měsíční mzda zdravotní sestry, toto jsou data od roku 2013, vidíte vývoj na tabuli, je mzda, která oproti tomu, co po zdravotní sestře chceme, opravdu důstojná není, ale úhradový systém nám neumožňuje dát mzdu vyšší. Chci také říct, že tato mzda už je částečně dotovaná, protože úhrada od pojišťoven nekryje ani tuto výši průměrné hrubé mzdy. Mimochodem meziroční průměrný nárůst hrubých mezd je třikrát rychlejší než průměrná inflace, takže tam jsme na nějakých 7,8 %.
Toto je velice zajímavý graf, je to porovnání měsíčních nákladů na jeden přepočtený úvazek, to je horní linie, dolní linie nám ukazuje výši úhrad na jeden přepočtený úvazek. Ten rozdíl mezi tím je následující graf, kdy jsme dneska nuceni měsíční mzdu ve výši 9 000 korun dotovat z jiných zdrojů, ze sbírek, z dotací a nevím, z čeho ještě, co by tam vůbec dělat nemělo. Tohle už považujeme za opravdu neúnosnou katastrofu. A toto je to, proč nás stávající systém tolik ohrožuje.
Tady je podíl tržeb od zdravotních pojišťoven z našich celkových výnosů. Takže dneska jsme na nějakých 87 % toho, co služba opravdu stojí, a to jsme schopni ještě spoustu věcí pořídit levněji, protože jsme velkou organizací, máme určité výhody při nákupech energií a podobně. Kdybychom tyto zdroje neměli, už jsme se dostali do problémů dávno. Tady je vidět, jaký to mělo vývoj na přepočtené úvazky. Krásně tam je vidět křivka. Jakmile došlo k celkem nesystémovému navýšení v nemocnicích, v lůžkových zařízeních, tak nám začaly zdravotní sestry odcházet a měli jsme velké problémy vykrývat nutnou péči i pomocí dohod.
V roce 2018 jsme přidali, bez toho, aniž bychom měli toto přidání kryté tržbami zdravotních pojišťoven, a je vidět, že se nám tam ten odliv podařilo alespoň zastavit. Ale není to řešení, je to také vyčkávání, co bude teď dál. Tady je to u celkového počtu hodin DPP, DPČ. Je vidět, že to velice podobně vykresluje i ty úvazky, které jsou v hlavním pracovním poměru.
Je tady vidět, že počet návštěv nám zůstává víceméně stejný, až na nějaký drobný výkyv v roce 2015, ale stoupá nám, to je ta spodní linie, počet hodin poskytnuté péče. Je to podle výkazů pojišťovnám, ze kterých se dělají dávky. Je vidět, že máme jednak víc pacientů, což se uvidí v dalším grafu, ale také poměrně víc náročnější péče.
Tady je vidět počet jedinečných rodných čísel pacientů, takže to je skutečně plynulý nárůst, protože potřeba domácí péče ve společnosti a poptávka po ní narůstá, a kdybychom byli schopni zaměstnat ještě další kvalifikovaný personál a vykrýt všechnu poptávku, která je k nám směřována, tak by počet pacientů byl ještě vyšší. Tady jenom pro ukázku, toto jsou k tomu ještě navíc pacienti pod signálním h-kódem čili hospicoví pacienti. Je vidět, že tam ta křivka také víceméně pořád narůstá.
Jsme tedy nuceni obsloužit víc pacientů, náročnějších pacientů za stejný počet návštěv a i tím, že to musíme rozdělit mezi víc pacientů, tak průměrná doba u toho pacienta se spíše zkracuje, což si myslím, že je na škodu kvality péče o pacienta.
To je jenom řečnická otázka, protože jsem mnohokrát slyšel, že žádná krize není, žádný odliv personálu se nekoná. U nás se tedy konal a já chci jenom říct jednu větu na závěr. Ono už to tady v náznaku zaznělo. Domácí péče je dle mého soudu jediný segment v našem zdravotnictví, který do budoucna může systémově pomoct řešit kapacity v pobytových zařízeních. Ale v první řadě je potřeba tento podpořit, stabilizovat, aby k tomuto kroku vůbec mohlo dojít, protože ta péče je neskutečně, asi zhruba osmkrát levnější, než péče v jakémkoliv pobytovém zařízení nebo lůžkovém zařízení. To je za mě všechno. Děkuji za pozornost.
Poslankyně Helena Válková: Já vám také velmi děkuji. Myslím si, že to je teď komplexní obrázek, který jsme dobře dostali o stavu domácí péče z hlediska poskytovatelů, kteří si stěžují, a dokládají to i čísly, na zhoršující se podmínky pro poskytování této péče. Jinak vás můžeme ujistit, že vůbec, myslím, nikoho nemusíte přesvědčovat, domácí péče je lepší než péče v nemocnicích, která by měla opravdu následovat až tam, kde je to velmi nutné. A nejenom z hlediska ekonomického, ale i z hlediska celkového psychického stavu toho pacienta, který je raději doma, jak se to vyjadřuje v tom heslu „doma je doma“.
Já teď požádám Ministerstvo zdravotnictví, aby se nám jeho zástupce vyjádřil, protože tady zaznělo hodně kritiky, a uvedl buď na správnou míru, nebo doplnil, nebo se obhájil, nebo nám vysvětlil, proč jsou poskytovatelé nuceni se obracet peticí až na Poslaneckou sněmovnu, proč tedy ta jednání nedopadla tak, jak měla dopadnout z pohledu poskytovatelů, respektive protože musíme slyšet druhou stranu, nabídnul nám argumenty, které třeba ta vaše tvrzení nějakým způsobem pochybní. Nebo přinejmenším nám položí otázky nebo nám nabídnou otázky, které potom budeme vám jako doplňující směřovat. Takže bych poprosila zástupce Ministerstva zdravotnictví, aby se vždycky představil, a to ostatně budu chtít od každého z diskutujících, aby řekl, za jakou instituci nebo jestli mluví sám za sebe a představil se. Děkuji.
Paní Helena Rögnerová: Dobrý den, moje jméno je Helena Rögnerová. Jsem nyní náměstkyní pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ministerstva zdravotnictví, takže podle mne tam spadá i ta zmiňovaná úhradová vyhláška. Ráda bych ještě představila svoji kolegyni paní Mgr. Pavlínu Žílovou, která je ředitelkou Odboru cen a úhradových mechanismů a poprosila bych ji, že by si také připravila tady kratičkou prezentaci.
Já bych na úvod chtěla říci, že kdyby mně někdo na ulici přinesl petici a řekl by mně „doma je doma“ a jestli má být zrušena nebo zachována domácí péče, tak bych ji určitě také podepsala. Určitě nikdo nechce v žádném případě rušit domácí péče a ani ji nechci nějakým způsobem omezovat.
To, o co je spor, je, že požadavek, který zazněl, byl ze strany domácí péče o skokový nárůst, o 40 % z roku na rok. A Ministerstvo zdravotnictví jednak tedy podporuje dohodovací řízení tak, aby segmenty spolu jednaly, aby jednaly pojišťovny, a pan ministr je toho dokladem, že chce, aby se postupovalo podle zákona, nikoliv tak, jak to bylo dříve, že se vlastně nikdo s nikým nedohodl a právě se čekalo, co napíše ministerstvo takzvaně od zeleného stolu.
Po těch dvou letech, kdy se většina segmentů, vloni všechny segmenty včetně domácí péče, dohodly, jenom my po těch dvou letech vidíme, do jakých detailů a jaké opravdu problémy z terénu jsou schopni poskytovatelé na dohodovacím řízení se zástupci pojišťoven dohodnout a řešit. My bychom v životě nedokázali do toho detailu jít, protože se samozřejmě v tom terénu nepohybujeme. Proto ta podpora.
Pak bych se tedy ještě v obecné části chtěla ohradit proti tomu, co říkala paní Kučerová, protože já jsem na ministerstvu sedmým rokem, je to tedy můj pátý ministr, ale já jsem nezažila ministra, který byl tak absolutně vstřícný k pacientům, pokaždé je přijal, pokaždé vyslechl, snažil se řešit i věci, které zákon neumožňuje, tak hledat jiné cesty. Takže opravdu si nemyslím, že by Ministerstvo zdravotnictví za současného vedení bylo nějakým způsobem nepříznivě nakloněno nebo nechtělo slyšet to, co trápí pacienty.
Pak bych ještě chtěla říci, než paní Mgr. Žílová odprezentuje jednotlivé kroky, že podle čísel, která my máme, je to druhý nejrychleji rostoucí segment za poslední roky, za tohoto ministra se ještě ten růst akceleroval, takže tam máme opravdu větší růst, než je celkový nárůst tržeb, a my odpovídáme za celý systém.
Nemáme jenom tak vůli, že bychom najednou řekli, že do jednoho segmentu z rozhodnutí ministerstva půjde 40 %. To není přístup, který by odpovídal nějaké realitě. Takže podle těch čísel, která my máme, je nárůst za roky od roku 2013 59 % do domácí péče. Přitom průměrné zdravotní služby narostly o 52 %. A to ještě se hodně akcelerovalo v nemocnicích, to je pravda, to jste všichni zaregistrovali, a já chápu, že je tady i konkurenční boj o sestry, a že tedy vlastně tím, že se výrazným způsobem podpořily sestry u lůžka, tak se vlastně zostřila konkurence na trhu práce sester. To samozřejmě vnímáme. Určitě chceme, aby financování domácí zdravotní péče šlo nějakým způsobem kupředu a šlo za pacientem.
Za prvé, regulace jsou stejné, jako ve všem ostatním a i Ústavní soud je připustil, protože, řekněme si upřímně, kdyby zdravotnictví nebylo nijak regulováno, tak spotřebuje všechny možné peníze, které si umíte představit. Prostě všechno, co není regulováno, roste úplně způsobem, kterému my nedokážeme finančně čelit.
Takže to zmiňované omezení na PUROo znamená, že je regulována průměrná úhrada, která je zvyšována z roku na rok na jednoho konkrétního pacienta, na jedno rodné číslo. Jestliže přibývají noví pacienti, tak jsou samozřejmě hrazeni jako noví pacienti. Zároveň tak, jak tady byla zmiňována ta pracovní skupina, kterou založil pan ministr, naše snaha byla, aby se vyčlenily právě obtížné diagnózy, třeba pacienti s ikty, pacienti s nějakým dlouhodobým problémem nebo přejímaní z nemocniční péče v dřívějším stavu než to bylo dříve, aby se toto dalo zohlednit a aby tito pacienti do té regulace nespadali.
Všechny tyto kroky ve prospěch nějakého systémového postupného řešení jsou ze strany ministerstva jednak vítané a i nabízené. Já si rozhodně nemyslím, že bychom se stavěli nějakým způsobem odmítavě k domácí péči a i v úhradové vyhlášce, která je teď na Legislativní radě vlády, a zrovna dneska ji projednávala jedna z komisí, kam tedy šli naši kolegové, protože my jsme samozřejmě dali přednost tomuto slyšení - úhradová vyhláška počítá na příští rok zase nejvyšší nárůst, a sice 16 % jde to toho segmentu, navíc 340 mil. Kč.
Přestože je nárůst tak do 8 %, tak jsme tady na 16 % a ještě tam máme nějaká kvalitativní kritéria, takže jednotlivý poskytovatel si může sáhnout až na 27% nárůst. Takže i z tohoto pohledu si rozhodně nemyslíme, že by to značilo, že my tento segment chceme nějak upozaďovat nebo mu nechceme dát ten důraz, který chápeme, že je potřeba.
Já bych teď v tento moment ukončila své úvodní slovo. Jenom bych vás chtěla tedy ubezpečit, že se tomu věnujeme, že samozřejmě se nám úplně nelíbí, že se to děje přes náměstí a nějakým stávkovým způsobem, ale mezitím probíhají jednání a je na aktérech toho jednání, aby se našel způsob, jak právě odlišit například těžké pacienty, komplikované pacienty a za těmi aby šly peníze, protože to plošné 40% navýšení my nedokážeme takto ustát. A dala bych, s dovolením, slovo paní ředitelce.
Poslankyně Helena Válková: Určitě. Jenom chci upozornit, že to nejde přes náměstí, protože petiční výbor…
Paní Helena Rögnerová: Do té doby to taky bylo i na náměstích.
Poslankyně Helena Válková: Tak to ano. Jinak je to ústavní možnost každého občana obrátit se s peticí na nás, ale pokud jste měla na mysli něco jiného, tak samozřejmě, paní náměstkyně, prosím, máte slovo.
Paní Pavlína Žílová: Děkuji. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, ráda bych uvedla krátké shrnutí, jak máme v současné době koncipovaný návrh úhrad pro domácí zdravotní péči v roce 2020 v úhradové vyhlášce.
Tento návrh vychází z dohodovacího řízení z návrhu zdravotních pojišťoven, kde je nastaven 6% růst maximální úhrady, takový nárůst byl i u ostatních segmentů. Nicméně u domácí péče byla nastavena další kritéria, celkově jsou tři, která mohou navýšit tuto maximální úhradu o dalších 21 % po splnění těchto kritérií. Bylo vlastně reagováno na to, že zástupci poskytovatelů, kteří tady v současné době sedí za námi, chodili s tím, že, dobře, možná vznikají noví poskytovatelé, ale ti si tu péči vybírají, ti si vybírají ty méně nákladné pojištěnce a nám zbývají ti složitější.
Takže ta kritéria se tam nastavila tak, aby opravdu ti, co dělají lepší práci nebo mají ty náročnější pacienty, měli větší nárůst oproti ostatním segmentům, kdy v ostatních ambulantních segmentech je nárůst 5 – 6 %, tak u domácí péče může mít některý poskytovatel až 27% nárůst. Celkově do tohoto segmentu jde o 16 % navíc. Opravdu se jedná o segment, o odbornost 925. Jak už tady dneska zaznělo, možná poskytovatelé ta data nemají, ale my máme opravdu data na jednotlivé odbornosti a 925 by pro rok 2020 měla růst o 16 %, opět uvádím, ve srovnání s ostatními ambulantními segmenty, které budou růst 5 – 6 %. Opět úhradový vzorec jako i v minulých letech zohledňuje i mimořádně nákladné pojištěnce. Je tam opravdu takový mechanismus, jako je třeba i u ambulantních specialistů, kdy je nákladnější, pětinásobně nákladnější pojištěnec, aby byl uhrazen bez limitů.
V úhradové vyhlášce také dochází k navýšení hodnoty bodu. Dále jsme na požadavek poskytovatelů navýšili i dopravní výkon přepravy, který roste celkově, myslím, o 30 %. Dále opět je tam zachován mechanismus péče o pacienta v terminálním stavu, který se taky úplně vyjmul z regulace. Celkově tedy očekáváme nějakých 15,7 %, skoro 16 % navýšení – a opravdu znova chci říct, je to jenom za odbornost 925, nikoliv další odbornosti jako 926, 911 apod.
Tady už vidíme absolutní čísla. Možná vám bude lepší tenhle graf, kde opravdu vidíme nějaký kumulativní růst od roku 2013, kdy zdravotní služby celkem rostly o 52 % a domácí péče, je to opravdu ten segment 925, 59 %. Takže z této tabulky a tohoto grafu je vidět, že v poslední době se opravdu klade velký důraz na domácí péči a snažíme se opravdu vyjít vstříc, co nejvíc to jde.
Byla založena pracovní skupina, jak už jste tady slyšeli. Je problematické tam jenom nalít peníze a nic jiného neočekávat, nezlepšovat péči pro pacienty, proto pan ministr taky říká, že pacienti jsou pro něj ti prioritní. Protože nalít tam jenom peníze neznamená, že se zkvalitní péče, že bude dostupnější pro pacienty. Takže jsme založili tuto pracovní skupinu nebo pan ministr založil tuto pracovní skupinu, aby se tam řešila i ta koncepční témata, nejenom úhrady.
Nicméně poskytovatelé, kteří jsou tam takoví aktivnější než ti, kteří tady dnes sedí, navrhovali i věci, které samozřejmě mají dopad na finanční stránku poskytovatelů. Máme už předloženy změny v materiálových výkonech, které výrazně navýší příjmy poskytovatelů domácí péče. Kdyby se tohle už dělo dříve, kdyby už někdo přišel dříve s tím, že přepočítá kalkulační listy materiálových výkonů, tak už to mohlo být hotové. To je za mě všechno. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: To jste řekla moc hezky, kdyby už někdo přišel dříve, tak to mohlo být hotové. Já myslím, že to je to, na co čekáme. Kdyby jenom k tomu vedla ta petice, tak je to hodně. V každém případě ale děkuji vám jako zástupcům Ministerstva zdravotnictví. Vaše role nebyla určitě jednoduchá po těch vystoupeních a jistě budete mít ještě příležitost zapojit se do diskuse a případně korigovat nebo ještě doplnit.
Nyní poprosím zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny. Máme tady dokonce pana ředitele Kabátka. VZP tomu věnuje velkou pozornost. Pane řediteli, máte slovo, nám vysvětlit z vašeho pohledu, proč se chováte, jak se chováte, jak říkají poskytovatelé.
Pan Zdeněk Kabátek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, já teď budu asi velmi stručný, protože paní ředitelka Žílová popsala úhradové mechanismy a vůbec návrh úhradové vyhlášky jako takové poměrně přesně a v číslech za celý systém, to znamená, spíše se soustředím na to, co zde zaznělo směrem k nám jako Všeobecné zdravotní pojišťovně.
Než však okomentuji konkrétní momenty nebo konkrétní témata, která zde byla otevřena, dovolím si konstatovat za sebe osobně i za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, že není sporu o tom, že domácí péči vnímáme jako segment zdravotní péče nebo zdravotních služeb, chcete-li terminologicky, který z našeho úhlu pohledu je nesmírně důležitý.
Myslím si, že důkazem je i to, že pokud se podíváte na strategii naší společnosti, VZP, která byla nově upgradována v loňském roce, tak právě domácí péče a její rozvoj je tam uvedena jako jeden z dlouhodobých cílů Všeobecné zdravotní pojišťovny a byť samozřejmě jsem připraven na výtky, které budu říkat, děláte málo pro to, abyste toho cíle dosáhli, tak si myslím, že se snažíme férově využívat možnosti, které jsou a to, co tady v podstatě představila paní ředitelka Žílová, ještě nějakým způsobem povyšovat v tom roce příštím. A o tom budu za chvilku mluvit.
Velmi intenzivně jsem vnímal - a s celou řadou z vás jsem se potkal osobně - problémy, které jste deklarovali v rámci poskytování vaší profese, vaší odbornosti, a vnímal jsem je s tím, že jsem se snažil hledat řešení. Nejenom já, ale i celý tým, který tu záležitost měl na starosti.
Bez ohledu na dohodovací řízení jsme teď identifikovali jako jeden ze zásadních problémů právě regulaci, o které tady zaznělo ve všech projevech předřečníků poměrně mnoho kritických slov. Ano, je pravda, že v masivní většině případů - a já považuji segment domácí péče za segment, kde my neidentifikujeme žádné zásadní účelové chování - tu produkci nějakým způsobem generuje lékař, který sestru za tím klientem posílá, tudíž já jsem celou tu dobu, celou tu diskusi, kterou jsem vedl, vnímal požadavek na, řekněme, zvážení potřeby té regulace jako relevantní.
Souhlasím s paní náměstkyní Rögnerovou, která řekla jednu velkou pravdu, že systém úhrad v českém zdravotnictví je nastaven tak, že bez určité regulace přes všechny segmenty by asi nebyl dlouhodobě finančně udržitelný. Je určitě namístě, abychom se společně zabývali tím, co se dá v úhradovém mechanismu změnit, teď nemluvím jenom o domácí péči, ale obecně o celém českém zdravotnictví, ale to asi není na tuto diskusi.
To, že říkám, že jsme vnímali ten argument jako relevantní, jsme se snažili i nějakým způsobem překlopit do toho, co vás zajímá, tedy do toho, abychom ten problém vyřešili, pokud ho umíme popsat. A já si myslím, že Všeobecná zdravotní pojišťovna i ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, které samozřejmě je aktivním účastníkem našich debat a snažím se vnímat i jeho požadavky, tak přistoupila, řekněme, k využití zdrojů, které máme k dispozici, díky dobrému ekonomickému výkonu České republiky, tedy i dobrým výsledkům Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Většina z poskytovatelů, většina z vás, by měla v těchto dnech, nebo už možná obdržela, dostat úhradový dodatek, který řeší rok 2018 z pohledu míry regulace. Ten zásadní problém, o kterém jste mluvili, a setkal jsem se s celou řadou z vás, nevím, jestli konkrétně s někým jsme řešili problém, který tu sedí, ale že třeba regulace byla až 40 %, 45 % produkce, kterou dosáhla, ať už to bylo z důvodů, že vstoupil do toho segmentu jako nový kolega nebo nějakým způsobem se změnila struktura jeho klientů, byli tam náročnější klienti. My jsme se snažili najít řešení, které nebude individuální, protože to je vždycky složité, ale snažili jsme se najít plošné. To znamená, pokud ho chci popsat, je to ta cílená modifikace, vážící se k roku 2018, kterou byste měli dnes dostat v podobě dodatku.
Stejný princip chceme uplatnit i v roce 2019. My už jsme v srpnu avizovali, že Všeobecná zdravotní pojišťovna do systému uvolní nad rámec dohodnutých úhradových mechanismů, to znamená, nad rámec vyhlášky, určitou míru prostředků ve výši zhruba miliard, necelých 2 miliard, z čehož nemalá část bude použita právě ke kompenzaci nebo k odstranění tvrdosti regulačních mechanismů. To znamená, v rámci úhradových dodatků pro tento rok byste měli mít jistotu, že regulace nebude uplatněna v té míře, která vychází z toho prostého výpočtu, ale bude nějakým způsobem upozaděna.
Se stejnými principy počítáme v příštím roce. Tedy přestože došlo k nedohodě, my to nevnímáme nijak kontroverzně. Skutečně se stanou situace, kdy se obě smluvní strany nedohodnou. Já jsem u těch jednání neseděl osobně, takže nemohu hodnotit, jak probíhala, ale myslím si, že ta míra chuti dohodnout se, minimálně z naší strany, tam snad byla. Nicméně došlo k nedohodě, ministerstvo stanovilo určité parametry pro úhrady do příštího roku.
Za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, a teď se dostanu k těm číslům, mohu deklarovat, že mluvila-li tady paní ředitelka Žílová o těch 15,5 – 16 %, my ve zdravotně pojistném plánu, který byl shodou okolností, řekněme, prvoinstančně projednán správní radou včera, počítáme s nárůstem 18,8 %. To znamená necelých 20 % a mohu potvrdit, že segment domácí péče poroste v příštím roce jako druhý nejdynamičtější, vyjma segmentů ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb, kde ten růst je asi o dvě desetinky dynamičtější. Takže si myslím, že Všeobecná zdravotní pojišťovna se nestaví k segmentu domácí péče macešsky a bude chtít i v budoucnu dávat najevo pozitivní přístup.
Nechci vás dlouho zdržovat, ale možná droboučce k těm číslům. My jsme tady debatovali s kolegy ještě před zahájením dnešního jednání, nicméně zaznělo tady od předřečníků, že může dojít ke zkreslování čísel tím, že se do toho segmentu často započítávají všechny odbornosti - 925, 926, 914. Když se kouknu na ta prostá data a vůbec to neberu, jako že bych chtěl vyvolávat spor, spíše prezentovat data za VZP, očištěná data pouze na 925 hovoří o tom, že ten segment roste pomalu. Neříkám, že roste dynamicky, my tady máme posun
od 1. 1. letošního roku do 1. 8., za těch osm měsíců opět u 5 nových IČZ, o 5 nových poskytovatelů a asi 114 sester, tedy úvazkově. Takže asi roste a asi je fakt, že by bylo nefér deklarovat tady, že roste nějak dynamicky a že se nám daří ho nějak rozvolňovat.
Velmi pečlivě jsem poslouchal pana kolegu z charity. Jsem si vědom těch problémů při uzavírání nových smluv. Přece jenom často ten aparát výběrových řízení a smluvní politiky je poměrně složitý a rigidní. Nicméně myslím, že pan kolega může potvrdit, že já osobně při všech jednáních se snažím ty námitky posouvat dál. A jsem přesvědčen, že co se týká aktivní smluvní politiky, která bude poskytovat prostor pro vznik nových poskytovatelů, nebo rozvoj těch stávajících, protože si myslím, že rozvoj stávajících je mnohem rozumnější řešení, tak tady beze sporu mohu slíbit a budu tomu věnovat maximální pozornost.
Ano, ten rychlejší růst je v odbornosti 926 a 914, kde skutečně dochází v desítkách případů, je to 30 poskytovatelů nových smluv, pokud to tedy chcete takto nazvat, a 11 u psychiatrických sester. A je to dáno tím, že ten segment je v tuto chvíli nový, nebo je to nová odbornost, která se rozvíjí. My odbornosti 926 přikládáme velký důraz, stejně tak jako 925 – ošetřovatelská péče v domácím prostředí, tak ta paliativa je velmi důležitá.
To znamená, myslím si, že VZP v tuhle chvíli může pouze slíbit, a já tady rozhodně nejsem proto, abych šel do sporu s vámi, ale spíše proto, abych tady deklaroval vůli slíbit, že se budeme věnovat vašemu segmentu aktivně i nadále a že k němu budeme přistupovat korektně. To, co slíbit určitě neumím a nechci, protože by to ode mě nebylo fér, tak že bychom byli schopni akceptovat teď skokové navýšení o 40 %, o 45 %. Bylo by to zcela neadekvátní růstu ostatních segmentů. A přeci jenom jsme finanční instituce a jsme zodpovědní nejenom za služby, za poskytování služeb našim klientům, což znamená i za vás, protože bez vás my ty služby poskytovat neumíme, ale jsme zodpovědní za to, aby ten systém byl trvale udržitelný a měl nějakou míru jistoty i do budoucna.
A když tady mluvíme, a zaznělo tady z úst jednoho z předřečníků slovo rezerva, nebo přebytek u určitých pojišťoven, skutečně tam dneska je, ale zítra už tam být nemusí a zítra bude moct být využit proto, abyste dostali uhrazeny vaše služby, o které stojíme a které si u vás objednáváme i v době, kdy ekonomika nebude fungovat tak, jak funguje nyní. A zatím tady máme systém průběžný. Máme tady systém oddělený od státního rozpočtu. To znamená, já jako člověk mluvící za pojišťovnu v tuhle chvíli ty rezervy potřebuji a musím je vytvářet, abych se k vám mohl chovat odpovědně i v budoucnu.
Tolik za mě. Jak říkám, nechci zdržovat. Já se bohužel nebudu moct zúčastnit dnešního jednání až do konce. Nicméně jsem samozřejmě k dispozici jak na tomto fóru, tak na případných dalších osobních jednáních. Už jsem tady některá domluvil. A předpokládám, že víte, že Všeobecná zdravotní pojišťovna razí filozofii otevřených dveří, takže pokud bude potřeba jednat, tak jsme k dispozici. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Děkuju vám, pane řediteli, i za ty optimistické informace o nárůstu 18,8. Jsem zvědavá, jestli to budou také poskytovatelé takhle hodnotit. Na mě to zapůsobilo jako dobrá zpráva. Jenom pro ty z nás, kteří jsme laici, tak bych ještě poprosila, abyste nám jasně řekl tu dynamicky rostoucí specializaci 926 a 914, co to je, jestli to dobře vnímáme. Takže 925 je to tradiční ošetřovatelské. A ta 926?
Pan Zdeněk Kabátek: Ano. 925 je sestra domácí zdravotní péče. 926 je domácí paliativní péče o pacienta v terminálním stavu. A odbornost 914 je psychiatrická sestra.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji za upřesnění, abychom všichni věděli, o čem hovoříme. A myslím si, že jako takovým dobrým doplněním by byl hlas z Ministerstva financí paní inženýrky Bílkové, která by podpořila, co tady bylo zatím řečeno, nebo doplnila, nebo vůbec. Máte slovo, paní inženýrko.
Paní Marie Bílková: Děkuji. Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážení přítomní. Já jsem tedy z Ministerstva financí, jmenuji se Bílková a pracuji jako ředitelka odboru rozpočtové politiky společensky významných odvětví, kam nepochybně patří i Ministerstvo zdravotnictví. Moje vystoupení bude skutečně velmi stručné, protože jak už tu také zaznělo, systém zdravotního pojištění je oddělen od státního rozpočtu a funguje samostatně. A i proto Ministerstvo financí má vlastně velmi marginální vliv na to, co se z něj jak bude hradit. Nejsme účastníky dohadovacího řízení. Tím si vůbec nedělám žádné alibi a nechci se od té problematiky distancovat.
Na Ministerstvu financí jsme samozřejmě informováni o vašich problémech, o té petici, která byla sepsána. Paní ministryně ji obdržela a i my jsme se s ní samozřejmě seznámili. Vnímáme zdravotní domácí péči skutečně jako velmi významný segment veškerých zdravotních služeb s velkým předpokladem dynamiky růstu. V každém případě zdravotní domácí péče je určitě nezbytným předpokladem pro zlepšování kvality života nejenom pacientů, ale vlastně celé společnosti, jejich rodin, jejich pečujících a jejich okolí.
To, co ale Ministerstvo financí může v této věci udělat, je využít své kompetence k posuzování návrhů zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven a monitorování jejich plnění. A tam tedy nejenom, že vás mohu ujistit, že budeme věnovat pozornost tomu, aby všechny povinnosti, které tam jsou nastaveny vůči domácí zdravotní péči, byly naplněny, ale budeme se věnovat už při posuzování návrhů i naplnění dohody, která tu taky byla letmo zmíněna, a to dohody mezi panem premiérem a zdravotními pojišťovnami o rozšíření úhrad nad rámec dojednaných limitů. A součástí toho rozšíření nepochybně bude i domácí zdravotní péče. Konec konců pan ředitel největší pojišťovny tady o tom sám hovořil. Takže mohu slíbit, že naši zástupci v orgánech zdravotních pojišťoven se budou tomuto tématu věnovat.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji vám za doplnění, paní ředitelko. Last but not least je Ministerstvo práce a sociálních věcí za instituce zde pozvané, takže poprosím, aby i jeho zástupkyně paní magistra Ondrůšková se svým příspěvkem obohatila dnešní prezentace.
Paní Zuzana Ondrůšková: Já za Ministerstvo práce a sociálních věcí můžu říct jediné, že v připravované novele č. 108 cílíme také na domácí péči, na neformální domácí péči. Vidíme to jako důležitý institut a podporujeme ho.
Poslankyně Helena Válková: Tak to bylo opravdu velmi stručné. Jestli tomu dobře rozumím, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí nebude bránit jakémukoli progresu v této oblasti. Je to tak? (Ano.) Dobře. Takže tím máme úvodní bloky vystoupení za sebou. Teď se tedy zeptám, jestli chce vystoupit ještě zpravodajka teď, anebo počkáme do diskuse. Nechce. Takže otevírám diskusi. A znovu říkám, každý, kdo vystoupí, poprosím i poslance, aby ostatní věděli, o jakého poslance jde, pokud se přihlásí, tak aby řekli jméno, příjmení a ti ostatní o to více, protože ne všechny bohužel znám osobně.
Prosím, abyste se přihlásili. Doufám, že nikoho nepřehlédneme. První přece jenom paní poslankyně. (Debata v plénu mimo mikrofon.) Já už bych teď otevřela diskusi, abychom to nedominovali jenom těmi, kteří dostali přednostní právo. Takže první jsem viděla paní poslankyni Matyášovou. Prosím.
Poslankyně Eva Matyášová: Ještě jednou dobrý den. Chtěla bych se zeptat pana ředitele Kabátka, jak tady bylo řečeno, charita ztratila 70 sester jako zaměstnankyň. Chtěla bych se zeptat jenom, jestli VZP má nějaký přehled, kolik poskytovatelů existuje dnes na trhu, jestli ten počet stoupá, jako že si myslím, že ano, a jestli stoupá i počet úvazků.
Poslankyně Helena Válková: Prosím vás, jestli je to takhle adresná výzva, tak samozřejmě máte, pane řediteli, slovo.
Pan Zdeněk Kabátek: Děkuji. Děkuji za ten dotaz. Odcituje tedy tady z toho materiálu. Předpokládám, že se bavíme pouze o té odbornosti 925 sestra domácí zdravotní péče. Z čísel, která mám k dispozici, k 1. 8. 2019 je to 375 smluvních vztahů a je to o 5 smluvních vztahů více než na začátku roku, to znamená, nemůžeme hovořit o nějakém prudkém nárůstu, to by bylo nefér. Je to statisticky zanedbatelný nárůst. Spíše bych řekl, že to je mírnější plusová nula. Co se týká výše úvazků, tak k 1. 1. 2018 je to 2413 úvazků, když nepočítám ty drobné, a je to o 114 úvazků více, než bylo k 1. 1. (?). Takže zase opravdu není to masivní, ale v jednotce procent nárůstu.
Jinak noví poskytovatelé vznikají samozřejmě logicky zejména u velkých center, kde asi ta ekonomika je, a to přiznávám otevřeně, protože si myslím, že jednáme vždycky otevřeně, je určitě relativně lépe dosažitelná, než jak tady zaznělo. Dovedu si představit, že charita nebo poskytovatel zdravotní péče v regionu, kde je vysoká dojezdová vzdálenost, musí se za klienty nejenom dojet, ale i dojít, jak jsem mluvil teď s jednou sestřičkou z Hradce Králové, tak asi ta ekonomika je slabší. Ale to je věcí zase spíše nastavení toho poskytovatele.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Pak se hlásila...
Paní Kamila Sedláková: Dobrý den. Jmenuji se Kamila Sedláková. Jsem tady za Sdružení majitelů a poskytovatelů domácí péče. Chtěla bych tady reagovat na paní ředitelku Žílovou. Mluvila tady o tom, že domácí zdravotní péče, resp. segment nepředkládal žádné změny zdravotních výkonů materiálových a že tím pádem došlo k velkému propadu. Chtěla bych uvést na pravou míru, že to není pravda. Již v roce mám pocit 2011 a 2012 jsme předkládali kompletně přepočítané materiálové výkony podle aktualizovaných cen, jak bylo stanoveno v programu, který k tomu byl určen. Dostali jsme se s tím samozřejmě do komise pro seznam zdravotních výkonů, kde to bylo posouzeno. V prvním roce to bylo zamítnuto tím, že VZP řekla, že by to byl vysoký nárůst, takže do seznamu zdravotních výkonů se tyto materiálové výkony vůbec nedostaly. V následujícím roce jsme to podávali znovu, materiálové výkony prošly, minimálně z 50 procent. Přestože byly tou komisí schváleny a bylo připraveno, že do seznamu zdravotních výkonů budou zařazeny, nestalo se tak. Takže není pravda, že by se segment domácí zdravotní péče nesnažil materiálové výkony zpracovávat a spolupracovat s ministerstvem na jejich zařazení. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Zeptám se, jestli chce reagovat paní inženýrka Žílová nebo pan ředitel. Ano. Prosím.
Paní Pavlína Žílová: Samozřejmě vím o tom, že v roce 2011 to byla rekalkulace celého seznamu zdravotních výkonů, na to byl projekt na Ministerstvu zdravotnictví. To jsme iniciovali my. Jako je mi jasné, že jste možná něco předkládali. Myslela jsem spíše v těch posledních letech, kdy tady bylo zmíněno, že v posledních letech máte opravdu velký problém. Takže jsem říkala, že v posledních letech jste nepředložili celou rekalkulaci materiálových výkonů. Neříkám, že dílčí věci jste nepředkládali. Ale celou rekalkulaci, tak jak je předložena teď, je v posledních letech první.
Poslankyně Helena Válková: Pan ředitel VZP Kabátek.
Pan Zdeněk Kabátek: Možná jenom doplním paní kolegyni. Myslím, že tu spíše sedíme proto, abychom řekli, co uděláme do budoucna. A já za VZP, protože ten rok 2011 pamatuji spíše ještě z pozice na ministerstvu a potvrzuji slova paní ředitelky, že ta aktivita šla ze strany ministerstva. Nicméně za VZP, pokud tady dojde k diskusi o zařazení, nebo rekalkulaci výkonů do seznamu výkonů, tak za VZP určitě nebudeme proti a hlásíme se ke spolupráci, ať už v rámci skupiny pro zařazení do sazebníku, nebo v pracovní skupině, která je dnes zřízena. Takže za nás určitě nedojde k tomu, že bychom zablokovali. My budeme rádi, pokud najdeme nějaký konsenzus. Opět myslím, že pokud to povede ke stoprocentnímu nárůstu výkonů a k nějakému nastavení férových pravidel, k tomu se určitě hlásíme. A možná že nastal ten čas právě nyní, protože rok 2012 byl charakteristický restriktivní úhradovou strategií z důvodu ekonomické krize, kterou si jistě všichni dobře pamatujete, zatímco teď nám ta ekonomika trošku otvírá dveře k tomu, abychom i prorůstové zásahy do sazebníku dělali. Tolik za mě.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Poprosím dalšího účastníka diskuse.
Pan Jiří Lodr: Krásné odpoledne. Lodr Jiří – ředitel Diecézní charity Plzeň. Víte, dnes máme velké problémy z hlediska toho, že tam, kde jsou velké nemocnice, a my máme pouze v Plzeňském kraji docela zásadní problém, protože tam máme jak soukromé nemocnice, tak tam máme fakultní nemocnici, tak tam máme samozřejmě i krajské nemocnice a dneska máme momentálně v Sušici městskou nemocnici. A to je obrovský konkurent de facto na pracovní sílu. Fakultní nemocnice Plzeň ústy svého ředitele prohlásila, že průměrný plat zdravotních sester ve fakultní nemocnici je 46 tisíc. A jestliže takto reagují potom poskytovatelé sociálních služeb příspěvkových organizací, kdy Městský ústav sociálních služeb vyhlásí veřejné výběrové řízení za 46 500 na získání zdravotní sestry do zařízení péčových služeb pobytového typu, tak se samozřejmě dostáváme přes všechno to, co tady bylo prezentováno a podobně, tak jako v Olomouci, i v Plzni někde na úhrady 28 tisíc hrubého. U samostatné práce zdravotní sestry, která je kryta péčí lékaře, samozřejmě je kryta péčí lékaře, ale ten předepisuje péči a kontroluje de facto podle jejích očí, podle jejích dostupných informací, podle toho, co vlastně může udělat. Je to nesmírně náročná práce.
A my se samozřejmě dostáváme do dost složité situace, protože na našich střediscích, zejména kde máme dlouhodobou dostupnost, protože naše středisko pracuje v Plzni, ale také na Tachovsku, máme poměrně rozsáhlé služby na Klatovsku, tam jsou zase jiné problémy, jsou tam střediskové nemocnice a jezdíme na vnější regiony. A je nesmírně těžké vysvětlit našim sestrám, že budou u nás dělat za 28 tisíc tu práci, kterou dělají, proti nabídce, která je v místě o 10 až 15 tisíc ve zdravotnictví výš. Je to prostě ten proces, kde nám chybí kontinuita.
Já neříkám, že se nedělaly postupné kroky, ale ta kontinuita nárůstu je daleko dynamičtější v nemocnicích. Jsem krajský zastupitel Plzně, mohu sledovat samozřejmě ten proces, který prochází z naší odpovědnosti ve zdravotnictví krajském. Takže jenom chci upozornit, že kdybychom dneska neměli důchodkyně v systému naší domácí péče – a máme jich tam šest, tak je nosíme na rukou – protože pokud by nám těch šest sester najednou řeklo s pánem bohem, tak máme poměrně dost rozsáhlý deficit možnosti poskytování služby.
Poslankyně Helena Válková: Moc vám děkuji. Dopoledne jsem strávila na dnu seniorů v Černínském paláci, kde jsme si říkali, jak důležité je využívat seňor a jejich know-how do posledního okamžiku a že i oni mají lepší pocit uplatnění. Tak tady vidím, že to funguje a že dokonce bez nich by to vůbec nefungovalo. Myslím, že jsme si toho všichni vědomi. Tohle byl spíš apel na to, abychom si uvědomili, že sice skokový nárůst asi možný není, nicméně ten nárůst je vzhledem k vývoji situace ve společnosti relativně velmi mírný.
A mám tady přihlášenu ještě řadu lidí, kteří pečlivě a v určitém pořadí se do diskuse hlásili. Myslela jsem, že se teď přihlásí. Tak je začnu vyvolávat, jestli ještě mají zájem vystoupit teď. Tak je to pan Libor Svět, pokud by chtěl vystoupit, a tady musím omezit jeho vystoupení na pět minut. Těch původně plánovaných deset minut je opravdu příliš velkorysé s ohledem na to, jak se nám rozběhla diskuse, ale myslím si, že jsme ji využili velmi smysluplně. Tak pokud to půjde, protože jsme přece jenom tím časem trošku limitováni, tak bych byla ráda, kdybyste vybral z té prezentace to, co vy považujete za klíčové. Prosím, máte slovo.
Pan Libor Svět: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení přítomní, všem se omlouvám, ke kterým jsem zády, je to výhradně z technických důvodů. Když se domácí péče v roce 1992 začala rozvíjet v návaznosti na zákon č. 160, byla spojena s velkým očekáváním. Dnes po dvaceti letech cítím stále jisté zklamání z nenaplněných slibů a očekávání, ale jisté světlo v tunelu je nepochybně to, co tady pan ředitel prezentoval, a to je zrušení regulací za rok 2018, případně 2019. Mohu potvrdit, dodatky jsem již podepsal. Druhým světlem v tunelu je prohlášení ve veřejných médiích od pana ministra, že průměrná mzda sestry je 43 tisíc. Tuto částku zbývá jen promítnout do úhradové vyhlášky a seznamu zdravotních výkonů tak, aby se dostala k zaměstnavatelům a mohli ji sestrám vyplatit.
Režie se vyvíjela tak, že dlouhodobě stagnovala. A zde nepochybně je třeba pochválit Ministerstvo zdravotnictví za to, že se zvedla dvakrát historicky a vždy ve veřejném zájmu skokově. Materiály se nezvedly ani jednou. Jsou v cenách, kdy byly kalkulovány v roce 1995. Co se týče dopravy, byla navýšena opět ve veřejném zájmu od 1. 1. 2018, byť současně došlo ke snížení hodnoty bodu. Úhrady kalkulované mzdy byly zvednuty pouze v roce 2009 prostřednictvím mzdových indexů o více než sto procent, ale opět to bylo současně se snížením hodnoty bodu. A podruhé došlo k navýšení o deset procent v roce 2016. V ostatním období mzdy vždy stagnovaly. Problém regulace tady byl opakovaně projednán a v rámci úspory času nebudu prezentovat.
Pokusil jsem se ukázat, jak se vyvíjely zdroje poskytovatelů domácí péče ve vazbě na platy, které jsou prezentovány zde. Vycházím ze zdrojů Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ta černá linka, která je níže, ta v podstatě prezentuje možnosti poskytovatele, jakou mzdu může vyplatit z úhradové vyhlášky. Je to prosím vás poměrově zpracováno, abych se do té tabulky vešel. Tady jsou poměrově zpracovány platy dle ÚZISu, mzdy dle ÚZISu ve žluté a ta nejnižší linka je opět úhrada, kterou nám umožňuje seznam zdravotních výkonů a vyhláška. Možná, jestli se podaří, aby mi to tam ukázalo, schválně pracuji s flashkou, kde mám zdrojová data. Ne. V současné době nám umožňuje úhradová vyhláška a seznam hrubou mzdu sestry 18 600. Je to samozřejmě očištěno o modifikační výkony, o příplatky, o přesčasy. Nicméně je to hodnota, která je pod úrovní zaručené mzdy. Na trhu práce jsme si všichni rovni. Takže pokud v nemocnici, jak řekl můj předřečník, nabízejí 46 tisíc jako výsledek zoufalství, tak tomu my skutečně konkurovat nemůžeme, protože i kdybychom tam vrhli celou režii, což znamená, že by jaksi manažer domácí péče dělal jako dobrovolník zdarma, tak se na tuto úroveň nedostaneme.
Děkuji za pozornost.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji za ta dramatická čísla. To jste nás teď probudil.
Pan Libor Svět: To doufám. To jsem chtěl.
Poslankyně Helena Válková: Nevím, jestli chce na to někdo reagovat, takže zatím vyzvu další přihlášenou zájemkyni o diskusní příspěvek: „Je domácí péče skutečně dostupná? Příklady z praxe.“ Poprosím paní Květu Vydrovou, jestli tady je.
Paní Květa Vydrová: Ano. Dobrý den. Děkuju, že se k tomu můžu vyjádřit. A hlavně chci poděkovat svému vedení a kolegyním za to, jakou práci tady odvedly. Mám se vyjádřit k tomu, jestli je domácí péče skutečně dostupná. Zodpovědně musím říct, že si myslím, že není dostupná.
Zaznělo tady, že vlastně provádíme převazy, aplikace injekcí, inzulínu. Ale o tohle v podstatě ani nejde, protože tohle jsou takové péče, které prostě uděláme, je to rychlé, vezme to jakákoli domácí péče. Nám se spíš jedná o pacienty, kteří mají diagnózy jako roztroušená skleróza, máme kvadruplegiky, kde my po sestře, abychom ji mohli nahlásit jako nositele výkonu, tak požadujeme vyšší, nebo vysokoškolské vzdělání, a k tomu je u ní zapotřebí ještě kurz ošetřovatelské rehabilitace, aby mohla s těmito lidmi cvičit, abychom je udrželi v jejich domácím prostředí, udrželi jejich soběstačnost, anebo je vedli k nějaké samostatnosti v domácím prostředí. Takže klademe na sestřičky opravdu vysoké nároky. A myslím si, že nejen kvůli platu k nám nechtějí, ale kvůli zodpovědnosti, jakou na ně klademe.
A jsem přesvědčena, že domácí péče není dostupná. Dostávají se ke mně pacienti, kteří prostě chtějí přijmout do domácí péče, ale vzhledem k tomu, že nemáme ty sestry a byli jsme už nuceni nahlásit na pojišťovnu snížení nositelů výkonu, nemůžeme přijímat nové péče. A nejsme jediní v Plzeňském kraji. O tom jsem opravdu přesvědčena. Takže pacienti, kteří mají náročné diagnózy, potřebují náročnou ošetřovatelskou péči, jsou momentálně odkázáni na to být hospitalizovaní. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Další pochmurný příspěvek, jestli mi dovolíte to takto komentovat. Teď bych ráda předala slovo paní Kamile Sedlákové, která se přihlásila do diskuse s příspěvkem: „Věrohodnost čísel VZP.“ Pane řediteli, vy tady ještě zůstaňte, prosím, protože pokud tady bude prezentována věrohodnost čísel VZP, tak jako odpovědný ředitel příslušné instituce, bych byla ráda, abyste se k tomu vyjádřil, co můžeme a co nemůžeme spočítat. Máte slovo.
Paní Kamila Sedláková: Již jsem se jednou představovala. Ještě jednou, kdo jste neslyšel, Kamila Sedláková, Sdružení majitelů a poskytovatelů domácí péče. Prezentace je velice jednoduchá, použila jsem pouze data, která jsme žádali od zdravotních pojišťoven pro jednání jako podklad k dohodovacímu řízení od analytické komise apod., kterých se nám úplně ne vždy dostává ve stavu, který potřebujeme pro to, abychom mohli dobře vyjednávat.
Jenom tady na začátek zopakuji, že domácí zdravotní péče se stará zhruba o 150 tisíc pojištěnců, přičemž z hlediska úhrad a výdajů na zdravotní péči jsme nejmenším segmentem, neobnášíme ani jedno procento finančních prostředků vynaložených na zdravotní péči. Takže to, jak tady mluvíme o tom 40procentním nárůstu apod., je třeba vycházet z toho, s jakými čísly pracujeme. V loňském roce, v roce 2018, při dohodování cen na letošní rok jsme chtěli od pojišťovny nějaká data, abychom se mohli vůbec podívat, s čím pojišťovna pracuje, co nám říká atd. Získali jsme data sumárně pouze od VZP, a to je to, jak vidíte tady v tabulce, je to po letech, je to rozdělené na ambulantní zdravotnická zařízení, což jsou poskytovatelé, kteří jsou registrováni samostatně, potom to jsou lůžková zdravotnická zařízení, to jsou poskytovatelé, kteří jsou zařazeni pod nemocnice, jsou to poskytovatelé pracující v rámci nemocnic. Máme tam vždycky potom udělaný celek, jak ta péče vypadá.
My jsme tato data přijali a snažili jsme se trošičku pochopit. Takže jsme si je rozklíčovali. Omlouvám se, je to téměř nečitelné, protože to opravdu nejde. Ale já jsem si k tomu připravila komentář. Takže my jsme si sloupec 2, kde byla vypočtena výsledná bodová hodnota, již rozdíl mezi ambulantním a lůžkovým zdravotnickým zařízením, protože jsme viděli, že tam jsou nějaké rozdíly, tak v roce 2017 ti poskytovatelé, kteří byli pod nemocnicemi, byli hrazeni zhruba o 9 % lépe než ambulantní zdravotnická zařízení. To vychází z těchto dat, která jsme získali. Ve sloupci 6 a 7, kdyby to bylo čitelné, omlouvám se, je potom vidět, že se postupně snižovaly úhrady v segmentu celkově a zejména v ambulantních zdravotnických zařízeních, což vychází k tomu, že v některých letech tam je, tam bylo vidět, jaký tam byl pokles v porovnání jak v procentech, tak v penězích. Takže tady jsme zjistili, že v podstatě jsme v některých letech výrazně klesali, stoupala úhrada za nemocniční domácí péči a v tom roce 2017 v podstatě jsme byli výrazně méně hrazeni. A zjistili jsme, že průměrná bodová hodnota, kdy v té době měla být už bodová hodnota 1,02 koruny, tak průměrná bodová hodnota u všech poskytovatelů dosáhla 0,99 koruny. Takže ty regulace byly opravdu velice výrazné a pokles tam byl v rozdílu až 2 % oproti úhradové nebo vyhláškové ceně.
Tímto jsme začali upozorňovat pojišťovnu, že takhle to dál nejde, při tom dohodovacím řízení, že tam je kritická situace ve financování, že potřebujeme v každém případě nárůst tak, abychom byli schopni ufinancovat právě ty mzdové náklady, které jsou nejkritičtější v současné době z hlediska toho, co tady říkal můj předřečník pan doktor Svět, opravdu cena práce je velice podhodnocena v segmentu domácí péče.
V letošním roce jsme žádali pojišťovnu o sdělení určitých dat podle zde přiložených kritérií, nechám to tady, aby si to každý přečetl, protože těch otázek je mnoho. Chtěli jsme vědět, jak byli poskytovatelé v předchozím roce hrazeni, jestli dosahovali vyhláškové ceny, kolik procent zařízení nedosáhlo vyhláškové ceny, jaké tam bylo snížení. Potom jsme chtěli data o tom, jaká byla celková vykázaná a uznaná péče v roce 2018 atd. Prostě těch dotazů na pojišťovnu bylo mnoho. Zdravotní pojišťovna VZP nám na to neodpověděla, resp. řekla, že těch informací chceme tolik, že to je nereálné nám sdělit. Pouze některé zaměstnanecké pojišťovny nám sdělily, jak to vypadá za předchozí rok. Takže v roce 2018, k tomu nám dala podklady pouze OZP, ale nevím, jestli to je zrovna tato pojišťovna, tak je tady jasně vidět, že z vyhláškové ceny, z toho, co mělo být zaplaceno, kolik bylo zaplaceno, jaký tam je rozdíl a že skutečně regulace na domácí péči, která je vyžádanou péčí, kde domácí péče musí převzít, musí vykonávat, tak ten dopad regulační je tak velký, že v podstatě my se s tím těžko vypořádáváme.
Takže za mne pouze tato data, protože není nic jiného, z čeho my bychom mohli vycházet. A jsou to data od zdravotních pojišťoven.
Poslankyně Helena Válková: Já vám moc děkuji. Samozřejmě se nabízí otázka, ale já si už sama odpovídám, že asi tady nehraje roli GDPR, proč vám pojišťovny, nebo speciálně VZP, kterou jste uvedla, ta data neposkytují. Ale na to se zeptám radši pana ředitele, vůbec jeho reakci.
Pan Zdeněk Kabátek: Děkuji. Já tedy využiji zbývající chvilku, kterou mohu být s vámi, a pokusím se odpovědět. Paní kolegyně tady trošičku porovnává čísla a zcela asi možná z jejího pohledu správně, ale hodnotu bodů a regulační mechanismus dohromady. Vyhláška stanovuje nějakou hodnotu bodu a nějaký regulační mechanismus a fér je říct, že skutečně některé poskytovatele ve vašem segmentu, ale ne jenom ve vašem, v kompletně ambulančním segmentu ten regulační mechanismus, pokud ta produkce byla velmi vysoká, v té hodnotě by dostal na významně nízkou úroveň.
To znamená, já souhlasím s tím, co říkáte, pokud ten poskytovatel produkčně narostl, ořízla ho regulace, snížila se mu hodnota bodu, nedosáhl té vyhláškové. Ale právě proto jsme se v roce 2018 rozhodli řešit tím principem, že budeme chtít, abychom dosáhli minimální hodnoty (nesrozumitelné) úhradovou vyhláškou, a nejen u vás, ale i u ambulantních specialistů. A udělali jsme ten zpětný přepočet a bonifikační mechanismus, který dnes dostáváte v těch dodatcích. Takže to je jenom reakce na tu první část.
Na tu druhou část se přiznám a je to hloupé, moc reagovat neumím. Já jsem u těch dohodovacích řízení nebyl, nicméně myslím si, že kolegové se snažili veškerá data na analytické komise dávat na stůl. Pokud tam byla nějaká sada dotazů, tak škoda možná, že se to nepřineslo až na vedení pojišťovny. Otázka je, v jakém to bylo časovém režimu. A faktem je, že to dohodovací řízení běží přes všech těch 14 segmentů, nebo kolik jich máme. Teď, abych nebyl úplně detailista. A skutečně asi takové datové objemy je velmi problematické vygenerovat. Nicméně nejsou to žádná data, která bychom považovali za důvěrná. Jsou to data, o kterých jsem ochoten se okamžitě bavit. Ale ona prokáží jenom to, co říkám v té obecné rovině. Oni prokáží, že to, že když někdo vysoce byl postižen regulací, významně se mu snížila hodnota bodu. Nic jiného ta data v podstatě neukáží.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, myslím, že pro teď to vaše vyjádření úplně stačí. A když tak sám jste tady veřejně přislíbil, že jste ochoten o tom dále jednat a případně zpřístupnit i ta požadovaná data, resp. údaje.
Já tady mám ještě tři přihlášené do diskuse. Pana Jiřího Kabáta, činnost pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví, o tom jsme už hovořili, ale zřejmě na doplnění. Paní Dagmar Záleskou, prezentace předkládaných návrhů v dohodovacím řízení, o tom jsme také hovořili, ale zřejmě ještě je tady potřeba. A pana Petra Boťanského, další možnosti řešení, to je tedy jenom diskusní příspěvek, který si vyžaduje nějaké konkretizace potom.
Pana ředitele propustíme. Už tam nemám žádnou otázku na vás. Děkujeme, že jste přišel, protože viděl jste, že je to třeba, protože jinak by ve vaší nepřítomnosti byla vaše instituce ještě více kritizovaná. Takhle jste měl možnost na tu kritiku reagovat.
Pan Zdeněk Kabátek: Já jsem příznivce adresné konstruktivní kritiky. Velmi se omlouvám, čeká mne ještě jednání zdravotního výboru mimo Prahu, takže se bohužel budu muset vzdálit, ale jinak platí, co jsem řekl. Pokud budete mít potřebu jednat se mnou, nebo s mými kolegy na půdě VZP, tak jsem k tomu otevřen a připraven. Takže děkuji za pozvání, těšilo mne a mějte hezký zbytek dne. Na shledanou.
Poslankyně Helena Válková: Děkujeme, pane řediteli, a my jsme to slyšeli jako petiční výbor taky. Takže jsme svědky toho veřejného příslibu. Na shledanou.
A jinak tedy pokud jde o ty tři diskutující v jakémkoli pořadí. Poprosím pan Kabát, jestli je tady, paní Záleská, pan Boťanský. Dohodněte se, jsou to poslední tři diskusní příspěvky. Čili paní Dagmar Záleská, prosím.
Paní Dagmar Záleská: Dobrý den, jmenuji se Dagmar Záleská, jsem právnička, specializuji se na úhrady ze zdravotního pojištění a byla jsem právním poradcem v rámci dohodovacího řízení pro segment domácí péče jak už pro rok 2019, tak pro rok 2020.
Měla jsem tady připravenu prezentaci, která se týkala dohodovacího řízení, ale myslím si, že určitě i s ohledem na úsporu času přejdu k tomu podstatnému a pokusím se i reagovat na to, co tady bylo řečeno. Čili jestli dovolíte, tak jenom krátce jenom k tomu dohodovacímu řízení. Dohodovací řízení opravdu bylo ze strany zástupců poskytovatelů odpracováno velmi poctivě. My jsme se účastnili společně se zástupci segmentu, kteří byli celkem čtyři, všech jednání, a připravovali jsme se na to velmi pečlivě a v rámci dohodovacího řízení byly ze strany poskytovatelů předloženy celkem tři návrhy. Ani jeden návrh nebyl ze strany zdravotních pojišťoven akceptován. Jde o to, že dohodovací řízení má jeden základní limit, a to je ten, že na začátku dohodovacího řízení je nastaven nějaký limit úhrady, o kterém se potom celou dobu jedná. Pokud je ten limit nastaven na začátku špatně, tak ta jednání nemohou být konstruktivní.
To se stalo v domácí péči, kdy už jsme to slyšeli i ze strany paní náměstkyně i paní ředitelky z Ministerstva zdravotnictví, které argumentují tím, že všechny segmenty musí růst stejně nebo podobně. Je důležité vědět, že stát musí zaplatit za hrazenou zdravotní péči na úrovni minimálně vynaložených nákladů a musí vytvářet prostor pro přiměřený zisk. Taková je judikatura Ústavního soudu a takové jsou principy cenové regulace.
Zdravotní péče je oblastí, která je cenově regulovaná. Cenová regulace je samozřejmě výjimečným nástrojem, který zasahuje jenom výjimečně do podnikání subjektů, nicméně je všeobecně přijímáno, že samozřejmě oblast veřejného zdravotního pojištění je tou oblastí, která může být regulována a má být regulována. Má to samozřejmě svoje důvody a obhajitelné důvody. Nicméně cenová regulace musí být opravdu nastavena tak, že musí být poskytovatelům uhrazeny náklady a musí být utvářen prostor pro přiměřený zisk.
Já jsem tady najela na návrh Ministerstva zdravotnictví, úhradovou vyhlášku, což byl i v průběhu dohodovacího řízení v jeden moment návrh zdravotních pojišťoven, to bylo to maximum, co se nám podařilo dosáhnout. Potom Ministerstvo zdravotnictví to přejalo do úhradové vyhlášky s tím, že jí ještě výhodněji upravilo úhradu dopravy, což lze určitě kvitovat velmi pozitivně a bylo to naprosto správně, protože úhrada nemůže být hrazena s hodnotou bodu méně než koruna. Protože jenom pro ty, je to samozřejmě strašně složitá problematika této úhrady a nemůžeme ji tady vůbec obsáhnout. Jenom když se tady bavíme o těch bodech a hodnotě bodu, tak jenom ve stručnosti: úhradový systém v naší republice je nastavený tak, že každý výkon, který je, aby byl uhrazen ze zdravotního pojištění, tak je nákladově nakalkulován a průměrná nákladovost se potom překlápí do bodů. Čili každý výkon podle počtu bodů má, ty body představují nákladovost na ten výkon v korunách. Čili pokud by doprava byla hrazena níž než jedna korun, tak by bylo i evidentní, že je hrazena pod náklady, pokud bychom ji hradili s 94 haléři, a to určitě lze velmi kvitovat.
Ale proč nám vadí pořád ten návrh Min. zdravotnictví, byť tady bylo prezentováno, jak vlastně domácí péče roste nejvíce ze všech a že chce 40 %. Jenom pro doplnění a ilustraci – těch 40 % je jedna miliarda. Náklady na domácí péči jsou zhruba jedno procento. Určitě tady ještě kolega po mně se k tomu detailněji dostane. Čili nejsou to určitě horentní sumy, které by nebyly z veřejného zdravotního pojištění ufinancovatelné. Nízká hodnota bodu vadí zejména proto, protože byť bylo diskutováno na Min. zdravotnictví tzv. materiálové výkony, představte si to tak, že každý výkon, jak jsem říkala, má svou bodovou hodnotu a v současné době v seznamu výkonů jsou ty materiály nakalkulované třeba i na polovinu reálné ceny. To samé mzdové náklady, jak tady bylo prezentováno, tak seznam výkonů je nakalkulován na myslím 18 600 hrubého. Čili ta vstupní data jsou špatně. Proto my a do této doby se nepodařilo ten seznam zdravotních výkonů změnit a nebude to ani v roce 2020. Proto i v rámci jednání na Min. zdravotnictví ze strany představitelů Min. zdravotnictví, když se domácí péče snažila vyřešit ten úhradový problém, tak bylo řečeno: Musíte jít přes hodnotu bodu. Čili proto byla navržena původně hodnota bodu 1,47, což je 40procentní nárůst, který může vypadat děsivě. Ale nelze uargumentovat, jediným argumentem, který slyšíme, je to, že to je skokový nárůst a že je to nespravedlivé oproti ostatním segmentům. Jenomže to není samozřejmě argument, který by byl z našeho pohledu relevantní, protože my opravdu musíme pořád posuzovat nákladovost péče. Musí stát zaplatit péči tak, aby nedocházelo k přenášení nákladů na poskytovatele, což jsme tady slyšeli v těch příspěvcích opakovaně a ze strany poskytovatelů to slyšíme dnes a denně. A proto nemohla být ta dohoda přijata a proto není teď akceptovatelná úhradová vyhláška.
Ještě jenom zmíním regulaci PUREM (?). To je takový systém, ono to zní, zase, ten úhradový systém je tak strašně složitý a díky tomu zůstává pořád spousta problémů, protože se v něm neorientují ani sami poskytovatelé, ale mnohdy ani pracovníci zdravotních pojišťoven. Jde o to, že regulace PUREM, tzn., když si představíte laicky, že byste měli obchod a stát by vám řekl, teď vám tam budeme posílat zákazníky a vy jim musíte prodat všechno, co budou potřebovat, a my vás budeme průběžně hradit nějakým zálohami, které určíme podle toho, co jsme vám zaplatili před dvěma lety. A potom vám to vyúčtujeme, až ten rok skončí – takže za rok a půl po uplynutí té doby dojde k vyúčtování a stát řekne: No ale sice je nám líto, ale my vám zaplatíme jenom třeba o tři, o šest procent navýšenou tu úhradu před dvěma lety na toho jednoho zákazníka. My víme, že toho potřebovali víc a že to zboží jste museli nakoupit a vynaložit náklady, ale my vám víc prostě dát nemůžeme. Takže ta absurdita z toho jenom čiší. Já sama zastupuji poskytovatele v soudních řízeních, čili toto když je vysvětleno soudu, tak soudci jednoznačně, soud, i odvolací argumentoval tím, že je to v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Minimálně proto, že podle smlouvy opravdu poskytovatel musí poskytnout úplně vše a pojišťovna může uhradit jenom něco, co se vejde do těch regulací.
Takže máme nálezy Ústavního soudu, nebudu s tím zdržovat. Jenom na závěr: čili to, co požadujeme, to, co je zásadní a mělo by tady zaznít, aby mohly být úhrady transparentní a mohly uhradit v průběhu roku tu péči, tak musí být ty podmínky v úhradové vyhlášce. To je základ. Protože byť samozřejmě kvitujeme snahu VZP nějakým způsobem navyšovat úhradu nad rámec vyhlášky, ale pro poskytovatele je to velice netransparentní. A oni musejí mít jistotu, že to skutečně dostanou. Čili pokud máme vyhlášku, tak ty úhrady jdou jednoznačně podle vyhlášky a není o čem diskutovat.
Já zastupuji zase poskytovatele v jednání se zdravotní pojišťovnou a musím říci, že to je, byť se třeba nakonec něčeho dosáhne, tak je to jednak strašně netransparentní, jednak velmi zatěžující pro poskytovatele, aby individuálně jednali o tom, jestli se změní vyúčtování, nebo nezmění.
Děkuji za pozornost, omlouvám se za přetažení času.
Poslankyně Helena Válková: Není za co se omlouvat, protože myslím si, že ten výklad byl namístě a zase vnesl trošku jiné aspekty do té naší diskuse. Jako právník samozřejmě naprosto souzním s tím, že předvídatelnost práva je jeden z pilířů právního státu. A samozřejmě že úhradová pravidla by měla být v úhradové vyhlášce a měla by být jasná, srozumitelná a předvídatelná. Protože jinak se pohybujeme v nějaké džungli pochybnosti a viděli jsme, co to potom vyvolává za problémy.
A já už tady vítám pana Petra Boťanského. Máte slovo a prosím vás taky, jestli byste z těch deseti minut se nějak snažil na pět minut, bylo by to výborné. A po vás již bychom spěli nějak postupně k závěru diskuse.
Pan Petr Boťanský: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové. Já jenom na úvod – prezentuji za odbornou společnost Gratia futurum 913, která zastupuje poskytovatele v odbornosti 913, což jsou ošetřovatelská péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. My jsme se před rokem spojili se zástupci odbornosti 925, protože problémy těchto dvou našich odborností jsou velice blízké a je velice blízký a podobný i způsob financování a podfinancování těchto dvou odborností. Já mám pár slajdů, které dokazují, v čem je vlastně problém toho podfinancování našich odborností.
Tady vidíte, jakým způsobem jsou hrazeny časy a platy všeobecných sester v našich odbornostech, v odbornosti 925. Maximálně můžete získat na hodinu nějakých 165 korun. Těch 165 korun znamená, že v roce 2017 dle statistické ročenky MPSV byl průměrný plat všeobecné sestry 32.500 a je to dle MPSV, takže je to v sociálních službách, tzn. včetně odvodů 43.500. Pokud by tedy sestra pracovala 40 hodin, průměrně je to 4,348 týdnu v měsíci. Odpracuje 173,92 hodin, měla by tedy mít průměrný plat 250,62 na hodinu, tedy včetně odvodů. Zdravotní pojišťovny platí pouze 165,20, čili každá hodina práce domácí péče znamená generovanou ztrátu 85 korun na hodinu. A to vše za podmínky, kdy ta zdravotní sestra pracuje naplno, tzn., neuvažujeme s žádnými přejezdy mezi jednotlivými pacienty apod.
Když to převedeme na průměrný hrubý plat, tak kolega tady říkal 18.000, to je samozřejmě v rámci, protože pana doktora Světa znám a vím, že on to prezentuje včetně toho, že vlastně se snižuje čas té sestry o náhrady za dovolenou apod., takže kdyby ta sestra neměla dovolenou, kdyby pracovala celých 40 hodin v týdnu, tak může generovat maximální příjmy ve výši 21.500 na hrubý plat. Což je proti 43.000, které tady byly deklarovány, zhruba polovina.
A tady vidíte ten problém. Ten problém spočívá především v posledních třech letech, kdy rapidně klesá poměr úhrad zdravotních pojišťoven vůči nákladům na zdravotní sestry. Je to dáno tím, že od roku 2016 došlo k 30procentnímu nárůstu platů zdravotních sester. V domácí péči za tu dobu došlo k navýšení úhrady v hodnotě bodu o pět procent z jedné koruny na 1,05. V odbornosti 913 o 10 % z jedné koruny na 1,10. A v tom je podle mého názoru schován celý ten problém. Ministerstvo zdravotnictví v rámci úhradové vyhlášky nespravedlivě rozděluje málo peněz. Chybí do toho systému dostat více peněz, aby mohly být ty peníze rozděleny na navýšené náklady. V rámci krizového štábu to samé řešíme i v nemocnicích, protože i nemocnic se dotklo navýšení o 30 % zdravotnického personálu. Takže to je podle mého názoru ten zásadní problém. Je třeba do systému zdravotního pojištění dostat více peněz například za státní pojištěnce.
My jsme v rámci jednání s panem ministrem minulý týden - byla u něj přítomna i zde přítomná paní magistra Žílová, takže to může potvrdit – navrhli řešení té situace v rámci několika bodů. Jednak navrhujeme zvýšení hodnoty bodu v odbornosti 925 na 1,19 koruny za bod oproti tomu, co navrhuje zdravotní pojišťovna resp. ministerstvo 1,07 koruny. Navrhujeme zvýšení režie na částku 3,82 bodu za minutu. Navrhujeme navýšení počtu bodů u výkonů 6135 a 6137, což jsou bonifikační výkony za práci v sobotu, neděli, ve svátek a v noci na 200 bodů, čímž by se motivovaly domácí péče k tomu, aby se staraly o pacienty, kteří jsou ošetřovatelsky nároční a potřebují péči celých sedm dní v týdnu. A navrhujeme úpravu materiálů i výkonů, o které se tady už nějakým způsobem diskutovalo a zaznělo to tady v rámci veřejného zájmu, aby už byla nastavena pro rok 2020.
Zároveň navrhujeme neregulaci úhrad v roce 2020, protože jsme si vědomi toho, že toto navýšení bude opravdu skokové. Mělo by zajistit jednu miliardu navíc pro domácí péči tak, aby domácí péče vyrovnala podfinancovanost z minulých let. Není to o tom, že chceme ten skok z toho důvodu, že bychom chtěli mít zisky. Je to jenom o tom, aby se dorovnaly náklady v domácí péči na nějakou rozumnou úroveň, aby domácí péče byla schopná se stabilizovat a byla schopná žít dál v dalších letech. Děkuji vám za pozornost.
Poslankyně Helena Válková: Já si myslím, že je zajímavá ta předchozí tabulka… Způsob řešení krizové situace. Já se zeptám, jestli chce paní náměstkyně zdravotnictví na to reagovat, jestli by nám chtěla říci – nemůže mluvit za ministra zdravotnictví, nicméně teď aktuálně bude řešit několik problémů nebo bude se dohadovat, jak nakonec ta vyhláška dopadne. Takže poprosím o vyjádření, pokud se vyjádřit chce paní náměstkyně.
Paní Helena Rögnerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Pan ministr si návrhy vyslechl, určitě se teď nad nimi ještě zamýšlíme. Rozhodně to není tak, že bychom teď mohli slíbit miliardu navíc, ale pokusíme se z těch návrhů vybrat třeba něco, co by se dalo v rámci celkových úhrad zvládnout a co by třeba ještě kousek tu situaci posunulo. Ale je to příliš čerstvé a já nemám od pana ministra - ani jsme neměli nějak čas, že bychom se tím zabývali. Takže děkujeme za tu schůzku, pan ministr znovu vyzval, aby se příště jednalo i v dohodovacím řízení konkrétně o nějakých takovýchto návrzích, které by se třeba daly i s těmi pojišťovnami dopředu domluvit, alespoň některé.
Poslankyně Helena Válková: Já děkuji za to otevřené vyjádření. Jenom doplním. Mě by samotnou zajímalo, jestli někde svítá naděje na to, že by v úhradové vyhlášce mohla být obsažená úhradová pravidla resp., co tomu brání. Jako zvědavý právník se zeptám, jestli je to tak pružné, nebo je tady nějaký důvod, proč by ta pravidla nemohla být obsažená v úhradové vyhlášce.
Paní Helena Rögnerová: Úhradová vyhláška je takový pomocný nástroj. Je pravda, že se tady někdy řeší, jestli vůbec máme mít úhradovou vyhlášku, že je to přece jenom řešení od zeleného stolu. Ale pokud se tam segmenty dohodnou s poskytovateli a ta pravidla jsou nějakým způsobem lepší nebo i se třeba navrhnou nějaké regulace, které by byly logičtější, které by dejme tomu, jak jsem říkala na začátku, jenom postihovaly tu část, která je vhodná na regulace, a vyjímaly z toho dejme tomu tu, která není vhodná, protože ji absolutně nemůže poskytovatel nějakým způsobem zregulovat, tak určitě jsme tomu otevření. Ale je to maximum možného. Samozřejmě se to vyvíjí v čase, všichni si stěžují, že je složitá, ale když se pak řekne, že by žádná nebyla, tak je dokonce větší odpor proti tomu, než aby byla taková, jaká je. Tak pojďme ji posouvat někam k rozumným řešením.
Poslankyně Helena Válková: My se tady snažíme všichni o maximum možného. A pan poslanec Čižinský se hlásil, takže já mu dávám slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych se možná zeptal, protože já to vyjádření nepokládám zas za moc otevřené, vlastně jako by nic neřeklo. Možná bych se podivil nad tím, když říkáte – je to moc čerstvé, tak bych se rád zeptal, co je to čerstvé. Ale přece to, že ta situace je naprosto kritická, to přece nemůže být čerstvé. Já bych se možná zeptal skutečně, s čím vy půjdete, paní náměstkyně, za panem ministrem, jaký je váš návrh. Že se to bude řešit, to samozřejmě nemůžete říct nic jiného. Ale jaký je ten konkrétní návrh? Tady zazněly konkrétní požadavky. Tak kdybyste třeba řekla – podporujeme 1, 2, 3, nebo nepodporujeme 1, 2, 3 nebo v jaké výši. Ale konkrétně to nebylo ani trochu.
Poslankyně Helena Válková: Já jenom chci říci, že to bylo jasně řečené. Samozřejmě předám slovo. Ta otevřenost spočívala v tom, že člověk se nerad někdy třeba také hlásí k tomu, že nemá mandát, i když by v té oblasti ten mandát rád měl. Tady řekla paní náměstkyně, že nemá mandát k tomu, aby něco slibovala za ministra, takhle jsem to pochopila. Ale já jí dám ráda slovo, aby to ještě uvedla na správnou míru. Pane poslanče, chcete to ještě doplnit.
Poslanec Jan Čižinský: Jestli můžu ještě zareagovat. Ale na druhou stranu tady je veřejné slyšení a je zvláštní, že někdo jde na veřejné slyšení a nemá mandát mluvit o tom, o čem tady to veřejné slyšení je. Takže já bych tuhle situaci moc neoceňoval.
Paní Helena Rögnerová: Já myslím, že se to trochu vyhrocuje. Já bych v té části řekla, že já mám být sama přítomná na tom samém jednání, na které odjel pan ředitel Kabátek, takže myslím, že my tomu věnujeme maximální pozornost. Myslím si, že ani vy jste tady nebyl v té úvodní části a že jste všechno neslyšel. My tady máme mandát odprezentovat současnou úhradovou vyhlášku, která je v poslední fázi, dneska se projednává na Legislativní radě vládě. Všechny plány, včetně Ministerstva financí a rozpočtu, jsou stanovena už na nějaké mantinely a v rámci těch mantinelů se snažíme, přestože dohodovací řízení skončilo 30. června, najít ještě nějaký vhodný mechanismus, který by nerozboural všechny ty mantinely, které byly dávno nastaveny jednáními s jinými segmenty. Takže ten manipulační prostor samozřejmě není velký a je to už hodně za časovým horizontem, ale teď nemohu mluvit za pana ministra, abych tady něco slíbila. Ale dali jsme tomu přednost, přestože, jak říkám, máme paralelně ještě i jiné povinnosti a obě dvě jsme tady s paní ředitelkou přítomny a udělaly jsme maximum, abychom se co nejvíc k tomu vyjádřily.
Poslankyně Helena Válková: Já myslím, že maximum udělaly všechny zúčastněné strany i tím, že jsme tady byli po celou dobu jednání a slyšeli jsme prezentaci poskytovatelů domácích péčí a vás jako zástupkyň Ministerstva zdravotnictví, a je to tak v pořádku a myslím, že není důvod k tomu, abychom tu situaci vyhrocovali. Ona totiž vyhrocená ve skutečnosti není. Tady se snažíme o maximum možného. Takže, pane poslanče, samozřejmě máte přednost před ostatními diskutujícími a dávám vám slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Já tu situaci nechci vyhrocovat. Na druhou stranu máme tady slyšení, na kterém je samozřejmě dobře, že je náměstkyně, protože se to tak sluší. Vyhrocovat to nechci, ale ta situace je vyhrocená, ne že není vyhrocená. Tady skutečně vidíme černé na bílém, jak to vyhroceno je. To že někdo tady mluví klidným hlasem, nezvedá hlas a popisuje jenom situaci, která vede k tomu, že ten systém kolabuje, tak není možné říct, že to není vyhrocené.
Poslankyně Helena Válková: Dobře. To, že podepsalo – byť samozřejmě něco na tom je, asi málokdo z nás by odmítl podepsat petici „Doma je doma“ – to, že ji podepsalo 64 tisíc občanů, samo o sobě je apelem na to, aby se něco změnilo, zlepšilo. Na druhé straně to, že tady paní náměstkyně ministra zdravotnictví otevřeně říká, že se o tom do posledního okamžiku jedná, ale že nemá mandát nám říci definitivní slovo, je také velmi logické. Takže já tedy poprosím o dalšího diskutujícího a hlásí se… Moje paměť… (Pan Václav Keprt napovídá své jméno.) Ano. Takže máte slovo, ještě.
Pan Václav Keprt: Tady se říká, že skokové navýšení není možné. My se domníváme, že ne že není možné, že je nutné. Protože to skokové navýšení v rámci návrhů, které jsme dali, pouze narovnává podmínky, které jsou dlouhodobě podceněné. A ty problémy jsou skutečně nakumulované. Takže tím se nedostáváme někde mimo rámec financování ostatních segmentů, jen se narovnávají podmínky a následně samozřejmě jsme schopní akceptovat plošné navyšování v rámci nějakých inflací apod. Ale důležité je to, co chceme.
Podepsaná smlouva, to je pro nás závazný akt. Zákon je norma, před kterou se musíme všichni sklonit a musíme ji dodržovat. A pacient nesmí být šizen. Čili jestli tam mám dělat hodinu, musím tam dělat hodinu. A my chceme, abychom při dodržení zákona, smlouvy a při nešizení pacienta mohli slušně zaplatit personál. Toto je to, oč tady jde. A toto nám ten stávající systém neumožňuje.
A naprosto odmítám jít cestou vědomého porušování zákoníku práce. Ono se to děje. Ale když už, ať to má opravdu nějakou únosnou podobu a ať z těch lidí opravdu neděláme otroky a ještě špatně placené. Toto je ten problém.
Poslankyně Helena Válková: Já děkuji. Myslím si, že ten obsah samotný je dramatický, ale forma je velmi slušná, děkuji za ni. A poprosím ještě paní ředitelku Kučerovou, aby se vyjádřila. A pak bychom spěli k nějakému shrnutí dnešního veřejného slyšení.
Paní Ludmila Kučerová: Já bych chtěla jenom doplnit, že právě jakási výmluva na to, že finance nejsou, je lichá, protože když jsme byli u pana premiéra, on přislíbil navýšení 40 %, ty peníze tam tedy jsou. A my právě žádáme, aby to šlo přes tu úhradovou vyhlášku. Protože jsme tady prezentovali, že když to nejde přes úhradovou vyhlášku a jsou to pouze sliby určitých bonifikací, tak vlastně ty bonifikace nemáme ještě za loňský rok proplaceny. Je to špatná cesta, která nás nevyvede z téhle finanční krize. My potřebujeme, aby od začátku roku 2020 jsme byli placeni lépe. Proto žádáme o tu úhradovou vyhlášku.
Navrhli jsme zcela jednoduché transparentní body právě tak do seznamu zdravotních výkonů a je to přesně propočteno na těch 40 %, na to navýšení. Strávili jsme na tom hodně času a je to solidní návrh. Proto znovu říkám – ano, systémové, transparentní a pro náš segment dostačující. A pan premiér to přislíbil.
Poslankyně Helena Válková: Já vám děkuji. Já si myslím, že teď jsme dospěli do bodu, kdy jsme slyšeli to, co jsme slyšet měli. Ještě jednou zdůrazním, že smysl toho veřejného slyšení, které pořádá petiční výbor Poslanecké sněmovny – nenechte se zmást, tady občas je také petiční výbor, to je zase petiční výbor, který musí připravit tu petici. Takže petiční výbor Poslanecké sněmovny má zorganizovat veřejné slyšení, má dát prostor stranám a když to jde, může udělat určité shrnutí závěrů. A myslím si, že ten apel tady skutečně byl jasný - a podařilo se to zorganizovat opravdu za pět minut dvanáct, jak tady zástupci Ministerstva zdravotnictví potvrdili. Myslím si, že můžeme požádat paní náměstkyni ministra zdravotnictví, aby tlumočila průběh a závěry, ke kterým dospíváme, čili že tato situace se řešit musí, že jste předložili určité návrhy a že žádáme, aby se těmi návrhy vážně Ministerstvo zdravotnictví zabývalo, aby je vyhodnotilo a aby vyhodnotilo i výsledky diskuse. Čili si myslím, když to porovnám třeba s jinými veřejnými slyšeními, že naprosto splnilo váš cíl – důrazně upozornit a současně navrhnout i řešení. Vy jste navíc tady rozmnožili výzvu vládě a poslancům Poslanecké sněmovny. Samozřejmě my tohle tady nemůžeme a nebudeme odsouhlasovat, ale všichni to mají k dispozici, já jsem si to také přečetla, a můžu se s některými z těch požadavků ztotožnit – je to takové pracovní vodítko, kam bychom asi měli tu pozornost upřít.
Samozřejmě dám ještě v závěru možnost vyjádřit se Ministerstvu zdravotnictví, zpravodajce, jestli bude chtít něco doplnit, pak bych uzavřela. Ale myslím, že můžete být spokojeni, protože průběh veřejného slyšení jasně ukázal potřebu změny. A já dám slovo ještě paní náměstkyni, aby mohla také ona shrnout své dojmy a říci, co chce.
Paní Helena Rögnerová: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych chtěla říci, že určitě budu panu ministrovi detailně tlumočit celý průběh toho jednání.
Jenom bych chtěla říci jednu věc na závěr. My jsme tady na začátku začínali s tím, že ostatní segmenty jsou někde v růstu v příštím roce kolem 5 – 6 %. Teď i v průběhu toho jednání jsme slyšeli, že pan ředitel Kabátek dává do zdravotně pojistného plánu 18,8. My tady ještě zvažujeme nějaké kroky s panem ministrem. A já bych považovala za fér, kdybychom se opravdu ve skutečnosti - a zkontrolovali to potom dodatečně, jestli to nastalo - pohybovali někde kolem 20 % pro tento segment z roku na rok, tak to považuji za velmi významný posun. Ale opravdu mě děsí to shrnutí paní Kučerové, která na závěr řekla, že 40 % a jinak vlastně žádný posun z vaší strany není akceptován. Tak já jenom bych ráda shrnula, že ta vůle je veliká a že bychom se měli dívat i na nějaký velmi solidní kompromis jako na nějaké řešení toho vztahu a soustředit se i na další roky a další posuny. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Já tady k tomu musím dodat jednu věc – i zkušenost z veřejných slyšení. Vždycky je třeba hledat kompromisy. V tomto směru souhlasím. Kompromis je nutný. Maximalizovat ten požadavek a nebýt spokojený… Já si dovolím teď být nikoliv úplně zcela nestranná. Já si myslím, že k určitému kompromisu se to tady blíží. Ale to už nechám na petentech, aby zvážili, co je pro ně kompromis, co nikoliv. Z Ministerstva zdravotnictví (řečeno spravedlnosti) jsme to slyšeli. Já se zeptám paní zpravodajky.
Poslankyně Eva Matyášová: Já bych chtěla jenom na závěr říct to, co jsem už víceméně řekla na začátku, že těch peněz do zdravotnictví není nikdy dost. A chápu petenty, že chtějí, aby bylo přidáno do segmentu domácí zdravotní péče, chápu taky paní náměstkyni ministra zdravotnictví, že je potřeba hledat kompromis. Já ze své zkušenosti vím, že nikdy akutní péče – a myslím si, že domácí zdravotní péče je určitým způsobem akutní, protože nemůže ovlivnit to, kolik pacientů bude muset ošetřit, a kolik ne, tzn. já na chirurgické ambulanci si nemůžu říct – tak já už končím, protože už nemám kapacitu na to, abych ošetřila další lidi, ti pacienti jsou akutní a musí být ošetření. A zaplacení mých výkonů nebylo nikdy stoprocentní. Myslím si, že směr, který Ministerstvo zdravotnictví má, že chce navyšovat – a 20 % je, myslím si, dobré číslo – je velice kladný přístup Ministerstva zdravotnictví.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji paní zpravodajce. A já tedy veřejné slyšení nyní končím s tím, že za nás, za petiční výbor, si myslím, že proběhlo nejenom důstojně, ale mělo i výsledky. A budu držet oběma stranám opravdu palce, jestli to smím takhle formulovat, aby byly spokojeny i ony, jako je petiční výbor. Děkujeme.
A ještě tady mám poslance. Probudil se pan poslanec Španěl poměrně dost pozdě.
Poslanec Lubomír Španěl: Já jsem pan poslanec Španěl, probudil jsem se pozdě. Probudil jsem se pozdě proto, že jsem z pohledu zdravotnictví skutečný laik. Pozorně jsem poslouchal. Samozřejmě že si uvědomuju po tom všem, co jsem slyšel – já bych řekl, že jsem se tu dokonce vzdělal – tu domácí péči. A je mi líto, že je tak velký rozdíl, mezi klasickými zdravotními sestrami a sestrami, které poskytují domácí péči. No každopádně bych jenom chtěl podpořit paní předsedkyni a další poslance a hlavně vás, že asi jste udělali dobře, že jste ten hlas zvedli, že slyšet bude. Pokud z toho vznikne nějaký apel od nás na pana ministra, aby se tím vážně zabýval, tak jste asi neudělali špatně, že jste tu byli, a bylo to jedno z nejzajímavějších slyšení, které jsem kdy absolvoval. Takže děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Mám z toho podobný pocit. Děkuji vám a přeji příjemný podvečer.
(Jednání výboru bylo ukončeno v 17:20 hod.)
*) Hlasovací listiny jsou přílohou tohoto zápisu, viz:
http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3906&ido=1303&td=22&cu=23
Leo LUZAR v.r. Helena VÁLKOVÁ v.r.
ověřovatel výboru předsedkyně výboru
Zapsala: D. Křičková
Za správnost: Mgr. O. Jirků, tajemnice výboru
